Diskuze: Do háku jen čtyři dny. Kratší pracovní týden očima expertů

Richard Fuld|14. 4. 2021 11:31| reakce na Jan Altman - 13. 4. 2021 19:43

Vy předložíte fakt (i v dobách zlatého standardu ekonomiky rostly) a já Vám poskytl vysvětlení proč tomu tak bylo. Máte nějaké lepší konkurenční /nebo komplementární vysvětlení? Samozřejmě nevylučuji, že vlivů, které vedly k danému výsledku je vždy více. Vy se ale omezíte pouze na konstatování, že má část vysvětlení je údajně blud, aniž byste poskytl nějaké jiné alternativní a relevantní vysvětlení.

Přitom jste to Vy, kdo vždy píšete o škodlivosti monetární expanze, která vyvolá konjunkturu následovanou krizí. Já jen vysvětluji, co je příčinou té konjunktury (monetární expanze) a příčinou následující krize (v daném případě zlatá kotva, stahující ekonomiku zpět ke dnu). Vy nevidíte naprosto zásadní dobrodiní té konjunktury a jako příčinu následující krize označujete (zcela absurdně a bez vysvětlení) právě tu konjunkturu, jako by konjunktura sama o sobě musela být vždy bez dalšího automaticky následována krizí, což je samozřejmě zcela nepodložený nesmysl. Netvrdím, že konjunktury nenásledovaly krize (to je fakt, který nezpochybňuji). Tvrdím jen, že přímou příčinou těch následných krizí není samotná konjunktura, nýbrž něco jiného. Automatičnost a nevyhnutelnost ekonomického cyklu je tím největším omylem mnoha ekonomů. :-)

Honza _|14. 4. 2021 11:06| reakce na Luděk Zdražil - 14. 4. 2021 09:51

Díky za reakce :-)

Nákup na Alze - odešlu BTC, přijde mi monitor. Je mi úplně šumák, co s tím dělá Alza, já zaplatil bitcoinem. Jestli si to oni převedou do CZK, USD nebo kozích bobků je mi jedno. Stejně jako dnes platím kartou v EUR (nejsem v ČR) a bankovní účet mám v CZK. Opět, vy to nepovažujete za směnu v BTC, já ano. Otázka pohledu/definice.

BTC = blockchain. Nic jiného tak nefunguje. To jsem tu psal už mnohokrát - bitcoin je mnohem víc, než jen ta jednotka směny. Je to ta technologie. Takže opět je to otázka pohledu, můžete to vidět jako úkrok stranou, já to vidím jako neoddělitelnou součást.

Spoření - dobře, můžeme se rozcházet v definici. Jak píšete, těžko lze dnes v něčem spořit dle vaší definice. Pro mě je bitcoin natolik málo riziková věc, že jej považuji za spoření. (Ono i spoření ve státní měně je rizikové - viz 1953, Venezuela a i ta naše inflace vám z tisícovky z mládí v důchodu moc nepomůže).

PP považujete za Potěmkinovu vesnici - já to považuji za líheň pokroku. Spousta lidí tam k BTC poprvé přičichla a když k tomu připočítáte celou komunitu, máte tam Braiins, Satoshi Labs, Luptáka, Hacker kongresy atd.

S křivka není jedna pro všechno, ale v principu tak funguje každá změna. Nejdřív vás ignorují, pak se vám smějí, pak se k vám přidají a pak tvrdí, že to bylo jasné od začátku. I když to není exaktní věda.

Bitcoinmat - to byla spíš výzva, aby to pro vás získalo trochu konkrétní obrysy. Zkusil jste si to někdy? Dejte tam tisícovku, ať máte tu zkušenost.
Nebo si najděte někoho s lightning network a dejte mu stovku. Nebo korunu :-)

Richard Fuld|14. 4. 2021 11:02| reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 08:12

"touha po svobodnějším a odpovědnějším životě, ve všech jeho atributech a projevech, zůstane nevyslyšena"

Naštěstí to tak je. Naštěstí. Protože ten "svobodnější" a "odpovědnější" život, když se nechá zbankrotovat "předlužený" stát, to je jenom fatamorgána a hluboký omyl.

Změna myšlení je třeba přesně opačná. Tedy, aby lidé konečně pochopili a akceptovali, že bez státu a jeho velkorysé fiskální a monetární politiky se v krizových okamžicích jednoduše neobejdou.

Alexander Novotka|14. 4. 2021 10:59| reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 12:00

Nehledě na to, že si stát ty peníze „půjčil od bank“, tudíž nejsou jeho („své“), bude je muset těm bankám vrátit, pak přijdou na řadu peníze, které stát MUSÍ někomu VZÍT, protože žádné vlastní „své“ peníze stát nemá a nikdy neměl. Ty Vaše fuldideologické teorie jsou ještě prostodušší než se zdálo…
Nebo… wait for it… jasné, perpetuum fuldile, na „vrácení“ půjčených peněz si stát půjčí ještě více peněz od těch samých bank, ty pak zkrachují, budou zestátněny, následně zprivatizovány a začínáme kolečko znovu!

Petr Bárta|14. 4. 2021 10:58| reakce na Jan Altman - 14. 4. 2021 10:05

Ne, sem veřejně určitě podrobnější informace o mých vedlejšácích psát nebudu, na pivo se ale klidně někdy dohodnout můžeme. :-)

Jen obecně - jde o správu počítačů a sítí a s tím související služby. Na mé zákazníky samozřejmě Greshamův zákon působí - chtějí platit ve fiatu, ale dodavatelé (mám několik "sub-dodavatelů") v poslední době začínají vyžadovat placení v BTC. A protože je kurz kterým přepočíváme CZK/USD/EUR na BTC výhodnější než ten který je "veřejně dostupný", jsem ochotný takovou platbu provést. Takže mé BTC ubývají k těmto dodavatelům, no a na oplátku já zas začínám vyžadovat platbu v BTC od svých zákazníků.

Richard Fuld|14. 4. 2021 10:54| reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 18:50

Tak ještě jednou. Pouze cca 3% ze 100% dlužníků nedokáže splácet své dluhy. A s tímto marginálním problémem si poradí banky, které tady od toho jsou. Bankám dlužníci poskytují zástavy, takže nakonec jsou to často právě dlužníci, kdo o něco přijde, nikoliv ostatní. Nikdo nemusí nic za nikoho odpracovat. Pokud by ekonomika jela jen z úspor a dluhy by byly zakázané, protože hrozí, že je někdo nebude splácet, trčeli bychom ještě dnes ve středověku.

Jinými slovy i kdyby platilo, že zbývajících 97% musí nadpracovat to, co si neodpracovali ty 3% dlužníků, pak toto je jen velmi nízká cena za to, co že se dala příležitost těm 97% úspěšným dlužníkům. A nazývat takový systém za jakési nevolnictví je prostě absurdní.

Makat jsou lidé nuceni už jen proto, že musí někde bydlet a musí jíst. :-) A pokud chce někdo víc, než na co si vydělá a půjčí si na to, pak musí v budoucnu jednoduše makat víc, protože díky půjčce získal více, než na kolik si dříve vydělal. Jaképak nevolnictví proboha? To Vám fakt musím vysvětlovat tyhle triviality?

Jan Altman|14. 4. 2021 10:05| reakce na Petr Bárta - 13. 4. 2021 20:06

Aha. Tak to je skvělé! Škoda, že se vám asi nebude chtít sem do diskuse naznačovat něco bližšího o vašem byznysu za BTC, (typově) jací klienti vám platí v BTC za (typově) jaké služby (proč na ně nepůsobí Greshamův zákon, tak jako zatím na většinu ostatních).
Až bude po coroně, bylo by skvělé zajít na pivo (to se týká i některých jiných zajímavých-obohacujících diskutérů zde na FinMagu).

Luděk Zdražil|14. 4. 2021 09:51| reakce na Honza _ - 13. 4. 2021 18:39

"Mít nějaké BTC, řídil bych se Greshamovým zákonem - https://www.alza.cz/bitcoin-odluka-penez-a-statu
Případně bych občas koupil něco na Alze, ale to vy neuznáváte."

Uznávám, jen nesmíte říkat, že na Alze se kupuje a prodává za BTC - to jsme si již vysvětlili, počítám.

"Já fandím spíš HODLerům. To ale nepovažuji za spekulaci, ale za spoření. Což vy jste někde psal, že je nesmysl spořit v BTC, takže to nejspíš zase neuznáte."

Fanděte, jen mi neříkejte, že to je spoření. Institut "spoření" má úplně jinou charakteristiku podstaty než je nákup BTC, máte pravdu, tedy neuznávám a mám k tomu argument. Můžete se mi ho pokusit vyvrátit, ale přidržte se, prosím, podstaty toho co je spoření.

"Mně ten příměr s internetem přijde OK. Ono rozjet e-shop v roce 1995 taky leckomu vypadalo jako bláznovství...
A třeba Paralelní Polis v Praze funguje na BTC už roky."

BTC není o technologii (v tomto smyslu se snad bavme o blockchainu). BTC je snaha o systémovou změnu paradigmatu, takže to stojí úplně mimo "eshopy". To je značný argumentační úkrok stranou. PP v Praze je příkladový marketing bez valného významu a Potěmkinova vesnice.

"Točíme se v kruhu."

Netočíme, argumentujeme, uvažujeme, přemýšlíme a jde nám to dobře :-)

"Vy napíšete - je to spekulace!"
"Já na to - ano, ale má to i využití. Třeba Polis, Číňané, podnikatelé (Cabaj), atd, apod. Někdo spekuluje, někdo využívá, někdo hledá nová využití."

Ano, vidím na BTC převažující spekulativní charakteristiku. To využití jsou, za mne jen berličky, protože to využití významně zaostává za původní deklarací - viz onen článek od pana Tesaře (tedy není to jen můj názor, vyskytuje se i v kryptokomunitě.

"Vy - tak mi ukažte, jak to využíváte zrovna vy!
Já - trošku, ale hlavně spoření.
Vy - spoření je nesmysl, kdo spořit v BTC je bláznovství! (nebotaknějak jste to napsal)."

Ano, tady se začínáme točit v kruhu, protože argument byl položen na stůl a z Vaší strany, pardon, jde jen o další tvrzení téhož, se mi zdá. Proč to není spoření jsem vysvětlil výše a již poněkolikáté. Vysvětlete mi, proč je BTC spoření v pravém smyslu toho slova "spoření". Za mne spoření v principu je činnost odkládání přebytku, která vyústí v 100% výši nebo vyšší částky než která byla spořena bez jakéhokoliv rizika snížení nominální hodonoty spořené částky. Pravda je, že dnes se o spoření prakticky nedá hovořit vůbec v jakékoliv komoditě.

"Já - je to mladé, rozvíjí se to, viz internet.
Vy - to neuznávám."

Opět totéž, je to mladé, ale není to Internet. Ne vše co spatří světlo světa má stejnou charakteristiku. A BTC má ve své deklaraci spíše společensko-sociální změnu chování ekonomických entit, než "produktové poslání". Společensko sociální jevy nejsou ze své podstaty exaktní vědy či zákonitosti matematicko-fyzikálního charakteru a jejich vlastností je nekonečný posun z jedné formy do druhé v čase.

Fungování "bitcoinmat v praxi :-)" je slabý argument v naší filozofické diskuzi.

Zajímavý článek k NFT, dnes zde.

Petr Bárta|13. 4. 2021 20:06| reakce na Jan Altman - 13. 4. 2021 19:42

Ne, bohužel to není tím že bych měl příjem převážně v BTC, a ani nejsem důchodce/rentiér.

Většina mého příjmu je stále ještě ve fiatu. Ale asi jsem byl "příliš" úspěšný v informování o BTC v mém okolí, takže (přestože moje "běžné" výdaje jsou více než pohodově kryty fiat příjmem, a tudíž bych za normálních okolností BTC část příjmu také hodloval a neutrácel) při transakcích s mými obchodními partnery (které mám jako "vedlejšák", i když příjmy z nich už poměrně výrazně překračují můj "hlavní" příjem ze zaměstnaneckého poměru) čím dál tím víc narážím na požadavek na platbu v BTC - a obdobně se samozřejmě i já snažím o dohodnutí platby v BTC za moje služby, kde to je jen možné. Z toho hlavně vyplývá ten výše uvedený poměr...

Teď dokonce ani bitcoin/altcoiny nenakupuju vůbec. Podíl coinů v mém portfoliu je (díky růstu kurzu vůči fiatu) větší než aktuálně považuji za potřebné, takže naopak část btc přijmu převádím do fiatu/dalších investic.

Ale je pravda, že pokud ten růst bude ještě chvíli pokračovat, začnu předčasný důchod docela zvažovat. :)

Jan Altman|13. 4. 2021 19:43| reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 18:21

Žít v bludu je tak pohodlné, že...?

Jan Altman|13. 4. 2021 19:42| reakce na Petr Bárta - 13. 4. 2021 16:51

Předpokládám, že to je proto, že máte příjem prakticky výhradně v BTC.
Je to tak?
Protože kdo má příjem (i) v inflačním fiatu, tak by logicky měl utrácet přednostně ten inflační fiat (Greshamův zákon).

Nebo 2. možnost je, že již nepracujete a jste díky svým investicím na pohodlné předčasné "penzi" a tak investice (včetně BTC) postupně "rozpouštíte".

Já jsem např. v situaci, kdy stále ještě vydělávám (v různých odrůdách fiatu - CZK, EUR, USD) a to citelně více, než stíhám utrácet.
Takže nemám jediný důvod utrácet zlaťáky či bitcoin. Spíš řeším, do čeho investovat "přebytečný" fiat a to ideálně tak, abych tím směřoval k vyvažování portfolia (rozumná diverzifikace) - ale růst bitcoinu mi to stále hatí :-(

Daniel Bowman|13. 4. 2021 19:25| reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 18:21

Já to zkrátim.
Nejdřív blouzníte o trhu ve finančim sektoru a pak tvrdíte, že trh do peněz nepatří. Nezačínáte z těch kontradikcí šilhat?

Dostat povolení na pekárnu...OK to trhu až tak nebrání. Ale to že tam musíte péct jen housky a jen z těsta od ČNB je asi trošku jinej problém, že?!!!!!!!!!!!

Když někomu půjčím peníze, které jsem předtím vytvořil prací, tak když on je prom-dá, tak ta původní hodnota nezanikla, tudíž i všichni ostatní, co drží peníze o nic nepřijdou. Když ale si peníze natisknu na tiskárně, půjčim je někomu a dotyčný je prom-dá. Tak všichni ostatní, kteří mají měnu zchudnou.
Se to pak musí složitě šolichat a ve výsledku stejně drží černého Petra většina populace a pár lidí, co v tom uměj chodit se pakuje, protože si na ty falešný peníze šáhly dřív než ztratily hodnotu.

Jestli je těch promrd-nych peněz 3% silně pochybuju. Hlavně vzhledem k objemům různých "stimulů" a velikostí dluhů. Tomu sám nevěříte.
Vám nekonečný úrok a 3% (mrk mrk) inflace nevadí. Mě by taky nevadila, kdybych byl amorální a nevadilo mi, že jsou lidé nuceni kolektivizovat ztráty.
Vy si to jistě omluvíte dobrým úmyslem - aby to hezky šlapalo. Jak je libo. Klidně si dál nalhávejte, co chcete.

"Jasná pravidla" to je pokus o troll? Dobrý. LOL

Daniel Bowman|13. 4. 2021 18:50| reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 16:21

Nevolnictví vyplívá z nemožnosti volby a charakteru systému - dluh zamená povinnost vykonnat nějakou práci. A to bez ohledu na okolnosti. Už jen proto, že se nacházíte na daném území panovníka a jste nucen používat onu měnu se na tom dluhu tj, nutnosti to odpracovat podílíte. Když to neodmaká dlužník přímo, odmakají to všichni kolem za něj.

Což se navíc nikdy nestane, protože dluh neustále roste, takže vlastně jenom makáte na úroky. Ikdyž se nikdy osobně nezadlužíte, stejně jste dlužník - a to do toho nepočítám státní dluh směrovaný na obsluhu státu nesouvisející s přímou "stimulací" skrze finanční sektor.

Ono se stane, když se dluhy nesplácí. Prostě pak musíte vy a vaše děti makat o to víc. Že jsme to schopni rozložit na delší časové období, narozdíl od Zmbabwe je irelevantní - dluh se prostě odmakat musí nebo se musí vyhlásit bankrot (k čemuž mimojiné došlo několikrát i v takovém USA - jen se to hezky obtančilo).

Nekonečno je hodně dlouhá doba. Vy si neuvědomujte, že když lidé jsou nuceni stále více energie vydávat na zaplácnutí děr po dluzích, které přibývají, tak prostě chudnou. A to do nekonečna nejde.
Je to obvzlášť pikantní, když vytloukají dulh dluhem u projektů, které nemají šanci na úspěch.

Vy mi to nijak nevyvracíte - tak mi to v tý hlavě holt tkví. Vy si dokonce pochvalujete, že je to tak krásně zařízeno, že peníze jsou na dluh. Jenom se vám nelíbí, když to někdo nazývá pravými jmény. Pokud jste nucen pracovat na něčím poli nebo cálovat něčí dluhy, protože se mu nepovedla investice nebo se to prostě prožralo, tak je to přesně analogické k nevolnictví. Konspiračního (ve smyslu UFO) na tom nic nevidím. I vy sám to vychvalujete jak je to efektivní, že se aspoň lidi neflákaj a jsou nuceni neustále makat.

Honza _|13. 4. 2021 18:39| reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 16:22

Mít nějaké BTC, řídil bych se Greshamovým zákonem - https://www.alza.cz/bitcoin-odluka-penez-a-statu
Případně bych občas koupil něco na Alze, ale to vy neuznáváte.
Já fandím spíš HODLerům. To ale nepovažuji za spekulaci, ale za spoření. Což vy jste někde psal, že je nesmysl spořit v BTC, takže to nejspíš zase neuznáte.
Mně ten příměr s internetem přijde OK. Ono rozjet e-shop v roce 1995 taky leckomu vypadalo jako bláznovství...
A třeba Paralelní Polis v Praze funguje na BTC už roky.

Točíme se v kruhu.
Vy napíšete - je to spekulace!
Já na to - ano, ale má to i využití. Třeba Polis, Číňané, podnikatelé (Cabaj), atd, apod. Někdo spekuluje, někdo využívá, někdo hledá nová využití.
Vy - tak mi ukažte, jak to využíváte zrovna vy!
Já - trošku, ale hlavně spoření.
Vy - spoření je nesmysl, kdo spořit v BTC je bláznovství! (nebotaknějak jste to napsal).
Já - je to mladé, rozvíjí se to, viz internet.
Vy - to neuznávám.
A tak přidávám - S křivku adopce znáte? :-) https://hilamia.com/he-bullish-case-for-bitcoin-cz-4/

Ale jako obvykle už fakt nevím, co napsat. A když jsem se vás ptal, co by vás přesvědčilo, tak jsem se odpovědi nedočkal. Asi nezbývá, než abyste navštívil Polis, nechal si to vysvětlit tam a vyzkoušel bitcoinmat v praxi :-)

Richard Fuld|13. 4. 2021 18:21| reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 15:56

"Zkuste si založit banku." A co jako? To samé platí o založení jakékoliv firmy, že musíte splnit předpoklady pro její založení. Když budete chtít založit automobilku, taky se budete potýkat z regulacemi. Když si budete chtít otevřít ordinaci, restauraci… Pořád budete omezen regulacemi (povětšinou smysluplnými). To nemá s podstatou peněz a jejich krytím a s Vámi tvrzeným nevolnictvím vůbec nic společného.

V čem je problém s krytím peněz budoucí prací? Krytí peněz např. zlatem taky nezaručuje, že bude v budoucnosti odvedena nějaká práce.

Jaképak dlužník se utne? Nikdo nic odpracovat za dlužníka nemusí. Selhání dlužníka hrábne do kapes pouze bance, která z toho má ztrátu (popř. nižší zisk).

Jaký morální hazard? Když dlužník selže, je v podstatě vyloučen z ekonomického, či civilizovaného života (v případě právnické osoby rovnou zanikne). To si myslíte, že bolí málo? Měli by se podle Vás selhavší dlužníci popravovat?

Žádná energie se při nesplácení dluhů neztrácí. Cca 97% dlužníků své dluhy řádně splácí, tedy tvoří hodnoty, za ně na trhu inkasují peníze a těmi dluhy splácí. Tady máte fakta. Cca 97% dlužníků funguje. Cca 3% dlužníků selhává. Co byste ještě chtěl? Dokonalost? Ta neexistuje.

Nikdo žádnou energií neplýtvá. I těch 3% selhávajících dlužníků produkuje, jen ne dostatek na to, aby zvládli splácet celé splátky. A pokud nesplácejí, tak ta jejich činnost skončí (zástava je bankou prodána…). Jaképak bránění kolapsu, těch co údajně plýtvají?

„Já bych radši nepodporoval systém, který takové situace TBTF vytváří.“ Že se Vám něco nelíbí, je jedna věc. Že, nevíte co dělat, když se to, co se Vám nelíbí, odstraní, a že je Vám jedno, jaké to bude mít následky, je pak věc druhá, která o Vás hodně vypovídá a není to nic hezkého. :-)

Daňoví poplatníci na sanaci zestátněné a následně zprivatizované banky pravděpodobně vydělají hned minimálně 4 krát!:
1. Nedostaví se ekonomická krize, která by je připravila o příjmy
2. Nepřijdou oni ani jejich zaměstnavatel o vklady v dané bance
3. Nebudou muset financovat sanaci té banky (stát si na to půjčí)
4. Výnos z privatizace může převýšit náklady na sanaci.

Výše uvedené pak platí 100% ve všech čtyřech bodech, pokud se daná banka dostane do problému kvůli poklesu cen státních dluhopisů, které vlastní.

Žádná spousta dluhů nemusí vylétnout komínem. Než banky "spálí" poskytováním špatných úvěrů celý svůj vlastní kapitál, to chvíli trvá a bankovní dohled reaguje už při prvním poklesu vlastního kapitálu pod úrovně dané pravidly kapitálové přiměřenosti. Takže šance, že banka bude zestátněna (částečně nebo zcela) ještě před tím, než přijde o celý vlastní kapitál je docela vysoká. Komínem tak vyletí akorát kapitál banky, který patří akcionářům, a to je riziko jejich postavení.

Při bankovních krizích rozhodně ceny nerostou. Spíše dochází k dezinflaci, popř. rovnou k deflaci, takže vydělávat včasným nákupem farem (či čehokoliv jiného) v takovém případě jaksi nedává moc smysl. :-) Na druhé straně držet nějaké větší množství peněz na účtu v bance nebo v hotovosti nedává smysl v podstatě nikdy. :-)

„Když se jich vytvoří víc, než se pak vrátí v podobě energie plus něco navíc, tak to budem muset odmakat za ně všichni, co s nimi sdílejí ekonomický prostor resp. měnu a do jisté míry i teritorium.“

Ne, nic si neodmakáte za nikoho. Když dlužníci nesplácí bankám, jde to na vrub vlastního kapitálu banky. V takovém případě chudne banka, nikdo jiný. A opakuji, že nesplácení dluhů je „problémem“ o velikosti nižších jednotek procent, který dokáží banky zvládat díky příjmu v podobě úrokové marže. Tento náklad navíc platí pouze dlužníci, kteří platí o tu marži vyšší úroky.

Trh do tak zásadní věci, jako je peněžní infrastruktura, jednoduše nepatří. Peněžní systém je prostředím, v němž trh funguje. To je jako chtít trh s fotbalovými hřišti. Někde by se hrál fotbal na hřišti 8 x 25 metrů, jinde 10 x 15 kilometrů… Prostě nesmysl. Instituce, které to peněžní prostředí vytváří (banky) navíc v tržním konkurenčním prostředí bezesporu fungují.

Charakter současných peněz s pružnou peněžní nabídkou je pro fungování tržní kapitalistické ekonomiky ideální. Jen si to nejste schopen uvědomit, protože tomu nerozumíte a/nebo jste jen podlehl nově tak módnímu (avšak zcela nepodloženému) pohrdání současnými penězi. Současný peněžní systém se pružně přizpůsobuje fungování trhu a v podstatě pouze pasivně účetně zaznamenává, co se na trhu děje.

Takové pružné pasivní peněžní prostředí je rozhodně lepší, než takové, kde se naopak trh musí přizpůsobovat rigidnímu (svazujícímu) peněžnímu prostředí, kde ekonomické aktivity jsou omezeny rigiditou peněžního systému (typicky zlatý standard) a kde výkon ekonomiky je omezovaná rigidním peněžním prostředí, v němž ekonomika funguje.

Tohle je ale už trochu vyšší dívčí. Téma endogenních a exogenních peněz, s čímž mají problém i slovutní profesoři ekonomických vysokých škol, takže Vám nezazlívám, že v tom nemáte jasno, resp. že máte „jasno“, aniž byste tomu rozuměl.

Těžká práce za mlhy a v bahně? Fungování v tržní svobodné ekonomice, kde nic není jisté a vše se vyvíjí podle rozmarů spotřebitelů a rozhodování (nedokonalých) lidí, které zaměstnávají producenti, samozřejmě není (a nemůže být) žádnou procházkou růžovou zahradou, ale spíše broděním se bahnem v mlze. Takže v tomto ohledu s Vámi docela souhlasím. :-) Nicméně fungování ekonomiky v prostředí rigidních komoditních peněz by pak mohlo být přirovnáno rovněž k brodění se v bahně. Sice v méně mlhavém prostředí, za to však z metrákovými olověnými botami na nohou. :-)

Když centrální banka „pomůže“ soukromé bance s likviditou, tak nejde o žádné bonusy, které byste musel Vy nebo kdokoliv jiný nějak nadpracovat.

Navíc centrální banky nepomáhají soukromým bankám v případě, že se dostanou do problémů se solventností, tedy když jim například jejich dlužníci nesplácí úvěry. Pokud taková banka přestane plnit pravidla kapitálové přiměřenosti a akcionáři nevloží do banky nový dodatečný kapitál tak, aby banka tato pravidla zase splňovala, tak na takovou banku uvalí centrální banka nucenou správu a rozhodně jí nezačne posílat nějaké bonusy, kterými by lepila ztráty takové nesolventní banky. Toto je něco úplně jiného, než když centrální banka půjčí soukromé (stále však solventní) bance likviditu z důvodu např. zamrznutí mezibankovního trhu. Avšak ani v tomto případě nedochází k nějakým špatnostem, o jakých píšete. Pro poskytování likvidity platí jasná pravidla, takže žádná korupce zde není třeba.

Petr Bárta|13. 4. 2021 16:51| reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 16:22

Nevím jak Honza, ale já v poslední době dělám v BTC tak odhadem polovinu svých transakcí. Jestli si pak platbu která mi odchází z peněženky v TC příjemce oné transakce převede do (libovolného) fiatu nebo ne, už mne nezajímá.

Stačí Vám tohle jako dostatečná "adopce"?

Už jsem se Vám to tu (myslím že pod jiným článkem) snažil vysvětlit, ale vypadá to že se pořád točíte na toom, že kdokoliv má BTC je (téměř výhradně) spekulant, který ony BTC drží jen proto, že cena vyjádřená v USD/CZK stoupá. Tak tímto Vám oznamuji, že minimálně jedna osoba BTC má (_a používá_) i z jiného důvodu...
V mé bublině navíc nejsem sám, vím minimálně o dalších dvou lidech, kteří tímto způsobem BTC používají také.

Luděk Zdražil|13. 4. 2021 16:22| reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 16:06

Zkusme to Honzo_ ještě jinak. Můžete nám napsat kolik jakýchkoliv běžných transakcí (tj nikoli nákup/prodej BTC) v BTC jste udělal v posledním měsíci, třech měsících ? ale nelhat, prosím :-). Budu nadšen, pokud odpovíte, děkuji. Tipnu si: nula. Pak otázka: o jaké adopci mluvíte ?

Richard Fuld|13. 4. 2021 16:21| reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 14:58

Ano, peníze emitované státem, je možné považovat za nekryté.

Nicméně základem jsou peníze emitované bankami a jejich dlužníky, a ty jsou kryty tím "nevolnictvím" dlužníků. Ve skutečnosti o žádné nevolnictví nejde. Dlužník si dobrovolně půjčí peníze, pak pracuje, aby mohl svůj dluh splatit. Na tomto není nic nevolnického přece. Když si půjčíte peníze, ty peníze utratíte a pak zjistíte, že ten dluh musíte splatit, tak začnete vykřikovat, že jste věřitelův nevolník a že to je nespravedlivé?

A pokud seká dluhy stát (emituje nekrytou měnu), pak je nejjednodušší tyto státní dluhy prostě nesplácet. Ono se totiž vůbec nic nikomu nestane, když stát své dluhy nesplatí. A takto to taky v realitě funguje (Argentina, Zimbabwe apod. jsou jen nestandardní výjimky potvrzující pravidlo). Drtivá většina vyspělých zemí prostě své státní dluhy nijak nesplácí a ani nikdy splácet nebude. Státní dluhy se prostě jen refinancují. A mohou se refinancovat až do nekonečna.

Žádné nevolnictví tady není. To je jen Vaše utkvělá konspirační představa.

Luděk Zdražil|13. 4. 2021 16:06| reakce na Honza _ - 13. 4. 2021 12:45

Nevzdávejte to, prosím.

To nejsem já, kdo v BTC vidí jen spekulaci. Já netvrdím, že neexistují procesy, které se dají realizovat prostřednictvím BTC, LN atd. Ano dají, ale zásadně převažuje ten faktor spekulace a hodlování BTC oproti deklarace funkcí, které se od BTC očekávaly. neházejte flintu do žita, argumentujte. Nejsem to jen já, jsou zde podobné názory jiných, ale především realita užívání BTC v praxi a ta moc pozitivní, z hlediska adopce, pro BTC není - viz doporučený článek, který poukazuje na to, že můj názor ojedinělý rozhodně není.

Dot.com bublina a internet, jako technologie, nemá s naším problémem co dělat. To je zcela mimochodný příklad k situaci kolem BTC, proto to je i lichý a zavádějící argument.

Daniel Bowman|13. 4. 2021 15:56| reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 13:14

Jestli chete vědět kdo tlačí, zkuste si založit banku a výdavat své vlastní bank notes.

Krytí dluhem na práci budoucí, která se nemusí uskutečnit, je ten problém.
A) někdo, i ten kdo si nepůjčil (všichni ostatní držitelé takové měny) to bude muset odpracovat, pokud se dlužník utne - to je inherentní moral hazard a nevolnictví
B)jestli to ve výsledku dělá víc energie ztraceno než stvořeno je spekulace a čistě váš subjektivní dojem, který se neopírá o fakta viz minulé i současné problémy
C) To že to brání kolapsu těch, kteří tou energií plýtvají je jen další problém

Když onemocním, protože jsem žral amfetaminy, abych postavil dům v dešti, který se nepoved, tak doporučuji nasadit odpočinek, antibiotika a pozemek prodat, ne další amfetaminy.

Já bych radši nepodporoval systém, který takové situcae TBTF vytváří. Jak to řešit, když se to rozklíží je irelevantní.
Daňoví poplatníci (ani nikdo ostatní, kdo drží peníze) na sanaci a privatizaci samozřejmě vydělat nemůžou. Spousta dluhu se nezhmotnila. Vylétla komínem a bude třeba si to odpracovat.
Vydělá na tom jenom ten, kdo si za ty dluhy stačil pořídit farmu, tenisky nebo hroudu zlata apod.

Co si za "vytvořené" peníze kdo, co pořídí, bohužel není jen můj problém. Když se jich vytvoří víc, než se pak vrátí v podobě energie plus něco navíc, tak to budem muset odmakat za ně všichni, co s nimi sdílejí ekonomický prostor resp. měnu a do jisté míry i teritorium.

Trh se přizpůsobý hodně věcem. Bohužel ten ale neexistuje v tak zásadní věci jako jsou peníze a potažmo finančí sektor. Ostatní formy kapitálu se to mohou snažit kompenzovat ale vzhledem k charakteru peněz je to težká práce - za mlhy a po pás v bahně.

Evidentně jsem někdo, kdo ty bonusy bude hradit svou budoucí prací, pokud se ten důvod k bonusům nezhmotní v odpovídající realitě. Pokud někdo dostane bonus za to, že přesvědčil činovníka ČNB nebo FED, aby mu pomohl s likviditou, protože předchozí várka šla do luftu, tak tím bonusem jen podporuji korupci a další budoucí plýtvání a okrádání všech ostatních držitelů měny.

Daniel Bowman|13. 4. 2021 14:58| reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 12:00

Nacisti do okupovaných územích dodávali svým vojákům speciální nekrytou měnu. Dokonce i oni věděli, že je lepší inflaci exportovat, aby neokrádali konstituenty.

FIAT Peníze jsou IOU a reprezentují budoucí práci- energii. Někdo si tu práci bude muset odpracovat plus něco navíc (úrok). Celý systém prostě spoléhá na to, že si toho nevolnictví nikdo nevšimne nebo že přijde zázrak, který tu energii vytvoří z nebes.

Richard Fuld|13. 4. 2021 13:16| reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 20:13

Ano, zaměstnavatel může, pokud s tím zaměstnanec souhlasí a není to v rozporu se zákonem. Ale Altman? Sorry jako ten fakt ne (leda vůči svým zaměstnancům, pokud s tím oni souhlasí a není to v rozporu se zákonem). :-)

Vaše spekulace o mé osobě mě dávno přestaly bavit. :-)

Richard Fuld|13. 4. 2021 13:14| reakce na Daniel Bowman - 12. 4. 2021 20:15

Ještě jednou. Kdo koko k čemu tlačí? Na to jste neodpověděl.

Jaké nekryté peníze? Peníze nemusí být kryty pouze něčím hmotným. Současné peníze jsou kryty dluhy toho, kdo si je od banky půjčil, tedy jeho budoucí výdělečnou ekonomickou aktivitou, díky níž dlužník vydělá peníze na to, aby jimi splatil svůj dluh a peníze, které dříve vytvořil, tak mohly zase v bance zaniknout. V období mezi vznikem peněz (kdy si je půjčil dlužník) a jejich zánikem je zde ekonomická aktivita dlužníka, která dá vzniknout novým statkům jen proto, aby dlužník splatil své závazky vůči bance. Tento princip žádné krytí peněz žádnou komoditou nezajistíte. Teprve krytí dluhem dlužníka je skutečné a smysluplné krytí peněz. Pouhá existence nějaké komodity v nějakém sejfu je zcela jalovou a pasivní záležitostí. Takovéto krytí peněz je pro ekonomiky spíše brzdou a zátěží, než nějakým přínosem.

Jaká expanze? Kde proboha? :-) Současný růst peněžní zásoby pouze brání kolapsu ekonomik. Následkem není nějaká bouřlivá expanze. :-) A ano. Opakovaně přicházejícím krizím se čelí stejně, fiskální politikou, která zabraňuje kolapsům ekonomik. Opakovaně, přirozeně. Když opakovaně onemocníte, léčíte se léky také opakovaně. Co je na tom neudržitelného nebo nebezpečného. Nebezpečné by bylo přestat zachraňovat ekonomiky jen protože už jsme to dělali při minulé krizi, stejně jako je nebezpečné přestat léčit nemoc jenom protože, jste byl na tuto nemoc léčen už několikrát v minulosti.

Na problém typu Too Big to Fail je možnost reagovat více způsoby. Viz můj recept na zestátnění takové instituce, její ozdravění a následnou privatizaci. Nicméně samotný problém Too Big to Fail je jednoduše stejně reálný, jako je reálná skutečnost, že Země si "může dovolit" dopad jen malých kosmických těles a od určité velikosti (a rychlosti) už jde o příliš velké těleso s příliš velkými následky pro život na Zemi.

Zestátnění a následná privatizace samozřejmě řeší (velmi elegantně) problém TBTF tak, aby to odskákli jen akcionáři a management té banky, která svůj krach zapříčinila. Daňoví poplatníci mohou na tomto dokonce vydělat a klienti banky při této situaci nepřijdou o své peníze.

A jaký systémový problém máte vlastně na mysli? V čem vlastně spočívá? Jaké jsou jeho dopady? Pokud dojde k zestátnění, ozdravení a privatizaci, tak systém jede nerušeně dál. Nikdo (kromě akcionářů a managementu) k úhoně nepřijde.

Finanční sektor je infrastruktura v níž probíhá skutečná ekonomka v níž probíhá ta svobodná soutěž. Banky poskytují služby ekonomickým subjektům. Banky pouze úspěch ekonomických subjektů evidují ve svých účetních knihách. Banky žádné výhody oproti jiným ekonomickým subjektům nemají a vzájemně si konkurují. Jak jinak si vysvětlit, že poskytují hypotéky za sazby pod 2% (tedy s marží cca 1,75%). Kdyby zde panovaly oligopolní podmínky, tak by půjčovali za 5% (s marží 4,75%).

Finanční sektor nebohatne nijak závratně. Vzhledem k rizikovosti tohoto podnikání nepovažuji výnos vlastního kapitálu na úrovni cca 12% p.a. za nějaké závratné bohatnutí v porovnání s poměrem výnos/riziko v jiných sektorech.

Vaše přirovnání ke Škodovce a centrálnímu dodávání dílů je skutečně legrační. Centrální banky soukromým bankám nic nerozdávají. Centrální banky likviditu bankám půjčují, nebo od nich za likviditu nakupují aktiva. Žádná nějaké neférová výhoda z tohoto pro banky neplyne. Poskytování likvidity centrální bankou soukromým bankám je zde pouze z důvodu vypořádávání mezibankovních plateb a z důvodu existence hotovosti, kterou jsou banky povinny vyplácet klientům při výběrech z bankovních účtů, ačkoliv hotovost může emitovat pouze centrální banka. Obchodní banky jsou tak v tomto ohledu poněkud v jakési systémové nevýhodě.

Kde končí peníze, které si jednotlivé ekonomické subjekty vydělají (nebo si je půjčí) je věcí pouze těchto ekonomických subjektů. To, že se Vám nelíbí, co si ty subjekty za své (nebo) půjčené peníze kupují, je jen Váš problém. Takto to ve svobodné tržní ekonomice chodí. Každá utrácí peníze tak, jak uzná za vhodné. To, že takové jednání má následky v podobě drahých nemovitostí nebo akcií je jen důsledkem vůle projevené těmi, kteří peníze utrácejí za to, za co uznají za vhodné. Já to jako problém nevidím. Vůbec. Trh se tomuto chování jednoduše přizpůsobí.

Rovněž to, kdo, proč a jaké bonusy získá, je výsostným rozhodnutím toho, kdo tyto bonusy hradí. Kdo jste, abyste toto jakkoliv hodnotil?

Honza _|13. 4. 2021 12:45| reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 05:19

Adopce probíhá různě.
Příkladů jsem psal mraky.
Vy pořád vidíte jen spekulaci a já pořád připomínám, že ano, je to součást vývoje, chápu že teď nejviditelnější, ale existuje spousta lidí a firem, kteří tím platí, kteří zkoumají, jak přes LN posílat anonymní zprávy, kteří řeší smlouvy (ty jsou spíš na ETH, ale i na BTC je to možné), dokonce ti, kteří přes LN posílají USD a EUR (zjednodušeně řečeno).
Ale vy vidíte jen spekulaci. Je to součást procesu. Ano. Ale není jediná.

Protože dot.com bublina byla taky jenom spekulace a internet se rozplynul jako pára nad hrncem...

Už to vzdávám :-)

Richard Fuld|13. 4. 2021 12:35| reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 19:46

A to si nemyslím. Z čeho to dovozujete?

Richard Fuld|13. 4. 2021 12:21| reakce na David Faber - 12. 4. 2021 21:58

Píšu přece: "Jediný aktuálně praktický rozdíl je v tom, že spořit se často ekonomicky nevyplatí, protože ceny rostou rychleji, než úspory + úroky."

Píšu přece, že si to odpracuje obdobně, tzn. nikoliv shodně. Rozdíl je právě v tom o čem píšete, tedy ve vlivu diference mezi tempem růstu cen toho, na co spořím a úrokovou mírou.

Např. na elektroniku se v mnoha případech vyplatí našetřit. Jiné věci je výhodnější koupit na úvěr.

Další rozdíl je v podstoupeném riziku. Šetření je jistě bezpečnější způsob, než nakupování na dluh. Vy popisujete pouze "výhody" nakupování na dluh, ale ignorujete rizika takového počínání.

V ohledu, že stát by neměl posilovat kupní sílu těch, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení, samozřejmě souhlasím. Veškeré státní podpory stavebního spoření a dotace úroků u hypoték bych zrušil, pokud bych o tom rozhodoval.

Máte za amorální využívání státních podpory?

Martin Zugec|13. 4. 2021 12:11| reakce na Jan Krejčí - 12. 4. 2021 13:47

Richard Fuld|13. 4. 2021 12:00| reakce na Alexander Novotka - 13. 4. 2021 10:37

Stát si může přece půjčit od bank, tak jak to běžně dělá a v takovém případě jde o peníze státu, které stát nikomu nesebral přece. :-)

Josef Fraj|13. 4. 2021 11:23| reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 20:13

LOL, kdo by mu ho také svěřil?

Alexander Novotka|13. 4. 2021 10:37| reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 16:18

A tohle je tragédie Vašeho chápání ekonomie, potažmo vidění celého světa. Žádný stát (ani EU, ale to není dokonce ani stát) nemá žádné „své“ peníze, aniž by je předtím někomu vzal, ve valné většině případů pod pohrůžkou trestu v případě nepodvolení se.
Takže to, co jste napsal, je opravdu nebetyčná blbost na úrovni první obecné.