Diskuze: Do háku jen čtyři dny. Kratší pracovní týden očima expertů

Richard Fuld|3. 5. 2021 18:21| reakce na Daniel Bowman - 19. 4. 2021 20:56

Ty probenděné peníze nezmizí. Ty dál kolují v ekonomice. Z oběhu v ekonomice ale zmizí peníze akcionářů, kteří jimi musí zalepit ztrátu, kterou utržila jejich banka tím, že jí dlužník dluh nesplácí.

Kdyby se půjčovalo "proti úsporám", tak by situace byla stejná. Dlužník bance nevrátí dluh, to znamená, že akcionáři musí vložit do banky kapitál, aby v ní byly peníze, které odpovídají vkladům jejich klientů. Je to úplně stejné. Proti penězům, které utratil (a nevrátil) dlužník stojí peníze, které musí do banky vložit akcionáři.

Pokud z toho banky vynecháte, tak o probenděné peníze přijde věřitel.

Ve všech případech ale nesplácení dluhů neznamená růst peněz v oběhu.

Daniel Bowman|19. 4. 2021 20:56| reakce na Richard Fuld - 19. 4. 2021 17:15

Ty probenděné peníze zmizej? A jak rychle?
Kdyby se půjčovalo oproti úsporám, tak na nic není třeba čekat.

Takže snižování úrokových měr není stimul? QE není stimul?

Richard Fuld|19. 4. 2021 17:17| reakce na Jan Amos - 16. 4. 2021 16:11

Přesně tak. Sedí to právě na Vás. :-)

Richard Fuld|19. 4. 2021 17:15| reakce na Daniel Bowman - 16. 4. 2021 14:07

"Když ten dlužník žádný rohlík za ty nové peníze neupeče tak je víc peněz než rohlíků = inflace. A ta dopadne na všechny. Co je na tom k nepochopení?"

Ale vždyť Vám přece píši, že ten příběh nekončí tím neupečením rohlíků. Pokračuje tím, že o ty dlužníkem nesplácené peníze přijde ve finále akcionář banky, takže kolik peněz získá dlužník, který nesplácí, o tolik peněz přijdou akcionáři banky, kteří taky kupují rohlíky. Na jedné straně (u dlužníka) objem peněz stoupne, na druhé straně (u akcionářů banky) objem peněz klesne. Při stejné produkci rohlíků zůstane rovnováha mezi objemem peněz a objemem rohlíků zachována. Co je na tom k nepochopení?

Možnost snadné stimulace? O žádnou stimulaci tu nejde. K růstu potřebujete ekonomickou aktivitu nad rámec aktuálního stavu a to, zda producenti budou více produkovat a spotřebitelé budou více spotřebovávat závisí v podstatě jen na těch spotřebitelích a producentech. Stát ani jakákoliv banka je nijak stimulovat nedokáže, pokud oni sami nechtějí. Proto jsou růsty pomalé a ceny aktiv rostou, protože ekonomické subjekty se prostě takto rozhodly, rozhodly se spotřebovávat a produkovat tak, jak se rozhodly. O růstu nerozhodují státy ani banky. Ani nulové nebo záporné sazby s nimi nepohnou. Až jim to přestane stačit, pak začnou více spotřebovávat a producenti více produkovat a ekonomika poroste. Jediné užitečné, co mohou státy a banky v tomto směru udělat, je nechat to na těch ekonomických subjektech a zbytečně jim jejich jednání nekomplikovat.

Vaše představy o možnostech státu a centrálních bank stimulovat ekonomiky jsou zcela přehnané. Schopnosti států a centrálních bank pomoci ekonomikám v krizi pak notoricky podceňujete. Váš názor je tak mírně řečeno nevyvážený. :-)

Richard Fuld|19. 4. 2021 16:42| reakce na Jan Altman - 16. 4. 2021 14:30

"Ano. Bankéřům a politikům by to pomohlo na kandelábry :-)"

Typická reakce tupé primitivní agresivní lůzy. Své sklony (a asi i původ) nezapřete. :-) Naopak se jimi definujete.

Henry Ford byl celkem chytrý člověk, takže mě tento jeho názor trošičku překvapuje. A nebo podceňoval inteligenci lidí. Skutečností je, že se H. Ford mýlil, protože podle této teze měla v roce 1971 nastat celosvětová vzpoura. Nenastala.

Za daleko přiléhavější a v podstatě nejvýstižnější považuji tento citát:

John Kenneth Galbraith, ekonom, představitel amerického institucionalismu: „Proces, jakým banky vytváří peníze, je tak jednoduchý, až to mysl odmítá přijmout.“

A nejméně přiléhavý byl Ron Paul, americký republikánský politik: „Není žádnou shodou okolností, že století totální války je shodné se stoletím centrálního bankovnictví.“ Obě světové války se odehrály před koncem zbytků zlatého standardu, takže se nabízí spíše tato souvislost. Od konce poslední světové války zde máme přes 70 let s centrálními bankami, ale bez další světové války. :-)

Líbí se mi i tato: Major L. L. B. Angas (Lawrence Lee Bazley), anglický finančník a ekonom: „Moderní bankovní systém vytváří peníze z ničeho. Tento proces je patrně nejoslnivější kejklí, která kdy byla vynalezena.“ Souhlasím, že účetní peníze jsou největším vynálezem lidstva, nicméně nesouhlasím, že jsou ty peníze vytvářeny z ničeho a že by šlo o nějaké kejkle. Dnešní peníze vznikají společně s dluhem, a kdo chce tvrdit, že dluh je nic, ať přestane splácet dluhy a sleduje jaké nic se stane. :-)

I když netvrdím, že v tom systému nejsou žádní kejklíři. Jedním z nich byl Alan Greenspan, předseda Federálního rezervního systému v letech 1987-2006: „Vím, že si myslíte, že jste pochopili to, co jste mysleli, že jsem řekl, ale nejsem si jistý, zda si uvědomujete, že to, co jste slyšeli, nebylo to, co jsem chtěl říct.“

Velmi trefný je Robert H. Hamphill, manažer Federální rezervní banky v Atlantě: „Pokud by všechny půjčky byly splaceny, nikdo by neměl ani žádné vklady, tudíž by v oběhu nebyl ani dolar. Jsme zcela závislí na komerčních bankách. Každý dolar, který je v oběhu, si musí někdo půjčit. Pokud banky vytvářejí dostatek peněz, prosperujeme, pokud ne, hladovíme.“

Jen bych zde upřesnil, že to jestli banky nějaké peníze vytvoří záleží také na tom, jestli si je od té banky chce někdo i půjčit.

Jan Amos|16. 4. 2021 16:11| reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 13:51

„Není možná diskuse s tím, kdo se snaží nikoli pravdu hledat, ale dokázat, že už ji našel.“ — Romain Rolland

Jan Altman|16. 4. 2021 14:30| reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 12:25

"Pomohlo by pokud by lidé rozuměly současnému peněžnímu systému?"

Ano. Bankéřům a politikům by to pomohlo na kandelábry :-)

Henry Ford, americký podnikatel a průkopník automobilového průmyslu: „Je štěstí, že lidé nerozumějí našemu bankovnímu a peněžnímu systému. Protože kdyby mu rozumět začali, myslím, že by byla revoluce hned zítra ráno.“

https://roklen24.cz/par-moudrych-citatu-o-fedu-a-modernim-systemu-bankovnictvi/

Daniel Bowman|16. 4. 2021 14:07| reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 13:38

Když ten dlužník žádný rohlík za ty nové peníze neupeče tak je víc peněz než rohlíků = inflace. A ta dopadne na všechny.
Co je na tom k nepochopení?


Ta možnost snadné stimulace atd. apod. v kombinaci s inflací (cílenou) a související uměle stanovenou úrokovou měrou, způsobuje, že lidé investují do větších rizik, případně za to kupují šmejdy nebo se to projídá. Společnost tak chudne.
Od 70.let se ekonomika plouží, v porovnání s předchozími lety. Jestli je to díky politickému tlaku na větší monetární stimuli apod. je irelevantní. Systém CB to prostě umožňuje a to je ten problém. Nejde to zkrotit. Politické a bankovní zájmy jsou příliš silné.
Američané nespoří, vytloukají dluh dluhem a chudnou. Prostě ten celý systém je jeden velký moral hazard.

Jediné k čemu je dobrý je deficitní financování Social Security a Medicare a válčení. Takže letadla (ponzi) a stíhačky. A to Amíkům to ještě tak ani nemusí vadit jako nám. Oni si inflaci vesele exportují a ty stíhačky aspoň mají.

Richard Fuld|16. 4. 2021 13:51| reakce na Jan Amos - 16. 4. 2021 11:15

Altmanovo: "Nechť je zkrácení pracovní doby věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance" zaznělo až jako reakce na mé upozornění, že po tom, co dělá zaměstnanec v době volna je jemu konkrétně úplný ho.no. :-)

Diskuze není jen suma výroků zaznívajících z různých stran ležící na jedné hromadě, z níž si svobodně vyberete to, co se Vám zrovna hodí. Diskuze má i časový vývoj v podobě posloupnosti a vzájemné provázanosti jednotlivých reakcí, který Vy ale zcela ignorujete. :-) A podle toho to pak ty Vaše příspěvky vypadají. Nesouvislé vytrhávání částí textů přetavené v nesouvislé manipulativní bláboly. :-)

Richard Fuld|16. 4. 2021 13:38| reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 19:25

Vy to zase matláte. :-) Trh se státními dluhopisy (dlouhodobými úrokovými sazbami) existuje, i když je zde možnost zásahu centrální banky (QE). Trh, na kterém banky poskytují své služby existuje, i když je zde dohled centrální banky nad dodržováním společných pravidel fungování toho trhu.

Když píši, že trh někde není na místě, pak tím myslím celý peněžní systém. Mám tím namysli, že když už je na daném trhu ustaven zákony jeden konkrétní peněžní systém, neměly by tam fungovat nějaké další jiné paralelní systémy. O žádnou kontradikci nejde.

To, že banky mohou působit pouze v rámci toho jednoho zákonem upraveného homogenního systému je přece v pořádku a souvisí to s tím, co píši výše. A opakuji, že s tím, že banky působily v heterogenní směsi dvou různých peněžních systémů s sebou neslo zcela automaticky zcela zásadní problémy se stabilitou tohoto systému. Doplnění toho systému o centrální banku pouze prodloužilo periodu jednotlivých cyklů bankovních krizí (takže se zpočátku zdálo, že CB vyřešilo problém s nestabilitou systému) avšak současně zcela zásadně zvětšilo i hloubku krize, která nakonec přece jen v roce 1929 přišla. Zkušenost s fungováním paralelního provozu vícero peněžních systémů tak skončila totální katastrofou a nakonec v roce 1971 došlo (konečně) k definitivnímu opuštění této heterogenní směsi peněžních systémů a od té doby zde máme relativně stabilní homogenní systém účetních peněz.

Pořád se u Vás objevuje obsedantní posedlost selhání dlužníků. Možná jde o projev toho, že podle sebe soudíte druhé. :-) Opakuji, že 3% selhání dlužníků nejsou problémem a nejedná se o jakási úmyslná selhání, jak naznačujete, protože i ti selhávající dlužníci zpravidla za své selhání tvrdě platí.

Pořád nejste schopen pochopit, že když banka půjčí dlužníkovi nově vytvořené peníze a on pak ty peníze pouze utratí a sám nic nevyprodukuje, tedy nezíská peníze na splacení svého dluhu bance, pak nedojde k tomu, že všichni okolo zchudnou. Ten co tomu dlužníkovi něco prodal za ty peníze, co si dlužník v bance půjčil, tak ten dostal za to zaplaceno, ten nezchudl. "Zbohatl" zde "dočasně" dlužník, kterému ale banka, to má, zabaví a prodá v dražbě.

Pokud prodej dlužníkova majetku nestačí, pak přichází na řadu banka (přesněji akcionáři banky), která "odepíše ten nesplacený dluh do svých ztrát", čímž dojde ke snížení vlastního kapitálu banky. Peníze, které dlužník utratil sice dál obíhají v ekonomice, nicméně peníze, o které přišla banka musejí být doplněny do vlastního kapitálu banky akcionáři banky, takže tentýž objem peněz se z oběhu v ekonomice zase přesune do vlastního kapitálu banky, protože jinak by ta banka porušovala pravidla kapitálové přiměřenosti a následně zkrachovala. Vaše představa, že peníze vytvořené dlužníkem v okamžiku, kdy si je půjčil od banky, ochudí (v případě, že dluh nesplatí) všechny ostatní držitele a příjemce peněz, je jen povrchním a nesprávným dojmem, který jste nedomyslel až do konce, tedy až do okamžiku, kdy se nesplacení dluhu projeví ve sféře banky a jejích akcionářů. Svoji úvahu jste ukončil předčasně "v půli cesty" a prakticky to co byste měl brát v potaz označíte paušálně za jakýsi maglajz. Tím ale sám ten maglajz v chápání dané věci vytváříte. :-)

Pokud se začneme bavit o různých dotacích a "kolektivistických akcích" a obecně roli státu v peněžním systému, pak to je samozřejmě úplně jiný příběh. V těchto případech se mohou jevit Vaše názory o chudnutí lidí o něco relevantnější.

Nicméně, pokud se týče oněch cca 3% dlužníků, kteří selhávají při splácení svých dluhů, tam jednoduše pravdu nemáte. To je Vám snad teď už zřejmé.

Daniel Bowman|16. 4. 2021 13:00| reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 12:25

Horší je, když někdo rozumí jak je Windows Vista naprogramován (celej?) a tak ho adoruje v jeho zidealizované formě ale už nevidí nebo neche vidět, že produkt je shit. Na kritiku odpovídá, že Unix je starej a MS Office na něm tenkrát nechodil.

K té inflační měně se první dostanou finační domy. To mi nevymluvíte. (Pokud nemysíte helicopter money. To pak jo.)
To je přece jedno za kolik si inflační peníze půjčí (asi ne za moc, když jsou inflační), jde o to, že když je utratí, tak mají ještě "původní" hodnotu. Až když se dostanou do širšího oběhu k tomu Lojzovi, tak ztratí na hodnotě - inflace se projeví.

CB cílí na inflaci. Proč, asi tušíme.
I vy jste to tady nedávno obhajoval jako stimul, aby lidé nespořili, investovali, utráceli a makali.
Že to investují do stále rizikovějších věcí a utrácejí za kraviny a musí se lopotit jak křeček v kolečku je jen takový menší moral hazard a asociálnost hrubého zrna.

Richard Fuld|16. 4. 2021 12:25| reakce na Daniel Bowman - 15. 4. 2021 22:09

Pomohlo by pokud by lidé rozuměly současnému peněžnímu systému? No určitě ano, a to zejména v případech, kdy si myslí, že mu rozumí a ve skutečnosti se velmi zásadně mýlí a z na základě těchto omylů činí závažné ideologicko - ekonomické závěry.

V případech, kdy lidé otázky peněžního systému vůbec "neřeší", pak zde na tom, jestli současnému systému rozumí, samozřejmě nijak nesejde.

Když budou lidé rozumět současnému systému nebude fungovat lépe. O to tady ale nejde. Jde o to, aby se nemýlili v tom, že jiný systém by fungovat lépe mohl, aniž by toto byla pravda. Ano, píši o současné BTC mánii.

Jsem rád, že jsme se nakonec shodli, že optimální stav je cenová stabilita a deflace i inflace jsou v podstatě špatně.

Co se týče těch chudých. Ano na ty dopadá v podstatě vše negativní (tedy i inflace) intenzivněji, než na bohaté. To je imanentní vlastností chudoby. Jeden zdejší diskutující to zde stále do kola opakuje. :-)

K té inflační měně se jako první v každém okamžiku může dostat v podstatě každý. A to jestli ta měna bude inflační nebo deflační nebo stabilní, to nikdo předem neví. Může to pouze odhadnout. A ten kdo se dostává k měně "první", ten musí ale za to platit úrok, který tu inflaci běžně převyšuje, takže na tom ten kdo si ty peníze půjčí může taky prodělat. Záleží na tom, co si za ně pořídí. Ve skutečnosti tak nejde o nic jiného, než o spekulaci na to, že cena toho co koupím poroste rychleji, než úrok, který musím v daném období platit. Pokud tedy vydělám, je to odměna za podstoupené riziko. Nejde tedy o žádné nějaké systematické a nespravedlivé zvýhodnění kohokoliv.

A zrovna pro banky je inflace docela škodlivá, protože banky vydělávají na základě inkasa relativně stabilní úrokové marže, takže inflace jim tento nominálně stabilní příjem znehodnocuje. Tomu banky samozřejmě jen pasivně nepřihlížejí. S inflací zvedají jejich úrokové marže, tedy pokud jim to intenzita konkurenčního soutěžení dovolí.

Richard Fuld|16. 4. 2021 11:57| reakce na Alexander Novotka - 15. 4. 2021 18:35

Ale houby, kde píšu o tom, že by banky prodávaly perpetua centrální bance? Perpetua by nebylo třeba ani refinancovat ani prodávat centrální bance.

Nekonečné placení úroků je přece stejný "problém" jako placení úroků z nekonečně refinancovaných standardních dluhopisů. U perpetuí by navíc odpadlo riziko změny refinančních sazeb. I na splácení úroků si stát samozřejmě může půjčit, stejně jako si půjčuje na refinancování jistin splatných státních dluhopisů. :-)

Jan Amos|16. 4. 2021 11:15| reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 13:16

Altman: "Nechť je zkrácení pracovní doby věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance"
Fuld: " Volný čas zaměstnanců je jen jejich věc. Tečka."
Amos: "Mýlíte se. Je celá řada povolání, kde zaměstnavatel může oprávněně omezit způsob trávení volného času zaměstnance."
Fuld:"Ano, zaměstnavatel může, pokud s tím zaměstnanec souhlasí a není to v rozporu se zákonem. Ale Altman? Sorry jako ten fakt ne"

Pokus o autorské absurdní divadlo?

Daniel Bowman|15. 4. 2021 22:09| reakce na Richard Fuld - 15. 4. 2021 17:21

V té analýze pro a proti, reálném (ne) fungování a té poltické korupci (jestli se děje nebo ne) se samozřejmě neshodneme.
Systém je to složitý a zamotáme se do toho. Ale jsem si jist, že kdyby každý přesně rozumněl jak fungují Windows Vista, tak by byl systém víc populární a fungoval by pak i lépe? To je jako vážně argument?

Já si jen dovolím upozornit na nesrovnalosti v závěru.
Pokud je inflace, tak ale nemůžete spořit. Musíte furt makat nebo pobírat valorizovanou rentu (od státu nebo nájemníka).
A to tim víc, čim jste chudší. Milionáři nemusí vadit, že přišel o část. Z thoho zbytku se furt v pohodě nají, bydlí atd.
Pokud je deflace, tak toho může ten, kdo si před tím naspořil, využít a koupit těch rohlíků víc ale to i ten
dělňas, co jde hladovej ze šichty.

Správně neni ani jedno samozřejmě. A čim déle je to z rovnováhy, tim hůře. Já jen nechápu tu preferenci inflace. Na chudé dopadá hůř.

Pánem, který profituje v našem inflačním scénáři, je ten, kdo se k té inflační měně dostane jako první. Typicky finanční sektor. Pořídí za ty inflační peníze víc muziky.

Alexander Novotka|15. 4. 2021 18:35| reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 18:29

Ale houby, pouze zastírací rádoby chytré kecy „vynálezce“ perpetuity. CB má za úkol zajistit stabilitu měny a ne „vykupovat“ bezcenné dluhopisy krachujícího státu, a už vůbec ne perpetuitní dluhopisy. Na nekonečné placení úroků bez splátek jistiny musí stát opět někde vzít, ne? Jestli narážíte na UK konzoly, i ty byly nakonec přece vykoupeny.

Richard Fuld|15. 4. 2021 17:25| reakce na Jan Altman - 15. 4. 2021 11:07

A to právě ne. Zrušení nevolnictví, otroctví, Norimberských zákonů byly navýsost politickými (zákonodárnými) ideologicky motivovanými, nikoliv ekonomickými akty. :-)

Richard Fuld|15. 4. 2021 17:21| reakce na Daniel Bowman - 15. 4. 2021 00:33

Inflace znehodnocuje měnu. To znamená, že peníze které jsem neutratil nebo neinvestoval se znehodnotily. To ale přece neznamená žádnou práci na panském. K tomu, abyste přesvědčivě vysvětlil, že inflace má následek v podobě práce na panském, je velmi dlouhá cesta, pokud vůbec existuje. A Vy jste to vzal tedy velkou zkratkou ve formě toliko urputného tvrzení. :-)

Inflace nelátá žádné díry. A inflaci nikdo ani k ničemu nepotřebuje. Ideálem (v mém vidění světa) je cenová stabilita (v praxi je to z praktických důvodů posunuto k inflačnímu cíli, ale to je samostatné téma). A opakuji, že nesplacené dluhy platí za dlužníka banka, nikoliv inflace.

Oceňuji, že jste schopen ocenit výhody současného systému. :-)

Samozřejmě netvrdím, že současný systém je dokonalý, ideální po všech stránkách a nemá žádné nevýhody. Jednou ze zásadních nevýhod současného systému je to, že ačkoliv je současný systém už mnoho desítek let celosvětově rozšířený, skutečně mu rozumí jen velmi malinký zlomek lidí. Naproti tomu pochopit, jak funguje systém založený na universální směnitelnosti nějaké komodity je velmi jednoduché. Na této slabině současného systému je třeba vystavěn úspěch BTC, resp. kryptoměn obecně.

Další nevýhoda současného peněžního systému tkví v tom, že není autonomní v tom smyslu, že by se obešel bez existence institucí jako je stát a centrální banka. V tomto ohledu je samozřejmě použití systému komoditních směn zcela autonomní a nezávislé na existenci nějakých státních institucí, či infrastruktur. Otázkou samozřejmě je, zda cena za tuto autonomii není příliš vysoká a zda vůbec toužím po tom, aby státní forma organizace společností zanikla jen proto, že nejsme spokojeni s tím, jaký používáme peněžní systém. :-) V tomto ohledu pak lze propojení účetních peněz se státem brát naopak jako určitou výhodu. :-)

Morální hazard. Ano, toto je velmi vážné riziko. Pokud politici přistoupí k peněžnímu systému jako k nekonečnému zdroji peněz, kterými budou chtít pomáhat ekonomice k vyššímu růstu, máme zděláno na velmi vážný problém. Nicméně v tomto ohledu disponují státy velmi spolehlivým indikátorem tohoto problému, kterým je vysoká inflace. na kterou by měla reagovat centrální banka ochlazením těchto bláznivých nápadů. I zde platí, že nůž lze použít jako užitečný nástroj nebo vražednou zbraň.

Takže současný peněžní systém může poskytovat efektivní nástroj státu, jak zachránit ekonomiku před nějakými fatálními otřesy avšak současně je zde nebezpečí, že tento systém bude zneužit k nějakým pokusům o "vylepšení" ekonomiky. Jinými slovy současný systém by měl být využíván k tomu, aby ekonomiku chránil před pohromami a neměl by být zneužíván v zvyšování výkonu ekonomiky.

V prostředí rigidních komoditních peněz pak sice nehrozí riziko výše popsaného morálního hazardu, současně však neposkytuje státům nástroj na záchranu ekonomiky před pohromami. V dnešní pandemii bychom asi velmi litovali, pokud bychom v minulosti zrušili účetní peníze a přešli např. zpět na zlato nebo na BTC.

Jako ďáblův advokát jsem zde byl již několikrát označen. :-) Já ale neobhajuji onu ďábelskou stránku současného systému (riziko jeho zneužití). Bráním tento systém s poukazem na ony andělské možnosti záchrany ekonomiky, které tento systém poskytuje.

Demagogie? Možná někdy. :-) Zaleží jak se na to podíváte. Sdělování objektivních komplexních náhledů na věc trpí nutností značného rozsahu příspěvků. Další věc, která se mi zde vyčítá je, že moje příspěvky rozhodně stručností neoplývají. :-)

Nucenou práci jsem jako vlastnost současného systému nikde neuváděl. To píšete Vy a já se Vám snažím toto tvrzení naopak vyvrátit. Uváděl jsem, že inflace v současném systému motivuje k ekonomické aktivitě. Nikoho to ale nenutí, aby se dopady inflace na své ekonomické poměry nějak zabýval a řešil to tím, že bude adekvátně k tempu růstu inflace více pracovat. O reálném růstu mezd a důchodů jste určitě už slyšel? Kdy za stejný objem práce dostáváte více peněz s tím, že nominální růst mzdy převyšuje tempo znehodnocení mzdy inflací. Je Vám to povědomé. Kde je pak ta práce na panském z důvodu inflace?

Sociální státy nekrachují. Kde jste na tom byl? :-) Hlavně vyspělé státy s autonomní měnou, autonomní centrální bankou a výkonnou ekonomikou ani zkrachovat nemohou. To je opět velmi zajímavé a košaté téma. :-)

K té deflaci. On si ten pracující koupí místo jednoho rohlíku dva, ale to jich musí také dvakrát tolik upéct. :-) Ten kdo bohatne pouze s pasivního držení deflační měny zde ruku k dílu nepřiloží. Bohatnutí toho pracujícího tak není ve skutečnosti důsledkem deflace, ale důsledkem zdvojnásobení jeho práce. V důsledku deflace bohatne pouze ten, kdo jen deflační peníze pasívně drží. Ostatní si musí to, o co jakoby zbohatnou, odpracovat. Ne tohle je to skutečné nevolnictví, které paradoxně připisujete systému, v němž nepanuje.

A k inflaci. Ano, pokud mzdy a důchody zaostávají za inflací, lidé s těmito příjmy chudnou. Tohle ale nelze označit za práci na panském. Tato inflace postihuje všechny. Není zde nějaký pán, který by z ní nějak universálně profitoval. Drahota je nevyhovuje nikomu. :-) A nezapomínejte taky, že nejčastějším zdrojem růstu cen spotřebních statků, je růst příjmů spotřebitelů, takže většinou je tomu naopak, tedy že nominálně mzdy rostou rychleji, než inflace.

Jan Altman|15. 4. 2021 11:07| reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 18:22

Chápu, že pro totalitáře vašeho ražení bylo zrušení nevolnictví, otroctví či Norimberských zákonů zdůvodnitelné ekonomicky, nikoli však morálně.

Luděk Zdražil|15. 4. 2021 08:47| reakce na Petr Bárta - 14. 4. 2021 21:32

Bezesporu, o tom není pochyb, děkuji.

Daniel Bowman|15. 4. 2021 00:33| reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 19:24

Inflace znehodnucuje měnu. To znamená, že nutí její držitele pracovat nad rámec toho co byla původní dobrovolná dohoda tj. na panském.
A inflace existuje, protože jí prostě potřebujete, aby se látaly díry - tam kde se dluh prožral a nesplatil. Za situace, že není pokryt již dríve vytvořeným kapitálem, jako by tomu bylo v systému bez účetních peněz.

Výhody současného systému, že si mohu dovolit financovat věci bez předchozí existnece kapitálu (úspor) jsou zřejmé. Já vám jenom vysvětluju, že to má řadu nevýhod jako morální hazard, nucená práce, neefektivita atd. apod.
Vaše hodnocení pro a proti nepovažuji za objektivní. Vy jste tady v roli (ďáblova) advokáta a naprosto demagogicky (si ) odmítáte přiznat nebo bagatelizujete ty nedostatky. Demagogicky proto, že v jedné diskuzi DLUH a nucenou práci chválíte jako feature systému a v druhé, když to někdo kritizuje, to za pomoci slovíčkaření odmítáte jako fabulaci atd.
Nemůžu tak vaše zhodnocení pro a proti brát vážně.

Sociální stát krachuje a s ním i jeho hlavní motor účetních peněz. Prostě to nefunguje. Čím dřív se s tím smíříte tím líp.

K té deflaci a zhodnocování peněz. Zhodnucují se všem, co nějaké peníze mají, tj. nějak si je odpracovali. Na tom nevidím nic špatného. I ten nekvalifikovaný dělník si najednu múže koupit rohlíky dva místo jednoho. A když díky tomu přestanou makat, tak se množství statků zmenší a tím se koriguje ta deflace.

Opačná situace, s inflací, že si může koupit jen půl rohlíku, ikdyž si odmakal na celej, považuji za skandální, asociální a amorální. Nemyslíte?

Petr Bárta|14. 4. 2021 21:32| reakce na Luděk Zdražil - 14. 4. 2021 18:39

Richard Fuld|14. 4. 2021 19:24| reakce na Daniel Bowman - 14. 4. 2021 14:25

Ty cca 3% neplatičů jsou statistickým faktem.

Záchrany bank (a jiných subjektů) státem, přichází na řadu zpravidla v případě hrozby krize. V krizi samozřejmě může hrozit, že ta procenta nesplácených dluhů budou narůstat. Pokud je to však pouze vina individuální banky, pak je na místě ono zestátnění, sanace, privatizace. Pokud je to z jiných obecných příčin bez zavinění kohokoliv (jak současná pandemie), je namístě záchrana banky a/nebo dlužníků, či jiných zasažených subjektů. Důležité je, že současný peněžní systém toto státu umožňuje. V prostředí GS bychom byli nahraní.

Zástavy úvěrů neznamená setrvání ve středověku. Majetku k zastavení je totiž mnohem více, než toliko zlata používaného ke krytí komoditních peněz. A např. v případě hypoték se zastavují teprve v budoucnu vznikající nemovitosti. V případě kredibilních korporací (včetně státu) se nakonec půjčuje i na to "dobré jméno". :-) Takže žádný středověk a nějaké zásadní omezení ekonomiky zde není. Samozřejmě, že současný peněžní systém není zcela bezbřehý a neomezeně pružný. Jistá omezení, či jistou tuhost má i současný systém, ale zdaleka ne tak brutální jako 100% GS, nebo směs GS a účetních peněz.

Na přelomu století banky nefungovaly na základě 100%(!) GS. I tehdy banky mohly tvořit účetní peníze nekryté zlatem, které nesprávně nazýváte FIAT, ale přitom jde o tytéž účetní peníze, jaké se používají dnes. Já jen nesouhlasím s označením FIAT (samostatné a značně košaté téma). :-) Právě kvůli nestabilitě takového smíšeného systému vznikaly centrální banky, jak jsem o tom psal výše. Takže Vaše představa, že tehdy panoval 100% GS je zcela lichá. Pokud by tehdy fungoval ryzí 100% GS nebyl by nejmenší důvod ke vzniku centrálních bank, protože takový systém by byl značně stabilní (rigidní), nicméně ekonomiku brutálně omezující, takže byste v něm žádnou významnější prosperitu nezaznamenal. Opakuji, že prosperitu zpravidla doprovází ona monetární expanze, které 100% GS není jaksi z principu schopen (pominu-li jednotlivosti typu dovozu zlata z Ameriky, což však mělo spíše negativní následky v podobě inflace, než nějaké zásadní přínosy). I pro expanzi platí, všeho s mírou. :-)

Nikdo nikoho nenutí, aby někdo splácel dluhy jiných. Kde na to pořád chodíte? Opakuji ty 3% neplatičů systém zvládá a poskytuje příznivé prostředí pro chod ekonomiky.

Ad triviality. Tak pokud ty triviality chápete, proč pak píšete nesmysly o tom, že někdo splácí dluhy někoho jiného?

Pojem nucená práce je natolik široký, že bychom o něm mohli dlouze diskutovat. Princip nevolnictví, ať už jej definujete sebevolněji, ale nespatřuji v současném peněžním systému. To co popisujete Vy, jako nevolnictví, by se mohlo týkat těch 3% z celku, pokud by ale za nesplácení dluhů svých dlužníků neodpovídaly ty banky. Ty banky ale za něj odpovídají a taky za ty nesplácené úvěry "platí" dopady do svého vlastního kapitálu. "Platí" to ty banky. Nikoliv ostatní dlužníci, jak to asi myslíte Vy. Ostatní dlužníci pracují pouze na splacení vlastních dluhů a na splácení dluhů jiných dlužníků se nijak nepodílejí. Mě, to co píšu nepřijde nepochopitelné. Není to žádná kvantová fyzika. V čem je u Vás chyba, že to nechápete?

Pokud chápete nevolnictví v tom, že současný peněžní systém motivuje (nenutí) ekonomické subjekty k ekonomickým aktivitám, tak tohle je hodně přitažený za vlasy. Tuto motivaci beru samozřejmě jako pozitivní vlastnost současného peněžního systému. Jako negativní bych viděl spíše případně opačnou vlastnost peněžního systému, která by naopak spočívala v motivaci k pasivitě ekonomických subjektů, která by se těmto subjektů ekonomicky (díky deflačnímu zhodnocování peněz) vyplácela.

Podle mě by právě deflační peněžní systém byl blíže tomu Vašemu nevolnictví, protože ti co by měli peníze by zcela bezpracně a bezrizikově díky deflaci bohatli a ten jejich nárůst reálného bohatství by museli odpracovat ti, co by si pasívní způsob žití jen z úspor dovolit nemohli a museli by tedy být ekonomicky aktivní a tvořit hodnoty, které si držitelé těch stále zhodnocujících peněz za tyto peníze kupovali. Tady bych tedy nějaké systémové prvky určité míry nevolnictví (ve smyslu: někdo dělá na někoho jiného, kdo nedělá nic) mohl spatřovat. Avšak i zde mi přijde slovo nevolnictví přehnané. :-)

Luděk Zdražil|14. 4. 2021 18:39| reakce na Petr Bárta - 13. 4. 2021 16:51

Fajn, říkáte-li pravdu, a já nemám důvod o tom pochybovat, pak jste příkladem člověka, který užívá BTC i jinak než jen jako spekulativní komoditu a můžeme hovořit o adopci BTC, upřímně beru a máte můj respekt.

Můžete mi naznačit jakou výhodu pro Vás má takové užití BTC oproti užití fiat měny pro transakci přes běžné platební metody ? Rychlost, cena, jednoduchost, anonymita, dobrý pocit, účetní přehled, obchodní komfort při sjednávání služby, kterou poskytujete nebo je Vám poskytována ? Jak kalkulujete cenu takové služby, s jakým případně předstihem před datem daňového plnění ? Na základě čeho a jak počítáte DPH ? Jak takovou transakci účetně administrujete ?

Děkuji.

Richard Fuld|14. 4. 2021 18:30| reakce na Josef Fraj - 14. 4. 2021 14:55

A už jste slyšel někdy o perpetuích? Říká Vám něco slovo konsole? :-) Né? Tak si to vygůglete. :-)

Richard Fuld|14. 4. 2021 18:29| reakce na Alexander Novotka - 14. 4. 2021 10:59

Ano, správně jste si povšiml možnosti věčně refinancovat státní dluhy namísto zvyšování daní a splácení státních dluhů vybranými daněmi. :-)

A proč by měly banky krachovat z důvodu držení bezrizikových státních dluhopisů, které kdykoliv dojde-li k nějaké panice na trhu, mohou prodat centrální bance?

A nakonec slovo perpetuum v této oblasti není nic nového. :-) Pokud by státy emitovaly namísto klasických dluhopisů s konkrétní splatností ona perpetua (někdy se jim říká konsole) tak problém splácení státního dluhu skutečně pohřbíte zcela dokonale. :-) Věčné refinancování státního dluhu je pak plnohodnotnou alternativou emisí státních perpetuí. :-)

Tak vidíte, nakonec jste na to (byť nechtěně) kápl. Ano perpetuum (byť ne perpetuum mobile) to skutečně a reálně řeší. :-)

Takže žádné perpetuum fuldile. :-) Perpetuum plně postačí. :-)

Richard Fuld|14. 4. 2021 18:22| reakce na Jan Altman - 14. 4. 2021 12:29

Tak opět reagujete na ekonomické otázky, politruckými ideologickými moralistickými bláboly. :-) Nepochybné znamení absence věcných argumentů na Vaší straně. Už, už to vypadalo, že z toho jste už vyrostl, ale ne. Trpíte tím pořád. :-)

Josef Fraj|14. 4. 2021 14:55| reakce na Alexander Novotka - 14. 4. 2021 10:59

"perpetuum fuldile" LOL, tentokrát si to půjčím já od vás :-)

Daniel Bowman|14. 4. 2021 14:25| reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 10:54

Takže to QE, bailouty apod. jsou jen kvůli 3% dlužníků? Se hrozim, až jich bude víc.

Zástavy jako přeceněné nemovitosti? Co ještě?
Vždyť hned v zápětí tvrdíte, že vlastně půjčují na dobré slovo, protže jinak středověk.
Čtete to po sobě?

Přelom století měl bezprecedentí boom a nepotřeboval FIAT a už vůbec ne CB. Možná si tak lidé lépe rozmyslely kam a komu s penězi a tolik se neplýtvalo i s tím našetřeným málem relativně k tomu vašemu nekonečnu.

Když někoho nutím odpracovat dluhy někoho jiného, tak to je nevolnictví. A vy ho nutíte, protože státní peníze, které stát nutí používat a znehodnocuje je naprosto cílenou inflací a proj-be nezodpovědností, okrádá držitele těch peněz a ten tak musí pracovat o to víc.

Makat se musí. To je život. Makat na druhé z donucení se nazývá otroctví nebo nevolnictví.

Ano, pokud se někdo zadluží, o své vůli, tak je naprosto v pořádku, že si to odmaká později třeba i s úrokem.

Pokud se ovšem zadluží někdo jinej a vy ten dluh pak musíte splácet taky, tak to v pořádku není - je to nevolnictví.

Já jsem si myslel, že mě trolíte. Jako že mi musíte vysvětlit, že se musí pracovat atd. ha ha jako že jsem blbec. ha ha
A ono ne. Vy to myslíte vážně. To jste mě překvapil. Nemile.

Jak vidíte, tak ty triviality chápu. Ale zaráží mě, že nejste schopen rozpoznat rozdíl mezi prací a nucenou prací. A pak máte ještě tu drzost se tady vytahovat, jak mi vysvětlujete triviality. FUJ.


Že FIAT a CB politika permanentí inflace a vytváření peněz na dluh, NUTÍ lidi pracovat, místo aby si naspořily a pak lekovaly, jste si tady nedávno pochvaloval jako skvělej feature systému. Tak se teď nebraňte když to nazývám nevolnictvím.

Doporučuji vám používat méně slovíčkaření a kontradikcí, milý pane.
Nevrhá to na vás dobré světlo. A není to zdravé.

Sayonara

Jan Altman|14. 4. 2021 12:29| reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 11:31

Já hlavně vidím nemoralitu a nelegitimitu násilného donucování.
Amorálnost vynuceného monopolu.
A nutně tak i jeho zkostnatělost, nefunkčnost, nákladnost a zneužívání (neodstranitelné základní vlastnosti monopolu).

A to pomíjím důvody PROČ ten monopol vznikl.
Vy tvrdíte že z dobrých důvodů (podobně bolševik "vysvětloval" dráty na hranicích), já tvrdím, že vznikl proto, aby pomohl těm, kteří ho (např. na Jekyll islandu) prosadili (a to logicky na úkor zbytku, na jeho obírání a kontrolování).