Články na téma: druhý pilíř

Česká investiční společnost Conseq se loni vydala i na pole penzijních produktů. Spustila program doplňkového penzijního spoření (nástupce populárního penzijka) a koupila penzijní fond Aegon, včetně sta tisíc klientů. Nejen o zajištění na stáří, ale o investicích vůbec hovoříme s Janem Vedralem, předsedou představenstva a hlavním investičním manažerem Conseq Investment Management.

„Investování v České republice možná paradoxně pomůže neúspěch důchodové reformy,“ tvrdí analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Investorům radí, aby zbytečně nesázeli vše na Čínu, která má plnou skříň kostlivců.

Vypadá to jako špatná zpráva pro všechny, kteří plánují vzít svůj osud v penzi do vlastních rukou. První slovenští důchodci, kteří začnou na počátku příštího roku dostávat důchody z tamního druhého pilíře, budou mít penzi nižší než ti, kteří zůstali v plně státním systému. Jenže jsou jedni posledních, u kterých to platí.

Druhý penzijní pilíř mohl být slušný nástroj k zajišťování na penzi. Místo toho se stal referendem o oblíbenosti Miroslava Kalouska a Petra Nečase. Jeho případné zrušení ale nebude tragédie, píše ekonom Pavel Kohout.

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických odborníků.

„Lidé se tu do dlouhodobého spoření nehrnou. Znamená to totiž odpírat si dnešní spotřebu a to se nikomu nechce. Naopak si všichni chtějí brát půjčky, aby mohli utrácet ještě víc. Úspěch spořicích produktů je pak postaven pouze na státních příspěvcích,“ říká Richard Siuda, ředitel prodeje investiční společnosti Conseq.

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

„Skoro všechen byznys má v České republice politický podtext. Ať už jde o banky, pojišťovny, penzijní společnosti, energetické společnosti či stavební firmy. Myslím si, že stát až příliš zasahuje do našich životů. A to není vůbec dobře,“ říká v rozhovoru pro Peníze.cz šéf Penzijní společnosti České pojišťovny.

Finančním skupinám přináší penzijní reforma starosti, náklady a rizika. Klientům příležitost.

Kdo jiný by měl mít jasno? Ptali jsme se ekonomů, finančníků a podnikatelů, jestli vstoupí do druhého pilíře důchodového systému.

Dovolte nám lehkou parafrázi názvu pořadu, se kterým Miroslav Donutil vydělal miliony: Na nic se mě neptejte, já, na co chci, odpovím. V tomto vydání naší pravidelné ankety jsme poněkud pootočili role. Nezvolili jsme žádné konkrétní téma, ale chceme po osobnostech, aby nám téma navrhly. Chceme, aby nám řekly, o čem se podle nich nemluví, i když by se mluvit mělo.

Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek vyslal na včerejším fóru Zlatá koruna jasný signál o budoucnosti důchodové reformy nereformy: až sociální demokraté konečně převezmou kýžené otěže, znárodní její druhý pilíř.

Rok 2013: start druhého pilíře penzijního systému. Rok 2014: parlamentní volby. Co se stane s důchodovou reformou, pokud volby vyhraje Československá strana sociálně demokratická? V pokračování exkluzivního rozhovoru se na to ptáme Zdeňka Škromacha. A přibalíme trochu té korupce...

Plánovaný druhý pilíř penzijního systému je nepromyšlený, pro lidi nevýhodný, jednoznačně neflexibilní a pro většinu občanů neefektivní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má nové stránky o důchodové reformě. Vypadají skoro normálně. Jenomže namísto řešení problémů přinášejí jen úřednické ptydepe. A trable těm, kteří jim budou bezmezně věřit.

„Tedy, pane učiteli, chodit k Vám do školy je taky trochu návštěva pekla. Všecko, co se člověku zdá být smůlou, která potkala jeho zem jako blbé počasí, se po Vašem výkladu jeví být důsledkem neumětelství či ještě hůř hrabivosti a mocichtivosti politiků. Co si tedy lze podle Vás počít s těmi už třemi zakopanými psy, jakými jsou nepochybně zdravotnictví, penze a daně? Existuje vedle prázdných slibů a falešných nadějí i nějaký reálný recept, jak tu dlouho zadělávanou velkou reformu skutečně uvařit?“ ptá se spisovatel Pavel Kohout ekonoma Pavla Kohouta. Ten odpovídá: