Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Platový unisex po islandsku

Islanďané jsou šampióny genderových regulací. Nezašli příliš daleko?

Island potvrdil, že je genderovou jedničkou. V zemi ohně a ledu už dávno mají legislativu nařizující, aby muži a ženy za stejnou práci dostávali stejný plat. Od ledna tam ale navíc platí zákon, podle kterého musí vládní agentury a soukromé společnosti s pětadvaceti a více zaměstnanci získat certifikát o rovném genderovém přístupu.

Firmy s více než 250 zaměstnanci jsou povinny mít certifikát do konce letošního roku, menší v letech dalších – nejpozději však do konce roku 2021.

A pokud firmy nedoloží, že platí ženám a mužům stejně, dostanou pokutu. Bude odstupňována podle míry provinění, velikosti podniku, případně recidivy.

Kde je ženám nejlíp?

V hodnocení Světového ekonomického fóra figuruje Island už devět let na prvním místě v rovnosti pohlaví před dalšími severskými státy – Norskem, Finskem a Švédskem. Islanďané jsou na to hrdí a snaží se prvenství udržet. V minulých letech a desetiletích přijímal Island kvóty na zastoupení žen ve vedoucích funkcích veřejného sektoru. Nyní jsou na úrovni 40 procent a byly rozšířeny na soukromou sféru. Tam je musí dodržovat firmy s padesáti a více zaměstnanci.

Island je „genderově pokrokový“ už odpradávna. Byl jednou z prvních evropských zemí, kde ženy získaly všeobecné volební právo. Bylo to v roce 1915, v místních volbách mohly ale hlasovat i být voleny už dřív. V roce 1980 Islanďané jako první zvolili v přímých volbách prezidentku a nyní jejich vládě předsedá žena – Jóhanna Sigurðardóttir ze Strany zelených.

Island měl ženu-premiérku nebo ženu-prezidentku 21 let z posledních 38. Co víc, kromě vlády řídí žena také tamní bezkonkurenčně nejsilnější církev – luteránskou.

Až donedávna měly ženy téměř paritní zastoupení v islandském  parlamentu (Althingu), pokládaném za nejstarší na světě. Obsazovaly 30 z 63 křesel. V loňských volbách šest mandátů ztratily, přesto je islandský parlament, v němž jsou ženy zastoupeny 38 procenty, „nejfeminizovanější“ v Evropě. (Pro srovnání: v české Poslanecké sněmovně zasedá 44 žen, o pět víc než v minulém volebním období. Přepočteno na procenta, české ženy mají ve dvousetčlenné komoře zastoupení 22 procent.)

Z toho všeho se dá udělat jednoduchý závěr: Být ženou na Islandu je fajn. Samosebou, když vám nevadí drsné podnebí.

Když Vikingové válčili…

Islanďanky mají pověst silných a samostatných žen, které dokážou řídit rodinu, firmu nebo stát. Říká se, že tyto vlastnosti získaly už někdy před tisíci lety. Jejich muži – Vikingové – tehdy mizeli na rybářské nebo válečné výpravy, a tak se ženy musely postarat o kmen.

Dnes už Islanďanky meč do ruky neberou. Zato jsou slyšet a vidět. Zákonu, který zavádí genderovou certifikaci, předcházel protest desítek tisíc Islanďanek v centru Reykjavíku v říjnu 2016. Ženy tehdy odešly ze zaměstnání o dvě hodiny dřív. Jejich vzkaz byl jasný: Pokud bychom byli muži, už bychom měli vyděláno.

Protest byl reakcí na průzkum, který zjistil, že na Islandu průměrný plat ženy dosahuje jen 72 procent průměrného platu muže. Průzkum nicméně nebral ohled na jednotlivé profese. Pozdější studie Centra pro genderovou rovnost, která zkoumala rozdíly podle profesí, dospěla k závěru, že rozdíl je výrazně menší, pohybuje se mezi sedmi až osmnácti procenty.

Parlament třísettisícového státu nicméně legislativu hladce schválil – není divu, když v něm měly ženy téměř polovinu hlasů. Počátkem roku 2022 by tak měl rozdíl v odměňování žen a mužů zmizet.

Nakonec pár otázek

Bývalý ministr sociálních věcí a rovných příležitostí Thorsteinn Viglundsson připustil, že nový zákon představuje „radikální řešení“. „Potřebujeme si být jistí, že ženy mají rovné pracovní příležitosti a jsme povinni podniknout k tomu všechna potřebná opatření,“ řekl, když ho představoval.

Vyplněné formuláře s údaji dokládajícími unisexový přístup k zaměstnancům budou muset firmy předkládat jednou ročně společně s daňovým přiznáním.

Nová praxe je spojena s řadou nejistot a vyvolává mnoho otázek. Mezi nimi:

  • Jak budou genderoví úředníci posuzovat zkušenosti a výkon pracovníků/pracovnic? Nebudou brát v potaz jen funkci a trvat na stejném hodnocení zaměstnance ve stejné pozici?
  • A co když budou brát ženy v podniku víc než muži? Bude firma také potrestána? Islandský zákon nezapovídá jen preferenci mužů, ale obecně zakazuje zvýhodňovat zaměstnance podle pohlaví (a také rasy, národnosti a sexuální orientace).
    V takovém případě by ženy na emancipaci doplatily obdobně jako na rovnoprávnost v životním pojištění – poté, co Soudní dvůr ve Štrasburku na základě principu rovnoprávnosti mužů a žen nařídil unisex sazby, pojišťovny nesmí ženy pokládat za méně rizikové, a tak jim pojistné zdražilo.
  • Nebudou se šéfové firem chtít vyhnout problémům s úřadem a případným pokutám tím, že omezí osobní složku mzdy a zavedou rovnostářské (tabulkové) odměňování pracovníků?

Zatím se s jistotou dá říct jen to, že majitelé podniků (dvojnásob těch menších) nebudou z genderové administrativy nadšeni.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 8. 1. 2018 09:47

https://youtu.be/hsIpQ7YguGE

+4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK