Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rakousko, ruský most do Evropy

Rakušané dokázali za studené války skvěle vydělávat na vazbách na Sovětský svaz. Náklonnost ke Kremlu a jeho penězům mnoho Rakušanů neopustila ani třicet let po jejím konci.

Za týden budou v Rakousku předčasné volby a je docela dobře možné, že po nich znovu vznikne vláda lidovců odvolaného kancléře Sebastiana Kurze a Svobodných, ovšem už pod vedením dvojnásobného neúspěšného prezidentského kandidáta Norberta Hofera.

Aféra, která přivedla Rakušany předčasně k volbám, se týkala bývalého předsedy Svobodných a vicekancléře Heinza-Christiana Stracheho. Ten se nechal natočit na Ibize, jak se domlouvá s údajnými ruskými prokremelskými oligarchy na finanční podpoře výměnou za státní zakázky. Voličům to ale asi vadí mnohem méně, než by se snad dalo čekat.

Pokud Rakušanům něco na Stracheho domluvách vadí, je to možnost, že se chystal okrást státní pokladnu. Že se zaplétal s Rusy a že nebyl proti finanční podpoře kruhů blízkých Kremlu, většině Rakušanů žádnou hlavu nedělá. Samotného Stracheho jen několik dní po aféře voliči preferenčními hlasy poslali v květnu z nevolitelného 42. místa kandidátky při evropských volbách do fešáckého „exilu“ v Evropském parlamentu. A pokud jde o voličské preference strany, jejíž „obroda“ spočívala pouze ve výměně Stracheho za hodnotově téměř identického Hofera, ta spadla o během „Ibiza gate“ o pouhý bod na 20 procent. Od té doby se nehnula.

Je proto možné, že Svobodní ve volbách skončí na druhém místě, od sociálních demokratů je podle posledního průzkumu dělí pouhá dvě procenta hlasů. A pokud se nakonec na nové vládě podílet nebudou, nebude to kvůli tomu, že podporují Putina a anketování Krymu, ale spíš kvůli uražené hrdosti exkancléře a šéfa lidovců Sebastiana Kurze. Toho v odvetě za odstranění Stracheho a vypsání předčasných voleb, nenechali Svobodní dovládnout několik měsíců do voleb a společně s opozicí ho 28. května demonstrativně odvolali.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Výnosná neutralita

Rakousko mělo po druhé světové válce nakročeno k osudu Československa nebo dokonce NDR. Jenže při prvních poválečných volbách, díky tomu, že západní spojenci obsadili velkou část Rakouska, volbách plně demokratických, rakouští komunisté propadli a získali jen pět procent hlasů. A to se opakovalo i ve volbách v letech 1949 a 1953.

Sovětská armáda sice do roku 1955 okupovala východní Rakousko, včetně asi třetiny Vídně, ale Rakušanům se podařilo dosáhnout vyhlášení velmocemi garantované neutrality a udržet plně demokratické zřízení. Neutrality dokázali Rakušané, a především Vídeň skvěle využít. Rakouská metropole se stala druhým evropským sídlem orgánů OSN, Mezinárodní agentury pro atomovou energii a posléze i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Vídeň byla také jako „neutrální půda“ častým místem jednání mezi Západem a Východem, včetně summitů Sovětský svaz-USA.

Méně se už v Rakousku veřejně mluví o tom, že přes tuto neutrální zemi probíhal čilý obchod s moderními technologiemi, na které bylo Západem vyhlášeno embargo pro jejich dodávky Sovětskému svazu a východnímu bloku vůbec. Podle některých ekonomů to byl především v sedmdesátých a osmdesátých letech pro rakouskou ekonomiku zlatý důl, který pomohl mezi válkami velmi chudé zemi nejen dotáhnout na zbytek Západu, ale stát se postupně jedním z nejbohatších států Evropy i světa.

Trojský kůň

Mnoho z tehdejších vazeb přežilo i konec studené války a rozpad Sovětského svazu. Po pádu komunismu Rakousko bez velkého nadšení vstoupilo v roce 1995 do Evropské unie, prosadit vstup do Severoatlantické aliance se však žádné rakouské politické reprezentaci nikdy nepodařilo. Také kvůli vzpomínkám mnoha Rakušanů na výhodnou spolupráci s Moskvou a přetrvávajícím silným byznysovým vazbám, včetně velkých ruských investic v Rakousku, vydávaným za „hrdost na neutralitu“.

To pokračuje dodnes, bez ohledu na to, kdo je v Rakousku u kormidla. Silné vazby na Rusko mají totiž všechny hlavní politické síly – lidovci, sociální demokraté i Svobodní. A liší se jen v tom, jak moc jsou ochotny v hájení ruských zájmů zajít. Bývalá ministryně zahraničí Karin Kneisslová si ruského prezidenta Putina pozvala loni v srpnu na svoji svatbu, aniž za to sklidila nějakou větší kritiku. Ostatně Vídeň byla první západní metropolí, do níž mohl Putin po okupaci Krymu a vyvolání nevyhlášené války na východní Ukrajině vyrazit v červnu 2018 na oficiální státní návštěvu. A kancléř Sebastian Kurz z celé Unie asi nejhlasitěji prosazoval ukončení ekonomických sankcí EU proti Rusku.

Nelze se potom divit, že natočený pokus uplácení bývalého vicekancléře Stracheho údajnými prokremelskými oligarchy na Ibize s Rakušany nic neudělal. A že na podivné rakouské náklonnosti k Rusku nic nezmění ani jakýkoli výsledek předčasných voleb 29. září.

Autor je redaktor Deníků. Na úvodní fotce Sebastian Kurz slibuje novou lidovou stranu. Zdroj: Profimedia

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 10 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Roland | 21. 9. 2019 06:36

Je zajímavé že každý kdo zrovna nehýká bezbřehou radostí nad EUrosvazem je označován jako nepřátelský agent. Nevím jak vy, ale mě to připomíná léta 50-sátá, kdy každý mohl jen nekonečně ,,nasávat ze studnice moudroti nejlepšího ze všech lidí" jenž se zoval Josif Vissarionovič Stalin.

+41
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK