Diskuze: Pejsku, kočičko, poslanci, ten daňový dort vám nesežere ani velký zlý pes

Jan Altman|27. 11. 2020 16:51| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 18:35

To je obvyklý test validity teorií, ne? Zda platí i dohnané do extrému.

Jan Altman|27. 11. 2020 16:50| reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:41

Škoda, že si odmítáte připustit, že vaším bludům nevěří ani ta setina populace.
Každý soudný jedinec, když uvidí rychlý růst státního dluhu, zváží mít měnu či dluhopis takové země.
A když uvidí, že si vláda tiskne nové peníze na nepodmíněný základní příjem a na penze, začne se takové měny rychle zbavovat. Na to můžete vzít jed.
Můžete si stoupnout na bednu od jablek doprostřed Václaváku a se zapáleným výrazem proroka hlásat "moudra" o "tržním přerozdělování", "účetních penězích" a "státním dluhu, který v pohodě může růst donekonečna". Lidi leda tak vyděsíte a poběží do nejbližšího obchodu s investičním zlatem ještě rychleji, než původně měli v úmyslu.

Jan Altman|27. 11. 2020 16:45| reakce na Vít Šesták - 26. 11. 2020 16:30

Samozřejmě, můžeme podporovat růst ekonomické gramotnosti.
Ale na druhou stranu: pro vás je důležitá vaše gramotnost, vaše rozhodnutí směřující k vaší ochraně před inflací.
Že to ostatním dojde až když se ceny budou vyloženě měnit před očima, je jejich chyba - a vaše potenciální výhoda. Protože když budete z inflačního fiatu utíkat do neinflačních alternativ, tak cena toho exitu bude daleko nižší, pokud budete mezi prvními.

Jan Altman|27. 11. 2020 16:41| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 18:33

Ano, možná 95% populace takto neuvažuje.
Ale uvažuje takto těch zbylých 5% - těch nejproduktivnějších, nejzkušenějších, nejvzdělanějších a nejbohatších.
Těch 95% ani moc nemá co vyvádět, žijí od výplaty k výplatě, od dávky k dávce, od penze k penzi. Jsou EKONOMICKY IRELEVANTNÍ. Čemu věří oni je v podstatě jedno. Když vám příjem stačí tak akorát na vaši režii, tak v této rovnici nehrajete moc velkou roli.
Takoví lidé nic nikam nevyváděli ani během výmarské hyperinface.
Úkorně šli každý den s trakařem pro výplatu a pak honem rychle k pekaři, aby za ten trakař státních papírků byla ještě aspoň čtvrtka chleba.
Ale ta hyperiflace (stejně jako nyní třeba inflace v Turecku) vznikla proto, že ta menšina, která nějaké prostředky má, je masově vyváděla ze země (a naopak z ciziny investice přestaly přicházet, kvůli ztrátě důvěry).

Ono až zexituje nějaké TOP 1 až 2%, tak se to již poklesem kupní síly měny projeví a další procenta to k exitu namotivuje. Že většina nemá jak a s čím exitovat, to je smutné, souhlasím. Ale prostě to je tak.

R. S.|26. 11. 2020 19:54| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 13:19

"Banky nemají důvod nepůjčovat státu. Pro ně je to v podstatě bezrizikový kšeft..."

Bezrizikový kšeft v rizikové měně? Proč asi nevidíme zástupy zájemců o kapitálový vstup do venezuelských bank? A jak by se asi Erste, SoGe a KBC tvářili na to, kdybychom se vydali řeckou cestou na plný plyn?

A rozdíl mezi dluhovým a zdravým hospodařením je pro naše děti a vnuky ten, že jim teď můžeme pořídit jednu nemocnici a pár km dálnice, na které nemáme, nebo alokovat zdroje efektivně a díky zdravému hospodářskému růstu si v budoucnu těch nemocnic a dálnic pořídí víc. Ostatně píšeme si v zemi, kde komunistická vláda za dekády špatné alokace zdrojů vystavěla mraky věcí, které jsme následně s rozvráceným hospodářstvím nebyli schopni ani kloudně udržovat, natož stavět modernější. Byl to pro porevoluční generaci takový přínos?

R. S.|26. 11. 2020 19:32| reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:46

Pokud ti producenti živí darmošlapy, kteří u nich své platy utrácejí, a přitom jsou v zisku, pak budou v zisku i když je živit přestanou a oni u nich nenakoupí. Nebo pokud je budou živit jen z 60 % a stejně klesne i jejich kupní síla. Výnosy i náklady klesnou o stejnou částku, výsledek hospodaření se nezmění. Klidně si tento odstavec přečtěte vícekrát - dokud toto nepochopíte, nemá smysl číst dál. :-)

Ano, platí to v průměru, a pokud má někdo business postavený na prodávání pouze státním úředníkům, tak bude mít problém. Ale ten kdo primárně nabízel produkty užitečné produktivním lidem na tom bude naopak lépe a tak je to podle mě správné. Orientovat se v r. 1944 výhradně na dodávání Gestapu nebo v r. 1989 StB se následující rok také vymstilo. Historicky vzato je to jen otázka času.

Představa, že bez dobrodiní darmošlapů utrácejících peníze producentů by byli producenti najednou ve ztrátě, i když by žádné daně neplatili, je směšná. Důkaz ponechávám laskavému čtenáři jako cvičení (tápajícím napovím, že daň z příjmu není jedinou daní). Jestli jste neflákal čtení 1. odstavce, tak to zvládnete. :-)

Co se týče optického poklesu HDP, doporučuji starší článek o trenýrkovém království. Dnes živíme např. darmošlapa na úřadě, který vymýšlí a kontroluje administrativní povinnosti, bez kterých by se nám žilo lépe, a druhého v soukromé poradenské firmě, který je produktivním spoluobčanům za těžké peníze pomáhá plnit. Pokud bychom prvního darmošlapa vyhodili a povinnost zrušili, druhý by přišel o práci a HDP by kleslo, ale zbytek obyvatelstva by si polepšil - zůstalo by jim víc peněz a ubylo nesmyslných povinností. Nakonec by jim za část peněz mohli uvolnění darmošlapové třeba porýt zahradu a posekat dříví na zimu - sice by to HDP nevyhnalo do původních výšin, ale vznikly by nepoměrně užitečnější hodnoty.

Proto tvrdím, že podstatná je tvorba hodnot, po kterých vytváří poptávku sám soukromý sektor a ne stát (byť třeba nepřímo jako v uvedeném příkladě). Za domácí úkol si rozmyslete třeba dopady dřívějších nesmyslných výměn autolékárniček na HDP a blahobyt provozovatelů vozidel. :-)

Richard Fuld|26. 11. 2020 19:31| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 15:23

"O tom naprosto nepochybuji. A stát si pak půjčí 5x tolik (a další rok zase 5x tolik) a ČNB to zase a zase vykoupí za nové peníze."

To je zase ten Váš radikalismus. Cokoliv vyženete do extrému, přestane fungovat, nebo začne fungovat dokonce opačně. :-)

"Bezpochyby. Kdyby produktivita rostla o 10% pa a dluh o 5% pa, bylo by vše OK. Jenže podle mě realita bude přesně opačná, stagflační."

Růst dluhu o 10% automaticky neznamená růst peněžní zásoby o 10% a neznamená ani růst cen spotřebního koše o 10%, ale třeba jen o 3% a pak nominální růst 5% představuje 2% růst reálný. :-) Tohle byste akceptoval?

1) Ano, Venezuelu a Zimbabwe berte prosím jako výjimky potvrzující pravidlo. Mě zajímal spíše váš pohled na ČR. Když se stát v rámci koronakrize zadluží o dalších 0,5 bilionu za rok trvání krize, nic strašného se nestane. Problémy by nastaly, kdyby se v krizi "náležitě" nezadlužil. A opakuji ve skutečnosti není důležité o kolik se stát zadluží ale kolik peněz a jak utratí. Samotné dluhy nejsou problém, protože v nejhorším je koupí centrální banka ale nikdo už nedokáže stáhnout z oběhu ty peníze, které tam vpluly v krizi.

2) Myslel jsem si to, že nebudete mít exaktní odpověď. Pověst země? Investoři, kteří se budou chtít zbavit státních dluhopisů budou mít vždy komu prodat (centrální bance). :-) Problém mohou mít země bez autonomní centrální banky (eurozóna). V tomto ohledu byste měl být zarytým zastáncem vstupu ČR do eurozóny.

3) Když není možné určit jaké zadlužení už je neúnosné, pak nelze vyloučit variantu, že neúnosné zadlužení státu nenastává nikdy. Dnes je "standard" 50 letého zadlužení třeba 80% jednoročního HDP, za dalších 50 let to může být 300% jednoročního HDP, za dalších 50 let to může být 800% jednoročního HDP za dalších 1000 let to může být 100 000% jednoročního HDP. Pokud i v takovém případě bude ekonomika stabilně šlapat s inflací okolo 2% je úplně jedno, kolik činí státní dluh. Není to jednoduše důležité. Jediné co je důležité je fungující produkce a spotřeba. Kvůli tomu ekonomika existuje a nějaké společné (státní) dluhy, které drží centrální banka a stát je tak dluží subjektu, který vlastní, nemusí nikoho soudného vůbec zajímat. :-) Chce to jenom dostatek představivosti.

Mimochodem pro Řecko by bankrot možná byl lepším řešením, ale nejlepším řešením by bylo kdyby Trojka Řecko do bankrotu netlačila a ekonomicky ho neterorizovala. Řecký státní dluh měl zůstat vnitřní záležitostí Řecka a mohli jsme si tu absurdní dluhovou "krizi" ušetřit. Pořád se nemohu zbavit dojmu, že kdy Američanům vybuchly do ksichtu jejich hypotéky a vývoz jejich hypotéčního harampádí do Evropy nestihly dovršit, tak si museli vymyslet dluhovou "krizi" v Řecku, aby v tom nakonec USA nelítaly sami. :-) Ale uznávám, že to zní jako konspirační teorie. :-)

Monetizace státních dluhů? No ta by právě nenastala. :-) Při odkupování státních dluhopisů od banky by se do oběhu v ekonomice nedostala ani jediná koruna. Vše by končilo jako nadbytečná likvidita zpátky na rezervních účtech centrální banky. Já vím, že se Vám to nezdá, ale tímto jsem si fakt jistý. :-)

Ty nákupy státních dluhopisů centrální bankou by tak ani nemohly podvazovat ekonomiku. Jakým mechanismem by se tak mělo dít? Úspory likviduje růst cen spotřebního koše a ten při rozumném tempu státního utrácení (a s tím souvisejícího zadlužovaní) vůbec nemusí nastat. Jak by to křivilo strukturu ekonomiky a proč by to bylo špatně? Ano všiml jsem si, že socialisti i komunisti se najednou stávají rozpočtově "odpovědnými". Je to až směšné. :-) Že se tím oháněl Kalousek a Nečas to mi přišlo přirozené z nějakého mě neznámého důvodu přirozené ale, že se tímto směrem vydá levice? :-)

Ano bez využívání možností států, které jim poskytuje pružný peněžní systém by se nám to dávno zhroutilo. Souhlas. Proto je tak důležité, že si v dnešní opravdu vážné krizi všichni vyzkouší státní deficity v částkách, o kterých se jim nikdy ani nesnilo. A až sedne prach, tak zjistí úžasnou věc, že se vlastně nic strašného nestalo, že jenom zachránili ekonomiky před kolapsem a mohou pokračovat dál! Zázrak! A kdyby se některým blázínkům následně zachtělo ty nově narostlé státní dluhy začít splácet, tak se jim z toho zaručeně zatočí hlava, až si uvědomí, co by tím mohli způsobit. Prostě tahle koronakrize lidem a tentokrát i těm nahoře, konečně otevře v otázce NEzávažnosti státních dluhů oči dokořán. A že budou koukat, na to si vsaďťe. :-) A příznivci MMT budou říkat, my Vám to říkali. :-)

"Ono by se vidělo, jestli by u takové měny lidi zůstávali, pokud by měli snadnou a legální možnost volby. Podle mě ne. A to, že ten fiat je ve svém postavení udržován silou (zákony, vyhláškami, ...) svědčí o tom, že si toho stát je vědom (ostatně když tady mnozí vykřikují, že stát zakáže bitcoin, protože ho bude ohrožovat, tak je to jen důkaz toho, že ten, kdo toto hlásá, sám vidí, jaký je fiat křehký shit vyžadující neustále bandu goril s pistolema, aby si udržel své postavení)."

Ve Švédsku u té měny zůstávají a už dávno všichni mohli prchnout jako srnky k např. BTC, protože je žádná povinnost přijímat zákonou měnu nestíhá. A co? Nic! A bitcoin taky zatím žádný stát nezakázal, pokud se tedy nemýlím. :-)

Účetní peníze nejsou žádný křehký shit. :-) Naopak, prokazují ve všech krizích, jak robustní, odolný a nezničitelný systém to je! Výjimkou je snad ta dluhová "krize", kdy Trojka šla proti Řecku a zcela nesmyslně proti možnostem, které účetní peníze právě v takových situacích skýtají. To byla ostuda. A všichni tehdy na skočili. Všichni blábolili o líných pijácích ouza. Děs běs. Snad se ale dnes poučili. Současná krize jim nastavuje nyní zrcadlo v tom smyslu, jak ohavně se všichni chovali k Řecku a nyní se chovají z hlediska státních dluhů mnohem hůře, než kdy to Řecko a najednou to jde. Žádný problém, protože tehdy by to šlo taky! Když jde o Němce, Holanďany, Rakušany a další tehdejší mravokárce. Tehdy šlo "jen" o nějaké marginální Řecko. Divím se, že tohle téma dávno není zpátky na stole! Vlastně se nedivím. :-)

Richard Fuld|26. 11. 2020 18:35| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 15:09

To je právě ten Váš problém, že jste v mnoha věcech příliš radikální. :-)

Richard Fuld|26. 11. 2020 18:33| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 15:03

Psal jsem o Vás, ne o tureckých hordách. :-) A ani ty tureckého hordy žádné liry ze systému nevyvedou. Budou tam pořád, jen jim zvýší rychlost oběhu.

A proč si myslíte, že základní nepodmíněný příjem vyvolá u signifikantního podílu lidí nedůvěru ve vlastní měnu? Tímto způsobem uvažují maximálně setiny promile zdejší populace, a to Vám možná příliš fandím.

Vít Šesták|26. 11. 2020 16:30| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 13:49

V podstatě se změní jen struktura zdanění (kam počítám i inflaci a další skryté jevy), což změní:

1. Jak se tomu můžeme bránit – fajn, tady se moje šance asi zvýší. I když z pohledu budoucího OSVČ moc ne. A pro spoustu lidí to bude naopak skrytější.
2. Jak moc to bude vidět – tady jsem spíše skeptik. Snížení daní z příjmu bude viděno jako přívětivý krok ze strany státu (což je samo o sobě pravda), ale zároveň inflace bude viděna jako chamtivost obchodníků.

Samozřejmě, noc z toho není dané. Můžeme se snažit to vysvětlovat lidem. Můžeme různé podporovat organizace zvyšující ekonomickou gramotnost, klidně různé organizace s různým zaměřením (INEV, Svobodný přístav, …). Ale snadné to nebude.

Jan Altman|26. 11. 2020 15:30| reakce na R. S. - 23. 11. 2020 12:32

Souhlasím.
Až někdy (za 5 let?) bude stát chtít nějak zásadněji zregulovat bitcoin, ten již bude tak rozšířený, že to vzbudí odpor (navíc to již bude díky "velikosti" bitcoinu i ekonomicky problematické).
Až se někdy (10 let?) bude lámat chleba, bojovat za stát nepůjde ani noha. Pro většinu (hlavně pro produktivní) bude jen přítěží.
Nakonec obludně drahý sociální stát se stane jednou přítěží i pro oligarchy, kteří dnes vládu podporují, či jsou přímo její součástí. Stejně tak se pro ně stane přítěží státní dluh, inflační měna, 3 miliony penzistů, milion státních zaměstnanců a milion grantařů, dávkařů, neziskovkářů, věčných studentů, atd...
Shoděj to sami soudruzi u koryt, jako v 1989. Už ani pro ně nebude stát za to to hájit, už i pro ně to bude jen brzdou dalšího rozletu.

Jan Altman|26. 11. 2020 15:23| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 14:48

"No, pokud to přijde, ČNB od všech, co si nebudou přát držet státní dluhopisy, tyto odkoupí."

O tom naprosto nepochybuji.
A stát si pak půjčí 5x tolik (a další rok zase 5x tolik) a ČNB to zase a zase vykoupí za nové peníze.

"Zde je relevantní tempo růstu a ekonomický kontext v jakém k němu dochází."

Bezpochyby. Kdyby produktivita rostla o 10% pa a dluh o 5% pa, bylo by vše OK.
Jenže podle mě realita bude přesně opačná, stagflační.

Co se týče těch vašich otázek:
1) No a výsledek vidíme ve Venezuele a Zimbabwe. Nebo myslíte, že když si stb.Bureš letos půjčí 400, příští rok 550 a rok na to 950mld (a ČNB to bude vykupovat), že to žádný efekt mít nebude? Že státní dluh od nějaké výše zpomaluje růst, to říkají s prominutím i větší ekonomické kapacity, než vy.
2) Exaktní hranice není. Japonsku zatím prochází 240% zadlužení, jiní bankrotují při polovičním. Je to samozřejmě jednak o tom, kdo ten dluh drží, ale také třeba o tom, jaké ta země má image mezi investory (a zde je prostě ČR někde MEZI Japonskem a Venezuelou či Řeckem, jen nevíme přesně kde).
3) Ano, pokud je dluh denominován ve vlastní měně, bankrot může nastat jen když vláda, resp. CB usoudí, že to je menším zlem, než jiné alternativy (život s 300% dluhem). Např. pro Řecko by asi bankrot býval rozumnějším řešením (krátká bolest, pak růst), než ta 10 let trvající agónie (jejíž konec se stále neblíží, spíš časem přijde druhé kolo dluhové krize).

Každopádně monetizace dluhu má celou řadu negativních efektů. Podvazuje růst, likviduje úspory, pokřivuje strukturu ekonomiky, atd... Ne nadarmo se donedávna tvrdilo (i mezi etatisty, socialisty, ...), že něco takového je nepřípustné. Nyní to najednou přípustné je, ovšem z donucení okolnostmi (bez intervencí CB, bez QE a ZIRP by se ten "úžasný, stabilní a odolný systém" zhroutil již v 2008). To je, co?

Ono by se vidělo, jestli by u takové měny lidi zůstávali, pokud by měli snadnou a legální možnost volby.
Podle mě ne. A to, že ten fiat je ve svém postavení udržován silou (zákony, vyhláškami, ...) svědčí o tom, že si toho stát je vědom (ostatně když tady mnozí vykřikují, že stát zakáže bitcoin, protože ho bude ohrožovat, tak je to jen důkaz toho, že ten, kdo toto hlásá, sám vidí, jaký je fiat křehký shit vyžadující neustále bandu goril s pistolema, aby si udržel své postavení).

Jan Altman|26. 11. 2020 15:09| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 14:37

Jasně. A já bych byl dokonce v tomto i radikálnější, než vy.
Zrušit daně úplně a veškeré prostředky státu dodávat tiskem-dluhem.
Já jsem na to připraven, jen by na má slova došlo o něco dříve (ale podle mě na to dojde tak jako tak, už kvůli demografii).
Rozhodně se nebudu bránit státnímu monetárnímu přerozdělování od držitelů měny a dluhopisů k držitelům reálných aktiv (podíly ve firmách, nemovitosti) a alternativních peněz (Au, Ag, btc, ...).
Jen bohužel i mezi lidmi, na kterých mi docela záleží, je stále dost naivků, kteří věří, že stát se bude chovat cca zodpovědně a úspory jim nezničí. Těch mi je líto.

Jan Altman|26. 11. 2020 15:03| reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 14:36

Fakt jo?
Takže když se např. Turci začnou hromadně zbavovat turecké liry a měnit ji za dolary, zlato a bitcoiny, tak je to vlastně pro liru neutrální zpráva, že?

Možná ve vašem světě ano. Ale v reálném světě ztráta důvěry v měnu a masové zbavování se této měny je definičním znakem hyperinflace.

Richard Fuld|26. 11. 2020 14:48| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 14:01

"Ano, jsem zvědav, kdy na vládu dolehne např. ztráta důvěru na trzích a růst výnosů dluhopisů.
Dříve či později to přijde."

No, pokud to přijde, ČNB od všech, co si nebudou přát držet státní dluhopisy, tyto odkoupí.

"Jediný dostatečně velký zdroj financí zkrátka je tiskárna-dluh. Také na něj lidé nebudou reagovat bezprostředně odmítavě, jako na zvyšování daní. Že to časem skončí špatně, to ví každý kromě p.Fulda."

Neexistuje relevantní důvod, aby to nutně skončilo špatně, jenom proto, že ten státní dluh stále poroste. Zde je relevantní tempo růstu a ekonomický kontext v jakém k němu dochází.

Nikdo mi doposud neodpověděl na tyto otázky:

1. Proč je státní dluh problém, když je vždy možné, aby ho skoupila centrální banka?
2. Kde je hranice státního zadlužení, jejíž překročení způsobí nějaký problém?
3. Pokud umíte určit takovou hranici, tak proč její překročení bude problémem a jaké následky bude mít tento problém a proč nebude moci tento problém vyřešit zase ta centrální banka?

Richard Fuld|26. 11. 2020 14:37| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 13:50

Ano, vidím, že ta shoda v této parciální věci opravdu existuje. :-)

Richard Fuld|26. 11. 2020 14:36| reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 13:49

"Já už jsem smířen i s tím, že dříve či později zavedou i nepodmíněný základní příjem. Jen jim "dopředu slibuji", že ty peníze navíc neutratím za kraviny ("nerozhýbám ekonomiku"), ale vyvedu ze systému. Do bezpečí. Z cinklé měny, kterou si stát tiskne, aby mohl rozdávat nepodmíněný příjem."

Vy jste ale komik. :-) Tím, že za nějaké peníze koupíte např. BTC, tak tímto žádné peníze ze systému nevyvedete. Ty tam samozřejmě zůstanou. Pokud budete chtít skutečně obdržené peníze "vyvést ze systému", pak s nimi musíte splatit svůj (nebo někoho jiného) dluh v některé z bank. :-) Pak teprve dojde k "vyvedení peněz ze systému", přesněji k jejich zániku. :-) Takto vypadá ten správný exit. Pokud nemáte dluhy, nemáte ani jak z tohoto systému vyvádět peníze. :-)

Jan Altman|26. 11. 2020 14:01| reakce na Michal Mrozek - 25. 11. 2020 13:52

Ano, jsem zvědav, kdy na vládu dolehne např. ztráta důvěru na trzích a růst výnosů dluhopisů.
Dříve či později to přijde. A nemá cenu si říkat, že dluhový problém by bez současného rozhazování nepřišel. Přišel by už kvůli demografii.

Ale na druhou stranu si nemyslím, že zvedat daně bude tak snadné.
Když za 2 roky vláda přijde s tím, že se ruší to současné snížení, tedy přijde s tím, že každému klesne o 3 tisíce čistá mzda (!), na kterou si již lidi zvykli, nastavili si na to útraty, výše splátek hypo, leasingu auta a spotřebitelských úvěrů... no to chci vidět, co se stane (davy v ulicích, pád vlády, ...).

A i kdyby to prosadili - pokud v průměru každý druhý občan (=zaměstnanec) utratí každý měsíc o 3K méně, přijde ekonomický propad.

A nikde jinde, než od zaměstnanců, to vzít nemohou. Podnikatelů je relativně méně, plus mají daleko širší možnosti obrany proti daním - také proto se jim zavedl napřed výdajový paušál a pak paušální daň. Ne proto, že by vláda milovala živnostníky. Ale že ví, že takto (relativně nízké a administrativně jednoduché) nastavené daně zajistí vyšší výběr a snaha o ještě větší výběr narazí na Lafferovu křivku.

Můžeme se podívat, kolik vláda může vybrat jinak - např. růst spotřební daně z cigaret, alkoholu a PHM. Nyní zvedají cenu cigaret o 8Kč na krabičku. Kolik tím získají? Jednotky miliard? Ale chybí jím stovky! A ten výnos je navíc sporný, protože zvýšení daně bude stimulovat pašování a hledání alternativ (nakonec i tráva od dealera vyjde levněji, než tabák od státu).

Jediný dostatečně velký zdroj financí zkrátka je tiskárna-dluh. Také na něj lidé nebudou reagovat bezprostředně odmítavě, jako na zvyšování daní. Že to časem skončí špatně, to ví každý kromě p.Fulda. Ale nemusí to být za rok, ani za 5. A dál žádná vláda neuvažuje, nemá důvod.

Jan Altman|26. 11. 2020 13:50| reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:04

Ano. Bylo by zvláštní, kdyby ne.

Jan Altman|26. 11. 2020 13:49| reakce na Vít Šesták - 26. 11. 2020 08:38

To máte pravdu.
Ale nikdo vás nenutí držet státní dluhopisy (či fondy jimi naplněné), ani fiat měnu (kterou centrální banka bude tisknout, aby ten dluh vykoupila a udržela výnosy dole). Kdo je drží, na toho platí "každý svého štěstí strůjcem".
Ano, odnese to plno nevinných lidí - ale odnášejí to již dnes (např. v 3. pilíři, či ve fondech peněžního trhu, na termínovaných vkladech, atd...), takže to nebude žádná novinka. Mohu jen šířit osvětu o nutnosti sebezáchovného exitu, víc udělat nemohu.
Ale pokud se stát do zadlužování a tisku opře (skokově) víc, je docela šance, že to skokově dojde více lidem (exit se urychlí, exitující dále zrychlí inflaci fiatu, to dále namotivuje k exitu další a za chvíli bude po problému - po problému, který tak jako tak máme a který tak jako tak dříve fatálně zasáhne většinu lidí).

Já už jsem smířen i s tím, že dříve či později zavedou i nepodmíněný základní příjem. Jen jim "dopředu slibuji", že ty peníze navíc neutratím za kraviny ("nerozhýbám ekonomiku"), ale vyvedu ze systému. Do bezpečí. Z cinklé měny, kterou si stát tiskne, aby mohl rozdávat nepodmíněný příjem.

Richard Fuld|26. 11. 2020 13:34| reakce na Josef Fraj - 26. 11. 2020 10:25

"Primitivní příklad uvádím hlavně kvůli vám, protože nic složitějšího nechápete."

A to právě nemusíte. Já se orientuji i v komplexnějších příkladech, než v těch typu "Pepa Frantovi". :-)
A nemáte pravdu. Mezi komplexním a primitivní příkladem je samozřejmě relevantní rozdíl a proto se mohou lišit i způsobem fungování. A třeba ta Vaše "inflační daň" je krásný příklad. V primitivní komunitě 3 lidí se dá lehce prokázat, že za standardních podmínek dolehne na všechny tři členy komunity. V komplexní komunitě milionů lidí používající účetní peníze "inflační daň" může být rozložena mezi tolik lidí, že nebudou tento vliv schopni odlišit od běžných cenových tržních fluktuací. A pokud uplatníme "inflační daň"
v krizové situaci, kdy zde hrozí dezinflace nebo deflace, pak "dopadem" takové "inflační daně" bude "pouhé" zabránění dezinflace nebo deflace, tedy pro chod ekonomiky půjde dokonce o pozitivní vliv. Takže komplexnější prostředí přináší kopmlexnější výsledky. Tady si s tím Vaším reduktivním primitivismem a zcela nepřiléhavými analogiemi k fyzikálním zákonům fakt nevystačíte. :-)

Richard Fuld|26. 11. 2020 13:19| reakce na Michal Mrozek - 26. 11. 2020 11:34

"Tak to jsem moc zvědav, jak si ověříme tuhle teorii v následujícím roce či dvou. :)"

No ověříme si přesný opak. :-) V tom je ten fór. V tomto se pan Žídek mýlí. Banky nemají důvod nepůjčovat státu. Pro ně je to v podstatě bezrizikový kšeft a kreditní expozice vůči státu jim nijak nezužuje prostor pro financování soukromého sektoru. Je to prostě nastavené dobře. Stát si tak bude moci půjčovat i v případě trvalého deficitu státních financí. Vždyť do nástupu Andreje to tak dělal i náš stát přes dvě dekády. :-) Proč ne dalších 100 let, resp. furt? :-)

Vyrovnané hospodaření může ale taky znamenat, že dětem a vnukům tady budou pořád chybět nějaké dálnice, nemocnice, nebo zde bude pořád zaostalá a chudá ekonomika, zatímco budou závistivě koukat na mnohem lepší stav v těch zadluženějších zemích. :-) A k čemu jim pak bude, že v účetní knize státu je nějaké malé číslo státního dluhu, oproti číslům evidovaným v jiných zemích, které pochopily, jaké možnosti jim současný peněžní systém poskytuje? Podle mě, pokud bude v příští vládě ANO, nebo ODS, tak to snížení bude zachováno, tedy pokud bude nejprve definitivně schváleno.

Michal Mrozek|26. 11. 2020 11:34| reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:15

"Pan Žídek tam jasně píše, že vysoké státní výdaje a nízké státní příjmy, tedy konstantní deficitní "hospodaření" státu není problémem, protože investoři a banky přestanou nakupovat státní dluhopisy a to přinutí vládu snížit státní výdaje, namísto aby zase zvyšovala daně. :-)"

Tak to jsem moc zvědav, jak si ověříme tuhle teorii v následujícím roce či dvou. :)

Mýlíte se, pouze vyjadřuji obavu z toho, jak brzy se to celé obrátí zase na starou cestu a daně se zase budou zvyšovat...

Vyrovnané hospodaření jednoduše znamená, že nebereme dětem a vnukům. Odmítám se podílet na této mezigenerační krádeži, ale samotný krok snížení daní vidím jako pozitivní. Jen jsem ohledně tohoto osamoceného kroku správným směrem skeptik, protože si myslím, že aktuální vláda si brzy uvědomí, že šlápla jinam než chtěla.

Josef Fraj|26. 11. 2020 10:25| reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:51

Primitivní příklad uvádím hlavně kvůli vám, protože nic složitějšího nechápete. Nechápete, že Archimedův zákon platí ve vaně stejně jako v Lipenské přehradě. Krádež je krádež bez ohledu na velikost území, které je okrádáno a bez ohledu na to, jaký druh daně se proto použije a inflační daň je zase jenom daň.

Vít Šesták|26. 11. 2020 08:38| reakce na Jan Altman - 24. 11. 2020 16:36

No, nevím. Samo o sobě beru snížení daní jako pozitivní. A s argumentem pro financování na dluh bych i souhlasil, pokud by dluh lidé financovali zcela dobrovolně. Ale v situaci, kdy (1) máme různé regulace více co méně nutící státní dluhopisy různým fondům a (2) více či méně otevřeně se mluví o nákupu dluhopisů centrální bankou, přijde mi to spíše jako změna formy zdanění.

Navíc na této změně formy vidím jednu negativní věc: Není to moc vidět, a spousta lidí související negativní jevy nebude spojovat se státní regulací. Což může být průšvih…

Richard Fuld|25. 11. 2020 16:51| reakce na Josef Fraj - 23. 11. 2020 23:39

Zase vedle jak ta jedle, s tím Vaším dokola omílaným primitivním příkladem, který je totálně odtržen od současné reality a snad by mohl platit v nějaké té prvobytné pospolnosti ovládající území o rozloze menší zahrádkářské kolonie. :-)
A nikde nepíšu ani o krádeži ani o daních. Píšu o tom, že peníze zákazníkům, kteří přišli v krizi dočasně o příjmy by jim dal stát, který by si je půjčil od bank, čili by je žádnému pekaři neukradl ani by je nevybral na daních. :-)

Richard Fuld|25. 11. 2020 16:46| reakce na R. S. - 24. 11. 2020 00:42

"Protože své platy utratí, kdežto podporu v nezaměstnanosti by neutratili? Protože své platy utratí, kdežto podporu v nezaměstnanosti by neutratili? To je pěkná blbost i na Vás..."

No samozřejmě, že je to hrozná blbost, kterou ale tvrdíte Vy, nikoliv já. :-) Netvrdím, že lidé na podpoře na nebudou utrácet. To mi nepodsouvejte. Jádro mé argumentace je samozřejmě jinde. I když nezaměstnaní utratí podpory, dojde k pokles kupní síly nezaměstnaných spotřebitelů o minimálně 40% (podpora je tuším 60% a je zastropována někde okolo 19 tis.). Podle Vás producenti, na jejichž prodeje již dopadlo snížení tržeb v důsledku krize, neucítí další propad tržeb z uvedeného poklesu kupní síly těch propuštěných? Nemyslím si.

O ty peníze, co ušetříme na platech, snížíme daně a tím vynahradíme těm producentům výpadek tržeb způsobený krizí a propouštěním? Myslete! Snížíte sazbu daně z příjmů producentům, kteří v důsledku krize a oslabení poptávky v důsledku propouštění budou ve ZTRÁTĚ? Jak jim tím pomůžete? Oni nezaplatí žádné daně, ani kdybyste sazbu daně z příjmů snížil na 1%. Snížením sazby daně z příjmů jim opravdu v takové situaci neulevíte. Budou rádi, že kvůli krizi a propouštění jejich zákazníků nezkrachují. Takto byste ulevil jen těm, kteří to nepotřebují, protože se jich krize ani propouštění nedotklo a budou mít tedy zisky ke zdanění nižší sazbou.

"Možná tím opticky klesne HDP, ale tím blíž bude reálnému stavu věcí." Tohle je tedy drsná věta. :-) Opticky? Co tím myslíte? Reálný stav věci? Tím myslíte, že budeme blíže k reálným sračkám, do nichž se tím Vašim přístupem dostaneme. Ale bude to O.K., protože to bude jen tak opticky působit?

A nakonec začnete mudrovat o tom, jak bude príma aby si lidi vyzkoušeli, jak je těžké si najít práci v krizi. Tím jste tomu nasadil korunu. Radši jste se fakt neměl ptát. :-)

Richard Fuld|25. 11. 2020 16:20| reakce na R. S. - 23. 11. 2020 12:32

"No tak nám stát, který stejně lidem víc škodí než pomáhá, směřuje ke krachu rychleji než vloni?"

Nesměřuje, ale jsem rád, že si to myslíte. :-) Jinak byste s tím razantním snižováním daní ještě nakonec mohl nesouhlasit. :-)

Richard Fuld|25. 11. 2020 16:15| reakce na Michal Mrozek - 25. 11. 2020 13:52

"A otázkou pak je, když naše aktuální vláda provede krok ke snížení daní, jak dlouho nechá ty dluhy růst? Kdy kdo přijde s tím, že donekonečna to táhnout do mínusu nejde? Že je třeba zvýšit daně, ať to není takový propad?"

Pan Žídek tam jasně píše, že vysoké státní výdaje a nízké státní příjmy, tedy konstantní deficitní "hospodaření" státu není problémem, protože investoři a banky přestanou nakupovat státní dluhopisy a to přinutí vládu snížit státní výdaje, namísto aby zase zvyšovala daně. :-)

Vy jste přesně ten typ, který chce vyrovnané "hospodaření" státu i za cenu zvedání daní. Přesně ten typ, který právě pan Žídek (velmi oprávněně) kritizuje. Přesně tento typ uvažování kritizuji i já. :-)

Richard Fuld|25. 11. 2020 16:04| reakce na Jan Altman - 24. 11. 2020 16:36

"Vyrovnaný rozpočet nemůže být smysluplným samostatným cílem hospodářské politiky."

Vida. Občas se najdou byť jen dílčí shody v názorech i tam, kde by je člověk opravdu nečekal. :-)