Diskuze: Turistika. Průmysl na odpis

Jan Altman|27. 4. 2020 17:30| reakce na Josef Fraj - 27. 4. 2020 16:30

No hlavně lidi jako Julda Ransdorf se ohánějí tím, že stát se má zadlužovat a tisknout, aby zabránil deflaci. Stát se má zadlužovat a tisknout, když se zpomalí rychlost oběhu peněz, nebo lidé začnou méně utrácet, nebo si začnou firmy méně půjčovat. (že k tomu asi mají reálné a racionální důvody, které ti centrální plánovači nechtějí a ani nemohou vidět, to už neřeší)

Vedle toho, že to je keynesiánský blud (že stát může nahradit výpadek poptávky nějakou svou "smysluplnou" poptávkou), tak je problém v tom, že až si za nějakou dobu firmy zase začnou půjčovat, lidi utrácet, atd... tak tihle Ransdorfové samozřejmě nezačnou horovat pro to, aby stát dluh zase snížil, aby natištěné peníze spálil. Tato nově vytvořená "likvidita" tu s námi zůstane natrvalo. A zvýšení cen způsobí - byť možná se zpožděním, až lidé a firmy začnou zase točit peníze.
Stejně jako tu s námi již natrvalo budou důsledky hanebné měnové intervence ČNB - už natrvalo budou existovat koruny, které ČNB natiskla, aby za ně koupila eurové rezervy - na kurzu to je vidět stále a ještě hodně dlouho (prakticky napořád) to vidět bude.

Prostě klasické juldoviny: když lidi neutrácí a spoří, tak má podle Juldů stát chybějící poptávku, chybějící peníze na trhu, dotisknout. Ale když pak lidi nakonec ty své úspory utratit půjdou, Juldové už tu svou dodatečnou státní poptávku nestáhnou. A nejpozději tehdy dojde k růstu cen.

Josef Fraj|27. 4. 2020 16:30| reakce na Honza _ - 27. 4. 2020 15:30

Pokaždé, když stát vyrobí (jedno jakým způsobem) nové peníze, tak je to "nadměrně". Pokaždé tím poškodí ekonomiku a přiblíží další krizi.

Honza _|27. 4. 2020 15:30| reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 15:21

"Nebude tisknout peníze nadměrně"
"Každý přístup lze použít dobře, špatně, nebo ho zneužít k něčemu jinému."

Kdo to zaručí?

Kritizujete nestátní řešení jako utopická a pak očekáváte od státu ideální řešení.
Tak nevím, kdo je víc utopický...

Honza _|27. 4. 2020 15:28| reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:39

"Stát by měl..."
" V krizi by měl pomáhat..."
"Naopak stát má hospodařit, jak popisuji."

A vy se oháníte utopií, když tu navrhujeme nestátní řešení. Přitom vaše obhajoba státu je "stát by se měl chovat tak, jak já chci".
Což znamená, že se tak nechová.
Proč je tedy taková potřeba státních řešení, když jsou jiná, než by se vám líbilo?

Richard Fuld|27. 4. 2020 15:21| reakce na Michal Mrozek - 27. 4. 2020 11:42

Pořád strašíte zbytečně inflací (ve smyslu růstu cen). Stát ale bude poskytovat peníze potřebným pouze v rozsahu, který bude třeba k tomu, aby ekonomika neupadla do deflace (ves smyslu poklesu cen). A spíš poskytne méně peněz než bude potřeba. Nebude tisknout peníze nadměrně, tak aby se ekonomika rozjela ještě lépe, než před vypuknutím krize. Teprve takové jednání by hrozilo růstem cen. Pokud nedojde k růstu cen, nebudou znehodnoceny ani úspory. I kdyby nakonec inflace přece jen přišla a úspory se trošku znehodnotily, pak to je jen velmi nízká cena za to, že se předejde rozsáhlé krizi, která by všechny poškodila mnohem více.

Takže o žádnou nadměrnou stimulaci ekonomiky s inflačním růstem cen zde teď nejde. Jde o záchranu ekonomiky.

Strop stanovuji právě proto, aby pomoc ekonomice v krizi nepřerostla v přehřátí ekonomiky s rostoucími cenami, k čemuž by mohlo dojít právě tím, co mi doporučujete, tedy celoplošným dotováním. Vrtulníkové peníze jsou namístě až v situaci, kdy jsou postiženi v podstatě úplně všichni, což v současnosti neplatí. A ráj na zemi samotné peníze nezajistí, to dobře víte. Peníze v tomto případě dovedou jen udržet ekonomiku v chodu v krizových situacích a tím zachovat skutečné generátory bohatství, kterými je samotná produkce statků.

To co vy označujete jako chování dobrého hospodáře není nic jiného, než doporučení aby ten hospodář rozvrátil celou ekonomiku hyperinflací. Ty peníze, které vláda použije na záchranu ekonomiky nejsou určeny na zvýšení prosperity oproti úrovni, která zde byla před krizí. Půjčené peníze mohou vést k růstu prosperity jen v případě, že ten kdo si je půjčí, o to více následně vyprodukuje, aby svůj dluh mohl zaplatit. Zde se ale budou rozdávat peníze, které nikoho k takové dodatečné produkci nebudou zavazovat a půjčovat si bude stát, který nic neprodukuje, takže žádná větší prosperita se jen tak konat nebude.

Takže žádné díry tento přístup nemá. Jen Vy jste ho nepochopil v celé šíři. Každý přístup lze použít dobře, špatně, nebo ho zneužít k něčemu jinému. To ale nijak nevyvrací účinnost správného použití daného přístupu v konkrétních podmínkách. Stejný lék může jednomu člověku pomoci a jinému ublížit. Záleží na tom, jestli ho podáváte nemocnému nebo zdravému člověku.

Michal Mrozek|27. 4. 2020 12:53| reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:48

Někdy si říkám, že nás tady straší Ransdorfův duch... Ono by to odpovídalo tomu, že tahle šílená ideologie je nesmrtelná. :)

Michal Mrozek|27. 4. 2020 12:51| reakce na Alexander Novotka - 27. 4. 2020 11:38

Káže vodu a pije víno... :) Takových kazatelů už bylo. Logicky to ale kulhá na obě strany.

Pokud se může stát zadlužit nekonečně vysoko, proč by totéž nemohla provést malá fyzická osoba? Dluh fyzické osoby by byl astronomický, ale skryl by se bez problému v dluhu státu, a ten, jak známo dle fuldonomie, může nekonečně růst. Takže jde jen o to, aby to byl stát, kdo poskytne bezúročnou půjčku splatnou v roce 22252, a to všem fyzickým osobám. To se bude jednoduše vyplácet, nebude třeba žádných kriterií kromě rodného čísla. A tímto způsobem zajistíme blahobyt celoplošně všem občanům ČR.

Michal Mrozek|27. 4. 2020 11:42| reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:48

"Stát by měl pomoci zasaženým, co nejvíce to půjde." To je velmi přesné číslo, akorát je neuchopitelné. Jakmile začne centrální banka cokoliv odkupovat, začne opět tisknout a tím znovu potažmo zvýší inflaci. Tím vezme každému člověku z jeho úspor. I Vám. To není stimulace ekonomiky, to je postupné škrcení a okrádání vlastního obyvatelstva.

Pokud tohle neuznáváte, pak je podivné, proč stanovujete vůbec nějaký strop té podpoře subjektů. Dotujte všechny celoplošně. Proč ještě nikdo z vaší ideologické klaky se nezasadil o vrtulníkové peníze? Vždyť bychom měli ráj na zemi, kdyby se do toho stát pořádně stát opřel! A když ho to vlastně nic nestojí, tak proč to pořádně nerozjede? Takhle se chová dobrý hospodář? Pokud vím, jak zabezpečit prosperitu, a nepostarám se o to, jsem mizerný hospodář. No, má to docela díry, tahle ideologie. Sami konstruktéři se bojí, co se může stát. Bojí se oprávněně.

Alexander Novotka|27. 4. 2020 11:38| reakce na Michal Mrozek - 26. 4. 2020 13:17

Tak vidíte, zcela neideologicky má rezervu a investuje. Ale stát to má dělat přesně naopak, to je přece jasné, ne? Vždyť to tu bylo napsáno už tolik krát ...

Richard Fuld|27. 4. 2020 10:48| reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 10:43

Vaše příspěvky taky zrovna stručností neoplývají. Vy písmáku. :-)

Richard Fuld|27. 4. 2020 10:48| reakce na Michal Mrozek - 26. 4. 2020 13:17

Sáhodlouhé? O těch tématech se dají napsat rozsáhlé knihy. Mé základní stručné názory jsem tady shrnoval mnohokrát, ale někteří si přečtou rádi i související informace. :-) Většina mých příspěvků jsou dlouhé také protože reagují na dlouhé příspěvky jiných přispěvatelů.

A speciálně pro Vás tedy stručně.

Stát by měl v současné krizi pomoci zasaženým subjektům co nejvíce to půjde, bez ohledu na s tímto spojený nárůst zadlužení státu. Protože jsme jednou z nejméně zadlužených ekonomik a můžeme si to dovolit bez ohledu na to, že jsme v předchozích letech nevytvořili finanční rezervy formou přebytků státního rozpočtu a bez ohledu na to, že by byl i v této krizi nadále aplikován kult fiskální "odpovědnosti". Neudržitelnosti výše státního dluhu se není třeba bát, protože státní dluhopisy může vždy odkoupit centrální banka. Inflace se není třeba bát, protože stát bude pouze eliminovat dopady krize, nikoliv stimulovat ekonomiku, tak aby se začala přehřívat.

Jan Altman|27. 4. 2020 10:43| reakce na Michal Mrozek - 26. 4. 2020 13:17

To je typický projev ideologických "písmáků" typu Ransdorfa.

Richard Fuld|27. 4. 2020 10:39| reakce na Michal Mrozek - 23. 4. 2020 08:52

Proinvestovat se k prosperitě? Jasně, že ano. Ale na soukromé individuální bázi. Stát by měl investovat zdrženlivě, jen tam, kde to dává smysl. Z krize by se ale stát proinvestovávat neměl. V krizi by měl pomáhat krizí zasaženým subjektům a nikoliv přemýšlet, kam všude investovat.

Moje praxe je jednoduchá. V rodině vyděláváme násobky toho, co spotřebováváme a přebytky investujeme. Vedle toho udržuji peněžní rezervu ve výši cca 18 rodinných měsíčních "provozních nákladů". Dluhy nemám žádné.

Jestli je to vše slučitelné s mými makroekonomickými názory. Samozřejmě, že ano! Nikdy jsem netvrdil, že způsob jakým by měla hospodařit jednotlivá individua, či rodiny, jsou vhodná pro stát. Naopak stát má hospodařit, jak popisuji. Určitě by si ze mě stát neměl brát příklad!

Richard Fuld|27. 4. 2020 10:31| reakce na Jan Kohout - 25. 4. 2020 13:49

No jo úředního šimla jen tak nerozhýbáte. Vždy se najde spousta idiotů, kteří budou i v této chvíli přehnaně komisní a formální. Buďme ale rádi, že vláda vůbec nějak pomáhá a neblábolí o tom, jak teď musí zachraňovat státní rozpočet, tedy snížit dávky a důchody, zpřísnit posuzování nároku na dávky, zvednout DPH a daně z příjmů, začít propouštět státní úředníky .... To byste pak mohl nadávat.

Netvrdím, že vládě to celé nějak skvěle funguje. Ale nějaká snaha tu přece jen je.

Michal Mrozek|26. 4. 2020 13:17| reakce na Alexander Novotka - 24. 4. 2020 17:39

Čekáme docela dlouho na odpověď. Mezitím jsme se dočkali sáhodlouhých litánií trochu vejš. Pro mne jsou takhle dlouhé příspěvky pana Fulda nečitelné. Jen to potvrzuje domněnku, že jde o ideologie, které ve zkratce nelze napsat. Proto ani nemohou být prakticky použitelné. Zajímají mne praktické kroky v hospodaření rodiny.

Jan Kohout|25. 4. 2020 13:49| reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 17:42

Z těch "25 tisíc" je vyřízená čtvrtina. Po měsíci.
A Finanční správa, která má detailní informace, nemá problém zakleknout, na tisíce firem a zlikvidovat je,. požaduje potvrzení o vlastnictví účtu. Prý "aby byla jistota", že "některé výklady to vyžadují".
LŽOU. Od roku 2012 (!) je povinnost jim to dodávat, od roku 2016 vedou databazi vlastníků účtů, kam je zákonná povinost to dát a FS pokutuje za nenaplnění.
Takže z těch "stovek miliard" jsou zatím spíš stovky miliúnů. O stovky máliard hází čísla naše úžasná ministrině financí "zaklekněte na ně", "nepostupujte podle zákoná", "máme jiný právní názor nez Nejvyšší soud a Ústavní soud, a náš názor je jediný platný ".

Richard Fuld|24. 4. 2020 17:42| reakce na Honza _ - 24. 4. 2020 16:08

A těch 25 tis. a 500,-Kč denně? To je nic? A do kterých firem postižených korona krizí podle Vás dnes tečou v rámci státní pomoci peníze a neměly by tam téct?

Solárním baronům to neplatí stát ale odběratelé elektřiny. To jenom stát rozhodl, že budeme platit solárním baronům. Je to skandální, nikoho nezavřeli a není to jediné selhání politiků. Tady se shodneme. Zelená "politika" je obdobně nebezpečná jako ta rudá.

Alexander Novotka|24. 4. 2020 17:39| reakce na Zdeněk Suchý - 23. 4. 2020 10:47

Nekrmte trolly, pánové. Abyste toho potom nelitovali :-)))

Honza _|24. 4. 2020 16:08| reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 15:03

"Dnes tečou třeba OSVČ, na něž dolehla koronakrize. "
Netečou. Tečou do velkých firem a ke kamarádům politiků, kteří stihnou včas a správně podat žádost nebo dostanou objednávku na roušky z Číny.
(Dalším typickým příkladem podobné státní pomoci je řepka a solární baronství.)
Prosím, neargumentujte již OSVČ, když oni jsou nejvíc biti...

Richard Fuld|24. 4. 2020 15:41

Vzpomínám si jak mi tady byl často předhazován Singapur jako vzorový příklad fungujícího volného trhu.

V této souvislosti doporučuji přečíst níže odkazovaný článek. Korona virus odhalil něco zkaženého v tom singapurském kapitalistickém "ráji".

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/proc-singapur-nakazu-neuhlidal-ale-hongkong-ji-zvlada

Richard Fuld|24. 4. 2020 15:03| reakce na Jan Altman - 24. 4. 2020 14:15

To, že v jiných obdobích rostla životní úroveň nijak nedopadá na relevanci, že od 70. let minulého století se vyspělý svět měl jak prasata v žitě. Ta fakta se nijak vzájemně nevylučují.

Co vedlo ke Velké krizi? Lidská chamtivost a hloupost, ostatně jako vždy. Nikdo ty lidi nenutil, aby nakupovali akcie na dluh. Co vedlo k tak dlouhé a hluboké krizi? Především neschopnost vlády na krizi adekvátně reagovat (rigidní peněžní systém to neumožnil). V podstatě tak to dopadá, když vláda nic pro záchranu ekonomiky neudělá. Praktická ukázka fungování ekonomiky s malou bezmocnou vládou s pouhým spoléháním na neviditelnou ruku trhu.

Co Vám vadí na termínu produkční kapacity? Produkční kapacita není žádný ideologický, či mystický, či teologický termín. Je to zcela konkrétní a hmatatelná veličina, která vyjadřuje schopnost existujících provozoven vyskytujících se na daném území, které něco produkují vyprodukovat za určité období určité množství statků. To, že se Vám nehodí uvažovat a v agregátních veličinách neznamená, že neexistují, nebo že jsou irelevantní. Pouze se Vám nehodí do krámu, protože Vaše rakouská víra s nimi nijak nepracuje, resp. je ignoruje.

To jestli jedou ty kapacity na 100% nebo na 70% je ale úplně jedno a ano nic mi není do toho, jak je majitelé využívají. Pro moji úvahu je pouze důležité, že platí, pokud se produkční kapacity nezmenší. Je to předpoklad, který je možné považovat za reálný, protože již existující kapacity jsou prostě využitelné v rozsahu v jakém existují. Něco jiného by bylo pracovat s tímto předpokladem v situaci např. po zemětřesení, kdy by byla určitá část produkčních kapacit fyzicky zničena. V našem případě jde o situaci, kdy byly zachovány, takže můj předpoklad je jednoduše platný. A aby ten předpoklad byl platný, ani nepotřebuji vědět, jak velké ty kapacity jsou! :-) To totiž není vůbec důležité. Pro můj závěr postačuje, že ty kapacity tady prostě v době nástupu krize byly. Nic více v daném ohledu znát nepotřebuji.

Rozevírání příjmových nůžek neřeším. Nepovažuji to za nějaký významný problém, protože je to jen přirozený projev fungování kapitalistické ekonomiky, nikoliv tisku peněz, který toto rozevírání nůžek může naopak zpomalovat (záleží na tom, kam ty tištěné peníze tečou). Dnes tečou třeba OSVČ, na něž dolehla koronakrize. Máte snad pocit, že se tím posiluje rozevírání nůžek?

To Vaše vysvětlení, že část(!) z těch vytištěných peněz teče tam, kde tím dochází k rozevírání nůžek, jsem pochopil. To je ale důsledek nesprávného použití těch peněz nikoliv důsledek jejich pouhého natištění. Pokud se natištění peníze použijí správně pak rozevírání nůžek zpomalují.

Opakuji, že použitím vytištěných peněz k částečné(!) eliminaci výpadku kupní síly subjektů, kteří byli zasaženi koronakrizí, k znehodnocení peněz inflací prostě nedojte. Protože nepůjde o 100% a více kompenzaci onoho výpadku, nemůže dojít k převisu poptávky nad nabídkou a tedy ani k růstu cen (znehodnocení peněz).

Splácení státních dluhů, které vzniknou z titulu eliminace výpadku kupní síly subjektů zasažených koronakrizí, nebude potřeba. Úplně stejně jako není potřeba splácet dluhy již v minulosti vzniklé. Ale samozřejmě můžete si zvolit Kalouska a ten Vám daně zvedne a ty dluhy budete splácet. Za blbost se platí. Často.

Jan Altman|24. 4. 2020 14:15| reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 11:22

Jasně, v roce 1890, 1950 a 1960 v USA životní úroveň nerostla, že... Za celou dobu Rakousko-Uherska nerostla. Ani v Británii 18. a 19. století nerostla. Ani za renesance nerostla. OMG!

Co se týče 30. let, tak se účelově nedívejte na situaci PO krachu, ale na to, co k němu vedlo (nadměrný úvěrový boom). Ten krach nespadl z nebes, měl příčiny (o kterých keynesiánci zarytě mlčí).

Jakmile začnete žonglovat s termíny jako "produkční kapacity", tak končí řeč o kapitalismu, protože takové termíny patří do slovníku centrálního plánování, socialismu. Co je komu ve svobodné tržní společnosti do nějakých produkčních kapacit? Podniky jsou soukromé a vám je putna zda jedou na sto či sedmdesát procent. Vy víte, jaké ty kapacity všech podniků jsou? Členové Ústřední plánovací komise to vědí? Nemají ani tušení! Ale dobře se tím živí.

Stále cíleně ignorujete vliv tisku peněz, státního rozhazování a manipulace s úroky na rozevírání příjmových nůžek (kterým se jinde tak rád oháníte). Už vám to tu vysvětlovalo X lidí.

Souhlaste si se zadlužením státu, ale ty daně na splátky dluhu si pak plaťte sám (a ano, že po krizi půjdou daně nahoru, o tom si cvrlikají vrabci na střeše). A sám si také neste následky v podobě znehodnocení úspor. Tedy mějte si svůj rozpočet a svou měnu a pak si klidně vyprávějte i dělejte, co uznáte za vhodné.

Richard Fuld|24. 4. 2020 11:22| reakce na Jan Altman - 24. 4. 2020 09:29

Ano, díky Bohu zde máme v podstatě nepřetržitě od 70. let minulého století inflaci a máme se taky jako prasata v žitě. Pouze, když se občas ekonomika zadrhla, tak sem tam někde se objevila deflace. A ani v těchto krizích se nic strašné nakonec nestalo. Všechny následky se podařilo zmírnit tak, že drtivá většina populace si ani krize nevšimla. Na rozdíl od krize v 30. letech, kde se projevila obrovská bariera v podobě rigidní peněžní nabídky, která se omezovala jen kvůli udržení alespoň jakéhosi zdání krytí peněz zlatem. Pokud by již tehdy byly ekonomiky v prostředí účetních peněz, pak by nejspíše krize ani nenastala, natož aby měla takové následky. Ostatně dnes budeme mít příležitost obě situace porovnat, protože koronakrize má obdobný ničivý potenciál jako tehdejší krize z 30. let.

A k té inflaci. Pokud produkční kapacity zůstávají stejné a k tomu dojde k poklesu poptávky o třeba 40%, pak máte dvě možnosti:

1. Nedělat nic a projít si drtivou deflací se všemi katastrofálními následky, jako tomu bylo ve 30. letech.
2. Zajistit "natištěnými" penězi, aby k takovému poklesu poptávky nedošlo a tím se vyhnout hluboké deflaci a zachovat produkci a spotřebu (životní úroveň), jejímuž zániku, nebo velkému omezení nebrání objektivní příčiny (jako je tomu u např. hotelů, restaurací.... Nejsou ale důvody, aby se zjednodušeně řečeno omezovala i výroba pečiva, a to jen protože hoteliéři a restauratéři nemají díky výpadku jejich tržeb na chleba! Avšak ani v tomto scénáři se deflaci nejspíše nevyhneme. Předmětné (toliko částečné) nahrazení výpadku v poptávce však téměř jistě nepovede k inflaci. Jak říkám budeme rádi pokud bude deflace nízká nebo jen nulová inflace, a to i přes ty obrovské sumy "natištěných" peněz, které se budou možná počítat v bilionech.

Co se týče nadměrného(!) zadlužování státu a nepřiměřeného posilování kupní síly státem takto emitovaných peněz, tak v takovýchto případech samozřejmě riziko inflace hrozí bezprostředně a toto jsem nikdy nezpochybňoval. To riziko ale nespočívá v samotné velikosti státního dluhu, ale v nadměrné emisi peněz a jejich utrácení státem. Riziko se tedy objevuje v okamžiku, kdy stát ty půjčené peníze utrácí, a to bez ohledu na to, jak velký má dluh z předchozích období. Čili ano utrácení peněz, které si stát půjčil od bank může vyvolat inflaci, a to samozřejmě platí rovněž pro peníze, co stát si nejprve "odpovědně" naspořil). Pokud ale stát utrácí peníze, které pouze nahrazují jiné v ekonomice neutracené peníze, které v kupní síle poptávky chybí, pak dochází toliko k eliminaci deflačních tendencí, nikoliv k vyvolání inflace, a to je současný případ snah o záchranu ekonomiky státem.

Ano souhlasím rovněž s tím, že nadměrné zadlužování utrácení peněz státem na dluh, které se pozná právě tím, že vyvolá inflaci vede nevyhnutelně rovněž k oslabení kurzu takto inflací znehodnocené měny. To samozřejmě platí pouze tehdy, pokud ale dané znehodnocení náležitě neeliminují adekvátní úrokové výnosy. Avšak rovněž v tomto případě nejde o vazbu na samotnou velikost státního dluhu. Pokud pouze vzroste objem státního dluhu, aniž by vzrostla inflace, není žádný relevantní důvod pro oslabení takové měny na devizovém trhu. Toto samozřejmě není nějaké vždy platné dogma. Jak jistě víte, devizové trhy se nijak zvláště racionálně nechovají. :-) Jde pouze o to, zda vláda neznehodnocuje domácí měnu inflací (ve smyslu růstu cen), aniž by toto bylo eliminováno růstem úrokových sazeb. Takové znehodnocení by se samozřejmě mohlo adekvátně projevit i oslabením devizového kurzu takové měny.

Do zadlužování nikoho netahám a ani nikomu nedoporučuji, aby se nerozumně zadlužoval. To mi ale nijak nebrání v tom, abych v současné situaci souhlasil i se zcela razantním zadlužením státu za účelem záchrany ekonomiky. Opakuji, že státní dluhy nikdo splácet nebude a v této situaci za tyto dluhy nebudeme "platit" ani tou inflací, jak jste minule zmiňoval. Budeme rádi, když se vyhneme deflaci.

Richard Fuld|24. 4. 2020 10:29| reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 16:27

1. Ano, a to je právě podstata funkčních peněz. Je nesmysl tvrdit, že někdo takové peníze bude odmítat, jenom protože je vytvořil stát (tedy společně s bankou), když je zřejmé, že v oběhu není možné peníze emitované státem od peněz emitovaných jakýmkoliv jiným dlužníkem odlišit.

2. No právě. Současná banka má v aktivech závazky dlužníků, kteří musí produkovat, nabízet svou produkci na trhu za peníze, aby mohl splatit dluh a tím aktivně zajišťují, že za peníze, které vznikly tím, že si je půjčili od banky, bude na trhu co koupit, tedy vlastní kupní sílu peněz. Na proti tomu banka v prostředí zlatého standardu, když vytváří peníze tím, že proti nim přijme do trezoru zlato, tak s takovými penězi nevzniká současně žádný dlužník, který by byl nucen produkovat, aby své dluhy zaplatil. V bance leží je zcela pasívně jenom kus kovu. V prostředí účetních peněz je tak dvojí motivace k prospěšné ekonomické aktivitě. Motivace negativní (u dlužníků) = produkuj, nebo zkrachuješ a přijedeš o vše a pozitivní (u všech) = produkuj ať se máš dobře. U komoditních peněz funguje pouze motivace pozitivní. V extrému by pak u komoditních peněz platilo: když bude mít kritická většina mít tolik "zlatých" peněz, že už nemusí pracovat, pak jim to zlato v bankách bude všem k prdu, protože nikdo už nebude produkovat a nebude za něj co koupit. To se u účetních peněz stát nemůže, protože je zde z principiálně zaručeno, že naprostou většinu peněz bude v každém okamžiku někdo vlastnit a někdo jiný dlužit, takže zde k existujícím penězům vždy bude existovat armáda produkujících dlužníků. A vůbec nevadí, že v bance není žádné zlato.

3. Deflace u spotřební elektroniky samozřejmě nijak neškodí. Škodí deflace obecná, tedy stálý agregátní pokles cen, který umožní vytvářet "bohatství" z ničeho, pouhým pasívním držením peněz. Když mohou všichni takto zcela bezrizikově "bohatnout" pouhým pasivním držením čím dál většího množství peněz, pak toto bude demotivovat významně od spotřeby ale i od investování, které sice může nést výnos, ale již s podstoupením rizika na deflačním trhu. Taková situace je principiálně demotivační jak pro stranu poptávky (nespotřebovávání je bezrizikově výnosné) tak pro stranu nabídky (investování je rizikové, ačkoliv je zde možnost bezrizikového výnosu). Prostě deflační měna je špatná pro byznys a dobrá pro spoření. V dlouhodobém horizontu ale není dobrá ani pro spoření, protože chátrající produkce bude produkovat stále méně statků (v důsledku klesající nebo stagnující spotřeby), které bude možné za úspory na trhu nakoupit. Deflační komoditní měna je možná dobrá pro doby, kdy neexistovaly dostatečné technologie a právně-sociální prostředí, které by umožnily v rozsáhlejším měřítku používat účetní měnu.

To se ostatně potvrzuje i v historii, kdy v malých komunitách typu vesnice a město se používaly výhradně účetní záznamy toho, kdo pro koho co udělal a více méně dobrovolně docházelo ke splácení takovýchto komunitních závazků, protože to byla otázka cti, která byla pro setrvání v dané komunitě klíčová. Tedy vlastně účetní peníze. A tam, kde nemohl tento účetní systém fungovat, tedy za geografickými hranicemi dané komunity, tak teprve v těchto "přeshraničních" transakcích s cizinci, kterým nebylo možno důvěřovat, že by své dluhy splatili, se používaly jako platidlo zavedené komodity (počínaje živými zvířaty a konče drahými kovy).

Jan Altman|24. 4. 2020 09:29| reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 15:21

O hrozbě deflace tady fantazírujete léta a stále máme jen vysokou inflaci a na bankovních vkladech úroky, které ji zdaleka nepokrývají.

A že nás nic nestojí, že si vláda nabrnkne třeba 500mld deficit, o 500mld zvýší dluh, to tvrdí jen extrémní fanatici vašeho ražení.

A že země zadlužující se ve vlastní měně je v pohodě a nic jí nehrozí, je jen vaše další halucinace. Obvykle to bývá tak, že pokud se země hodně zadlužuje ve vlastní měně, tak časem ta měna zákonitě začne ztrácet kupní sílu, její kurz oslabuje. A dříve či později si tak ta země musí půjčit v tvrdší zahraniční měně, protože za tu domácí by si toho na světovém trhu mnoho nekoupila. Mluvím samozřejmě o menších a středně velkých ekonomikách (Česko, Argentina, Venezuela, ...) a ne třeba o USA, kde je situace jiná díky tomu, že dolar je (zatím) světovou rezervní a obchodní měnou.

Zadlužujte si sebe a ostatní do toho netahejte! Zvyšujte si peněžní zásobu své měny, nás ostatní nenuťte do jejího používání!

Honza _|23. 4. 2020 16:27| reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 15:44

1. Stavební firmy berou státní peníze, protože vědí, že je můžou utratit.
2. Původní bankovky byly poukázky právě na kus té cihly zlata. Než stát zrušil zlatý standard.
3. Deflaci v elektronice vidíme už spoustu let a nějak nám ten trh nekrachuje. U deflačních peněz by si jen lidi víc rozmysleli, za co je utratí, což by naopak mohlo posunout pokrok víc kupředu, jelikož by se podnikatelé museli víc snažit :-)

Richard Fuld|23. 4. 2020 15:44| reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:15

Jmenujte státy, které mají vlastní měnu, zadlužili se ve vlastní měně a mají plně autonomní centrální banku a období od zavedení účetních peněz měli potíže se státními dluhy. :-) Jen předsílám, že Řecko vstupem do eurozóny přišlo o vlastní měnu i autonomní centrální banku.

To, že považujete za svinstvo to, že stát postaví silnici nebo nemocnici za peníze, které si půjčí od bank, je legrační, ale klidně si to za svinstvo považujte. To totiž nic nemění na tom, že ty stavební firmy se o tu možnost nechat si zaplatit těmi půjčenými penězi v soutěži vždy porvou. :-)

Legrace je že právě to, že nějaké peníze hodně dobře slouží jako prostředek peněžní směny, z nich dělá i kvalitního zprotředkovatele uchování hodnoty v něčem jiném než v penězích. Protože k čemu Vám bude uchovaná hodnota v cihle zlata, pokud ji nebudete moci snadno na trhu směnit za zboží a služby, které chcete, nebo ji nebudete moci prodat rychle a hladce na trhu se zlatem právě za ty peníze, za které si koupíte to, co chcete? Jinými slovy bez dostatečně dobrého prostředku peněžní směny, Vám bude jakýkoliv skvělý uchovatel hodnoty k prdu. Takže účetní peníze nikdy neskončí. Jejich konec by do značné míry znemožnil přirozeným uchovatelům hodnoty tuto smysluplně uchovávat.

Současně platí, že čím je něco lepším uchovatelem hodnoty (typicky deflační peníze), tím horší je to prostředek peněžní směny, protože držení takového prostředku přináší prospěch, který může převažovat nad prospěchem vnímaným z utracení takové prostředku směny za nějaké statky. Prakticky takovéto peníze budou přinášet permanentní deflaci, která prostě pro hladký chod ekonomiky je tím nejhorším možným prostředím. Zjednodušeně syslení by nás dovedlo do záhuby. Naproti peníze, které uvedeným způsobem negativně neovlivňují ekonomické subjekty v rozhodování o spotřebě a investicích, představuje jistě mnohem lepší prostředí pro hladký chod ekonomiky.

Richard Fuld|23. 4. 2020 15:21| reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:19

No napište, co na tom není pravda. :-) Už jste se tady v tomto ohledu připíchl 1000x. Nic jiného, než "hezký", Vám nezbývá. :-)

Richard Fuld|23. 4. 2020 15:20| reakce na Jan Amos - 23. 4. 2020 10:50

Vrána k vráně sedá. Bez ohledu na nějaké rejtříky. :-)

Richard Fuld|23. 4. 2020 15:19| reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 12:09

Protože zlatý voči. :-) Pan Amos už něco v životě zažil a nejspíš ví dobře proč to napsal. :-)