Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co se děje se svobodou ve světě

Eroze právního státu a nejrůznějších občanských svobod dělá ze světa méně svobodné – a méně bohaté – místo.

Cato Institute sestavil ve spolupráci s kanadským Fraser Institute a německou Nadací Friedricha Naumanna pro svobodu vyčerpávající 396stránkovou zprávu o stavu lidské svobody ve světě. Shrnuto: všude na světě vlády v posledních letech úroveň svobody tlačily dolů.

Vztah mezi svobodou jednotlivce a blahobytem

Světový Index lidské svobody (Human Freedom Index – HFI) poklesl od roku 2008 na desetistupňové škále z hodnoty 7,05 na 6,93.

Podle Iana Vasqueze a Tanji Porčnikové, kteří zprávu koncipovali, o celkovém výsledku rozhodovaly zejména výsledky v kategoriích, které se týkají osobních a občanských svobod, ale také svobody ekonomické. Výzkumníci zvlášť upozornili na to, že osobní svoboda má velice úzký vztah k hospodářské prosperitě: ty nejsvobodnější země vykazují v porovnání se zeměmi s nízkou úrovní osobní svobody vyšší úroveň HDP na hlavu. Zaznamenáníhodnou výjimku z tohoto pravidla představuje Hongkong, který je Indexu lidské svobody, sestaveném Cato Institutem, na druhé příčce.

Celkový výsledek té které země v žebříčku svobody ovlivňuje dvanáct základních kategorií. Cato Institute zaznamenal nejvýraznější pokles proti roku 2008 v oblasti svobody pohybu, svobody vyjádření a informací, oslabení shledal i u právního státu, respektive respektu k zákonům. „V mnoha oblastech světa je svoboda pod palbou, jako funkční alternativy se lidem nabízejí nacionalismus, populismus a nejrůznější formy hybridního autoritářství. Nejsilnější ztráty svoboda utrpěla v Sýrii, Egyptě, Venezuele, Belize a Řecku,“ říká Tanja Porčniková.

To, z čeho může svoboda do budoucna těžit, uzavírá zpráva, je fakt, že v řadě zemí idea svobody koření v základech společnosti. To by nepřímo naznačovalo, že v mnoha zemích se úroveň nesvobody nemůže dostat nad určitou úroveň. V tomto směru poukazuje zpráva (s. 12) na země, jako je Kanada a Spojené státy, které mají v ústavě zabudované bezpečnostní zábrany jako rozluku církve a státu a decentralizaci.

Žebříčku vévodí Švýcarsko (8,89/10), následuje Hongkong (8,88/10) a Nový Zéland (8,86/10).

Celková svoboda ve Spojených státech klesá

Spojené státy dosáhly hodnocení 8,39/10. To je řadí na sedmnácté místo mezi 159 porovnávanými zeměmi. Přestože od roku 2008 úroveň lidské svobody v USA klesla (z hodnoty 8,45 na 8,39 v roce 2015) na žebříčku se Spojené státy posunuly o sedm příček nahoru. Pokles lidské svobody se tu dá vysvětlit téměř skokovým poklesem ekonomické svobody.

Tyhle změny jsou pochopitelně jen malé v porovnání se změnami na spodku seznamu, kde vidíme, pokud jde o lidskou svobodu, velmi znepokojivý vývoj. Na spodních příčkách vidíme Libyi, Venezuelu a Sýrii. Zatímco v Libyi a Sýrii vidíme ostrý zlom kvůli absenci právního státu, autoritativním vládám a válce, Venezuela vykazuje strukturální pokles kvůli odpírání ekonomických svobod. Tady vidíme, že pravidlo „svoboda jednotlivce vede k blahobytu“ funguje obousměrně. Pokles ekonomické svobody, zapříčiněný venezuelským socialismem, poměrně významně omezuje lidskou svobodu. Takhle se hodnocení Venezuely měnilo v čase:

Boj za svobodu nekončí

To, co si ze zprávy o lidské svobodě ve světě můžeme – zejména v hnutí za svobodu – odnést, je to, že slavný citát Margaret Thatcherové: „Bez ekonomické svobody není žádná svoboda“ zůstává platný stejně ve dvacátém prvním století, jako platil ve století dvacátém. Hospodářská prosperita a svoboda jednotlivce jsou úzce propojené věci. Když budeme jednu ignorovat, pocítíme to i na úbytku druhé. Pokud chceme něco udělat ve prospěch svobody lidí, musíme jim zaručit respekt k zákonům a právo svobodně podnikat. Jestliže osobní a ekonomická svoboda nejdou ruku v ruce, nemůže člověk dosáhnout pokroku.

Nemůžeme akceptovat snížení daní, pokud je podmíněné snižováním občanských práv. A nemůžeme brát osobní svobodu za zaručenou, pokud se nepostavíme proti pokusům vlády omezovat ekonomickou svobodu. A tohle je ve své podstatě výzva, se kterou bychom se měli vyrovnávat celý svůj život.

Z originálu, publikovaného na FEE.org, pro Finmag přeložil Gabriel Pleska

Finmag předplatné
Bill Wirtz

Bill Wirtz

Studující práv na Lotrinské univerzitě v Nancy. Provozuje vlastní mnohojazyčný blog. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 38 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 1. 2. 2018 09:55

"Shrnuto: všude na světě vlády v posledních letech úroveň svobody tlačily dolů."
To už tak vlády dělávají a ti, kteří si myslí, že vlády tu jsou od ochrany práv a svobod lidí, jsou nebezpeční naivové.

https://www.mises.cz/?action=literatura&ID=anatomie-statu-14.aspx

"o celkovém výsledku rozhodovaly zejména výsledky v kategoriích, které se týkají osobních a občanských svobod, ale také svobody ekonomické."
Svoboda je jen jedna!

"Kanada a Spojené státy, které mají v ústavě zabudované bezpečnostní zábrany jako rozluku církve a státu a decentralizaci."
Ústava je jen kus papíru. Právě na příkladu USA je vidět, jak pomýlená je naděje minarchistů (otců zakladatelů), že jde stát pomocí "neměnné" Ústavu udržet v patřičných mezích. Stát v USA navzdory omezující Ústavě narostl do obludných rozměrů a pro politiky není problém Ústavu pomocí dodatků otočit klidně o 180 stupňů.

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 1. 2. 2018 09:47

Dobře ozbrojené jehně ve volné přírodě neexistuje. Čili, ti vlci by ho snědli tak, jako tak, ať v demokracii nebo bez ní. Bonmot dobrý, ale mimo realitu.

To ukazuje na význam strukturálních podmínek pro svobodu (jakkoliv nad tím pojmem dávám otazník). Dokud nebude příroda vypadat tak, že se v ní budou moci vyskytovat dobře ozbrojená jehňata - tedy, dokud bude "volná" - tak žádná skutečná svoboda jehněte není možná.

-9
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK