Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Co se děje se svobodou ve světě

Bill Wirtz | 1. 2. 2018 | Celkem 38 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 1. 2. 2018 09:55

"Shrnuto: všude na světě vlády v posledních letech úroveň svobody tlačily dolů."
To už tak vlády dělávají a ti, kteří si myslí, že vlády tu jsou od ochrany práv a svobod lidí, jsou nebezpeční naivové.

https://www.mises.cz/?action=literatura&ID=anatomie-statu-14.aspx

"o celkovém výsledku rozhodovaly zejména výsledky v kategoriích, které se týkají osobních a občanských svobod, ale také svobody ekonomické."
Svoboda je jen jedna!

"Kanada a Spojené státy, které mají v ústavě zabudované bezpečnostní zábrany jako rozluku církve a státu a decentralizaci."
Ústava je jen kus papíru. Právě na příkladu USA je vidět, jak pomýlená je naděje minarchistů (otců zakladatelů), že jde stát pomocí "neměnné" Ústavu udržet v patřičných mezích. Stát v USA navzdory omezující Ústavě narostl do obludných rozměrů a pro politiky není problém Ústavu pomocí dodatků otočit klidně o 180 stupňů.

+21
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 1. 2. 2018 09:47

Dobře ozbrojené jehně ve volné přírodě neexistuje. Čili, ti vlci by ho snědli tak, jako tak, ať v demokracii nebo bez ní. Bonmot dobrý, ale mimo realitu.

To ukazuje na význam strukturálních podmínek pro svobodu (jakkoliv nad tím pojmem dávám otazník). Dokud nebude příroda vypadat tak, že se v ní budou moci vyskytovat dobře ozbrojená jehňata - tedy, dokud bude "volná" - tak žádná skutečná svoboda jehněte není možná.

-9
+
-

Všech 38 komentářů v diskuzi.

Honza _ | 1. 2. 2018 14:38

https://www.youtube.com/watch?v=W_yQ3AMAjag

Nahlásit

+1
+
-

Honza _ | 1. 2. 2018 14:39 | reakce na Honza _ - 1. 2. 2018 14:38

Pardon, to patří k těm ozbrojeným ovcím. I když tohle je zrovna krokodýl, tak myslím, že je idea zřejmá :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 2. 2018 16:10 | reakce na Honza _ - 1. 2. 2018 14:39

Považovat Dundeeho za ozbrojené jehňátko je snad vtip. :-) Špatný vtip.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 1. 2. 2018 18:21 | reakce na Richard Fuld - 1. 2. 2018 16:10

Ale no tak.
Neviděl jste prodavačku, co zastřelila lupiče a babičku, co zapíchla zloděje? Neslyšel o vesničanech, kteří vystříleli bandity (či si na to někoho najali)? O občanech, kteří se vzepřeli státní zvůli?

Ostatně v americké ústavě je právo držet zbraň ne proto, aby se lidi bránili pistolkou zlodějům. Je tam právo mít i útočnou pušku proto, aby lidé nebyli bezbranní před vládou, aby ji mohli svrhnout, pokud se začne chovat tyransky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2018 11:15 | reakce na Jan Altman - 1. 2. 2018 18:21

Ano. Zbraně mají, aby bez problémů mohla začít občanská válka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

kadrila kadrilová | 3. 2. 2018 01:42 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2018 11:15

Státním zřízením Spojených států není demokracie, ale ústavní republika. Každý občan této republiky má tedy daná práva sepsána v Ústavě Spojených států (naprosté respektování práv všech občanů USA bez rozdílu) a nemohou mu být vzata majoritní většinou. Například vlastnit zbraně a další práva. Doba se však mění... Stát je jako oheň, dobrý sluha, ale špatný pán... Zdravím Vás.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 2. 2018 12:22 | reakce na kadrila kadrilová - 3. 2. 2018 01:42

Obyvatelstvo USA se možná snaží být demokratickým právním státem, který respektuje svoji Ústavu. To ale neznamená, že Ústava stačí a demokracie je pro USA něčím méně významným nebo méně potřebným.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zavacky | 5. 2. 2018 14:41 | reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2018 12:22

Richard, ja tu mám zase niečo od veci:
Čím platí ECB v rámci programu nákupu aktív? Ja vidím v jej súvahe hlavne pohyby na bežných účtoch a sterilizačných operáciách. Ako to tam prebieha?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 2. 2018 17:31 | reakce na Zavacky - 5. 2. 2018 14:41

Z rozvahy ECB toho moc ohledně QE nevyčtete. QE realizují koordinovaně jednotlivé národní banky jednotlivých členských států eurozóny. Takže bych hledal v rozvahách jednotlivých národních bank. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ján Zavacký | 5. 2. 2018 18:35 | reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2018 17:31

Ale v konsolidovanej súvahe sa to musí odrážať. Sterilizácie ma zaujímajú len z toho dôvodu, že majú záporné sadzby a nechápem, ako dokáže ECB prilákať banky na tieto operácie. Viac ma ale zaujíma, ako sú motivované nárasty vkladov na bežné účty. V skutočnosti nejde o uvoľňovanie, ale o nákup aktív od bánk z ich vlastných prostriedkov na účtoch.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 13:55 | reakce na Ján Zavacký - 5. 2. 2018 18:35

Nerozumím tomu, proč Vás zajímá sterilizace nadbytečné likvidity. Účelem QE je dodávka nadbytečné likvidity, tak proč by mělo docházet k následné sterilizaci. Obecně mi koncept sterilizace likvidity přijde pochybný.

Pokud drží banky likviditu na rezervním účtu se záporným úročním, pak je to z toho důvodu, že lepší obdobně rizikovou možnost jednoduše nemají a na více rizikové investice (s potenciálně kladným výnosem) by potřebovaly, aby akcionáři náležitě navýšili vlastní kapitál banky.

Nárůst objemu bankovních vkladů je jen odrazem fungování ekonomiky a nemyslím si, že by bylo třeba k tomuto nějak motivovat. Rovněž QE nepovažuji za uvolňování měnové politiky. QE je toliko vnitřní záležitost bankovního systému a slouží toliko ke stabilizaci turbulencí, jež se týkají toliko kreditních rizik emitentů aktiv, které se vyskytují v rozvahách obchodních bank.

Nákup aktiv bankou se uskutečňuje vždy novými prostředky a nikdy ne za prostředky, jež leží na vkladových účtech banky (tedy za peníze držitelů bankovních vkladů). Vkladů se centrální ani obchodní banky nikdy ani nedotknou, natož aby je použily na nákup čehokoliv. Banky nemají dispoziční práva k vkladům jiných bank, či jejich nebankovních klientů. To plyne z principu, jakým funguje bankovní a peněžní systém.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 7. 2. 2018 20:09 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 13:55

Veď práve o tú "vtipnú" situáciu ide. ECB si cez sterilizáciu požičiava od bánk na nákup rôznych aktív od bánk. Ročne stovky MLD. Zdá sa, že takto získanú likviditu držia banky na svojich účtoch a oproti týmto rezervám nakupuje ECB ďalšie aktíva od bánk. Toto sú hlavné zdroje krytia narastajúcich aktív ECB.
Prvá otázka je, ako sú motivované banky požičiavať pri záporných sterilizačných úrokoch a ako sú motivované zvyšovať zostatky na svojich účtoch pri zápornej depozitnej sadzbe.
Druhá otázka je, ako sa prenesie predaj nejakého vládneho dlhopisu bankou z účtovného okruhu komerčných bánk do účtovného okruhu Eurosystému. (Myslím, že sa nahradí depozitom v rezervách ECB.)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 18:38 | reakce na Zavacky - 7. 2. 2018 20:09

Musím se Vám omluvit ale stále nechápu, kam tahle debata míří a co je vlastně meritem věci. Neznám podrobnosti ohledně vztahů mezi ECB a národními bankami. Nerozumím tomu, co sledujete otázkou na záporné sterilizační úrokové sazby. Nechápu, proč se o tom bavíme. Přijde mi to trochu jako mlácení prázdné slámy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ján Zavacký | 8. 2. 2018 21:24 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 18:38

V podstate ma hlavne zaujíma, odkiaľ berie ECB zdroje na nákup aktív v rámci tzv. QE. Môže používať zostatky na účtoch komerčných bánk v ECB?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 13:39 | reakce na Ján Zavacký - 8. 2. 2018 21:24

Nemůže. Ani náhodou. Peníze (likvidita) klientů (nebankovních i bankovních) evidované na vkladových účtech (i těch rezervních) jsou nedotknutelné a zcela mimo dispoziční práva banky, která takové vkladové účty vede, a to platí i pro centrální banku.

Když centrální banka nakoupí od jiné banky aktivum, nastane následující: Centrální banka připíše prodávající bance na rezervní účet novou likviditu ve výši ceny prodávaného aktiva (tím se navýší pasiva centrální banky) a současně připíše nakoupené aktivum na stanu aktiv (zvýší se aktiva centrální banky). V prodávající bance dojde pouze k vymazání prodaného aktiva na straně aktiv banky a současně k navýšení hodnoty aktiva v podobě likvidity držené na rezervním účtu u centrální banky. Centrální banka tedy na nákup aktiva žádné zdroje odnikud nebere. Vše probíhá jen zaúčtováním transakce do bilancí bank.

Představa, že banka na nákup čehokoliv musí vždy čerpat nějaké množství v ekonomice existujících omezených zdrojů, je v systému účetních peněz zcela lichá. Představa o čerpání a oběhu nějakých zdrojů je aplikovatelná pouze v prostředí komoditních peněz. V systému účetních peněz vždy platí ono okřídlené "zdroje jsou". :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ján Zavacký | 11. 2. 2018 20:26 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 13:39

P.s.
Pod "zdrojmi" mám na mysli "účtovné zdroje", to jest klasické "zdroje krytia majetku".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:50 | reakce na Ján Zavacký - 11. 2. 2018 20:26

Bankovní podnikání je ale právě typické tím, že pracuje se zdroji, které banky vytváří, namísto toho, aby pracovaly se zdroji, které banky od někoho jiného získávají. Banka když půjčuje peníze, tak vznikne nové aktivum banky (nový zdroj) v podobě závazku dlužníka splatit svůj dluh a současně vznikají i zdroje na straně dlužníka (rovněž zaúčtováno v aktivech dlužníka) v podobě peněz získaných od banky (půjčených peněz). Takže tohle by mělo vysvětlit, odkud se berou ty "účetní zdroje".

Stejně tak v případě nákupu nějakého statku bankou dojde k tomu, že banka připíše "účetní zdroje" - peníze (nebo likviditu) na účet prodávajícího a současně proti tomuto závazku (proti těmto vydaným zdrojům) zařadí do svých aktiv nakoupený statek.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ján Zavacký | 11. 2. 2018 20:20 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 13:39

V tom prípade ale získava ECB zdroje hlavne zo sterilizačných operácií a po nákupe aktíva prevedie príslušnú sumu zo sterilizačného účtu na bežný účet príslušnej banky. Lenže peniaze zo sterilizácie sú pôžičkou a musia sa vrátiť a to získaním nových pôžičiek v rámci sterilizačných operácií. Lenže potom má ECB v pasívach (na sterilizáciách) vyššiu sumu ako v aktívach. Ako dosiahne ECB krytie týchto peňazí na sterilizačnom účte aktívami? Precenenie, pôžičky od rezidentov i nerezidentov predstavujú nižšiu sumu, ako je nárast bilancie ECB, takže tie zatiaľ v tejto úvahe vynechávam.
Všetky položky súvahy mi dávajú logiku, len tie sterilizácie nie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 15:28 | reakce na Ján Zavacký - 11. 2. 2018 20:20

Proč do toho pletete sterilizaci nadbytečné likvidity?

