Diskuze: Boj o přežití. Koronakrize očima podnikatelů

Jan Altman|13. 4. 2020 17:49| reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2020 11:49

Tenhle stát je ten jediný reálný. Jiný není a nebude. Vlastně bude - horší. Vsadíme se?
Pak je tu ještě ten z učebnic občanské nauky, ten nereálný. Ten, po kterém možná toužíte. Nutně marně.

Jeto stejné, jako někteří snílci stále sní o funkčním, spravedlivém a humanistickém socialismu. A přehlížejí, že vždy skončil bídou, nesvobodou a zaostáváním.

A demokracie NUTNĚ vede k socialismu, protože nevzdělaný závistivý proletariát má a vždy bude mít ústavní většinu. Tak si odhlasuje přerozdělování ve svůj prospěch. Stane se tak na státu ještě více závislým a příště bude chtít víc.

Jan Altman|13. 4. 2020 17:45

Kdo chce čekat na obrat k lepšímu, na zodpovědné politiky, střídmé a prozíravé centrální bankéře, tak může. Sám za sebe.


https://www.kurzy.cz/zpravy/539459-za-3-tydny-prislo-o-praci-vice-nez-16-milionu-americanu/

https://kryptohodler.cz/robert-kiyosaki-zlato-a-stribro-jsou-penize-od-boha-a-bitcoin-lezi-mimo-system/

https://www.kurzy.cz/zpravy/539692-jedna-z-nejdulezitejsich-venezuelskych-burz-prinasi-offline-bitcoinove-transakce/

Jan Altman|13. 4. 2020 17:42| reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2020 22:14

Jestli je něco totálně naivní a nerealistické, tak to je právě toto (a ne AnCap).

Stát má zabudovanou a neodstranitelnou tendenci bobtnat. Dokud si to neuvědomíte, tak budete jen stále dokola zažívat zbytečná zklamání.

Finanční ústavu by někdo (politik) musel napřed schválit. A pak by se jí musel řídit. A nesměl by nikdy v budoucnu tu FÚ nějak oklešťovat, zmírňovat, atd... Nereálné a naivní! Kolik důkazů chcete předložit, abyste to uznal? A až vám ty důkazy předložíte, uznáte konečně svůj omyl, nebo to bude jako doposud: na vše budete reagovat "ale já si to bez státu stejně nedovedu představit" či "sice jste státu nedali souhlas aby vám vládl, ale on vám stejně legitimně vládnout smí protože prostě proto a basta".

Můžete doložit, že se něco jako "fiskální ústava" už už blíží? Pracuje na ní někdo? Posouváme se tím směrem?
Copak vy nevidíte, že konstantně jdeme směrem PŘESNĚ OPAČNÝM a navíc ZRYCHLUJEME?
Budete o finanční ústavě bájit i v situaci, až státní dluh bude 400%, úroky zmanipulované na minus 5 procent, budou se rozhazovat peníze z vrtulníku a centrální banky budou tisknout jak šílené? Protože tímto směrem se neustále posouváme - nějak vaše rady nikdo neposlouchá. Takže jak ještě dlouho máme mít trpělivost, jak ještě dlouho necháme stát postupovat směrem do finančního pekla a při to si lhát do kapsy, že už už se to otočí opačným/správným směrem?

Podívejte se třeba na maastrichtská kritéria, fiskálni pakt a tisíce dalších (a vždy neúspěšných) snah bobtnání státu nějak omezit.
Nebo se podívejte na USA, kde otcové zakladatelé přímo cíleně chtěli minimální stát s ústavními pojistkami proti jeho růstu (protože před velkým státem utekli z Evropy). Kde je ten minimální stát dnes, kde jsou ty "neměnné" ústavní pojistky proti růstu jeho moci? Bez použití vulgárních slov asi nejde říct, kde.

Kolik (nutně neúspěšných) pokusů ještě chcete? Kolik ještě voleb, kde už si konečně zvolíme ty správné politiky, ještě chcete, než vám dojde, že tudy cesta zkrátka nevede? Kolik máte před sebou životů, že si můžete dovolit dávat státu a politikům a úředníkům stále nové pokusy?

Jan Krejčí|12. 4. 2020 19:24| reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2020 22:06

No já jen doporučoval, pokud vehementně kritizujete stát, ale nesouhlasíte s AnCapem, neznám konzistentnější účení, než Ayn Rand. Navíc její odvozování a popis filozofie je pohlazením po duši, pokud se předtím člověk prokousával užvaněným velkohubým psaním uznávaných filosofů (uznávaných tedy hlavně mezi sebou), kteří se snaží o dojem maximální abstrakce a učenosti, ale komunikují tak maximálně své ego (nebo vůbec nic, pokud čtenář nemá buňky nebo žaludek to číst).

Luděk Zdražil|11. 4. 2020 22:14| reakce na Alexander Novotka - 11. 4. 2020 16:10

Redukce na pozici 1 a 2 je prilis zjednodusujici, nedava prostor a je mimo realitu, myslim. Jako reseni vidim min statu a jako zaklad fungovani statu prisnou financni ustavu., zkracene receno.

Luděk Zdražil|11. 4. 2020 22:06| reakce na Jan Krejčí - 11. 4. 2020 17:35

Omlouvám se ale učení Ayn Rand příliš neznám abych s ní polemizoval. Vím něco o objektivizmu, ale myslím že není zas tak absolutně příkrá ke státu jako Ancap. Ale mohu se mýlit.

Jan Amos|11. 4. 2020 19:53| reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2020 08:43

Vidím Latinskou Ameriku, zejména Kostariku, Panamu, Kolumbii, Ekvádor jako místa, kde je pro mě ideální kombinace podmínek k životu - stát, který se soustřeďuje na minimální ale přijatelné služby v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy, podmínek k podnikání. V zásadě upravuje podmínky v aglomeracích , ale venkov zůstává velmi svobodný.
Co mi je maximálně sympatické, je snaha nezasahovat původním obyvatelům do jejich způsobu života - indiáni Kogi, Enbera, Kuna mají tolik svobody, o jaké se lidem v Evropě ani nezdá.

Jan Krejčí|11. 4. 2020 17:35| reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2020 10:18

Co Ayn Rand? :-)

Alexander Novotka|11. 4. 2020 16:10| reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2020 10:18

To je dobře položená otázka, byť trochu filozofická. Sledoval jsem sice veškerou marnost diskuse na tohle téma v jiném vlákně, přesto se pokusím Vám ji zodpovědět.
Nejprve si pro lepší názornost dovolím výrazné zjednodušení, tedy kritika státu = pozice 1, ancap = pozice 2. Je mezi tím samozřejmě nekonečné množství nuancí, ale na chvílí je zkusme ignorovat.
Vysvětlení je pak možná prostší, než by se mohlo zdát. Většina lidí na pozici 2 si „prodělala“ svoji vlastní pozici 1 s tím, že východisko našla právě ve své stávající pozici. Proto se jeví jako málo pravděpodobné, že někdo jiný docela urputně hájící pozici 1 (kterou ovšem nikdo nerozporuje, v tom se (skoro všichni :-)) shodujeme) nechce (nemůže) vidět rozuzlení této roztodivné zápletky logicky a implicitně (děkuji za termín) právě v posunu na pozici 2. Jiné řešení to totiž nemá. Nebo je řešením více státu? Přece právě naopak.

Luděk Zdražil|11. 4. 2020 10:18| reakce na Alexander Novotka - 11. 4. 2020 09:51

To je čemu stále nerozumím, proč má kritika státu vede mé oponenty k úvaze, že tím implicitně sdílím myšlenky Ancapu. Tak to prostě není.

Alexander Novotka|11. 4. 2020 09:51| reakce na Luděk Zdražil - 11. 4. 2020 08:43

Už to tady někde od někoho padlo (omlouvám se, že jsem si nezapamatoval autora a místo), takže budu jenom volně citovat – tam kde je svoboda spojená s ochranou majetku, tam to může fungovat. Na jednotlivé položky ve Vašem výčtu to sedí takřka úplně přesně. Mimoděk jste tím vlastně přiznal, že ta správná cesta hodná k následování vede k tzv. misesovskému ancapu :-) který některé z nás zvedá ze židle.

Luděk Zdražil|11. 4. 2020 08:43| reakce na Jan Amos - 10. 4. 2020 14:24

Fajn, skutečnost a minulost tedy vidíme stejně.

Jak ovšem vyplývá z našich nedávných diskusí, perspektivu vnímáme každý jinak. Já jsem, na rozdíl od Vás a Vašich názorových souputníků, skeptičtější v očekávání oslabení státu. Z pohledu očekávané větší svobody vidím ve světě jiné trendy. Vidím komunistickou Čínu, vidím putinovské Rusko. Vidím Čínou kolonizovanou Afriku. Vidím autoritativní režimy v jižní Americe. Vidím rozvrácené USA. Vidím rozpadající se a socializující se liberální západní Evropu. Vidím oligarchizující se East Block.
Z toho pochází má skepse v nalezení odporu k centrální moci, bohužel, nutno dodat. Vy vidíte v realitě a v dohledné době (30 - 50 let) něco jiného ?
Abych nebyl úplně negativní - vidím Finsko. kde stát je sice drahý, ale relativně dobře fungující a lidi jsou s ním vcelku spokojeni. Vidím Nový Zéland, kde vláda je ještě stále do značné míry v rukou lidí než naopak.

Jan Amos|10. 4. 2020 14:24| reakce na Luděk Zdražil - 10. 4. 2020 11:49

Souhlasím téměř ve všem.

Osobně čekám, že i ti,. kteří dosud vlažně připouštěli oprávněnost centralistické správy státu, začnou o přinosu tohoto uspořádání silně pochybovat.

Odpor k centrální moci je rozumná profylaxe před dalšími podobnými pohromami. Stát nemohou řídit lidé, kteří uvažují pudově nebo na úrovni kmene. Lidé, kteří nemají žádný plán do budoucna, kteří pouze se zpožděním reagují na následky, neřeší příčiny. Ukazuje se, že největším spojencem koronaviru je pomalá, neschopná, alibistická, sebestředná, egoistická a hloupá - stručně řečeno česká vláda a jim podobné.

Luděk Zdražil|10. 4. 2020 11:49

Myslím, že nejužitečnější bude podhled dnešníma očima do minulosti.

Uvidíme postupně budovaný přebujelý a drahý stát, který odňal podnikání značnou část jejich zdrojů, aby pak to podnikání zachraňoval tištěnými penězi. Vidíme jak postupně ze zaměstnání ve státním či komunálním úřadě vytvořil atraktivní kariéru, která je větší platovou motivací než práce v soukromé produktivní sféře. Vidíme neschopnou politickou reprezentaci, které je státní moc a dotační politika tou správnou ideologií, bez ohledu na pravicovou či levicovou orientaci té které strany. Vidíme silnou korporátní a monopolizující se sféru výhodně kooperující s politiky ve prospěch obou stran. Vidíme drobné a střední podnikatele jak se svými zaměstnanci při ekonomickém škobrtnutí sotva lapou po dechu a bez rezerv musí spoléhat na milosrdenství státu. Vidíme zástupy pseudohumanitních vystudovaných odborníků na nepotřebné obory a deficit produktivně orientovaných profesí. Vidíme růst zprostředkovatelského a konzultačního průmyslu, který marketingovými a nepochopitelnými finančními instrumenty slibují astronomické výdělky.

Bankroty jsou přirozenou součástí kapitalizmu. Problém je v tom, že většině firem chybí rezervy a tak i přirozený úbytek firem z důvodu špatného řízení, špatného produktu či neopatrných investic je plošně a tudíž neefektivně zachraňován.

Viděli jsme snad snahu státu redukovat provozní výdaje, redukovat platy a alespoň symbolicky se tak podílet na překonání současné krize, pocitu sounáležitosti ve společnosti a problémech podnikatelského sektoru, který stát a jeho zaměstnance živí ?
Ani náhodou. Vyvstanou nám spíše myšlenky paní Maláčové, že chceme-li mít kvalitní stát, musíme mít kvalitní úředníky a ty kvalitně zaplatit. Vyvstane nám zázračná ekonomická teorie o zvyšování mezd ve státním sektoru, která bude implikovat větší spotřebu a tím se postaví ekonomika na nohy. Socializace, zadlužení a oligarchizace společnosti - to je co nás čeká, bohužel. Taky daňové ráje, daňové optimalizace, korupce, státní restrikce a pronásledování, inflace, odchody mozků, odborářské manýry a rozčarovanost mladých generací.


Sečteno, podtrženo - je na co se dívat a co změnit.