Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: HDP nestačí. Po koronaviru budeme víc než dřív potřebovat lepší měřítko blahobytu

Ala’a Shehabiová | 2. 9. 2020 | Celkem 47 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Michal Mrozek | 2. 9. 2020 06:56

HDP je skutečně jen podružné měřítko. Je výsledkem, který ale neumožňuje nebo spíše i brání zkoumat, proč je ten výsledek právě takový a nedopadl úplně jinak. Více prostoru by měly dostat teorie behaviorální. Co vede člověka k tomu, že je činorodý, že něco dělá rád a efektivně. Klonil bych se snad k tomu, že subjektivní pocit spokojenosti jednotlivce je to, co by měl stát sledovat, když už něco sledovat musí.

Z pohledu libertariánů je nicméně tato diskuze zbytečná, stát nemá co zkoumat chování jednotlivce a snažit se toto chování usměrňovat k lepším výsledkům země ve srovnání s jinými zeměmi. Svoboda jednotlivce je základem.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 2. 9. 2020 16:47

Tak to je velmi slabá kritika HDP. Stačí si uvědomit, že HDP má odrážet objem produkce, která je předmětem směny tedy vstupuje do ekonomiky a že tam jednoduše mrkev vypěstovaná na zahrádce a následně pěstitelem i zkonzumovaná jednoduše nepatří. A prodej mrkve sousedovi nebo jeho směna za rajčata? To už je opravdu v HDP legračně zanedbatelné. Čili, nula bodů. :-)

-5
+
-

Všech 47 komentářů v diskuzi.

Josef Fraj | 4. 9. 2020 13:09

Pokud bychom HDP chápali jako ekonomický ukazatel, tak jde snad o nejnesmyslnější globálně používaný ukazatel. Ve skutečnosti je HDP politický nástroj sloužící k zakrytí faktu, že občané jsou permanentně olupování vládnoucími elitami, ať už je jimi kdokoliv. HDP vytváří pouze iluzi růstu, protože tento ukazatel neříká o stavu blahobytu vůbec nic.

Ekonomická nesmyslnost HDP jako měřítka blahobytu spočívá zejména v tom, že:

1 - Soustředí finální statky a ignoruje zásadní proces produkce.

2 - Nedokáže rozlišovat mezi produktivními výdaji a plýtváním kapitálu.

3 - Započítává vládní výdaje jako něco pozitivního.

4 - Nezapočítává státní dluh. Pokud si vláda půjčí v cizině a peníze utratí, vzroste roční HDP, ale společnost nezbohatne. Pouze zvýší svoji současnou spotřebu na úkor té budoucí, nebo na úkor spotřeby svých dětí.

5 - Nedokáže měřit služby v domácnosti, šedou ekonomiku, volný čas a podobně.

6 - Měří agregáty, které nikdo kromě politiků nepotřebuje.

7 - HDP je účetní ukazatel, který zcela ignoruje kvalitativní stránku lidského života

8 - Ani jako účetní ukazatel není schopen zachytit realitu. Pokud ve vašem kraji teroristé vyhodí do vzduchu krajskou nemocnici, tak se HDP nesníží. Pokud ovšem postavíte novou, tak se zvýší o náklady na její obnovu. HDP vzrostlo, ale skutečný blahobyt občanů se nezvýšil.

9 - Lze s ním brutálně manipulovat změnou metodiky jeho výpočtu (imputace, nově započítávání prostituce a drog, atd atd).

10 - K růstu HDP může dojít pouze při růstu objemu peněz, což samo o sobě diskvalifikuje růst HDP jako něco, co přispívá k všeobecnému blahobytu.

11 - Nedokáže říci nic o výši blahobytu.

To je jenom tak, co jsem dal na první dobrou. Určitě by se našly další "výhody" tohoto ukazatele. Každý bod by se dal rozebrat, ale předpokládám, že zdejší hard core ví, o čem to je. Snad jenom k tomu poslednímu bodu. Blahobyt, pocit pohody a štěstí je zcela subjektivní. Každý k němu potřebuje něco jiného. Bez ohledu na to, který ukazatel si politici vyberou, aby nahradili HDP (jak navrhuje autorka článku), tak to bude pouze ukazatel výhod některé skupiny voličů (a i to jen přibližně) a tento "blahobyt" bude vnucen všem, bez ohledu na to, že většina považuje za blahobyt něco jiného. Model blahobytu, stejně jako každý jiný ekonomický model skončí na tom, že začne plánovat lidem jejich potřeby a vnucovat jim je jako objektivní dobro. Ekonomické modely zavedené do praxe vždy vedli a vedou k totalitě.

Nahlásit

+4
+
-

Jan Altman | 4. 9. 2020 16:09 | reakce na Josef Fraj - 4. 9. 2020 13:09

Já bych do toho hlavně moc nešťoural :-) , protože jediná "politicky průchozí" změna ukazatele hosp. růstu bude k horšímu.

Pokud politici přistoupí na změnu ukazatelů, tak pouze za podmínky, že ten nový ukazatel bude ukazovat jim příjemnější čísla a bude umožňovat "ladění výsledků" podle jejich momentálních potřeb.

A "ekonomové" to vědí. Jelikož mají motivaci vymýšlet to, co vlády přijmou, tak ani nebudou plýtvat časem na něco, co by možná lépe odráželo realitu, ale nebude se to učit na státních VŠ, nebude se tím řídit staťák, nepůjde na to získat státní granty a nepůjde to použít jako akcelerátor kariéry.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jiří Janda | 4. 9. 2020 13:57 | reakce na Josef Fraj - 4. 9. 2020 13:09

Určitě by se našly další "výhody" tohoto ukazatele:

1) do HDP se započítávají (zvyšují jej) i pojistné události, při kterých došlo k výplatě plnění pojišťovnou.
Chcete-li zvýšit HDP, pusťte zdrogovaného řidiče do protisměru na D1...

2) do HDP se započítávají i příjmy z prostituce nebo obchodu s narkotiky.
Chcete pomoct vládě zvyšovat HDP? Alespoň jednou týdně zajděte na privát... Že společnice příjmy nepřiznávají? Nevadí, erár je započítává paušálem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 4. 9. 2020 09:33

Půjčím si kvadrilión, který nikdy nebudu muset splatit.

Protože moje teta má firmu CentrálníBanka sro, která ty moje dluhy koupí (dosud to dělala s přestupem přes komerční banky, ale poslední dobou už na tom tak dogmaticky netrvá, zároveň zmanipuluje úroky dolů, aby se mi půjčovalo ještě pohodlněji).

Dluh jen před sebou budu valit ("rolovat") a zvětšovat ho. No problem.

Pak za ten kvadrilión koupím vládní limuzíny, kamarádce Alence propůjčím byt v Pařížské, (ne)svému koncernu dám dotace, koupím si pár voličů za koblihy a rouškovné, abych u toho korýtka vydržel. Pár kamarádům (a kamarádům kamarádů) zřídím trafiky (nové úřady, nové agendy, nové pravomoci), atd... vždy je za co rozhazovat.

Pokud někdo nebude se mnou tuto cinklou hru "Monopoly" hrát a používat mojí monopolovou měnu, tak pozor, bratranec má firmu UniformovanéOpice sro, které si na něj došlápnou.

A ne, nepíšu výhradně o ČR. Týká se to celého světa.
https://pbs.twimg.com/media/Eg_EegIXkAAmxdZ?format=jpg&name=medium

Ještě že pokrok nestojí a lidé si to nenechají líbít donekonečna - stejně jako robotu, církevní desátky, atd... to také ve své době vypadalo jako neměnné.
https://www.alza.cz/bitcoin-odluka-penez-a-statu

Nahlásit

+4
+
-

Petr Vorlíček | 3. 9. 2020 07:29

Doteď mivzvtohoto zvoní v uších..."vezměte třeba v úvahu, kolik zdrojů se v průběhu let vynaložilo nevhodným způsobem v rámci úsporných opatření, jimiž vlády na základě čísel odvozených z HDP ospravedlňovaly snižování výdajů.
Zdroj: https://finmag.penize.cz/ekonomika/420036-hdp-nestaci-po-koronaviru-budeme-vic-nez-driv-potrebovat-lepsi-meritko-blahobytu

Ztraceno v překladu?? Co tímhle autor chtěl říct??
Špatně alokované (promrhané) zdroje v rámci předvolebních nákupů voličů, v rámci dotací zelených neekologických nesmyslů, to asi nic není, ale zdroje promrhané vlivem úsporných opatření??? A ještě opatřenívyvozených z hodnoty HDP?? Pokud jsem si všiml, posledních 20 lez znamenal propad HDP fiskální injekce v řadech desitek miliard EUR, o spoření pod tlakem hodnot HDP tedy nemůže být řeč...
Tak to je asi jen slepý nelogický argument proti používání HDP....?

Nahlásit

+4
+
-

Michal H | 2. 9. 2020 13:22

"HDP nestačí." To mi pripomína ten fúzatý vtip z autoservisu - prosím si novú paličku na meranie oleja, táto stará už na olej nedosiahne...
Ak ukazovateľ neukazuje, čo chceme, vymeňme ho. HDP je dobrý ukazovateľ, akurát nemeria blahobyt, ale hrubý domáci produkt. To by mohla pani autorka ako "vzdelaním ekonómka" vedieť. To, že ním niektoré individuá merajú blahobyt, alebo delia nominálne zadĺženie krajiny, za to chudák HDP naozaj nemôže.

Nahlásit

+7
+
-

Tomas Hruby | 4. 9. 2020 09:29 | reakce na Michal H - 2. 9. 2020 13:22

Tohle je ale špatné srovnání, u HDP je problém prostě v tom, že ukazuje značné nesmysly a z více důvodů ta "nesmyslnost" spíš stále narůstá.
Docela běžně se nad tím diskutovalo i v době růstu, kdy HDP "ukazoval co chceme", není pravda, že se odchodu od něj uvažuje až když "neukazuje co chceme"...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 16:38 | reakce na Michal H - 2. 9. 2020 13:22

Moc se mi líbí Vaše poznámka o individuích, co dělí HDP nominální zadlužení státu. Mohl byste to nějak rozvést? Máte za to, že je to pitomost? Zajímalo by mě proč. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Michal H | 3. 9. 2020 17:35 | reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 16:38

Prečo? Pretože sa miešajú jablká s hruškami. A delia semafórmi. Vyjadrovať zadĺženie ako % HDP je proste úchylnosť. Skoro taká ako tvrdenie, že 49% je OK, ale XY% nie je OK(čo je u nás podstatou tzv. dlhovej brzdy). Celé zle.
Ak si beriete úver, banka posudzuje Váš disponibilný príjem a majetok(ktorým ručíte). Nie Vaše ročné výdavky.
Ani zadĺženosť firmy sa neudáva v % jej obratu, je to nezmysel. Obrat nehovorí nič o vlastnom imaní, ani ziskovosti spoločnosti, ani o schopnosti splácať záväzky.
Ak si berie úver samospráva(mesto), pozerá sa na jeho príjmy(daňové a iné), majetok, výdavky, doterajšie nominálne zadĺženie. Nie na HDP vyprodukovaný na jeho území.
HDP je dobrý na sledovanie vývoja ekonomiky krajiny v čase, alebo porovnanie výkonu ekonomiky rôznych štátov, kontinentov... nie na delenie a vyčísľovanie dlhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

František Kusák | 9. 9. 2020 12:28 | reakce na Michal H - 3. 9. 2020 17:35

A že to trvalo, než se státy dohodly na nějakých ukazatelích, resp. metodikách, jak je spočítat, takže máme jakž takž možnost srovnání, zejména změn v čase. Když to někdo zruší, vyvolá tím nedetermistický chaos. Takže bych byl opatrný něco radikálně měnit, spíše doplnit. A ano, s Vašimi argumenty souhlasím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 9. 2020 12:49 | reakce na Michal H - 3. 9. 2020 17:35

Děkuji za Vaši reakci a plně s ní souhlasím. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 2. 9. 2020 10:30

https://libinst.cz/jak-je-dulezite-jasat-pri-rustu-hdp/

Ono stačí podívat se na vzoreček, který (mimo jiné) říká, že čím víc stát utratí, tím víc máme jásat nad růstem HDP. Že stát může utrácet neefektivně, nebo dokonce škodlivě (najme další celníky), to se neřeší.

Nahlásit

+12
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 16:47 | reakce na Jan Altman - 2. 9. 2020 10:30

Tak to je velmi slabá kritika HDP. Stačí si uvědomit, že HDP má odrážet objem produkce, která je předmětem směny tedy vstupuje do ekonomiky a že tam jednoduše mrkev vypěstovaná na zahrádce a následně pěstitelem i zkonzumovaná jednoduše nepatří. A prodej mrkve sousedovi nebo jeho směna za rajčata? To už je opravdu v HDP legračně zanedbatelné. Čili, nula bodů. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Petr Novák | 2. 9. 2020 09:37

Hrubý domácí produkt přeci není již podle názvu měřítkem blahobytu. Je měřítkem toho, kolik toho dokážeme vyrobit. Měřítkem blahobytu by byla například hrubá domácí spotřeba. Pak by se třeba ukázalo, že podpora vývozu vede k vyšímu HDP (více práce), ale zároveň způsobuje nižší životní úroveň, protože zdražuje dovoz. Vlastně levně prodáváte a draze nakupujete, abyste mohl víc pracovat.

A v tomto smyslu tedy článek jde úplně mimo, protože doplňování dalších indikátorů vytvoří jen složitější konstrukt, který ovšem už od základu nepopisuje naši životní úroveň.

Nahlásit

+5
+
-

Martin Doležal | 2. 9. 2020 11:23 | reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 09:37

V tom máte pravdu, je to jen takové neproduktivní bádání které nemá jak zhodnotit realitu. Podle mě je důležitější osobní spokojenost a možnosti jak osobně ji dosáhnout. A v tom jsme u nás na tom skvěle. Bez ohledu na nějaké HDP nebo místní radost ze stěžování si na kde co.

Stačí jen trochu cestovat po světě, a hned je jasné proč se rád vracím domů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 10:16 | reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 09:37

Pane Nováku. Velmi dobře napsáno. :-)

A taky ten pojem "blahobyt". O "blahobyt" usilovali komunisti. Na západě byla přece vždy vyšší životní úroveň. A, ano být exportní ekonomikou nemusí být až takové terno, jak si většina lidí myslí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Gabriel Pleska | 2. 9. 2020 10:27 | reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 10:16

To je případná poznámka. Ale může za to trochu překlad, myslím, že úplně vhodné slovo pro „well-being“ úplně nemáme. Přesnější a výstižnější by možná bylo třeba místo „měřítko blahobytu“ napsat „měřítko, jak dobře se máme“.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 3. 9. 2020 17:00 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 9. 2020 10:27

A co třeba "prosperita"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 9. 2020 12:51 | reakce na Alexander Novotka - 3. 9. 2020 17:00

Když budete psát o chudobě, nebudete přece používat pojmy jako záporná prosperita. Chudoby není nízká prosperita. :-) Parametr ve formě životní úrovně je podle mne ideální.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jiří Janda | 2. 9. 2020 11:58 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 9. 2020 10:27

Vhodné slovo máme - "pohoda"
Well-being - po česku být v pohodě, být v poho.

A místo měřítka blahobytu máme měřítko pohody. Která nemusí být podmíněna blahobytem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 11:31 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 9. 2020 10:27

Ano, doslovný překlad obratu "well being" jako dobré bytí není úplně použitelný. Nicméně pojem životní úroveň jako "veličina", která může být hodnocena jako nízká, vysoká, mizerná... mi přijde v daném případě universálnější a hlavně přiléhavější a v kontextu článku použitelnější a srozumitelnější. Blahobyt mi přece jen přijde jako divná veličina k měření, která by jaksi a priori vylučoval možnost existence chudoby, či nízké životní úrovně na jedné společné škále. Nízký blahobyt nebo mizerný blahobyt, nedostatečný blahobyt, vysoký blahobyt mě tahá za uši. Pojem blahobyt by mohl být snad použit jako označení určité hranice na škále možností, kde se může životní úroveň nacházet. No nic, vidím, že jsem zase nějak moc rozepsal. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 2. 9. 2020 09:48 | reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 09:37

Ona ani ta spotřeba neřeší všechno. Třeba já čím víc mám úspor, tím se cítím blahobytněji. A neutrácím je.
Jinak souhlas :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

František Kusák | 9. 9. 2020 12:34 | reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:48

Tak tomu moc nerozumím, totiž jak Váš blahobyt souvisí s nasyslenými penězi. Ale to je zcela subjektivní pocit, který Vám neberu. Trochu si myslím, že jste to myslel jako nadsázku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 9. 9. 2020 13:41 | reakce na František Kusák - 9. 9. 2020 12:34

Přesně tak - subjektivně je mi lépe, když mám úspory, než když je nemám. A považuji to za jednu ze součástí blahobytu, nejen materiální spotřebu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 10. 9. 2020 11:25 | reakce na Honza _ - 9. 9. 2020 13:41

Je to o míře (a každý ji má trochu jinde).

Ale obecně bezbřehé utrácení, krátkozrakost, nezodpovědnost a žití na dluh je extrém.

Druhý extrém samozřejmě jsou ti jedinci, o kterých si všichni (podle jejich životního stylu) myslí, že jsou chudí (žijí v olezlém 1+kk v chudé čtvrti, nemají auto, nebo patnáctileté, nelétají na dovolené, oblékají se v sekáči, nakupují v akcích v diskontech, ...) a pak když zemřou, najde se u nich v matraci patnáct mega :-)

Nicméně "mít za zadkem nějaké nasyslené úspory", budovat nějaký majetek, hned vše neutratit, samozřejmě dává smysl. Pro zodpovědnější lidi mající i nějakou hrdost je prostě příjemným pocitem mít nějakou rezervu pro případ nenadálé události. Je to i o pocitu nezávislosti. Ne každý má žaludek na to se při sebemenších problémech pověsit na krk dětem, známým, "společnosti".

Podle mě je jako výchozí schéma dobré příjem dělit na 3 podobně velké hromádky:

1) Nezbytné výdaje (bydlení, jídlo, ošacení, ...)

2) "Užívání si života" - podle individuálních preferencí daného jedince (koníčky, kultura, cestování, dobré jidlo, ...)

3) Úspory, resp. investice. Promyšlené a diverzifikované. Jednak proto, že se může cokoli stát (ztráta zaměstnání, dlouhá nemoc, nutnost pomoci někomu blízkému, ...) a jednak proto, že nás prostě statisticky čeká XX let v penzi s nuzným (nebo možná i žádným, to nikdo na YY let dopředu nemůže odhadnout) důchodem. A k tomu dost možná s výrazně rostoucí spoluúčastí u doktora - až vám v pětašedesáti bankrotující VZP odmítne zaplatit nějaký důležitý zákrok či lék, budete litovat, že jste na 3. hromádku zapomenuli.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Michal Mrozek | 10. 9. 2020 12:48 | reakce na Jan Altman - 10. 9. 2020 11:25

Jo spořit doporučuje i ČNB na svém webu penizenauteku.cz . I když mi přijde docela chucpe, když největší zloděj mezi zloději mi řekne, že z toho, co mi laskavě nesebere, si mohu něco i ušetřit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 9. 2020 12:46 | reakce na František Kusák - 9. 9. 2020 12:34

Ten pocit, že má nasysleno, považuje za blahobyt, přestože možná žije s životní úrovní chudého. Já bych mu to nebral. Ať si myslí, že žije v blahobytu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Novák | 2. 9. 2020 12:35 | reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:48

Samořzejmě neřeší, ale HDP je principiálně špatně. HDP znamená, kolik práce uděláme. Když vykopete díru a hned zase zahrabete díru, tak HDP roste.

Když kvůli kvůli podpoře exportu vyrobíte 2 auta a prodáte do zahraničí, ale za utržené peníze si dovezete ze zahraničí jen jedno auto. Tak vaše HDP je 2x vyšší než v zahraničí, ale jejich životní úroveň je 2x vyšší než u vás.

To jsou jen školské příklady, chtěl jsem jenom nastínit tu hlavní myšlenku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 16:59 | reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 12:35

Tak zrovna objem vývozu ale i dovozu HDP odráží. To co píšete o vyvezených autech je čirý nesmysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Novák | 2. 9. 2020 22:28 | reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 16:59

Nejde o HDP, ale o životní úroveň. S auty je to úmyslně přehnané, ale takhle přesně to je, když podporujete vývoz slabou korunou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 4. 9. 2020 12:53 | reakce na Petr Novák - 2. 9. 2020 22:28

Jestli jste tím chtěl vyjádřit, že růst HDP neznamená automaticky i růst životní úrovně, pak s tímto pohledem na věc nemám nejmenší problém. Růst HDP v exportní ekonomice může (nemusí) znamenat pokles životní úrovně v zemi exportéra a růst životní úrovně v zemích kam exportuje. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Doležal | 2. 9. 2020 11:26 | reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:48

Je to o preferencích. Někdo je spokojený že bude v rakvi se zlatou cihlou pod hlavou, jiný raději ty peníze utratí za zážitky a zkušenosti. To je skvělá svoboda lidí, co nemusí řešit bídu na stará kolena.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 11:38 | reakce na Martin Doležal - 2. 9. 2020 11:26

Přesně tak. Podle mého názoru by měla být mezi spotřebou a spořením určitá rozumná rovnováha. Nicméně, to co dává slovu blahobyt skutečný význam je právě ta spotřeba. :-) Skutečnost, že spotřeba samotná k blahobytu jednotlivce ani společnosti jednoduše nevede, je věc jiná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Doležal | 2. 9. 2020 12:21 | reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 11:38

V případě naší populace máte pravdu, zde opravdu je blahobyt rovnítkem pro narvaný nákupní vozík a rostoucí stav bankovního účtu. Ovšem celosvětově to není univerzální řešení. Stejně tak ve vyspělých zemích, kde bída a existenciální problémy jsou vyhrazené jen pro neschopnou a problematickou část populace. Tak blahobyt je spojován s nemateriálními statky. Třeba ve vyspělé části Evropy je měřítkem blahobytu to, kolik má člověk volného času a jak kvalitně ho může strávit. Jak kvalitní prostředí a státní správa ho obklopuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 17:06 | reakce na Martin Doležal - 2. 9. 2020 12:21

Já si myslím, že posuzování "blahobytu" bude navýsost individuální záležitost. Někdo je pořád v práci, ve které si vydělá dost peněz na to, aby v těch vzácných chvílích volna žil opravdu velmi luxusní život a bude tuhle situaci považovat za blahobyt. Někdo jiný se spokojí s průměrným platem s průměrným materiálním zabezpečením a spotřebou a bude si ze všeho nejvíce cenit to, že má každý den po 15. hodině padla a může se věnovat svým finančně nenáročným volnočasovým aktivitám. Není to o tom v jaké zemi žijete. Je to o individuálních preferencích. Takže nějaké univerzální měřítko, podle něhož budete měřit životní úroveň, které by zohledňovalo celou škálu možného vnímání co je to vlastně ten blahobyt, jen těžko stvoříte.

Ale zpět k k věci. HDP je relativně dobrý ukazatel ekonomické aktivity. Na závěry ohledně životní úrovně obyvatelstva dané země ale asi bude použitelný jen velmi omezeně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Honza _ | 3. 9. 2020 08:29 | reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 17:06

Druhý příspěvek v této diskusi, s kterým s Vámi souhlasím :-)

Teď už jen se rozmyslet, pokud uznáváte individuální preference v platu a volném času, proč je neuznáváte i třeba ve volbě používaných peněz a zrovna v penězích vyžadujete centrální banku. Není to náhodou něco, co skrze státní peníze, dané úroky a pravidla velmi výrazně ovlivňuje ty individuální volby práce a času? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 9. 2020 13:00 | reakce na Honza _ - 3. 9. 2020 08:29

Nejde o svobodnou volbu preferencí (ta existuje vždy a všude). Jde o to, že bereme v potaz, že každý může mít jiné preference, takže nejspíše neexistuje univerzální měřítko životní úrovně. Naproti tomu u peněžního systému nejde jen o nějakou nemožnost měření něčeho. Jde o to, že peněžní systém byl měl být funkční a jednotný pro všechny, protože jde o nastavení prostředí, v němž ekonomika funguje. Já vím, že Vy to nepovažujete za dobré a že byste měl radši chaos, v němž by pořád nějaké peněžní systémy vznikaly a zanikaly a vzájemně soupeřili. :-) V tom se ale jednoduše neshodneme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 4. 9. 2020 16:48 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2020 13:00

Fiat money nebo chaos, je typický argumentační faul. Říká se tomu falešné dilema. Škoda, že považujete logiku za něco jako UFO, takže to nikdy nepochopíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Honza _ | 4. 9. 2020 13:55 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2020 13:00

No nevím, z chaosu historických měn se zlato a stříbro docela drží. Oproti tomu státní fiat měny vznikají a zanikají jak na běžícím pásu :-)
http://www.svobodny-svet.cz/982/prumerna-zivotnost-fiat-men-je-27-let-selze-i-euro.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 2. 9. 2020 09:07

Co je to ta "sociální spravedlnost"?
A opravdu vzrůstají nerovnosti v příjmech? Nebo je to jen autorčin názor?
https://www.csobpremium.cz/portal/newsletter/2017/09/globalizace-a-prijmova-nerovnost

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 2. 9. 2020 10:19 | reakce na Honza _ - 2. 9. 2020 09:07

Nerovnost v příjmech je v pořádku, pokud není doprovázena chudobou značné části obyvatel. Sociální spravedlnost je irelevantní pojem. Každý si za to může dosadit, co se zrovna jemu líbí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Petr Vorlíček | 3. 9. 2020 07:22 | reakce na Richard Fuld - 2. 9. 2020 10:19

No ne, Richard Fuld napsal smysluplný příspěvek...Co ještě dnes přijde??? To musí byt nějaké znamení...:-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 3. 9. 2020 11:09 | reakce na Petr Vorlíček - 3. 9. 2020 07:22

Tak. Ještě uznat, že to právě kapitalismus chudobu snižuje a socialismus zvyšuje. Vzít na vědomí třeba i Teorii komparativních výhod - ta totiž neplatí jen mezi státy, ale i mezi lidmi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 9. 2020 13:07 | reakce na Jan Altman - 3. 9. 2020 11:09

"Tak. Ještě uznat, že to právě kapitalismus chudobu snižuje a socialismus zvyšuje."

S tímto nesouhlasím. V kapitalismu může vznikat velmi významná chudoba, která může vést až k násilné revoluci, která místo kapitalismu nastolí socialismus, který danou úroveň nesnesitelné chudoby sice odstraní a nahradí ji lepší snesitelnější úrovní chudoby avšak odstraní i efektivní možnosti bohatnutí. Z toho mi vychází, že optimální společenský systém v němž je možné efektivní bohatnutí nedoprovázené současným chudnutím značné části společnosti je sociální demokratický právní stát s tržní ekonomikou fungující v prostředí účetních peněz. Čili něco, co zde máme právě nyní, tedy směs kapitalismu a socialismu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 4. 9. 2020 17:03 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2020 13:07

Typická říkanka z Příručky socdemáckého agitátora.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 4. 9. 2020 15:51 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2020 13:07

Kde chudobu způsobil volný trh, svobodná směna, smluvní svoboda?
Za každým takovým "příkladem" nakonec najdete politiky, byrokraty (=stát) a jejich regulace, cla, státní monopoly, daně, atd...
A když už ta chudoba někdy nastane, tak funkčním a dlouhodobě udržitelným řešením (tedy nemyslím povraždit a vyvlastnit bohaté a rozdat to proletářským davům, to vydrží jen chvíli) je vždy deregulace a liberalizace, ne utužení regulací a přerozdělování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 2. 9. 2020 06:56

HDP je skutečně jen podružné měřítko. Je výsledkem, který ale neumožňuje nebo spíše i brání zkoumat, proč je ten výsledek právě takový a nedopadl úplně jinak. Více prostoru by měly dostat teorie behaviorální. Co vede člověka k tomu, že je činorodý, že něco dělá rád a efektivně. Klonil bych se snad k tomu, že subjektivní pocit spokojenosti jednotlivce je to, co by měl stát sledovat, když už něco sledovat musí.

Z pohledu libertariánů je nicméně tato diskuze zbytečná, stát nemá co zkoumat chování jednotlivce a snažit se toto chování usměrňovat k lepším výsledkům země ve srovnání s jinými zeměmi. Svoboda jednotlivce je základem.

Nahlásit

+12
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK