Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Vítejte v Developerově. Vzor levného bydlení leží hnedka za zatáčkou

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

No kdyby se smělo vyrobit a prodat jen 10tis aut ročně, tak by přeci klidně mohli obnovit výrobu Favorita, dát na něj cenovku 2 miliony a ono by se to stejně všechno prodalo.

V tomto směru je v článku obsažená kritika státních regulací správná a trefná.

Horší je ten konec s Vídní. Něčím je vhodné se inspirovat (zrušit nesmyslná omezení výstavby) a něčím rozhodně ne (stavění bytů pro vyvolené za peníze ukradené nevyvoleným).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
+19
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

"Kdyby byly úrokové míry vyšší a/nebo inflace blízká nule, či záporná, tak by ceny nemovitostí rozhodně nerostly současným tempem cca 10-20% ročně."

To je ale zásadní chyba. Myslet si, že výše úrokových sazeb (inflace) se musí pohybovat na úrovních, které zajistí stabilitu cen na nemovitostním trhu. Jsou zde daleko důležitější sektory ekonomiky, než je trh s nemovitostmi.

Rozevírání nůžek nerovnosti nepovažuji za nějaký závažný problém. Rovněž toto je zcela přirozeným projevem fungování trhu přece.

Centrální banky jsou nedílnou součástí peněžního/bankovního systému a ničemu většinou neškodí. Naopak.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-6
+
-

To samozřejmě netvrdím. ČSSR měli Marxismus-Leninismus variantu Socialismu. USA se vydalo cestou Fabiánského Socialismu / Progresivismu.
Mussolini se vydal cestou Syndikátního Socialismu a Hitler cestou Nacionálního Socialismu.
Místo legálního vlastnictví resp. zestátnění, 'means of production', "pouze" kontrolujete.
Jak řekl Mussolini: 'Vše pro stát, nic proti státu a nic mimo stát.'

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

USA měly FED. ČSSR mělo Státní banku československou. A podle Vás byl v obou zemích stejný socialismus? To vážně?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Centrální Banka je absolutně socialismus.
A dokonce svým výsostným postavením u pramene veškeré ekonomické aktivity tj. kapitálu, tak z celého zdánlivě volného trhu dělá socialistický paskvil.

Soudnictví, policii a armádu vám klidně odmávnu.
V ostatních sektorech nemá stát co pohledávat. Že se tam montuje to celé jenom prodražuje, deformuje a láká korupci.

Socialismus je jed. Vyvažovat drink jedem, je blbost.

100% kapitalismus je voluntarismus, anarchie. Já si nemyslím, že by to mocenské vákuum obstálo dlouho a proto se kloním k verzi Minarchismu.
Ať se stát laskavě soustředí na stíhání zločinů včetně podvodů apod. A zbytek ať nechá na lidech. Těch pár % lidí, kteří se o sebe nedokážou postarat se jistě milerád postarají jejich spoluobčané dobrovolně. Zvlášť když jim stát nebude brát 60% HDP.
Dneska to stejně rozdá zpět mezi střední třídu výměnou za hlasy a chudina utře hubu.

Celý ten finanční sektor stojí a padá na přítomnosti CB. Bez ní by vypadal jinak a rozhodně se nepouštěl do takových rizik a zhovadilostí. Prostě nedělaj malé chyby, protiže jsou hegemon. Stejně tak tomu bylo za velké deprese a i v 2008.

Já proti právnímu státu nic nemám. Ve svobodné společnosti s rule of law, je kapitalismus přirozený výsledek - dobrovolná výměna zboží a služeb.
Tím že stát pomocí nejen CB do toho zasahuje a zachraňuje má mnoho nežádoucích účinků
a) korupční prostředí - "legální" v podobě lobbingu nebo ilegální
b) zombie firmy - které přežívají, protože buď mají lobbing nebo zaměstnávají spoustu voličů - ale tím okrádají ostatní poplatníky a prostředky by byly využity lépe jinde
c) Tím že odčerpává prostředky na záchrany, blokuje investice jinde a ekonomika se plouží. Nejlepší ochranou zaměstnance je dostatek konkurence, ke které může přejít
d) prioritu dostávají instituce typu korporací, což je kapitola sama pro sebe

Do pasti nízkých úroků a nízké deklarované inflace se CB dostaly samy. To že jsou teď v pytly je jenom jejich vina. Nikdy se neměly pokoušet nic "stabilizovat". Celej ten koncept je ekonomicky špatně. Pomáhá se "stabilitou" jenom bankéřům a vládám financovat jejich monstrózní válečné nebo sociální programy - který jsou taky na pokraji bankrotu btw.

Jestli se USA a potažmo západ obejde bez FED, to nevím. Jaké dopady by mělo jeho zrušení a přechod na Free Banking nevím. Jestli tomu brání jen hamižnost etablovaných finančích domů a navázaných institucí nebo by to znamenalo nemožnost zbrojit a ovládat finanční trhy. Nebo tomu brání nemožnost pak umořovat
pohledávky Social Security apod.. Nevím, co je hlavní faktor. Možná jen ideologický - možnost jednoduše kontrolovat a řídit pod hlavičkou "zachraňovat".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

LandRover
BVI
Trochu náklonnosti tam je.

Seriál Crown
Liverpool
British Airlines
007
The Eagle, Cambridge
Royal Navy Museum
Guinness Beer
Beatles
Queen
Agatha Christie
RAF
Harry Potter

je to prostě v krvi...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Kdysi jsme tuším sdíleli stejnou značku ve vozovém parku...
Tak snad bych se rád, až k tomu dojde, přidal k těm BVI :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Centrální banka nerovná se socialismus.

Já jsem zastáncem kapitalismu doplněného o systémovou regulaci v několika málo odvětvích, jako je bankovní a peněžní systém, sociální a zdravotní systém, státní správa, soudnictví, policie, armáda, vzdělávání a některé klíčové infrastruktury.

Čili ryzí 100% kapitalismus je mi cizí, stejně jako opačný extrém v podobě socialismu, či komunismu. Mě se líbí vyvážená směs a ta se nevyváží sama.

To hypotéční harampádí bylo o trestuhodné směsi chamtivosti, nezodpovědnosti a státního megalomanství (rodinný dům do každé rodiny). Šlo o selhání všech zúčastněných. A nebýt diletantství amerického MF, které nechalo padnou zbytečně Lehman Brothers, dnešní svět by byl v daleko lepší kondici. Mimochodem s tím hypotéčním harampádím právě centrální banka neměla nic společného. Soukromé banky si "tisknou" peníze na hypotéky samy (tedy společně s hypotéčními dlužníky).

Výborné na kapitalismu fungujícím v právním demokratickém státě, je totiž to, že i když se něco vážně pokazí, stát vždy najde dostatek financí na to, aby to napravil, nebo alespoň to zachránil, před úplným zhroucením. Neplatí to samozřejmě pro úplně všechny pohromy.

"S velkou mocí, jde ruku v ruce velká zodpovědnost." Moc centrálních bank se velmi přeceňuje. Dnes (v době nízkých úrokových sazeb a nízké inflace) je lze spíše považovat za bezmocné. :-)

Centrální banky nejsou od toho, aby vytvářely dobro. Jsou primárně od toho aby své kompetence používaly ku prospěchu cenové stability.

Geopolitickou roli FEDu bych asi neřešil.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Proto jsem mluvil o riziku dezinterpretace. A vidíte, jak jste hned vyletěl. Riziko je velké.
Z antisemitismu vás nepodezeřívám, jak jsem vysvětlil.
Já vás podezřívám, že jste socialista. Ne neo-nacistického střihu. A to usuzuji z vaší adorace směrem k existenci a fungování CB.

To harampádí si mohli dovolit vytvořit díky prostředí ve kterém existují. A to stojí a padá s CB a všemi těmi navázanými přítěžky.

O detailech, kde soudruzi udělali chybu, se jistě můžeme přít ale
Bottom line:
Abych citoval známé rčení stýčka Petera Parkera aka Spidermana
"S velkou mocí, jde ruku v ruce velká zodpovědnost."

Vize, že systém kolem CB vytváří v součtu víc dobrého než škodlivého, je objektivně, minimálně sporná.
Jak sám vidíte z historie.

Jediný argument, který je validní pro zdůvodnění existence CB je:
USA (jako světový hráč č.1) se nachází ve válečném stavu již od roku 1914. Kinetická válka střídá etapy války studené, která je stejně nákladná.
A pro takovýto mód operování prostě potřebujete CB tj. možnost totálně kontrolovat a manipulovat měnu.

Jestli je to dobrá strategie pro ovládnutí a liberalizaci planety, lze pochybovat.
a) cena může být vyšší než nikdy nerealizovaný zisk - pomalejší tempo by bylo vhodnější (jít příkladem a zdržet se
intervencí)
b) dle charakteru systému a zvolené strategie, lze vážně pochybovat, že výsledek bude liberální (možná jen v sebe-popisu) - Faraónský model vlády a předcházející genocida je pravděpodobnější.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pokračování příkladů z předchozího příspěvku:

4. Do banky přijde držitel oněch 40 dolarů v bankovkách a založí si vkladový účet, na který je vloží. Banka zaúčtuje do pasiv nový závazek 40 dolarů v podobě nového vkladu. Do aktiv banka zaúčtuje nových 40 dolarů, které jí přibydou v pokladně.

Nově tak bude muset platit úrok 5% p.a. z nového vkladu ve výši 40 dolarů. Objem zlata v sejfu banky a existujících bankovek se nezměnil. Objem peněz v oběhu se nezměnil. Došlo pouze k výměně 40 dolarů v bankovkách za 40 dolarů v bezhotovostní formě.

5. Do banky přijde druhý dlužník banky, kterému leží na vkladovém účtu 200 bezhotovostních dolarů, které mu banka půjčila a vybere si 40 dolarů v hotovosti. Banka v pasivech sníží částku na vkladovém účtu klienta o vybraných 40 dolarů a v aktivech sníží o 40 dolarů zůstatek na pokladně.

Banka nově platí úrok 5% p.a. z vkladu 160 dolarů namísto dosavadních 200 dolarů (40 dolarů bylo klientem vybráno). Objem peněz v oběhu se nezměnil, jen došlo k změně 40 dolarů v bezhotovostní formě na formu hotovostní.

Je zřejmé, že v dané situaci banka nemůže vyplatit klientovi více než 40 dolarů v hotovosti (přestože má na vkladovém účtu 200 dolarů). Pokud by klient chtěl vybrat v hotovosti více, jak 40 dolarů, banka se dostane do problému s likviditou (ačkoliv zůstane solventní).

6. Klient banky, který si vybral 40 dolarů v hotovosti ze svého vkladového účtu je předloží bance ke směně za 2 unce zlata (1 dolar = 1/20 unce). Banka vyplatí klientovi 2 unce zlata a 40 dolarů skartuje. V aktivech banky ubyde zlato v hodnotě 40 dolarů a současně se v pasivech banky sníží původní závazek vyplatit na požádání 1/20 unci za dolar z původních 200 dolarů na 160 dolarů.

Úrokové příjmy a výdaje banky se nezmění. Objem peněz v oběhu se sníží o 40 dolarů, které v bance byly skartovány. Nastala demonetizace zlata (peněžní kontrakce) v objemu 40 dolarů.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jen pro Vaši informovanost. Do banksterů, jsem bankéřům nadával především v souvislosti s tím, jak v USA vytvořili to hypotéční harampádí a zabalili ho do úhledných balíčků s ratingem AAA a začali to prodávat po celém světě a v souvislostí s tím, co vše prováděli následně (např. v Řecku). Nějaký antisemitismus v tom hledáte zbytečně. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Na obé - ano.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

O těch Panenských ostrovech pak dejte vědět, rád bych o tom poklábosil :-)

Jinak odhaduji, že mnoho lidí bez příjmů, kteří si pořídí z vámi uvedených důvodů ŽL a paušální daň, bude nějak přemýšlet, jak využít ten "nerealizovaný milionový příjem, tak jako tak již zdaněný paušální daní" (nabízí se spolupráce s někým, kdo si potřebuje o milion snížit....)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Tak pokračování těch příkladů už asi nechám na zítra. :-)

Banka odmítla zlaté mince, nejspíše protože ceny zlata jsou docela volatilní. Hlavní otázkou je, zda Vám chtěli vůbec půjčit ty peníze. Otázka kvality zástavy je až druhá v pořadí. Ono kdysi šly zastavit bance různé věci. :-)

Informace, že platba úroků vyjde levněji, než pronájem sejfu, je jistě zajímavá. Nicméně, jak sám vidíte, není úplně jednoduché tuto výhodu realizovat. :-)

Já netvrdím, že zlato je pro banky v dnešní době důležité. Já naopak tvrdím, že zlato je pro banky v podstatě zcela obsolentní záležitost. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pokračování nechám na vašem rozhodnutí - probral jste první dvě kapitoly Účtové třídy 1

https://www.sagit.cz/info/fz01064

Bance jsem nedávno jako kolaterál nabízel zlaté investiční mince. Odmítla ho přijmout. Vysvětlíte mi proč?

V minulosti jsem měl zkušenost, že přijala jako kolaterál obraz po uhrazení dvou nezávislých odborných posudků. Smyslem není vzít si od banky půjčku, kterou nepotřebuji. Smyslem je uložit cennost jako kolaterál do bankovních sejfů. Abych předešel vašim podivům - když si vezmete půjčku ve výši procenta kolaterálu, na úrocích zaplatíte mnohem méně než za pronájem velké sejfové schránky.

Proč banky odmítají přijmout jako kolaterál zlato, když jim chci ručit za mnohem nižší půjčené prostředky a když vy tvrdíte, že i v dnešní době je pro ně důležité?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak snažil jsem se Vám (zjevně stále zbytečně) vysvětlit, že se v PRINCIPIÁLNÍ rovině mýlíte, pokud píšete o bankovnictví částečných rezerv a o tom, že banky se nemusí s nikým dělit o úroky, protože půjčují peníze, které nemají od klientů. Tohle jsou principiální záležitosti a žádné kvantitativní údaje k jejich pochopení nejsou potřebné. Číselným údajům se nevyhýbám. Jen je pro pochopení daných principů považuji za zbytečné. Nakonec je možné, že Vám chybí nějaké praktické příklady s konkrétními částkami, které by dané popisované principy ilustrovaly. :-) Tak tady jsou. Doufám, že si zase nebudete stěžovat, že to je moc rozsáhlé. :-)

A) Příklady vzniku komoditních peněz:

1. Banka drží v trezoru 10 uncí zlata. To jí umožňuje natisknout 200 dolarů v bankovkách (1/20 unce zlata / jeden dolar). K emisi těchto dolarů (jejich uvedení do oběhu) pak dojde v okamžiku, kdy banka za tyto dolary něco nakoupí, nebo je někomu půjčí. Předpokládejme, že banka těch 200 dolarů v bankovkách půjčila svému klientovi na 8% p.a. úrok.

Po emisi těchto bankovek a jejich půjčení klientovi má banka v aktivech zaúčtováno 10 uncí zlata (oceněno na 200 dolarů) a 200 dolarů pohledávku za dlužníkem. V pasivech má banka 200 dolarových bankovek (tyto bankovky jsou v oběhu a představují závazek banky tyto směnit za předem dané množství zlata) a 200 dolarů vlastního kapitálu (reprezentuje oněch 20 uncí zlata vložených majiteli banky do banky).

2. Do banky přijde klient a prodá bance 2 unce zlata. Banka natiskne(!) 40 nových dolarů a vydá je klientovi. Bance tak přibydou v aktivech o 2 unce zlata (v hodnotě 40 dolarů) a v pasivech ji přibude 40 nově emitovaných dolarů.

Každá bankou vydaná bankovka představuje závazek banky vyměnit ji za odpovídající množství zlata, proto jsou zaúčtovány v pasivech.
V obou případech emise komoditních peněz platí, že dolarových bankovek je v oběhu přesně tolik, kolik odpovídá bankou drženému množství zlata. Žádné částečné rezervy, či částečné krytí se zde nekonají. Emitované bankovky jsou 100% kryty odpovídajícím množstvím zlata.

Banka v tomto případě inkasuje 8% p.a. úrok z poskytnuté půjčky ve výši 200 dolarů. Současně banka neplatí žádnému držiteli vkladu žádný úrok, protože žádné úročené vklady bezhotovostních peněz banka v pasivech neeviduje. Právě zde by se dalo říci, že se banka s nikým o úrok nedělí. Nicméně toto je zde v naprostém pořádku, protože půjčené peníze emitovala banka za základě držení vlastního zlata a nikdo s kým by se měla o přijatý úrok dělit zde tak nefiguruje.

Oba popsané způsoby vzniku komoditních peněz představují monetizaci zlata, zjednodušeně řečeno přeměnu zlata na peníze.

B) Příklad vzniku účetních peněz

3. Banka půjčí dlužníkovi 200 dolarů na úrok 8% p.a. proti poskytnuté zástavě, a to tak, že banka půjčené peníze prostě připíše na vkladový účet dlužníka. Banka a dlužník tak vytvořili nových 200 bezhotovostních(!) dolarů. Dlužník v tomto případě předal bance namísto zlata svůj písemný závazek splatit svůj dluh a tento svůj závazek utvrdil poskytnutím zátavy.

V aktivech banky tak přibude 200 dolarů ve formě závazku dlužníka splatit půjčku bance. V pasivech bance přibude 200 dolarů bezhotovostních peněz, ležících na vkladovém účtu úročeném 5% p.a.. Bezhotovostní peníze ale nepředstavují závazek banky tyto dolary směnit za zlato. Tyto bezhotovostní účetní peníze jsou kryty závazkem dlužníka a jím poskytnutou zástavou. Objem dolarových bankovek v oběhu stále na 100% odpovídá objemu bankou drženého zlata.

Banka tak nově bude inkasovat dalších 8% p.a. z nově půjčených (a vytvořených) dolarů avšak současně bude nově platit úrok 5% p.a. držiteli vkladu, na němž je evidováno oněch 200 nových bezhotovostních dolarů, které banka půjčila svému druhému dlužníkovi. V tomto případě se tedy banka dělí o inkasovaný 8% p.a. úrok s držitelem bezhotovostních peněz tak, že 3% p.a. si banka ponechá (jako úrokovou marži) a 5% p.a. platí držiteli vkladu.

Po absolvování výše uvedených tří kroků zde tak máme banku, která emitovala komoditní peníze v objemu 240 dolarů v bankovkách (krytých na 100% zlatem) a 200 dolarů bezhotovostních účetních peněz, které nejsou zlatem kryty vůbec (jsou kryty závazkem dlužníka a zástavou). Aktiva banky tak sestávají z komodity (zlata) v ceně 240 dolarů a 400 dolarů úvěrů. Pasiva banky sestávají z 200 dolarů vlastního kapitálu, 240 dolarů emitovaných bankovek a 200 dolarů v bezhotovostní formě evidovaných na vkladovém účtu. Aktiva 640 dolarů se rovnají pasivům 640 dolarů.

V oběhu se tak nachází směs peněz sestávající z 240 dolarů ve formě 100% zlatem krytých bankovek a 200 dolarů krytých závazkem a zástavou ve formě bezhotovostních peněz. O této směsi peněz ale nelze tvrdit, že je zlatem krytá jen částečně na 54,5%. Oba druhy peněz jsou kryty na 100%, jen každý druh jinak. Jediný závěr, který lze učinit je ten, že na zlato lze směnit pouze bankovky, nikoliv bezhotovostní peníze, které ke směně za zlato nijak nezavazují.

Banka tak inkasuje úrok 8% p.a. z celkového objemu poskytnutých úvěrů ve výši 400 dolarů a platí úrok 5% p.a. z 200 dolarů ve formě bezhotovostních peněz ležících na vkladovém účtu.

Současný bankovní systém by je pak v podstatě popsán v bodě 3.

Mělo by ale být zřejmé, že skutečnost, že banka nepůjčuje vždy jen svoje peníze, nepředstavuje pro banku žádnou neférovou výhodu, resp. že banky se nedopouštěly podvodu ve formě vydávání bankovek(!) nekrytých zlatem.

Pro začátek by to takto mohlo stačit. :-) Možná Vás ještě bude zajímat, jak se situace vyvine, když někdo přijde vložit do banky své bankovky, někdo jiný bude chtít vybrat své bezhotovostní peníze z vkladového účtu v hotovosti, někdo další si dojde směnit bankovky za zlato apod. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pan Fulda se holt asi vrátil do Matrixu a pochutnává si na steaku.

Nadávání do banksterů, lze snado dezinterpretovat jako anti-semitismus, a to jednoho může stát kariéru....zvlášť ve finačním sektoru a všech ostatních, kteří potřebují kredit tj. všude. Což má zase další nepřijemné konotace. No prostě je lepší vrátit se do Matrixu, zvlášť pokud vám o svobodu zas tak uplně nikdy nešlo. CB je jako jeden z hlavních požadavků Komunistického Manifestu z velmi dobrého důvoda - bez ní ten socialismus nejde.
Takže, každý socialista (snad kromě NSDAP varianty) prostě stáhne ocas a začne hledat společenské problémy jinde...jako gender a tak.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Sqělé.
Už nad tím chvilku přemýšlím, ale takhle pregnantně bych to nenapsal, děkuji.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Můj problém (a zřejmě nejen můj) s vaším popisem bankovnictví a způsobem argumentace je trvalá absence dvou úhlů pohledu:

1) první je dlouhodobé vyhýbání se kvantitativním údajům - vy prostě buď máte na klávesnici zablokovanou numerickou část, nebo prostě nepovažujete čísla v ekonomii za důležitá. Jsou to ale právě čísla, která dávají význam popisu - když například někdo napíše, že obsluha státního dluhu bude díky hlouposti Babišovy vlády zaměřené na rolování krátkodobých dluhopisů stát v dalším období více, jde o neutrální informaci - bez chuti a bez zápachu. Takto přesně píšete vy - jako kdyby kuchař vařil bez koření a bez soli.
Stačí ale dodat, že obsluha bude o 20mld Kč vyšší, což znamená osm stovek měsíčně na každého důchodce a strohá informace dostane zcela konkrétní význam.

2) pokud se vyhýbáte kvantitativním faktům, nedokážete ve svých tvrzeních rozlišit podstatné informace a marginální jevy.

My se prostě míjíme - ve vzácné chvilce smířlivosti vám musím přiznat zásluhy za osvětu v oblasti vytváření peněz na základě dluhu, kdy jste o tomto jevu psal i v dobách, kdy to nebylo vůbec běžné. Tehdy jste ale také "dštil síru a oheň" na bankstery, což je termín, který už vůbec nepoužíváte a naopak směrem k bankám jste nyní velmi smířlivý. Každý se vyvíjíme, nicméně podle mého názoru, dokud nebudete pracovat s čísly a důsledně odlišovat hlavní strukturální jevy a nepodstatné parametry ve svých příspěvcích, budete narážet na nepochopení.

Já vlastně z vašeho příspěvku nechápu, zda jím sdělujete, že jsem trouba, který nepochopil, že vše v bankovnictví dnes funguje zcela stejně jako před padesáti lety, nebo že dnes vše funguje z hlediska klientů bank lépe, nebo zda sdělujete, že bankovnictví vůbec klienty nepotřebuje.

Snad se opět reinkarnuje třídní premiantka Kadrilla, aby vám mohla pomoci posbírat zbytečně vyházené perly arogantním asociálním vepříkům...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

"Odchod od zlatého standardu a etapy bankovnictví částečných rezerv, kdy banka pracovala především s penězi, které si do ní střadatelé uložili, k současné epoše účetních peněz je chladný kalkul bank, kdy se o výnosy z půjčování peněz už nemusí s nikým dělit, protože uložené prostředky k tomu nejsou potřebné."

Tohle je čistě "technická" (nikoliv ideologická, či světonázorová) záležitost, takže se Vám to pokusím objasnit, bez nějakých zbytečných ideologických, či světonázorových sporů. :-)

Bankovnictví částečných rezerv je mýtus, či chybný popis fungování bankovního systému, který zde panoval před rokem 1971, kdy došlo k definitivnímu opuštění toliko posledních zbytků torza zlatého standardu. Tehdy zde v rámci jediného bankovního systému fungovaly současně dva samostatné peněžní systémy.

Jednak zde banky (popř. centrální banka) emitovaly bankovky směnitelné za předem dané množství zlata, jejichž množství přesně odpovídalo objemu zlata v bankovních trezorech. Šlo tedy o 100% zlatem kryté bankovky.

A vedle toho existovaly současně i účetní bezhotovostní(!) peníze, které nebyly zlatem kryty vůbec (tedy ani částečně ne) a které byly kryty (stejně jako dnešní bezhotovostní účetní peníze) závazky dlužníků a jimi bance zastavenými majetky.

Nejednalo se tedy o částečné zlaté krytí peněz (o bankovnictví částečných rezerv). To je zavádějící pohled. Byla to směs 100% zlatem krytých bankovek a 100% zlatem nekrytých bezhotovostních účetních peněz, které byly kryty ale jinak, než směnitelností za předem stanovené množství zlata (závazkem dlužníka vrátit bance půjčené peníze a zpravidla zastaveným majetkem).

Jak je to s tím, že se banky dnes údajně nedělí o úroky, které inkasují?

V minulosti banky z obíhající hotovosti žádné úroky majitelům té hotovosti neplatily, stejně jako z jejich zlatých rezerv jim taky nikdo žádný úrok neplatil. Takže u těchto hotovostních peněz měly banky nulové úrokové příjmy ale i nulové úrokové náklady (pominu-li náklady na bezpečnou úschovu zlata).

V případě účetních bezhotovostních peněz to pak tehdy probíhalo úplně stejně, jako dnes. Banky platily úroky držitelům vkladů a současně inkasovaly úroky od dlužníků, takže příjmem bank byl rozdíl mezi těmi úroky, tedy úroková marže. V případě účetních peněz se tedy banky "dělí" o přijaté úroky právě s držiteli vkladů. Principiálně to tedy není to tak, že by si banky ty úroky nechaly vždy celé a vkladatelům nedaly nic.

Skutečnost, že banky dnes nepůjčují peníze, které by do banky vložily klienti, neznamená, že nemusí platit držitelům vkladů úrok a že tedy společně s každými půjčenými penězi (které nesou bance úrokové příjmy) existují současně i vklady (ze kterých banky úroky platí). Toto samozřejmě platilo pro bezhotovostní úvěry i v minulosti, před opuštěním posledních zbytků zlatého standardu.

Zajímavá situace nastává, v okamžiku, kdy do banky vloží klient hotovost. V takovém případě byla banka povinna hradit držiteli tohoto vkladu úrok, ale proti tomuto vkladu měla banka v aktivech pouze bankovky na pokladně, z nichž bance nikdo úrok neplatil. Pouhé získání vkladů v hotovosti by tak bylo pro banky ztrátové. V takovém případě se nabízí možnost hotovost směnit s centrální bankou za likviditu, která je úročena. Další (spíše jen teoretickou) možností, by bylo poskytnutí půjčky v hotovosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Srozumitelný neznamená krajně zjednodušující. Ale uznávám, že jste odpověděl na moji otázku.

Nicméně, když sloučím obě vaše odpovědi i "výchovné video" pana Holuba, vychází mi z toho lapidární závěr:

Odchod od zlatého standardu a etapy bankovnictví částečných rezerv, kdy banka pracovala především s penězi, které si do ní střadatelé uložili, k současné epoše účetních peněz je chladný kalkul bank, kdy se o výnosy z půjčování peněz už nemusí s nikým dělit, protože uložené prostředky k tomu nejsou potřebné.

Vy tvrdíte, že tento systém umožňuje vyšší ekonomickou aktivitu, já tvrdím, že vede nutně k situaci "křečka v kole", kdy uspořené ( a často několikrát zdaněné) finanční prostředky mizí tím, že nejsou investovány.

Ano, mě osobně by toto vadit nemuselo - umím se o rozmnožení peněz postarat. Ale nepochybuji, že většinová populace toto efektivně nedokáže a nutně chudne a tím dochází k sociálním problémům, které se stát snaží sanovat zvýšením sociálních výdajů a s tím spojeným zvyšováním daňové zátěže.

Prostředky, které produktivní jedinci v minulosti ušetřili a v prostředí částečných rezerv jim uložením do bank generovaly nezanedbatelnou rentu, už negenerují nic a tedy časem ztrácejí na hodnotě. Tyto potenciální zisky si přisvojili systémem účetních peněz banky a na nich závislé vlády. Ono by také bylo obtížné financovat vládní 20ti, 50ti a 100leté dluhopisy z peněz uložených klienty bank, protože tak dlouhý investiční horizont jedinec zkrátka nemá.

Vám tento systém imponuje, mě osobně nikoliv. Vnímám jej jako přímé ohrožení sociálního smíru a to socialismus považuji za předpeklí. Možná, že právě dokonce i v důsledku tohoto systému účetních peněz dojde v brzké době k živoření té pro vás nedotknutelné kasty důchodců.

V osobní rovině nám oběma to může být jedno, ale bohužel jsem přesvědčený, že tento systém z déledobějšího hlediska (10 let) zadělává na pořádný ekonomický a sociálně společenský průšvih.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

"Ano, ten rozhovor vám dává za pravdu. Nicméně vám nevadí úroveň toho rozhovoru? Nazval bych ho "výchovný rozhovor bankéře pro žáky ZŠ""

Ne mě nevadí, když někdo vysvětlí nějakou látku tak, aby ji pochopil i žák ZŠ. Ostatně chtěl jste po mě nějaký srozumitelný výklad. :-) A teď si stěžujete, že je to výklad vhodný pro žáky ŽŠ. Vám se taky člověk nezavděčí. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Musím Vás i tentokrát zklamat, nebudu tvrdit, že jsem něco netvrdil. :-) Naopak.

Peníze, kterými hradí dlužník bance úroky, zanikají úplně stejně jako peníze, kterými je dlužníkem splácena jistina. :-) Obecně jakékoliv peníze, které banka obdrží od nebankovního subjektu (které odepíše z vkladového účtu), okamžitě zaniknou. Např. peníze, které Vám banka strhne z vkladového účtu jako poplatek, také zaniknou.

Uvedené neznamená, že z těchto příjmů banka nemá žádný ekonomický užitek, když tyto peníze v bance zaniknou. Tyto (úrokové, poplatkové...) příjmy jsou samozřejmě příjmem banky, který (po odečtení nákladů) zvyšují hospodářský výsledek banky a tedy i její vlastní kapitál.

Ono je to logické, když si uvědomíte, že banky žádné vlastní peníze nepotřebují. Za cokoliv banky platí nebankovním subjektům, tak k tomu vždy používají úplně nově vytvořené peníze, připsané na vkladový účet toho, kdo jim za cokoliv platí.

Takže není pravda, že při splácení dluhu bankám zanikají jen peníze ve výši jistiny a že peníze, které banka obdrží jako úrok nezanikají. :-) Bance zůstává jen účetní zisk, resp. navýšení vlastního kapitálu (nikoliv samotné peníze).

Banky vytvoří vždy za určité období pouze tolik peněz, kolik činí rozdíl mezi sumou peněz bankou připsaných na účty svých nebankovních klientů (poskytnuté úvěry, úroky z vkladů, mzdy zaměstnanců banky, platby dodavatelům banky...) a sumou peněz, kterými nebankovní subjekty bance zaplatí (splátky úvěrů včetně úroků, poplatky, pokuty, za poskytnuté služby...). Lze tak napsat, že objem peněz, které za určité období přibyde/ubyde v oběhu, odpovídá saldu cash flow mezi bankou a nebankovními subjekty.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Děkuji. Oceňuji vaši snahu.

Ano, ten rozhovor vám dává za pravdu. Nicméně vám nevadí úroveň toho rozhovoru? Nazval bych ho "výchovný rozhovor bankéře pro žáky ZŠ"

Pan Holub cudně zamlčel, to co celou dobu zamlčujete i vy - peníze z dluhu sice účetně zaniknou, ale v oběhu zůstavají úroky, které dlužník bance po dobu dluhu splatil. Čili dle mého názoru není pravda, že po splacení půjčky veškeré peníze půjčkou vytvořené zaniknou. V ekonomice zůstane jejich nemalá část, která byla dlužníkem splácena ve formě úroku.

Čili u standardní hypotéky cca 30% oné jistiny.

Už ale vidím, jak píšete: "Já jsem ale nikdy nevrdil, že veškeré prostředky z půjčky zaniknou...."

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

O. K. Já nejsem pro Vás dostatečně důvěryhodný zdroj informaci, tak si poslechnete pana Holuba z ČNB zde:
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/vlog-cnb/Jak-vznikaji-penize-v-ekonomice/

Tam to říká zcela jasně stručně a srozumitelně.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Abyste neměl falešný pocit, že se vůči vám chovám pane Fulde arogantně - když chci, abyste dodal zdeoj a nepokoušel se nic vysvětlovat sám, pak vycházím z přesvědčení, že vy vládnete mimořádnou schopností roky psát a nic nesdělit. Myslím, že jste již napsal rozsahem podobné dílo jako Homér a stejně tak rozporuplné.

Ušetřete dalších marných pokusů vás i mne a využijte svoji erudici k nabídnutí zdroje, který bude třeba srozumitelnější než vy.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zkuste formulovat přesně - jakým způsobem dle vás peníze "zaniknou"
A své tvrzení podložte odkazem na nějaký veřejný zdroj nejlépe do domény CNB.cz

Toto vaše tvrzení je zcela zásadní pro vaše teorie - nezajímá mě váš výklad, zajímá mě výklad relevantního zdroje.

Ještě jednou jednoduše - vy mi nic nevysvětlujte, dodejte zdroj.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ani 7 let opakování Vám nepomohlo k tomu, abyste pochopil alespoň to nejzákladnější. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Nesmysl. Tuto zcela nesmyslnou zkratku jste si vytvořili samozřejmě sami. Já se v ohledu procesu vzniku peněz a v ohledu toho, co jsou peníze, vyjadřuji zcela přesně a bez nesmyslných zkratek. Najděte mi nějakým můj příspěvek, kde tvrdím, že peníze jsou (=) dluh. Vždy tvrdím, že vznik účetních peněz je spojen se současným vznikem dluhu dlužníka (pokud ty peníze vznikají tím, že jsou bankou půjčeny nebankovnímu subjektu). To, že je něco spojeno s něčím, bez dalšího neznamená, že mezi těmi dvěma spojenými entitami platí vztah rovnosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Tak takové bludy, že dluhy se v bance odepisují, fakt nikde nepíšu. :-) Tyhle bludy píšete jen právě Vy.

Takže pro osvěžení. :-)

Když banka půjčí nebankovnímu subjektu peníze, tak tímto ty peníze vzniknou. A když následně dlužník svůj dluh splatí, tak peníze, kterými ho splatil zase zaniknou. Samozřejmě nejde zaručit/zjistit, zda se jedná o ty samé peníze, které tehdy vznikly, když si je dlužník půjčil. Ale to je zcela bezvýznamné.

Pokud dlužník dluh bance nesplatí, pak žádné peníze samozřejmě nezaniknou. V takové případě banka vytvoří na takový dluh opravné položky, které se promítnou do snížení hospodářského výsledku banky a následně se promítnou i do výše vlastního kapitálu banky. Jinými slovy o to o co se obohatil dlužník nesplácením svého dluhu, o to zchudne banka.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Tak to jste to špatně pochopil. Já samozřejmě nepíšu, že každá vzniklá koruna je dluhem. Já píšu, že v případě, že daná koruna vzniká tím, že ji banka půjčí dlužníkovi, tak tuto korunu dlužník bance dluží a (v době poskytnutí úvěru) tutéž korunu tentýž dlužník i vlastní. To ale přece neznamená, že peníze rovná se dluh. Maximálně by v tomto smyslu do určité míry platilo, že objem peněz = objemu dluhů.

Nicméně ani toto neplatí universálně. Účetní peníze mohou totiž vznikat i jinak, než že je banka někomu půjčí. Například peníze, které vzniknou tak, že banka nakoupí od nebankovního subjektu zlato, nejsou spojeny s existencí dluhu. Jsou spojeny s držením zlata bankou. :-) V rámci systému účetních tak banky mohou tvořit i jakési komoditní peníze, které jsou kryty zlatem drženým bankou. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jediné, co socialismus vytváří, je větší potřeba socialismu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-
Zobrazit další