Články na téma: důchodová reforma

Dohodnou se. Jeden zůstane doma a bude se starat o děti, jeden bude vydělávat. A jednou přijde čas penze. Ten, který zůstal doma má ovšem pochopitelně důchod podstatně nižší. Je to fér? Důchodová komise se vážně zabývá otázkou, jestli by se penze pro partnery neměly vypočítávat ze společného základu. Co na to odborníci?

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.

„V českém prostředí ještě moc neumíme přijímat kompromisy. Politiku vnímáme jednostranně jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme,“ říká šéf důchodové komise Martin Potůček.

V Česku se hranice odchodu do důchodu neustále posouvá. Sousední Německo se naopak snaží umožnit lidem odcházet do důchodu dřív než dosud. Můžou mít pracující sedmdesátníci na trhu práce důstojnou roli? A jak vlastně vyřešit problémy důchodového systému? Zeptali jsme se Martina Potůčka, Vladimíra Bezděka, Jaroslava Vostatka, Aleše Michla a dalších ekonomů.

„Investování v České republice možná paradoxně pomůže neúspěch důchodové reformy,“ tvrdí analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Investorům radí, aby zbytečně nesázeli vše na Čínu, která má plnou skříň kostlivců.

Vypadá to jako špatná zpráva pro všechny, kteří plánují vzít svůj osud v penzi do vlastních rukou. První slovenští důchodci, kteří začnou na počátku příštího roku dostávat důchody z tamního druhého pilíře, budou mít penzi nižší než ti, kteří zůstali v plně státním systému. Jenže jsou jedni posledních, u kterých to platí.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

V druhé polovině exkluzivního rozhovoru s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou se „vrátíme ze světa domů“ – našimi tématy bude ekonomická závislost Česka na exportu, potravinová závislost na importu, Kalouskovy největší chyby, ale také nešťastné výroky stínového ministra financí za ČSSD, který chce porcovat koláč, nevěda, jak ho upeče.

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických odborníků.

„Lidé se tu do dlouhodobého spoření nehrnou. Znamená to totiž odpírat si dnešní spotřebu a to se nikomu nechce. Naopak si všichni chtějí brát půjčky, aby mohli utrácet ještě víc. Úspěch spořicích produktů je pak postaven pouze na státních příspěvcích,“ říká Richard Siuda, ředitel prodeje investiční společnosti Conseq.

„Skoro všechen byznys má v České republice politický podtext. Ať už jde o banky, pojišťovny, penzijní společnosti, energetické společnosti či stavební firmy. Myslím si, že stát až příliš zasahuje do našich životů. A to není vůbec dobře,“ říká v rozhovoru pro Peníze.cz šéf Penzijní společnosti České pojišťovny.

Finančním skupinám přináší penzijní reforma starosti, náklady a rizika. Klientům příležitost.

Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek vyslal na včerejším fóru Zlatá koruna jasný signál o budoucnosti důchodové reformy nereformy: až sociální demokraté konečně převezmou kýžené otěže, znárodní její druhý pilíř.

K čemu dojde při transformaci penzijních fondů? Jak vysoké budou příští rok státní příspěvky a možnost daňových úlev? Jak se liší stávající penzijní připojištění od nového doplňkového penzijního spoření? Mapujeme blížící se změny v takzvaném třetím pilíři důchodového systému.

Penzijní systémy západního světa narážejí na hranici svých možností. Přesněji: na hranici možností populace. Věková struktura obyvatelstva se za sto let radikálně proměnila. A nejde jen o to, že žijeme déle, ale i o to, kolik se rodí dětí. Příčina? Jednou z hlavních, říká ekonom Pavel Kohout, je takzvaný první pilíř důchodového systému.

„Blogerka roku“ a její manžel slibují v nové knize odhalení „pravdy o našich penězích“, za tři stovky ale dostanete jen horu informačního balastu napsanou mizerným slohem a nalitou typografickým nedoukem.

Plánovaný druhý pilíř penzijního systému je nepromyšlený, pro lidi nevýhodný, jednoznačně neflexibilní a pro většinu občanů neefektivní.

Ve skladbě úspor českých domácností zoufale chybí akciový kapitál. Kdyby se česká vláda chystala prodat ČEZ, ani bychom nebyli ochotni si jej koupit. Místo toho bychom se spokojili s jistotou jednoprocentního výnosu na spořicím účtu a nechali bychom zahraniční investory užívat si sedmi- až desetiprocentní zhodnocení jejich kapitálu.

Slovenská důchodová reforma byla jednou z nejodvážnějších v celé Evropě. Levicový kabinet Roberta Fica ji však odmítá dál financovat a vrací se zpět k průběžnému státnímu systému, v němž je spoření v penzijních fondech pouhým doplňkem.