Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Do háku jen čtyři dny. Kratší pracovní týden očima expertů

Ondřej Tůma | 9. 4. 2021 | Celkem 130 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 9. 4. 2021 14:35

To je sice hezké a něco na tom je, ale uvědomte si, že žijete (žijeme) v bublině.
I diskuse zde na finmagu jsou sociální bublinou - je tu dost lidí, kteří "se vyznají v tlačenici". I socialista Fulda se vyzná aspoň do té míry, aby chápal, jak před (jím roztleskávanou) inflací ochránit svůj majetek.

Ale existuje plno lidí, kteří nemají valné ponětí o ekonomických otázkách. A je i v podstatě zrůdné to po nich chtít. A to nemluvím jen o ne moc inteligentních a vzdělaných lidech. Ale i když budete chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, ... tak je nesmyslem, abyste zároveň musel být i ekonomem, investorem a spekulantem, abyste měl šanci ochránit plody své práce před inflační konfiskací. Je daleko efektivnější, aby se tito lidé soustředili na zdokonalování se ve své profesi.

A to ani nemluvě o nebohých prodavačkách, uklízečkách, metařích, hornících a pokrývačích - ti když se pustí do investování, tak akorát naletí podvodníkům.

Oč jednodušší to bylo v dobách, když si stačilo každý měsíc schovat pod prkno v podlaze ušetřenou desetikorunu oficiální měny (protože byla neinflační, ze zlata).

Dnes se lidé ze všech možných oblastí a oborů pokoušejí stát na půl úvazku i realitním spekulantem, investorem, burziánem - to je podle mě šílené plýtvání lidskými zdroji.

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:33

"I socialista Fulda se vyzná aspoň do té míry, aby chápal, jak před (jím roztleskávanou) inflací ochránit svůj majetek."

1. Nejsem socialista. Podle Vás je socialista každý, kdo není fanatický anarchokapitalista.
2. Žádnou inflaci neroztleskávám. Naopak tvrdím, že růst inflace je pro ekonomiku a centrální banku signál o tom, že v ekonomice není něco v pořádku (slabá nabídka, nebo příliš silná poptávka).

"Ale existuje plno lidí, kteří nemají valné ponětí o ekonomických otázkách. A je i v podstatě zrůdné to po nich chtít. ... Ale i když budete chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, ... tak je nesmyslem, abyste zároveň musel být i ekonomem, investorem a spekulantem, abyste měl šanci ochránit plody své práce před inflační konfiskací."

Proč by mělo být zrůdné chtít po lidech, aby znaly prostředí, v němž žijí? Co je na tom špatného? To je stejné jako považovat za zrůdnost např. zeměpis. :-)

Každý, tedy i chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, žije v určitém ekonomickém prostředí a pokud vlastnosti tohoto prostředí ignoruje, nemůže se divit následkům. Ono to není nic zase tak složitého, tak ekonomie a investování. A když už si někdo platí kadeřníka, stříhání trávníku před domem, právníky, tak proč by neměl platit i za správu jeho majetku. Rozhodně se to vyplatí. :-)

"Oč jednodušší to bylo v dobách, když si stačilo každý měsíc schovat pod prkno v podlaze ušetřenou desetikorunu oficiální měny (protože byla neinflační, ze zlata)."

Bože můj. Zase je to tady. Primitivní středověk náš vzor! :-) Ty zlaté peníze se sice neznehodnocovaly, ale o to méně jich také bylo a o to horší životní úroveň panovala, v prostředí svázaném zlatou svěrací kazajkou, v prostředí taženém cyklicky ke dnu zlatou kotvou.

Jediné v čem lze souhlasit je to, že lidé by se měli naplno věnovat především svému podnikání, svým profesím, obecně ekonomickým aktivitám. A to se v prostředí pružných účetních peněz daří velmi dobře (na rozdíl od prostředí zlaté svěrací kazajky). Více peněz umožňuje více ekonomické aktivity (jak na straně produkce, tak na straně spotřeby). A na tu radost spravovat si majetek nabytý onou ekonomickou činností, si každý nějaký ten čas jistě najde. A pokud ne, tak není problém si tyto služby zaplatit.

-7
+
-

Všech 130 komentářů v diskuzi.

Martin Zugec | 11. 4. 2021 13:14

U temy 4 dnoveho pracovneho tyzdna vnimam jeden velmi bezny omyl. 4 dnovy pracovny tyzden vobec nemusi byt o znizovani poctu pracovnych hodin.

V US uz takmer dva roky ten zkrateny pracovny tyzden mam - jedna sa ale stale o 40 hodin tyzdenne, len inak rozdelenych (praca sa zacina skor, uz okolo 5-6AM, ale piatok je volno).

Toto je model ktory sa tu zacina presadzovat viac a viac. Zamestnavatel nepride o pracu, skor naopak - mne sa napriklad dost zjednodusili meetingy s EU/Asia. Ako light verziu viac firiem zavadza pravidlo ze v piatok sa neorganizuju meetingy.

Nahlásit

+1
+
-

Jan Krejčí | 12. 4. 2021 13:47 | reakce na Martin Zugec - 11. 4. 2021 13:14

A vy si něco v pondělí pamatujete? :-) Já mám problém si vzpomenout, co v pátek bylo, i při dvoudenním víkendu. Prodloužené víkendy raději přerušuji prací, abych si osvěžil paměť. Byl bych naopak pro rozvolnění do 6 dnů. Stejně se nikam jezdit nesmí a podle preferencí ani nebude smět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Zugec | 13. 4. 2021 12:11 | reakce na Jan Krejčí - 12. 4. 2021 13:47

Citace - Jan Krejčí / 12.04.2021 13:47

A vy si něco v pondělí pamatujete? :-) Já mám problém si vzpomenout, co v pátek bylo, i při dvoudenním víkendu. Prodloužené víkendy raději přerušuji prací, abych si osvěžil paměť. Byl bych naopak pro rozvolnění do 6 dnů. Stejně se nikam jezdit nesmí a podle preferencí ani nebude smět.


Rozhodne s tym nemam problem a ma to niektore dost necakane benefity (ja som na to prave presiel z modelu 6 pomalych dni). Ale zalezi to samozrejme na type prace - ja nemam transakcnu pracu, takze nemam problem si to zorganizovat.

Vacsina ludi co ten model u nas vyzkusala suhlasi s tym, ze uz nepotrebuje dovolenku aby sa dostal zase do normalu (tu velmi uspesne supluje kazdy tyzden ten piatok). Sposob dovolenkovania sa dost zmenil. U mna to napriklad znamena ze dovolenku si uz neberiem ako cely blok, ale velmi ju prerusujem pracou (jeden den off, jeden den on).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 11. 4. 2021 11:24

Z Němec přícházejí docela alarmující zprávy. Ta baba tam ve smrtelne kreci prokusuje hrdlo federativnímu uspořádání a vůbec suverenitě Německa.
1. Bundestag odhlasoval předání fikálních pravomocí EU. DebtEunion. Budou automaticky sanovat dluhy jihu.
2. Nějaká podivná úmluva o fondu na Evropské vojenské operace v Africe. (neni tam dost na nějakou efektivní akci, takže asi slush fund mimo kontrolní dosah Bundestagu)
3. Převedení pravomocí ze spolkových zemí do Berlína pod rouškou boje proti C19 (média a think tanky to samozřejmě telegrafovali dávno před koronou)

Takže až tam ty volby vyhraje rudo-červeno-zelená koalice, tak mají zametenou cestičku k nerušené diktatuře a nejspíš rozpuštění Německa do EU.
A my se po volbách taky jistě přidáme. Piráti, Topka ani ODS kastráti protestovat nebudou.
Díry v rozpočtu se přece nebudou řešit vyhazováním voličů úředníků. Víc smyslu dává EU pomoc Covidem tj. nesmyslným lockdownem postiženým zemím. A bude nás to stát jen přijetí Eura....keré jsme přece celou dobu stejně chtěli, ne? Proč by ho jinak měla ČNB plný účty, hmmm?

Nahlásit

+1
+
-

Jan Capouch | 10. 4. 2021 03:45

Jedna doporučená literatura:

https://www.databazeknih.cz/knihy/virus-casu-81916

Zajímavá je kapitola, jak osmihodinová pracovní doba vytvořila taylorismus - to je mistr se stopkami za zády dělníka, zda vykoná předepsané množství úkonů za minutu. Buďte opatrní s tím, co si přejete, protože by se vám to mohlo i splnit.

Nahlásit

0
+
-

Jan Amos | 10. 4. 2021 20:00 | reakce na Jan Capouch - 10. 4. 2021 03:45

Proto jsem si pořídil hodinky Meistersinger. Zobrazení času pomocí jediné ručičky funguje jako magie - najednou má člověk pocit, že vše plyne mnohem pomaleji...

https://www.helveti.cz/meistersinger-city-edition-2020-antonin-dvorak

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 20:53 | reakce na Jan Amos - 10. 4. 2021 20:00

https://apps.apple.com/us/app/predator-clock-alien-time/id513835976

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 19:21 | reakce na Jan Capouch - 10. 4. 2021 03:45

Toho se proponenti nebojej. Nebuďte naivka.
Proponenti:
A. Vidí se v odborech, které stopky zakážou a fyzikální zákony vůbec
B. Vidí se jako rudý komisař se stopkama, který posílá flákače do gulagu za sabotáž socialistického vlastnictví
C. Vidí se jako pasáčci jednorožců, kteří kakají poživatelnou duhu

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 9. 4. 2021 19:36

Jestli taková opatření dávají ekonomický nebo logický smysl je úplně jedno.
Dává to smysl politický (popularita) a ideologický.
Ten ideologický nemá za cíl nějakou funkční (lidskou) společnost. Tak maximálně nějakou hmyzí kolonii. Cílem je revoluce a kolaps kapitalismu - se záměrem od získání totalitní moci kolektivistů, až po depopulizaci těch otravných lidí, co škodí matičce zemi.

Takže, buď jak buď, vlastně se snažíte debatovat s (sebe)Vražednym kultem a v nejlepším případě tlupou užitečných id-otů a rádoby nevolníků, případně fanoušků BDSM životního stylu.

Hodně štěstí nám všem. Budeme ho potřebovat.

UBI, 4 denní pracovní týden atd. apod. se prostě prosadí. Zakleknou tak prosperitu, to si "vyžádá" cenovou kontrolu, ta způsobí nedostatky a nakonec hladomor, nepokoje a masakry.

A kdo se proti tomu ozve, bude označen za popírače, rasistu a vůbec zlého tvora. Umlčen, převychován nebo zlikvidován.

Můžeme jen doufat, že se to na Západě roz-sere dřív, než nás EU odzbrojí. A srovná se to dostatečně rychle, než nás stihne "osvobodit" ta kleptokracie z východu.
Fun times.

Nahlásit

+3
+
-

Josef Fraj | 9. 4. 2021 13:09

Na stejné téma doporučuji článek Markéty Šichtařové:
https://echo24.cz/a/SKA9U/ctyrdenni-pracovni-tyden-se-kvapem-blizi


Speciálně pro pana Fulda, který nechápe k čemu je dobrá kreativní destrukce, zvýrazňuji jeden odstavec:

"Když zombie firma před krachem vyrábí elektrogenerátory, které od ní nikdo nechce kupovat, když dostane od státu kvůli své potřebnosti peníze, aby nezkrachovala, když nemocnice zakoupí v rámci solidarity takové generátory a když pak při prvním blackoutu šmejdský generátor selže a chirurg zůstane nad pacientem na operačním sále bez světla i bez možnosti udržet jeho životní funkce v chodu – pochopí pak někdo, že ideologie potřebnosti byla zrůdná a zombie firma neměla být z veřejných peněz odejmutých schopným zachraňována? Že špičkové výrobky může produkovat jenom honba za ziskem? Pochybuju. Namísto toho se v kolektivistickém ovzduší bude hledat viník – sabotér. Namísto toho, aby každý pochopil, že pravým viníkem smrti pacienta se stala solidarita a doktrína potřebnosti, budeme volat po ještě větší regulaci a přísnosti proti fiktivním sabotérům."

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 14:24 | reakce na Josef Fraj - 9. 4. 2021 13:09

Šichtařka? Ta je schopná jen alarmistických demagogických blábolů, přesně takových, jaký jste právě odcitoval. :-)

Zombie firma je jen bláznivý mediální koncept, který nemá žádnou reálnou ekonomickou podstatu. Každý, kdo si myslí, že někdo jiný provozuje "zombie firmu", by měl co? Držet pysk. Protože to, jakou kdo provozuje firmu je věcí pouze toho, kdo ji vlastní. Nikoho jiného. Ani Fraje, ani Šichtařky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Josef Fraj | 12. 4. 2021 16:57 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 14:24

Odpověď na tento váš komentář přenechám panu Zadražilovi, ten prý vám rozumí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 18:23 | reakce na Josef Fraj - 12. 4. 2021 16:57

Tak jistě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 12. 4. 2021 15:00 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 14:24

Omyl. Když tu firmu sanuje stát z mých peněz, ať už přímo, nebo formou nulových úroků, tak je to sakra moje věc!!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 16:18 | reakce na Petr Vorlíček - 12. 4. 2021 15:00

"Když tu firmu sanuje stát z mých peněz..."

Jaképak Vaše peníze? Stát sanuje ze svých peněz a sanuje nejen "zombie firmy", ať už je pod tím myšleno cokoliv. :-)

Formou nulových úrokových sazeb nelze nikoho sanovat. A neznám soukromou banku, kterou by stát donutil poskytovat úvěry s nulovou (nebo dokonce zápornou) úrokovou sazbou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Alexander Novotka | 13. 4. 2021 10:37 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 16:18

A tohle je tragédie Vašeho chápání ekonomie, potažmo vidění celého světa. Žádný stát (ani EU, ale to není dokonce ani stát) nemá žádné „své“ peníze, aniž by je předtím někomu vzal, ve valné většině případů pod pohrůžkou trestu v případě nepodvolení se.
Takže to, co jste napsal, je opravdu nebetyčná blbost na úrovni první obecné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 12:00 | reakce na Alexander Novotka - 13. 4. 2021 10:37

Stát si může přece půjčit od bank, tak jak to běžně dělá a v takovém případě jde o peníze státu, které stát nikomu nesebral přece. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 14. 4. 2021 10:59 | reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 12:00

Nehledě na to, že si stát ty peníze „půjčil od bank“, tudíž nejsou jeho („své“), bude je muset těm bankám vrátit, pak přijdou na řadu peníze, které stát MUSÍ někomu VZÍT, protože žádné vlastní „své“ peníze stát nemá a nikdy neměl. Ty Vaše fuldideologické teorie jsou ještě prostodušší než se zdálo…
Nebo… wait for it… jasné, perpetuum fuldile, na „vrácení“ půjčených peněz si stát půjčí ještě více peněz od těch samých bank, ty pak zkrachují, budou zestátněny, následně zprivatizovány a začínáme kolečko znovu!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 18:29 | reakce na Alexander Novotka - 14. 4. 2021 10:59

Ano, správně jste si povšiml možnosti věčně refinancovat státní dluhy namísto zvyšování daní a splácení státních dluhů vybranými daněmi. :-)

A proč by měly banky krachovat z důvodu držení bezrizikových státních dluhopisů, které kdykoliv dojde-li k nějaké panice na trhu, mohou prodat centrální bance?

A nakonec slovo perpetuum v této oblasti není nic nového. :-) Pokud by státy emitovaly namísto klasických dluhopisů s konkrétní splatností ona perpetua (někdy se jim říká konsole) tak problém splácení státního dluhu skutečně pohřbíte zcela dokonale. :-) Věčné refinancování státního dluhu je pak plnohodnotnou alternativou emisí státních perpetuí. :-)

Tak vidíte, nakonec jste na to (byť nechtěně) kápl. Ano perpetuum (byť ne perpetuum mobile) to skutečně a reálně řeší. :-)

Takže žádné perpetuum fuldile. :-) Perpetuum plně postačí. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 15. 4. 2021 18:35 | reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 18:29

Ale houby, pouze zastírací rádoby chytré kecy „vynálezce“ perpetuity. CB má za úkol zajistit stabilitu měny a ne „vykupovat“ bezcenné dluhopisy krachujícího státu, a už vůbec ne perpetuitní dluhopisy. Na nekonečné placení úroků bez splátek jistiny musí stát opět někde vzít, ne? Jestli narážíte na UK konzoly, i ty byly nakonec přece vykoupeny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 4. 2021 11:57 | reakce na Alexander Novotka - 15. 4. 2021 18:35

Ale houby, kde píšu o tom, že by banky prodávaly perpetua centrální bance? Perpetua by nebylo třeba ani refinancovat ani prodávat centrální bance.

Nekonečné placení úroků je přece stejný "problém" jako placení úroků z nekonečně refinancovaných standardních dluhopisů. U perpetuí by navíc odpadlo riziko změny refinančních sazeb. I na splácení úroků si stát samozřejmě může půjčit, stejně jako si půjčuje na refinancování jistin splatných státních dluhopisů. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 14. 4. 2021 14:55 | reakce na Alexander Novotka - 14. 4. 2021 10:59

"perpetuum fuldile" LOL, tentokrát si to půjčím já od vás :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 18:30 | reakce na Josef Fraj - 14. 4. 2021 14:55

A už jste slyšel někdy o perpetuích? Říká Vám něco slovo konsole? :-) Né? Tak si to vygůglete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 13. 4. 2021 14:58 | reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 12:00

Nacisti do okupovaných územích dodávali svým vojákům speciální nekrytou měnu. Dokonce i oni věděli, že je lepší inflaci exportovat, aby neokrádali konstituenty.

FIAT Peníze jsou IOU a reprezentují budoucí práci- energii. Někdo si tu práci bude muset odpracovat plus něco navíc (úrok). Celý systém prostě spoléhá na to, že si toho nevolnictví nikdo nevšimne nebo že přijde zázrak, který tu energii vytvoří z nebes.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 16:21 | reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 14:58

Ano, peníze emitované státem, je možné považovat za nekryté.

Nicméně základem jsou peníze emitované bankami a jejich dlužníky, a ty jsou kryty tím "nevolnictvím" dlužníků. Ve skutečnosti o žádné nevolnictví nejde. Dlužník si dobrovolně půjčí peníze, pak pracuje, aby mohl svůj dluh splatit. Na tomto není nic nevolnického přece. Když si půjčíte peníze, ty peníze utratíte a pak zjistíte, že ten dluh musíte splatit, tak začnete vykřikovat, že jste věřitelův nevolník a že to je nespravedlivé?

A pokud seká dluhy stát (emituje nekrytou měnu), pak je nejjednodušší tyto státní dluhy prostě nesplácet. Ono se totiž vůbec nic nikomu nestane, když stát své dluhy nesplatí. A takto to taky v realitě funguje (Argentina, Zimbabwe apod. jsou jen nestandardní výjimky potvrzující pravidlo). Drtivá většina vyspělých zemí prostě své státní dluhy nijak nesplácí a ani nikdy splácet nebude. Státní dluhy se prostě jen refinancují. A mohou se refinancovat až do nekonečna.

Žádné nevolnictví tady není. To je jen Vaše utkvělá konspirační představa.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 13. 4. 2021 18:50 | reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 16:21

Nevolnictví vyplívá z nemožnosti volby a charakteru systému - dluh zamená povinnost vykonnat nějakou práci. A to bez ohledu na okolnosti. Už jen proto, že se nacházíte na daném území panovníka a jste nucen používat onu měnu se na tom dluhu tj, nutnosti to odpracovat podílíte. Když to neodmaká dlužník přímo, odmakají to všichni kolem za něj.

Což se navíc nikdy nestane, protože dluh neustále roste, takže vlastně jenom makáte na úroky. Ikdyž se nikdy osobně nezadlužíte, stejně jste dlužník - a to do toho nepočítám státní dluh směrovaný na obsluhu státu nesouvisející s přímou "stimulací" skrze finanční sektor.

Ono se stane, když se dluhy nesplácí. Prostě pak musíte vy a vaše děti makat o to víc. Že jsme to schopni rozložit na delší časové období, narozdíl od Zmbabwe je irelevantní - dluh se prostě odmakat musí nebo se musí vyhlásit bankrot (k čemuž mimojiné došlo několikrát i v takovém USA - jen se to hezky obtančilo).

Nekonečno je hodně dlouhá doba. Vy si neuvědomujte, že když lidé jsou nuceni stále více energie vydávat na zaplácnutí děr po dluzích, které přibývají, tak prostě chudnou. A to do nekonečna nejde.
Je to obvzlášť pikantní, když vytloukají dulh dluhem u projektů, které nemají šanci na úspěch.

Vy mi to nijak nevyvracíte - tak mi to v tý hlavě holt tkví. Vy si dokonce pochvalujete, že je to tak krásně zařízeno, že peníze jsou na dluh. Jenom se vám nelíbí, když to někdo nazývá pravými jmény. Pokud jste nucen pracovat na něčím poli nebo cálovat něčí dluhy, protože se mu nepovedla investice nebo se to prostě prožralo, tak je to přesně analogické k nevolnictví. Konspiračního (ve smyslu UFO) na tom nic nevidím. I vy sám to vychvalujete jak je to efektivní, že se aspoň lidi neflákaj a jsou nuceni neustále makat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 10:54 | reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 18:50

Tak ještě jednou. Pouze cca 3% ze 100% dlužníků nedokáže splácet své dluhy. A s tímto marginálním problémem si poradí banky, které tady od toho jsou. Bankám dlužníci poskytují zástavy, takže nakonec jsou to často právě dlužníci, kdo o něco přijde, nikoliv ostatní. Nikdo nemusí nic za nikoho odpracovat. Pokud by ekonomika jela jen z úspor a dluhy by byly zakázané, protože hrozí, že je někdo nebude splácet, trčeli bychom ještě dnes ve středověku.

Jinými slovy i kdyby platilo, že zbývajících 97% musí nadpracovat to, co si neodpracovali ty 3% dlužníků, pak toto je jen velmi nízká cena za to, co že se dala příležitost těm 97% úspěšným dlužníkům. A nazývat takový systém za jakési nevolnictví je prostě absurdní.

Makat jsou lidé nuceni už jen proto, že musí někde bydlet a musí jíst. :-) A pokud chce někdo víc, než na co si vydělá a půjčí si na to, pak musí v budoucnu jednoduše makat víc, protože díky půjčce získal více, než na kolik si dříve vydělal. Jaképak nevolnictví proboha? To Vám fakt musím vysvětlovat tyhle triviality?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Daniel Bowman | 14. 4. 2021 14:25 | reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 10:54

Takže to QE, bailouty apod. jsou jen kvůli 3% dlužníků? Se hrozim, až jich bude víc.

Zástavy jako přeceněné nemovitosti? Co ještě?
Vždyť hned v zápětí tvrdíte, že vlastně půjčují na dobré slovo, protže jinak středověk.
Čtete to po sobě?

Přelom století měl bezprecedentí boom a nepotřeboval FIAT a už vůbec ne CB. Možná si tak lidé lépe rozmyslely kam a komu s penězi a tolik se neplýtvalo i s tím našetřeným málem relativně k tomu vašemu nekonečnu.

Když někoho nutím odpracovat dluhy někoho jiného, tak to je nevolnictví. A vy ho nutíte, protože státní peníze, které stát nutí používat a znehodnocuje je naprosto cílenou inflací a proj-be nezodpovědností, okrádá držitele těch peněz a ten tak musí pracovat o to víc.

Makat se musí. To je život. Makat na druhé z donucení se nazývá otroctví nebo nevolnictví.

Ano, pokud se někdo zadluží, o své vůli, tak je naprosto v pořádku, že si to odmaká později třeba i s úrokem.

Pokud se ovšem zadluží někdo jinej a vy ten dluh pak musíte splácet taky, tak to v pořádku není - je to nevolnictví.

Já jsem si myslel, že mě trolíte. Jako že mi musíte vysvětlit, že se musí pracovat atd. ha ha jako že jsem blbec. ha ha
A ono ne. Vy to myslíte vážně. To jste mě překvapil. Nemile.

Jak vidíte, tak ty triviality chápu. Ale zaráží mě, že nejste schopen rozpoznat rozdíl mezi prací a nucenou prací. A pak máte ještě tu drzost se tady vytahovat, jak mi vysvětlujete triviality. FUJ.


Že FIAT a CB politika permanentí inflace a vytváření peněz na dluh, NUTÍ lidi pracovat, místo aby si naspořily a pak lekovaly, jste si tady nedávno pochvaloval jako skvělej feature systému. Tak se teď nebraňte když to nazývám nevolnictvím.

Doporučuji vám používat méně slovíčkaření a kontradikcí, milý pane.
Nevrhá to na vás dobré světlo. A není to zdravé.

Sayonara

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 19:24 | reakce na Daniel Bowman - 14. 4. 2021 14:25

Ty cca 3% neplatičů jsou statistickým faktem.

Záchrany bank (a jiných subjektů) státem, přichází na řadu zpravidla v případě hrozby krize. V krizi samozřejmě může hrozit, že ta procenta nesplácených dluhů budou narůstat. Pokud je to však pouze vina individuální banky, pak je na místě ono zestátnění, sanace, privatizace. Pokud je to z jiných obecných příčin bez zavinění kohokoliv (jak současná pandemie), je namístě záchrana banky a/nebo dlužníků, či jiných zasažených subjektů. Důležité je, že současný peněžní systém toto státu umožňuje. V prostředí GS bychom byli nahraní.

Zástavy úvěrů neznamená setrvání ve středověku. Majetku k zastavení je totiž mnohem více, než toliko zlata používaného ke krytí komoditních peněz. A např. v případě hypoték se zastavují teprve v budoucnu vznikající nemovitosti. V případě kredibilních korporací (včetně státu) se nakonec půjčuje i na to "dobré jméno". :-) Takže žádný středověk a nějaké zásadní omezení ekonomiky zde není. Samozřejmě, že současný peněžní systém není zcela bezbřehý a neomezeně pružný. Jistá omezení, či jistou tuhost má i současný systém, ale zdaleka ne tak brutální jako 100% GS, nebo směs GS a účetních peněz.

Na přelomu století banky nefungovaly na základě 100%(!) GS. I tehdy banky mohly tvořit účetní peníze nekryté zlatem, které nesprávně nazýváte FIAT, ale přitom jde o tytéž účetní peníze, jaké se používají dnes. Já jen nesouhlasím s označením FIAT (samostatné a značně košaté téma). :-) Právě kvůli nestabilitě takového smíšeného systému vznikaly centrální banky, jak jsem o tom psal výše. Takže Vaše představa, že tehdy panoval 100% GS je zcela lichá. Pokud by tehdy fungoval ryzí 100% GS nebyl by nejmenší důvod ke vzniku centrálních bank, protože takový systém by byl značně stabilní (rigidní), nicméně ekonomiku brutálně omezující, takže byste v něm žádnou významnější prosperitu nezaznamenal. Opakuji, že prosperitu zpravidla doprovází ona monetární expanze, které 100% GS není jaksi z principu schopen (pominu-li jednotlivosti typu dovozu zlata z Ameriky, což však mělo spíše negativní následky v podobě inflace, než nějaké zásadní přínosy). I pro expanzi platí, všeho s mírou. :-)

Nikdo nikoho nenutí, aby někdo splácel dluhy jiných. Kde na to pořád chodíte? Opakuji ty 3% neplatičů systém zvládá a poskytuje příznivé prostředí pro chod ekonomiky.

Ad triviality. Tak pokud ty triviality chápete, proč pak píšete nesmysly o tom, že někdo splácí dluhy někoho jiného?

Pojem nucená práce je natolik široký, že bychom o něm mohli dlouze diskutovat. Princip nevolnictví, ať už jej definujete sebevolněji, ale nespatřuji v současném peněžním systému. To co popisujete Vy, jako nevolnictví, by se mohlo týkat těch 3% z celku, pokud by ale za nesplácení dluhů svých dlužníků neodpovídaly ty banky. Ty banky ale za něj odpovídají a taky za ty nesplácené úvěry "platí" dopady do svého vlastního kapitálu. "Platí" to ty banky. Nikoliv ostatní dlužníci, jak to asi myslíte Vy. Ostatní dlužníci pracují pouze na splacení vlastních dluhů a na splácení dluhů jiných dlužníků se nijak nepodílejí. Mě, to co píšu nepřijde nepochopitelné. Není to žádná kvantová fyzika. V čem je u Vás chyba, že to nechápete?

Pokud chápete nevolnictví v tom, že současný peněžní systém motivuje (nenutí) ekonomické subjekty k ekonomickým aktivitám, tak tohle je hodně přitažený za vlasy. Tuto motivaci beru samozřejmě jako pozitivní vlastnost současného peněžního systému. Jako negativní bych viděl spíše případně opačnou vlastnost peněžního systému, která by naopak spočívala v motivaci k pasivitě ekonomických subjektů, která by se těmto subjektů ekonomicky (díky deflačnímu zhodnocování peněz) vyplácela.

Podle mě by právě deflační peněžní systém byl blíže tomu Vašemu nevolnictví, protože ti co by měli peníze by zcela bezpracně a bezrizikově díky deflaci bohatli a ten jejich nárůst reálného bohatství by museli odpracovat ti, co by si pasívní způsob žití jen z úspor dovolit nemohli a museli by tedy být ekonomicky aktivní a tvořit hodnoty, které si držitelé těch stále zhodnocujících peněz za tyto peníze kupovali. Tady bych tedy nějaké systémové prvky určité míry nevolnictví (ve smyslu: někdo dělá na někoho jiného, kdo nedělá nic) mohl spatřovat. Avšak i zde mi přijde slovo nevolnictví přehnané. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 15. 4. 2021 00:33 | reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 19:24

Inflace znehodnucuje měnu. To znamená, že nutí její držitele pracovat nad rámec toho co byla původní dobrovolná dohoda tj. na panském.
A inflace existuje, protože jí prostě potřebujete, aby se látaly díry - tam kde se dluh prožral a nesplatil. Za situace, že není pokryt již dríve vytvořeným kapitálem, jako by tomu bylo v systému bez účetních peněz.

Výhody současného systému, že si mohu dovolit financovat věci bez předchozí existnece kapitálu (úspor) jsou zřejmé. Já vám jenom vysvětluju, že to má řadu nevýhod jako morální hazard, nucená práce, neefektivita atd. apod.
Vaše hodnocení pro a proti nepovažuji za objektivní. Vy jste tady v roli (ďáblova) advokáta a naprosto demagogicky (si ) odmítáte přiznat nebo bagatelizujete ty nedostatky. Demagogicky proto, že v jedné diskuzi DLUH a nucenou práci chválíte jako feature systému a v druhé, když to někdo kritizuje, to za pomoci slovíčkaření odmítáte jako fabulaci atd.
Nemůžu tak vaše zhodnocení pro a proti brát vážně.

Sociální stát krachuje a s ním i jeho hlavní motor účetních peněz. Prostě to nefunguje. Čím dřív se s tím smíříte tím líp.

K té deflaci a zhodnocování peněz. Zhodnucují se všem, co nějaké peníze mají, tj. nějak si je odpracovali. Na tom nevidím nic špatného. I ten nekvalifikovaný dělník si najednu múže koupit rohlíky dva místo jednoho. A když díky tomu přestanou makat, tak se množství statků zmenší a tím se koriguje ta deflace.

Opačná situace, s inflací, že si může koupit jen půl rohlíku, ikdyž si odmakal na celej, považuji za skandální, asociální a amorální. Nemyslíte?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 4. 2021 17:21 | reakce na Daniel Bowman - 15. 4. 2021 00:33

Inflace znehodnocuje měnu. To znamená, že peníze které jsem neutratil nebo neinvestoval se znehodnotily. To ale přece neznamená žádnou práci na panském. K tomu, abyste přesvědčivě vysvětlil, že inflace má následek v podobě práce na panském, je velmi dlouhá cesta, pokud vůbec existuje. A Vy jste to vzal tedy velkou zkratkou ve formě toliko urputného tvrzení. :-)

Inflace nelátá žádné díry. A inflaci nikdo ani k ničemu nepotřebuje. Ideálem (v mém vidění světa) je cenová stabilita (v praxi je to z praktických důvodů posunuto k inflačnímu cíli, ale to je samostatné téma). A opakuji, že nesplacené dluhy platí za dlužníka banka, nikoliv inflace.

Oceňuji, že jste schopen ocenit výhody současného systému. :-)

Samozřejmě netvrdím, že současný systém je dokonalý, ideální po všech stránkách a nemá žádné nevýhody. Jednou ze zásadních nevýhod současného systému je to, že ačkoliv je současný systém už mnoho desítek let celosvětově rozšířený, skutečně mu rozumí jen velmi malinký zlomek lidí. Naproti tomu pochopit, jak funguje systém založený na universální směnitelnosti nějaké komodity je velmi jednoduché. Na této slabině současného systému je třeba vystavěn úspěch BTC, resp. kryptoměn obecně.

Další nevýhoda současného peněžního systému tkví v tom, že není autonomní v tom smyslu, že by se obešel bez existence institucí jako je stát a centrální banka. V tomto ohledu je samozřejmě použití systému komoditních směn zcela autonomní a nezávislé na existenci nějakých státních institucí, či infrastruktur. Otázkou samozřejmě je, zda cena za tuto autonomii není příliš vysoká a zda vůbec toužím po tom, aby státní forma organizace společností zanikla jen proto, že nejsme spokojeni s tím, jaký používáme peněžní systém. :-) V tomto ohledu pak lze propojení účetních peněz se státem brát naopak jako určitou výhodu. :-)

Morální hazard. Ano, toto je velmi vážné riziko. Pokud politici přistoupí k peněžnímu systému jako k nekonečnému zdroji peněz, kterými budou chtít pomáhat ekonomice k vyššímu růstu, máme zděláno na velmi vážný problém. Nicméně v tomto ohledu disponují státy velmi spolehlivým indikátorem tohoto problému, kterým je vysoká inflace. na kterou by měla reagovat centrální banka ochlazením těchto bláznivých nápadů. I zde platí, že nůž lze použít jako užitečný nástroj nebo vražednou zbraň.

Takže současný peněžní systém může poskytovat efektivní nástroj státu, jak zachránit ekonomiku před nějakými fatálními otřesy avšak současně je zde nebezpečí, že tento systém bude zneužit k nějakým pokusům o "vylepšení" ekonomiky. Jinými slovy současný systém by měl být využíván k tomu, aby ekonomiku chránil před pohromami a neměl by být zneužíván v zvyšování výkonu ekonomiky.

V prostředí rigidních komoditních peněz pak sice nehrozí riziko výše popsaného morálního hazardu, současně však neposkytuje státům nástroj na záchranu ekonomiky před pohromami. V dnešní pandemii bychom asi velmi litovali, pokud bychom v minulosti zrušili účetní peníze a přešli např. zpět na zlato nebo na BTC.

Jako ďáblův advokát jsem zde byl již několikrát označen. :-) Já ale neobhajuji onu ďábelskou stránku současného systému (riziko jeho zneužití). Bráním tento systém s poukazem na ony andělské možnosti záchrany ekonomiky, které tento systém poskytuje.

Demagogie? Možná někdy. :-) Zaleží jak se na to podíváte. Sdělování objektivních komplexních náhledů na věc trpí nutností značného rozsahu příspěvků. Další věc, která se mi zde vyčítá je, že moje příspěvky rozhodně stručností neoplývají. :-)

Nucenou práci jsem jako vlastnost současného systému nikde neuváděl. To píšete Vy a já se Vám snažím toto tvrzení naopak vyvrátit. Uváděl jsem, že inflace v současném systému motivuje k ekonomické aktivitě. Nikoho to ale nenutí, aby se dopady inflace na své ekonomické poměry nějak zabýval a řešil to tím, že bude adekvátně k tempu růstu inflace více pracovat. O reálném růstu mezd a důchodů jste určitě už slyšel? Kdy za stejný objem práce dostáváte více peněz s tím, že nominální růst mzdy převyšuje tempo znehodnocení mzdy inflací. Je Vám to povědomé. Kde je pak ta práce na panském z důvodu inflace?

Sociální státy nekrachují. Kde jste na tom byl? :-) Hlavně vyspělé státy s autonomní měnou, autonomní centrální bankou a výkonnou ekonomikou ani zkrachovat nemohou. To je opět velmi zajímavé a košaté téma. :-)

K té deflaci. On si ten pracující koupí místo jednoho rohlíku dva, ale to jich musí také dvakrát tolik upéct. :-) Ten kdo bohatne pouze s pasivního držení deflační měny zde ruku k dílu nepřiloží. Bohatnutí toho pracujícího tak není ve skutečnosti důsledkem deflace, ale důsledkem zdvojnásobení jeho práce. V důsledku deflace bohatne pouze ten, kdo jen deflační peníze pasívně drží. Ostatní si musí to, o co jakoby zbohatnou, odpracovat. Ne tohle je to skutečné nevolnictví, které paradoxně připisujete systému, v němž nepanuje.

A k inflaci. Ano, pokud mzdy a důchody zaostávají za inflací, lidé s těmito příjmy chudnou. Tohle ale nelze označit za práci na panském. Tato inflace postihuje všechny. Není zde nějaký pán, který by z ní nějak universálně profitoval. Drahota je nevyhovuje nikomu. :-) A nezapomínejte taky, že nejčastějším zdrojem růstu cen spotřebních statků, je růst příjmů spotřebitelů, takže většinou je tomu naopak, tedy že nominálně mzdy rostou rychleji, než inflace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 15. 4. 2021 22:09 | reakce na Richard Fuld - 15. 4. 2021 17:21

V té analýze pro a proti, reálném (ne) fungování a té poltické korupci (jestli se děje nebo ne) se samozřejmě neshodneme.
Systém je to složitý a zamotáme se do toho. Ale jsem si jist, že kdyby každý přesně rozumněl jak fungují Windows Vista, tak by byl systém víc populární a fungoval by pak i lépe? To je jako vážně argument?

Já si jen dovolím upozornit na nesrovnalosti v závěru.
Pokud je inflace, tak ale nemůžete spořit. Musíte furt makat nebo pobírat valorizovanou rentu (od státu nebo nájemníka).
A to tim víc, čim jste chudší. Milionáři nemusí vadit, že přišel o část. Z thoho zbytku se furt v pohodě nají, bydlí atd.
Pokud je deflace, tak toho může ten, kdo si před tím naspořil, využít a koupit těch rohlíků víc ale to i ten
dělňas, co jde hladovej ze šichty.

Správně neni ani jedno samozřejmě. A čim déle je to z rovnováhy, tim hůře. Já jen nechápu tu preferenci inflace. Na chudé dopadá hůř.

Pánem, který profituje v našem inflačním scénáři, je ten, kdo se k té inflační měně dostane jako první. Typicky finanční sektor. Pořídí za ty inflační peníze víc muziky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 4. 2021 12:25 | reakce na Daniel Bowman - 15. 4. 2021 22:09

Pomohlo by pokud by lidé rozuměly současnému peněžnímu systému? No určitě ano, a to zejména v případech, kdy si myslí, že mu rozumí a ve skutečnosti se velmi zásadně mýlí a z na základě těchto omylů činí závažné ideologicko - ekonomické závěry.

V případech, kdy lidé otázky peněžního systému vůbec "neřeší", pak zde na tom, jestli současnému systému rozumí, samozřejmě nijak nesejde.

Když budou lidé rozumět současnému systému nebude fungovat lépe. O to tady ale nejde. Jde o to, aby se nemýlili v tom, že jiný systém by fungovat lépe mohl, aniž by toto byla pravda. Ano, píši o současné BTC mánii.

Jsem rád, že jsme se nakonec shodli, že optimální stav je cenová stabilita a deflace i inflace jsou v podstatě špatně.

Co se týče těch chudých. Ano na ty dopadá v podstatě vše negativní (tedy i inflace) intenzivněji, než na bohaté. To je imanentní vlastností chudoby. Jeden zdejší diskutující to zde stále do kola opakuje. :-)

K té inflační měně se jako první v každém okamžiku může dostat v podstatě každý. A to jestli ta měna bude inflační nebo deflační nebo stabilní, to nikdo předem neví. Může to pouze odhadnout. A ten kdo se dostává k měně "první", ten musí ale za to platit úrok, který tu inflaci běžně převyšuje, takže na tom ten kdo si ty peníze půjčí může taky prodělat. Záleží na tom, co si za ně pořídí. Ve skutečnosti tak nejde o nic jiného, než o spekulaci na to, že cena toho co koupím poroste rychleji, než úrok, který musím v daném období platit. Pokud tedy vydělám, je to odměna za podstoupené riziko. Nejde tedy o žádné nějaké systematické a nespravedlivé zvýhodnění kohokoliv.

A zrovna pro banky je inflace docela škodlivá, protože banky vydělávají na základě inkasa relativně stabilní úrokové marže, takže inflace jim tento nominálně stabilní příjem znehodnocuje. Tomu banky samozřejmě jen pasivně nepřihlížejí. S inflací zvedají jejich úrokové marže, tedy pokud jim to intenzita konkurenčního soutěžení dovolí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 16. 4. 2021 14:30 | reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 12:25

"Pomohlo by pokud by lidé rozuměly současnému peněžnímu systému?"

Ano. Bankéřům a politikům by to pomohlo na kandelábry :-)

Henry Ford, americký podnikatel a průkopník automobilového průmyslu: „Je štěstí, že lidé nerozumějí našemu bankovnímu a peněžnímu systému. Protože kdyby mu rozumět začali, myslím, že by byla revoluce hned zítra ráno.“

https://roklen24.cz/par-moudrych-citatu-o-fedu-a-modernim-systemu-bankovnictvi/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 19. 4. 2021 16:42 | reakce na Jan Altman - 16. 4. 2021 14:30

"Ano. Bankéřům a politikům by to pomohlo na kandelábry :-)"

Typická reakce tupé primitivní agresivní lůzy. Své sklony (a asi i původ) nezapřete. :-) Naopak se jimi definujete.

Henry Ford byl celkem chytrý člověk, takže mě tento jeho názor trošičku překvapuje. A nebo podceňoval inteligenci lidí. Skutečností je, že se H. Ford mýlil, protože podle této teze měla v roce 1971 nastat celosvětová vzpoura. Nenastala.

Za daleko přiléhavější a v podstatě nejvýstižnější považuji tento citát:

John Kenneth Galbraith, ekonom, představitel amerického institucionalismu: „Proces, jakým banky vytváří peníze, je tak jednoduchý, až to mysl odmítá přijmout.“

A nejméně přiléhavý byl Ron Paul, americký republikánský politik: „Není žádnou shodou okolností, že století totální války je shodné se stoletím centrálního bankovnictví.“ Obě světové války se odehrály před koncem zbytků zlatého standardu, takže se nabízí spíše tato souvislost. Od konce poslední světové války zde máme přes 70 let s centrálními bankami, ale bez další světové války. :-)

Líbí se mi i tato: Major L. L. B. Angas (Lawrence Lee Bazley), anglický finančník a ekonom: „Moderní bankovní systém vytváří peníze z ničeho. Tento proces je patrně nejoslnivější kejklí, která kdy byla vynalezena.“ Souhlasím, že účetní peníze jsou největším vynálezem lidstva, nicméně nesouhlasím, že jsou ty peníze vytvářeny z ničeho a že by šlo o nějaké kejkle. Dnešní peníze vznikají společně s dluhem, a kdo chce tvrdit, že dluh je nic, ať přestane splácet dluhy a sleduje jaké nic se stane. :-)

I když netvrdím, že v tom systému nejsou žádní kejklíři. Jedním z nich byl Alan Greenspan, předseda Federálního rezervního systému v letech 1987-2006: „Vím, že si myslíte, že jste pochopili to, co jste mysleli, že jsem řekl, ale nejsem si jistý, zda si uvědomujete, že to, co jste slyšeli, nebylo to, co jsem chtěl říct.“

Velmi trefný je Robert H. Hamphill, manažer Federální rezervní banky v Atlantě: „Pokud by všechny půjčky byly splaceny, nikdo by neměl ani žádné vklady, tudíž by v oběhu nebyl ani dolar. Jsme zcela závislí na komerčních bankách. Každý dolar, který je v oběhu, si musí někdo půjčit. Pokud banky vytvářejí dostatek peněz, prosperujeme, pokud ne, hladovíme.“

Jen bych zde upřesnil, že to jestli banky nějaké peníze vytvoří záleží také na tom, jestli si je od té banky chce někdo i půjčit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Daniel Bowman | 16. 4. 2021 13:00 | reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 12:25

Horší je, když někdo rozumí jak je Windows Vista naprogramován (celej?) a tak ho adoruje v jeho zidealizované formě ale už nevidí nebo neche vidět, že produkt je shit. Na kritiku odpovídá, že Unix je starej a MS Office na něm tenkrát nechodil.

K té inflační měně se první dostanou finační domy. To mi nevymluvíte. (Pokud nemysíte helicopter money. To pak jo.)
To je přece jedno za kolik si inflační peníze půjčí (asi ne za moc, když jsou inflační), jde o to, že když je utratí, tak mají ještě "původní" hodnotu. Až když se dostanou do širšího oběhu k tomu Lojzovi, tak ztratí na hodnotě - inflace se projeví.

CB cílí na inflaci. Proč, asi tušíme.
I vy jste to tady nedávno obhajoval jako stimul, aby lidé nespořili, investovali, utráceli a makali.
Že to investují do stále rizikovějších věcí a utrácejí za kraviny a musí se lopotit jak křeček v kolečku je jen takový menší moral hazard a asociálnost hrubého zrna.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 10. 4. 2021 08:12 | reakce na Josef Fraj - 9. 4. 2021 13:09

Speciálně pro pana Fraje, ze stejného rozhovoru....., ale neberte to prosím jako obhajobu názorů pana Fulda, nýbrž v tomto případě jako prezentaci myšlenky a zde "ojedinělého" pohledu na realitu, který se v různých podobách diskutuje:

"Nemá smysl bavit se o tom, co by centrální banky či vlády musely udělat, abychom se dostali ekonomicky do kondice. Nemá v téhle fázi smysl doporučovat, že musíme zatavit kvantitativní uvolňování, zastavit zadlužování, nechat zbankrotovat předlužené země a tak dál a dál – protože centrální banky ani vlády to neudělají, dokud se filozofický pohled kritického množství lidí na ekonomiku nezmění. A to je patrně při dnešním rozpoložení společnosti nereálné."

Ergo, jinými slovy - to je důvod, proč si myslím, že touha po svobodnějším a odpovědnějším životě, ve všech jeho atributech a projevech, zůstane nevyslyšena, ba co hůř (pro někoho lépe, pro mnohé bez zájmu) bude i regulativně, legislativně a v konečném důsledku i legitimně potlačena.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 11:02 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 08:12

"touha po svobodnějším a odpovědnějším životě, ve všech jeho atributech a projevech, zůstane nevyslyšena"

Naštěstí to tak je. Naštěstí. Protože ten "svobodnější" a "odpovědnější" život, když se nechá zbankrotovat "předlužený" stát, to je jenom fatamorgána a hluboký omyl.

Změna myšlení je třeba přesně opačná. Tedy, aby lidé konečně pochopili a akceptovali, že bez státu a jeho velkorysé fiskální a monetární politiky se v krizových okamžicích jednoduše neobejdou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 10. 4. 2021 09:26 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 08:12

Protože to je zajímavé téma s velkým přesahem do místních diskusí, role a chování států, centrálních bank až po funkce finančního systému, včetně BTC, pokusím se trošku rozvést.

Je zde myšlenka svobodnější a zodpovědnější společnosti, která je nezávislá na státu až po úroveň jeho zrušení, demonopolizace měnového systému a plně tržní neregulované chování všech subjektů v ekonomice s promítnutím i do veřejných služeb a uspořádání společnosti na těchto principech, které zde zastávají pan Altman, pan Fraj, pan Honza_ a řada dalších. Neaurotizuji si tento výklad, ale řekněme přibližně.

OK, podívejme se na trendy ve světě. Může mi zde někdo sdělit, kde má toto vidění světa stoupající trend ? Jsou to USA ? Evropa, jižní Amerika, východní Evropa, Afrika, Rusko, Čína , Asie obecně, severní Evropa ? Může mi někdo ukázat, že by tento trend byl patrný na vertikální ose generací ? Má někdo pocit, že mladá generace směřuje k větší zodpovědnosti, myšlenkám ekonomické či jiné svobody ? Má někdo pocit, že by životem zkušená generace seniorů prosazovala myšlenky bezstátního uspořádání. Vidíte ve střední generaci zájem na změnách tohoto charakteru uspořádání společnosti ? Já to prostě nevidím, nemohu si pomoci. A nedje o to, že se to neprojevuje snad nejblíže v demokratických volbách, neprojevuje se to ani neformálně, v médiích, na sociálních sítích, prostě nikde. Tedy s jedinou výjimkou - okrajová komunita anarchokapitalismu a kryptosvěta, která své ideály staví nad realitu.

Nebudu zde nyní polemizovat o perspektivě kryptosvěta, je spousta článků o jeho nezvratitelnosti i o jeho nulové perspektivě, jen se ohradím proti tomu, že člověk který popisuje realitu a odvozuje od ní např. své chování plácá nesmysly (jak mi podsouvá pan Altman), zatímco člověk, který žije v očekávání, že se paradigma chování už už změní a zákonitě se změnit musí je v obraze. Ztotožňuji se se závěrem článku paní Šichtařové, který jsem zde výše uvedl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 17:02 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 09:26

"OK, podívejme se na trendy ve světě."

K tomo doporučuji tezi o BioLeninismu - jak levice láká stále více lidí, kteří jsou nebo se cítí být nedocenění - leckdy díky důsledkům levicové politiky.

Politika je po proudu od kultury. A to je lze přeneseně považovat za problém psychologický.
Křesťanství bylo, byť velmi neohrabaně a leckde kontraproduktivně, hrází všem možným ideím přenášejícím osobní zodpovědnost za svůj život na stát apod.
Levice, kolektivisti, si dávají zvlášť záležet na potírání náboženství. Islám je více politický a kolektivistický a samozřejmě je společný nepřítel křesťanství, a tak jim moc nevadí.

Takže současný trend lze zvrátit jen spirituální obrodou. V našem kulturním prostředí má nejlepší šanci na úspěch asi křesťanství. A tím nemyslím volit KDU, lol.

Ale moc nadějí tomu nedávám. Církev je infiltrovaná a nefunkční v porovnání se svatým zápalem levice.
Nějaké grass roots hnutí skončí pozavíraný v Bohnicích nebo rozdaný na orgány jako Falung Gong.

AnCap nemusí mít většinu. Některé poučky říkají, že společenské stádo bude následovat 10%, pokud ty budou dostatečně efektivní. Ale to je ten problém. AnCap mají spoustu konkurence, která má za sebou Katedrálu (amalgám akedemie, žurnalistů atd.) a dokonce i finanční a korporátní a byrokratickou elitu.

Levici ale samozřejmě dojdou cizí peníze (neefektivita a demoralizace), jako vždy. Na to spoléhají i ultralevicové elemnety - přihrává jim to další voliče a kolaps vidí jako příležitost k revoluci tj. nastolení jejich totalitní hegemonie.

Co bude sílit, je etno-nacionalismus resp. nacionální socialismus (socialismus jen pro kmen, národ). To globalistická levice tuší a proto bije na poplach a snaží se populaci etnicky a kulturně "obohatit".
Po Brexitu a Trumpovi aktivovali všechno a šli all in. Pokrytectví jim vůbec nevadí, ba naopak.

Já bych radil našincům:
1) Připrchlíky nepřijímat - buď je budeme schovávat na půdě, když vyhrajou nacionalisti nebo se snima pomlátíme, až komunistům dojde chleba.
2) Až se zvedne (radioaktivní) prach, tak si pamatujme, že dávát zdarma volební právo je ultra pitomost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 10. 4. 2021 11:33 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 09:26

Pane Zadražile, kdybych ten váš text zasadil řekněme do 15. století a "bezstátní společnost" nahradil "všeobecné volební právo", tak by to vyznělo úplně stejně, a ejhle, už nějakých sto let žijeme v demokratické společnosti. Většina věcí, které změnily společnost, byla nějakou dobu před tím považována za hloupost, šílenství, nesmysl a podobně.

Jak píše Šichtařová, je to o změně pohledu kritického množství lidí. K tomu nedojde z roku na rok. Po válce došlo na západě k rychlému ekonomickému růstu (i taková Itálie tehdy soupeřila v růstu s Adenaurovým Německem) a bezprecedentnímu růstu životní úrovně, který trval do začátku 70. let a zdálo se, že bude pokračovat do nekonečna. Přesto ke konci tohoto období došlo ke dvěma zásadním věcem:
1. radikální levicové studentské hnutí vedené Rudim Dutschkem vyhlásilo "The long march through the institutions", který se dnes naplňuje a vedlo k zavedení marxismus jako hlavní ideologie naprosté většiny západní universit. Jediné ekonomické teorie, které se vyučovaly jako nosné, byly a stále jsou Keynes a Marx.
2. Došlo ke kolapsu tehdejšího finančního systému a zavedení politických peněz.

Tyto dva procesy postupně rozleptávaly západní společnost a hodnoty, na kterých byla postavena. První ideologicky a kulturně, druhý ekonomicky a morálně. Tyto procesy poznamenaly několik generací a stále působí, takže bude ještě nějako dobu trvat, než si dostatečné množství lidí na západě začne uvědomovat, že marxismus je nesmysl a politické peníze podvod. Já pozoruji, že takových lidí postupně přibývá. Možná na náš vkus pomalu, ale přibývá. Jak dlouho to bude trvat a v co se to změní by dnes byla spekulace.

Dnes je podle mne po tisicíletích historie zřejmé, že příčinou problému je stát a nemůže tedy být součástí řešení. Buď by muselo dojít k jeho dramatickému rozvolnění, třeba v důsledku prosazení kryptoměn a zániku měnového monopolu nebo jeho úplnému zániku nějak tak, jak si to představují ancapisté. Druhým směrem vývoje je podle mě totální globální matrix, nevolnictví ve všech myslitelných směrech. Nebo to ještě nějakou dobu zůstane postaru a budou se střídat totality a relativně svobodná období, jako celou dobu před tím, ale tomu už moc nevěřím. Stát splnil svoji historickou úlohu a je čas na jiná řešení.

Jediné, co považuje za jisté, je zhroucení systému politických peněz, ale neptejte se mě kdy. Nehodlám věštit. Už zítra se může objevit nějaký spouštěč a začnou se dít věci, nebo to ještě pár generací přežije. Nemyslím si, že bychom byli v zásadním rozporu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 18:36 | reakce na Josef Fraj - 10. 4. 2021 11:33

"příčinou problému je stát"

Pokud tím státem myslíte vznik formální hierarchické struktury, tak pro vás mám špatnou zprávu.
Dokud ze světa nezmizí násilí, tak nezmizí ani potřeba formovat státy, ať už v jakékoliv variantě - od vesnické rady starších, soudců, králů, diktátorů, republik, demokracií atd. apod. A to za účelem násilí zužitkovat a/nebo bránit se mu a/nebo ho rozdávat.

Evolouční skok by to jistě byl ale rozhodně neni naspadnutí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 10. 4. 2021 18:02 | reakce na Josef Fraj - 10. 4. 2021 11:33

No z Vašich slov mi vyplývá, že očekáváte v blíže neurčené budoucnosti zásadní změnu, která povede k ukončení historické úlohy státu a jeho nahrazení jiným uspořádáním. Rozumím tomu dobře ?

Mně se naopak zdá, že společnost po generace rotuje v kruhu a cyklicky a přirozeně se vrací k nějaké formě "státu" resp. skupině ovládaných a skupině ovládajících a mění se pouze ta míra nevolnictví. Lidé se rodí a umírají, nemají generační paměť a opakují stále stejný scénář, který je pro ně geneticky přirozený, zdá se mi. Pokud k něčemu dojde, myslím že se nebude jednat o zhroucení systému politických peněz, ale pouze o nějaké korekce (restart v duchu - omlouváme se, to se nám nepovedlo, musíme začít znovu, tentokrát už dobře, v horším případě nějaká ta válka) typu zdanění, restrikce, měnové reformy ale na paradigmatu se nic nezmění - je jen můj názor.

K jednomu detailu - říkáte, že politické peníze jsou podvod. Já si nemyslím, že mne někdo politickými penězi podvádí. Já vím jak politické peníze pracují a podle toho se zařídím. Že to někdo jiný neví a nezařídí se podle toho, to neznamená že to je podvod. Že se to někomu nelíbí a chtěl by jinak fungující peníze, to je možné ale ani vůči těmto lidem to není podvod. Nemám proto s fiat měnou žádný problém, nikdo mne nenutí abych fiat měnu držel, mám mnoho řešení jak uchovávat hodnotu mimo fiat. Fiat měna, stejně jako neinflační měna (např BTC) jsou jen ekonomické veličiny k poměřování, kalkulování a plánování ekonomických jevů a jejich stimulaci s nějakým efektem. Jsou to jen nástroje a netroufám si posoudit, který z těchto nástrojů je lepší.

Budou-li si lidé přát větší svobodu, absolutní zodpovědnost za vlastní život, zrušení státu, absolutně tržní prostředí a privátní, dnes tzv. veřejné služby, vše v převažující víře že to bude dobře fungovat - stane se tak. Z mého nezaujatého nadhledu na věc se tak nestane nikdy. A prosím nekamenujte mne za to, že to tak vidím - nemá to co dělat s tím co bych si přál nebo nepřál.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 11. 4. 2021 07:46 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 18:02

Společnost "nerotuje v kruhu", ale vyvíjí se - viz změny společenských řádů. Vždycky, když něco (například otrokářství) přestalo fungovat, tak došlo ke změně. Jak už jsem tu vícekrát poznamenal, žijeme v době, když už byly vyčerpány všechny možné formy státu od absolutního monarchy, či božského faraona po vládu všeholidu, či moderní demokracii. Žádné z těchto forem nepřináší trvale udržitelné uspořádání. Demokracie dopadla přesně tak, jak jí někdy před 200 roky předpovídali lidé jako Lysander Spooner či Founding Fathers.
Já nemám křišťálovou kouli, ale myslím si, že čas dozrává k další zásadní společenské změně. Jejím spouštěčem může být právě zhroucení systému politických peněz. Vše záleží na tom, zda "kritické množství lidí" má dostatečnou touhu po osobní svobodě. Pokud se ukáže, že společnost je primárně pořád tupé stádo, tak to bude (alespoň zatím) tak, jak říkáte vy. Spekulovat můžeme donekonečna

Já nepochybuji, že se dokážete v současném systému pohybovat natolik šikovně, že máte pocit, že vám režim nemůže ublížit. Už jste nám to mnohokrát vysvětlil. Nejste samozřejmě jediný, kdo se systému brání a snaží se ho využívat. Dělají to mnozí od velkých hráčů dolujících dotace ze státního rozpočtu, po drobné podnikatele využívající kombinaci s.r.o. s paušálem osvč a tak podobně. Je to zcela legitimní obrana proti loupeži. Na druhou stranu jsou politické peníze zcela nepochybně nástrojem násilného transferu bohatství od těch, kteří jej vytváří k těm, kteří ovládají měnový monopol. Takového zaměstnance ostříhají dříve, než dostane peníze do ruky a ještě mu postupně uloupí případné úspory. Nejsem si jistý, že to lze smáznout něčím jako "dobře mu tak hlupákovi, nemá být zaměstnancem".

Čím složitější je systém, tím snáze v něm lze kličkovat a nějak ho oblbnout, ale zároveň platí, že čím složitější je systém, tím blíže má ke svému kolapsu (v toto bodu bych s prof. Bártou souhlasil). Já si jenom říkám (a nejsem sám), že nekonečné švejkování před tupými úředníky a stále složitější legislativou není úplně ideální náplň života (tím vás nijak nekritizuji, jenom říkám svůj postoj, oba jsou stejně legitimní). Stačí si představit zdravé peníze, které znemožňují inflaci a výrobu dalších z ničeho a svět by byl hned jednodušší, spravedlivější, uvolnilo by se obrovské množství energie, které lidstvo nyní věnuje šarádám s politickými penězi a snaze ochránit se před jejich znehodnocením a nejrůznějším daňovým optimalizacím, obnovení možnosti zdravého investování by vedlo k daleko efektivnějšímu využívání zdrojů a růstu životní úrovně všech. Myslím, že BTC a obecně krypto naznačuje možné řešení.

Myslím, že jsem vás nijak "nekamenoval", jenom si vyměňujeme názory a když, tak máte kdykoliv v záloze pana Fulda :D .

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:02 | reakce na Josef Fraj - 11. 4. 2021 07:46

"Na druhou stranu jsou politické peníze zcela nepochybně nástrojem násilného transferu bohatství od těch, kteří jej vytváří k těm, kteří ovládají měnový monopol. Takového zaměstnance ostříhají dříve, než dostane peníze do ruky a ještě mu postupně uloupí případné úspory."

Tohle přece není o tom, jaký peněžní systém funguje. Když na to přijde, tak stát může uvalit daně i na příjmy ze závislé činnosti v BTC. Ve skutečnosti tak brojíte proti státu a daním samotným, nikoli proti jakýmsi "politickým" penězům. Mimochodem současné účetní peníze jsou především ekonomický, nikoliv politickým instrumentem. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Luděk Zdražil | 11. 4. 2021 12:35 | reakce na Josef Fraj - 11. 4. 2021 07:46

Děkuji za věcný komentář, nepovažuji jej za kamenování :-).

"Pokud se ukáže, že společnost je primárně pořád tupé stádo, tak to bude (alespoň zatím) tak, jak říkáte vy."
Poněkud surové vyjádření, ale budiž. Ano, myslím, že to tak bude (alespoň nadále i pro naše děti a děti jejich dětí), opírám se o historii. Ale ano, společnost se bude vyvíjet - nová auta, nové technologie, sociální sítě - ale člověk zůstane tím čím byl pánem Bohem stvořen.

Zda společnost rotuje nebo se pozitivně vyvíjí - o tom bychom mohli dlouze debatovat a je to otázka kriterií, věcí pohledu a nastavení lupy přes kterou se díváte.

Vida:
https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/joe-biden-globalni-reforma-sazba-dane-technologicke-spolecnosti-g20.A210409_115542_ekoakcie_maz

Jak daleko jsme od dalsích dohod, ktere jsme tady nedavno posuzovali jako nemozne k dohode mezi státy ? Takze zavladne celosvetova dohoda o korporatni dani, uplatnovaní daneni v danovych rajich a zustane jen jeden nedotknutelny svet - svet kryptoměn ? Tomu nevěřím. Až státy zavnímají tu díru, kterou jim BTC v jejich strategii dělá, najdou společný jmenovatel jak ji ucpat. Já o tom nepochybuji, ale neberu nikomu víru v to něvěřit.

Vůbec se nepovažuji za jediného který umí optimalizovat svou finanční strategii. Ale neomezoval bych ji jen na podnikatele, stejně se může a měl by se zařizovat i zaměstnanec, má dokonce některé jiné výhody, pokud mu stačí pohodlný konzum, který mu je poskytován a na ostatní rezignuje, pak se mu dostává toho co chce v míře vrchovaté. A všimněte si, nejšikovnější mohou (nemusí) být např. investoři do BTC. Není v současnosti výnosnější investice/spekulace než je BTC, takže co nejdelší zachování současného stavu je v bytostném a nejefektivnějším zájmu držitelů BTC. Divím se proto, že BTC komunita tak volá po likvidaci fiat měny a státního aparátu, který ji produkuje. Jediný háček, dle mého názoru, spočívá v odhadu data zlomu a včasného transferu z virtuální hodnoty do fundamentální hodnoty až se ten večírek bude blížit k úhradě účtu.
Ten systém fiat měny totiž vyhovuje všem. Státním úředníkům, politikům i bankéřům, kapitálu korporací, lidem, kteří se dovedou zařídit, ekonomicky lidem z kryptokomunity i lidem, kterým to je jedno. Vidím špatně ?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 11. 4. 2021 17:56 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2021 12:35

"ale člověk zůstane tím čím byl pánem Bohem stvořen"
To tak nutně být nemusí. A řada lidí poukázala na to, že lze řadu myšlenkových, pudových procesů hacknout.
Buď sociálním inženýrstvím stvořit nového člověka - kolektivistickou, socialistickou verzi insectoidu (maximalizce altruismu-egalitarismu a ohnutí, odstínení přírodních zákonů)
Nebo spirituálně - osvíceného člověka -Shiva, Buddha, Lao Tze, Ježíš (obvykle je socialisty a někdy i Objektivisty dezinterpretováno jako maximalizace altruismu ale to je hrubé nepochopení)
nebo sekulárně - Marcus Aurelius, hermetismus (?)
a komplimentárně psychologicky - C. G. Jung
a nebo technologicky - transhumanismus - to spíš ale mění fyziologii

Evoluce tam je pozorovatelná. Ikdyž velmi pomalá (?) a leckdy degenerační (socialismus, transhumanismus).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 11. 4. 2021 14:13 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2021 12:35

Spousta krypto-fanoušků a ideologických krypto-anarcho-optimisto-kapit alistův tom vidí spravedlivější peníze pro celý svět.
Takže jak pro koho - někdo hodluje pro děti, někdo investuje na důchod, někdo trejduje pro rychlý zisk ve fiatu, někdo se chce podílet za změně světa...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Luděk Zdražil | 11. 4. 2021 15:41 | reakce na Honza _ - 11. 4. 2021 14:13

Nevím co tím chcete Honzo_ říct, nic proti "boji za větší spravedlnost" a věříte-li, že tou spravedlností a nápravou světa jsou spekulace na astronomický růst ceny BTC nebo změna měřidla ekonomických jevů, se vším co to obnáší, kupředu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 11. 4. 2021 22:20 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2021 15:41

Ne, ne, ne a ne. Už jsme to tu vysvětlovali tisíckrát.
Současný astronomický růst ceny je hledání tržní rovnováhy. Facebook taky neexistoval a dneska jeho akcie něco stojí. Pro někoho astronomicky moc.
Spravedlivější peníze jsou bitcoin proto, že nejsou centrálně řízené pár maníky, kteří se můžou domluvit, dát licence svým kamarádům, kteří je mohou tisknout dle libosti atd., to už tu bylo hodněkrát.
Bitcoin není investice ani spekulace v tradičním smyslu, bitcoin je revoluční systém. Co přesně z něj vznikne ukáže až budoucnost.
To jste se mohl rozčilovat při dot.com bublině, že internet je nesmysl. Mnoho firem bylo nesmysl - a skončily. Internet zůstal. A je všude.
Bitcoin je internet peněz. Peníze internetu.
Přestaňte na to prosím pohlížet POUZE jako na spekulativní investici. Tou může být, ale je mnohem víc.
Už jste četl?
https://braiinscdn-1318e.kxcdn.com/Braiins-Publishing/Bitcoinové%20pen%C3%ADze.pdf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Luděk Zdražil | 13. 4. 2021 05:19 | reakce na Honza _ - 11. 4. 2021 22:20

"Ne, ne, ne a ne. Už jsme to tu vysvětlovali tisíckrát.
Současný astronomický růst ceny je hledání tržní rovnováhy."................... ...a ano, ano, ano a stále jste nevysvětlili nic :-).

Naopak se ukazuje, že existence BTC je poháněna jediným faktorem a tím je sentimentální růst ceny. Všechny ostatní "výhody" BTC se ukazují jako problematické (provozní náklady, rychlost, anonymita, (ne)konkurenceschopnost v platebních metodách, kalkulační využitelnost, politická akceptovatelnost atd. atd). Ale o tom se nechci přít, uznávám, že někdo jiný to může vidět jinak, každého věc.

Hledání tržní rovnováhy ??? ...... a až se ta tržní rovnováha najde (jakože se nikdy z podstaty a principu architektury BTC nenajde) co pak ? No odhaduji, že max nabude některé kýžené vlastnosti zlata (alternativa pro úprk před fiat), zároveň ale ztratí pozitiva zlata (tradiční jistotu) a naopak převáží jeho negativa (provozní náklady) a důvody pro jeho praktickou adopci pominou. Vždyť musíte vidět sám, že proces adopce BTC se odehrává pouze v mediálním prostoru a v rovině spekulativního držení, nikoli využívání BTC jako praktického peněžního či měnového aktiva jak bylo u jeho zrodu deklarováno. Ale já to vidím jako proces, který je v pořádku a který bych očekával - role BTC jako riskantní komoditní spekulativní investice, to je, za mne, správná pozice BTC a všem včasným a šťastným investorům přeji good luck, upřímně.

"Bitcoin není investice ani spekulace v tradičním smyslu, bitcoin je revoluční systém. Co přesně z něj vznikne ukáže až budoucnost." No sakra, to mi dáváte, investiční ruleta jak vyšitá, ale beru - ukáže až budoucnost, buď BINGO nebo krach, tak končí revoluce, souhlasím, jen se neúčastním.

A jen pro Vás, trošku hororové literatury (ale pocitam, ze jste cetl):

https://btctip.cz/co-je-bitcoin-maximalismus-a-proc-do-satoshiho-odkazu-nepatri/?utm_source=newsletter6duben21&utm_medium=email&utm_campaign=campaign&utm_content=campaign

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 13. 4. 2021 12:45 | reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 05:19

Adopce probíhá různě.
Příkladů jsem psal mraky.
Vy pořád vidíte jen spekulaci a já pořád připomínám, že ano, je to součást vývoje, chápu že teď nejviditelnější, ale existuje spousta lidí a firem, kteří tím platí, kteří zkoumají, jak přes LN posílat anonymní zprávy, kteří řeší smlouvy (ty jsou spíš na ETH, ale i na BTC je to možné), dokonce ti, kteří přes LN posílají USD a EUR (zjednodušeně řečeno).
Ale vy vidíte jen spekulaci. Je to součást procesu. Ano. Ale není jediná.

Protože dot.com bublina byla taky jenom spekulace a internet se rozplynul jako pára nad hrncem...

Už to vzdávám :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 13. 4. 2021 16:06 | reakce na Honza _ - 13. 4. 2021 12:45

Nevzdávejte to, prosím.

To nejsem já, kdo v BTC vidí jen spekulaci. Já netvrdím, že neexistují procesy, které se dají realizovat prostřednictvím BTC, LN atd. Ano dají, ale zásadně převažuje ten faktor spekulace a hodlování BTC oproti deklarace funkcí, které se od BTC očekávaly. neházejte flintu do žita, argumentujte. Nejsem to jen já, jsou zde podobné názory jiných, ale především realita užívání BTC v praxi a ta moc pozitivní, z hlediska adopce, pro BTC není - viz doporučený článek, který poukazuje na to, že můj názor ojedinělý rozhodně není.

Dot.com bublina a internet, jako technologie, nemá s naším problémem co dělat. To je zcela mimochodný příklad k situaci kolem BTC, proto to je i lichý a zavádějící argument.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Luděk Zdražil | 13. 4. 2021 16:22 | reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 16:06

Zkusme to Honzo_ ještě jinak. Můžete nám napsat kolik jakýchkoliv běžných transakcí (tj nikoli nákup/prodej BTC) v BTC jste udělal v posledním měsíci, třech měsících ? ale nelhat, prosím :-). Budu nadšen, pokud odpovíte, děkuji. Tipnu si: nula. Pak otázka: o jaké adopci mluvíte ?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 13. 4. 2021 18:39 | reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 16:22

Mít nějaké BTC, řídil bych se Greshamovým zákonem - https://www.alza.cz/bitcoin-odluka-penez-a-statu
Případně bych občas koupil něco na Alze, ale to vy neuznáváte.
Já fandím spíš HODLerům. To ale nepovažuji za spekulaci, ale za spoření. Což vy jste někde psal, že je nesmysl spořit v BTC, takže to nejspíš zase neuznáte.
Mně ten příměr s internetem přijde OK. Ono rozjet e-shop v roce 1995 taky leckomu vypadalo jako bláznovství...
A třeba Paralelní Polis v Praze funguje na BTC už roky.

Točíme se v kruhu.
Vy napíšete - je to spekulace!
Já na to - ano, ale má to i využití. Třeba Polis, Číňané, podnikatelé (Cabaj), atd, apod. Někdo spekuluje, někdo využívá, někdo hledá nová využití.
Vy - tak mi ukažte, jak to využíváte zrovna vy!
Já - trošku, ale hlavně spoření.
Vy - spoření je nesmysl, kdo spořit v BTC je bláznovství! (nebotaknějak jste to napsal).
Já - je to mladé, rozvíjí se to, viz internet.
Vy - to neuznávám.
A tak přidávám - S křivku adopce znáte? :-) https://hilamia.com/he-bullish-case-for-bitcoin-cz-4/

Ale jako obvykle už fakt nevím, co napsat. A když jsem se vás ptal, co by vás přesvědčilo, tak jsem se odpovědi nedočkal. Asi nezbývá, než abyste navštívil Polis, nechal si to vysvětlit tam a vyzkoušel bitcoinmat v praxi :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 14. 4. 2021 09:51 | reakce na Honza _ - 13. 4. 2021 18:39

"Mít nějaké BTC, řídil bych se Greshamovým zákonem - https://www.alza.cz/bitcoin-odluka-penez-a-statu
Případně bych občas koupil něco na Alze, ale to vy neuznáváte."

Uznávám, jen nesmíte říkat, že na Alze se kupuje a prodává za BTC - to jsme si již vysvětlili, počítám.

"Já fandím spíš HODLerům. To ale nepovažuji za spekulaci, ale za spoření. Což vy jste někde psal, že je nesmysl spořit v BTC, takže to nejspíš zase neuznáte."

Fanděte, jen mi neříkejte, že to je spoření. Institut "spoření" má úplně jinou charakteristiku podstaty než je nákup BTC, máte pravdu, tedy neuznávám a mám k tomu argument. Můžete se mi ho pokusit vyvrátit, ale přidržte se, prosím, podstaty toho co je spoření.

"Mně ten příměr s internetem přijde OK. Ono rozjet e-shop v roce 1995 taky leckomu vypadalo jako bláznovství...
A třeba Paralelní Polis v Praze funguje na BTC už roky."

BTC není o technologii (v tomto smyslu se snad bavme o blockchainu). BTC je snaha o systémovou změnu paradigmatu, takže to stojí úplně mimo "eshopy". To je značný argumentační úkrok stranou. PP v Praze je příkladový marketing bez valného významu a Potěmkinova vesnice.

"Točíme se v kruhu."

Netočíme, argumentujeme, uvažujeme, přemýšlíme a jde nám to dobře :-)

"Vy napíšete - je to spekulace!"
"Já na to - ano, ale má to i využití. Třeba Polis, Číňané, podnikatelé (Cabaj), atd, apod. Někdo spekuluje, někdo využívá, někdo hledá nová využití."

Ano, vidím na BTC převažující spekulativní charakteristiku. To využití jsou, za mne jen berličky, protože to využití významně zaostává za původní deklarací - viz onen článek od pana Tesaře (tedy není to jen můj názor, vyskytuje se i v kryptokomunitě.

"Vy - tak mi ukažte, jak to využíváte zrovna vy!
Já - trošku, ale hlavně spoření.
Vy - spoření je nesmysl, kdo spořit v BTC je bláznovství! (nebotaknějak jste to napsal)."

Ano, tady se začínáme točit v kruhu, protože argument byl položen na stůl a z Vaší strany, pardon, jde jen o další tvrzení téhož, se mi zdá. Proč to není spoření jsem vysvětlil výše a již poněkolikáté. Vysvětlete mi, proč je BTC spoření v pravém smyslu toho slova "spoření". Za mne spoření v principu je činnost odkládání přebytku, která vyústí v 100% výši nebo vyšší částky než která byla spořena bez jakéhokoliv rizika snížení nominální hodonoty spořené částky. Pravda je, že dnes se o spoření prakticky nedá hovořit vůbec v jakékoliv komoditě.

"Já - je to mladé, rozvíjí se to, viz internet.
Vy - to neuznávám."

Opět totéž, je to mladé, ale není to Internet. Ne vše co spatří světlo světa má stejnou charakteristiku. A BTC má ve své deklaraci spíše společensko-sociální změnu chování ekonomických entit, než "produktové poslání". Společensko sociální jevy nejsou ze své podstaty exaktní vědy či zákonitosti matematicko-fyzikálního charakteru a jejich vlastností je nekonečný posun z jedné formy do druhé v čase.

Fungování "bitcoinmat v praxi :-)" je slabý argument v naší filozofické diskuzi.

Zajímavý článek k NFT, dnes zde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 14. 4. 2021 11:06 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 4. 2021 09:51

Díky za reakce :-)

Nákup na Alze - odešlu BTC, přijde mi monitor. Je mi úplně šumák, co s tím dělá Alza, já zaplatil bitcoinem. Jestli si to oni převedou do CZK, USD nebo kozích bobků je mi jedno. Stejně jako dnes platím kartou v EUR (nejsem v ČR) a bankovní účet mám v CZK. Opět, vy to nepovažujete za směnu v BTC, já ano. Otázka pohledu/definice.

BTC = blockchain. Nic jiného tak nefunguje. To jsem tu psal už mnohokrát - bitcoin je mnohem víc, než jen ta jednotka směny. Je to ta technologie. Takže opět je to otázka pohledu, můžete to vidět jako úkrok stranou, já to vidím jako neoddělitelnou součást.

Spoření - dobře, můžeme se rozcházet v definici. Jak píšete, těžko lze dnes v něčem spořit dle vaší definice. Pro mě je bitcoin natolik málo riziková věc, že jej považuji za spoření. (Ono i spoření ve státní měně je rizikové - viz 1953, Venezuela a i ta naše inflace vám z tisícovky z mládí v důchodu moc nepomůže).

PP považujete za Potěmkinovu vesnici - já to považuji za líheň pokroku. Spousta lidí tam k BTC poprvé přičichla a když k tomu připočítáte celou komunitu, máte tam Braiins, Satoshi Labs, Luptáka, Hacker kongresy atd.

S křivka není jedna pro všechno, ale v principu tak funguje každá změna. Nejdřív vás ignorují, pak se vám smějí, pak se k vám přidají a pak tvrdí, že to bylo jasné od začátku. I když to není exaktní věda.

Bitcoinmat - to byla spíš výzva, aby to pro vás získalo trochu konkrétní obrysy. Zkusil jste si to někdy? Dejte tam tisícovku, ať máte tu zkušenost.
Nebo si najděte někoho s lightning network a dejte mu stovku. Nebo korunu :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 13. 4. 2021 16:51 | reakce na Luděk Zdražil - 13. 4. 2021 16:22

Nevím jak Honza, ale já v poslední době dělám v BTC tak odhadem polovinu svých transakcí. Jestli si pak platbu která mi odchází z peněženky v TC příjemce oné transakce převede do (libovolného) fiatu nebo ne, už mne nezajímá.

Stačí Vám tohle jako dostatečná "adopce"?

Už jsem se Vám to tu (myslím že pod jiným článkem) snažil vysvětlit, ale vypadá to že se pořád točíte na toom, že kdokoliv má BTC je (téměř výhradně) spekulant, který ony BTC drží jen proto, že cena vyjádřená v USD/CZK stoupá. Tak tímto Vám oznamuji, že minimálně jedna osoba BTC má (_a používá_) i z jiného důvodu...
V mé bublině navíc nejsem sám, vím minimálně o dalších dvou lidech, kteří tímto způsobem BTC používají také.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 14. 4. 2021 18:39 | reakce na Petr Bárta - 13. 4. 2021 16:51

Fajn, říkáte-li pravdu, a já nemám důvod o tom pochybovat, pak jste příkladem člověka, který užívá BTC i jinak než jen jako spekulativní komoditu a můžeme hovořit o adopci BTC, upřímně beru a máte můj respekt.

Můžete mi naznačit jakou výhodu pro Vás má takové užití BTC oproti užití fiat měny pro transakci přes běžné platební metody ? Rychlost, cena, jednoduchost, anonymita, dobrý pocit, účetní přehled, obchodní komfort při sjednávání služby, kterou poskytujete nebo je Vám poskytována ? Jak kalkulujete cenu takové služby, s jakým případně předstihem před datem daňového plnění ? Na základě čeho a jak počítáte DPH ? Jak takovou transakci účetně administrujete ?

Děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 14. 4. 2021 21:32 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 4. 2021 18:39

Citace - Luděk Zdražil / 14.04.2021 18:39

Můžete mi naznačit jakou výhodu pro Vás má takové užití BTC oproti užití fiat měny pro transakci přes běžné platební metody ? Rychlost, cena, jednoduchost, anonymita, dobrý pocit, účetní přehled, obchodní komfort při sjednávání služby, kterou poskytujete nebo je Vám poskytována ? Jak kalkulujete cenu takové služby, s jakým případně předstihem před datem daňového plnění ? Na základě čeho a jak počítáte DPH ? Jak takovou transakci účetně administrujete ?


Obávám se že na tyhle otázky už Vám neodpovím, protože si myslím že do toho Vám už nic není. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 15. 4. 2021 08:47 | reakce na Petr Bárta - 14. 4. 2021 21:32

Bezesporu, o tom není pochyb, děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 13. 4. 2021 19:42 | reakce na Petr Bárta - 13. 4. 2021 16:51

Předpokládám, že to je proto, že máte příjem prakticky výhradně v BTC.
Je to tak?
Protože kdo má příjem (i) v inflačním fiatu, tak by logicky měl utrácet přednostně ten inflační fiat (Greshamův zákon).

Nebo 2. možnost je, že již nepracujete a jste díky svým investicím na pohodlné předčasné "penzi" a tak investice (včetně BTC) postupně "rozpouštíte".

Já jsem např. v situaci, kdy stále ještě vydělávám (v různých odrůdách fiatu - CZK, EUR, USD) a to citelně více, než stíhám utrácet.
Takže nemám jediný důvod utrácet zlaťáky či bitcoin. Spíš řeším, do čeho investovat "přebytečný" fiat a to ideálně tak, abych tím směřoval k vyvažování portfolia (rozumná diverzifikace) - ale růst bitcoinu mi to stále hatí :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Bárta | 13. 4. 2021 20:06 | reakce na Jan Altman - 13. 4. 2021 19:42

Ne, bohužel to není tím že bych měl příjem převážně v BTC, a ani nejsem důchodce/rentiér.

Většina mého příjmu je stále ještě ve fiatu. Ale asi jsem byl "příliš" úspěšný v informování o BTC v mém okolí, takže (přestože moje "běžné" výdaje jsou více než pohodově kryty fiat příjmem, a tudíž bych za normálních okolností BTC část příjmu také hodloval a neutrácel) při transakcích s mými obchodními partnery (které mám jako "vedlejšák", i když příjmy z nich už poměrně výrazně překračují můj "hlavní" příjem ze zaměstnaneckého poměru) čím dál tím víc narážím na požadavek na platbu v BTC - a obdobně se samozřejmě i já snažím o dohodnutí platby v BTC za moje služby, kde to je jen možné. Z toho hlavně vyplývá ten výše uvedený poměr...

Teď dokonce ani bitcoin/altcoiny nenakupuju vůbec. Podíl coinů v mém portfoliu je (díky růstu kurzu vůči fiatu) větší než aktuálně považuji za potřebné, takže naopak část btc přijmu převádím do fiatu/dalších investic.

Ale je pravda, že pokud ten růst bude ještě chvíli pokračovat, začnu předčasný důchod docela zvažovat. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 14. 4. 2021 10:05 | reakce na Petr Bárta - 13. 4. 2021 20:06

Aha. Tak to je skvělé! Škoda, že se vám asi nebude chtít sem do diskuse naznačovat něco bližšího o vašem byznysu za BTC, (typově) jací klienti vám platí v BTC za (typově) jaké služby (proč na ně nepůsobí Greshamův zákon, tak jako zatím na většinu ostatních).
Až bude po coroně, bylo by skvělé zajít na pivo (to se týká i některých jiných zajímavých-obohacujících diskutérů zde na FinMagu).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Bárta | 14. 4. 2021 10:58 | reakce na Jan Altman - 14. 4. 2021 10:05

Ne, sem veřejně určitě podrobnější informace o mých vedlejšácích psát nebudu, na pivo se ale klidně někdy dohodnout můžeme. :-)

Jen obecně - jde o správu počítačů a sítí a s tím související služby. Na mé zákazníky samozřejmě Greshamův zákon působí - chtějí platit ve fiatu, ale dodavatelé (mám několik "sub-dodavatelů") v poslední době začínají vyžadovat placení v BTC. A protože je kurz kterým přepočíváme CZK/USD/EUR na BTC výhodnější než ten který je "veřejně dostupný", jsem ochotný takovou platbu provést. Takže mé BTC ubývají k těmto dodavatelům, no a na oplátku já zas začínám vyžadovat platbu v BTC od svých zákazníků.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 12. 4. 2021 15:18 | reakce na Honza _ - 11. 4. 2021 22:20

Investice do "Revolučního systému" není investicív tradičním slova smyslu? Čím se liší od investice do Googlu, Facebooku? Spekulacena převratnost a jedinečnost know-how...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:13 | reakce na Honza _ - 11. 4. 2021 22:20

Spravedlivější? Protože centrální banka licencuje banky? Protože banky mohou vytvořit peněz podle libosti? Proto je BTC spravedlivější? No to jste tedy odflákl. :-) Nesmíte tolik žrát ty bláboly BTC maximalistů. Hlavně ne ty bláboly o tom, jak údajně fungují banky a současné peníze. Tihle maximalisti o tom ve skutečnosti vědí úplné minimum, resp. šíří v tomto směru úplné nesmysly. :-) BTC je nesmysl, protože jeho výhodnost oproti současných penězům se opírá o úplné nesmysly.

Internet je skvělý a užitečný nástroj a jako každý nástroj může sloužit dobrým ale i špatným věcem. A příkladem škodlivého využití internetu je právě BTC.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 12. 4. 2021 15:19 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 15:13

Vy v tom máte zase jasno, že? :-))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 16:19 | reakce na Petr Vorlíček - 12. 4. 2021 15:19

Jasně, že jo. Vždy jsem měl. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 18:55 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 18:02

"společnost po generace rotuje v kruhu"
= revoluce

Těžké časy dělají tvrdé muže,
Tvrdí muži dělají dobré časy,
Dobrá časy dělají mekké muže,
Mekcí muži dělají težké časy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ondřej Malý | 10. 4. 2021 11:31 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 09:26

To se přece nevylučuje, že si hrozící problém uvědomuje jenom hrstka lidí. Kdyby o problému věděla společnost všeobecně, tak se s tím snaží něco dělat. Že v roce 2008 hrozilo splasknutí hypoteční bubliny si také někteří uvědomovali ale většina ne.

Že si čím dál víc lidí snaží ukládat peníze víc mimo dosah státu, je ale důkaz, že si víc uvědomují, že současná situace je vymknutá z kloubů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 19:30 | reakce na Ondřej Malý - 10. 4. 2021 11:31

Za chvíli nebude ukládat co.
Plán zní jasně.
Nebudete nic vlastnit a budete šťastnej viz infografika kampaně WEF k Great Reset.
Cena za sharing se bude nejspíš přizpůsobovat vašim příjmům.
'Od každého podle jeho schopností, každému podle jeho potřeb.'
Než náhodný čtenář, komunista, začne slintat blahem, dovolím si upozornit, že schopností je zoufale málo ale potřeby jsou nekonečné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Luděk Zdražil | 10. 4. 2021 09:01 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2021 08:12

To legitimně mnělo být uvedeno takto "legitimně", omlouvám se.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Doležal | 9. 4. 2021 13:33 | reakce na Josef Fraj - 9. 4. 2021 13:09

Naštěstí přírodní ani ekonomické zákony nejdou člověkem překroutit, tudíž každá hloupost je vždy po zásluze potrestána. Bez ohledu jak silná partaj za to lobuje, nebo jak známí lidé to podporují. Takže i v článku zmiňovaný 4 denní pracovní týden, nebo jiné nápady, jako třeba nepodmíněný příjem, vždy zkolabuje na realitě života. Schopní na tom vydělají a většina populace to odskáče.

Máme obrovskou výhodu v jak volné a vyspělé době žijeme, tudíž kdo chce dokáže na hlouposti druhých pružně reagovat, a neodskáčeme to jako naši předci, kteří kvůli hlouposti velké skupiny obyvatel pak 40 let trčeli v hnoji. Za svůj život jsem zjistil, že snažit se přesvědčovat a převychovávat hloupější část populace jen neefektivně ztracený čas. Pracně jim vymluvíte jednu hloupost, do týdne se vrhnou do dvou jiných.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:18 | reakce na Martin Doležal - 9. 4. 2021 13:33

Drtivá většina Vašich příspěvků se pořád dokola točí pouze na jednom primitivním a obecně platném "axiomu": "Schopní na tom vydělají a většina populace to odskáče."

Jak to neschopní odskáčou je asi zřejmé. Ale jak schopní vydělají na zkrácení pracovního týdne? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 12. 4. 2021 15:23 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 15:18

Zaměstnanec soft skills, co nechodí do práce v pátek je sen každého zaměstnavatele, kterému je jasné, že motorky, kytary a ostatní koníčky si mohou v pátek googlit do.a, a nemusí je za to platit...Produktivita zaměstnance v pátek je asi 10% pondělka...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 9. 4. 2021 14:35 | reakce na Martin Doležal - 9. 4. 2021 13:33

To je sice hezké a něco na tom je, ale uvědomte si, že žijete (žijeme) v bublině.
I diskuse zde na finmagu jsou sociální bublinou - je tu dost lidí, kteří "se vyznají v tlačenici". I socialista Fulda se vyzná aspoň do té míry, aby chápal, jak před (jím roztleskávanou) inflací ochránit svůj majetek.

Ale existuje plno lidí, kteří nemají valné ponětí o ekonomických otázkách. A je i v podstatě zrůdné to po nich chtít. A to nemluvím jen o ne moc inteligentních a vzdělaných lidech. Ale i když budete chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, ... tak je nesmyslem, abyste zároveň musel být i ekonomem, investorem a spekulantem, abyste měl šanci ochránit plody své práce před inflační konfiskací. Je daleko efektivnější, aby se tito lidé soustředili na zdokonalování se ve své profesi.

A to ani nemluvě o nebohých prodavačkách, uklízečkách, metařích, hornících a pokrývačích - ti když se pustí do investování, tak akorát naletí podvodníkům.

Oč jednodušší to bylo v dobách, když si stačilo každý měsíc schovat pod prkno v podlaze ušetřenou desetikorunu oficiální měny (protože byla neinflační, ze zlata).

Dnes se lidé ze všech možných oblastí a oborů pokoušejí stát na půl úvazku i realitním spekulantem, investorem, burziánem - to je podle mě šílené plýtvání lidskými zdroji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+19
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:33 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2021 14:35

"I socialista Fulda se vyzná aspoň do té míry, aby chápal, jak před (jím roztleskávanou) inflací ochránit svůj majetek."

1. Nejsem socialista. Podle Vás je socialista každý, kdo není fanatický anarchokapitalista.
2. Žádnou inflaci neroztleskávám. Naopak tvrdím, že růst inflace je pro ekonomiku a centrální banku signál o tom, že v ekonomice není něco v pořádku (slabá nabídka, nebo příliš silná poptávka).

"Ale existuje plno lidí, kteří nemají valné ponětí o ekonomických otázkách. A je i v podstatě zrůdné to po nich chtít. ... Ale i když budete chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, ... tak je nesmyslem, abyste zároveň musel být i ekonomem, investorem a spekulantem, abyste měl šanci ochránit plody své práce před inflační konfiskací."

Proč by mělo být zrůdné chtít po lidech, aby znaly prostředí, v němž žijí? Co je na tom špatného? To je stejné jako považovat za zrůdnost např. zeměpis. :-)

Každý, tedy i chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, žije v určitém ekonomickém prostředí a pokud vlastnosti tohoto prostředí ignoruje, nemůže se divit následkům. Ono to není nic zase tak složitého, tak ekonomie a investování. A když už si někdo platí kadeřníka, stříhání trávníku před domem, právníky, tak proč by neměl platit i za správu jeho majetku. Rozhodně se to vyplatí. :-)

"Oč jednodušší to bylo v dobách, když si stačilo každý měsíc schovat pod prkno v podlaze ušetřenou desetikorunu oficiální měny (protože byla neinflační, ze zlata)."

Bože můj. Zase je to tady. Primitivní středověk náš vzor! :-) Ty zlaté peníze se sice neznehodnocovaly, ale o to méně jich také bylo a o to horší životní úroveň panovala, v prostředí svázaném zlatou svěrací kazajkou, v prostředí taženém cyklicky ke dnu zlatou kotvou.

Jediné v čem lze souhlasit je to, že lidé by se měli naplno věnovat především svému podnikání, svým profesím, obecně ekonomickým aktivitám. A to se v prostředí pružných účetních peněz daří velmi dobře (na rozdíl od prostředí zlaté svěrací kazajky). Více peněz umožňuje více ekonomické aktivity (jak na straně produkce, tak na straně spotřeby). A na tu radost spravovat si majetek nabytý onou ekonomickou činností, si každý nějaký ten čas jistě najde. A pokud ne, tak není problém si tyto služby zaplatit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 12. 4. 2021 17:36 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 15:33

Toto vaše chorobné zaměňování korelace a kauzality už ani není vtipné.
Pokud jste chopen tvrdit, že ve středověku se neměli krásně jako my, protože platili zlatem a stříbrem a že kdyby si tehdy zavedli ten váš vzduchem a dluhem "krytý" fiat, tak že by se měli lépe, tak je to opravdu na pováženou (resp. odbornou péči).

############################## ###########################

Zjevně se zde neshodneme, co jsou ty lepší peníze. To je ale jen argument proto, aby vy a další fanoušci tiskáren jste si dál provozovali nějaké papírky a kdo chce přejít na bitcoin ať si přejde na bitcoin a kdo chce zlato, ať si přejde na zlato - kompletně a bez žádných "ale". Za pár let si můžeme srovnat, kdo je na tom lépe.

############################## ###########################

Ono se to naštěstí již nezadržitelně děje a nikdo se vás neptá a ptát nebude.

https://assets.bbhub.io/promo/sites/12/1060725_Crypto-Apr2021Outlook.pdf

https://www.mzv.cz/bern/cz/obchod_a_ekonomika/zpravy/blockchainu_a_kryptomenam_se_pod_alpami.html

https://www.kryptonovinky.sk/pokusit-sa-zakazat-bitcoin-by-bola-hlupost-tvrdi-komisarka-sec-hester-peirceova/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 18:21 | reakce na Jan Altman - 12. 4. 2021 17:36

Ad Kauzalita.

Legrace je, že vedle zlata (jako směnné komodity) vždy existovaly i ty účetní peníze, které tu expanzi a prosperitu nakonec vždy nějak umožnili. Existence zlata (jako prostředku směny) pouze vždy držela tu expanzi a prosperitu na krátkém vodítku a když ta expanze a prosperita trvala "příliš dlouho", tak ta zlatá kotva tu ekonomiku stáhla zpět ke dnu. Jinými slovy lidstvo vlastně ani nemá žádnou relevantní zkušenost s chudobou, kterou by přineslo tvrdé dodržování 100% zlatého standardu. Doby prosperity tak mohly v těchto dobách být zaznamenány pouze proto, že zlatý standard vždy koexistoval současně i s pružnými účetními penězi.

Takže netvrdím, že ve středověku se neměli krásně a už vůbec se nedopouštím faulu, že bych rozdíly v tehdejší a nynější úrovni přičítal pouze opuštění zlata jako základu peněžního systému. To, že i v dobách zlatého standardu ekonomiky a životní úroveň rostly lze přičítat právě tomu, že zde 100% rigidní zlatá svěrací kazajka v dobách peněžních expanzí nefungovala. Ta zlatá kotva pouze vždy zbořila a pohřbila značnou část toho, to co se předtím v rámci expanze povedlo.

############################## ###########################

Ad Přechod na to, co kdo chce.

Ne. Síla a efektivita peněžní infrastruktury je v tom, že je jediná a pro všechny stejná a tedy universální. Směs komoditních a účetních peněz už lidstvo vyzkoušelo a proto také z tohoto systému uteklo a nastolilo homogenní systém účetních peněz. Neexistuje žádný důvod vracet se zpět k nějaké nestabilní směsi, která se ukázala jako problematická a nestabilní.

############################## ###########################

Ad "Ono se to děje."

Ano, benevolence vůči tomu zde je. To ale neznamená, že to není špatně. Byl by to návrat k již vyzkoušenému nestabilnímu a problematickému prostředí.

Pokud by se "podařil" přechod na 100% BTC systém, šlo by dokonce o něco, co si lidstvo dosud nikdy nevyzkoušelo. Šlo by o zavedení totálně pevné neuvolnitelné bitcoinové svěrací kazajky, která by ekonomiky jednoduše a velmi rychle zadusila. Tento rdousící aspekt by se ostatně velmi výrazně projevil už na cestě k danému stavu (100% BTC), takže i zde jde pouze o teoretickou možnost, které se nikdo nikdy v reálu nedožije.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Altman | 13. 4. 2021 19:43 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 18:21

Žít v bludu je tak pohodlné, že...?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 11:31 | reakce na Jan Altman - 13. 4. 2021 19:43

Vy předložíte fakt (i v dobách zlatého standardu ekonomiky rostly) a já Vám poskytl vysvětlení proč tomu tak bylo. Máte nějaké lepší konkurenční /nebo komplementární vysvětlení? Samozřejmě nevylučuji, že vlivů, které vedly k danému výsledku je vždy více. Vy se ale omezíte pouze na konstatování, že má část vysvětlení je údajně blud, aniž byste poskytl nějaké jiné alternativní a relevantní vysvětlení.

Přitom jste to Vy, kdo vždy píšete o škodlivosti monetární expanze, která vyvolá konjunkturu následovanou krizí. Já jen vysvětluji, co je příčinou té konjunktury (monetární expanze) a příčinou následující krize (v daném případě zlatá kotva, stahující ekonomiku zpět ke dnu). Vy nevidíte naprosto zásadní dobrodiní té konjunktury a jako příčinu následující krize označujete (zcela absurdně a bez vysvětlení) právě tu konjunkturu, jako by konjunktura sama o sobě musela být vždy bez dalšího automaticky následována krizí, což je samozřejmě zcela nepodložený nesmysl. Netvrdím, že konjunktury nenásledovaly krize (to je fakt, který nezpochybňuji). Tvrdím jen, že přímou příčinou těch následných krizí není samotná konjunktura, nýbrž něco jiného. Automatičnost a nevyhnutelnost ekonomického cyklu je tím největším omylem mnoha ekonomů. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 14. 4. 2021 12:29 | reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 11:31

Já hlavně vidím nemoralitu a nelegitimitu násilného donucování.
Amorálnost vynuceného monopolu.
A nutně tak i jeho zkostnatělost, nefunkčnost, nákladnost a zneužívání (neodstranitelné základní vlastnosti monopolu).

A to pomíjím důvody PROČ ten monopol vznikl.
Vy tvrdíte že z dobrých důvodů (podobně bolševik "vysvětloval" dráty na hranicích), já tvrdím, že vznikl proto, aby pomohl těm, kteří ho (např. na Jekyll islandu) prosadili (a to logicky na úkor zbytku, na jeho obírání a kontrolování).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 14. 4. 2021 18:22 | reakce na Jan Altman - 14. 4. 2021 12:29

Tak opět reagujete na ekonomické otázky, politruckými ideologickými moralistickými bláboly. :-) Nepochybné znamení absence věcných argumentů na Vaší straně. Už, už to vypadalo, že z toho jste už vyrostl, ale ne. Trpíte tím pořád. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 15. 4. 2021 11:07 | reakce na Richard Fuld - 14. 4. 2021 18:22

Chápu, že pro totalitáře vašeho ražení bylo zrušení nevolnictví, otroctví či Norimberských zákonů zdůvodnitelné ekonomicky, nikoli však morálně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 15. 4. 2021 17:25 | reakce na Jan Altman - 15. 4. 2021 11:07

A to právě ne. Zrušení nevolnictví, otroctví, Norimberských zákonů byly navýsost politickými (zákonodárnými) ideologicky motivovanými, nikoliv ekonomickými akty. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Luděk Zdražil | 11. 4. 2021 17:09 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2021 14:35

"Ale existuje plno lidí, kteří nemají valné ponětí o ekonomických otázkách. A je i v podstatě zrůdné to po nich chtít. A to nemluvím jen o ne moc inteligentních a vzdělaných lidech. Ale i když budete chirurg, mikrobiolog, lingvista, konstruktér, chemik, psychiatr, ... tak je nesmyslem, abyste zároveň musel být i ekonomem, investorem a spekulantem, abyste měl šanci ochránit plody své práce před inflační konfiskací. Je daleko efektivnější, aby se tito lidé soustředili na zdokonalování se ve své profesi.
A to ani nemluvě o nebohých prodavačkách, uklízečkách, metařích, hornících a pokrývačích - ti když se pustí do investování, tak akorát naletí podvodníkům."

A Vy se domníváte, že součástí převzetí odpovědnosti za vlastní život v dnešním rychlém a technologiemi protkaném světě je absence finanční gramotnosti ? To mne překvapujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Martin Doležal | 10. 4. 2021 19:35 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2021 14:35

Jasně, ale tak to funguje již tisíce let a člověk se nezmění ani za další tisíc let. Nemalá část populace je prostě určena jako výkonný zdroj, pro pohodlí a bohatství menší části společnosti. Oni to vždy odskáčí a zaplatí. Není důvod je litovat nebo se jim snažit pomoci. Nejde jim pomoci, oni si to vždy pokazí a za špatného pak berou toho, co jim chtěl pomoct. To je ten nejlépe fungující princip zákonů džungle.

Je pěkné že byly doby, kdy si někdo mohl uschovat nějaký neinflační peníz, jenže kolik takových bylo a jak žil zbytek populace? Dnes si žijeme jako v ráji. I neschopní flákači mají kde bydlet, nemrznou, nehladoví mají přístup ke vzdělání a zdravotní péči. No a ti schopní si vydělají tolik, že to nemají šanci spotřebovat, tak prostě část těch schopnějších myslí na zadní kolečka jako vy, část to naivně nacpe lumpům, co si na nich namastí kapsu. Důležité je, že vždy je možnost se poučit a začít to dělat lépe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 9. 4. 2021 17:27 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2021 14:35

>>> "..- to je podle mě šílené plýtvání lidskými zdroji."

Ono to platí obecně. Každá státní regulace ekonomiky je plýtváním z principu. Nejenom lidskými zdroji ale i zdroji přírodními, kapitálem a podobně. Počínaje zavedením měnového monopolu a centrálních bank, má toto plýtvání pozitivní zpětnou vazbu. Zrušení vazby na zlato v roce 71 tyto procesy urychlilo. V současnosti se politici snaží zachránit celý systém před kolapsem opatřeními, která by před nějakými 15-20 lety byla považována hloupý vtip ekonomického diletanta. Každé další opatření vlád a centrálních bank je zoufalejší než to předchozí a přicházejí stále rychleji po sobě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:37 | reakce na Josef Fraj - 9. 4. 2021 17:27

Někdo vidí v dění po roce 1971 plýtvání. :-)

Já tam vidím bezprecedentní růst životní úrovně, bohatství a technologického pokroku . :-)

Ale klidně si zůstaňte u toho plýtvání a té své mentality chudoby. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Capouch | 10. 4. 2021 03:40 | reakce na Josef Fraj - 9. 4. 2021 17:27

Fuldistům nikdy nedojde, jak obrovský morální/duchovní rozdíl je pořídit něco z úspor - anebo na dluh.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:43 | reakce na Jan Capouch - 10. 4. 2021 03:40

A jaký je tam rozdíl? Jediný aktuálně praktický rozdíl je v tom, že spořit se často ekonomicky nevyplatí, protože ceny rostou rychleji, než úspory + úroky.

Ten, kdo si něco pořídí na dluh, tak si to odpracuje obdobně, jako ten, co si pracně odkládá úspory. Rozdíl je v tom, že ten co spoří, ten snižuje svoji spotřebu před pořízením toho na co spoří (o uspořené částky), zatímco ten co si něco pořídí na dluh, omezuje svoji spotřebu až následně (o splátky dluhu) až do doby splacení dluhu. Je to jen posun po časové ose. Nic nemorálního na tom není.

Kde je tady nějaká amorálnost, nějaká absence toho správného duchovního rozměru?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

David Faber | 12. 4. 2021 21:58 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 15:43

"Ten, kdo si něco pořídí na dluh, tak si to odpracuje obdobně, jako ten, co si pracně odkládá úspory."

Nie, neodpracuje si to rovnako, ako ten, čo si odkladá úspory. To by platilo iba vtedy, ak by úroky na hypotéke boli rovnaké ako skutočná miera inflácie. Vlastne tu protirečíte sám sebe.

Ak si dnes vezmete hypotéku napríklad na dom, tak po každoročnom odpočítaní úrokov z daní sa jedná v podstate o bezúročnú pôžičku. Ak tú hypotéku po 30 rokoch splatíte, tak cena domu bude približne 7x tak vysoká (1,07^30). Občan zadĺžený na maximum toho čo zvládne splácať, teda každý rok dostáva zadarmo 7% svojho dlhu vo forme štátnej "dlhovej" dotácie.

To vytvára krehkú a nebezpečnú kultúru dlhu. Každý kto má tep si postupne začína uvedomovať, že ak nemá súkromné alebo firemné dlhy, tak okráda vlastnú rodinu. Lenže táto situácia vedie až k panickému zadlžovaniu. Zúfalí sporitelia prestávajú sporiť a berú si radšej hypotéky na investičné byty s mizerným výnosom len aby sa uchovala aspoň časť ich úspor pre nich, ich deti a vnúčatá. Kam to viedlo v 2009 v USA už vieme. Kam to povedie v Česku ešte len zistíme...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 12:21 | reakce na David Faber - 12. 4. 2021 21:58

Píšu přece: "Jediný aktuálně praktický rozdíl je v tom, že spořit se často ekonomicky nevyplatí, protože ceny rostou rychleji, než úspory + úroky."

Píšu přece, že si to odpracuje obdobně, tzn. nikoliv shodně. Rozdíl je právě v tom o čem píšete, tedy ve vlivu diference mezi tempem růstu cen toho, na co spořím a úrokovou mírou.

Např. na elektroniku se v mnoha případech vyplatí našetřit. Jiné věci je výhodnější koupit na úvěr.

Další rozdíl je v podstoupeném riziku. Šetření je jistě bezpečnější způsob, než nakupování na dluh. Vy popisujete pouze "výhody" nakupování na dluh, ale ignorujete rizika takového počínání.

V ohledu, že stát by neměl posilovat kupní sílu těch, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení, samozřejmě souhlasím. Veškeré státní podpory stavebního spoření a dotace úroků u hypoték bych zrušil, pokud bych o tom rozhodoval.

Máte za amorální využívání státních podpory?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 12. 4. 2021 18:21 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 15:43

Hm... soudy jsou plné návrhů na insolvenční řízení z důvodů nezvládnutého spoření, viďte?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 18:28 | reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 18:21

Tady jde o collateral damage, s nimiž se samozřejmě počítá a platí je ten, kdo tomu dlužníkovi (s vědomím tohoto rizika) půjčil, nikoliv ten, kdo vyprodukoval něco, co si ten dlužník za ty půjčené peníze koupil.

Mě to přijde v pořádku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 12. 4. 2021 19:46 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 18:28

Myslím, že jste původní domněnku pana Capoucha dokonale potvrdil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 12:35 | reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 19:46

A to si nemyslím. Z čeho to dovozujete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 10. 4. 2021 08:58 | reakce na Jan Capouch - 10. 4. 2021 03:40

Ano, na to se často zapomíná. Dřívější paradigma "musím něco vytvořit, abych to mohl směnit za něco jiného" bylo nahrazeno paradigmatem "proč bych pracoval, když můžu kupovat na dluh a někde už se tisknou peníze, které ten dluh zaplatí". Kalousek to v jedné své přednášce nazval "kulturou žití na dluh". To je téměř nekonečný morální a kulturní posun od Rašínovu "pracovat a šetřit".

V poslední době už začíná být stále většímu počtu lidí zjevné, že zavedení politických peněz zdeformovalo trh natolik, že přestal poskytovat informace nezbytné pro zdravé investice a vytvořilo tak už téměř permanentní krizovou bublinu, která se stále zvětšuje a nad kterou politici ztrácejí kontrolu. Podle mě ještě závažnějším důsledkem zavedení politických peněz je morální a kulturní úpadek společnosti proti kterému společnost dosud nenašla účinné antidotum.
---------
Mimochodem v této souvislosti si vždycky vzpomenu na kolapsologa Bártu a jeho teorii, že civilizace dojedou na to, co umožnilo jejich vzestup. Podle mě to o západní civilizaci neplatí. Příčinou jejího vzestupu byl kapitalismus, tedy zdravé peníze, dobrovolná směna, osobní svoboda, individualismus, konkurence, respekt k soukromému vlastnictví. U jejího současného úpadku je pravý opak, falešné peníze, centrální plánování, kolektivismus, brutální útok na majetek jednotlivce, tedy socialismus.

Nechci si hrát na experta přes Bártu, ale mám takové nenápadné tušení, že i on si vybral ty korelace, které se mu hodily do krámu a ignoroval ty, které se mu nehodily.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 15:59 | reakce na Josef Fraj - 10. 4. 2021 08:58

"Dřívější paradigma "musím něco vytvořit, abych to mohl směnit za něco jiného" bylo nahrazeno paradigmatem "proč bych pracoval, když můžu kupovat na dluh a někde už se tisknou peníze, které ten dluh zaplatí". "

Zase jen plané bezobsažné moralizovaní. Ono "musím něco vytvořit, abych to mohl směnit za něco jiného", totiž platí i v případě, kdy někdo "žije na dluh". :-)

Dlužník nejprve společně s bankou vytvoří peníze, za které si něco koupí a pak samozřejmě musí dlužník vytvořit něco, co na trhu za peníze prodá, aby mohl splácet bance dluh, který mu společně s těmi penězi vznikl.

Je zde pouze posun v čase v tom smyslu, že ona tvorba toho, co bude směňováno se posouvá z minulosti do budoucnosti. Komu to vadí a proč? V čem je problém? Podle mě doplnění možnosti vytvářet něco až po té, co něco (za půjčené peníze) získám, pouze umožňuje větší flexibilitu a svobodu trhu.

Jako producent přece budu raději, když budu moci někomu prodat svou produkci hned a ne až si zájemce o mou produkci na to našetří. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Daniel Bowman | 12. 4. 2021 18:06 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 15:59

Problém a amorálnost spočívá v tom, že jste tlačen do varianty 2.
A v případě, že se investice nepovede a dluh se nesplatí, tak ho zatáhne někdo jinej třeba v podobě bail out nebo QE.
Nehledě na disproporci mezi úrokem, cenou peněz, za kterou pořídí finační instituce a úrokem, který dostanete vy. Jestli tohle není lichva, tak už nevim. 0.01% pro banku 10% pro vás. To je tisícinásobek.

To pak vede k rozevírání nůžek nerovnosti. Kdy si finanční sektor bez rizika závratně bohatne, statky se skoro nevytvářejí a jak řiká paní Švihlíková, má to negativní dopad na společenskou rovnováhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 18:43 | reakce na Daniel Bowman - 12. 4. 2021 18:06

Kdo koho tlačí kam? Co je varianta 2?

Když se investice nepovede, platí za to investor a jeho věřitelé, a to je přece v pořádku.

Když banka půjčí někomu, kdo dluh nesplácí, přijde o peníze banka, a to je přece v pořádku.

Bail out a QE je určeno pro řešení systémových krizí, nikoliv každého jednotlivého selhání dlužníka, či investora.

A, ano pokud ztráty bank (které si banky způsobily samy) platí daňoví poplatníci, je to špatně. Takové banky měly být zestátněny (třeba i jen částečně), z peněz daňových poplatníků sanovány a následně zase zprivatizovány. V některých případech se to tomuto scénáři blížilo. V jiných případech, pak státy dostaly poskytnuté peníze od bank zpět i s úroky. Problémy naopak nastaly, když nějakou banku nezachránili (Lehman Brothers).

Růst příjmové a majetkové nerovnosti není žádný problém. Je to přirozený důsledek existence kapitalistického tržního prostředí, na němž není vůbec nic špatného. Finanční sektor nijak závratně nebohatne. Standardní míra návratnosti vlastního kapitálu se pohybuje v koridoru 10% - 18% a ziskovost aktiv se pak pohybuje v řádu jednotek procent (někde okolo 2%). To je naprosto v pořádku a existují mnohem ziskovější sektory, které nikdo neřeší. :-)

Statky se skoro nevytvářejí? Co je to za pitomost?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Daniel Bowman | 12. 4. 2021 20:15 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 18:43

Varianta 2 je to posunutí časové osy směrem do budoucna. Si pujčim nekryté peníze. Nejen komoditně ale ani již existující uspořenou hodnotou.

Systémové krize obřích rozměrů ale vznikají díky té divoké expanzi. Které jsou pak "řešeny" expanzí ještě divočejší atd. apod. furt dokola, protože jsou instituce Too Big to Fail.

Jestli bail out nebo znárodnění je úplně jedno. Neřeší to systémový problém. A nevinná populace to odskáče, cálne stejně.

Růst majetkové nerovnosti není problém, pokud k ní dochází přirozenou tj. svobodnou soutěží.
Na finačním sektoru není nic svobodného nebo tržního. Je to olygopol, který požívá bezprecedentních výhod a ochran od státu.

Finanční sektor závratně bohatne relativně ke všem ostatním. A je to logické, kdyby tady měla Škodovka monopol, dostávala materiál na výrobu za hubičku od Centrálního Dodavatele Dílů v množství podobné QE, tak taky závratně bohatne.

Valná většina peněz generovaná tou expanzí končí na akciovém trhu, který neustále roste, bonusy se tak vyplácejí ale není to v korelaci s tím, že by někdo něco nového vymýšlel nebo vyráběl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 13:14 | reakce na Daniel Bowman - 12. 4. 2021 20:15

Ještě jednou. Kdo koko k čemu tlačí? Na to jste neodpověděl.

Jaké nekryté peníze? Peníze nemusí být kryty pouze něčím hmotným. Současné peníze jsou kryty dluhy toho, kdo si je od banky půjčil, tedy jeho budoucí výdělečnou ekonomickou aktivitou, díky níž dlužník vydělá peníze na to, aby jimi splatil svůj dluh a peníze, které dříve vytvořil, tak mohly zase v bance zaniknout. V období mezi vznikem peněz (kdy si je půjčil dlužník) a jejich zánikem je zde ekonomická aktivita dlužníka, která dá vzniknout novým statkům jen proto, aby dlužník splatil své závazky vůči bance. Tento princip žádné krytí peněz žádnou komoditou nezajistíte. Teprve krytí dluhem dlužníka je skutečné a smysluplné krytí peněz. Pouhá existence nějaké komodity v nějakém sejfu je zcela jalovou a pasivní záležitostí. Takovéto krytí peněz je pro ekonomiky spíše brzdou a zátěží, než nějakým přínosem.

Jaká expanze? Kde proboha? :-) Současný růst peněžní zásoby pouze brání kolapsu ekonomik. Následkem není nějaká bouřlivá expanze. :-) A ano. Opakovaně přicházejícím krizím se čelí stejně, fiskální politikou, která zabraňuje kolapsům ekonomik. Opakovaně, přirozeně. Když opakovaně onemocníte, léčíte se léky také opakovaně. Co je na tom neudržitelného nebo nebezpečného. Nebezpečné by bylo přestat zachraňovat ekonomiky jen protože už jsme to dělali při minulé krizi, stejně jako je nebezpečné přestat léčit nemoc jenom protože, jste byl na tuto nemoc léčen už několikrát v minulosti.

Na problém typu Too Big to Fail je možnost reagovat více způsoby. Viz můj recept na zestátnění takové instituce, její ozdravění a následnou privatizaci. Nicméně samotný problém Too Big to Fail je jednoduše stejně reálný, jako je reálná skutečnost, že Země si "může dovolit" dopad jen malých kosmických těles a od určité velikosti (a rychlosti) už jde o příliš velké těleso s příliš velkými následky pro život na Zemi.

Zestátnění a následná privatizace samozřejmě řeší (velmi elegantně) problém TBTF tak, aby to odskákli jen akcionáři a management té banky, která svůj krach zapříčinila. Daňoví poplatníci mohou na tomto dokonce vydělat a klienti banky při této situaci nepřijdou o své peníze.

A jaký systémový problém máte vlastně na mysli? V čem vlastně spočívá? Jaké jsou jeho dopady? Pokud dojde k zestátnění, ozdravení a privatizaci, tak systém jede nerušeně dál. Nikdo (kromě akcionářů a managementu) k úhoně nepřijde.

Finanční sektor je infrastruktura v níž probíhá skutečná ekonomka v níž probíhá ta svobodná soutěž. Banky poskytují služby ekonomickým subjektům. Banky pouze úspěch ekonomických subjektů evidují ve svých účetních knihách. Banky žádné výhody oproti jiným ekonomickým subjektům nemají a vzájemně si konkurují. Jak jinak si vysvětlit, že poskytují hypotéky za sazby pod 2% (tedy s marží cca 1,75%). Kdyby zde panovaly oligopolní podmínky, tak by půjčovali za 5% (s marží 4,75%).

Finanční sektor nebohatne nijak závratně. Vzhledem k rizikovosti tohoto podnikání nepovažuji výnos vlastního kapitálu na úrovni cca 12% p.a. za nějaké závratné bohatnutí v porovnání s poměrem výnos/riziko v jiných sektorech.

Vaše přirovnání ke Škodovce a centrálnímu dodávání dílů je skutečně legrační. Centrální banky soukromým bankám nic nerozdávají. Centrální banky likviditu bankám půjčují, nebo od nich za likviditu nakupují aktiva. Žádná nějaké neférová výhoda z tohoto pro banky neplyne. Poskytování likvidity centrální bankou soukromým bankám je zde pouze z důvodu vypořádávání mezibankovních plateb a z důvodu existence hotovosti, kterou jsou banky povinny vyplácet klientům při výběrech z bankovních účtů, ačkoliv hotovost může emitovat pouze centrální banka. Obchodní banky jsou tak v tomto ohledu poněkud v jakési systémové nevýhodě.

Kde končí peníze, které si jednotlivé ekonomické subjekty vydělají (nebo si je půjčí) je věcí pouze těchto ekonomických subjektů. To, že se Vám nelíbí, co si ty subjekty za své (nebo) půjčené peníze kupují, je jen Váš problém. Takto to ve svobodné tržní ekonomice chodí. Každá utrácí peníze tak, jak uzná za vhodné. To, že takové jednání má následky v podobě drahých nemovitostí nebo akcií je jen důsledkem vůle projevené těmi, kteří peníze utrácejí za to, za co uznají za vhodné. Já to jako problém nevidím. Vůbec. Trh se tomuto chování jednoduše přizpůsobí.

Rovněž to, kdo, proč a jaké bonusy získá, je výsostným rozhodnutím toho, kdo tyto bonusy hradí. Kdo jste, abyste toto jakkoliv hodnotil?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 13. 4. 2021 15:56 | reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 13:14

Jestli chete vědět kdo tlačí, zkuste si založit banku a výdavat své vlastní bank notes.

Krytí dluhem na práci budoucí, která se nemusí uskutečnit, je ten problém.
A) někdo, i ten kdo si nepůjčil (všichni ostatní držitelé takové měny) to bude muset odpracovat, pokud se dlužník utne - to je inherentní moral hazard a nevolnictví
B)jestli to ve výsledku dělá víc energie ztraceno než stvořeno je spekulace a čistě váš subjektivní dojem, který se neopírá o fakta viz minulé i současné problémy
C) To že to brání kolapsu těch, kteří tou energií plýtvají je jen další problém

Když onemocním, protože jsem žral amfetaminy, abych postavil dům v dešti, který se nepoved, tak doporučuji nasadit odpočinek, antibiotika a pozemek prodat, ne další amfetaminy.

Já bych radši nepodporoval systém, který takové situcae TBTF vytváří. Jak to řešit, když se to rozklíží je irelevantní.
Daňoví poplatníci (ani nikdo ostatní, kdo drží peníze) na sanaci a privatizaci samozřejmě vydělat nemůžou. Spousta dluhu se nezhmotnila. Vylétla komínem a bude třeba si to odpracovat.
Vydělá na tom jenom ten, kdo si za ty dluhy stačil pořídit farmu, tenisky nebo hroudu zlata apod.

Co si za "vytvořené" peníze kdo, co pořídí, bohužel není jen můj problém. Když se jich vytvoří víc, než se pak vrátí v podobě energie plus něco navíc, tak to budem muset odmakat za ně všichni, co s nimi sdílejí ekonomický prostor resp. měnu a do jisté míry i teritorium.

Trh se přizpůsobý hodně věcem. Bohužel ten ale neexistuje v tak zásadní věci jako jsou peníze a potažmo finančí sektor. Ostatní formy kapitálu se to mohou snažit kompenzovat ale vzhledem k charakteru peněz je to težká práce - za mlhy a po pás v bahně.

Evidentně jsem někdo, kdo ty bonusy bude hradit svou budoucí prací, pokud se ten důvod k bonusům nezhmotní v odpovídající realitě. Pokud někdo dostane bonus za to, že přesvědčil činovníka ČNB nebo FED, aby mu pomohl s likviditou, protože předchozí várka šla do luftu, tak tím bonusem jen podporuji korupci a další budoucí plýtvání a okrádání všech ostatních držitelů měny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 18:21 | reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 15:56

"Zkuste si založit banku." A co jako? To samé platí o založení jakékoliv firmy, že musíte splnit předpoklady pro její založení. Když budete chtít založit automobilku, taky se budete potýkat z regulacemi. Když si budete chtít otevřít ordinaci, restauraci… Pořád budete omezen regulacemi (povětšinou smysluplnými). To nemá s podstatou peněz a jejich krytím a s Vámi tvrzeným nevolnictvím vůbec nic společného.

V čem je problém s krytím peněz budoucí prací? Krytí peněz např. zlatem taky nezaručuje, že bude v budoucnosti odvedena nějaká práce.

Jaképak dlužník se utne? Nikdo nic odpracovat za dlužníka nemusí. Selhání dlužníka hrábne do kapes pouze bance, která z toho má ztrátu (popř. nižší zisk).

Jaký morální hazard? Když dlužník selže, je v podstatě vyloučen z ekonomického, či civilizovaného života (v případě právnické osoby rovnou zanikne). To si myslíte, že bolí málo? Měli by se podle Vás selhavší dlužníci popravovat?

Žádná energie se při nesplácení dluhů neztrácí. Cca 97% dlužníků své dluhy řádně splácí, tedy tvoří hodnoty, za ně na trhu inkasují peníze a těmi dluhy splácí. Tady máte fakta. Cca 97% dlužníků funguje. Cca 3% dlužníků selhává. Co byste ještě chtěl? Dokonalost? Ta neexistuje.

Nikdo žádnou energií neplýtvá. I těch 3% selhávajících dlužníků produkuje, jen ne dostatek na to, aby zvládli splácet celé splátky. A pokud nesplácejí, tak ta jejich činnost skončí (zástava je bankou prodána…). Jaképak bránění kolapsu, těch co údajně plýtvají?

„Já bych radši nepodporoval systém, který takové situace TBTF vytváří.“ Že se Vám něco nelíbí, je jedna věc. Že, nevíte co dělat, když se to, co se Vám nelíbí, odstraní, a že je Vám jedno, jaké to bude mít následky, je pak věc druhá, která o Vás hodně vypovídá a není to nic hezkého. :-)

Daňoví poplatníci na sanaci zestátněné a následně zprivatizované banky pravděpodobně vydělají hned minimálně 4 krát!:
1. Nedostaví se ekonomická krize, která by je připravila o příjmy
2. Nepřijdou oni ani jejich zaměstnavatel o vklady v dané bance
3. Nebudou muset financovat sanaci té banky (stát si na to půjčí)
4. Výnos z privatizace může převýšit náklady na sanaci.

Výše uvedené pak platí 100% ve všech čtyřech bodech, pokud se daná banka dostane do problému kvůli poklesu cen státních dluhopisů, které vlastní.

Žádná spousta dluhů nemusí vylétnout komínem. Než banky "spálí" poskytováním špatných úvěrů celý svůj vlastní kapitál, to chvíli trvá a bankovní dohled reaguje už při prvním poklesu vlastního kapitálu pod úrovně dané pravidly kapitálové přiměřenosti. Takže šance, že banka bude zestátněna (částečně nebo zcela) ještě před tím, než přijde o celý vlastní kapitál je docela vysoká. Komínem tak vyletí akorát kapitál banky, který patří akcionářům, a to je riziko jejich postavení.

Při bankovních krizích rozhodně ceny nerostou. Spíše dochází k dezinflaci, popř. rovnou k deflaci, takže vydělávat včasným nákupem farem (či čehokoliv jiného) v takovém případě jaksi nedává moc smysl. :-) Na druhé straně držet nějaké větší množství peněz na účtu v bance nebo v hotovosti nedává smysl v podstatě nikdy. :-)

„Když se jich vytvoří víc, než se pak vrátí v podobě energie plus něco navíc, tak to budem muset odmakat za ně všichni, co s nimi sdílejí ekonomický prostor resp. měnu a do jisté míry i teritorium.“

Ne, nic si neodmakáte za nikoho. Když dlužníci nesplácí bankám, jde to na vrub vlastního kapitálu banky. V takovém případě chudne banka, nikdo jiný. A opakuji, že nesplácení dluhů je „problémem“ o velikosti nižších jednotek procent, který dokáží banky zvládat díky příjmu v podobě úrokové marže. Tento náklad navíc platí pouze dlužníci, kteří platí o tu marži vyšší úroky.

Trh do tak zásadní věci, jako je peněžní infrastruktura, jednoduše nepatří. Peněžní systém je prostředím, v němž trh funguje. To je jako chtít trh s fotbalovými hřišti. Někde by se hrál fotbal na hřišti 8 x 25 metrů, jinde 10 x 15 kilometrů… Prostě nesmysl. Instituce, které to peněžní prostředí vytváří (banky) navíc v tržním konkurenčním prostředí bezesporu fungují.

Charakter současných peněz s pružnou peněžní nabídkou je pro fungování tržní kapitalistické ekonomiky ideální. Jen si to nejste schopen uvědomit, protože tomu nerozumíte a/nebo jste jen podlehl nově tak módnímu (avšak zcela nepodloženému) pohrdání současnými penězi. Současný peněžní systém se pružně přizpůsobuje fungování trhu a v podstatě pouze pasivně účetně zaznamenává, co se na trhu děje.

Takové pružné pasivní peněžní prostředí je rozhodně lepší, než takové, kde se naopak trh musí přizpůsobovat rigidnímu (svazujícímu) peněžnímu prostředí, kde ekonomické aktivity jsou omezeny rigiditou peněžního systému (typicky zlatý standard) a kde výkon ekonomiky je omezovaná rigidním peněžním prostředí, v němž ekonomika funguje.

Tohle je ale už trochu vyšší dívčí. Téma endogenních a exogenních peněz, s čímž mají problém i slovutní profesoři ekonomických vysokých škol, takže Vám nezazlívám, že v tom nemáte jasno, resp. že máte „jasno“, aniž byste tomu rozuměl.

Těžká práce za mlhy a v bahně? Fungování v tržní svobodné ekonomice, kde nic není jisté a vše se vyvíjí podle rozmarů spotřebitelů a rozhodování (nedokonalých) lidí, které zaměstnávají producenti, samozřejmě není (a nemůže být) žádnou procházkou růžovou zahradou, ale spíše broděním se bahnem v mlze. Takže v tomto ohledu s Vámi docela souhlasím. :-) Nicméně fungování ekonomiky v prostředí rigidních komoditních peněz by pak mohlo být přirovnáno rovněž k brodění se v bahně. Sice v méně mlhavém prostředí, za to však z metrákovými olověnými botami na nohou. :-)

Když centrální banka „pomůže“ soukromé bance s likviditou, tak nejde o žádné bonusy, které byste musel Vy nebo kdokoliv jiný nějak nadpracovat.

Navíc centrální banky nepomáhají soukromým bankám v případě, že se dostanou do problémů se solventností, tedy když jim například jejich dlužníci nesplácí úvěry. Pokud taková banka přestane plnit pravidla kapitálové přiměřenosti a akcionáři nevloží do banky nový dodatečný kapitál tak, aby banka tato pravidla zase splňovala, tak na takovou banku uvalí centrální banka nucenou správu a rozhodně jí nezačne posílat nějaké bonusy, kterými by lepila ztráty takové nesolventní banky. Toto je něco úplně jiného, než když centrální banka půjčí soukromé (stále však solventní) bance likviditu z důvodu např. zamrznutí mezibankovního trhu. Avšak ani v tomto případě nedochází k nějakým špatnostem, o jakých píšete. Pro poskytování likvidity platí jasná pravidla, takže žádná korupce zde není třeba.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 13. 4. 2021 19:25 | reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 18:21

Já to zkrátim.
Nejdřív blouzníte o trhu ve finančim sektoru a pak tvrdíte, že trh do peněz nepatří. Nezačínáte z těch kontradikcí šilhat?

Dostat povolení na pekárnu...OK to trhu až tak nebrání. Ale to že tam musíte péct jen housky a jen z těsta od ČNB je asi trošku jinej problém, že?!!!!!!!!!!!

Když někomu půjčím peníze, které jsem předtím vytvořil prací, tak když on je prom-dá, tak ta původní hodnota nezanikla, tudíž i všichni ostatní, co drží peníze o nic nepřijdou. Když ale si peníze natisknu na tiskárně, půjčim je někomu a dotyčný je prom-dá. Tak všichni ostatní, kteří mají měnu zchudnou.
Se to pak musí složitě šolichat a ve výsledku stejně drží černého Petra většina populace a pár lidí, co v tom uměj chodit se pakuje, protože si na ty falešný peníze šáhly dřív než ztratily hodnotu.

Jestli je těch promrd-nych peněz 3% silně pochybuju. Hlavně vzhledem k objemům různých "stimulů" a velikostí dluhů. Tomu sám nevěříte.
Vám nekonečný úrok a 3% (mrk mrk) inflace nevadí. Mě by taky nevadila, kdybych byl amorální a nevadilo mi, že jsou lidé nuceni kolektivizovat ztráty.
Vy si to jistě omluvíte dobrým úmyslem - aby to hezky šlapalo. Jak je libo. Klidně si dál nalhávejte, co chcete.

"Jasná pravidla" to je pokus o troll? Dobrý. LOL

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 4. 2021 13:38 | reakce na Daniel Bowman - 13. 4. 2021 19:25

Vy to zase matláte. :-) Trh se státními dluhopisy (dlouhodobými úrokovými sazbami) existuje, i když je zde možnost zásahu centrální banky (QE). Trh, na kterém banky poskytují své služby existuje, i když je zde dohled centrální banky nad dodržováním společných pravidel fungování toho trhu.

Když píši, že trh někde není na místě, pak tím myslím celý peněžní systém. Mám tím namysli, že když už je na daném trhu ustaven zákony jeden konkrétní peněžní systém, neměly by tam fungovat nějaké další jiné paralelní systémy. O žádnou kontradikci nejde.

To, že banky mohou působit pouze v rámci toho jednoho zákonem upraveného homogenního systému je přece v pořádku a souvisí to s tím, co píši výše. A opakuji, že s tím, že banky působily v heterogenní směsi dvou různých peněžních systémů s sebou neslo zcela automaticky zcela zásadní problémy se stabilitou tohoto systému. Doplnění toho systému o centrální banku pouze prodloužilo periodu jednotlivých cyklů bankovních krizí (takže se zpočátku zdálo, že CB vyřešilo problém s nestabilitou systému) avšak současně zcela zásadně zvětšilo i hloubku krize, která nakonec přece jen v roce 1929 přišla. Zkušenost s fungováním paralelního provozu vícero peněžních systémů tak skončila totální katastrofou a nakonec v roce 1971 došlo (konečně) k definitivnímu opuštění této heterogenní směsi peněžních systémů a od té doby zde máme relativně stabilní homogenní systém účetních peněz.

Pořád se u Vás objevuje obsedantní posedlost selhání dlužníků. Možná jde o projev toho, že podle sebe soudíte druhé. :-) Opakuji, že 3% selhání dlužníků nejsou problémem a nejedná se o jakási úmyslná selhání, jak naznačujete, protože i ti selhávající dlužníci zpravidla za své selhání tvrdě platí.

Pořád nejste schopen pochopit, že když banka půjčí dlužníkovi nově vytvořené peníze a on pak ty peníze pouze utratí a sám nic nevyprodukuje, tedy nezíská peníze na splacení svého dluhu bance, pak nedojde k tomu, že všichni okolo zchudnou. Ten co tomu dlužníkovi něco prodal za ty peníze, co si dlužník v bance půjčil, tak ten dostal za to zaplaceno, ten nezchudl. "Zbohatl" zde "dočasně" dlužník, kterému ale banka, to má, zabaví a prodá v dražbě.

Pokud prodej dlužníkova majetku nestačí, pak přichází na řadu banka (přesněji akcionáři banky), která "odepíše ten nesplacený dluh do svých ztrát", čímž dojde ke snížení vlastního kapitálu banky. Peníze, které dlužník utratil sice dál obíhají v ekonomice, nicméně peníze, o které přišla banka musejí být doplněny do vlastního kapitálu banky akcionáři banky, takže tentýž objem peněz se z oběhu v ekonomice zase přesune do vlastního kapitálu banky, protože jinak by ta banka porušovala pravidla kapitálové přiměřenosti a následně zkrachovala. Vaše představa, že peníze vytvořené dlužníkem v okamžiku, kdy si je půjčil od banky, ochudí (v případě, že dluh nesplatí) všechny ostatní držitele a příjemce peněz, je jen povrchním a nesprávným dojmem, který jste nedomyslel až do konce, tedy až do okamžiku, kdy se nesplacení dluhu projeví ve sféře banky a jejích akcionářů. Svoji úvahu jste ukončil předčasně "v půli cesty" a prakticky to co byste měl brát v potaz označíte paušálně za jakýsi maglajz. Tím ale sám ten maglajz v chápání dané věci vytváříte. :-)

Pokud se začneme bavit o různých dotacích a "kolektivistických akcích" a obecně roli státu v peněžním systému, pak to je samozřejmě úplně jiný příběh. V těchto případech se mohou jevit Vaše názory o chudnutí lidí o něco relevantnější.

Nicméně, pokud se týče oněch cca 3% dlužníků, kteří selhávají při splácení svých dluhů, tam jednoduše pravdu nemáte. To je Vám snad teď už zřejmé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 16. 4. 2021 14:07 | reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 13:38

Když ten dlužník žádný rohlík za ty nové peníze neupeče tak je víc peněz než rohlíků = inflace. A ta dopadne na všechny.
Co je na tom k nepochopení?


Ta možnost snadné stimulace atd. apod. v kombinaci s inflací (cílenou) a související uměle stanovenou úrokovou měrou, způsobuje, že lidé investují do větších rizik, případně za to kupují šmejdy nebo se to projídá. Společnost tak chudne.
Od 70.let se ekonomika plouží, v porovnání s předchozími lety. Jestli je to díky politickému tlaku na větší monetární stimuli apod. je irelevantní. Systém CB to prostě umožňuje a to je ten problém. Nejde to zkrotit. Politické a bankovní zájmy jsou příliš silné.
Američané nespoří, vytloukají dluh dluhem a chudnou. Prostě ten celý systém je jeden velký moral hazard.

Jediné k čemu je dobrý je deficitní financování Social Security a Medicare a válčení. Takže letadla (ponzi) a stíhačky. A to Amíkům to ještě tak ani nemusí vadit jako nám. Oni si inflaci vesele exportují a ty stíhačky aspoň mají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 4. 2021 17:15 | reakce na Daniel Bowman - 16. 4. 2021 14:07

"Když ten dlužník žádný rohlík za ty nové peníze neupeče tak je víc peněz než rohlíků = inflace. A ta dopadne na všechny. Co je na tom k nepochopení?"

Ale vždyť Vám přece píši, že ten příběh nekončí tím neupečením rohlíků. Pokračuje tím, že o ty dlužníkem nesplácené peníze přijde ve finále akcionář banky, takže kolik peněz získá dlužník, který nesplácí, o tolik peněz přijdou akcionáři banky, kteří taky kupují rohlíky. Na jedné straně (u dlužníka) objem peněz stoupne, na druhé straně (u akcionářů banky) objem peněz klesne. Při stejné produkci rohlíků zůstane rovnováha mezi objemem peněz a objemem rohlíků zachována. Co je na tom k nepochopení?

Možnost snadné stimulace? O žádnou stimulaci tu nejde. K růstu potřebujete ekonomickou aktivitu nad rámec aktuálního stavu a to, zda producenti budou více produkovat a spotřebitelé budou více spotřebovávat závisí v podstatě jen na těch spotřebitelích a producentech. Stát ani jakákoliv banka je nijak stimulovat nedokáže, pokud oni sami nechtějí. Proto jsou růsty pomalé a ceny aktiv rostou, protože ekonomické subjekty se prostě takto rozhodly, rozhodly se spotřebovávat a produkovat tak, jak se rozhodly. O růstu nerozhodují státy ani banky. Ani nulové nebo záporné sazby s nimi nepohnou. Až jim to přestane stačit, pak začnou více spotřebovávat a producenti více produkovat a ekonomika poroste. Jediné užitečné, co mohou státy a banky v tomto směru udělat, je nechat to na těch ekonomických subjektech a zbytečně jim jejich jednání nekomplikovat.

Vaše představy o možnostech státu a centrálních bank stimulovat ekonomiky jsou zcela přehnané. Schopnosti států a centrálních bank pomoci ekonomikám v krizi pak notoricky podceňujete. Váš názor je tak mírně řečeno nevyvážený. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Daniel Bowman | 19. 4. 2021 20:56 | reakce na Richard Fuld - 19. 4. 2021 17:15

Ty probenděné peníze zmizej? A jak rychle?
Kdyby se půjčovalo oproti úsporám, tak na nic není třeba čekat.

Takže snižování úrokových měr není stimul? QE není stimul?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 3. 5. 2021 18:21 | reakce na Daniel Bowman - 19. 4. 2021 20:56

Ty probenděné peníze nezmizí. Ty dál kolují v ekonomice. Z oběhu v ekonomice ale zmizí peníze akcionářů, kteří jimi musí zalepit ztrátu, kterou utržila jejich banka tím, že jí dlužník dluh nesplácí.

Kdyby se půjčovalo "proti úsporám", tak by situace byla stejná. Dlužník bance nevrátí dluh, to znamená, že akcionáři musí vložit do banky kapitál, aby v ní byly peníze, které odpovídají vkladům jejich klientů. Je to úplně stejné. Proti penězům, které utratil (a nevrátil) dlužník stojí peníze, které musí do banky vložit akcionáři.

Pokud z toho banky vynecháte, tak o probenděné peníze přijde věřitel.

Ve všech případech ale nesplácení dluhů neznamená růst peněz v oběhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Malý | 10. 4. 2021 11:24 | reakce na Josef Fraj - 10. 4. 2021 08:58

Taky nejsem odborník na kolaps civilizací, ale taky se mi nějak nezdá, že by kolaps Římské říše způsobilo to samé, co mu umožnilo předešlý růst. Obří inflací, nepřetržitou občanskou válkou, enormním daňovým zatížením obyvatelstva a barbarizací armády, mj., Řím nedobyl celé Středomoří... Navíc nesmíme zapomenout na to, že Bárta, ač jistě odborník, je stále závislí na státním příjmu. Jistou míru etatismu u něj je nutné očekávat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 10. 4. 2021 17:24 | reakce na Ondřej Malý - 10. 4. 2021 11:24

Řím byl agrární impérium. Plebs uplácel půdou, A tak byl nucen stále expandovat. Což je drahé a neefektivní. Jako když facebook skupuje konkurenci. Nakonec platí diversity managers víc než inženýrům, vlastně nic nového užitečného neprodukuje, jeho šéf je fouňa a všechny kolem, už tak nějak prostě s-re.

Řím se v poslední fázi snažil překlenout svou kmenovou a klanovou podstatu a za tím účelem adoptoval křesťanství. To byla docela zásadní reforma. Dost revolučně to změnilo celý charakter společnosti. Dříve neexistovalo něco jako jedinec. Nejmenší jednotkou byla rodina, nikoliv jedinec.
Řím tak docela nezanik. Svatá říše římská pokračovala nadále. Prostě se to zreformovalo. A ano, částěčně krachlo. Zásadní ránu tomu ale zasadila Islámská expanze. Ztráta blízkého východu a severní Afriky, naprosto rozvrátilo středomořský obchod, na kterém Řím jako takový stál.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Malý | 11. 4. 2021 00:10 | reakce na Daniel Bowman - 10. 4. 2021 17:24

No, za pokračovatele Říma spíš považuji Byzanc. SŘŘ toho s antickým Římem moc společného neměla, i když zprvu tu ambici trochu měla. islámská expanze byla sice problém, ale přišla až asi 150 let po zhroucení západní části říše. Větší problém byl, jak jste zmínil zastavení expanze a s tím spojený otrokářský systém, který nestimuloval k progresi. Křesťanství v době jeho legalizace bylo už beztak rozšířené po celém východu říše, která byla ekonomicky nejdůležitější, takže taková revoluce se zase nekonala.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Daniel Bowman | 11. 4. 2021 01:44 | reakce na Ondřej Malý - 11. 4. 2021 00:10

Islám vážně naboural tu možnou kontinuitu a je jedním z hlavních důvodů tzv. doby temna - zbytky římské říše byly závislé na obchodu s Egyptem atd. Byla to dost zásadní rána.
Netvrdím, že by Řím přežil v nezměněné formě ale ta reforma a případná kontinuita by asi vypadala jinak než chabé karikatury Svaté Říše Římské apod. Až renesance přinesla obnovu Antické kultury. A to se stalo zhruba až po tom, kdy Andalúsie vykopla Maury. A konečně, když Turci dostali po čuni.

Otrokářství byl zajímavý problém. Trochu to připomíná současný problém s outsourcingem a ilegálním přistěhovalectvím. Levná, když už ne otrocká, pracovní síla, nekale konkuruje plebsu. Dokonce i v Římě se to snažily trochu zmírnit. Bohatí vlastnící půdy si vesele zaměstnávali otroky a občanům to stlačovalo mzdy. Na druho ustranu se museli podílet nebo přizpívat na aparát kolem chytání otroků.

Řím krachnul protože to pomalu zdegenrovalo ve zkorumpovanou centralizovanou olygarchii, která neměla kulturní, filosofický nástroje, jak manageovat tak velké území. Zvláště pod tlakem Avarů atd. Elity zdegenrovali, lidi byly demoralizovaný, žoldák byl stále dražší, stříbro v mincích se tak tenčilo, až to jednoho dne prostě zabalily a zmenšily jusrisdikci a upgradovali filosofii. Už ale bylo pozdě a Byzanc padla taky.
Paralely s dneškem se jistě najdou :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Josef Fraj | 10. 4. 2021 11:46 | reakce na Ondřej Malý - 10. 4. 2021 11:24

Já jsem si teď znovu pustil jeho přednášku https://www.youtube.com/watch?v=-YQyHMhQvus
a stále obtížněji hledám v jeho teoriích nějakou konzistenci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 4. 2021 12:35

https://pbs.twimg.com/media/Ex0-pR2WgAMZ2ue?format=jpg&name=large

Nahlásit

+3
+
-

Jan Altman | 9. 4. 2021 12:04

Go, Spain, go go go!
https://youtu.be/FmeQOHLwKac

Fandím jim, ať to Španělé zkusí.
Někdo ten závod s Itálií a Řeckem o bankrot a rozvrat eurozóny vyhrát musí.
________________

Mimochodem - diskuse o zkrácení pracovního týdne je krásnou ukázkou, v jakém socíku a centrálně plánovaném režimu to žijeme.
Kdybychom měli svobodu (tzn. kdyby na tom zaměstnanci byli tak jako švarcovití OSVČ = smluvní svoboda), bylo by jen a jen věcí konkrétního zaměstnance a zaměstnavatele, na jak velkém "úvazku" se dohodnou.

Nakonec to do určité míry přeci platí i dnes pro zaměstnance, nebo ne? Přeci není nemožné si dohodnout čtyřpětinový úvazek. Pokud by po tom SKUTEČNĚ byla poptávka (= velká část zaměstnanců by to preferovala), zaměstnavatelé na to budou reagovat.

Takže ve výsledku nejde o to, že lidi dnes nemohou pracovat jen 4 dny v týdnu. Mohou. Jde POUZE o to, že politici si chtějí nahnat body tím, že to jakoby plošně zařídí. Nařídí to i těm, kteří o to nestojí. A ještě budou drze tvrdit, že zaměstnancům zařídili práci jen 4 dny v týdnu za "nezměněnou" mzdu. Ale tomu věří jen ten, kdo neabsolvoval ani pomocnou ekonomickou. Práce zaměstnance má nějakou tržní cenu. Dostat může jen tolik, za kolik vyprodukuje. A pokud vyprodukuje o 20% méně, také o tolik méně dostane. Politik sice může nařídit, že mzda se nesníží, ale zaměstnavatel si to vezme (bude muset) jinde. Omezí benefity. Nebude zvyšovat mzdy a počká, až to snížení za něj zařídí inflace. Atd...

A vůbec nejlepší jsou levičácké řeči o tom, že více odpočatý zaměstnanec bude pracovat lépe. Že za 4 dny vytvoří stejně, nebo dokonce více, než nyní za 5 dní. Kdyby to byla pravda, zaměstnavatelé už s tím přišli dávno! O nic by nepřišli (nebo dokonce by získali více) a ještě by měli extra bonus (1 den volna týdně navíc) na lákání špičkových zaměstnanců.

Za jeden den si člověk odpočine. 2 dny už svádějí k tomu např. jet na chatu a postavit si tam skleník (a po fyzicky namáhavém víkendu si jít v pondělí odpočinout do práce). 3.5 dnů volna (poslední pracovní den je většinou pracovní tak na půl) už bude svádět např. k tomu si zaletět na nějaký ten "EuroVíkend" a vrátit se domů v neděli večer či v pondělí brzo ráno znavený cestou.

Nahlásit

+14
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 16:14 | reakce na Jan Altman - 9. 4. 2021 12:04

To je sranda. Fanatický obhájce "svobody" "řeší", co dělají zaměstnanci ve svém volnu a jaké to bude mít dopady na jejich pracovní schopnosti. Po tom je Vám přece úplný ho.no.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 12. 4. 2021 17:42 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 16:14

Vy jste fakt nemocnej. Já (na rozdíl od vás) lidem nehodlám nakazovat, co mají dělat.
Jen polemizuju se smysluplností PLOŠNÉHO a centrálně nařízeného zkrácení pracovní doby na 4 dny.
Nechť je to věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 4. 2021 18:46 | reakce na Jan Altman - 12. 4. 2021 17:42

Vy nemáte schopnost vnímat, co píšete. Já tam vidím, že se se.rete do něčeho, po čem Vám nic není. Volný čas zaměstnanců je jen jejich věc. Tečka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 13. 4. 2021 09:31 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 18:46

A píšu někde, že to není jejich věc? Jen polemizuju s tím, že prodloužení víkendu bude mít pozitivní vliv na jejich produktivitu. Dost možná nebude.
Jestli se někdo do lidí se.re, tak jste to vy. Nic jiného ani neděláte. Nařizujete jim, jaké peníze mají používat, že musí být účastni v penzijní pyramidové hře, že se musí zdravotně "pojistit" podle nějakého jednotného byrokratického plánu, atd...
Takže klasická bolševická demagogie. Zloděj křičí "chyťte zloděje".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Amos | 12. 4. 2021 20:13 | reakce na Richard Fuld - 12. 4. 2021 18:46

Mýlíte se. Je celá řada povolání, kde zaměstnavatel může oprávněně omezit způsob trávení volného času zaměstnance. A porušení této životosprávy může být posuzováno jako hrubé porušení pracovní kázně s důsledkem okamžitého ukončení pracovního poměru.

Zřejmě jste nikdy nezastával vysoce kvalifikované, úzce specializované místo spojené s požadavkem na intelektuální nebo rozhodovací schopnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 13. 4. 2021 13:16 | reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 20:13

Ano, zaměstnavatel může, pokud s tím zaměstnanec souhlasí a není to v rozporu se zákonem. Ale Altman? Sorry jako ten fakt ne (leda vůči svým zaměstnancům, pokud s tím oni souhlasí a není to v rozporu se zákonem). :-)

Vaše spekulace o mé osobě mě dávno přestaly bavit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 16. 4. 2021 11:15 | reakce na Richard Fuld - 13. 4. 2021 13:16

Altman: "Nechť je zkrácení pracovní doby věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance"
Fuld: " Volný čas zaměstnanců je jen jejich věc. Tečka."
Amos: "Mýlíte se. Je celá řada povolání, kde zaměstnavatel může oprávněně omezit způsob trávení volného času zaměstnance."
Fuld:"Ano, zaměstnavatel může, pokud s tím zaměstnanec souhlasí a není to v rozporu se zákonem. Ale Altman? Sorry jako ten fakt ne"

Pokus o autorské absurdní divadlo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 16. 4. 2021 13:51 | reakce na Jan Amos - 16. 4. 2021 11:15

Altmanovo: "Nechť je zkrácení pracovní doby věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance" zaznělo až jako reakce na mé upozornění, že po tom, co dělá zaměstnanec v době volna je jemu konkrétně úplný ho.no. :-)

Diskuze není jen suma výroků zaznívajících z různých stran ležící na jedné hromadě, z níž si svobodně vyberete to, co se Vám zrovna hodí. Diskuze má i časový vývoj v podobě posloupnosti a vzájemné provázanosti jednotlivých reakcí, který Vy ale zcela ignorujete. :-) A podle toho to pak ty Vaše příspěvky vypadají. Nesouvislé vytrhávání částí textů přetavené v nesouvislé manipulativní bláboly. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 16. 4. 2021 16:11 | reakce na Richard Fuld - 16. 4. 2021 13:51

„Není možná diskuse s tím, kdo se snaží nikoli pravdu hledat, ale dokázat, že už ji našel.“ — Romain Rolland

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 19. 4. 2021 17:17 | reakce na Jan Amos - 16. 4. 2021 16:11

Přesně tak. Sedí to právě na Vás. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 13. 4. 2021 11:23 | reakce na Jan Amos - 12. 4. 2021 20:13

LOL, kdo by mu ho také svěřil?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-