Diskuze: Kalouska už překonala Schillerová. Tupé škrty versus tupé dluhy

Jan Altman|20. 7. 2020 14:02| reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:48

Každý může přijít o příjmy!
A proto by se měl pojistit a našetřit si.

Ale pak přijdou bolševici vašeho typu a těm, kteří si zodpovědně našetřili, ty úspory ukradnou (vaším eufemismem zdaní), nebo znehodnotí (vaším eufemismem zadluží se, provedou QE, ...).

Jan Altman|20. 7. 2020 14:00| reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 12:57

"Stát i centrální banka má vůči ekonomice svoji roli v podobě ovlivňování ekonomického prostředí a k tomu potřebné nástroje ve formě fiskální a monetární politiky."

Ach ty eufemismy k centrálnímu plánování.

A komunistický, nacistický či feudální stát také "měl vůči ekonomice svoji roli v podobě ovlivňování ekonomického prostředí a k tomu potřebné nástroje ve formě fiskální a monetární politiky", také byste ho tak popsal a hájil? No nutně ano, protože v tom není principiální rozdíl, i když vy se ho budete (marně) snažit odněkud vykouzlit. Jenž ani tehdejší ani současný stát zkrátka NEMĚL SOUHLAS všech ovládaných a tak jim vládl (a centrálně ovlivňoval ekonomiku) stejně nelegitimně.

Richard Fuld|20. 7. 2020 13:30| reakce na Igor Nemec - 20. 7. 2020 08:31

Bohužel články pana Jégla jsou vesměs jen nepovedeným amatérským antibabišismem.

Richard Fuld|20. 7. 2020 13:28| reakce na Petr Novák - 20. 7. 2020 08:36

A to právě ne. :-)

Richard Fuld|20. 7. 2020 12:57| reakce na Petr Novák - 20. 7. 2020 12:48

Vaše srovnání státu s rodinou či firmou kulhá na obě nohy. Stát je pouze instituce (podobně jako ČNB). Není to podnikatelský subjekt. Na "hospodaření" státu a z toho plynoucích státních dluhzích nezáleží, stejně jako nezáleží na hospodaření centrální banky. Stát i centrální banka má vůči ekonomice svoji roli v podobě ovlivňování ekonomického prostředí a k tomu potřebné nástroje ve formě fiskální a monetární politiky.

Vaše srovnání státu a firem je stejně absurdní jako házet do jednoho pytle hráče a rozhodčí. Hráči mají zcela jinou roli, než rozhodčí. Stejně je tomu i v případě ekonomických subjektů a státu (jehož součástí je i centrální banka).

Richard Fuld|20. 7. 2020 12:50| reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 12:10

A proč by mělo právě Řecko opouštět eurozónu, když maastrichtská kriteria nedodržovala v podstatě žádná země eurozóny?

Nicméně pomalu začínám souhlasit s tím, že autonomnímu na EU nezávislému Řecku by bylo nejspíše mnohem lépe, než v situaci, v které je teď, po tom ekonomickém terorismu ze strany Trojky.

Petr Novák|20. 7. 2020 12:48| reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:22

Ekonomiku neničí tupé škrty, ale ekonomiku ničí předchozí tupé dluhy. Pokud se osoba, rodina nebo firma tupě zadlužuje a pak jí najednou vypadne příjem, tak šetření je vždy na místě. Samozřejmě se takový výpadek dá vyřešit krátkodobě dalším dluhem, ale jinak je třeba snížit výdaje nebo zvětšit výkon, jinak se problém jen odsouvá.

Richard Fuld|20. 7. 2020 12:48| reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 12:08

Škrtáním daní z příjmu necháváte peníze těm, kteří je vydělali a kteří je tedy už mají. Stát by ale měl v krizi pomáhat hlavně těm, kteří v krizi o příjmy přišli a tedy daně stejně platit nebudou.

Škrtáním DPH necháte peníze také těm, kteří tržby mají a nikoliv těm, kteří o tržby přišli, čili zase jde o špatné nasměřování peněz, které mají pomoci. Snížením DPH nepomůžete ani spotřebitelům, protože ti z toho moc mít nebudou, protože prodejci ceny nesníží a navýší si marže.

Nezbývá tak, než aby si stát půjčil a půjčené peníze nasměřovat těm, co jsou krizí nejvíce zasaženi.

Co se týče nápadu, začít šetřit ve veřejné správě. Každé státní výdaje jsou něčí příjmy, takže škrtáním státních výdajů vždy poškodíte kupní sílu poptávky, což jednoduše v krizi nechcete.

Ano omezování některých regulací nemusí nic stát a mohou pomoci ekonomické aktivitě. Tady asi nejsme v rozporu.

Stejně tak se shodneme na tom, že GreenDealové nesmysly fanatických enviromentalistu mohou ekonomice více uškodit než pomoci.

Jan Altman|20. 7. 2020 12:10| reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:04

Co bránilo a brání Řecku (a nyní Itálii) opustit eurozónu, zavést vlastní měnu a té si tisknout, co hrdlo ráčí? A zadlužovat se klidně k 400% HDP.

Jó že by se v takovém případě daleko bezprostředněji projevily nepříjemné důsledky (rychlé znehodnocení takové měny)?

Jan Altman|20. 7. 2020 12:08| reakce na Richard Fuld - 20. 7. 2020 11:22

Fiskální škrty ničí ekonomiku daleko méně, než daně (korporátní daně, celkové odvody zaměstnanců).

Takže pokud by vláda něco měla dělat, tak hlavně snižovat daně a odvody (a při tom klidně i škrtat-šetřit, omezovat výdaje, které jsou nutně neefektivní, protože jsou státní). A samozřejmě omezovat regulace a další deformování ekonomiky.

Ekonomice (automobilkám) k zdravému rozvoji zcela jistě více pomůže zrušit nesmyslné GreenDealové a klimaalarmistické výmysly, než z rozpočtu dotovat nákupy elektromobilů (tedy dotovat výrobu aut, která lidé nechtějí a regulovat výrobu aut, která lidé chtějí).

Stát svými regulacemi způsobí problémy automobilek.
Začne to "řešit" dotacemi na nesmyslné elektromobily.
A když to nezabere a lidi to stejně nebudou kupovat, tak stát napřed (na dluh) bude nevytíženým dělníkům v automobilkám proplácet 80% mzdy a když ani to nepomůže a automobilky se dál budou potápět, tak je za těžké miliardy stát zachrání. Opravdu geniální recept.

Richard Fuld|20. 7. 2020 11:22

V krizi je tupé zadlužování státu vždy dramaticky lepší variantou, než tupé fiskální škrty. To je skutečnost, kterou pan Jégl tupou kritikou současného zadlužování nikterak nezvrátí.

Tupé fiskální škrty zničí ekonomiku, a o to, co stát "ušetří" v rámci restrikcí následně přijde v rámci výpadku daňových příjmů ze zničené ekonomiky a růstu sociálních výdajů. Fiskální restrikce tak ničí ekonomiku a současně veřejným rozpočtům nijak zásadně nepomůže.

Fiskální expanze v krizi podpoří ekonomiku, což se projeví i na následných menších dopadech na státní rozpočet a nižších sociálních výdajích.

Jinými slovy krize se na veřejných rozpočtech podepíše, jak v případě fiskálních restrikcí, tak v případě fiskální expanze. Rozdíl spočívá v tom, že fiskální expanze ekonomiku zachrání, zatímco fiskální restrikce ji zničí. Z uvedeného je tak, jasné, že fiskální škrty v krizi jsou skutečně tupé a stupidní, zatímco fiskální expanze v krizi je reakcí naopak chytrou a ve všech ohledech žádoucí.

Richard Fuld|20. 7. 2020 11:04| reakce na Jan Altman - 20. 7. 2020 10:26

Podle mne nejsou zkušenosti z Řecka irelevantní. Naopak, jsou relevantní velmi, jen ale přesně opačné, než se autor článku domnívá. Řecko byla bezproblémová prosperující (byť v EU nezjzadluženější, vždy je někdo nejzadluženější, že?) země, než ji začala Trojka terorizovat tou absurdní doktrínou fiskální "odpovědnosti". "Záchrana" Řecka v provedení Trojky pak srazila Řecko do sraček, z nichž se nejspíše už nikdy nevyhrabe. Ano právě to, jak dopadlo Řecko po jeho "záchraně", je ukázka toho, kam vedou Jéglovy recepty. S tím rozdílem, že Řecku to vnutila Trojka. Jégl by do těch sraček poslal ČR s uvědomělým nadšením, že dělá "odpovědnou" fiskální politiku, kdyby mohl. Naštěstí nemůže, stejně jako Kalousek. :-)

Jen díky "tupému zadlužování" současné vlády nenastala totální ekonomická pohroma. A ano autor článku nechápe, že o velikost zadlužení zde vůbec nejde (zadlužovat se v této situaci budou snad všechny vyspělé země světa). Jde o to, jak se ty vypůjčené peníze použijí. A ano, tady bude vždy co kritizovat a mnohdy i oprávněně. Jenže kritizovat je tak snadné, když nenesete žádnou odpovědnost. Velikost zadlužení ale není třeba vůbec řešit. I pokud by se vyčerpal celý ten půlbilionový rámec (což se nejspíš vůbec nestane), tak pořád zůstaneme jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí světa. A i kdybychom se v zadluženosti posunuli v seznamu zemí na horší místo, nic strašného se nestane. Až si po současné krizi sedne prach, snad si všichni uvědomí, jak děsivě irelevantní výše státních dluhů je a kolik škod mohla ona rozpočtová "odpovědnost" napáchat.

Jan Altman|20. 7. 2020 10:26

"Kvalita státní správy upadala, protože ti nejlepší úředníci odcházeli. "

Může mi někdo osvětlit, jak vypadá a jaké má "parametry" nejlepší úředník?

"Tupá je zato politika současné vlády, která v časech, kdy firmy osekávají provozní náklady, ve svém vlastním provozu úspory nehledá."

A jéje, autor nečetl díla nobelisty Juldy Fuldy.

"Dnes jsou ale téměř všechna korona-omezení dávno zrušena a skoro tři čtvrtě milionu zaměstnanců zůstává doma. Vláda je v programu Antivirus platí za to, že nic nedělají."

Vláda platí z našich daní (a z daní našich vnuků) třičtvrtě milionu lidí za to, že dřepí doma na zadku (a zemědělci zároveň křičí, že nemaj lidi na sklizení úrody).
Cíl to má jediný: zachovat iluzi prosperity a nízké nezaměstnanosti do nejbližších voleb.
Místní "profesor Horák" si může vykládat co chce o promyšlených opatřeních estébácké vlády, je to tak jednoduché, jak píšu.

"Zkušenosti z Řecka a Itálie naznačují, že to druhé."
Podle nobelisty jsou tyto zkušenosti irelevantní, tečka.

Petr Novák|20. 7. 2020 08:36

A přitom stačilo snížit daně a zaplácnout shodek rozpočtu. Lidé by věděli do čeho investovat a jak podpořit ekonomoku.

Igor Nemec|20. 7. 2020 08:31

Pan Jegl je jeden z posledních autorů, kteří zůstali ze starého FinMagu a je to dobře :-)
S jeho postřehy se nedá než souhlasit :-(