Diskuze: Nezodpovědné Česko. Rekordní zadlužování očima expertů

Petr Vorlíček|1. 10. 2020 22:42| reakce na Martin Doležal - 29. 9. 2020 09:02

V tomhle se právě míjíme.
Asi bude fakt rozdíl v tom věku a životních zkušenostech - posuzování spokojenosti pomocí výšky životní úrovně a peněz je pozůstatek výchovy v závistivém bolševickém systému...
To je z mého pohledu fakt plytké, a to se považuji za celkem materiálního jedince...
Asi si ale nerozumíme ani v tom "štěstí". Šťastný může být každý jedinec, který ráno vstane ze suché postele, a nepotřebuje asistenta při výkonu tělesných funkcí.
Přesto nemusí být spokojený se současným stavem společnosti, může se obávat budoucnosti ekonomiky a společnosti jako celku...a zároveň může být za vodou...

Pro mě je štěstí definováno kvalitou prostředí ve kterém žiji (v zemi se zničenou přírodou a rozpadající se infrastrukturou jsou vám prachy skoro na prd) , mírou vzdělanosti společnosti (komunikace s debily na mne působí depresivně), mírou všeobecné svobody (moci cokoli zakonného co mne napadne bez nutnosti zbytečné byrokracie, s nutností lézt do prdele namyšleným úřednikům), vírou, že o stát pečují jedinci se schopnostmi přiměřenými náročnosti jejich funkcí, a ne zlodějíčkové a podvodníčci s omezenou slovní zásobou. Kvalitou a dostupností služeb, ať už jde o služby zdravotní, rekreační, nebo ať jde o pitomé zaparkování...(na Vinohradech jsou vám prachy k prdu, když je na modrých i bílých plno...Budete tam šťastně kroužit, když jste za vodou? A když vám dnes zubař hodí kopyta, nový vás objedná na vstupní prohlídku za patnáct měsíců...holt soukromé služby nahrazují to, co státní zdravotnictví absolutně nezvládlo a poptávka po nich dramaticky prevyšuje nabídku...)

Prachy jsou pro štěstí důležité, když žijete v naléhavé finanční nouzi. Jakmile máte bezpečně zajištěny všechny nutné potřeby včetně koníčků, bydlíte tam, kde jste chtěl bydlet, v tom, v čem jste chtěl bydlet, už vám další peníze moc dalšího štěstí nepřinesou...(tedy pokud je v tom polofunkčnim systému nepoužijete ke korupci...což je ale trochu v rozporu s tím vnitřnim štěstím...)
Žádný z kámošů podnikatelů není ve svém činění motivován primárně penězi - ty jdou s úspěchem ruku v ruce, prvotní motivace je ale v naprosto odlišných věcech - v pocitu svobody, uspěchu, v touze něco budovat, spojovat.
Kdo má motivaci jen vydělat prachy, maskuje tím vědomě či podvědomě jiné vnitřní bolístky.

Přirozená lidská touha "mít" je v lidech tak silná proto, že jim pudově zvyšovala šanci na přežití.
Jako jedinec jistě zvýšíte i dnes své šance, když máte na drahý bezpečnostní systém, a nasysleno na případný dlouhodobý výpadek či invaliditu, drahou kloubní náhradu či operaci...Můžete se zavřít ve zlaté kleci a snažit se být spokojený bez ohledu na zbytek země..
Nebo se můžete snažit usilovat o to, aby se neustále zlepšovaly podmínky celé země, a vy se nemusel tolik zavírat do té klece, a mohl vše dobré sdílet se všemi kolem.
Vy asi usilujete o to první, já spíš o to druhé...
Nejsem ancapák a vidím, kolik se toho za deset let v zemi zlepší. Bohužel to co vidím nyní prakticky vylučuje, aby to tak pokračovalo po následující desetiletí, směrujeme k německé stagnaci, jenže k ní směřujeme v třetině cesty...
Vám je to fuk, protože se cítíte "za vodou" a nad věcí, mě to holt trápí....
Natažená ruka ke státu s tím nená co dělat, to jste přestřelil...Schopnost postarat se o rodinu, a spokojenost s vývojem v česku a evropě, to jsou snad dosti odlišné věci...
A ta země zaslíbená? Není to dnes lehká otázka....
Asi takto - až bude Babiš zvolený prezidentem, Okamura premiérem, VK mladší ministrem zahraničí a Maláčová zase ministryní financí, schodek státního rozpočtu překročí bilion korun, porostou přímé i nepřímé daně, a počet státních úředniků přesáhne počet pracovníků v soukromé sféře, sbalím kufry a odjedu do Kanady.

Petr Vorlíček|1. 10. 2020 20:33| reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 17:26

Ono to funguje ale JEN diky tomu, že tomu všichni nerozumí...(dokonce drtivá větsina..)
Proto to JE založeno na nevědomosti.
Asi tak jako si všichni zakladali životní pojištění jen díky tomu, že nevěděli, že první dva roky platí jen provizi zprostředkovatele.. A jak pěkně to fungovalo!!

Petr Vorlíček|1. 10. 2020 20:29| reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 11:42

Vy jste fakt kousek...:-))
Nulové sazby a QE za účelem manipulace tržního úročení dluhopisů (které reflektuje rizika) vám prijde v pořádku. (Což je popření těch nejzákladnějších tržních mechanismů...,)
Cena akcií podniku podle vás nesouvisí s jeho rizikem bankrotu...(ačkoli reděním cenově nafouklých akcií sanují US firmy své hospodaření již dvě desetiletí..)

Ve skutečnosti jsou záporné a nulové sazby v podstatě to samé - jsou to netržní a tedy i nesmyslné hodnoty (v tržních podminkách vám nikdy nikdo nepůjčí za nulový úrok...) Jediný rozdil je v míře skodlivých účinků, a v míře kterou podkopávají důvěru občanů v monetární systém.

Zrovnatak škodlivé účinky tak gigantické emise peněz nejsou ani omylem vedlejší. Díky ní má stát kvadraticky rostoucí požadavky na generování dalšího dluhu, a kdo není trubka, ví, kam směřuje parabola...

Luděk Zdražil|1. 10. 2020 17:36| reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 17:13

Vidím, že přesvědčit Vás je problém. Zkusím to ještě jinak:

Píšete: "Dobrým řešením (pro všechny zúčastněné) je dostat tuto firmu do oblasti prosperity, ne do bankrotu. Špatným "řešením" (pro všechny) je poslat tu firmu do bankrotu. Vždyť je to prosté. Udivuje mě, že o tomto tak samozřejmém faktu musím někoho tak pracně přesvědčovat."

Řekněme zjednodušeně, že máme firmu A a firmu B, vyrábějící v soutěži na trhu stejný (užitkem srovantelný) produkt XY. Firma A však má o 50 % vyšší režii, protože nezvládá IT či nemá schopný management. Protože na trhu srovnatelných výrobků rozhoduje cena, firma B nabízí produkt XY za cenu se ziskem ale zároveň pod náklady firmy A. Firma A se tak dostává do ekonomických problémů, za cenu která by firmě přinášela zisk nemůže na trhu v konkurenci s firmou B uspět, náklady neumí snížit. Běžná situace.

Tržní řešení je tlak, nepomůže-li, pak bankrot. No a nyní přicházíte Vy s "dobrým řešením". Můžete mi prosím říct jak v takové situaci bude vypadat v praxi to dobré řešení ? Vynechte prosím imaginární teorie, zkuste návrh, jak píšete, "prostého" praktického řešení takové situace, děkuji.

Richard Fuld|1. 10. 2020 17:26| reakce na Jan Altman - 29. 9. 2020 14:34

A jejé. Už Vám jako argumenty zbývají jen říkadla a lidové pranostiky?

Ono to není založeno na nevědomosti. Jen to funguje i bez toho, že by tomu všichni rozuměli. Ostatně toto platí v mnoha oblastech přece. Elektronikou počínaje, létáním do vesmíru konče. Tato informační, spíše však vědomostní asymetrie je zcela přirozená a není na ní nic špatného.

Richard Fuld|1. 10. 2020 17:13| reakce na Luděk Zdražil - 1. 10. 2020 12:50

1. Ne. Bankrot nic nevyřeší. Bankrot vytvoří jen problémy, které zde před ním nebyly. Zruší dosavadní nabídku produkce, o kterou zákazníci stáli, znemožní splacení dluhů věřitelům firmy, ze zaměstnanců nadělá nezaměstnané... Samé problémy a žádné řešení. Bankrot je špatný, prosperita je dobrá. "Zombie firma" je neprosperující firma na pomezí bankrotu. Dobrým řešením (pro všechny zúčastněné) je dostat tuto firmu do oblasti prosperity, ne do bankrotu. Špatným "řešením" (pro všechny) je poslat tu firmu do bankrotu. Vždyť je to prosté. Udivuje mě, že o tomto tak samozřejmém faktu musím někoho tak pracně přesvědčovat. Ano, bankrot je přirozenou součástí tržní ekonomiky. S tímto tvrzením nemám žádný problém. Ale bankrot není řešením. Ničeho.

Jediné, čemu bych snad mohl přiznat trochu relevance, je teorie, že bankrot uvolní místo schopnějším producentům. Ti schopnější ale nečekají ve frontě až nějaká firma zbankrotuje. Schopnější firma (pokud je skutečně schopnější) tu neschopnou přece porazí přímo v rámci konkurenčního boje. Taková úspěšná firma pasívně nečeká až její méně schopný konkurent sám zbankrotuje. Tato "očista" odstraňující nevýkonné producenty (pokud je na trhu ten, kdo má na to je v soutěži porazit), probíhá už před bankrotem, nikoliv po něm. Bankrot nevýkonných producentů je tak důsledkem procesu očisty, nikoli příčinou, či snad dokonce jakýmsi předstupněm, který by zahájení očisty trhu předcházel. Opět jde tedy o myšlenku v jádru správnou, jen se záměnou příčiny a následku. Velmi častý jev.

2. Ano, konkurence je motorem pro zlepšování fungování firem a není překážkou. Ano, trh je zde především pro poptávku (spotřebitele). Nicméně trh je zde samozřejmě i pro zisky producentů. Jedno bez druhého nebude fungovat. Ano producenti mohou produkovat i bez zisků, ale pak se dostávají do situace, kterou přece kritizujete. Stanou se z nich ty "zombie firmy". :-)

3. Ano. Nelze tvrdit, že samotný trh vytváří zombie firmy. To by bylo sice správné ale nepřesné. Zombie firmy vytváří proces dlouhodobé konkurence mezi srovnatelně silnými konkurenty, kdy tento souboj končí patovou situací a nemá ani vítěze ani poražené, resp. pokud považujeme přechod do stavu na pokraji bankrotu za prohru, pak výsledkem této soutěže jsou jen poražení. Zjednodušeně řečeno firmy se nemilosrdně usoutěží až na pokraj bankrotu. Jsou to neúspěšné firmy? Nemyslím si. Měli bychom je nějak uměle (např. razantním zvýšením úrokových sazeb) přivést obě k bankrotu? Taky si nemyslím.

A k tomu dotování firem. Nikdo přece nedotuje bankrotující firmy. Bankrotující firmy bankrotují. Pokud banka půjčí firmě např. za 3% p.a. (i když krátkodobá 14 denní repo sazba stanovená ČNB je 0,05% p.a.) tak ji podle Vás ta banka dotuje? To snad néé? Pokud banka má, za to, že firma, která ji žádá o úvěr je ohrožena bankrotem, tak jí ta banka půjčí? Proč by to dělala?

Ano základní aspekty ekonomie bývají ty nejzajímavější, protože mohou obsahovat ty nejzažitější omyly a chybné interpretace.

Jan Altman|1. 10. 2020 16:30| reakce na Luděk Zdražil - 29. 9. 2020 04:14

K těmto vašim bodům níže:
1. Priklon k autoritářskému systemu, restrikce svobod (a vsech projevu ci atributu svobody)
2. Utazeni danovych a unikovych sroubu jak jen to bude mozne (dnes a zatím reseno zadluzovanim)
3. Pad koruny vuci jinym menam

ad1) Ale to ekonomice nepomůže, ale naopak uškodí. Mezi mírou svobody a mírou prosperity je přímá úměra. Bankrotující socialismus nezachráníte ještě vyšším stupněm socialismu.
Ad2) Dtto
ad3) Nevidíte ten fakt, že ten probém zdaleka nemá jen ČR? Zřejmě víra "na vyspělém demokratickém progresivně-liberálním, multikulturním, politickokorektním a ekologickém západě je vše daleko lepší, učiněný ráj na zemi, to jen my jsme zakomplexovaní postkomunističtí čecháčkové".
Nebo mi budete tvrdit, že např. zadluženost ČR je vyšší, než japonská, americká, italská, belgická, francouzská, ...? To samé ohledně míry byrokracie, přeregulovanosti, přerozdělování, počtu státních zaměstnanců (tvrdé indikátory míry socialismu). A to samé ohledně neudržitelnosti stávajícího sociálního státu (např. kvůli demografickému vývoji)?

Ne. Potištěné státní papírky (fiat "peníze" i dluhopisy) se zhroutí víceméně všude v jeden čas. Protože jsou provázané. Protože se státy do poslední chvíle budou snažit navzájem zachraňovat, sdílet dluhy (viz nyní EU) a provázat své měny (propojení FEDu a ECB, swapy, ...).

A hlavně: stát jde a dále půjde do kopru postupně. A lidi se tomu budou postupně přizpůsobovat. Hledat náhradu za nefunkční státní služby (od zdravotní péče po měnu) na trhu. Tím ty svobodné tržní alternativy budou posilovat, růst, šířit se, zdokonalovat se. Ono se to již dávno děje, jen kdo se o to vyloženě nezajímá, tak si toho ani nevšimne. Ale jak moc nás dnes trápí monopol státní pošty? Když máme email a další komunikační služby, dále pak DPH, PPL, zásilkovny, atd... Pomalé změny lidi moc nevnímají, protože se koukají na rozdíl situace před týdnem a za týdnem. A v tak krátkém horizontu ty změny nejsou patrné. Ale v mnoha ohledech před 10 (natož 30) lety panoval "středověk".

Ano, je možné, že ne všude se stát vzdá bez boje a nějaká politicko-byrokratická klika se pokusí udržet se u koryt o něco déle zavedením drsného režimu. Ale v ten okamžik dějiny rozhodně nekončí a něco takového nemůže mít (z ekonomických důvodů) moc dlouhého trvání. Plus zde bude obyvatelstvo, které nemusí být na nějaké autoritáře zvědavé, zvlášť když ekonomickou situaci zlepšit zkrátka nemohou (peníze na penze a nemocnice dekretem nevykouzlí). Obyvatelstvo vybavené Telegramem, Twitterem, Signalem, Bitcoinem, TORem, Monerem, atd... Toto zarazit by v podstatě znamenalo jednak zásadně omezit svobody (=naštvat lidi) a jednak dost silně podvázat (již tak churavějící) ekonomiku.

Josef Fraj|1. 10. 2020 15:01| reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 11:18

Opět odhalujete vaši trapnou neznalost základních ekonomických pojmů a vztahů.

Luděk Zdražil|1. 10. 2020 12:50| reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 11:18

Dovolím si nesouhlasit.

1. Bankrot je řešení, v tržím prostředí (kterého jste příznivcem) naopak navýsost praktické. Fuze je určité reseni pro bankrotujici firmy za predpokladu ze fuzujici subjekty naleznou ve fůzi nějakou výhodu - nic proti tomu. Bankrot je nedílnou a integrální součástí tržních principů, stejně tak jako dividenda, podíl na zisku, daň a podobně. Pokud by neexistoval bankrot, neexistoval by ani trh.

2. Konkurence a konkurenční tlak zde není překážkou pro fungování firem. Je motorem pro zlepšení produktu a vytvoření jeho nižší ceny pro koncového uživatele produktu a trh je zde primárně pro zákazníky nikoli pro soutěžitele na trhu. Zisková cena produktu producenta není smyslem konkurence.

3. Trh zombie firmy tedy nevytváří, ten vytváří úspěšné, méně úspěšné a neúspěšné firmy. Zombie firmy vytváří okolnost, která do tržních vztahů zasahuje způsobem, že nahrazuje zájem/nezájem zákazníků o daný produkt a udržuje neúspěšné firmy při životě nějakou dotací, podporou a podobně. V našem případě to je převážně stát, který z peněz daňových poplatníků udržuje zombie firmy při životě.

Dovedete si představit, že by někdo z vlastních peněz dotoval bankrotující firmu proto, aby se možná zotavila a získala zpět promrhanou pozici ? Ano, jsou zde k tomuto účelu banky, ale ty vždy posuzují rizika návratnosti úvěru, nějak si ten úvěr zajišťují a chtějí z jeho poskytnutí nějaký zisk, což mi přijde tržně v pořádku, tedy vyznáváte-li trh jak píšete.

Ovšem píšeme si, podle mne, o základních aspektech ekonomie, které se vyučují snad i na střední škole, neřku-li škole vysoké.

Richard Fuld|1. 10. 2020 11:42| reakce na Petr Vorlíček - 30. 9. 2020 22:25

Pane Vorlíčku, skupování akcií, či dluhopisů soukromých emitentů centrálními bankami mi nikdy nepřipadalo v pořádku a vždy jsem o této možnosti psal jako o zcela krajní možnosti zcela výjimečně použitelné při záchraně bankovního systému, nikoliv samotných emitentů. A rovněž v případech ohrožení bankovního systému z jakéhokoliv důvodu (včetně pádu akciových trhů) jsem vždy upřednostňoval zestátnění krachujících bank a jejich následné ozdravení a privatizaci. Ostatně bankrotujícího soukromého emitenta neudrží nad vodou to, že někdo kupuje jeho akcie na sekundárním trhu. Pokud jeho hospodaření, které je v podstatě zcela nezávislé na tom, za kolik se obchodují jeho akcie na trhu, vede k bankrotu, pak bankrot nastane. Zpravidla nevyhnutelně. Tedy pokud takové firmě nepomůže např. fúze s jinou firmou nebo navýšení kapitálu ze strany akcionářů.

Pokud však tyto akcie a dluhopisy nakupují soukromí investoři (včetně soukromých bank) pak toto je výsostně jejich autonomní rozhodnutí, které mě ani nikomu jinému nepřísluší jakkoliv komentovat. K tomu mohu pouze doplnit, že dlouhodobě zastávám názor, že obchodní banky by neměli mít možnost spekulovat na akciových či jiných finančních trzích, pokud nepůjde o zajišťování rizik plynoucích přirozeně z jejich obchodní činnosti (poskytování úvěrů). Regulace bank v tom ohledu již v USA existovala, avšak následně byla zrušena.

Nulové úrokové sazby jsou z hlediska podpory ekonomiky a snahy o dosažení inflačního cíle v naprostém pořádku. Stejně tak je zcela v pořádku QE, jehož cílem je snaha o ovlivnění dlouhodobých úrokových sazeb. Samozřejmě, že nulové (nebo velmi nízké) sazby mají i nezamýšlené vedlejší účinky. Pro Vás osobně představují zřejmě tyto vedlejší účinky zcela zásadní účinky. Tomu rozumím. Nicméně z pohledu fungování celé ekonomiky jde o účinky vedlejší.

Záporné úrokové sazby považuji za současného stavu za vysloveně škodlivé, protože jediným hmatatelným výsledkem je v tomto případě pouze zbytečné a bezúčelné oslabování bankovního systému.

Richard Fuld|1. 10. 2020 11:18| reakce na Luděk Zdražil - 30. 9. 2020 18:41

To ano, bankrot, kterému se ale všichni zcela přirozeně brání zuby nehty, takže je to jen "řešení" teoretické. Očekáváte snad, že majitelé některé z těch firem si řeknou, už jen nás na trhu moc, tak já to tedy zavřu, aby ostatní mohli zase prosperovat?

V praxi je pro konkurenty mnohem účelnější fúze, která odstraní aktuální konkurenční tlak a po které se ceny mohou vrátit na úroveň, která bude pro nového producenta zisková. Tím se ale současně vytvoří pro nové konkurenty lákavější prostředí na daném trhu a tuhá konkurence začne znovu. Nicméně i toto "řešení" může být jen teoretické, protože takové fúzi obvykle zabrání úřad na ochranu hospodářské soutěže. Jinými slovy tuhé soutěžení systematicky vede do slepé "zombie" uličky.

A nejlépe se z této situace dostanou inovativní producenti, kteří získají nějakou obchodní nebo technologickou výhodu oproti konkurencí, obvykle ale zase jen dočasně. Zatímco prosperující firmy k inovaci nic nenutí, zombie firmy musí inovovat z existenčních důvodů, takže fáze zombie firem přece může být z tohoto hlediska vítanou.

Vzpomínám si na pana Kovandu, jak říkal, že uvolnění tlaku na exportéry oslabením koruny pouze oddálí nutné inovace a v delším horizontu sníží konkurenceschopnost našich exportérů, kteří namísto reakce na tlak vlivem posilující koruny, si budou nečinně užívat finanční polštář oslabené koruny. Proč tedy brojit proti existenci zombie firem, které se pod takový tlak dostávají? Bankrot není přece cílem. Měl by být důsledkem úspěchu inovujícího konkurenta. Jen v takovém případě získáme něco (lepšího producenta) za cenu zaplacenou krachem jiného konkurenta. Samotný krach ničemu nepomůže.

Paradoxně tak obhájci volného trhu (mezi něž mimochodem patřím i já) vytáhli na světlo boží problém "zombie firem", který údajně způsobuje stát a přitom jen obnažili další z problému, které přináší konkurenční klání na volném trhu a který má jen velmi málo řešení, pokud vůbec nějaké.

Michal Mrozek|1. 10. 2020 07:53| reakce na Petr Vorlíček - 30. 9. 2020 22:25

Jakýpak tohle je ekonom?
Dejme ho radši ke koňom.
Čistit hřbety, drhnout stáje,
však ta doba už teď zlá je. :)

Petr Vorlíček|30. 9. 2020 22:25| reakce na Luděk Zdražil - 30. 9. 2020 18:41

Je to tragikomická situace - Zombifikovaný stát tiskne virtuální papírky, a odkupuje za ně junky a akcie Zombifikovaných firem, případně kupuje akcie bank, které kupují ty junky a akcie, aby se teda neřeklo že jde o zestátnění...A když není potřeba kupovat akcie bank, půjčíme jim na ty odkupy na nulu...

Nepřestává mne fascinovat, že i po těch letech existuje skupina ekonomů, kterým to připadá být v pořádku...

Luděk Zdražil|30. 9. 2020 18:41| reakce na Richard Fuld - 30. 9. 2020 15:15

Nemyslím. Přirozeným a správným řešením zombie firem je jen jejich zánik/bankrot. Nic příjemného ale nutná fáze neschopnosti se na trhu udržet.

Richard Fuld|30. 9. 2020 15:15| reakce na Jan Altman - 29. 9. 2020 14:30

"Zombie firmy" nejsou ničím jiným, než výsledkem tržní soutěže subjektů ve stejné váhové kategorii. Soutěžili spolu tak dlouho, že jediným způsobem, jak se nestát poraženým je vegetovat na hranici bankrotu. Je to zcela přirozený důsledek dlouhodobé soutěže srovnatelně silných hráčů na trhu. Není to důsledek nízkých úrokových sazeb. Ke stejnému výsledku bychom dospěli bez ohledu na to, jak jsou úrokové sazby vysoko.

Jediná cesta ven z této patové "zombíkové" situace jsou defakto fúze konkurentů a tedy odstranění příčiny jejich slabé kondice - dlouhodobého tržního soutěžení. Jinými slovy, nemůžeš-li porazit, spoj se s nimi. :-) Možné jsou i kartelové dohody, které ale tržnímu prostředí také moc nesvědčí a jsou nelegální.

Jan Altman|29. 9. 2020 14:34| reakce na Richard Fuld - 29. 9. 2020 13:08

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...
... až se jednou ukáže, že nic není "na věčné časy".

Zvlášť něco, založené na nevědomosti většiny, informovanosti "správných lidí" (hle: informační asymetrie jak vyšitá, selhání státu!), momentální relativní zodpovědnosti držitelů měnového monopolu, násilném vynucování toho monopolu, důvěře v něco, co lidi (zatím, naštěstí pro systém) moc nechápou, atd...

Jan Altman|29. 9. 2020 14:30| reakce na Richard Fuld - 29. 9. 2020 13:03

Chápu, The Economist je na vás moc suchopárný, málo obrázků, lepší je The Marxist (hezky s intuitivními textovými bublinami u obrázků keynesiánských superhrdinů), kde se o tržním přerozdělování obvykle (resp. výhradně) píše.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/korporatni-zombici

Na mě je zase Economist mainstreamovým odvarem, já bych s chutí napsal i o zombie státech - schopných existovat jen za nestandardních podmínek QE a záporných úroků. Copak se s nimi asi stane, až inflaci již nebude možné dále popírat (i věci běžné spotřeby začnou citelně zdražovat)? Odvolají centrální banky svůj inflační cíl a ztrojnásobí ho? Nebo zvednou úroky a zombie (s PIGS v čele) budou muset přiznat barvu (že jsou bankrotáři)?

Richard Fuld|29. 9. 2020 13:08| reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 10:38

Možnosti nekonečného zadlužování státu není třeba nijak propagovat. To by mohl být pro mnohé lidi velký šok (po té urputné masáži mozků doktrínou fiskální "odpovědnosti") a pro mnohé sladce nevědomé politiky neodolatelné lákadlo. Stačí když o této možnosti budou informováni ti správní lidé a budou ji brát v úvahu ve správný okamžik. A to se myslím daří. :-)

Richard Fuld|29. 9. 2020 13:03| reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 12:48

Zombifikace ekonomiky? A to mě tady někdo vyčítá, že mluvím o tržním přerozdělování? Směšné. :-)

Martin Doležal|29. 9. 2020 09:02| reakce na Petr Vorlíček - 29. 9. 2020 00:14

Není to spíš váš problém, když v tak perfektním prostředí neumíte žít spokojený život? Když vám nevyhovují podmínky v ČR, resp. v EU, tak napište tu zemi zaslíbenou, zemi kde je to podstatně lepší.

Já souhlasím s tím, že česká politická reprezentace je humus, byrokracie je zde velká a významná část české populace má v hlavě seno, místo mozku. Ale nevím, proč by mi to mělo bránit ve spokojeném životě. Děti mám již dospělé, a mají lepší podmínky, než jsem měl já po převratu. Životní úroveň mám vysokou, protože se snažím, a jsem svobodný. Co vám konkrétně brání ve vysoké životní úrovni? Když jste ekonomicky za vodou, můžete mít v paži i ty české politiky. Pokud nejste a máte nataženou ruku ke státní dojné krávě, pak neřešte svobodu, tu si pak nezasloužíte nikde na světě. Když nejste schopen se o sebe a rodinu ekonomicky postarat.

Luděk Zdražil|29. 9. 2020 04:14| reakce na Petr Vorlíček - 29. 9. 2020 00:14

To bude věkem, žebříčkem hodnot, životními zkušenostmi, dlouhodobou předvídavostí, odhadem situace a promítnutím toho všeho do životní strategie.

Ano vidím to podobně:
1. Zanedbana a nefunkcni infrastruktura (zdravotnictvi, doprava, funkcnost a nakladnost statni spravy, nulova fakticka digitalizace spravy všech procesu, penzijni system i upadajici vzdělávací system!!)
2. Velmi exportne a neheterogenne orientovana ekonomika (auta, subdodávky)
3. Velmi levicove, populisticky a odborarsky narokove orientovany elektorat, neorientujici se mlada generace
4. Politicky systém v rukou gangstru, mravni upadek politické kultury, deficit medialni kontroly (Hrad, Babis, neschopna opozice)
5. Politicky apaticka, politicky nevzdelana a manipulativni společnost opila získanou svobodou a materialne konzumnim vzestupem posledních let
6. Vysoka mira vseobecne korupce
7. Jedina vyhoda – nizka mira zadluzeni CR je nyní v zajmu udrzeni politické moci odspuntovana do celosvětového trendu zadluzovani uzasnym tempem bez adekvatniho investičního efektu
8. Vse předchozí v trendu postupneho zhorsovani a v celkovem mixu to je smrtici koktejl, který sice není videt bezprostredne ale s urcitym instinktem je citit.

Jaky bude výsledek a kdy se dostavi dusledky ? Nevim. Vidim tri potencialni aspekty vyvoje:

1. Priklon k autoritářskému systemu, restrikce svobod (a vsech projevu ci atributu svobody)
2. Utazeni danovych a unikovych sroubu jak jen to bude mozne (dnes a zatím reseno zadluzovanim)
3. Pad koruny vuci jinym menam

Vira ve schopnost lidi odpovedne reagovat na vyse uvedene mne jiz davno opustila, proto se tolik jako Vy netrapim. Chodite na ryby ? Ja ano.

Petr Vorlíček|29. 9. 2020 00:14| reakce na Luděk Zdražil - 28. 9. 2020 17:36

Ta spokojenost se životem který vedete vyplývá z čeho? Z toho, že nemáte děti? Jinak si to neumím vysvětlit...
Ty kecy o nejnižší zadluženosti česka v rámci zemí EU, když nemáme průměrnou infrastrukturu ani z třiceti procent, to mě zkrátka děsí...
Naše děti už budou žít s průměrným dluhem, ale silně podprůměrnou životní úrovní, mizernou produktivitou práce a nadprůměrně populistickou vládou.
Já nevzhlížím ke kolapsu sxstému a bankrotu zemí, to fakt ne..
Na druhou stranu, rozhodně se necítím být svobodný, když za mne rozhoduje "demokraticky" zvolená banda veksláků, estébáků a jiných podvodníků, jak můžete Vy být, to fakt nechápu.

Luděk Zdražil|28. 9. 2020 17:36| reakce na Petr Vorlíček - 28. 9. 2020 10:42

Ten muj komentar musite vnimat v kontextu ostatnich debat zde.. Ja osobne zadny Raj hledat neminim a jsem vcelku spokojen se zivotem jaky vedu, ale zeptejte se jinych na Finmagu, kteri se v Cesku citi byt zrazovani a vyhlizeji svetle zitrky, kde jim v jejich pojeti svobody nebude nikdo prekazet.

Petr Vorlíček|28. 9. 2020 10:42| reakce na Luděk Zdražil - 27. 9. 2020 07:12

A který ráj máte na mysli? Nějaký, kde mají splachvací wc, keramické plomby, umí léčit raka a operovat kloubní náhrady bych bral všema deseti...

Luděk Zdražil|27. 9. 2020 07:12| reakce na Petr Vorlíček - 26. 9. 2020 21:51

Staci shlednout nekterou z predvolebnich debat v CT. Ti kandidáti nic nehrají, nejsou schopni nic hrát, prostě nejsou schopni, říkáme tomu neschopní.
Skoro bych dal ankapistum za pravdu a využil svobody migrace, "sbalil" svych par BTC a namisto marneho presvedcovani nepresvedcitelnych na Finmagu zmizel do Raje.

Petr Vorlíček|26. 9. 2020 21:51| reakce na Martin Doležal - 26. 9. 2020 12:19

Přístup EU ke konkurenci je vidět na vyhlášeném boji proti "nevýhodným korporátním daním". Konkurence v daňové sazbě podniků je označována výratem "nesoulad daňové sazby", a tento "nesoulad" je příčinou daňových úniků, proto se podobným nesouladům vyhlásí válka.

Takže žádná "konkurence", takové věci nám do EU laskavě netahejte, my říkáme "nesoulad", který je třeba sladit!!!

Fakt, že lidé v česku volí slibotechny a manipulanty vypovídá zejména o tom, že nejsou ochotni dále aktivně podporovat degenerovaný pseudodemokratický zastupitelský systém, kdy se vám kariérní elitáři odtržení od reality smějí do ksichtu, donekonečna opakují stejné korupční taktiky, ale hlavně spolu drží basu a na lidi hrají nutné divadlo. Můžete tomu říkat žumpa, pro mě je žumpa ta zákonodarná banda, co si nás tu pase, a překrucuje ekonomické zákonitosti dle své libovůle....

Martin Doležal|26. 9. 2020 12:19| reakce na Josef Fraj - 25. 9. 2020 22:06

Celý ten západ, včetně nás je neskutečně bohatý a zpohodlnělý. Zatím nevidím moc konkurence pro ten prohnilý západ. Kdyby ta konkurence existovala, tak na to po tisíciletí je výborný indikátor, hlasování lidí nohama. Stačí trochu cestovat po světě a hned zjistíte jak krásně si žijeme a jak daleko za námi je naše konkurence. I ta obyčejná česká vesnice má nevídanou infrastrukturu, vybavenost a výborné životní prostředí. Oproti jiným rozvíjejícím se zemím.

To bohatství a pohodlný život má i své vedlejší efekty, to co jste vyjmenoval a mnoho dalšího. Zbytečnou byrokracii, právní džungli, nespokojené nemakčenka a konkrétně u nás, mraky a mraky hospodských ředitelů všehomíra. Co všemu rozumí, nejlépe vědí jak to ti druzí mají dělat. Ale sami toho v životě moc nedokázali, tak si léčí mindráky. Z vaší poslední věty vyplývá, že ČR je posledním ostrůvkem rozumu, prosperity a perspektivy. Pak mi ovšem uniká realita, proč je ČR pouze subdodavatelem pro ty ze západu, většina lidí považuje příjem 1300 Euro měsíčně za nedosažitelný vrchol. A masová podpora gaunerům typu Zeman, Babiš, Okamura, komanči přesně koresponduje s nejmasovější konzumací médií - bulváru.

Jestli se někde valí žumpa, tak se to v kruhu u nás.

Jan Altman|25. 9. 2020 23:17| reakce na Josef Fraj - 25. 9. 2020 22:19

Hrají roli, mají skvělý job, perspektivu dalšího pokračování kariéry ve finančně-politickém systému, mají moc, atd...
K tomu člověk tenduje nakonec uvěřit tomu, co je pro něj výhodné, co ho dobře živí.
Řeči kohokoli o tom, že by komoditní měna zničila ekonomiku, jsou zcela mimo. Jednak s ní ekonomika dlouhodobě dobře a hlavně udržitelně fungovala. A hlavně jim ji nikdo nenutí silou. Z toho je patrné, jak jsou v zajetí etatismu (až fašismu) - prostě musí být fýrerem nalajnovaný jeden "standard" a toho se všichni povinně musí držet. Ale zlato ani bitcoin nikdo nikomu silou nutit nechce. Vždyť ať si klidně mají dál tu ČNB, jen ať je ona a její "produkt" (fiat) vystaven otevřené a férové konkurenci. Ať nemá žádná monopolistická privilegia. Pokud je ten fiat tak dobrý, tak si stále udrží zcela dominantní postavení.

Že tu konkurenci nechtějí připustit je jen usvědčuje z toho, že jim nejde o ty nejlepší možné peníze, ale právě jen o ta monopolistická privilegia, o ničím (kvalitou produktu) nezasloužené výhradní postavení.

Pokud libertariánům a ancapistům podsouvají, že chtějí zachovat peněžní monopol, jen ho povinně navázat na zlato, tak je to klasický strawman. Nic takového nechtějí. Jen svobodu volby. Konkurenci. Freebanking.

Josef Fraj|25. 9. 2020 22:19| reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 12:48

Tohle by jim dřív řekl každý sedlák nebo majitel koloniálu.

Docela by mě zajímalo, zda centrální bankéři věří těm kydům, kterými nás krmí nebo jenom hrají roli. Ale třeba takový Mojmír Hampl je přesvědčený, že bez CB by ekonomika přestala fungovat a komoditní měna by podle něj znamenal zánik ekonomiky. U Michla si nejsem jistý. Kdysi ve svém blogu propagoval názory Petra Schiffa, pak dělal děvku Babišovi, tak těžko říct.

Josef Fraj|25. 9. 2020 22:06| reakce na Martin Doležal - 25. 9. 2020 18:02

Bohužel to není je případ ČR. Celý západ intelektuálně degeneruje prostřednictvím meetoo, BLM, multikulti, politické korektnosti, marxizací univerzit a podobně. A navíc se to ze Západu valí k nám.