Rusko se řítí do ekonomické sebevraždy. Hromadný exodus ji urychlí

Ty obrázky jsou za poslední dny už notoricky známé. V médiích zaslouženě dostávaly velký prostor. Protože takový exodus, který nyní Rusko zažívá, se jen tak nevidí. A vyniká ještě víc v kontrastu s tím, jakou vyumělkovanou propagandu Kreml v posledních dnech vysílá do světa.

Zatímco se tedy v Moskvě křepčí a juchá při oslavách z nelegálního připojení východoukrajinských regionů k zemi, vidíme „zástupy mladých mužů s chytrými mobilními telefony“ (vzpomínáte na tenhle narativ používaný takzvanými vlastenci při migrační krizi v letech 2015 a 2016, kterou velmi silně podpořil také vstup ruských vojsk do rozpadající se Sýrie?) čekající na hraničních přechodech, aby mohli co nejdřív zmizet z Ruska.

Do Putinem vyvolané války nechtějí, bojí se, raději budou žít někde v klidu, kde nebudou každý den ve stresu.

Když propaganda nestačí

I když vysvětlení má každý nějaké, příčina útěku stovek tisíc převážně mladých lidí z matičky Rusi je jednoznačná. Špatná sociální a ekonomická situace, jejíž kořeny sahají do letošního 24. února, kdy Vladimir Putin spustil svou agresi proti Ukrajině.

Hromadný exodus

Asatur Yesayants / Shutterstock.com

Vladimir Putin vyhlásil „částečnou mobilizaci“ v úterý 21. září. Jak na konci září uvedl nezávislý ruský zpravodajský server Novaja Gazeta Europe, jen několik dnů stačilo, aby z obavy před povoláním do služby v ruské armádě uteklo ze země nejméně 261 tisíc Rusů. Tyto údaje redaktoři webu měli získat od zdrojů z tajné služby FSB. Podle posledních zpráv Forbes Russia už zemi opustilo dokonce 700 tisíc lidí.

Následující represe, odchod zahraničních firem a naposledy pak vyhlášení „částečné“ mobilizace byly tím, co řadu lidí donutilo zabalit nejpotřebnější věci a ze země rychle utéct.

Novinářům na hranicích s Gruzií, Kazachstánem či Finskem to utíkající Rusové říkají poměrně jasně. Do Putinem vyvolané války nechtějí, bojí se, raději budou žít někde v klidu, kde nebudou každý den ve stresu. A kde se nebudou muset celé dny schovávat za zataženými roletami, aby jim úřady nemohly doručit povolávací rozkaz.

I tohle je jasný důkaz toho, že ti Rusové, kterým nestačí servírovaná propaganda a aktivně si na sociálních sítích a v nezávislých či zahraničních médiích vyhledávají informace, vidí, co sleduje zbytek světa. Tedy to, jak Putin svou zemi strhává do stále hlubší izolace a kupící se neúspěchy jeho vojsk na Ukrajině, které ve své krajně špatné situaci dělají to nejhorší – útočí na ukrajinské civilisty.

A teď navíc Putin přichází i o to nejcennější, na čem Rusko mohlo svou budoucí ekonomiku stavět. Tedy know-how a především lidskou sílu.

Země bez budoucnosti

Pokud ale odhlédneme od aktuálního dění a podíváme se do budoucnosti, je onen ruský problém ještě daleko větší. Zatímco s poválečnou obnovou Ukrajiny chce pomoct většina vyspělého světa a už dnes se o příštích letech jedná, Putin způsobil, že jeho země naopak žádnou (jasnou) budoucnost nemá.

Nejenže se západní svět velmi rychle odpojuje od toho nejdůležitějšího, na čem ruské hospodářství stojí – tedy exportu plynu a ropy –, ale odchod hi-tech firem z Ruska odkryl ještě jednu věc. Tamější průmysl není bez zahraničních partnerů a součástek sám o sobě schopný vytvořit produkty s kdovíjak velkou přidanou hodnotou, o něž by byl zájem jak v samotném Rusku, tak v zahraničí. Což se už velmi jasně ukazuje nyní, kdy v zemi chybí například čipy nebo se auta vyrábějí pouze ve „zjednodušených verzích“.

A teď navíc Putin přichází i o to nejcennější, na čem Rusko mohlo svou budoucí ekonomiku stavět. Tedy know-how a především lidskou sílu. Zprávy o tom, že po mobilizaci v řadě ruských oblastí nastává situace, kdy byli odvedeni všichni muži v aktivním věku a zůstávají jen ženy, jsou velmi výmluvné.

Každým svým dalším krokem, byť sebekrásněji podpořeným až směšnou televizní propagandou, Putin usmrcuje i ruskou ekonomiku.

Ruský vabank

Extrémně tmavá ekonomická budoucnost se před Ruskem otevírá v době, kdy se po západních sankcích přijatých v souvislosti s nelegální anexí Krymu na jaře roku 2014 začalo jeho hospodářství opět nadechovat.

V té době, tedy mezi lety 2013 a 2016, spadl ruský hrubý domácí produkt z 2,29 bilionu dolarů (asi 57 bilionů Kč) na 1,28 bilionu (31,6 bilionu Kč). Zato do loňska vystoupal na 1,78 bilionu dolarů (44,3 bilionu Kč).

Na kom nebo na čem tedy bude ruská ekonomika stavět, až Putinova agrese skončí a země bude těžce a dlouho získávat renomé a dobrou pověst pro zahraniční investory, není nyní vůbec zřejmé. I to je důkazem toho, jak velký vabank Kreml hraje. Každým svým dalším krokem, byť sebekrásněji podpořeným nesmyslnou až směšnou televizní propagandou, Putin usmrcuje i ruskou ekonomiku.

A jde přitom o jeden z těch nejméně bolavých důkazů toho, jak magorická celá ruská agrese proti Ukrajině je. Kreml nedomyslel její dopady a teď musí sledovat, jak 140milionová země přichází o stovky tisíc občanů. I jejich několikadenní fronty na hranicích ukazují, jak moc je současné vedení Ruska odtrženo od reality.

Autor je členem redakce Reportérů ČT

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Nás mnoho. Do jak hluboké zkázy žene Putin Rusko?
• Německo buduje něco velkého. Pod ochranný deštník láká i Česko
• Desítky miliard armádě, ale co ostatní? Vláda musí myslet za roh
• Miliardy lítají, ale vlaky stojí. Česká železnice přestává dávat smysl
• F-35 v českých barvách? Zatím jen sen, Švédové se nevzdají

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag