Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Nezodpovědné Česko. Rekordní zadlužování očima expertů

Jiří Hovorka | 25. 9. 2020 | Celkem 68 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 25. 9. 2020 10:38

Škoda, že se nezeptali Juldy... Jeho vědecký nekonečnozadlužismus by se mezi těmi chabými vyjádřeními prostých amatérů vyjímal.

A když tak čtu Alenku, tak si blahořečím, že již delší dobu dělám vše pro to, aby mi to v maximální možné míře mohlo být všechno jedno.

+11
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 29. 9. 2020 13:08

Možnosti nekonečného zadlužování státu není třeba nijak propagovat. To by mohl být pro mnohé lidi velký šok (po té urputné masáži mozků doktrínou fiskální "odpovědnosti") a pro mnohé sladce nevědomé politiky neodolatelné lákadlo. Stačí když o této možnosti budou informováni ti správní lidé a budou ji brát v úvahu ve správný okamžik. A to se myslím daří. :-)

-5
+
-

Všech 68 komentářů v diskuzi.

Dalibor Pešek | 25. 9. 2020 20:42

Kde je Kovanda ?!

Nahlásit

+3
+
-

Michal Mrozek | 2. 10. 2020 06:22 | reakce na Dalibor Pešek - 25. 9. 2020 20:42

Obávám se, že ho politruci odklidili do převýchovného detenčního tábora. Uvidíme, jak bude mluvit po návratu mezi "odborníky".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 14:18 | reakce na Michal Mrozek - 2. 10. 2020 06:22

Á paranoia. Pěkně se Vám to rozjíždí. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 2. 10. 2020 14:39 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 14:18

Vítáte mě v klubu? :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 2. 10. 2020 10:28 | reakce na Michal Mrozek - 2. 10. 2020 06:22

Možná neprošel prověrkama :-)

https://www.mises.cz/clanky/politicke-proverky-na-berkeley-2431.aspx

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 14:18 | reakce na Jan Altman - 2. 10. 2020 10:28

Je to prosté milý Watsone. Jen nestihl uzávěrku, jak jeho špatným zvykem. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gabriel Pleska | 2. 10. 2020 14:49 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 14:18

Ne, prostě jsme se ho neptali.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 17:15 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2020 14:49

Aha, tak to tentokrát bylo jinak, než v případě dnešního příspěvku, kde se Vám pan Kovanda zpozdil? :-)

Z Vaší odpovědi:
Gabriel Pleska | 2. 10. 2020 11:40 | reakce na Dalibor Pešek - 2. 10. 2020 08:02

Posílá pozdě...

jsem vyrozuměl, že jde o pravidlo, které nastalo i zde. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 2. 10. 2020 16:00 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2020 14:49

Je to vaše, tak si tu můžete dělat co chcete. Nicméně Kovandovy příspěvky téměř vždy nejpřesněji popisovaly situaci. Možná jste ho vynechali právě proto :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 2. 10. 2020 15:13 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2020 14:49

Neeeeeeee!!!
Jak teď budeme rozvíjet konspirační teorie?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 25. 9. 2020 12:48

Tak už i hlava té hydry (ČNB) opatrně připouští, že juldismus-burešismus ("bankroty neefektivních firem jsou zbytečný masochismus, všem dejme nekonečné úvěry za 0%") vede k zombifikaci:

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Zombifikace-ekonomiky

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 9. 2020 13:03 | reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 12:48

Zombifikace ekonomiky? A to mě tady někdo vyčítá, že mluvím o tržním přerozdělování? Směšné. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 29. 9. 2020 14:30 | reakce na Richard Fuld - 29. 9. 2020 13:03

Chápu, The Economist je na vás moc suchopárný, málo obrázků, lepší je The Marxist (hezky s intuitivními textovými bublinami u obrázků keynesiánských superhrdinů), kde se o tržním přerozdělování obvykle (resp. výhradně) píše.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/korporatni-zombici

Na mě je zase Economist mainstreamovým odvarem, já bych s chutí napsal i o zombie státech - schopných existovat jen za nestandardních podmínek QE a záporných úroků. Copak se s nimi asi stane, až inflaci již nebude možné dále popírat (i věci běžné spotřeby začnou citelně zdražovat)? Odvolají centrální banky svůj inflační cíl a ztrojnásobí ho? Nebo zvednou úroky a zombie (s PIGS v čele) budou muset přiznat barvu (že jsou bankrotáři)?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 9. 2020 15:15 | reakce na Jan Altman - 29. 9. 2020 14:30

"Zombie firmy" nejsou ničím jiným, než výsledkem tržní soutěže subjektů ve stejné váhové kategorii. Soutěžili spolu tak dlouho, že jediným způsobem, jak se nestát poraženým je vegetovat na hranici bankrotu. Je to zcela přirozený důsledek dlouhodobé soutěže srovnatelně silných hráčů na trhu. Není to důsledek nízkých úrokových sazeb. Ke stejnému výsledku bychom dospěli bez ohledu na to, jak jsou úrokové sazby vysoko.

Jediná cesta ven z této patové "zombíkové" situace jsou defakto fúze konkurentů a tedy odstranění příčiny jejich slabé kondice - dlouhodobého tržního soutěžení. Jinými slovy, nemůžeš-li porazit, spoj se s nimi. :-) Možné jsou i kartelové dohody, které ale tržnímu prostředí také moc nesvědčí a jsou nelegální.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Luděk Zdražil | 30. 9. 2020 18:41 | reakce na Richard Fuld - 30. 9. 2020 15:15

Nemyslím. Přirozeným a správným řešením zombie firem je jen jejich zánik/bankrot. Nic příjemného ale nutná fáze neschopnosti se na trhu udržet.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 1. 10. 2020 11:18 | reakce na Luděk Zdražil - 30. 9. 2020 18:41

To ano, bankrot, kterému se ale všichni zcela přirozeně brání zuby nehty, takže je to jen "řešení" teoretické. Očekáváte snad, že majitelé některé z těch firem si řeknou, už jen nás na trhu moc, tak já to tedy zavřu, aby ostatní mohli zase prosperovat?

V praxi je pro konkurenty mnohem účelnější fúze, která odstraní aktuální konkurenční tlak a po které se ceny mohou vrátit na úroveň, která bude pro nového producenta zisková. Tím se ale současně vytvoří pro nové konkurenty lákavější prostředí na daném trhu a tuhá konkurence začne znovu. Nicméně i toto "řešení" může být jen teoretické, protože takové fúzi obvykle zabrání úřad na ochranu hospodářské soutěže. Jinými slovy tuhé soutěžení systematicky vede do slepé "zombie" uličky.

A nejlépe se z této situace dostanou inovativní producenti, kteří získají nějakou obchodní nebo technologickou výhodu oproti konkurencí, obvykle ale zase jen dočasně. Zatímco prosperující firmy k inovaci nic nenutí, zombie firmy musí inovovat z existenčních důvodů, takže fáze zombie firem přece může být z tohoto hlediska vítanou.

Vzpomínám si na pana Kovandu, jak říkal, že uvolnění tlaku na exportéry oslabením koruny pouze oddálí nutné inovace a v delším horizontu sníží konkurenceschopnost našich exportérů, kteří namísto reakce na tlak vlivem posilující koruny, si budou nečinně užívat finanční polštář oslabené koruny. Proč tedy brojit proti existenci zombie firem, které se pod takový tlak dostávají? Bankrot není přece cílem. Měl by být důsledkem úspěchu inovujícího konkurenta. Jen v takovém případě získáme něco (lepšího producenta) za cenu zaplacenou krachem jiného konkurenta. Samotný krach ničemu nepomůže.

Paradoxně tak obhájci volného trhu (mezi něž mimochodem patřím i já) vytáhli na světlo boží problém "zombie firem", který údajně způsobuje stát a přitom jen obnažili další z problému, které přináší konkurenční klání na volném trhu a který má jen velmi málo řešení, pokud vůbec nějaké.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Josef Fraj | 1. 10. 2020 15:01 | reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 11:18

Opět odhalujete vaši trapnou neznalost základních ekonomických pojmů a vztahů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Luděk Zdražil | 1. 10. 2020 12:50 | reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 11:18

Dovolím si nesouhlasit.

1. Bankrot je řešení, v tržím prostředí (kterého jste příznivcem) naopak navýsost praktické. Fuze je určité reseni pro bankrotujici firmy za predpokladu ze fuzujici subjekty naleznou ve fůzi nějakou výhodu - nic proti tomu. Bankrot je nedílnou a integrální součástí tržních principů, stejně tak jako dividenda, podíl na zisku, daň a podobně. Pokud by neexistoval bankrot, neexistoval by ani trh.

2. Konkurence a konkurenční tlak zde není překážkou pro fungování firem. Je motorem pro zlepšení produktu a vytvoření jeho nižší ceny pro koncového uživatele produktu a trh je zde primárně pro zákazníky nikoli pro soutěžitele na trhu. Zisková cena produktu producenta není smyslem konkurence.

3. Trh zombie firmy tedy nevytváří, ten vytváří úspěšné, méně úspěšné a neúspěšné firmy. Zombie firmy vytváří okolnost, která do tržních vztahů zasahuje způsobem, že nahrazuje zájem/nezájem zákazníků o daný produkt a udržuje neúspěšné firmy při životě nějakou dotací, podporou a podobně. V našem případě to je převážně stát, který z peněz daňových poplatníků udržuje zombie firmy při životě.

Dovedete si představit, že by někdo z vlastních peněz dotoval bankrotující firmu proto, aby se možná zotavila a získala zpět promrhanou pozici ? Ano, jsou zde k tomuto účelu banky, ale ty vždy posuzují rizika návratnosti úvěru, nějak si ten úvěr zajišťují a chtějí z jeho poskytnutí nějaký zisk, což mi přijde tržně v pořádku, tedy vyznáváte-li trh jak píšete.

Ovšem píšeme si, podle mne, o základních aspektech ekonomie, které se vyučují snad i na střední škole, neřku-li škole vysoké.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 10. 2020 17:13 | reakce na Luděk Zdražil - 1. 10. 2020 12:50

1. Ne. Bankrot nic nevyřeší. Bankrot vytvoří jen problémy, které zde před ním nebyly. Zruší dosavadní nabídku produkce, o kterou zákazníci stáli, znemožní splacení dluhů věřitelům firmy, ze zaměstnanců nadělá nezaměstnané... Samé problémy a žádné řešení. Bankrot je špatný, prosperita je dobrá. "Zombie firma" je neprosperující firma na pomezí bankrotu. Dobrým řešením (pro všechny zúčastněné) je dostat tuto firmu do oblasti prosperity, ne do bankrotu. Špatným "řešením" (pro všechny) je poslat tu firmu do bankrotu. Vždyť je to prosté. Udivuje mě, že o tomto tak samozřejmém faktu musím někoho tak pracně přesvědčovat. Ano, bankrot je přirozenou součástí tržní ekonomiky. S tímto tvrzením nemám žádný problém. Ale bankrot není řešením. Ničeho.

Jediné, čemu bych snad mohl přiznat trochu relevance, je teorie, že bankrot uvolní místo schopnějším producentům. Ti schopnější ale nečekají ve frontě až nějaká firma zbankrotuje. Schopnější firma (pokud je skutečně schopnější) tu neschopnou přece porazí přímo v rámci konkurenčního boje. Taková úspěšná firma pasívně nečeká až její méně schopný konkurent sám zbankrotuje. Tato "očista" odstraňující nevýkonné producenty (pokud je na trhu ten, kdo má na to je v soutěži porazit), probíhá už před bankrotem, nikoliv po něm. Bankrot nevýkonných producentů je tak důsledkem procesu očisty, nikoli příčinou, či snad dokonce jakýmsi předstupněm, který by zahájení očisty trhu předcházel. Opět jde tedy o myšlenku v jádru správnou, jen se záměnou příčiny a následku. Velmi častý jev.

2. Ano, konkurence je motorem pro zlepšování fungování firem a není překážkou. Ano, trh je zde především pro poptávku (spotřebitele). Nicméně trh je zde samozřejmě i pro zisky producentů. Jedno bez druhého nebude fungovat. Ano producenti mohou produkovat i bez zisků, ale pak se dostávají do situace, kterou přece kritizujete. Stanou se z nich ty "zombie firmy". :-)

3. Ano. Nelze tvrdit, že samotný trh vytváří zombie firmy. To by bylo sice správné ale nepřesné. Zombie firmy vytváří proces dlouhodobé konkurence mezi srovnatelně silnými konkurenty, kdy tento souboj končí patovou situací a nemá ani vítěze ani poražené, resp. pokud považujeme přechod do stavu na pokraji bankrotu za prohru, pak výsledkem této soutěže jsou jen poražení. Zjednodušeně řečeno firmy se nemilosrdně usoutěží až na pokraj bankrotu. Jsou to neúspěšné firmy? Nemyslím si. Měli bychom je nějak uměle (např. razantním zvýšením úrokových sazeb) přivést obě k bankrotu? Taky si nemyslím.

A k tomu dotování firem. Nikdo přece nedotuje bankrotující firmy. Bankrotující firmy bankrotují. Pokud banka půjčí firmě např. za 3% p.a. (i když krátkodobá 14 denní repo sazba stanovená ČNB je 0,05% p.a.) tak ji podle Vás ta banka dotuje? To snad néé? Pokud banka má, za to, že firma, která ji žádá o úvěr je ohrožena bankrotem, tak jí ta banka půjčí? Proč by to dělala?

Ano základní aspekty ekonomie bývají ty nejzajímavější, protože mohou obsahovat ty nejzažitější omyly a chybné interpretace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Luděk Zdražil | 1. 10. 2020 17:36 | reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 17:13

Vidím, že přesvědčit Vás je problém. Zkusím to ještě jinak:

Píšete: "Dobrým řešením (pro všechny zúčastněné) je dostat tuto firmu do oblasti prosperity, ne do bankrotu. Špatným "řešením" (pro všechny) je poslat tu firmu do bankrotu. Vždyť je to prosté. Udivuje mě, že o tomto tak samozřejmém faktu musím někoho tak pracně přesvědčovat."

Řekněme zjednodušeně, že máme firmu A a firmu B, vyrábějící v soutěži na trhu stejný (užitkem srovantelný) produkt XY. Firma A však má o 50 % vyšší režii, protože nezvládá IT či nemá schopný management. Protože na trhu srovnatelných výrobků rozhoduje cena, firma B nabízí produkt XY za cenu se ziskem ale zároveň pod náklady firmy A. Firma A se tak dostává do ekonomických problémů, za cenu která by firmě přinášela zisk nemůže na trhu v konkurenci s firmou B uspět, náklady neumí snížit. Běžná situace.

Tržní řešení je tlak, nepomůže-li, pak bankrot. No a nyní přicházíte Vy s "dobrým řešením". Můžete mi prosím říct jak v takové situaci bude vypadat v praxi to dobré řešení ? Vynechte prosím imaginární teorie, zkuste návrh, jak píšete, "prostého" praktického řešení takové situace, děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 13:03 | reakce na Luděk Zdražil - 1. 10. 2020 17:36

Příklad, který popisujete je přece typická konkurenční situace, kde pokud ten efektivnější zaútočí a ten neefektivní se včas nevzpamatuje a svoje náklady adekvátně nesníží, pak v konkurenčním boji prohraje a zkrachuje. Tady přece není žádný problém a krach zde není řešením. Krach je zde jen následkem konkurenčního zápolení. Problém k řešení vzniká, pokud ten krach nenastane.

Pojďme si to probrat. Ten efektivnější si v dané situaci může vybrat z následujících možností:

1. Nechá konkurenta žít a bude si užívat svých vysokých zisků.
2. Vzdá se vysokých zisků (sníží ceny pod náklady konkurence) a defakto použije tento zisk proti konkurentům s cílem získat jejich podíl na trhu.

Následně mohou nastat tyto situace:

1. Konkurent nezareaguje na snížení cen a z trhu bude vytlačen a zkrachuje.
2. Konkurent zareaguje na snížení cen snížením nákladů a na trhu zůstane i při nižších cenách.

Vy popisujete první výsledek. Já ale píšu o té druhé variantě, kdy výsledkem konkurenčního boje je patová situace, kdy původně efektivnější konkurent už je stejně obdobně efektivní jako jeho dříve efektivnější konkurent. V takovém případě se dříve efektivnější konkurent vzdal svého zisku zbytečně. Všichni konkurenti pouze prodávají za nižší ceny. Jediný kdo z tohoto konkurenčního boje profituje, je tak zákazník.

Já tedy na rozdíl od Vás píšu o situaci, kdy po lítém konkurenčním boji všichni konkurenti obětují své zisky (a zbytné náklady) za účelem poražení toho druhého, avšak následně se všichni ocitnou v patové situaci, kdy nikdo z nich už žádné zisky (ani zbytné náklady) nemá, tedy v situaci, kdy se konkurenti usoutěžili do oné "zombie" podoby. Pokud v tom konkurenti pokračují dál a kromě veškerých zisků začnou v rámci konkurenčního boje omezovat i objektivně potřebné náklady, začne se situace vyvíjet v neprospěch kvality produkce a tedy nakonec i v neprospěch zákazníků.

Lze tak shrnout, že Vy píšete o situaci, která je na začátku onoho lítého konkurenčního zápolení. Já píšu o situaci, která je ale na jeho konci. Proto Vám přijde, že Vás nechápu. Já Vás ale chápu dobře. To Vy přehlížíte důležité detaily toho, co píšu.

Trvám tedy i nadále na tom, že lepší řešení je v takové patové situaci, aby přežily obě firmy, než aby obě zkrachovali. Jsou to opravdu jednoduché "počty".

Ptáte se co navrhuji za jiné řešení, než bankrot? Řešení této situace není samozřejmě snadné. Už jsem je ale nastínil. Pomůže zvýšení cen, fúze, dobrovolný odchod jednoho z konkurentů, kterého nebabí dál riskovat ekonomickou existenci pro nic (žádný zisk)... Můj závěr, je že tržní zápolení může vytvořit tento problém patové situace (popisovaný jako nežádoucí výskyt zombie firem) a tedy že trh si se vším co vytvoří, sám někdy neporadí.

Nejpřirozenějším tržním řešením této patové situace v podobě přesunu všech konkurentů do profitabilní oblasti mi přijde asi "náhodné" zvýšení cen všemi konkurenty zároveň. Paradoxem ale je, že právě takovýto čistě tržní postup je dohledovými orgány považován za delikt porušující pravidla soutěže na úkor zákazníků. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Zavacky | 14. 10. 2020 13:53 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 13:03

Dávno som tu nebol a musím povedať, že lepšie diskusie nikde nie sú. Richardove poznámky nie sú také neprijateľné, keď sa na ne pozerá bez ideologickej libertariánskej predpojatosti.
Chcem ešte poznamenať, že tie spojenia podnikov sa dejú celkom často. Počujem o nich častejšie ako o úplnom uzavretí podniku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 14. 10. 2020 18:54 | reakce na Zavacky - 14. 10. 2020 13:53

Dobrý den, dlouho o Vás nebylo slyšet. Děkuji za podporu. :-)

Ano, sundání ideologických brýlí by mnoha diskutérům hodně pomohlo. Bohužel tu svoji ideologii považují za to zcela nejdůležitější.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Luděk Zdražil | 2. 10. 2020 15:35 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 13:03

No, zkoušel jsem to třikrát přečíst a alespoň jednou pochopit :-), mám z toho zlomenou hlavu a chci jít vrátit diplom z ekonomie, omlouvám se.

Pokud dobře čtu, tak řešením konkurence na trhu je dohoda mezi soutěžiteli na zvýšení cen ("náhodné" zvýšení cen všemi konkurenty zároveň) za účelem zachování jejich existence na trhu. Protože cena je klíčovým konkurenčním nástrojem soutěže, dovozuji, že vlastně konkurenci navrhujete zrušit jako zdroj potenciálních problémů mezi soutěžiteli a soutěž by byla nahrazena dohodou producentů, rozumím dobře ?
Pokud ano, tak tím sice nevytvoříme žádné zombie firmy (nebo naopak zombie budou všechny), zároveň ovšem zrušíme trh (soutěž, protože soutěžit můžete ale musíte mít stejné resp. dohodnuté ceny) a zákazníka vystavíme de facto dohodě jeho dodavatelů na ceně produktu, za kterou bude muset zákazník produkt koupit. Takový stav pak nazýváte čistým tržním postupem, akorát že i stát jej považuje za protitržní jednání v podobě kartelových dohod nebo monopolního či dominantního postavení na trhu a získáním tržní síly, která by vedla k narušení hospodářské (tržní) soutěže.
Vy, jak píšete, to považujete za paradoxní, zatímco Úřad na ochranu hospodářské soutěže, jako orgán státní správy, to považuje za nezákonný postup.

Pozoruhodné, jdu vrátit ten diplom.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 16:46 | reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 15:35

Zase jste mě špatně pochopil. :-) Resp. nedomyslel to do konce. :-)

Nejde o žádné "řešení konkurence na trhu".

Jde o řešení patové situace, kdy všichni konkurenti se prosoutěžili k cenám, které jim nedovolují vytvářet zisk. V takové situaci je navýšení cen řešením. Proč by nemělo být? Žádné tržní pravidlo přece neukládá účastníkům trhu, že musí s cenami setrvat na úrovni, která neumožňuje producentům vytvářet zisk.

Nicméně pokud ceny vzrostou příliš, pak samozřejmě nalákají novou dosud nezúčastněnou konkurenci, která si všimne ziskovosti toho trhu a bude se snažit urvat si pro sebe podíl na takovém trhu. Takže trh nakonec zabrání tomu, aby si konkurenti na nějaké dlouhé období vytvořili pro ně příliš pohodlné ziskové bezkonkurenční (kartelové) prostředí. Žádný trh navýšením cen nezrušíte. Naopak tím vyprovokujete hráče k akci na takovém trhu.

A ano všechno má svá pro i proti. To co může v jednom případě sloužit k pouhé záchraně na mělčině uvízlých zombíků, může být v jiném případě zneužito k navyšování zisků a záměrnému omezování konkurence na trhu, zejména tam, kde jsou příliš vysoké bariéry pro vstup na takový trh pro nové soutěžitele, nebo kde je počet soutěžitelů regulován udělováním licencí. Nic není dokonalé, nic není černobílé. Vždy záleží na kontextu, na konkrétní situaci.

Diplom vracet nemusíte, stačí věci domýšlet. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 2. 10. 2020 19:06 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 16:46

Zdá se, že dnes mi to domýšlení opravdu nejde, omlouvám se. Zkusím se poprat s následujícím Vašim odstavcem:

"Jde o řešení patové situace, kdy všichni konkurenti se prosoutěžili k cenám, které jim nedovolují vytvářet zisk. V takové situaci je navýšení cen řešením. Proč by nemělo být? Žádné tržní pravidlo přece neukládá účastníkům trhu, že musí s cenami setrvat na úrovni, která neumožňuje producentům vytvářet zisk."

Vždyť přeci o to na trhu jde (kromě jiného), že každý je schopen vyrábět za jiné výrobní či režijní náklady. Tudíž dospět do stavu kdy se všichni prosoutěží k situaci, že nikomu se souměrně nedaří vytvářet zisk při srovnatelné kvalitě téhož výrobku je dosti nereálná. Cena za produkt je pak výlučným právem každého prodávajícího a nikdo, ani zákazník, mu do toho nemluví. Maximálně si jeho produkt nekoupí. Cena je tudíž naprosto flexibilní tržní veličina, která se nedá ani nařizovat, dohadovat mezi soutěžiteli, zvyšovat či snižovat za účelem vytváření zisku pokud tato cena není realizována na trhu. Cenu určuje zákon nabídky a poptávky - nic víc, nic míň a jakýkoliv jiný vliv na cenu je kontraproduktivní. Proto existuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže (SOUTĚŽE).
Ten koncept dohody na souběžném zvýšení ceny za účelem tvorby zisku všech vs role Úřadu na ochranu hospodářské soutěže ve smyslu potírání kartelových dohod mi stále nejde domyslet.

Poznámka: Já přeci netvrdím že zvýšením ceny zruším trh. Ja tvrdím, že dohodou soutěžitelů na ceně se zruší trh, to je značný rozdíl.
Regulace soutěžitelů licencemi je praktikována, ale za podmínky, že i mezi několika soutěžiteli musí být zachováno konkurenční prostředí - viz operátoři tf sítí a pod.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 10. 2020 13:13 | reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 19:06

"Vždyť přeci o to na trhu jde (kromě jiného), že každý je schopen vyrábět za jiné výrobní či režijní náklady. Tudíž dospět do stavu kdy se všichni prosoutěží k situaci, že nikomu se souměrně nedaří vytvářet zisk při
srovnatelné kvalitě téhož výrobku je dosti nereálná."

Na trhu nejde o to, aby všichni měli odlišné náklady. Na trhu jde primárně o to, aby producenti produkovali a spotřebitelé nakupovali. Jestli budou mít producenti stejné náklady nebo ne, je úplně jedno. Konkurence samozřejmě utahuje šrouby, takže zbytné náklady odpadávají a ty nezbytné mohou být u mnoha konkurentů v poslední fázi lítého konkurenčního boje+/- shodné, proč by to mělo být něco nereálného? K této situaci naopak aktivní konkurenční boj v podstatě nevyhnutelně spěje.

Pokud je uvedený stav podle Vás nereálný, pak je nereálný i celý ten koncept zombie firem přece. Kdyby vždy existovala firma, která má nižší náklady než ostatní, pak ostatní konkurenty svým konkurenčním tlake donutí náklady snížit na její úroveň nebo je donutí ke krachu. Což znamená, že je pak vyloučen vznik nějakých zombie firem, protože ty by talku konkurence neodolali.

Vznik zombie firem = shodné náklady + zisky blízko nuly u alespoň dvou konkurentů.

Buď tedy uznejte, že koncept zombie firem je nereálný čistě teoretický výmysl (protože firmy se nemohou nikdy dostat do předmětné patové situace, nebo uznejte, že firmy se v rámci konkurenčního tlaku mohou vzájemně dostat do patové situace, kdy mají v podstatě shodné náklady a téměř nulové zisky a stanou se z nich ti zombíci. V obojím pravdu mít nemůžete. :-) Musíte si vybrat. :-) Buď je reálné dosažení té nákladově ziskové patové situace a pak mohou existovat zombíci, nebo není uvedená patová situace možná, a pak ani nemohou existovat zombící.

"Ten koncept dohody na souběžném zvýšení ceny za účelem tvorby zisku všech vs role Úřadu na ochranu hospodářské soutěže ve smyslu potírání kartelových dohod mi stále nejde domyslet."

Zombící mají při snaze o vymanění se ze zombie stavu v zásadě jen dvě možnosti:
1. Ještě více snížit náklady a doufat, že konkurenčním zombíkům se nepodaří jít s náklady níže, a tím je vytěsní z trhu a následně zvedne ceny na ziskovou úroveň.
2. Zvednout ceny a doufat, že ostatní zombíci už mají pobytu v zombie stavu dost a zvednou ceny taky a tím se všichni zombíci dostanou zpět do ziskové sféry.

První možnost není nic jiného, než pokračování konkurenčního boje. Druhá možnost je ta, o které tady od začátku píšu a kterou Vy neuznáváte jako tržní? Nebo ji považujete za rozpornou s pravidly na ochranu hospodářské soutěže?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Luděk Zdražil | 15. 10. 2020 09:37 | reakce na Richard Fuld - 5. 10. 2020 13:13

Prehledl jsem Vasi reakci, omlouvam se, reaguji az dnes.

Za zombie firmy povazuji predevsim takove firmy, ktere jsou u zivota udrzovany umele (tj. pripadne selektivni vyhodou, zpravidla pres stát, z penez vsech). Firma, ktera pusobi na trhu bez umele vyzivy neni zombie ale normalni trzni firma. Kriteriem jeji existence na tru pak neni vyse jejiho zisku ale schopnosti transparentne na trhu pusobit, coz ji spravne umoznuji jen jeji zakaznici, nikoli socialne-ekonomicti konstrukteri pseudotrhu.

Za trzni reseni povazuji stav, kdy do konkurence dvou firem neni zasahovano a to ani jejich kartelovou dohodou a jejich pripadna koexistence na trhu neni patovym nybrz prirozenym konkurencnim stavem (napr. hospody, pro lepsi predstavivost).

Proto oba Vase navrhy povazuji za trzni - tj. ad Vas 1. navrh - s naklady at se kazdy popasuje jak umi (parametr trhu) a s cenami také, Vas 2. navrh, pricemz dulezite je slovo "doufat". Doufat mohou, ale musi pocitat take s tim ze se nedodoufaji a jsou ochotni nest dusledky sveho kroku, pricemz soudcem je zakaznik a dohody z duvodu existence a účelu Úřadu na ochranu hospodařske soutěže jsou ilegalni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 10. 2020 12:42 | reakce na Luděk Zdražil - 15. 10. 2020 09:37

Firmy, které se usoutěží až na hranici bankrotu, podle Vás zombie firmami nejsou. Zombie firmami jsou podle Vás firmy, které jsou ziskové díky např. státním dotacím, nebo licencím, které omezují konkurenci na trhu a umožňují tak firmám neprosoutěžit se až na hranici bankrotu. No v tomto se neshodneme, protože tyto dotované a státem zvýhodňované firmy jsou zpravidla ziskové a označení "zombie firma" na ně pak nějak nesedí. Navíc i mezi dotovanými firmami existuje konkurence, která se odehrává v rámci výběrových řízení na veřejné zakázky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Luděk Zdražil | 15. 10. 2020 18:40 | reakce na Richard Fuld - 15. 10. 2020 12:42

No moc si nerozumíme a v dost podstatných věcech. Uvádíte pár tezí, se kterými nemohu souhlasit a reaguji na ně:

1. Bankrot je přirozená součást trhu, stejně jak ve sportovním závodě je vítěz, druhý, třetí a poslední. Nemusíme neúspěch nazývat bankrotem, je to i přirozený zánik firmy (její výrobky či služby už nejsou poptávány), firma ukončí činnost likvidací, odkoupení jiným soutěžitelem a podobně. Není v tom nic k emocím ani to není nepatřičná součást trhu a je nepřirozené průchodu takové přirozenosti bránit.

2. Zombie firma je taková firma, která ještě na trhu přežívá za podmínky podpory, kterou její spolusoutěžitelé nemají. Tedy je to firma neživá, není ve své tržní přirozenosti schopná života, tedy je to firma mrtvá, přežívající již nikoli z kvality a ceny svých výrobků či služeb ale jen z mimotělní dotované výživy, která je podmínkou přežití dalšího měsíce - zombie.

3. Ziskovost dotovaných firem je svým způsobem ekonomický protimluv. Jsou-li ty firmy ziskové, proč jsou dotovány nebo jsou dotovány proto aby měly zisk ? To nedává smysl. Navíc bych vytáhl příměr sportovního dopingu, tedy podpory mimo soutěžní pravidla, která znevýhodňuje v podmínkách a pravidlech nenadopovaného soutěžitele. K čemu by to bylo aby byl nadopován celý peleton v Tour de France ?

4. Konkurence mezi dotovanými firmami a navíc ve veřejných zakázkách, to už je absolutní ekonomická absurdita a zcela na hlavu postavené chápání tržních pravidel hry.

Jsem dalek toho, abych Vás kritizoval jen proto, že se jmenujete Richard Fuld, jak tomu zde zpravidla je, ale tady mi jde o logiku argumentů samotných, nemohu si pomoci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 10. 2020 13:30 | reakce na Luděk Zdražil - 15. 10. 2020 18:40

1. Ano bankrot je přirozeným jevem ve standardním tržním prostředí. Nicméně v nepřirozeném prostředí např. virové pandemie nebo ekonomické krizi, je podle mne účelné a pro ekonomiku výhodné, (často zcela zbytečným) bankrotům uměle bránit. Ne vždy samozřejmě. Ale většinou ano. Jinými slovy bankroty jsou zcela v pořádku, pokud se jedná o situaci běžného chodu tržní ekonomiky. V excesivních případech je ale třeba bankrotům bránit. Tady se samozřejmě neshodneme, protože Vaše dogmatické uvažování nekompromisního obhájce tržních principů žádné výjimky z pravidel tržního chování nepřipouštějí. :-)

2. Mohl byste uvést příklad takové dotované zombie firmy, která by disponovala nějakou zvláštní podporou oproti svým konkurentům. Podle mě jste zde popsal přesně případ tzv. zakázané státní podpory. Nešlo by tedy o jakousi zombie firmu. Šlo by o firmu, která porušuje pravidla společného evropského trhu. V takovém případě není třeba vymýšlet nějaké nové termíny typu "zombie" firma.

3. Některá odvětví jsou státem legálně dotována a součástí dotací je mnohdy i tzv. přiměřený zisk a nejde o výše zmiňovanou zakázanou státní podporu. Není na tom nic divného. Jedná se typicky o odvětví veřejné dopravy, které by jednoduše bez dotací nefungovalo, což by mělo mnoho velmi vážných doprovodných ekonomických důsledků. Chápu, že byste jako nekompromisní zastánce čistého trhu nejraději zrušil dotovanou veřejnou dopravu a všechny další dotace. Ideologicky jde z Vaší strany o přirozený ideologický požadavek. Ale s těmi problémy, které by to vyvolalo, byste jistě nechtěl mít nic společného. :-)

4. Konkurence mezi dotovanými firmami se nijak neliší od konkurence mezi firmami nedotovanými. Je jedno, jestli zakázku vypíše soukromý objednatel, nebo veřejný zadavatel. V obou případech pak často fungují různé snahy o ovlivnění výběru dodavatele, což na efektivnosti tohoto způsobu zadání může neprospívat. Nic ale není dokonalé a máme zde ÚOHS, který by alespoň v případě veřejných zadavatelů měl nějakým způsobem uvedené nekalé praktiky omezovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 5. 10. 2020 08:38 | reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 19:06

Ne, že byste to vysvětloval špatně, ale na straně příjemce není dostatečné vybavení, takže jste odsouzen k neúspěchu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 5. 10. 2020 23:14 | reakce na Josef Fraj - 5. 10. 2020 08:38

Přesně tak, pan Fulda nepobere více parametrů k soutěžení nežli cenu, takže jeho domnění firmy nemohou soutěžit kvalitou, technologií, dostupností, marketingem či přidružených službami. Fuld umí jen zlevnit..
I z toho vidíte, že dělá v eráru - jinde by si neškrtnul....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 30. 9. 2020 22:25 | reakce na Luděk Zdražil - 30. 9. 2020 18:41

Je to tragikomická situace - Zombifikovaný stát tiskne virtuální papírky, a odkupuje za ně junky a akcie Zombifikovaných firem, případně kupuje akcie bank, které kupují ty junky a akcie, aby se teda neřeklo že jde o zestátnění...A když není potřeba kupovat akcie bank, půjčíme jim na ty odkupy na nulu...

Nepřestává mne fascinovat, že i po těch letech existuje skupina ekonomů, kterým to připadá být v pořádku...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 1. 10. 2020 11:42 | reakce na Petr Vorlíček - 30. 9. 2020 22:25

Pane Vorlíčku, skupování akcií, či dluhopisů soukromých emitentů centrálními bankami mi nikdy nepřipadalo v pořádku a vždy jsem o této možnosti psal jako o zcela krajní možnosti zcela výjimečně použitelné při záchraně bankovního systému, nikoliv samotných emitentů. A rovněž v případech ohrožení bankovního systému z jakéhokoliv důvodu (včetně pádu akciových trhů) jsem vždy upřednostňoval zestátnění krachujících bank a jejich následné ozdravení a privatizaci. Ostatně bankrotujícího soukromého emitenta neudrží nad vodou to, že někdo kupuje jeho akcie na sekundárním trhu. Pokud jeho hospodaření, které je v podstatě zcela nezávislé na tom, za kolik se obchodují jeho akcie na trhu, vede k bankrotu, pak bankrot nastane. Zpravidla nevyhnutelně. Tedy pokud takové firmě nepomůže např. fúze s jinou firmou nebo navýšení kapitálu ze strany akcionářů.

Pokud však tyto akcie a dluhopisy nakupují soukromí investoři (včetně soukromých bank) pak toto je výsostně jejich autonomní rozhodnutí, které mě ani nikomu jinému nepřísluší jakkoliv komentovat. K tomu mohu pouze doplnit, že dlouhodobě zastávám názor, že obchodní banky by neměli mít možnost spekulovat na akciových či jiných finančních trzích, pokud nepůjde o zajišťování rizik plynoucích přirozeně z jejich obchodní činnosti (poskytování úvěrů). Regulace bank v tom ohledu již v USA existovala, avšak následně byla zrušena.

Nulové úrokové sazby jsou z hlediska podpory ekonomiky a snahy o dosažení inflačního cíle v naprostém pořádku. Stejně tak je zcela v pořádku QE, jehož cílem je snaha o ovlivnění dlouhodobých úrokových sazeb. Samozřejmě, že nulové (nebo velmi nízké) sazby mají i nezamýšlené vedlejší účinky. Pro Vás osobně představují zřejmě tyto vedlejší účinky zcela zásadní účinky. Tomu rozumím. Nicméně z pohledu fungování celé ekonomiky jde o účinky vedlejší.

Záporné úrokové sazby považuji za současného stavu za vysloveně škodlivé, protože jediným hmatatelným výsledkem je v tomto případě pouze zbytečné a bezúčelné oslabování bankovního systému.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 1. 10. 2020 20:29 | reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 11:42

Vy jste fakt kousek...:-))
Nulové sazby a QE za účelem manipulace tržního úročení dluhopisů (které reflektuje rizika) vám prijde v pořádku. (Což je popření těch nejzákladnějších tržních mechanismů...,)
Cena akcií podniku podle vás nesouvisí s jeho rizikem bankrotu...(ačkoli reděním cenově nafouklých akcií sanují US firmy své hospodaření již dvě desetiletí..)

Ve skutečnosti jsou záporné a nulové sazby v podstatě to samé - jsou to netržní a tedy i nesmyslné hodnoty (v tržních podminkách vám nikdy nikdo nepůjčí za nulový úrok...) Jediný rozdil je v míře skodlivých účinků, a v míře kterou podkopávají důvěru občanů v monetární systém.

Zrovnatak škodlivé účinky tak gigantické emise peněz nejsou ani omylem vedlejší. Díky ní má stát kvadraticky rostoucí požadavky na generování dalšího dluhu, a kdo není trubka, ví, kam směřuje parabola...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 14:16 | reakce na Petr Vorlíček - 1. 10. 2020 20:29

Nulové sazby a QE jsou popřením těch nejzákladnějších tržních mechanismů?

Jistěže ANO. :-) Samozřejmě, že úředně stanovená krátkodobá úroková míra a pomocí QE ovlivněné dlouhodobé úrokové míry jsou popřením jakýchkoliv tržních mechanismů. :-) O tom se s Vámi hádat nebudu. A má to taky svůj velmi dobrý důvod. V systému účetních peněz neexistuje provázanost mezi nabídkou peněz (úsporami) a poptávkou po úvěrech. Nabídka úvěrů, úspory, poptávka po úvěrech jsou vzájemně zcela nezávislé veličiny, takže jejich interakce nijak nevedou k ustavení tržní úrokové míry, která by odrážela nabídku peněz (úspory) a poptávku po úvěrech. Proto jsou také v tomto peněžním systému úrokové míry regulovány centrální bankou. Žádný trh, na němž by se utvářela tržní úroková míra, která by odrážela nabídku peněz a poptávku po penězích, v tomto systému neexistuje. Jednoduše řečeno, tam kde z povahy věci žádný trh není, se nemohou uplatnit ani tržní mechanismy. :-) Banky nepotřebují úspory, aby poskytovali úvěry. Požadovat v systému účetních peněz tržní mechanismus určování úrokových sazeb je tak projevem zjevné neznalosti fungování současného peněžního systému. I když pořád tady můžeme diskutovat o určité variantě tržní povahy dlouhodobých úrokových sazeb v dobách, kdy zrovna neprobíhá QE.

Skutečně tržní úrokovou míru je možné určit tržně pouze v systému komoditních peněz, kde je nabídka peněz těsně propojená s úsporami, které jsou jejich majitelé ochotni půjčit. Proto zde není problém, aby "cena peněz" (výše úrokové míry) byla tržním výsledkem střetávání se nabídky úvěrů (úspor určených k půjčkám) a poptávky po úvěrech. Toto propojení mezi poptávkou po penězích a úsporami ale v systému účetních peněz zcela absentuje.

K propojení hospodaření firem s cenami jejich akcií. Samozřejmě, že mezi ziskovostí firmy a cenou akcií neexistuje žádný pevný mechanismus, který by nějak exaktně a spolehlivě fungoval. A samozřejmě platí, že krach firmy zpravidla povede k poklesu cen akcií.

Ale zpět k jádru věci. Já píšu o tom, že samotný pohyb cen akcií není nijak pevně svázán s hospodařením emitenta v tom smyslu, že by nákupy akcií na sekundárním(!) trhu mohly zachránit samotnou firmu před bankrotem. Peníze, které zaplatí kupující akcií plynou na sekundárním trhu k prodejci akcií, nikoliv danému emitentovi.

Před bankrotem může firmu zachránit pouze prodej akcií na primárním(!) trhu, tedy získání nového kapitálu prostřednictvím prodeje nově emitovaných akcií. Ano v tomto máte pravdu, že vysoké ceny akcií a zájem o ně, může některým firmám takto pomoci. Nicméně moc si neumím představit, že s emisí nových akcií za vysokou cenu by mohla uspět právě krachující firma. Té zpravidla primární akciový trh nepomůže. A pokud ano, co Vám na tom vadí? Jsou to peníze těch, co jsou ochotni je takto utratit a zřejmě měli k tomu nějaké své důvody. Pro jistotu zde znovu opakuji, že nejsem zastáncem toho, aby akcie soukromých firem (byť i těch prosperujících) nakupovaly instituce veřejné správy, jako např. centrální banky.

Regulované úrokové sazby jsou samozřejmě netržní a výše vysvětluji proč tomu tak je. V tom s Vámi souhlasím. I když o otázce netržnosti dlouhodobých úrokových sazeb, resp. trzích, kde se tyto sazby utváří, by se dala vést velmi zajímavá a košatá debata, nicméně v období probíhajícího QE je třeba souhlasit, že i tyto dlouhodobé sazby jednoduše tržní nejsou a jsou výsledkem intervence centrální banky.

Současně ale nesouhlasím s tím, že jsou tyto netržní sazby nesmyslné, jak Vy tvrdíte. Jejich smyslem je udržovat růst cen statků zahrnutých do spotřebního koše poblíž úrovně inflačního cíle. A smyslem dosahování inflačního cíle je držet ekonomiku v bezpečné vzdálenosti od deflační pasti a bránit nadměrnému inflačnímu růstu cen. A trh, který by tohle zajistil pomocí tržních mechanismů zde neexistuje.

Ano, v tržních podmínkách Vám nikdo za nulový úrok nepůjčí. To ale platí i v případě nulových repo sazeb, protože banky nepůjčují svým dlužníkům za sazby určené centrální bankou pro 14 denní repo operace. Banky jim půjčují za nenulové kladné sazby i v době nulové repo sazby, protože si vždy přirazí úrokovou marži, která je zdrojem pro úhradu nákladů banky a jejího zisku. To, že nějaké banky někde poskytují hypotéky za záporné sazby mi přijde jako nějaká bláznivá promoakce. Tyhle excesy neberu Vážně a akcionáři takové banky by se měli velmi rychle postarat o to, aby ředitel, který tohle toleruje, nebo dokonce iniciuje, skončil co nejdříve, jak to půjde. :-)

Záporné sazby se od nulových liší pouze tím, že záporné sazby představují v podstatě jen syntetické zdanění povinných i dobrovolných rezerv bank držených u centrální banky. Jiný rozdíl tam není. Záporná sazba je jednoduše uvalení daně na banky, z které navíc nic nemá ani stát, protože příjemcem je centrální banka.

Emise peněz, byť gigantická, slouží jako prevence před zhroucením ekonomiky do deflační spirály. Nejhorší, co se může stát je, že bude mít nějaký ten rok trochu vyšší inflaci. Možná. Pokud vše půjde dobře. Žádná tragédie. A velikost státního dluhu? Má se opakovat? :-) Paraboly, exponenciály, to jsou jenom čáry na papíře. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 5. 10. 2020 23:19 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 14:16

Že je pro vás matematika jen nesmyslné čmárání po papíře, to už tu zjistili všichni...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 10. 2020 11:03 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 10. 2020 23:19

Nesmyl. Já jsem tady v podstatě jediný, kdo si ty věci umí spočítat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 1. 10. 2020 07:53 | reakce na Petr Vorlíček - 30. 9. 2020 22:25

Jakýpak tohle je ekonom?
Dejme ho radši ke koňom.
Čistit hřbety, drhnout stáje,
však ta doba už teď zlá je. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 25. 9. 2020 22:19 | reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 12:48

Tohle by jim dřív řekl každý sedlák nebo majitel koloniálu.

Docela by mě zajímalo, zda centrální bankéři věří těm kydům, kterými nás krmí nebo jenom hrají roli. Ale třeba takový Mojmír Hampl je přesvědčený, že bez CB by ekonomika přestala fungovat a komoditní měna by podle něj znamenal zánik ekonomiky. U Michla si nejsem jistý. Kdysi ve svém blogu propagoval názory Petra Schiffa, pak dělal děvku Babišovi, tak těžko říct.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 25. 9. 2020 23:17 | reakce na Josef Fraj - 25. 9. 2020 22:19

Hrají roli, mají skvělý job, perspektivu dalšího pokračování kariéry ve finančně-politickém systému, mají moc, atd...
K tomu člověk tenduje nakonec uvěřit tomu, co je pro něj výhodné, co ho dobře živí.
Řeči kohokoli o tom, že by komoditní měna zničila ekonomiku, jsou zcela mimo. Jednak s ní ekonomika dlouhodobě dobře a hlavně udržitelně fungovala. A hlavně jim ji nikdo nenutí silou. Z toho je patrné, jak jsou v zajetí etatismu (až fašismu) - prostě musí být fýrerem nalajnovaný jeden "standard" a toho se všichni povinně musí držet. Ale zlato ani bitcoin nikdo nikomu silou nutit nechce. Vždyť ať si klidně mají dál tu ČNB, jen ať je ona a její "produkt" (fiat) vystaven otevřené a férové konkurenci. Ať nemá žádná monopolistická privilegia. Pokud je ten fiat tak dobrý, tak si stále udrží zcela dominantní postavení.

Že tu konkurenci nechtějí připustit je jen usvědčuje z toho, že jim nejde o ty nejlepší možné peníze, ale právě jen o ta monopolistická privilegia, o ničím (kvalitou produktu) nezasloužené výhradní postavení.

Pokud libertariánům a ancapistům podsouvají, že chtějí zachovat peněžní monopol, jen ho povinně navázat na zlato, tak je to klasický strawman. Nic takového nechtějí. Jen svobodu volby. Konkurenci. Freebanking.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 25. 9. 2020 10:38

Škoda, že se nezeptali Juldy... Jeho vědecký nekonečnozadlužismus by se mezi těmi chabými vyjádřeními prostých amatérů vyjímal.

A když tak čtu Alenku, tak si blahořečím, že již delší dobu dělám vše pro to, aby mi to v maximální možné míře mohlo být všechno jedno.

Nahlásit

+11
+
-

Richard Fuld | 29. 9. 2020 13:08 | reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 10:38

Možnosti nekonečného zadlužování státu není třeba nijak propagovat. To by mohl být pro mnohé lidi velký šok (po té urputné masáži mozků doktrínou fiskální "odpovědnosti") a pro mnohé sladce nevědomé politiky neodolatelné lákadlo. Stačí když o této možnosti budou informováni ti správní lidé a budou ji brát v úvahu ve správný okamžik. A to se myslím daří. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Altman | 29. 9. 2020 14:34 | reakce na Richard Fuld - 29. 9. 2020 13:08

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...
... až se jednou ukáže, že nic není "na věčné časy".

Zvlášť něco, založené na nevědomosti většiny, informovanosti "správných lidí" (hle: informační asymetrie jak vyšitá, selhání státu!), momentální relativní zodpovědnosti držitelů měnového monopolu, násilném vynucování toho monopolu, důvěře v něco, co lidi (zatím, naštěstí pro systém) moc nechápou, atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 1. 10. 2020 17:26 | reakce na Jan Altman - 29. 9. 2020 14:34

A jejé. Už Vám jako argumenty zbývají jen říkadla a lidové pranostiky?

Ono to není založeno na nevědomosti. Jen to funguje i bez toho, že by tomu všichni rozuměli. Ostatně toto platí v mnoha oblastech přece. Elektronikou počínaje, létáním do vesmíru konče. Tato informační, spíše však vědomostní asymetrie je zcela přirozená a není na ní nic špatného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 1. 10. 2020 20:33 | reakce na Richard Fuld - 1. 10. 2020 17:26

Ono to funguje ale JEN diky tomu, že tomu všichni nerozumí...(dokonce drtivá větsina..)
Proto to JE založeno na nevědomosti.
Asi tak jako si všichni zakladali životní pojištění jen díky tomu, že nevěděli, že první dva roky platí jen provizi zprostředkovatele.. A jak pěkně to fungovalo!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 10. 2020 17:11 | reakce na Petr Vorlíček - 1. 10. 2020 20:33

"Ono to funguje ale JEN diky tomu, že tomu všichni nerozumí...(dokonce drtivá větsina..)"

Tak tohle Vám asi vymlouvat nebudu. :-) Já si naopak myslím, že kdyby všichni rozuměli tomu, jak funguje současný peněžní systém, tak by právě neměli šanci žádné kryptoměny typu BTC. Naopak aktuální popularita BTC a kryptoměn obecně je založena právě na té nevědomosti o fungování současného peněžního systému. Mnoho těch lidí se domnívá, že současnému peněžnímu systému náramně dobře rozumí, a právě tato jejich mylná domněnka je vede k tomu, že jsou z nich příznivci kryptoměn.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 2. 10. 2020 18:16 | reakce na Richard Fuld - 2. 10. 2020 17:11

Četl jsem někde, že průměrná existence měny je 27 let.
Euro je tu 18 let, bitcoin 11. Tak uvidíme, co a jak vydrží... :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 25. 9. 2020 11:40 | reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 10:38

Naprosto perfektní je zakončení příspěvku naší ministryně: "Narovinu ale říkám, že povolená stavidla z roku 2020 se již nebudou opakovat." Jako kdyby ona něco zmohla s Covidem, potažmo by měla nějaký vliv na to, co premiér nařídí. :) Dokonalá fraška.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Doležal | 25. 9. 2020 11:33 | reakce na Jan Altman - 25. 9. 2020 10:38

Ten konec vašeho příspěvku je nejdůležitější. Protože řešit co si o tom myslí místní obyvatelstvo nebo politici, by člověka přivedlo k sebevraždě. Občas si připadám, že je valná část české populace na houbičkách. Řeší ptákoviny, hádají se kdo je levičák nebo pravičák, nebo zda je dluhů málo či moc. Přitom mají tristní ekonomickou gramotnost a a ještě méně schopností něco s tím dělat.

V naší zemi která je ekonomicky vzato jedna velká subdodávka, s málem firem s vysokou přidanou hodnotou, jako peníze máme naprosto bezvýznamný kus hadru, ovšem pěkně graficky vyvedený. Což je hrozně důležité :))) A většina populace odsouhlasí vyšší daně, když jim za to marketéři slíbí udržení sociálních jistot. Tak je zbytečné řešit, zda bude státní sekera 100 miliard méně nebo více.

Myslím že spousta lidí na vlastní kůži pozná jak je ta ekonomika vzájemně provázaná a jak málo stačí k pádu z vysněných výšin. Alespoň se oddělí zrno od plev.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Honza _ | 25. 9. 2020 14:03 | reakce na Martin Doležal - 25. 9. 2020 11:33

Paní Nováčková v jednom rozhovoru uvádí "naučenou bezmocnost". Když vám ve škole (a doma) celé dětství říkají, co, kdy a jak máte dělat (a pak vás za to hodnotí), tak pak totéž očekáváte v dospělosti, protože nic jiného neznáte a neumíte...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Martin Doležal | 25. 9. 2020 18:02 | reakce na Honza _ - 25. 9. 2020 14:03

Souhlasím, je to bohužel dědictví společnosti, od 1938 personálně devastované, kde elita byla zničena nebo donucena emigrovat. Co zůstalo, se samo nezmění, na to bude třeba mnoha let dalších generací.

Proto je zbytečné nadávat jiným, nebo se nad něčím rozčilovat, je třeba s tím racionálně počítat a využít to pro vlastní prospěch. Být aktivní a používat kritické myšlení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 25. 9. 2020 22:06 | reakce na Martin Doležal - 25. 9. 2020 18:02

Bohužel to není je případ ČR. Celý západ intelektuálně degeneruje prostřednictvím meetoo, BLM, multikulti, politické korektnosti, marxizací univerzit a podobně. A navíc se to ze Západu valí k nám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Martin Doležal | 26. 9. 2020 12:19 | reakce na Josef Fraj - 25. 9. 2020 22:06

Celý ten západ, včetně nás je neskutečně bohatý a zpohodlnělý. Zatím nevidím moc konkurence pro ten prohnilý západ. Kdyby ta konkurence existovala, tak na to po tisíciletí je výborný indikátor, hlasování lidí nohama. Stačí trochu cestovat po světě a hned zjistíte jak krásně si žijeme a jak daleko za námi je naše konkurence. I ta obyčejná česká vesnice má nevídanou infrastrukturu, vybavenost a výborné životní prostředí. Oproti jiným rozvíjejícím se zemím.

To bohatství a pohodlný život má i své vedlejší efekty, to co jste vyjmenoval a mnoho dalšího. Zbytečnou byrokracii, právní džungli, nespokojené nemakčenka a konkrétně u nás, mraky a mraky hospodských ředitelů všehomíra. Co všemu rozumí, nejlépe vědí jak to ti druzí mají dělat. Ale sami toho v životě moc nedokázali, tak si léčí mindráky. Z vaší poslední věty vyplývá, že ČR je posledním ostrůvkem rozumu, prosperity a perspektivy. Pak mi ovšem uniká realita, proč je ČR pouze subdodavatelem pro ty ze západu, většina lidí považuje příjem 1300 Euro měsíčně za nedosažitelný vrchol. A masová podpora gaunerům typu Zeman, Babiš, Okamura, komanči přesně koresponduje s nejmasovější konzumací médií - bulváru.

Jestli se někde valí žumpa, tak se to v kruhu u nás.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 26. 9. 2020 21:51 | reakce na Martin Doležal - 26. 9. 2020 12:19

Přístup EU ke konkurenci je vidět na vyhlášeném boji proti "nevýhodným korporátním daním". Konkurence v daňové sazbě podniků je označována výratem "nesoulad daňové sazby", a tento "nesoulad" je příčinou daňových úniků, proto se podobným nesouladům vyhlásí válka.

Takže žádná "konkurence", takové věci nám do EU laskavě netahejte, my říkáme "nesoulad", který je třeba sladit!!!

Fakt, že lidé v česku volí slibotechny a manipulanty vypovídá zejména o tom, že nejsou ochotni dále aktivně podporovat degenerovaný pseudodemokratický zastupitelský systém, kdy se vám kariérní elitáři odtržení od reality smějí do ksichtu, donekonečna opakují stejné korupční taktiky, ale hlavně spolu drží basu a na lidi hrají nutné divadlo. Můžete tomu říkat žumpa, pro mě je žumpa ta zákonodarná banda, co si nás tu pase, a překrucuje ekonomické zákonitosti dle své libovůle....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Luděk Zdražil | 27. 9. 2020 07:12 | reakce na Petr Vorlíček - 26. 9. 2020 21:51

Staci shlednout nekterou z predvolebnich debat v CT. Ti kandidáti nic nehrají, nejsou schopni nic hrát, prostě nejsou schopni, říkáme tomu neschopní.
Skoro bych dal ankapistum za pravdu a využil svobody migrace, "sbalil" svych par BTC a namisto marneho presvedcovani nepresvedcitelnych na Finmagu zmizel do Raje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 28. 9. 2020 10:42 | reakce na Luděk Zdražil - 27. 9. 2020 07:12

A který ráj máte na mysli? Nějaký, kde mají splachvací wc, keramické plomby, umí léčit raka a operovat kloubní náhrady bych bral všema deseti...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 28. 9. 2020 17:36 | reakce na Petr Vorlíček - 28. 9. 2020 10:42

Ten muj komentar musite vnimat v kontextu ostatnich debat zde.. Ja osobne zadny Raj hledat neminim a jsem vcelku spokojen se zivotem jaky vedu, ale zeptejte se jinych na Finmagu, kteri se v Cesku citi byt zrazovani a vyhlizeji svetle zitrky, kde jim v jejich pojeti svobody nebude nikdo prekazet.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 29. 9. 2020 00:14 | reakce na Luděk Zdražil - 28. 9. 2020 17:36

Ta spokojenost se životem který vedete vyplývá z čeho? Z toho, že nemáte děti? Jinak si to neumím vysvětlit...
Ty kecy o nejnižší zadluženosti česka v rámci zemí EU, když nemáme průměrnou infrastrukturu ani z třiceti procent, to mě zkrátka děsí...
Naše děti už budou žít s průměrným dluhem, ale silně podprůměrnou životní úrovní, mizernou produktivitou práce a nadprůměrně populistickou vládou.
Já nevzhlížím ke kolapsu sxstému a bankrotu zemí, to fakt ne..
Na druhou stranu, rozhodně se necítím být svobodný, když za mne rozhoduje "demokraticky" zvolená banda veksláků, estébáků a jiných podvodníků, jak můžete Vy být, to fakt nechápu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Doležal | 29. 9. 2020 09:02 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 9. 2020 00:14

Není to spíš váš problém, když v tak perfektním prostředí neumíte žít spokojený život? Když vám nevyhovují podmínky v ČR, resp. v EU, tak napište tu zemi zaslíbenou, zemi kde je to podstatně lepší.

Já souhlasím s tím, že česká politická reprezentace je humus, byrokracie je zde velká a významná část české populace má v hlavě seno, místo mozku. Ale nevím, proč by mi to mělo bránit ve spokojeném životě. Děti mám již dospělé, a mají lepší podmínky, než jsem měl já po převratu. Životní úroveň mám vysokou, protože se snažím, a jsem svobodný. Co vám konkrétně brání ve vysoké životní úrovni? Když jste ekonomicky za vodou, můžete mít v paži i ty české politiky. Pokud nejste a máte nataženou ruku ke státní dojné krávě, pak neřešte svobodu, tu si pak nezasloužíte nikde na světě. Když nejste schopen se o sebe a rodinu ekonomicky postarat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 1. 10. 2020 22:42 | reakce na Martin Doležal - 29. 9. 2020 09:02

V tomhle se právě míjíme.
Asi bude fakt rozdíl v tom věku a životních zkušenostech - posuzování spokojenosti pomocí výšky životní úrovně a peněz je pozůstatek výchovy v závistivém bolševickém systému...
To je z mého pohledu fakt plytké, a to se považuji za celkem materiálního jedince...
Asi si ale nerozumíme ani v tom "štěstí". Šťastný může být každý jedinec, který ráno vstane ze suché postele, a nepotřebuje asistenta při výkonu tělesných funkcí.
Přesto nemusí být spokojený se současným stavem společnosti, může se obávat budoucnosti ekonomiky a společnosti jako celku...a zároveň může být za vodou...

Pro mě je štěstí definováno kvalitou prostředí ve kterém žiji (v zemi se zničenou přírodou a rozpadající se infrastrukturou jsou vám prachy skoro na prd) , mírou vzdělanosti společnosti (komunikace s debily na mne působí depresivně), mírou všeobecné svobody (moci cokoli zakonného co mne napadne bez nutnosti zbytečné byrokracie, s nutností lézt do prdele namyšleným úřednikům), vírou, že o stát pečují jedinci se schopnostmi přiměřenými náročnosti jejich funkcí, a ne zlodějíčkové a podvodníčci s omezenou slovní zásobou. Kvalitou a dostupností služeb, ať už jde o služby zdravotní, rekreační, nebo ať jde o pitomé zaparkování...(na Vinohradech jsou vám prachy k prdu, když je na modrých i bílých plno...Budete tam šťastně kroužit, když jste za vodou? A když vám dnes zubař hodí kopyta, nový vás objedná na vstupní prohlídku za patnáct měsíců...holt soukromé služby nahrazují to, co státní zdravotnictví absolutně nezvládlo a poptávka po nich dramaticky prevyšuje nabídku...)

Prachy jsou pro štěstí důležité, když žijete v naléhavé finanční nouzi. Jakmile máte bezpečně zajištěny všechny nutné potřeby včetně koníčků, bydlíte tam, kde jste chtěl bydlet, v tom, v čem jste chtěl bydlet, už vám další peníze moc dalšího štěstí nepřinesou...(tedy pokud je v tom polofunkčnim systému nepoužijete ke korupci...což je ale trochu v rozporu s tím vnitřnim štěstím...)
Žádný z kámošů podnikatelů není ve svém činění motivován primárně penězi - ty jdou s úspěchem ruku v ruce, prvotní motivace je ale v naprosto odlišných věcech - v pocitu svobody, uspěchu, v touze něco budovat, spojovat.
Kdo má motivaci jen vydělat prachy, maskuje tím vědomě či podvědomě jiné vnitřní bolístky.

Přirozená lidská touha "mít" je v lidech tak silná proto, že jim pudově zvyšovala šanci na přežití.
Jako jedinec jistě zvýšíte i dnes své šance, když máte na drahý bezpečnostní systém, a nasysleno na případný dlouhodobý výpadek či invaliditu, drahou kloubní náhradu či operaci...Můžete se zavřít ve zlaté kleci a snažit se být spokojený bez ohledu na zbytek země..
Nebo se můžete snažit usilovat o to, aby se neustále zlepšovaly podmínky celé země, a vy se nemusel tolik zavírat do té klece, a mohl vše dobré sdílet se všemi kolem.
Vy asi usilujete o to první, já spíš o to druhé...
Nejsem ancapák a vidím, kolik se toho za deset let v zemi zlepší. Bohužel to co vidím nyní prakticky vylučuje, aby to tak pokračovalo po následující desetiletí, směrujeme k německé stagnaci, jenže k ní směřujeme v třetině cesty...
Vám je to fuk, protože se cítíte "za vodou" a nad věcí, mě to holt trápí....
Natažená ruka ke státu s tím nená co dělat, to jste přestřelil...Schopnost postarat se o rodinu, a spokojenost s vývojem v česku a evropě, to jsou snad dosti odlišné věci...
A ta země zaslíbená? Není to dnes lehká otázka....
Asi takto - až bude Babiš zvolený prezidentem, Okamura premiérem, VK mladší ministrem zahraničí a Maláčová zase ministryní financí, schodek státního rozpočtu překročí bilion korun, porostou přímé i nepřímé daně, a počet státních úředniků přesáhne počet pracovníků v soukromé sféře, sbalím kufry a odjedu do Kanady.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 29. 9. 2020 04:14 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 9. 2020 00:14

To bude věkem, žebříčkem hodnot, životními zkušenostmi, dlouhodobou předvídavostí, odhadem situace a promítnutím toho všeho do životní strategie.

Ano vidím to podobně:
1. Zanedbana a nefunkcni infrastruktura (zdravotnictvi, doprava, funkcnost a nakladnost statni spravy, nulova fakticka digitalizace spravy všech procesu, penzijni system i upadajici vzdělávací system!!)
2. Velmi exportne a neheterogenne orientovana ekonomika (auta, subdodávky)
3. Velmi levicove, populisticky a odborarsky narokove orientovany elektorat, neorientujici se mlada generace
4. Politicky systém v rukou gangstru, mravni upadek politické kultury, deficit medialni kontroly (Hrad, Babis, neschopna opozice)
5. Politicky apaticka, politicky nevzdelana a manipulativni společnost opila získanou svobodou a materialne konzumnim vzestupem posledních let
6. Vysoka mira vseobecne korupce
7. Jedina vyhoda – nizka mira zadluzeni CR je nyní v zajmu udrzeni politické moci odspuntovana do celosvětového trendu zadluzovani uzasnym tempem bez adekvatniho investičního efektu
8. Vse předchozí v trendu postupneho zhorsovani a v celkovem mixu to je smrtici koktejl, který sice není videt bezprostredne ale s urcitym instinktem je citit.

Jaky bude výsledek a kdy se dostavi dusledky ? Nevim. Vidim tri potencialni aspekty vyvoje:

1. Priklon k autoritářskému systemu, restrikce svobod (a vsech projevu ci atributu svobody)
2. Utazeni danovych a unikovych sroubu jak jen to bude mozne (dnes a zatím reseno zadluzovanim)
3. Pad koruny vuci jinym menam

Vira ve schopnost lidi odpovedne reagovat na vyse uvedene mne jiz davno opustila, proto se tolik jako Vy netrapim. Chodite na ryby ? Ja ano.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 1. 10. 2020 22:55 | reakce na Luděk Zdražil - 29. 9. 2020 04:14

Pane Zdražile,
chtěl bych vědět, kdo vám dal ten mínus a za co...Já v tom nevidím chybku...

Ano, chodím na ryby, od šesti let... Tedy chodil jsem, než jsem se rozhodl uspokojovat své stavitelské vášně, a než mé podnikatelské aktivity přerostly přes můj časový fond...
Je pravda, že tam se problémy topí v hlubině, nicméně doba temna komunismu také nezmizela v hlubinách vod a lesu.

Ale pochopil jste dokonale co mám na mysli - prostá ligika napovídá, že to vše spěje ke kombinaci vašich tří bodů, vše oděno v moderním kabátě - a právě diky zamaskování toho zla pod roušku ušlechtilých pohnutek se ho společnost nezbaví tak snadno a rychle, jako my komunismu..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 10. 2020 16:30 | reakce na Luděk Zdražil - 29. 9. 2020 04:14

K těmto vašim bodům níže:
1. Priklon k autoritářskému systemu, restrikce svobod (a vsech projevu ci atributu svobody)
2. Utazeni danovych a unikovych sroubu jak jen to bude mozne (dnes a zatím reseno zadluzovanim)
3. Pad koruny vuci jinym menam

ad1) Ale to ekonomice nepomůže, ale naopak uškodí. Mezi mírou svobody a mírou prosperity je přímá úměra. Bankrotující socialismus nezachráníte ještě vyšším stupněm socialismu.
Ad2) Dtto
ad3) Nevidíte ten fakt, že ten probém zdaleka nemá jen ČR? Zřejmě víra "na vyspělém demokratickém progresivně-liberálním, multikulturním, politickokorektním a ekologickém západě je vše daleko lepší, učiněný ráj na zemi, to jen my jsme zakomplexovaní postkomunističtí čecháčkové".
Nebo mi budete tvrdit, že např. zadluženost ČR je vyšší, než japonská, americká, italská, belgická, francouzská, ...? To samé ohledně míry byrokracie, přeregulovanosti, přerozdělování, počtu státních zaměstnanců (tvrdé indikátory míry socialismu). A to samé ohledně neudržitelnosti stávajícího sociálního státu (např. kvůli demografickému vývoji)?

Ne. Potištěné státní papírky (fiat "peníze" i dluhopisy) se zhroutí víceméně všude v jeden čas. Protože jsou provázané. Protože se státy do poslední chvíle budou snažit navzájem zachraňovat, sdílet dluhy (viz nyní EU) a provázat své měny (propojení FEDu a ECB, swapy, ...).

A hlavně: stát jde a dále půjde do kopru postupně. A lidi se tomu budou postupně přizpůsobovat. Hledat náhradu za nefunkční státní služby (od zdravotní péče po měnu) na trhu. Tím ty svobodné tržní alternativy budou posilovat, růst, šířit se, zdokonalovat se. Ono se to již dávno děje, jen kdo se o to vyloženě nezajímá, tak si toho ani nevšimne. Ale jak moc nás dnes trápí monopol státní pošty? Když máme email a další komunikační služby, dále pak DPH, PPL, zásilkovny, atd... Pomalé změny lidi moc nevnímají, protože se koukají na rozdíl situace před týdnem a za týdnem. A v tak krátkém horizontu ty změny nejsou patrné. Ale v mnoha ohledech před 10 (natož 30) lety panoval "středověk".

Ano, je možné, že ne všude se stát vzdá bez boje a nějaká politicko-byrokratická klika se pokusí udržet se u koryt o něco déle zavedením drsného režimu. Ale v ten okamžik dějiny rozhodně nekončí a něco takového nemůže mít (z ekonomických důvodů) moc dlouhého trvání. Plus zde bude obyvatelstvo, které nemusí být na nějaké autoritáře zvědavé, zvlášť když ekonomickou situaci zlepšit zkrátka nemohou (peníze na penze a nemocnice dekretem nevykouzlí). Obyvatelstvo vybavené Telegramem, Twitterem, Signalem, Bitcoinem, TORem, Monerem, atd... Toto zarazit by v podstatě znamenalo jednak zásadně omezit svobody (=naštvat lidi) a jednak dost silně podvázat (již tak churavějící) ekonomiku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 2. 10. 2020 05:29 | reakce na Jan Altman - 1. 10. 2020 16:30

To puvodni téma, ktere stalo na zacatku debaty a ktere zde rozvijime (tj. osobni spokojenost s vlastnim zivotem v prostredi, kde clovek zije) podleha preci jen trosku tomu prostredi ve kterem clovek zije a pochopitelně osobnostní výbavě. Paušalizovat tedy vše do jednoho modu mi nepřipada smysluplne. Zminim tři země EU, ktere sdileji obdobné společensko-politické zřízení a přeci se podstatně liší od CR a kde spolecenska perspektiva vypada ponekud jinak nez v CR. Nemecko (dostatecne srozumitelne) a Holandsko a Finsko (země o kterych neco vice vim).

Nemecko - je vybaveno dosti velkou mírou ekonomické síly a zároveň disciplinou obyvatelstva, že bude schopno zareagovat na negativni vyvoj a uspesne prehodit vyhybku az to bude nutne, aniz by se cely stat zritil). Ano, hodne se podili na formovani EU, ale Nemecko samotne ve svem potencialu je jine nez prevazujici zbytek EU.

Holandsko - je vybaveno takovou mirou politicke kultury a rozumu (příklad Ruppe a kralovska rodina vs Babis a Zeman by zde neprezili dva dny) a společenske tolerance i soudržnosti , že budou schopni nalézt konsenzus ke krokum zachovani akceptovatelne budoucnosti.

Finsko - ma za sebou historii a tvrdy zivot, ze lide maji respekt k efektivnimu funkcnimu statu (!), bez korupce a ku vseobecne akceptovatelnemu prospechu a to i za cenu pomerne vysokych dani (!!!). Mentalitu naroda formuje priroda, nedavny utlak Svedska a Ruska a vsudypritomna tolerance k osobnimu zivotu jednotlivce. Spolecenska atmosfera bude silnou kartou pro nutnou zmenu, pokud se smerovka vyvoje prilis odchyli od zakladu na kterem jsou Finove postaveni.

Meziradky jiste citite me presvedceni o zakonitem rozpadu EU, je to tak, ale to je jine tema,

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Luděk Zdražil | 2. 10. 2020 19:48 | reakce na Luděk Zdražil - 2. 10. 2020 05:29

Ech .....Mark Rutte, ne Ruppe, omluva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 25. 9. 2020 08:35

A čo si predstavujetě pod takým slovom "prokonsolidovat," frau Schiller?

Deus omnipotens, tohle snad neni možný ani v Bavořích...

Nahlásit

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK