Diskuze: Nezodpovědné Česko. Rekordní zadlužování očima expertů

Richard Fuld|19. 10. 2020 13:30| reakce na Luděk Zdražil - 15. 10. 2020 18:40

1. Ano bankrot je přirozeným jevem ve standardním tržním prostředí. Nicméně v nepřirozeném prostředí např. virové pandemie nebo ekonomické krizi, je podle mne účelné a pro ekonomiku výhodné, (často zcela zbytečným) bankrotům uměle bránit. Ne vždy samozřejmě. Ale většinou ano. Jinými slovy bankroty jsou zcela v pořádku, pokud se jedná o situaci běžného chodu tržní ekonomiky. V excesivních případech je ale třeba bankrotům bránit. Tady se samozřejmě neshodneme, protože Vaše dogmatické uvažování nekompromisního obhájce tržních principů žádné výjimky z pravidel tržního chování nepřipouštějí. :-)

2. Mohl byste uvést příklad takové dotované zombie firmy, která by disponovala nějakou zvláštní podporou oproti svým konkurentům. Podle mě jste zde popsal přesně případ tzv. zakázané státní podpory. Nešlo by tedy o jakousi zombie firmu. Šlo by o firmu, která porušuje pravidla společného evropského trhu. V takovém případě není třeba vymýšlet nějaké nové termíny typu "zombie" firma.

3. Některá odvětví jsou státem legálně dotována a součástí dotací je mnohdy i tzv. přiměřený zisk a nejde o výše zmiňovanou zakázanou státní podporu. Není na tom nic divného. Jedná se typicky o odvětví veřejné dopravy, které by jednoduše bez dotací nefungovalo, což by mělo mnoho velmi vážných doprovodných ekonomických důsledků. Chápu, že byste jako nekompromisní zastánce čistého trhu nejraději zrušil dotovanou veřejnou dopravu a všechny další dotace. Ideologicky jde z Vaší strany o přirozený ideologický požadavek. Ale s těmi problémy, které by to vyvolalo, byste jistě nechtěl mít nic společného. :-)

4. Konkurence mezi dotovanými firmami se nijak neliší od konkurence mezi firmami nedotovanými. Je jedno, jestli zakázku vypíše soukromý objednatel, nebo veřejný zadavatel. V obou případech pak často fungují různé snahy o ovlivnění výběru dodavatele, což na efektivnosti tohoto způsobu zadání může neprospívat. Nic ale není dokonalé a máme zde ÚOHS, který by alespoň v případě veřejných zadavatelů měl nějakým způsobem uvedené nekalé praktiky omezovat.

Luděk Zdražil|15. 10. 2020 18:40| reakce na Richard Fuld - 15. 10. 2020 12:42

No moc si nerozumíme a v dost podstatných věcech. Uvádíte pár tezí, se kterými nemohu souhlasit a reaguji na ně:

1. Bankrot je přirozená součást trhu, stejně jak ve sportovním závodě je vítěz, druhý, třetí a poslední. Nemusíme neúspěch nazývat bankrotem, je to i přirozený zánik firmy (její výrobky či služby už nejsou poptávány), firma ukončí činnost likvidací, odkoupení jiným soutěžitelem a podobně. Není v tom nic k emocím ani to není nepatřičná součást trhu a je nepřirozené průchodu takové přirozenosti bránit.

2. Zombie firma je taková firma, která ještě na trhu přežívá za podmínky podpory, kterou její spolusoutěžitelé nemají. Tedy je to firma neživá, není ve své tržní přirozenosti schopná života, tedy je to firma mrtvá, přežívající již nikoli z kvality a ceny svých výrobků či služeb ale jen z mimotělní dotované výživy, která je podmínkou přežití dalšího měsíce - zombie.

3. Ziskovost dotovaných firem je svým způsobem ekonomický protimluv. Jsou-li ty firmy ziskové, proč jsou dotovány nebo jsou dotovány proto aby měly zisk ? To nedává smysl. Navíc bych vytáhl příměr sportovního dopingu, tedy podpory mimo soutěžní pravidla, která znevýhodňuje v podmínkách a pravidlech nenadopovaného soutěžitele. K čemu by to bylo aby byl nadopován celý peleton v Tour de France ?

4. Konkurence mezi dotovanými firmami a navíc ve veřejných zakázkách, to už je absolutní ekonomická absurdita a zcela na hlavu postavené chápání tržních pravidel hry.

Jsem dalek toho, abych Vás kritizoval jen proto, že se jmenujete Richard Fuld, jak tomu zde zpravidla je, ale tady mi jde o logiku argumentů samotných, nemohu si pomoci.

Richard Fuld|15. 10. 2020 12:42| reakce na Luděk Zdražil - 15. 10. 2020 09:37

Firmy, které se usoutěží až na hranici bankrotu, podle Vás zombie firmami nejsou. Zombie firmami jsou podle Vás firmy, které jsou ziskové díky např. státním dotacím, nebo licencím, které omezují konkurenci na trhu a umožňují tak firmám neprosoutěžit se až na hranici bankrotu. No v tomto se neshodneme, protože tyto dotované a státem zvýhodňované firmy jsou zpravidla ziskové a označení "zombie firma" na ně pak nějak nesedí. Navíc i mezi dotovanými firmami existuje konkurence, která se odehrává v rámci výběrových řízení na veřejné zakázky.

Luděk Zdražil|15. 10. 2020 09:37| reakce na Richard Fuld - 5. 10. 2020 13:13

Prehledl jsem Vasi reakci, omlouvam se, reaguji az dnes.

Za zombie firmy povazuji predevsim takove firmy, ktere jsou u zivota udrzovany umele (tj. pripadne selektivni vyhodou, zpravidla pres stát, z penez vsech). Firma, ktera pusobi na trhu bez umele vyzivy neni zombie ale normalni trzni firma. Kriteriem jeji existence na tru pak neni vyse jejiho zisku ale schopnosti transparentne na trhu pusobit, coz ji spravne umoznuji jen jeji zakaznici, nikoli socialne-ekonomicti konstrukteri pseudotrhu.

Za trzni reseni povazuji stav, kdy do konkurence dvou firem neni zasahovano a to ani jejich kartelovou dohodou a jejich pripadna koexistence na trhu neni patovym nybrz prirozenym konkurencnim stavem (napr. hospody, pro lepsi predstavivost).

Proto oba Vase navrhy povazuji za trzni - tj. ad Vas 1. navrh - s naklady at se kazdy popasuje jak umi (parametr trhu) a s cenami také, Vas 2. navrh, pricemz dulezite je slovo "doufat". Doufat mohou, ale musi pocitat take s tim ze se nedodoufaji a jsou ochotni nest dusledky sveho kroku, pricemz soudcem je zakaznik a dohody z duvodu existence a účelu Úřadu na ochranu hospodařske soutěže jsou ilegalni.

Richard Fuld|14. 10. 2020 18:54| reakce na Zavacky - 14. 10. 2020 13:53

Dobrý den, dlouho o Vás nebylo slyšet. Děkuji za podporu. :-)

Ano, sundání ideologických brýlí by mnoha diskutérům hodně pomohlo. Bohužel tu svoji ideologii považují za to zcela nejdůležitější.

Zavacky|14. 10. 2020 13:53| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 13:03

Dávno som tu nebol a musím povedať, že lepšie diskusie nikde nie sú. Richardove poznámky nie sú také neprijateľné, keď sa na ne pozerá bez ideologickej libertariánskej predpojatosti.
Chcem ešte poznamenať, že tie spojenia podnikov sa dejú celkom často. Počujem o nich častejšie ako o úplnom uzavretí podniku.

Richard Fuld|9. 10. 2020 11:03| reakce na Petr Vorlíček - 5. 10. 2020 23:19

Nesmyl. Já jsem tady v podstatě jediný, kdo si ty věci umí spočítat. :-)

Petr Vorlíček|5. 10. 2020 23:19| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 14:16

Že je pro vás matematika jen nesmyslné čmárání po papíře, to už tu zjistili všichni...

Petr Vorlíček|5. 10. 2020 23:14| reakce na Josef Fraj - 5. 10. 2020 08:38

Přesně tak, pan Fulda nepobere více parametrů k soutěžení nežli cenu, takže jeho domnění firmy nemohou soutěžit kvalitou, technologií, dostupností, marketingem či přidružených službami. Fuld umí jen zlevnit..
I z toho vidíte, že dělá v eráru - jinde by si neškrtnul....

Richard Fuld|5. 10. 2020 13:13| reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 19:06

"Vždyť přeci o to na trhu jde (kromě jiného), že každý je schopen vyrábět za jiné výrobní či režijní náklady. Tudíž dospět do stavu kdy se všichni prosoutěží k situaci, že nikomu se souměrně nedaří vytvářet zisk při
srovnatelné kvalitě téhož výrobku je dosti nereálná."

Na trhu nejde o to, aby všichni měli odlišné náklady. Na trhu jde primárně o to, aby producenti produkovali a spotřebitelé nakupovali. Jestli budou mít producenti stejné náklady nebo ne, je úplně jedno. Konkurence samozřejmě utahuje šrouby, takže zbytné náklady odpadávají a ty nezbytné mohou být u mnoha konkurentů v poslední fázi lítého konkurenčního boje+/- shodné, proč by to mělo být něco nereálného? K této situaci naopak aktivní konkurenční boj v podstatě nevyhnutelně spěje.

Pokud je uvedený stav podle Vás nereálný, pak je nereálný i celý ten koncept zombie firem přece. Kdyby vždy existovala firma, která má nižší náklady než ostatní, pak ostatní konkurenty svým konkurenčním tlake donutí náklady snížit na její úroveň nebo je donutí ke krachu. Což znamená, že je pak vyloučen vznik nějakých zombie firem, protože ty by talku konkurence neodolali.

Vznik zombie firem = shodné náklady + zisky blízko nuly u alespoň dvou konkurentů.

Buď tedy uznejte, že koncept zombie firem je nereálný čistě teoretický výmysl (protože firmy se nemohou nikdy dostat do předmětné patové situace, nebo uznejte, že firmy se v rámci konkurenčního tlaku mohou vzájemně dostat do patové situace, kdy mají v podstatě shodné náklady a téměř nulové zisky a stanou se z nich ti zombíci. V obojím pravdu mít nemůžete. :-) Musíte si vybrat. :-) Buď je reálné dosažení té nákladově ziskové patové situace a pak mohou existovat zombíci, nebo není uvedená patová situace možná, a pak ani nemohou existovat zombící.

"Ten koncept dohody na souběžném zvýšení ceny za účelem tvorby zisku všech vs role Úřadu na ochranu hospodářské soutěže ve smyslu potírání kartelových dohod mi stále nejde domyslet."

Zombící mají při snaze o vymanění se ze zombie stavu v zásadě jen dvě možnosti:
1. Ještě více snížit náklady a doufat, že konkurenčním zombíkům se nepodaří jít s náklady níže, a tím je vytěsní z trhu a následně zvedne ceny na ziskovou úroveň.
2. Zvednout ceny a doufat, že ostatní zombíci už mají pobytu v zombie stavu dost a zvednou ceny taky a tím se všichni zombíci dostanou zpět do ziskové sféry.

První možnost není nic jiného, než pokračování konkurenčního boje. Druhá možnost je ta, o které tady od začátku píšu a kterou Vy neuznáváte jako tržní? Nebo ji považujete za rozpornou s pravidly na ochranu hospodářské soutěže?

Josef Fraj|5. 10. 2020 08:38| reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 19:06

Ne, že byste to vysvětloval špatně, ale na straně příjemce není dostatečné vybavení, takže jste odsouzen k neúspěchu.

Luděk Zdražil|2. 10. 2020 19:48| reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 05:29

Ech .....Mark Rutte, ne Ruppe, omluva.

Luděk Zdražil|2. 10. 2020 19:06| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 16:46

Zdá se, že dnes mi to domýšlení opravdu nejde, omlouvám se. Zkusím se poprat s následujícím Vašim odstavcem:

"Jde o řešení patové situace, kdy všichni konkurenti se prosoutěžili k cenám, které jim nedovolují vytvářet zisk. V takové situaci je navýšení cen řešením. Proč by nemělo být? Žádné tržní pravidlo přece neukládá účastníkům trhu, že musí s cenami setrvat na úrovni, která neumožňuje producentům vytvářet zisk."

Vždyť přeci o to na trhu jde (kromě jiného), že každý je schopen vyrábět za jiné výrobní či režijní náklady. Tudíž dospět do stavu kdy se všichni prosoutěží k situaci, že nikomu se souměrně nedaří vytvářet zisk při srovnatelné kvalitě téhož výrobku je dosti nereálná. Cena za produkt je pak výlučným právem každého prodávajícího a nikdo, ani zákazník, mu do toho nemluví. Maximálně si jeho produkt nekoupí. Cena je tudíž naprosto flexibilní tržní veličina, která se nedá ani nařizovat, dohadovat mezi soutěžiteli, zvyšovat či snižovat za účelem vytváření zisku pokud tato cena není realizována na trhu. Cenu určuje zákon nabídky a poptávky - nic víc, nic míň a jakýkoliv jiný vliv na cenu je kontraproduktivní. Proto existuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže (SOUTĚŽE).
Ten koncept dohody na souběžném zvýšení ceny za účelem tvorby zisku všech vs role Úřadu na ochranu hospodářské soutěže ve smyslu potírání kartelových dohod mi stále nejde domyslet.

Poznámka: Já přeci netvrdím že zvýšením ceny zruším trh. Ja tvrdím, že dohodou soutěžitelů na ceně se zruší trh, to je značný rozdíl.
Regulace soutěžitelů licencemi je praktikována, ale za podmínky, že i mezi několika soutěžiteli musí být zachováno konkurenční prostředí - viz operátoři tf sítí a pod.

Honza _|2. 10. 2020 18:16| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 17:11

Četl jsem někde, že průměrná existence měny je 27 let.
Euro je tu 18 let, bitcoin 11. Tak uvidíme, co a jak vydrží... :-)

Richard Fuld|2. 10. 2020 17:15| reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2020 14:49

Aha, tak to tentokrát bylo jinak, než v případě dnešního příspěvku, kde se Vám pan Kovanda zpozdil? :-)

Z Vaší odpovědi:
Gabriel Pleska | 2. 10. 2020 11:40 | reakce na Dalibor Pešek - 2. 10. 2020 08:02

Posílá pozdě...

jsem vyrozuměl, že jde o pravidlo, které nastalo i zde. :-)

Richard Fuld|2. 10. 2020 17:11| reakce na Petr Vorlíček - 1. 10. 2020 20:33

"Ono to funguje ale JEN diky tomu, že tomu všichni nerozumí...(dokonce drtivá větsina..)"

Tak tohle Vám asi vymlouvat nebudu. :-) Já si naopak myslím, že kdyby všichni rozuměli tomu, jak funguje současný peněžní systém, tak by právě neměli šanci žádné kryptoměny typu BTC. Naopak aktuální popularita BTC a kryptoměn obecně je založena právě na té nevědomosti o fungování současného peněžního systému. Mnoho těch lidí se domnívá, že současnému peněžnímu systému náramně dobře rozumí, a právě tato jejich mylná domněnka je vede k tomu, že jsou z nich příznivci kryptoměn.

Richard Fuld|2. 10. 2020 16:46| reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 15:35

Zase jste mě špatně pochopil. :-) Resp. nedomyslel to do konce. :-)

Nejde o žádné "řešení konkurence na trhu".

Jde o řešení patové situace, kdy všichni konkurenti se prosoutěžili k cenám, které jim nedovolují vytvářet zisk. V takové situaci je navýšení cen řešením. Proč by nemělo být? Žádné tržní pravidlo přece neukládá účastníkům trhu, že musí s cenami setrvat na úrovni, která neumožňuje producentům vytvářet zisk.

Nicméně pokud ceny vzrostou příliš, pak samozřejmě nalákají novou dosud nezúčastněnou konkurenci, která si všimne ziskovosti toho trhu a bude se snažit urvat si pro sebe podíl na takovém trhu. Takže trh nakonec zabrání tomu, aby si konkurenti na nějaké dlouhé období vytvořili pro ně příliš pohodlné ziskové bezkonkurenční (kartelové) prostředí. Žádný trh navýšením cen nezrušíte. Naopak tím vyprovokujete hráče k akci na takovém trhu.

A ano všechno má svá pro i proti. To co může v jednom případě sloužit k pouhé záchraně na mělčině uvízlých zombíků, může být v jiném případě zneužito k navyšování zisků a záměrnému omezování konkurence na trhu, zejména tam, kde jsou příliš vysoké bariéry pro vstup na takový trh pro nové soutěžitele, nebo kde je počet soutěžitelů regulován udělováním licencí. Nic není dokonalé, nic není černobílé. Vždy záleží na kontextu, na konkrétní situaci.

Diplom vracet nemusíte, stačí věci domýšlet. :-)

Josef Fraj|2. 10. 2020 16:00| reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2020 14:49

Je to vaše, tak si tu můžete dělat co chcete. Nicméně Kovandovy příspěvky téměř vždy nejpřesněji popisovaly situaci. Možná jste ho vynechali právě proto :-(

Luděk Zdražil|2. 10. 2020 15:35| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 13:03

No, zkoušel jsem to třikrát přečíst a alespoň jednou pochopit :-), mám z toho zlomenou hlavu a chci jít vrátit diplom z ekonomie, omlouvám se.

Pokud dobře čtu, tak řešením konkurence na trhu je dohoda mezi soutěžiteli na zvýšení cen ("náhodné" zvýšení cen všemi konkurenty zároveň) za účelem zachování jejich existence na trhu. Protože cena je klíčovým konkurenčním nástrojem soutěže, dovozuji, že vlastně konkurenci navrhujete zrušit jako zdroj potenciálních problémů mezi soutěžiteli a soutěž by byla nahrazena dohodou producentů, rozumím dobře ?
Pokud ano, tak tím sice nevytvoříme žádné zombie firmy (nebo naopak zombie budou všechny), zároveň ovšem zrušíme trh (soutěž, protože soutěžit můžete ale musíte mít stejné resp. dohodnuté ceny) a zákazníka vystavíme de facto dohodě jeho dodavatelů na ceně produktu, za kterou bude muset zákazník produkt koupit. Takový stav pak nazýváte čistým tržním postupem, akorát že i stát jej považuje za protitržní jednání v podobě kartelových dohod nebo monopolního či dominantního postavení na trhu a získáním tržní síly, která by vedla k narušení hospodářské (tržní) soutěže.
Vy, jak píšete, to považujete za paradoxní, zatímco Úřad na ochranu hospodářské soutěže, jako orgán státní správy, to považuje za nezákonný postup.

Pozoruhodné, jdu vrátit ten diplom.

Honza _|2. 10. 2020 15:13| reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2020 14:49

Neeeeeeee!!!
Jak teď budeme rozvíjet konspirační teorie?

Gabriel Pleska|2. 10. 2020 14:49| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 14:18

Ne, prostě jsme se ho neptali.

Michal Mrozek|2. 10. 2020 14:39| reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 14:18

Vítáte mě v klubu? :)

Richard Fuld|2. 10. 2020 14:18| reakce na Michal Mrozek - 2. 10. 2020 06:22

Á paranoia. Pěkně se Vám to rozjíždí. :-)

Richard Fuld|2. 10. 2020 14:18| reakce na Jan Altman - 2. 10. 2020 10:28

Je to prosté milý Watsone. Jen nestihl uzávěrku, jak jeho špatným zvykem. :-)

Richard Fuld|2. 10. 2020 14:16| reakce na Petr Vorlíček - 1. 10. 2020 20:29

Nulové sazby a QE jsou popřením těch nejzákladnějších tržních mechanismů?

Jistěže ANO. :-) Samozřejmě, že úředně stanovená krátkodobá úroková míra a pomocí QE ovlivněné dlouhodobé úrokové míry jsou popřením jakýchkoliv tržních mechanismů. :-) O tom se s Vámi hádat nebudu. A má to taky svůj velmi dobrý důvod. V systému účetních peněz neexistuje provázanost mezi nabídkou peněz (úsporami) a poptávkou po úvěrech. Nabídka úvěrů, úspory, poptávka po úvěrech jsou vzájemně zcela nezávislé veličiny, takže jejich interakce nijak nevedou k ustavení tržní úrokové míry, která by odrážela nabídku peněz (úspory) a poptávku po úvěrech. Proto jsou také v tomto peněžním systému úrokové míry regulovány centrální bankou. Žádný trh, na němž by se utvářela tržní úroková míra, která by odrážela nabídku peněz a poptávku po penězích, v tomto systému neexistuje. Jednoduše řečeno, tam kde z povahy věci žádný trh není, se nemohou uplatnit ani tržní mechanismy. :-) Banky nepotřebují úspory, aby poskytovali úvěry. Požadovat v systému účetních peněz tržní mechanismus určování úrokových sazeb je tak projevem zjevné neznalosti fungování současného peněžního systému. I když pořád tady můžeme diskutovat o určité variantě tržní povahy dlouhodobých úrokových sazeb v dobách, kdy zrovna neprobíhá QE.

Skutečně tržní úrokovou míru je možné určit tržně pouze v systému komoditních peněz, kde je nabídka peněz těsně propojená s úsporami, které jsou jejich majitelé ochotni půjčit. Proto zde není problém, aby "cena peněz" (výše úrokové míry) byla tržním výsledkem střetávání se nabídky úvěrů (úspor určených k půjčkám) a poptávky po úvěrech. Toto propojení mezi poptávkou po penězích a úsporami ale v systému účetních peněz zcela absentuje.

K propojení hospodaření firem s cenami jejich akcií. Samozřejmě, že mezi ziskovostí firmy a cenou akcií neexistuje žádný pevný mechanismus, který by nějak exaktně a spolehlivě fungoval. A samozřejmě platí, že krach firmy zpravidla povede k poklesu cen akcií.

Ale zpět k jádru věci. Já píšu o tom, že samotný pohyb cen akcií není nijak pevně svázán s hospodařením emitenta v tom smyslu, že by nákupy akcií na sekundárním(!) trhu mohly zachránit samotnou firmu před bankrotem. Peníze, které zaplatí kupující akcií plynou na sekundárním trhu k prodejci akcií, nikoliv danému emitentovi.

Před bankrotem může firmu zachránit pouze prodej akcií na primárním(!) trhu, tedy získání nového kapitálu prostřednictvím prodeje nově emitovaných akcií. Ano v tomto máte pravdu, že vysoké ceny akcií a zájem o ně, může některým firmám takto pomoci. Nicméně moc si neumím představit, že s emisí nových akcií za vysokou cenu by mohla uspět právě krachující firma. Té zpravidla primární akciový trh nepomůže. A pokud ano, co Vám na tom vadí? Jsou to peníze těch, co jsou ochotni je takto utratit a zřejmě měli k tomu nějaké své důvody. Pro jistotu zde znovu opakuji, že nejsem zastáncem toho, aby akcie soukromých firem (byť i těch prosperujících) nakupovaly instituce veřejné správy, jako např. centrální banky.

Regulované úrokové sazby jsou samozřejmě netržní a výše vysvětluji proč tomu tak je. V tom s Vámi souhlasím. I když o otázce netržnosti dlouhodobých úrokových sazeb, resp. trzích, kde se tyto sazby utváří, by se dala vést velmi zajímavá a košatá debata, nicméně v období probíhajícího QE je třeba souhlasit, že i tyto dlouhodobé sazby jednoduše tržní nejsou a jsou výsledkem intervence centrální banky.

Současně ale nesouhlasím s tím, že jsou tyto netržní sazby nesmyslné, jak Vy tvrdíte. Jejich smyslem je udržovat růst cen statků zahrnutých do spotřebního koše poblíž úrovně inflačního cíle. A smyslem dosahování inflačního cíle je držet ekonomiku v bezpečné vzdálenosti od deflační pasti a bránit nadměrnému inflačnímu růstu cen. A trh, který by tohle zajistil pomocí tržních mechanismů zde neexistuje.

Ano, v tržních podmínkách Vám nikdo za nulový úrok nepůjčí. To ale platí i v případě nulových repo sazeb, protože banky nepůjčují svým dlužníkům za sazby určené centrální bankou pro 14 denní repo operace. Banky jim půjčují za nenulové kladné sazby i v době nulové repo sazby, protože si vždy přirazí úrokovou marži, která je zdrojem pro úhradu nákladů banky a jejího zisku. To, že nějaké banky někde poskytují hypotéky za záporné sazby mi přijde jako nějaká bláznivá promoakce. Tyhle excesy neberu Vážně a akcionáři takové banky by se měli velmi rychle postarat o to, aby ředitel, který tohle toleruje, nebo dokonce iniciuje, skončil co nejdříve, jak to půjde. :-)

Záporné sazby se od nulových liší pouze tím, že záporné sazby představují v podstatě jen syntetické zdanění povinných i dobrovolných rezerv bank držených u centrální banky. Jiný rozdíl tam není. Záporná sazba je jednoduše uvalení daně na banky, z které navíc nic nemá ani stát, protože příjemcem je centrální banka.

Emise peněz, byť gigantická, slouží jako prevence před zhroucením ekonomiky do deflační spirály. Nejhorší, co se může stát je, že bude mít nějaký ten rok trochu vyšší inflaci. Možná. Pokud vše půjde dobře. Žádná tragédie. A velikost státního dluhu? Má se opakovat? :-) Paraboly, exponenciály, to jsou jenom čáry na papíře. :-)

Richard Fuld|2. 10. 2020 13:03| reakce na Luděk Zdražil - 1. 10. 2020 17:36

Příklad, který popisujete je přece typická konkurenční situace, kde pokud ten efektivnější zaútočí a ten neefektivní se včas nevzpamatuje a svoje náklady adekvátně nesníží, pak v konkurenčním boji prohraje a zkrachuje. Tady přece není žádný problém a krach zde není řešením. Krach je zde jen následkem konkurenčního zápolení. Problém k řešení vzniká, pokud ten krach nenastane.

Pojďme si to probrat. Ten efektivnější si v dané situaci může vybrat z následujících možností:

1. Nechá konkurenta žít a bude si užívat svých vysokých zisků.
2. Vzdá se vysokých zisků (sníží ceny pod náklady konkurence) a defakto použije tento zisk proti konkurentům s cílem získat jejich podíl na trhu.

Následně mohou nastat tyto situace:

1. Konkurent nezareaguje na snížení cen a z trhu bude vytlačen a zkrachuje.
2. Konkurent zareaguje na snížení cen snížením nákladů a na trhu zůstane i při nižších cenách.

Vy popisujete první výsledek. Já ale píšu o té druhé variantě, kdy výsledkem konkurenčního boje je patová situace, kdy původně efektivnější konkurent už je stejně obdobně efektivní jako jeho dříve efektivnější konkurent. V takovém případě se dříve efektivnější konkurent vzdal svého zisku zbytečně. Všichni konkurenti pouze prodávají za nižší ceny. Jediný kdo z tohoto konkurenčního boje profituje, je tak zákazník.

Já tedy na rozdíl od Vás píšu o situaci, kdy po lítém konkurenčním boji všichni konkurenti obětují své zisky (a zbytné náklady) za účelem poražení toho druhého, avšak následně se všichni ocitnou v patové situaci, kdy nikdo z nich už žádné zisky (ani zbytné náklady) nemá, tedy v situaci, kdy se konkurenti usoutěžili do oné "zombie" podoby. Pokud v tom konkurenti pokračují dál a kromě veškerých zisků začnou v rámci konkurenčního boje omezovat i objektivně potřebné náklady, začne se situace vyvíjet v neprospěch kvality produkce a tedy nakonec i v neprospěch zákazníků.

Lze tak shrnout, že Vy píšete o situaci, která je na začátku onoho lítého konkurenčního zápolení. Já píšu o situaci, která je ale na jeho konci. Proto Vám přijde, že Vás nechápu. Já Vás ale chápu dobře. To Vy přehlížíte důležité detaily toho, co píšu.

Trvám tedy i nadále na tom, že lepší řešení je v takové patové situaci, aby přežily obě firmy, než aby obě zkrachovali. Jsou to opravdu jednoduché "počty".

Ptáte se co navrhuji za jiné řešení, než bankrot? Řešení této situace není samozřejmě snadné. Už jsem je ale nastínil. Pomůže zvýšení cen, fúze, dobrovolný odchod jednoho z konkurentů, kterého nebabí dál riskovat ekonomickou existenci pro nic (žádný zisk)... Můj závěr, je že tržní zápolení může vytvořit tento problém patové situace (popisovaný jako nežádoucí výskyt zombie firem) a tedy že trh si se vším co vytvoří, sám někdy neporadí.

Nejpřirozenějším tržním řešením této patové situace v podobě přesunu všech konkurentů do profitabilní oblasti mi přijde asi "náhodné" zvýšení cen všemi konkurenty zároveň. Paradoxem ale je, že právě takovýto čistě tržní postup je dohledovými orgány považován za delikt porušující pravidla soutěže na úkor zákazníků. :-)

Jan Altman|2. 10. 2020 10:28| reakce na Michal Mrozek - 2. 10. 2020 06:22

Možná neprošel prověrkama :-)

https://www.mises.cz/clanky/politicke-proverky-na-berkeley-2431.aspx

Michal Mrozek|2. 10. 2020 06:22| reakce na Dalibor Pešek - 25. 9. 2020 20:42

Obávám se, že ho politruci odklidili do převýchovného detenčního tábora. Uvidíme, jak bude mluvit po návratu mezi "odborníky".

Luděk Zdražil|2. 10. 2020 05:29| reakce na Jan Altman - 1. 10. 2020 16:30

To puvodni téma, ktere stalo na zacatku debaty a ktere zde rozvijime (tj. osobni spokojenost s vlastnim zivotem v prostredi, kde clovek zije) podleha preci jen trosku tomu prostredi ve kterem clovek zije a pochopitelně osobnostní výbavě. Paušalizovat tedy vše do jednoho modu mi nepřipada smysluplne. Zminim tři země EU, ktere sdileji obdobné společensko-politické zřízení a přeci se podstatně liší od CR a kde spolecenska perspektiva vypada ponekud jinak nez v CR. Nemecko (dostatecne srozumitelne) a Holandsko a Finsko (země o kterych neco vice vim).

Nemecko - je vybaveno dosti velkou mírou ekonomické síly a zároveň disciplinou obyvatelstva, že bude schopno zareagovat na negativni vyvoj a uspesne prehodit vyhybku az to bude nutne, aniz by se cely stat zritil). Ano, hodne se podili na formovani EU, ale Nemecko samotne ve svem potencialu je jine nez prevazujici zbytek EU.

Holandsko - je vybaveno takovou mirou politicke kultury a rozumu (příklad Ruppe a kralovska rodina vs Babis a Zeman by zde neprezili dva dny) a společenske tolerance i soudržnosti , že budou schopni nalézt konsenzus ke krokum zachovani akceptovatelne budoucnosti.

Finsko - ma za sebou historii a tvrdy zivot, ze lide maji respekt k efektivnimu funkcnimu statu (!), bez korupce a ku vseobecne akceptovatelnemu prospechu a to i za cenu pomerne vysokych dani (!!!). Mentalitu naroda formuje priroda, nedavny utlak Svedska a Ruska a vsudypritomna tolerance k osobnimu zivotu jednotlivce. Spolecenska atmosfera bude silnou kartou pro nutnou zmenu, pokud se smerovka vyvoje prilis odchyli od zakladu na kterem jsou Finove postaveni.

Meziradky jiste citite me presvedceni o zakonitem rozpadu EU, je to tak, ale to je jine tema,

Petr Vorlíček|1. 10. 2020 22:55| reakce na Luděk Zdražil - 29. 9. 2020 04:14

Pane Zdražile,
chtěl bych vědět, kdo vám dal ten mínus a za co...Já v tom nevidím chybku...

Ano, chodím na ryby, od šesti let... Tedy chodil jsem, než jsem se rozhodl uspokojovat své stavitelské vášně, a než mé podnikatelské aktivity přerostly přes můj časový fond...
Je pravda, že tam se problémy topí v hlubině, nicméně doba temna komunismu také nezmizela v hlubinách vod a lesu.

Ale pochopil jste dokonale co mám na mysli - prostá ligika napovídá, že to vše spěje ke kombinaci vašich tří bodů, vše oděno v moderním kabátě - a právě diky zamaskování toho zla pod roušku ušlechtilých pohnutek se ho společnost nezbaví tak snadno a rychle, jako my komunismu..