Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: V zajetí technostresu. Hranice mezi prací a soukromím nesmazává jen pandemie

Petr Fischer | 22. 4. 2021 | Celkem 16 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 22. 4. 2021 09:44

Mně se článek líbil - varující, ale v závěru smířlivý.
Člověk není ani nejrychlejší ani nejsilnější živočich - má ale mimořádnou schopnost adaptability. Jen potřebuje pro přizpůsobení se novým podmínkám nějaký čas. který mu ale současný technologický koncept společnosti nenabízí v potřebném množství. Změny jsou prostě příliš rychlé - zejména pro starší generace.

Duševní hygiena je nepřenositelná osobní záležitost - co jednomu člověku pomáhá, to druhého může zavést na okraj deprese. Nicméně 2 poučky jsem si osvojil - " Když má člověk pocit, že může kdykoliv utéci, vydrží hodně", " Je potřeba čas od času cíleně zklamat"

Zejména druhá poučka je skvělá - ve změti úkolů, které má člověk naložené, si prostě vybere jeden nebo i více a dopředu se rozhodne, že ho neudělá. Žádné - nestíhám, chtěl jsem, nepovedlo se... Prostě vykašlal jseme se na to, protože jsem líný a nezodpovědný.

Člověka tenhle postup udržuje v nadhledu a ostatním ukazuje, že nemohou na soumara nakládat příliš mnoho.

+10
+
-

Všech 16 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 22. 4. 2021 18:45

Stres z práce umí zmírnit i to, když se vám podaří se po finančně-investiční stránce dostat do stavu, že již vlastně pracovat kvůli zajištění prostředků na obživu nezbytně nepotřebujete.

Pak lze věci brát daleko více s nadhledem.

Nahlásit

+4
+
-

Maroš Lupták | 22. 4. 2021 21:29 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2021 18:45

Aj keď človek nemusí chodiť do práce každý deň a má usporené na mesiace alebo roky dopredu, vždy je s čím sa stresovať. Napr. obavy o to investičné portfólio a úspory (či už zdanením vkladov alebo prostou infláciou či nafukovaním bublín), obavy o stratu dlho budovaného podnikania alebo spoločenského postavenia z neho plynúceho. Dnešná doba je stresujúca pre všetkých.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Daniel Bowman | 22. 4. 2021 22:05 | reakce na Maroš Lupták - 22. 4. 2021 21:29

Pokud vám netrčí nůž z břicha, tak není důvod ke stresu. Protože jinak nemáte problémy, jenom situace, které se zatím zdají jako negativní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2021 11:29 | reakce na Daniel Bowman - 22. 4. 2021 22:05

Důvody ke stresu si snaživý člověk samozřejmě najde vždy.
Přesto myslím, že docela záleží na tom, na jakém patře Maslowovy pyramidy si ten stres prožíváte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Daniel Bowman | 23. 4. 2021 12:05 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2021 11:29

1. a 2. patro lze přirovnat k tomu noži v břiše
3. - 5 jsou pouze v naší hlavě a povětšinou tim větší, čim víc se jima stresujeme

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 22. 4. 2021 19:22 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2021 18:45

Chtěl jsem vás otitulovat 'Captain Obvious'
ale pak jsem si vzpomněl na ty celebrity a milionáře v depresi a na drogách.
Bohatství člověka nezmění, jen mu ty původní chyby a klady umožní znásobit.
Takže odhaduji, že jste bral věci s nadhledem už před zbohatnutím na tom obchodu s nosorozčími rohy?
:)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2021 11:35 | reakce na Daniel Bowman - 22. 4. 2021 19:22

No jo, tak celebrity jsou většinou paka.
Když k penězům přijdete rychle a lehce, tak pak nevíte coby.
Jako když typický vyzobaný pár jak z Výměny manželek vyhraje první ve Sportce. Spíš z toho zmagoří a začne dělat kraviny, než když stejnou sumu po 20 letech poctivé práce ušetří vzdělaný člověk s rozhledem. Tomu to spíš dá svobodu realizovat své dávné sny, dělat už jen to, co ho baví a naplňuje, cestovat, poznávat, vstřebávat kulturu. Pako si za 5 mega koupí sporťák (jehož režie ho pak vysává), nepako spíš ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Daniel Bowman | 23. 4. 2021 12:18 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2021 11:35

No tak hlavně, aby dotyčný věděl, kdy má dost vaty. Pokud do té doby neuměl život užívat, ve smyslu radostně žít, tak možná pracoval jako únik sám před sebou, a tím má menší šanci, si ten život užít i pak nebo správně identifikovat ten moment.

Žít pro budoucnost je jeden z největších omylů - 'Až bude xy tak pak budu šťastnej'. Čas by se měl vnímat technicky, ne psychologicky....
'Vlak mi jede za 5 hodin'
vs
'Za pět hodin si budu moct vydechnout.'

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Daniel Bowman | 22. 4. 2021 16:34

"Člověk je mnohovrstevnatá bytost někdy připomínající matrjošku"
Ano, pokud je tzv. neautentický tj. hérečka
Pokud si na něco hrajete a musíte mezi tím přepínat, tak s tim něco dělejte.
Jung to nazýval Individuation - splynutí těch sub-perzón.

"Není tak divu, že se naše civilizace výkonu, které se říká meritokracie"
Ano v téhle dimenzi je k přežití nutné energii vydávat. Vím, že se to krypto-socialistům nelíbí ale těm se evidentně nelíbí ani být doma sám se sebou. protože sami ze sebe lezou po zdi viz další části článku.
Takže je možná na čase se nad sebou zamyslet.

"domácí vězení"
Tak buď máte doma něco špatně nebo vaše práce spočívá převážně v tlachání kolem kávovaru.

Tim se nevážim do autora. Článek je vcelku rozumnej. A závěr to dokazuje. Ikdyž bych to poupravil.
Člověk prostě je. Za koho se považuje nebo chce, aby ho ostatní považoval, je psychologický balast.
Co dělá a jak, se odvíjí od toho, kolik toho balastu obsahuje.

Nahlásit

+3
+
-

Daniel Bowman | 22. 4. 2021 16:58 | reakce na Daniel Bowman - 22. 4. 2021 16:34

* nenavážim se do autora
Vážit ho nehodlám, nemám doma ani váhu

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Radek Mann | 22. 4. 2021 16:44 | reakce na Daniel Bowman - 22. 4. 2021 16:34

"Člověk je mnohovrstevnatá bytost někdy připomínající matrjošku"
nejsem vykladač autora, ale nejsou tím myšleny funkční role? I když je to neobratné vyjádření, raději mám tu myšlenku, že osobnost je vlastně autobus s mnoha cestujícími a jízda je závislá na tom, který z nich si zrovna sednul za volant. V tomto případě jde o přepínání mezi rolemi vedoucí manager, rodič, podporující partner, kdy za jiného stavu byste přepínal po několika hodinách a nyní musíte každých pár minut? A že ty zmíněné 3 role vyžadují skutečně jiné mentální nastavení, se domnívám že je prostě realita.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 22. 4. 2021 16:56 | reakce na Radek Mann - 22. 4. 2021 16:44

Přepínání rolí je náročné. To nezpochybňuju. Já zpochybňuju, že nějaké role vůbec musíme hrát.
Není to nezbytné a dokonce je to i škodlivé.
Jestli řídím sekačku nebo letadlo vyžaduje různé údy a smysly ale nemělo by měnit naši osobnost.

Proč hrát roli starostlivého tatínka, přísného manažera a super soustředěného řidiče autobusu nebo hospodského špýmaře?
Kdo pak vlastně jste? Proč by se ve mě měli prát tyhle umělé role, který jednají podle toho, co si myslím, jak by asi měli vypadat?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Aleš Holub | 22. 4. 2021 09:56

Čili práce je buržoazní přežitek. Normální je nepracovat.

Nahlásit

+1
+
-

Jan Amos | 22. 4. 2021 09:44

Mně se článek líbil - varující, ale v závěru smířlivý.
Člověk není ani nejrychlejší ani nejsilnější živočich - má ale mimořádnou schopnost adaptability. Jen potřebuje pro přizpůsobení se novým podmínkám nějaký čas. který mu ale současný technologický koncept společnosti nenabízí v potřebném množství. Změny jsou prostě příliš rychlé - zejména pro starší generace.

Duševní hygiena je nepřenositelná osobní záležitost - co jednomu člověku pomáhá, to druhého může zavést na okraj deprese. Nicméně 2 poučky jsem si osvojil - " Když má člověk pocit, že může kdykoliv utéci, vydrží hodně", " Je potřeba čas od času cíleně zklamat"

Zejména druhá poučka je skvělá - ve změti úkolů, které má člověk naložené, si prostě vybere jeden nebo i více a dopředu se rozhodne, že ho neudělá. Žádné - nestíhám, chtěl jsem, nepovedlo se... Prostě vykašlal jseme se na to, protože jsem líný a nezodpovědný.

Člověka tenhle postup udržuje v nadhledu a ostatním ukazuje, že nemohou na soumara nakládat příliš mnoho.

Nahlásit

+10
+
-

Daniel Bowman | 22. 4. 2021 16:45 | reakce na Jan Amos - 22. 4. 2021 09:44

Kolega řikával : 'Já jsem na tebe nezapomněl, já se na to prostě vysr-l.' :)

Prokrastinace je reakcí otroka na bič. Bohužel naše výchova a školství v nás tuto mentalitu otroka pěstuje.
Se musí, jinak tě pořežem. Člověk pak drhne, kde se dá.
Je to úchylka behaviroální psychologie. Psa i dítě donutíte k ledasčemu ale nebude spokojené, protože motivace je externí. A hlavně se nenaučí sebe-motivaci. Naopak, získá ty návyky jak drhnout - prokrastinace apod. Jakmile není k dispozici přísný pohled rodičů, vařečka atd. tak se na vše kašle.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Doležal | 22. 4. 2021 11:23 | reakce na Jan Amos - 22. 4. 2021 09:44

V tom máte velkou pravdu, je to velmi individuální a nelze to předat. Proto mě vždy velmi pobaví, když poslouchám obsah kdejakých těch personálních a sebezlepšujících školení, za které některé firmy utrácí balík peněz. A výsledek je mizerný. Už jen díky tomu, že všechny ty franšízové školící firmy používají materiály a postupy vymyšlené v US, tudíž pro jinou mentalitu a jiné pracovní prostředí. Ale hlavně kvůli tomu co jste popsal.

Navíc v naší zemi je minimum lidí, jejichž problémy plynou z přemíry práce nebo nezvládnutí práce. Na to zde není mentalita. drtivá většina "pracovních" problémů pramení z osobního života daného člověka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-