Výše jsem Vám detailně popsal, jak nákup aktiv centrální bankou probíhá. Centrální banka na to nepotřebuje žádnou likviditu ze sterilizačních opatření. Nic nikam nepřevádí. Připisuje likviditu na rezervní účet banky, která aktivum prodává. Případná sterilizace takto vzniklé likvidity je pak zcela separátní záležitost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 12. 2. 2018 16:18 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 15:28

Lenže nič také som v dokumentoch ECB na rozdiel od FEDu nenašiel. Preto stále chcem veriť, že ECB okrem bankoviek a mincí nevytvára elektronické peniaze. Zdá sa ale, že moja nádej je márna. Nevadí.
Akú váhu má v celej súvahe položka "precenenie". V poslednej súvahe je to cca 400 mld a v predposlednej cca 350 mld. Znamená to, že aktíva za posledný rok vzrástli o 50 mld, alebo o 400 mld ?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 19:24 | reakce na Zavacky - 12. 2. 2018 16:18

Na začátku jsem Vám přece ale psal, že ECB vůbec QE neprovádí, že to provádí jednotlivé národní banky a že tedy v rozvaze ECB těžko najdete stopy, které by svědčily o tom, jak bylo provedeno QE. Tyto stopy najdete v rozvahách jednotlivých centrálních bank. To samé podle mne platí o emisi hotovosti (bankovek a mincí) jež jsou také realizovány jednotlivými národními bankami a objevují se v rozvahách jednotlivých národních bank. ECB je vlastně je jakási holdingová společnost, která drží podíly v jednotlivých národních bankách a neplatí, že rozvaha ECB je součtem rozvah jednotlivých národních bank.

ECB v podstatě nerozhoduje ani o společné měnové politice, protože jednotlivé státy mají rozdílné úrokové sazby z důvodu rozdílných rizikových přirážek, takže ECB spíše rozhoduje pouze o výši úrokových sazeb v Německu. O konečných úrokových sazbách v jednotlivých národních ekonomikách tak v podstatě rozhodují o výši sazeb trhy a jejich vnímání kreditního rizika jednotlivých vlád.

S otázkami na konkrétní změny jednotlivých položek v rozvaze ECB se budete asi fakt muset obrátit přímo ke zdroji, tedy na ECB. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ján Zavacký | 12. 2. 2018 20:21 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 19:24

To sa ale mýlite.
Konsolidovaná súvaha Eurosystému je podľa protokolu o štatúte bilanciou celého systému. Aj obeživo je koordinované z centra s prerozdelením zisku cez tzv. ražobné. Neočistená súvaha obsahuje kadečo (je dvakrát vyššia), ale konsolidovaná súvaha Eurosystému obsahuje položky reprezentujúce Eurosystém ako celok. Takto sú podávané aj správy a vyjadrenia, ale raz sa vyjadrujú o hotovosti, inokedy len všeobecne o pasívach. Nie som schopný z toho dostať jednoznačnú odpoveď, či poskytuje ECB úver oproti elektronickému depozitu. Asi tam napíšem.
Tu je link na poslednú súvahu a som zvedavý na novú: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/eurosystembalancesheet2016.sk.pdf?64c47c11e8e9fd4e001916f074c68cdf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 14:23 | reakce na Ján Zavacký - 12. 2. 2018 20:21

Tak v aktivech to vypadá celkem jasně:
Na řádku 7.1 Cenné papiere držané na účely menovej politiky došlo k nárůstu z 803 135 mil. EUR na 1 653 995 mil. EUR, což velmi zhruba odpovídá objemu QE ve výši 60 miliard EUR měsíčně provozovanému po 12 měsíců.

Když pak v pasivech sečtete meziroční změny na řádcích 1, 2, 5, 6, 11 dostanete zhruba sumu odpovídající objemu změny řádku 7.1. Protože jde ale o konsolidovaná čísla, bude se Vám tam motat spousta různých operací jednotlivých centrálních bank, takže něco z těchto změn rozvahy dedukovat je bez dalších informací nadlidský úkol.

Pořád mi uniká, co tím vlastně sledujete, k jakému závěru směřujete, nebo jaký závěr chcete vyvrátit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

kadrila kadrilová | 5. 2. 2018 14:12 | reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2018 12:22

Zločincům toužícím po moci je vcelku fuk, jak se k ní dostanou. Žijí-li v demokracii, stane se tak cestou demokratickou. Nechtějí-li občané, aby se dostali k moci (veřejné funkce), nesmí dopustit, aby si někteří občané (státní zaměstnanci) dovolili porušit v Ústavě sepsaná práva a povinnosti republiky. Republika nerovná se demokracie. Ta se v ní jen užívá jako prostředek rozhodování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 2. 2018 17:25 | reakce na kadrila kadrilová - 5. 2. 2018 14:12

A, kdo ohlídá, aby nikdo neporušoval Ústavu? No jedině soudy. A jsme zpět u právního státu a tří základních pilířů moci. Zákonodárná, soudní a výkonná. Zhoubná je "spolupráce" různých pilířů a "měření sil" ve vzájemném soupeření jednotlivých mocí. Nejčastěji se snaží zákonodárce omezit moc soudní, a moc soudní zase moc zákonodárnou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

kadrila kadrilová | 5. 2. 2018 20:26 | reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2018 17:25

Ano, republiky obecně stojí na rovnoprávnosti občanů, ve vládě zákona a v rozdělení moci na soudní, zákonodárnou a výkonnou, jenž každá vzniká různě a vzájemně se kontrolují.
K Vaší otázce. Jde o to, aby republika disponovala kvalitními, charakterními, vzdělanými, aktivními lidmi, jinak ji pravda nezachrání sebelepší Ústava.
Problém vidím v tom, že Američané kompletně zapomínají, že o jejich občanských právech/svobodách (nejen vlastnit zbraň) nerozhoduje majoritní většina, ani státní zaměstnanci (včetně nejvyššího), nýbrž pouze a jen Ústava Spojených států a tak, o svá ústavou garantovaná práva postupem času přišli a přicházejí. A tím se vracím k tomu a s dovolením, tím bych to za sebe ukončila, že stát je jako oheň...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Kohout | 1. 2. 2018 13:14

Pokud tvrdí, že největší zhoršení v
* Venezuele: A doteď tam bylo více svobodno? Jasně, dokud to bylo možné brát díky ropě jako vzor socialismu k následování (viz Corby v Británii) na detaily (gulagy) nehleďme.
* Egyptě: Jistě, vláda Muslimského bratrstva by byla nejsvobodnější. Taková škoda, že ho zakázali.

Nahlásit

+3
+
-

Jan Altman | 1. 2. 2018 10:05

Svoboda = o svém životě a majetku si rozhoduji sám (jen nesmím zasahovat do života a majetku druhých). Dobrovolně vstupuji do smluvních vztahů, dobrovolně spolupracuji a účastním se dělby práce.

Demokracie = o mém životě a majetku rozhodují všichni ostatní a já (z jedné desetimiliontiny) mohu rozhodovat o životě a majetku cizích lidí. "Smluvní vztahy" jsou mi vnucovány jakousi většinou, respektive skupinou lidí, kteří se vyhlašují za reprezentanty většiny.

Jsou to zcele nekompatibilní, neslučitelné systémy.

Nahlásit

+13
+
-

Petr Vorlíček | 1. 2. 2018 22:55 | reakce na Jan Altman - 1. 2. 2018 10:05

Docela bych chtěl vidět demokratické mraveniště...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Brezina | 1. 2. 2018 10:11 | reakce na Jan Altman - 1. 2. 2018 10:05

"(jen nesmím zasahovat do života a majetku druhých)"

A to je právě to, co vaše pojetí svobody neumí zajistit. Nemáte dostatečně silný nástroj, jak zaručit, že někdo dostatečně silný, jako ti vlci oproti jehněti, nebudou moci zasahovat do života a majetku druhých.

Ale vím, že je naprosto zbytečné to připomínat, protože to dobře víte, ovšem narušovalo by to vaši víru. A víra je víc, než argumenty, vždycky byla.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 1. 2. 2018 12:07 | reakce na Martin Brezina - 1. 2. 2018 10:11

Takže řešením podle vás je permanentně porušovat práva všech?

Taktně přehlížíte, že současný stát toto dělá (špatně) tak prostřednictvím jednoho procenta své kapacity (lidské a finanční) a zbytek jeho kapacity se tohoto "základního problému" vůbec netýká, respektive jde přímo proti němu (protože těch 99% činnosti státu není o ochraně zmíněných základních/přirozených práv, ale naopak o jejich porušování).

Navíc tedy: vlk (Bakala, Babiš, ...) má 100x větší šanci ovce oškubat a znásilnit prostřednictvím ovládnutí státu. Je to pro ně daleko jednodušší a levnější, než na volném trhu čelit například nějakému sdružení na ochranu práv, či nějaké pojišťovně, která zastupuje milion ovcí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Altman | 1. 2. 2018 09:55

"Shrnuto: všude na světě vlády v posledních letech úroveň svobody tlačily dolů."
To už tak vlády dělávají a ti, kteří si myslí, že vlády tu jsou od ochrany práv a svobod lidí, jsou nebezpeční naivové.

https://www.mises.cz/?action=literatura&ID=anatomie-statu-14.aspx

"o celkovém výsledku rozhodovaly zejména výsledky v kategoriích, které se týkají osobních a občanských svobod, ale také svobody ekonomické."
Svoboda je jen jedna!

"Kanada a Spojené státy, které mají v ústavě zabudované bezpečnostní zábrany jako rozluku církve a státu a decentralizaci."
Ústava je jen kus papíru. Právě na příkladu USA je vidět, jak pomýlená je naděje minarchistů (otců zakladatelů), že jde stát pomocí "neměnné" Ústavu udržet v patřičných mezích. Stát v USA navzdory omezující Ústavě narostl do obludných rozměrů a pro politiky není problém Ústavu pomocí dodatků otočit klidně o 180 stupňů.

Nahlásit

+21
+
-

Zdeněk Suchý | 1. 2. 2018 08:00

Demokracie je, když dva vlci a jehně hlasují co bude k večeři. Svoboda je když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.
Ten citát říká naprosto vše.

Nahlásit

+7
+
-

Richard Fuld | 1. 2. 2018 13:29 | reakce na Zdeněk Suchý - 1. 2. 2018 08:00

Dobře ozbrojené jehně přepere vlky? Čirá utopie!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 1. 2. 2018 10:00 | reakce na Zdeněk Suchý - 1. 2. 2018 08:00

Je to vidět i v praxi - španělská policie si dovolila střílet do demonstrantů (byť jen gumovými projektily), protože Katalánci jsou odzbrojení.
Kdyby policie musela počítat s tím, že za každým barcelonským oknem je ozbrojený chlap, asi by si to netroufla.

Ve Švýcarsku ten ozbrojený chlap za každým oknem je a také centrální vláda přiznává regionům co největší autonomii a lidem co největší svobodu. Jsou to propojené nádoby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+15
+
-

Zdeněk Suchý | 4. 2. 2018 07:50 | reakce na Jan Altman - 1. 2. 2018 10:00

A Baskové si autonomii vybojovali se zbraní v ruce, i když z nich dělali teroristy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 1. 2. 2018 09:47 | reakce na Zdeněk Suchý - 1. 2. 2018 08:00

Dobře ozbrojené jehně ve volné přírodě neexistuje. Čili, ti vlci by ho snědli tak, jako tak, ať v demokracii nebo bez ní. Bonmot dobrý, ale mimo realitu.

To ukazuje na význam strukturálních podmínek pro svobodu (jakkoliv nad tím pojmem dávám otazník). Dokud nebude příroda vypadat tak, že se v ní budou moci vyskytovat dobře ozbrojená jehňata - tedy, dokud bude "volná" - tak žádná skutečná svoboda jehněte není možná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-9
+
-

Jan Kopecký | 1. 2. 2018 16:25 | reakce na Martin Brezina - 1. 2. 2018 09:47

Ono je to spíš jeden vlk podporovaný šesti vlky čekajícími na kosti z hostiny nutící pod pohrůžkou roztrhání tři zbývající vlky, aby pro ně lovili.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK