Diskuze: Pozitivní diskriminace nemusí vždycky diskriminovat

Robert Antonio|13. 3. 2020 09:21| reakce na Jan Kohout - 10. 3. 2020 13:43

Jj. Přitom stačilo napsat „Regulace jsou škodlivé, ALE...“

Michal Mrozek|13. 3. 2020 07:57| reakce na František Cecvárek - 10. 3. 2020 11:31

"Ať si každý zkouší lidi z toho, co se u něj ve firmě považuje za důležité." To mi připomnělo nezapomenutelnou scénku od Monty Pythonů, vstupní pohovor. Cilililililink. :)

Josef Fraj|10. 3. 2020 20:52| reakce na Jan Kohout - 10. 3. 2020 13:43

Souhlas. V polovině jsem to vzdal.

R. S.|10. 3. 2020 16:18

Celou dobu jsem čekal, kdy přijde nějaká ta levičácká blbost. Dlouho to viselo ve vzduchu, ale nakonec jsem se dočkal: "systematické podhodnocování nějakých skupin obyvatel společnosti škodí, takže nějakou formu jeho znevýhodnění je možné chápat i jako docela obyčejné zdanění negativních externalit". Kde se pořád bere ta obsese daněmi?

Škodí to jen té firmě, která si své zaměstnance špatně vybírá. V důsledku toho je pak firma v konkurenčním boji znevýhodněna, naopak know-how jak vybírat správně zaměstnance je odměněno konkurenční výhodou a dostává příležitost se šířit. Společnosti to nijak neškodí, naopak.

Funguje to úplně stejně jako evoluce v přírodě. Svoboda zkoušet různé možnosti (v přírodě se jim říká mutace) je nezbytná, variabilita různých řešení (v přírodě se tomu říká biodiversita) je silně žádoucí a společnost (ekosystém) z toho profituje menší zranitelností a vývojem k novým výšinám.

Státní zásah do svobody rozhodování jen sníží onu variabilitu nebo odměnu za nalezení lepšího řešení. Ve výsledku neposune společnost k žádným lepším zítřkům, ale pouze ke stagnaci a náchylnosti k hlubokým krizím.

Takže ano, vybrat správného kandidáta je těžké a pohled do CV nebo krátký test nemusí dát nejlepší odhad jeho schopností, ale chraň Vás ruka Páně někomu kecat do toho, jak to má dělat!

Jan Kohout|10. 3. 2020 13:43

Slohový útvar BLÁBOL, jak říkala naše češtináška na gymplu při hodnocení některých "úvah".
Delší už to napsat nešlo, že?

František Cecvárek|10. 3. 2020 11:31

Hezká úvaha, ale ještě napište článek o tom, jakou váhu přiřadit Italovi, který vaří guláš, aby bylo hodnocení objektivní :) Je násobek 2 málo, moc? Vtip je v tom, že to nikdo neví.
Proto bych na uvedený problém šel odjinud než vy. Ať si každý zkouší lidi z toho, co se u něj ve firmě považuje za důležité. Potom odpadá problém arbitrárního stanovení nějakých vah. Tedy proč by měl hostinský nechávat vařit uchazečům guláše, když má steak house. To dá rozum.
Každý uchazeč dostane stejný a stejně bodovaný úkol, v ve vašem případě udělat steak. A je to :)

Boris Otokar Hodlak|10. 3. 2020 09:37

Mám takový kacířský nápad: Co kdyby se každý pokoušel prosadit v tom oboru, ve kterém ho požadavky na dovednosti pro tento obor neznevýhodňují? Někdo zajde na guláš a jiný zase do vedlejší restaurace na lososa.

Protože: Cpát se rozblemclým gulášem s přílohovými kecy o tom, jak musím sníst, co jsem dostal, protože ho uvařil diskriminovaný Ital? To je ještě snesitelná cena, ve srovnání s představou téhož na operačním stole. Pan primář měl sexistické kecy a sahal sestřičkám na zadek, tak vás bude operovat zde slečna Jiřinka Znevýhodněná, které sice občas nějaký pacient tuhle operaci nepřeźil, ale zato je žena a její prababička byla Čerokézka. Nemůže přece za to, že nedostala příležitost se to naučit!

Boris Otokar Hodlak|10. 3. 2020 09:31

To je ale guláš.