Diskuze: HDP nestačí. Po koronaviru budeme víc než dřív potřebovat lepší měřítko blahobytu

Richard Fuld|2. 9. 2020 16:38| reakce na Michal H - 2. 9. 2020 13:22

Moc se mi líbí Vaše poznámka o individuích, co dělí HDP nominální zadlužení státu. Mohl byste to nějak rozvést? Máte za to, že je to pitomost? Zajímalo by mě proč. :-)

Michal H|2. 9. 2020 13:22

"HDP nestačí." To mi pripomína ten fúzatý vtip z autoservisu - prosím si novú paličku na meranie oleja, táto stará už na olej nedosiahne...
Ak ukazovateľ neukazuje, čo chceme, vymeňme ho. HDP je dobrý ukazovateľ, akurát nemeria blahobyt, ale hrubý domáci produkt. To by mohla pani autorka ako "vzdelaním ekonómka" vedieť. To, že ním niektoré individuá merajú blahobyt, alebo delia nominálne zadĺženie krajiny, za to chudák HDP naozaj nemôže.

Petr Novák|2. 9. 2020 12:35| reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:48

Samořzejmě neřeší, ale HDP je principiálně špatně. HDP znamená, kolik práce uděláme. Když vykopete díru a hned zase zahrabete díru, tak HDP roste.

Když kvůli kvůli podpoře exportu vyrobíte 2 auta a prodáte do zahraničí, ale za utržené peníze si dovezete ze zahraničí jen jedno auto. Tak vaše HDP je 2x vyšší než v zahraničí, ale jejich životní úroveň je 2x vyšší než u vás.

To jsou jen školské příklady, chtěl jsem jenom nastínit tu hlavní myšlenku.

Martin Doležal|2. 9. 2020 12:21| reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 11:38

V případě naší populace máte pravdu, zde opravdu je blahobyt rovnítkem pro narvaný nákupní vozík a rostoucí stav bankovního účtu. Ovšem celosvětově to není univerzální řešení. Stejně tak ve vyspělých zemích, kde bída a existenciální problémy jsou vyhrazené jen pro neschopnou a problematickou část populace. Tak blahobyt je spojován s nemateriálními statky. Třeba ve vyspělé části Evropy je měřítkem blahobytu to, kolik má člověk volného času a jak kvalitně ho může strávit. Jak kvalitní prostředí a státní správa ho obklopuje.

Jiří Janda|2. 9. 2020 11:58| reakce na Gabriel Pleska - 2. 9. 2020 10:27

Vhodné slovo máme - "pohoda"
Well-being - po česku být v pohodě, být v poho.

A místo měřítka blahobytu máme měřítko pohody. Která nemusí být podmíněna blahobytem.

Richard Fuld|2. 9. 2020 11:38| reakce na Martin Doležal - 2. 9. 2020 11:26

Přesně tak. Podle mého názoru by měla být mezi spotřebou a spořením určitá rozumná rovnováha. Nicméně, to co dává slovu blahobyt skutečný význam je právě ta spotřeba. :-) Skutečnost, že spotřeba samotná k blahobytu jednotlivce ani společnosti jednoduše nevede, je věc jiná.

Richard Fuld|2. 9. 2020 11:31| reakce na Gabriel Pleska - 2. 9. 2020 10:27

Ano, doslovný překlad obratu "well being" jako dobré bytí není úplně použitelný. Nicméně pojem životní úroveň jako "veličina", která může být hodnocena jako nízká, vysoká, mizerná... mi přijde v daném případě universálnější a hlavně přiléhavější a v kontextu článku použitelnější a srozumitelnější. Blahobyt mi přece jen přijde jako divná veličina k měření, která by jaksi a priori vylučoval možnost existence chudoby, či nízké životní úrovně na jedné společné škále. Nízký blahobyt nebo mizerný blahobyt, nedostatečný blahobyt, vysoký blahobyt mě tahá za uši. Pojem blahobyt by mohl být snad použit jako označení určité hranice na škále možností, kde se může životní úroveň nacházet. No nic, vidím, že jsem zase nějak moc rozepsal. :-)

Martin Doležal|2. 9. 2020 11:26| reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:48

Je to o preferencích. Někdo je spokojený že bude v rakvi se zlatou cihlou pod hlavou, jiný raději ty peníze utratí za zážitky a zkušenosti. To je skvělá svoboda lidí, co nemusí řešit bídu na stará kolena.

Martin Doležal|2. 9. 2020 11:23| reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 09:37

V tom máte pravdu, je to jen takové neproduktivní bádání které nemá jak zhodnotit realitu. Podle mě je důležitější osobní spokojenost a možnosti jak osobně ji dosáhnout. A v tom jsme u nás na tom skvěle. Bez ohledu na nějaké HDP nebo místní radost ze stěžování si na kde co.

Stačí jen trochu cestovat po světě, a hned je jasné proč se rád vracím domů.

Jan Altman|2. 9. 2020 10:30

https://libinst.cz/jak-je-dulezite-jasat-pri-rustu-hdp/

Ono stačí podívat se na vzoreček, který (mimo jiné) říká, že čím víc stát utratí, tím víc máme jásat nad růstem HDP. Že stát může utrácet neefektivně, nebo dokonce škodlivě (najme další celníky), to se neřeší.

Gabriel Pleska|2. 9. 2020 10:27| reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 10:16

To je případná poznámka. Ale může za to trochu překlad, myslím, že úplně vhodné slovo pro „well-being“ úplně nemáme. Přesnější a výstižnější by možná bylo třeba místo „měřítko blahobytu“ napsat „měřítko, jak dobře se máme“.

Richard Fuld|2. 9. 2020 10:19| reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:07

Nerovnost v příjmech je v pořádku, pokud není doprovázena chudobou značné části obyvatel. Sociální spravedlnost je irelevantní pojem. Každý si za to může dosadit, co se zrovna jemu líbí.

Richard Fuld|2. 9. 2020 10:16| reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 09:37

Pane Nováku. Velmi dobře napsáno. :-)

A taky ten pojem "blahobyt". O "blahobyt" usilovali komunisti. Na západě byla přece vždy vyšší životní úroveň. A, ano být exportní ekonomikou nemusí být až takové terno, jak si většina lidí myslí.

Honza _|2. 9. 2020 09:48| reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 09:37

Ona ani ta spotřeba neřeší všechno. Třeba já čím víc mám úspor, tím se cítím blahobytněji. A neutrácím je.
Jinak souhlas :-)

Petr Novák|2. 9. 2020 09:37

Hrubý domácí produkt přeci není již podle názvu měřítkem blahobytu. Je měřítkem toho, kolik toho dokážeme vyrobit. Měřítkem blahobytu by byla například hrubá domácí spotřeba. Pak by se třeba ukázalo, že podpora vývozu vede k vyšímu HDP (více práce), ale zároveň způsobuje nižší životní úroveň, protože zdražuje dovoz. Vlastně levně prodáváte a draze nakupujete, abyste mohl víc pracovat.

A v tomto smyslu tedy článek jde úplně mimo, protože doplňování dalších indikátorů vytvoří jen složitější konstrukt, který ovšem už od základu nepopisuje naši životní úroveň.

Honza _|2. 9. 2020 09:07

Co je to ta "sociální spravedlnost"?
A opravdu vzrůstají nerovnosti v příjmech? Nebo je to jen autorčin názor?
https://www.csobpremium.cz/portal/newsletter/2017/09/globalizace-a-prijmova-nerovnost

Michal Mrozek|2. 9. 2020 06:56

HDP je skutečně jen podružné měřítko. Je výsledkem, který ale neumožňuje nebo spíše i brání zkoumat, proč je ten výsledek právě takový a nedopadl úplně jinak. Více prostoru by měly dostat teorie behaviorální. Co vede člověka k tomu, že je činorodý, že něco dělá rád a efektivně. Klonil bych se snad k tomu, že subjektivní pocit spokojenosti jednotlivce je to, co by měl stát sledovat, když už něco sledovat musí.

Z pohledu libertariánů je nicméně tato diskuze zbytečná, stát nemá co zkoumat chování jednotlivce a snažit se toto chování usměrňovat k lepším výsledkům země ve srovnání s jinými zeměmi. Svoboda jednotlivce je základem.