Co se děje se svobodou ve světě

Cato Institute sestavil ve spolupráci s kanadským Fraser Institute a německou Nadací Friedricha Naumanna pro svobodu vyčerpávající 396stránkovou zprávu o stavu lidské svobody ve světě. Shrnuto: všude na světě vlády v posledních letech úroveň svobody tlačily dolů.

Vztah mezi svobodou jednotlivce a blahobytem

Světový Index lidské svobody (Human Freedom Index – HFI) poklesl od roku 2008 na desetistupňové škále z hodnoty 7,05 na 6,93.

Podle Iana Vasqueze a Tanji Porčnikové, kteří zprávu koncipovali, o celkovém výsledku rozhodovaly zejména výsledky v kategoriích, které se týkají osobních a občanských svobod, ale také svobody ekonomické. Výzkumníci zvlášť upozornili na to, že osobní svoboda má velice úzký vztah k hospodářské prosperitě: ty nejsvobodnější země vykazují v porovnání se zeměmi s nízkou úrovní osobní svobody vyšší úroveň HDP na hlavu. Zaznamenáníhodnou výjimku z tohoto pravidla představuje Hongkong, který je Indexu lidské svobody, sestaveném Cato Institutem, na druhé příčce.

Celkový výsledek té které země v žebříčku svobody ovlivňuje dvanáct základních kategorií. Cato Institute zaznamenal nejvýraznější pokles proti roku 2008 v oblasti svobody pohybu, svobody vyjádření a informací, oslabení shledal i u právního státu, respektive respektu k zákonům. „V mnoha oblastech světa je svoboda pod palbou, jako funkční alternativy se lidem nabízejí nacionalismus, populismus a nejrůznější formy hybridního autoritářství. Nejsilnější ztráty svoboda utrpěla v Sýrii, Egyptě, Venezuele, Belize a Řecku,“ říká Tanja Porčniková.

To, z čeho může svoboda do budoucna těžit, uzavírá zpráva, je fakt, že v řadě zemí idea svobody koření v základech společnosti. To by nepřímo naznačovalo, že v mnoha zemích se úroveň nesvobody nemůže dostat nad určitou úroveň. V tomto směru poukazuje zpráva (s. 12) na země, jako je Kanada a Spojené státy, které mají v ústavě zabudované bezpečnostní zábrany jako rozluku církve a státu a decentralizaci.

Žebříčku vévodí Švýcarsko (8,89/10), následuje Hongkong (8,88/10) a Nový Zéland (8,86/10).

Celková svoboda ve Spojených státech klesá

Spojené státy dosáhly hodnocení 8,39/10. To je řadí na sedmnácté místo mezi 159 porovnávanými zeměmi. Přestože od roku 2008 úroveň lidské svobody v USA klesla (z hodnoty 8,45 na 8,39 v roce 2015) na žebříčku se Spojené státy posunuly o sedm příček nahoru. Pokles lidské svobody se tu dá vysvětlit téměř skokovým poklesem ekonomické svobody.

Tyhle změny jsou pochopitelně jen malé v porovnání se změnami na spodku seznamu, kde vidíme, pokud jde o lidskou svobodu, velmi znepokojivý vývoj. Na spodních příčkách vidíme Libyi, Venezuelu a Sýrii. Zatímco v Libyi a Sýrii vidíme ostrý zlom kvůli absenci právního státu, autoritativním vládám a válce, Venezuela vykazuje strukturální pokles kvůli odpírání ekonomických svobod. Tady vidíme, že pravidlo „svoboda jednotlivce vede k blahobytu“ funguje obousměrně. Pokles ekonomické svobody, zapříčiněný venezuelským socialismem, poměrně významně omezuje lidskou svobodu. Takhle se hodnocení Venezuely měnilo v čase:

Boj za svobodu nekončí

To, co si ze zprávy o lidské svobodě ve světě můžeme – zejména v hnutí za svobodu – odnést, je to, že slavný citát Margaret Thatcherové: „Bez ekonomické svobody není žádná svoboda“ zůstává platný stejně ve dvacátém prvním století, jako platil ve století dvacátém. Hospodářská prosperita a svoboda jednotlivce jsou úzce propojené věci. Když budeme jednu ignorovat, pocítíme to i na úbytku druhé. Pokud chceme něco udělat ve prospěch svobody lidí, musíme jim zaručit respekt k zákonům a právo svobodně podnikat. Jestliže osobní a ekonomická svoboda nejdou ruku v ruce, nemůže člověk dosáhnout pokroku.

Nemůžeme akceptovat snížení daní, pokud je podmíněné snižováním občanských práv. A nemůžeme brát osobní svobodu za zaručenou, pokud se nepostavíme proti pokusům vlády omezovat ekonomickou svobodu. A tohle je ve své podstatě výzva, se kterou bychom se měli vyrovnávat celý svůj život.

Z originálu, publikovaného na FEE.org, pro Finmag přeložil Gabriel Pleska