Články na téma: bankovnictví

Podaří se Španělsku zažehnat hrozící bankrot, nebo se vydá stejnou cestou jako Řecko? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Petra Teplého, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Bývaly doby, kdy ta či ona země nesla přezdívku „nemocný muž Evropy“. Dnes je náš kontinent daleko pokročilejší. Máme nyní v Evropě nemocnici, která sahá od mysu Finisterre až po Finský záliv, od ostrova Rhodos až po jezero Termoncarragh (asi uhádnete, že je to někde v Irsku). Proveďme nyní krátkou vizitu a podívejme se na několik zajímavých případů.

Že finanční svět není v klidu, o tom netřeba pochybovat, jinak by bankéři houfně neopouštěli svá místa ve vrcholovém vedení největších světových bank. V klidu není ani eurozóna, o Řecku a situaci v něm se mluví prakticky nepřetržitě. Jaké jsou kroky bankéřů, hlavně německých? Jsou opravdu bezvýhradně pro záchranu eurozóny, nebo vysílají jiné signály?

Jak je to doopravdy se smlouvou o fiskální stabilitě? Exkluzivně přinášíme první část trojdílné analýzy Pavla Kohouta.

Emanuel Derman, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: „Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo.“

Nakupujte, když je krev v ulicích, řekl prý kdysi baron Rotschild. V roce 2007 žili západní investoři v nebývale klidné době, tedy v době, která investicím – podle barona – nepřeje. Co se od té doby změnilo? Ekonom Pavel Kohout exkluzivně pro Partners media reviduje a doplňuje svůj pět let starý text.

„Spojení manažerů, kteří nerozumějí fyzice, s fyziky, kteří nerozumějí financím (ale myslí si, že ano, vždyť přece finance jsou tak triviální), může mít hrozivé důsledky. Vlastně už má.“ Pavel Kohout odpovídá na otázky, které na serveru iHned klade Jan Macháček předním českým ekonomům.

Vklady střadatelů v českých bankách jsou pojištěné u Fondu pojištění vkladů. Exkluzivní rozhovor s jeho ředitelkou Renátou Kadlecovou o tom, co by se dělo, kdyby padala banka, i o tom, jak to mají zařízené jinde.

Server, který provozuje, proslavila anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Velké banky ji bagatelizovaly, ukázala však, že i drobní střadatelé můžou být slyšet. PATRIK NACHER v exkluzivním rozhovoru popisuje, jak se mění postavení českých bankovních klientů.

Zachrání Mezinárodní měnový fond euro? Nezachrání. Ze dvou důvodů.

V obdobích mimořádných finančních událostí se může hodit ukazatel míry závažnosti situace. Něco jako seismograf. Jaký ukazatel ovšem použít? Pokles HDP se projeví až se zpožděním, ukazatele založené na chování finančních trhů mohou být zatíženy panikou nebo naopak přehnanou euforií.

Podle Jana Dvořáka z webu Pro investory nás letos nečeká prakticky nic dobrého. Je čas na reformu. Ale opravdovou. Tím je myšleno například vystoupení ze současného systému nekrytých měn...

V posledních několika dnech jsme na dluhopisových trzích mohli vidět něco, co by před několika lety vypadalo jako směšná iluze: na dražbě krátkodobých dluhopisů prodala německá a britská vláda své dluhopisy se záporným výnosem. Ano, čtete správně – investoři dostanou od vlád zpátky míň, než jim půjčili.

„Jak lidem povědět pravdu, a nezpůsobit tím paniku?" táže se sám sebe Hernando de Soto, slavný peruánský ekonom.

Peníze by prý měl emitovat stát, ne nenažraní bankéři. No, to bychom to dopracovali!

Islámské finančnictví zažívá v posledních letech rozmach a expanduje. Ani západní svět ho už nemůže přehlédnout či přehlížet. Napsáno toho o něm bylo poměrně mnoho – ovšem běžnému člověku, který se o islámském finančnictví chce něco dozvědět, je to málo platné: pokud není odborníkem na islámské právo, bankovnictví a finanční právo a pokud neovládá jazyky, ve kterých většina příslušných publikací vzniká, zorientuje se těžko. V češtině je zatím informací k tématu jen poskrovnu.

Česká koruna je základním instrumentem zdravého růstu a zdravého finančního systému. I ekonomika postižená problémy má mnohem lepší šance na znovuzískání stability, pokud má svoji měnu – jako například Velká Británie.

Hovoříme-li o vztahu Čechů k financím, často se zapomíná na jednu důležitou skutečnost. Nynější Česká republika bývala kdysi jednou z nejvíce finančně vyspělých ekonomik na světě. Bývala, ale už není.

Když se řekne „příliš mnoho peněz“, zní to laickým uším jako báječná věc. Ale když nastane příliš rychlá expanze úvěrů, takřka zákonitě nastane situace, kdy vznikne příliš mnoho špatných úvěrů. Ve Spojených státech se úvěrová bublina projevila expanzí tzv. subprime mortgages neboli hypoték poskytovaných rizikovým klientům. Ta vedla k finanční krizi během let 2007-2008. Dnes již uzavřená kapitola: nynější evropská finanční krize však přece jen má spojitost s tou americkou. Více v závěrečném díle dvoudílného seriálu.

Buďte opatrní. Když jednou podepíšete smlouvu, je těžké prokazovat, že jste se stali obětí nekalé obchodní praktiky, říká Markéta Svatošová, vrchní inspektorka samostatného odboru ochrany spotřebitele České národní banky.