Články na téma: bankovnictví

Jak bude pokračovat souboj malých a velkých, nových a starých bank? Ptáme se ekonomů, analytiků, ekonomických novinářů a samotných bank.

Svět bankovnictví se mění. Jedno ale zůstává stejné – vítězí ten, kdo dokáže získat důvěru klientů. Zkušený italský bankéř, který posledních šest let působí v Česku, by mohl vyprávět. A taky že vypráví…

Druhým dílem pokračuje rozhovor s Pavlem Kysilkou, mužem, který pět let stál v čele největší české banky. Ale který také třeba velel dělení česko-slovenské měny – proto přijde v pokračování mimo jiné řeč i na to, co by znamenalo, kdyby se jedna ze zemí eurozóny rozhodla vzdát se eura.

Vstupujeme do digitální epochy, ve které se svět bankovnictví od základů změní. Banky v současné podobě prý nemají šanci na přežití. Budeme už v roce 2020 žít pod neustálým dohledem technologií, které nám budou radit, co dělat? Přečtěte si poslední rozhovor s Pavlem Kysilkou v čele České spořitelny.

Vítěze všech kategorií soutěže Banka roku 2015 už známe. A aby těch žebříčků nebylo málo, přidáme ještě jeden – pořadí bank na základě kvality jejich youtubových kanálů. Horní šprušle našeho žebříčku a Banky roku totiž zajímavě korelují. Uvidíme napřesrok, jestli se prokáže, že dobrá banka to musí dobře umět i s kamerou.

Mají centrální banky monopol na výrobu nových peněz? Omyl! Potřebují komerční banky vaše peníze na vkladech k tomu, aby mohly poskytovat půjčky? Omyl! Dají se oba omyly vyvrátit jedním článkem? Mělo by to jít, úzce totiž souvisí. Pojďme to zkusit.

České národní bance se nelíbí objem státního dluhu, který je v držbě českých bank, a chce zatáhnout za dluhopisovou brzdu. Zatím se nedá s určitostí říct, co tímto krokem centrální banka sleduje, hypotéz se ale několik nabízí.

Čekali jsme, že Chvála bankovních poplatků od Vlada Endera bude text, který nezmizí v propadlištích internetu bez reakce. Však by si to taky nezasloužil. Polemicky se do něj pustil Patrik Nacher, známý poplatkobijec. Proč byly jeho argumenty liché?

Bankovní poplatky. Za otevření účtu, vedení účtu, zrušení účtu, za příchozí platbu, za odchozí platbu, za výběr tam i tam… Za každý pšouk, řečeno lidově. Kdo by je měl rád? A přece tvrdím, že mají smysl a že všeobecný odpor vůči nim není správný.

Proč by zrovna banky měly být rovnostářské?

V zemích, kde platí islámské právo šaría, je poskytování jakkoli úročených půjček posuzováno jako lichva a smrtelný hřích. Přesto si i radikální muslimové našli cestu, jak koupit nemovitost, i když nemají miliony v matraci. Jak funguje islámská hypotéka?

Velká Británie překvapuje Evropu. Prožívá ekonomický boom, logický a tvrdě zasloužený.

Ráno jdete do práce a na ulici míjíte další chodce. Jedni mají šedé kabáty od firmy A, druzí bleděmodré od firmy B, třetí hnědé od firmy C. A možná budete mít štěstí na někoho z domácnosti s šicím strojem a šikovnýma rukama… Naštěstí je na světě víc firem než A, B a C. Už jste dnes za barevnější svět poděkovali antimonopolním zákonům?

Bankovní unie pod dozorem Evropské centrální banky získává konkrétnější podobu. Půjde o užitečný mechanismus? A měla by Česká republika se svým vstupem otálet? Přečtěte si názory ekonomů Pavla Sobíška, Lukáše Kovandy, Pavla Kohouta a dalších osobností ze světa financí.

Včera jsme zrekapitulovali hlavní principy svobodného bankovnictví, alternativy k současnému bankovnímu systému. Dnes prozkoumáme dva historické příklady, kde lze některé z prvků svobodného bankovnictví vysledovat.

Ve dvacátém století docházelo k zásadní proměně globálního finančního systému téměř co dvacet let. Zlatý standard byl postupně nahražen „papírovým standardem“, s dolarem v roli rezervní měny. Zásadní problém tohoto „zeleného zlata“ je, že na rozdíl od svého kovového předchůdce může být rozmnožen mávnutím guvernérovy ruky. Existuje k dnešnímu stavu alternativa?

Svět „slaví“ pět let od pádu Lehman Brothers. Je to možná trochu hloupé, ale na druhé straně je co slavit. Například, že svět stále stojí. A že na akciích se dalo od té doby dobře vydělat.

Září nebývají v posledních letech zrovna zářná. Mnozí finančníci a ekonomové mají 15. září 2008 za podobně temný milník, jakým je 11. září 2001 obecně. Většinou jsou schopni přesně říci, kde před právě pěti lety byli a co dělali. Pád investiční banky Lehman Brothers je zkrátka historickým mezníkem finančnictví – finanční svět už nikdy nebude takový, jakým byl před oním pět let starým víkendem.

Slova o zřízení státní banky vyvolala sérii úšklebků a rádoby vtipných poznámek. Kolik autorů těchto reakcí ale tuší, jak podobné instituce fungují ve světě a kolik z nich aspoň chvíli přemýšlelo, k čemu by mohla být státem financovaná bankovní instituce dobrá?

Před nedávnem jsme čtenáře Finmagu seznámili s Georgem Selginem, americkým ekonomem, který patří mezi výrazné kritiky současného systému centrálních bank. V dnešním pokračování rozhovoru představíme jeho názory na možný měnový převrat – dostali jsme se s příchodem bitcoinu do bodu zlomu?

George Selgin, ekonom z Georgijské univerzity a stoupenec svobodného bankovnictví, říká v exkluzivním rozhovoru pro Finmag: „Spojené státy zažívají výrazný nárůst cen aktiv – nejen akcií, ale třeba i nemovitostí. Jsem přesvědčen, že za tento růst je zodpovědná americká centrální banka. Čili: tento růst nezrcadlí zlepšující se zdraví americké ekonomiky.“