Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čína utahuje řetězy

Si Ťin-pching se s pomocí velkých dat a umělé inteligence snaží dotáhnout to, na co neměl Mao techniku a peníze, říká sinolog Martin Hála, který Čínu studuje čtyřicet let. Pootevíráme rozhovor z tištěného Finmagu

Sešli jsme se ve vánočně vyzdobeném coworkingu Opero, kam ze Staroměstského náměstí doléhaly zvuky koled. Moje poznámky z rešerší měly do idyly daleko. Internace Ujgurů a dalších etnických menšin do převýchovných táborů. Obchodní válka se Spojenými státy. Kácení lesů na Sibiři. Tím vším zvládla Čína zásobit agentury v jediném měsíci.

Martin Hála

Martin Hála. Foto: Daniel Hamerník

Narodil se v roce 1961. Studoval sinologii v Praze, Šanghaji, Berkeley a na Harvardu. Řadu let žil a pracoval v různých částech Asie. Dnes vědecky působí na Ústavu Dálného východu a vede informační a analytický web o Číně Sinopsis.cz.

Víte i o nějaké dobré zprávě, která by teď z Číny přišla?

Například prudký hospodářský růst. Když odhlédnete od negativních dopadů na zdraví občanů, ekologii a podobně, sama o sobě je to zpráva dobrá. Stejně tak bouřlivý rozvoj digitálních technologií. Záleží ale, jak se na to díváte: jestli v jednotlivostech, nebo v širších souvislostech. A v těch je, obávám se, dobrých zpráv opravdu málo.

Tak rovnou k těm špatným. Novinář Ethan Gutmann v Českém rozhlase neváhal označit pronásledování Ujgurů za genocidu. Navíc motivovanou i byznysem s transplantovanými orgány. Je to opravdu genocida?

Záleží, jak ji definujete. Když za genocidu něco označíte na oficiální úrovni, vyplývá z toho trestněprávní odpovědnost pro její pachatele nebo nepromlčitelnost zločinů proti lidskosti. Novináři s tím termínem zacházejí volněji. Myslím si, že je namístě mluvit přinejmenším o kulturní genocidě. Nemá ty trestněprávní důsledky, ale termín je to trefný: v zásadě jde o to, vyobcovat celou jednu kulturu, odlišnou od té mainstreamové chanské, a to dost nevybíravými prostředky. Hlavně nucenou převýchovou velké části populace v táborech, které v Číně nesou přívlastek ťi-čung, koncentrační. Pokud víme, nachází se v nich teď až milion obyvatel oblasti Sin-ťiang, což představuje zhruba desetinu ujgurského obyvatelstva.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Proč tam jsou?

Mluvil jste o orgánech. Nemyslím si, že by to bylo motivované takovou poptávkou, i když možnost odběrů orgánů nelze vyloučit, už k němu na čínských vězních docházelo. Ale rozhodně bych neřekl, že je to motivace. Ta je převážně bezpečnostní. Jde o velmi extrémní reakci na útoky na většinové chanské obyvatelstvo, provedené spíš z nacionalistických než náboženských pohnutek. Nicméně ta menšina muslimská je. Pekingu jde o to, ji převychovat, protože pro něj představuje bezpečnostní riziko.

Milion lidí, to je internace masových rozměrů. Když to ale srovnáme třeba s protesty ve Francii, dokumentuje ji minimum fotografií a videí. Jak se Číně daří tak dobře blokovat informace?

Paříž je blíž a společensky otevřenější než Sin-ťiang. Oblast sice není pro novináře úplně uzavřená, ale na místě jsou sledováni a šikanováni. Do převýchovných táborů přístup samozřejmě nemají a místní obyvatelstvo se s nimi zdráhá hovořit, protože jen pouhý kontakt s cizincem je může do těch táborů poslat. Velká část informací, které máme k dispozici, je založená na satelitních snímcích monitorujících růst táborů. A potom máme svědectví uprchlíků, kterým se podařilo přejít například do Kazachstánu.

Jak to celé může skončit? Jako v Sovětském svazu, kde lidé zůstali v gulazích do smrti? Nebo Peking za rok řekne: jste převychovaní, můžete domů?

Zdá se, že nad tím čínská strana zatím moc nepřemýšlí. Provádí teď perzekuční část operace a zbytek bude řešit za pochodu. Taky je otázka, jak se k tomu postaví mezinárodní společenství, jestli to nakonec akceptuje, nebo jestli na takhle masivní porušování lidských práv začne reagovat. Začíná se mluvit o zločinech proti lidskosti, což by mělo mezinárodněprávní důsledky. Čína se snaží svůj postup legitimizovat. Dokonce o něm hovoří jako o novém modelu lidských práv, podle kterého je třeba v zájmu většiny potlačit lidská práva násilné menšiny. Tenhle koncept se razí přes mezinárodní instituce, jako je Rada pro lidská práva při OSN.

Další zneklidňující událost je narození geneticky editovaných dvojčat. Byl její strůjce nějaký osamělý šílenec, nebo jde o mainstream?

Tenhle konkrétní případ je podle všeho mimořádný. Ten vědec překročil nejen mezinárodní, ale i čínské etické limity. Operaci tajil, úřady ji hned odsoudily a toho člověka teď zřejmě vyšetřuje disciplinární komise, protože zmizel. Otázka lékařské etiky je ale v Číně velmi palčivá. Existuje spousta jiných znepokojivých případů, třeba v oblasti dopingu. I když bych nepředpokládal, že Čína začne produkovat geneticky modifikované jedince jako na běžícím pásu.

Souvisí benevolence ke genetickým experimentům s tím, že čínská civilizace nestojí na křesťanských základech a integrita jedince pro ni není takové téma jako pro nás?

O to ani nejde. Hlavně je to stranická diktatura. Všechno se v posledku děje v zájmu jednoho politického subjektu, schopného prosadit svoji vůli bez větších morálních, právních a politických překážek. Všechno záleží na rozhodnutí úzkého okruhu lidí, který se po nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga dále zmenšuje. Pokud vedení komunistické strany dojde k přesvědčení, že je překročení nějakých etických hranic pro ně výhodné, neexistuje nic, co by je od toho odradilo. Je to tak ostatně i s internací Ujgurů nebo dřív se zátahem na náboženské hnutí Fa-lun-kung. Ten ve své době vybočil z převažujícího trendu relativně racionálního spravování země. Skutečnost, že v čínském politickém systému neexistují žádné brzdy a protiváhy, vede k tomu, že se režim může chovat racionálně i iracionálně, podle situace. Je tam element nahodilosti, nebo spíš nepředvídatelnosti.

Když jsme u té nahodilosti – na jednu stranu se Čína tváří jako lídr příklonu k solární energii, na druhou stranu má na jeden vyprodukovaný dolar HDP gigantickou uhlíkovou stopu, odlesňuje Sibiř…

… a buduje uhelné elektrárny různě po světě.

To tedy Čína moc zelená není.

Rozhodně není. Ale má ambici s tou strašlivou krizí životního prostředí něco dělat. Je to otázka možného ohrožení komunistické strany nespokojenými občany: když už nemůžou dýchat vzduch, můžou začít protestovat. Stát finančně podporuje zelené technologie, které jsou navíc ekonomicky perspektivní a důležité pro další hospodářský růst. Jsou tam dva konfliktní trendy: dlouho bylo životní prostředí zanedbávané a bylo jen příslovečnou třešničkou na dortu, která nesměla bránit růstu ekonomiky. Za krize se ale projevily příznaky spontánní nespokojenosti a začala se hledat řešení. Čína je země obrovských protikladů a platí to i v této oblasti.

Pak tu máme jakési orwellovské skóre, kterým režim začíná hodnotit chování občanů. Schválně se zeptám nezvykle: dává lidem i nějaké výhody?


Odpověď na poslední otázku a druhou polovici rozhovoru, ve které dojde také na „sociální kredit“, pomocí kterého Čína začíná hodnotit své občany, na čínskou zahraniční politiku, ale také na to, co bychom možná Číně mohli závidět, najdete v aktuálním čísle Finmagu. Ten koupíte v slušné trafice – nebo si ho můžete buď samostatně objednat, nebo ho pořídit rovnou s předplatným přes web

Fotografie Daniel Hamerník


Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 2. 3. 2019 19:17

Že se něco takového děje v totalitní Číně, těžko může někoho překvapit.

Horší je, jak se fízlování rozrůstá v zemích, které o sobě tvrdí, že jsou "svobodné".

Vznikají orgány pro šmírování internetu, policie dostává pravomoci vypínat weby, atd...

Že prej stát potřebuje chránit svou důležitou infrastrukturu.
WTF?
Pokud se stát bojí, že internet ohrožuje jeho infrastrukturu, tak ať ji na net nepřipojuje!

Net provozují soukromé firmy, k jeho chodu přispívá hromada privátních firem i individuálních lidí. Jestli se stát bojí tohoto prostředí, tak ať do něj neleze. Nikdo ho tam nezve! Případně si může založit nějakej svůj erární paralelní net - pokud možno za svoje (za to, co politici a úředníci vydělají o víkendech na brigádách na nákladovém nádraží).

+22
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK