Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Ztracená budoucnost: šílenství negativních úrokových sazeb

Josef Tětek | 22. 10. 2019 | Celkem 65 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 10. 2019 10:47

"Dokud žijeme ve světě vzácného času a kapitálu, popírá negativní úrok realitu."

=> Julda Fulda popírá realitu.
Že realitu (ekonomické a společenské zákonitosti) popírají vlády a centrální banky, to již víme a platilo to i v období před zápornými úroky.

Daleko zajímavější jsou úvahy, co vlády a centrální banky začnou dělat, až opravdu přijde nějaká krize. Je dobré se nad tím zamýšlet s předstihem, protože jen ten, kdo to dobře odhadne, bude schopen včas přijmout opatření na ochranu svého majetku-úspor, případně na celé akci dokonce vydělat.

Takže:
Mohou jít úroky ještě více do záporu? Podle mne dokud existuje hotovost, tak nějak zásadněji ne. Jasně, je možné, že v krizi úroky a výnosy dluhopisů spadnou na -1.3%. Je možné, že vlády nějak vymyslí, jak tento záporný úrok nepřenést na drobné střadatele (ti by totiž neváhali s výběrem svých vkladů), ale jen na ty větší institucionální (přesto to ale bude mít dopady - počínaje citelnými finančními ztrátami těch institucionálních vkladatelů).

Samozřejmě vláda může nějakým způsobem dále znepříjemnit držení a vybírání hotovosti:
- další zpřísnění ohledně nakládání s hotovostí (zmenšení max. povolené hotovostní platby - dnes za hotové nekoupíte auto, zítra možná ani pračku a pozítří třeba ani plnou nádrž)
- zrušení platnosti bankovek s vysokým nominálem (100, 200, 500 EUR, 1000, 2000 a 5000 CZK), kdo nebude chtít o peníze přijít, bude tyto bankovky muset odnést do banky a vložit (na záporně úročený!) účet
- omezení výběrů na nějaké "kapesné", aby si člověk mohl koupit noviny a zaplatit za veřejné WC. Vše ostatní plaťte kartou či převodem, holoto.

Nicméně kromě silně záporných úroků (v kombinaci s omezením používání hotovosti a jejích výběrů) má vláda a centrální banka ještě mnoho dalších možností, jak uvolňovat měnovou politiku:

- po japonském vzoru začít nakupovat za čerstvě natištěné peníze vše, co koupit lze (v podstatě plíživě znárodnit celou ekonomiku nakupováním akcií centrální bankou) - se všemi důsledky, které každé znárodnění nutné má

- vrtulníkové peníze (resp. MMT) - podle mne zdaleka nejpravděpodobnější nástroj, protože negativní dopady nejsou tak jasně viditelné a spojitelné s příčinou tak, jako v případě záporných úroků (run na banky, ztráty penzijních fondů, horšící se kondice bank, ...) a nákupu akcií (bubliny na trhu, znárodnění ekonomiky).


Vrtulníkové peníze můžeme očekávat ve dvojí možné podobě:

1. Přímý transfer lidem (nepodmíněný základní příjem rovnou z tiskárny): ten hrozí tam, kde si vláda potřebuje koupit přízeň spodních pater příjmové ( &kvalifikační &inteligenční) pyramidy

2. Pravděpodobnější ale je vrtulníkové financování vlád (protože tam si politici na ty peníze snáze sáhnou):
- V zemích s rudo-zelenou orientací (Německo) to pravděpodobně bude mít obdobu nějakého "Nového zeleného údělu", půjde o nějaký aktivistický plán "poručíme větru dešti" financovaný tiskařským lisem. Budování dobíjecích stanic pro elektromobily, dotace (díky nucené elektrifikaci) bankrotujícím automobilkám, stavění větrníků, atd...
- V zemích s rudo-hnědou orientací (Česko) se za natištěné peníze bude "investovat do infrastruktury". Obdobně jako Hitlerovy dálnice (stavěné na dluh) bude režim budovat kanály Labe-Odra, dálnice, přehrady a podobně.

Všechny výše uvedené eventuality mají nějakou pravděpodobnost realizace a nějaké potencionální dopady. Obojí má smysl analyzovat a na budoucí vývoj se připravovat.

+89
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 24. 10. 2019 14:54

"Úrok máme proto, aby měl věřitel motivaci půjčit investorovi (či obecně dlužníkovi)." a pak následuje ten směšný příklad Alice a Boba.

HOLÝ NESMYSL!!!!

To tvrzení a ten příklad by snad platil, pokud by úvěry poskytovala jen Alice a jiní zoufalci, což se sice děje ale jen ve zcela zanedbatelném objemu.

Ve skutečnosti poskytují úvěry Bobovi a jiným banky, které k tomu žádnou Alici ani nikoho jiného ani jejich peníze nepotřebují, protože půjčují peníze, které zároveň s jejich půjčením vytvářejí . Úrok tedy určitě nemáme proto, aby byly Alice motivovány půjčovat Bobům! A jelikož všechny další žvásty vychází z onoho blábolu o Alici a Bobovi, pak není moc co řešit. Celý článek je dobrý tak akorát na oblbování lidí, kteří nemají o fungování peněžního systému ani potuchy.

-17
+
-

Všech 65 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 5. 11. 2019 11:05

Neplácal tu Julda něco o tom, že ČNB žádný monopol nemá??

https://roklen24.cz/a/SG4Fi/paralelni-polis-uvedla-ze-ji-cnb-zakazuje-pouzivat-slovo-mince-po-eet-pry-prichazi-kauza-mince

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 11. 2019 15:29 | reakce na Jan Altman - 5. 11. 2019 11:05

Psal jsem, že ČNB nemá monopol na vytváření peněz (ne že nemá žádný monopol). Bezhotovostní peníze vytváří v podstatě výhradně soukromé obchodní banky. Centrální banka má monopol pouze na vydávání hotovosti, tedy bankovek a mincí.

ČNB klade Paralelní polis za vinu, že označuje předměty, které prodává, slovem "mince".

Paralelní polis se brání tím, že "není možné, aby někdo bránil používat obecné pojmy s etymologickou kontinuitou již od antiky". Nikdo jim ale nebrání v používání slova "mince". ČNB je pouze upozorňuje, že ty kousky kovů, které prodává veřejnosti, je zákonem zakázáno označovat slovem "mince". Je zásadní rozdíl mezi používáním slova "mince" v komunikaci (to nikdo nikomu nezakazuje) a vydáváním něčeho, co není mincí, za minci (to činí Paralelní polis). Nejde tak o nesmyslnou monopolizaci jazyka, jak se Paralelní polis snaží méně bystrým čtenářům nakukat.

Dále Paralelní polis uvádí, že její projekt od svého počátku není jakkoliv spojen s žádným státním orgánem (včetně ČNB), českou korunou ani jakoukoliv jinou měnou s nuceným oběhem (FIAT měnou). To ale neznamená, že se na Paralelní polis nevztahují zákony země, v níž působí a provozuje svoji činnost, včetně zákonného omezení, že mince může emitovat pouze ČNB. Toto tvrzení by mohlo Paralelní polis pomoci jako argument, že neporušuje § 21 odst. 1 zákona o ČNB, podle kterého: (1) Nikdo nesmí vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat medaile, žetony nebo podobné předměty, které jsou svým provedením způsobilé uvést jejich držitele v omyl, že jde o mince vydávané Českou národní bankou. Uvedené upozornění uvedené na stránkách Paralelní polis tak může (nemusí) postačovat k tomu, aby jim ČNB nemohla vyčítat, že chtějí někoho uvést v omyl, že dané "mince" vydává ČNB.

Předmětné tvrzení, kterým Paralelní polis distancuje své "mince" od všeho státního ale současně nijak nebrání závěru, že Paralelní polis zcela evidentně a nezpochybnitelně porušuje § 21 odst. 2 zákona o ČNB, podle kterého (2) Nikdo nesmí při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním použít slovo „mince“. Tady není vůbec o čem debatovat a předem děkuji Paralelní polis za příspěvek do státního rozpočtu ve formě pokuty, která bude v daném případě zcela namístě. Vzhledem ke znění daného ustanovení jde v podstatě o provokaci ČNB.

Takže ano. Máte pravdu, že zde existuje monopol na vydávání bankovek a mincí. Ten ale není z ekonomického hlediska vůbec relevantní, protože emise naprosto drtivé většiny existujících peněz zajišťují právě soukromé obchodní banky, a to včetně peněz, které byly následně toliko vyměněny(!) za hotovost vydávanou ČNB. Jinými slovy prakticky celý objem peněžní zásoby (včetně obíhajících bankovek a mincí) má původ ve vytváření bezhotovostních peněz vzájemně si konkurujícími obchodními bankami, nikoliv bankou centrální.

Jediné peníze, které se do oběhu dostanou v souvislosti s emisními aktivitami centrální banky, jsou právě např. pamětní mince, peníze vynakládané centrální bankou na platy zaměstnanců a provozní výdaje (včetně např. nákladů na výrobu bankovek a mincí).

Pokud chce Paralelní polis vydávat peníze, měla by nejprve získat bankovní licenci. A pokud chce vydávat mince nebo bankovky, pak jim ani ta licence nebude nic platná. Bankovky a mince jednotlivých států jednoduše vydávají pouze centrální banky jednotlivých států. To je zcela přirozená věc, kterou Paralelní polis jen stěží zlomí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2019 09:20 | reakce na Richard Fuld - 5. 11. 2019 15:29

Takhle nějak Husák obhajoval cenzuru, pendrekový zákon, čistky a normalizaci. Socialismus si rozvracet nenecháme! Kam bychom přišli, kdyby tu někdo vydával kvalitnější (stříbrné) mince, kdyby někdo konkuroval ČNB a nastavoval tím zrcadlo kvalitě její práce a jejího produktu!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2019 12:16 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2019 09:20

Zase z Vás padají jen směšné demagogické bláboly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Smil Flek z Nohavic | 6. 11. 2019 12:01 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2019 09:20

Čekám, kdy ČNB zaklekne na další vydavatele mincí - zoologické zahrady a třeba čokoládovny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 1. 11. 2019 19:47

Pokud je pravda jen desetina obsahu tohoto článku, jsem rád, že jsem Evropu vyměnil za Ekvádor...

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-velky-plan.A191030_104506_p_ekonomika_wag

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 10. 2019 10:47

Pointa mého příspěvku se dotýká otázky, zda dnes žijeme ve světě, kde úvěry poskytují "Alice Bobům", nebo ve světě, kde úvěry poskytují v drtivé většině banky, či jiné finanční instituce, které peníze jejich půjčováním tvoří. Celý článek vychází z premisy, že převažuje schéma "Alice půjčuje Bobovi" již existující peníze. což je zjevný nesmysl. K tomuto jste nenapsal ani žádný argument ani názor. :-)

Nahlásit

-2
+
-

Honza _ | 29. 10. 2019 12:13 | reakce na Richard Fuld - 29. 10. 2019 10:47

Dnes půjčují banky, které na tom vydělávají. Platí to všichni ostatní uživatelé té měny skrze inflaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 30. 10. 2019 15:32 | reakce na Honza _ - 29. 10. 2019 12:13

Banky vydělávají? Díky bohu za to! Jak jste si to představoval, že banky budou státní neziskové organizace, nebo že budou ztrátové? Banky vydělávají na základě jimi podstupovaného a zvládnutého rizika. Nevydělávají jen tak pro nic za nic, jen protože jsou to banky. Banky současně nijak nevytváří zisk díky inflaci. Banky jsou schopny generovat zisky bez ohledu na, to jestli je nebo není přítomna inflace .

Inflace / deflace (změny cen zboží a služeb) jsou v tržní ekonomice zcela přirozené jevy, který způsobují nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Chcete eliminovat inflaci? Pak jediná spolehlivá metoda je 100% regulace cen zboží a služeb. Opravdu toto chcete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 30. 10. 2019 19:43 | reakce na Richard Fuld - 30. 10. 2019 15:32

Proč mi vkládáte snahu o regulaci cen zboží a služeb, když celou dobu jde o to, že stát reguluje cenu peněz (cílování inflace), což je právě to, co nechceme?
Naopak by to chtělo vrátit se k těm zcela přirozeným jevům, mezi které patří i ta deflace (např. v cenách elektroniky probíhá už roky a zatím tento trh nezkrachoval, na rozdíl od řízeného trhu peněz třeba v Řecku).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 31. 10. 2019 12:36 | reakce na Honza _ - 30. 10. 2019 19:43

Cena peněz je nesmyslný pojem. Je to stejné jako mluvit hmotnosti kilogramu. Cílování inflace je důležité pro chod ekonomiky, v níž existuje anachronismus v podobě hotovosti, která neumožňuje regulovat nominální úrokové sazby do významně záporných hodnot a tak reagovat na případnou deflaci. Jde o prevenci před deflací. To, že Vy cílování inflace nechcete, není opravdu důležité. "Deflace" v podobě poklesu cen, vznikající například díky snižování nákladů na produkci v důsledku růstu produktivity např. v odvětví spotřební elektroniky je z hlediska chodu ekonomiky zdravý jev, kterého se skutečně není třeba obávat. Avšak deflace způsobená na straně poptávky, poklesem její kupní síly už je vážný problém, který může přerůst až v deflační spirálu, která může mít obdobně destruktivní účinky jako hyperinflace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 31. 10. 2019 17:30 | reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2019 12:36

Jak vznikají peníze?
https://youtu.be/5QSaZ9hyrPA?t=214

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 31. 10. 2019 19:00 | reakce na Honza _ - 31. 10. 2019 17:30

Tak jsem toho Dominika přetrpěl a jeho představa o tom, jak centrální banky někam hází peníze, které pak způsobí někde cenové bubliny má jednu zásadní vadu. Centrální banky nic takového nedělají. Bubliny vytváří zcela jednoznačně a zcela přirozeně pouze poptávka a nabídka. Je to vždy rozhodnutí kupujícího, které je v drtivé většině příčinou růstu cen čehokoliv, co není nabídka schopná nabídnout v poptávaném množství. Prostě volný trh a chování aktérů na volném trhu stojí za těmi cenovými pohyby. Je to vždy autonomní rozhodování kupujících a prodávajících, co utváří ceny. A jestli je výsledkem razantní růst těchto cen, je to projevem pouze poptávky a nabídky. To samé platí i pro poklesy cen.

Centrální banky jsou v tomto pasivní pozorovatelé. S výjimkou Japonců, jejichž BOJ už je tak zoufalá, že díky intervencím na kapitálových trzích se stala jedním z největších podílníků v japonských akciových společnostech. Je to ale jen projev bezradnosti BOJ z toho jak funguje japonské hospodářství, které se vyznačuje velkými a dlouhotrvajícími nerovnováhami. Japonci jsou zároveň velmi produktivní exportéři a současně i velmi spořiví spotřebitelé. Proto když se dostanou do problémů země, které od Japonců jejich produkci nakupují, dostávají se do velkých problémů i Japonci. Tato situace je jen velmi obtížně řešitelná, pokud Japonci nejsou ochotni v takových časech nahradit zahraniční poptávku poptávkou domácí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 11. 2019 14:35 | reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2019 19:00

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-cesta-k-politicke-polarizaci.A191030_205315_p_ekonomika_wag

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 31. 10. 2019 18:25 | reakce na Honza _ - 31. 10. 2019 17:30

A ještě hezky popsáno:
https://youtu.be/CuWLOwXox90?t=1282

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 1. 11. 2019 10:36 | reakce na Honza _ - 31. 10. 2019 18:25

Viděl jsem cca 30 minut. Pán má sice trochu legrační projev, ale věcně to popisuje správně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 1. 11. 2019 12:46 | reakce na Josef Fraj - 1. 11. 2019 10:36

Věcně to nepopisuje právě vůbec. Jsou to všechno jeho bujné představy, sem tam nějaká polopravda.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 31. 10. 2019 19:13 | reakce na Honza _ - 31. 10. 2019 18:25

Tak šílený Turek, to je děs běs. :-) Jestli tomuhle říkáte hezky popsáno, tak potěš. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 31. 10. 2019 14:48 | reakce na Richard Fuld - 31. 10. 2019 12:36

Úrok je cena peněz. Si pamatuju ze školy. Vysoké.

A ta poptávka - souhlasím, že pokles kupní síly není super. Ale jak víte, že současná kupní síla je ta správná? Že třeba při nižší kupní síle by nebyly větší tlaky na inovace a tedy rychlejší rozvoj lidstva?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 31. 10. 2019 17:34 | reakce na Honza _ - 31. 10. 2019 14:48

"Úrok je cena peněz. Si pamatuju ze školy. Vysoké."

Netvrdím, že jste to nemohl nikde slyšet. A dokonce nelze vyloučit, že Vám to někdo řekl i na vysoké škole. :-)
VŠE cpe studentům do hlavy nesmysly o multiplikaci vkladů nejspíš ještě dnes. Tato nesmyslná teorie se běžně vyskytuje v odborné literatuře, jejímiž autory jsou slovutní profesoři z VŠE. :-)

A tak je to i s tvrzením, že úrok je cena peněz. Opakuji, že takové tvrzení je stejně nesmyslné jako mluvit o hmotnosti kilogramu. O tom, co je podstatou úroku se vedou sáhodlouhé diskuze. Pokud bych už úrok označoval za cenu něčeho, pak by to bylo cena příležitosti, kterou majitel nevyužije v důsledku toho, že své peníze nebude mít po určitou dobu k dispozici k jejich investování. Ale jak říkám, o úroku bychom mohli debatovat dlouhé dny a nejspíše bychom se daleko nedostali. :-)

Pokud ale označíte úrok za cenu peněz, implikujete tím, že si peníze můžete koupit za zlomek jejich nominální ceny, což zjevně neodpovídá situaci, kdy si peníze za úrok pouze půjčujete (nikoliv kupujete).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 24. 10. 2019 14:54

"Úrok máme proto, aby měl věřitel motivaci půjčit investorovi (či obecně dlužníkovi)." a pak následuje ten směšný příklad Alice a Boba.

HOLÝ NESMYSL!!!!

To tvrzení a ten příklad by snad platil, pokud by úvěry poskytovala jen Alice a jiní zoufalci, což se sice děje ale jen ve zcela zanedbatelném objemu.

Ve skutečnosti poskytují úvěry Bobovi a jiným banky, které k tomu žádnou Alici ani nikoho jiného ani jejich peníze nepotřebují, protože půjčují peníze, které zároveň s jejich půjčením vytvářejí . Úrok tedy určitě nemáme proto, aby byly Alice motivovány půjčovat Bobům! A jelikož všechny další žvásty vychází z onoho blábolu o Alici a Bobovi, pak není moc co řešit. Celý článek je dobrý tak akorát na oblbování lidí, kteří nemají o fungování peněžního systému ani potuchy.

Nahlásit

-17
+
-

Josef Fraj | 24. 10. 2019 16:10 | reakce na Richard Fuld - 24. 10. 2019 14:54

Tohle už by snad mohla být i nová psychiatrická diagnoza. Fuldova účetní obsese, nebo ta něco.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 10. 2019 19:10 | reakce na Josef Fraj - 24. 10. 2019 16:10

Chybí Vám jakékoliv argumenty, tak blábolíte o diagnózách. :-) Pro Vás typické.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 24. 10. 2019 23:50 | reakce na Richard Fuld - 24. 10. 2019 19:10

Nechybí, pouze je ignorujete. Navíc jste o něco níže jasně napsal, že vás moje názory nezajímají, tak nechápu proč pořád něco vysvětlujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 25. 10. 2019 09:17 | reakce na Josef Fraj - 24. 10. 2019 23:50

https://echo24.cz/a/SGf9Q/nebojte-se-kazdy-dostane-svuj-duchod

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

kadrila kadrilová | 25. 10. 2019 00:39 | reakce na Josef Fraj - 24. 10. 2019 23:50

Třeba proto, že pan Fuld ví, že jeho odpovědi nečtete jen Vy, pane Fraji, víte? :-)
Pane Fulde, zdravím!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 25. 10. 2019 11:08 | reakce na kadrila kadrilová - 25. 10. 2019 00:39

Taky zdravím. Pan Fraj si myslí, že je pupkem světa a že diskuze na finmagu je jen pro něj. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 26. 10. 2019 04:29 | reakce na Richard Fuld - 25. 10. 2019 11:08

Ale no tak pane, vždy kromě vaší ozvěny KK vás tady nikdo nebere vážně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 29. 10. 2019 23:31 | reakce na Josef Fraj - 26. 10. 2019 04:29

Já tedy pana Fuldu beru vážně. Hodně věcí mi pomohl pochopit. Ale mé znechucení a zděšení tím jen narostlo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 30. 10. 2019 15:34 | reakce na Jan Capouch - 29. 10. 2019 23:31

To je dobře, že chápete co píšu. To, že se Vám nelíbí realita, kterou popisuji, je poněkud Váš problém. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Capouch | 30. 10. 2019 22:53 | reakce na Richard Fuld - 30. 10. 2019 15:34

Milovat Velkého bratra? Ne, díky. Raději se stáhnout do vnitřního exilu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 22. 10. 2019 13:50

Každopádně mílovými kroky směřujeme sem:
https://finmag.penize.cz/ekonomika/410203-az-se-budou-hroutit-ekonomiky-musi-mit-hlavouni-cestu-ven-rika-rosenberg

Nahlásit

+4
+
-

Jan Altman | 22. 10. 2019 10:47

"Dokud žijeme ve světě vzácného času a kapitálu, popírá negativní úrok realitu."

=> Julda Fulda popírá realitu.
Že realitu (ekonomické a společenské zákonitosti) popírají vlády a centrální banky, to již víme a platilo to i v období před zápornými úroky.

Daleko zajímavější jsou úvahy, co vlády a centrální banky začnou dělat, až opravdu přijde nějaká krize. Je dobré se nad tím zamýšlet s předstihem, protože jen ten, kdo to dobře odhadne, bude schopen včas přijmout opatření na ochranu svého majetku-úspor, případně na celé akci dokonce vydělat.

Takže:
Mohou jít úroky ještě více do záporu? Podle mne dokud existuje hotovost, tak nějak zásadněji ne. Jasně, je možné, že v krizi úroky a výnosy dluhopisů spadnou na -1.3%. Je možné, že vlády nějak vymyslí, jak tento záporný úrok nepřenést na drobné střadatele (ti by totiž neváhali s výběrem svých vkladů), ale jen na ty větší institucionální (přesto to ale bude mít dopady - počínaje citelnými finančními ztrátami těch institucionálních vkladatelů).

Samozřejmě vláda může nějakým způsobem dále znepříjemnit držení a vybírání hotovosti:
- další zpřísnění ohledně nakládání s hotovostí (zmenšení max. povolené hotovostní platby - dnes za hotové nekoupíte auto, zítra možná ani pračku a pozítří třeba ani plnou nádrž)
- zrušení platnosti bankovek s vysokým nominálem (100, 200, 500 EUR, 1000, 2000 a 5000 CZK), kdo nebude chtít o peníze přijít, bude tyto bankovky muset odnést do banky a vložit (na záporně úročený!) účet
- omezení výběrů na nějaké "kapesné", aby si člověk mohl koupit noviny a zaplatit za veřejné WC. Vše ostatní plaťte kartou či převodem, holoto.

Nicméně kromě silně záporných úroků (v kombinaci s omezením používání hotovosti a jejích výběrů) má vláda a centrální banka ještě mnoho dalších možností, jak uvolňovat měnovou politiku:

- po japonském vzoru začít nakupovat za čerstvě natištěné peníze vše, co koupit lze (v podstatě plíživě znárodnit celou ekonomiku nakupováním akcií centrální bankou) - se všemi důsledky, které každé znárodnění nutné má

- vrtulníkové peníze (resp. MMT) - podle mne zdaleka nejpravděpodobnější nástroj, protože negativní dopady nejsou tak jasně viditelné a spojitelné s příčinou tak, jako v případě záporných úroků (run na banky, ztráty penzijních fondů, horšící se kondice bank, ...) a nákupu akcií (bubliny na trhu, znárodnění ekonomiky).


Vrtulníkové peníze můžeme očekávat ve dvojí možné podobě:

1. Přímý transfer lidem (nepodmíněný základní příjem rovnou z tiskárny): ten hrozí tam, kde si vláda potřebuje koupit přízeň spodních pater příjmové ( &kvalifikační &inteligenční) pyramidy

2. Pravděpodobnější ale je vrtulníkové financování vlád (protože tam si politici na ty peníze snáze sáhnou):
- V zemích s rudo-zelenou orientací (Německo) to pravděpodobně bude mít obdobu nějakého "Nového zeleného údělu", půjde o nějaký aktivistický plán "poručíme větru dešti" financovaný tiskařským lisem. Budování dobíjecích stanic pro elektromobily, dotace (díky nucené elektrifikaci) bankrotujícím automobilkám, stavění větrníků, atd...
- V zemích s rudo-hnědou orientací (Česko) se za natištěné peníze bude "investovat do infrastruktury". Obdobně jako Hitlerovy dálnice (stavěné na dluh) bude režim budovat kanály Labe-Odra, dálnice, přehrady a podobně.

Všechny výše uvedené eventuality mají nějakou pravděpodobnost realizace a nějaké potencionální dopady. Obojí má smysl analyzovat a na budoucí vývoj se připravovat.

Nahlásit

+89
+
-

Richard Fuld | 23. 10. 2019 12:50 | reakce na Jan Altman - 22. 10. 2019 10:47

"Dokud žijeme ve světě vzácného času a kapitálu, popírá negativní úrok realitu."
=> Julda Fulda popírá realitu.

Vaši realitu vzácného kapitálu samozřejmě popírám. Peněžní kapitál není ve světě účetních peněz nějak vzácný ve smyslu, že je ho jen omezené množství. Ve světě účetních peněz neplatí, že musíte omezit spotřebu a ušetřené peníze vložit do banky, abyste umožnil někomu jinému půjčit si od banky peníze. Ve světě účetních peněz je peněžního kapitálu vždy právě tolik, kolik si investoři potřebují půjčit a kolik banky půjčit mohou. Na rozdíl od světa zlaté svěrací kazajky nebo světa, kde penězi je bitcoin a kde by bylo peněžního kapitálu permanentní a zcela fatální nedostatek.

Vaši "realitu" tedy opravdu popírám. Skutečná realita je ale někde úplně jinde, než Vy se nesprávně domníváte. Vzácnost kapitálu spočívá v systému účetních peněz pouze v systémovém omezení tvorby peněz bankami, což je podstatně volnější a svobodnější prostředí než např. BTC nebo zlatý standard.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 1. 11. 2019 14:42 | reakce na Richard Fuld - 23. 10. 2019 12:50

"Vaši realitu vzácného kapitálu samozřejmě popírám."

Shrnuto: popíráte realitu.

"Peněžní kapitál" je zase nějaký novotvar, jako tržní přerozdělování, či nedobrovolná solidarita.
Kapitálem jsou například stroje. Budovy. KnowHow. Atd... Reálné a OMEZENÉ statky. Peníze jsou jen substituty, poukázky na reálné statky, na reálný kapitál.
Těch reálných statků je nějaká množina. Kumuluje se nějakým (docela pomalým) tempem. Když zdesetinásobíte množství poukázek, reálného kapitálu nepřibude. Jen způsobíte zmatek a také přerozdělení majetku:

"...hrstka lidí bohatne společensky neproduktivním nafukováním bublin, zatímco jejich zbohatnutí ve finále zaplatí třeba desítky milionů obyčejných důchodců, kteří budou muset z nižší penze zaplatit vyšší nájem."
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-cesta-k-politicke-polarizaci.A191030_205315_p_ekonomika_wag

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 5. 11. 2019 15:57 | reakce na Jan Altman - 1. 11. 2019 14:42

"Shrnuto: popíráte realitu" Ano, popírám tu Vaši "realitu", která existuje jen ve Vašich divokých představách a která nemá s realitou nic moc společného.

"Peníze jsou jen substituty, poukázky na reálné statky, na reálný kapitál. Těch reálných statků je nějaká množina. Kumuluje se nějakým (docela pomalým) tempem." Kde máte na penězích nebo v zákoně napsáno, že si za peníze můžete koupit jen již existující statky? Za peníze si můžete koupit i dosud neexistující statky, které někdo vyrobí teprve v budoucnu. Typickým příkladem je zadání stavby nové nemovitosti.

"Když zdesetinásobíte množství poukázek, reálného kapitálu nepřibude." Tohle přece netvrdím. Tvrdím, že reálný kapitál přibude, když se někdo rozhodne jej vytvořit. A pokud dotyčnému k tomuto chybí jen peníze, pak nově vytvořené peníze, které si tento člověk půjčí, umožní i vytvoření nového reálného kapitálu. Pokud peníze nezíská, pak ani nový reálný kapitál nevytvoří. Jinými slovy nemožnost vytvářet peníze může zamezit vzniku reálného kapitálu, který by jinak (v případě, že ty peníze bylo možné vytvořit) vznikl.

Stejně tak, když si půjčí spotřebitel peníze na nákup čehokoliv, typicky si vezme hypotéku na stavbu nového domu, pak tyto nově vzniklé peníze umožní vznik tohoto nového domu - reálného statku, který by nespatřil světlo světa, pokud by nejprve nespatřily světlo světa ty peníze z hypotéky.

Jinými slovy netvrdím, že pouhým zmnožením peněz (byť i tisíci násobně) dojde automaticky a bez dalšího k vytvoření nových statků. Teprve jejich utracení může (nutně nemusí) způsobit vytvoření nových statků (ať už kapitálových nebo spotřebních).

Stejně tak zadlužený subjekt bude muset vytvořit a prodat více statků (kapitálových nebo spotřebních), aby zajistil nejen svou existenci ale i získal peníze navíc na splácení jeho dluhů. Tady máte další cestu, kterou nové dluhy (které stojí proti novým penězům) mohou vést k růstu produkce reálných statků (kapitálových nebo spotřebních). Dá se tak říci, že vytvořením jedné koruny, kterou banka půjčí dlužníkovi, může dojít k vytvoření nového statku, který si dlužník za půjčené peníze pořídí a následně dojde i k vytvoření nového statku dlužníkem, aby získal peníze, které musí bance splatit. Oproti situaci, kdyby si dlužník nic nepůjčil, je to docela rozdíl, nemyslíte?

Nechápu, že to stále nechápete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2019 10:17 | reakce na Richard Fuld - 5. 11. 2019 15:57

"Za peníze si můžete koupit i dosud neexistující statky, které někdo vyrobí teprve v budoucnu. Typickým příkladem je zadání stavby nové nemovitosti."

Jako že ten developer, kterému zadám stavbu a on či já si na ni vezmeme úvěr, nakupuje za ty nové peníz pozemky, které teprve vzniknou, práci zedníků, kteří se teprve narodí, energii z ropy a uhlí, která v zemi teprve vznikne, atd...?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 1. 11. 2019 19:17 | reakce na Jan Altman - 1. 11. 2019 14:42

Už někdy v dubnu 2014 (když nám tehdy nobelista psal, že nechápe proč Řecko nesplatí svoje dluhy tím, že řecká CB vytvoří eura z ničeho a ten dluh koupí) jsem Fuldu upozorňoval, že jeho úvahy jsou zcela odtržené od reálné ekonomiky, že nemají vazbu na reálné statky. Dodnes to nepochopil. Stále si myslí, že reálné statky lze vytvořit vyrobením dalších účetních peněz. Asi už to tu budeme číst do smrti naší nebo Fuldovo :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 11. 2019 16:04 | reakce na Josef Fraj - 1. 11. 2019 19:17

Jak odtržené od reálné ekonomiky? To, co jsem doporučoval v případě Řecka, nakonec ECB udělala ve vztahu k italským, španělským a portugalským státním dluhopisům. To je realita.

Reálné statky jsou vytvářeny i díky vytváření nových účetních peněz. Nebo jsou snad ty nemovitosti, které se dnes staví hrazeny z nějakých již dříve existujících peněz? Více k tomuto doporučuji moji reakci na pana Altmana kousek výše v této diskuzi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 6. 11. 2019 04:50 | reakce na Richard Fuld - 5. 11. 2019 16:04

Marnost nad marnost, všechno je marnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 2. 11. 2019 20:01 | reakce na Josef Fraj - 1. 11. 2019 19:17

Tak tak.
Soudruh je v čím dál větší křeči z toho, jak se mu krátí čas
https://www.kurzy.cz/zpravy/517686-bitcoin-prohnany-rakouskou-skolou/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 11. 2019 16:20 | reakce na Jan Altman - 2. 11. 2019 20:01

Jen další BTC apoštol. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 23. 10. 2019 14:16 | reakce na Richard Fuld - 23. 10. 2019 12:50

Váš liberální (volný a vlažný) postoj k nedotknutelnosti cizího majetku, váš "tolerantní a svobodný postoj" k neomezené emisi peněz dobře známe.
My víme, že množství fuldopeněz je neomezené, to nám nemusíte vysvětlovat. Jen se vůči tomu vymezujeme. Respektive se vymezujeme vůči tomu, aby takovéto pochybné "peníze" měly monopol. Naštěstí ho ztrácejí.
Pak si jich klidně emitujte tolik, kolik si jich emitují výrobci hry Dostihy a sázky. Bude nás to všechny zajímat zhruba stejně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Richard Fuld | 24. 10. 2019 15:02 | reakce na Jan Altman - 23. 10. 2019 14:16

"My víme, že množství fuldopeněz je neomezené, to nám nemusíte vysvětlovat."

Je třeba Vám to stále dokola vysvětlovat, protože stále píšete nesmysly. Množství peněz, které banky mohou vytvořit je OMEZENÉ strukturou a kondicí ekonomiky a bankovní soustavy a hlavně pravidly kapitálové přiměřenosti. Množství peněz jen není nesmyslně omezené pouhou stupidní veličinou jakou je např. množství nějaké komodity nebo množství nějaké krypto"měny".

Účetní peníze nejsou pochybné. Pochybné jsou pouze Vaše absurdní představy o fungování ekonomiky. Když je označuji jen jako pochybné, tak jsem k Vám velmi shovívavý. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Josef Fraj | 24. 10. 2019 16:05 | reakce na Richard Fuld - 24. 10. 2019 15:02

>>> "Je třeba Vám to stále dokola vysvětlovat,..."

Ale není. Vážený pane, my od začátku, celých těch asi pět let, naprosto přesně chápeme, co se snažíte říci. Na vašich účetních penězích není nic tajemného ani složitého, co by člověk s maturitou nepochopil nejpozději po druhém přečtení. My vás chápeme, ale NESOUHLASÍME s vámi. Vy jste to těch pět let nedokázal rozlišit, proto tady do omrzení spamujete pořád to samé. Je úplně jedno, kolikrát to ještě budete opakovat. Náš nesouhlas je podložen silnými logickými argumenty a je jenom váš problém, že nechápete co je to argument a co je to logika.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 24. 10. 2019 19:12 | reakce na Josef Fraj - 24. 10. 2019 16:05

Když někdo píše o vytváření neomezeného množství peněz a dovolává se při tom mých názorů, pak je třeba takové bláboly opravit. Ještě by tomu mohl někdo začít věřit. :-)

S čím nesouhlasíte je mi srdečně jedno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2019 09:31 | reakce na Richard Fuld - 24. 10. 2019 19:12

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4265021/dalio-svet-se-zblaznil-a-system-je-rozbity.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 11. 2019 11:03 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2019 09:31

Svět není rozbitý. Rozbitý svět byl po světových válkách. Od konce té druhé ale svět prosperuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 15. 11. 2019 09:53 | reakce na Richard Fuld - 12. 11. 2019 11:03

https://www.investicniweb.cz/dalsi-neqe-v-peti-grafech/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 11. 2019 12:16 | reakce na Jan Altman - 15. 11. 2019 09:53

Je rovněž úsměvné, že v září 2010 dospěli na tomtéž serveru k závěru, že k monetizaci dluhů vlivem realizace QE ze strany FEDu nedocházelo. :-)

https://www.investicniweb.cz/2010-9-17-monetizace-americkeho-vladniho-dluhu-jak-je-doopravdy/

Samotná metodika určení, zda k monetizaci státního dluhu dochází (porovnání objemu držených státních dluhopisů s objemem emitované hotovosti), je sice zajímavá, avšak také zde nesprávná. Navíc je i v tomto článku uvedeno pár docela podstatných nesmyslů. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 15. 11. 2019 11:53 | reakce na Jan Altman - 15. 11. 2019 09:53

Sorry jako. Jen další zbytečné bláboly o monetizaci dluhu a zcela poťouchlá interpretace vývoje bilance FEDu. Monetizace státního dluhu je definována jako snižování státního zadlužení prostřednictvím peněz emitovaných státem, k čemuž ale zjevně v USA ani v EU nedochází.

Růst bilance FEDu, který přesně nekopíruje růst rezerv uložených bankami na rezervním účtu FEDu, nelze bez dalšího ztotožňovat s monetizací dluhu. To je projev absolutního diletantismu. Jedná se pouze o snahu odhalit nějakou neexistující senzaci. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 17. 11. 2019 18:56 | reakce na Richard Fuld - 15. 11. 2019 11:53

Koukám, že jste prostě špičkový expert a ultimátní autorita přes měnovou politiku.

Racionálního člověka však nezajímají nuance, sofismata a chytristiky. Racionálního člověka zajímá hlavně fakt, že měnová zásoba ROSTE. Zda to je díky QE, uměle zmanipulovaným úrokům, změně povinných rezerv či kvůli něčemu jinému, to je fuk. Faktem zůstává, že ten systém založený na hierarchii MinisterstvoFinancí-CentrálníB anka-CbVedenýKartelBankKomerčn íchk růstu množství peněz v oběhu zkrátka vede.

Když mám na účtě či pod matrací 1000Kč a za 10 let ke každé tehdy existující tisícovce přibude několik dalších, tak prostě obviním systém a neřeším, které jeho kolečko za to může více a které méně.

Je to stejné, jako když mne pokutuje policajt za nějaký nesmyslný přestupek. Když mu řeknu, že pokutuje za nesmysl, tak se vymluví, že on zákony nepíše, že jen vynucuje jejich dodržování. Podobné výmluvy ale měli dozorci v koncentrácích či bolševičtí pohraničníci také. Jen si přeci plnili svůj díl povinností. Přesně proto je nutné VŽDY vinit systém (jinak se jedna jeho odnož bude vymlouvat na jinou) a podobné výmluvy odmítnout s tím, že přeci toho policajta NIKDO NENUTÍ tomu špatnému systému sloužit, a proto je to (i) JEHO vina, jeho zodpovědnost.

A obdobně to je s tou monetizací státního dluhu. Je prostě NESPORNÝ fakt, že různé odnože státu tlačí na to, aby se rozhazovačnost státu financovala co nejpohodlněji. Zda státu a jeho dluhovému rozhazování více prospívají centrální bankou dolů zmanipulované úroky, nebo zda mu víc prospívá QE (nákup státních dluhopisů za z pšouku vykouzlené peníze), nebo zda mu víc prospívají různé vyhlášky, které motivují státní dluhopisy nakupovat penzijní fondy a komerční banky, .... to je prostě fuk. Ten SYSTÉM je prostě stavěný na to, aby jeho zřizovatelé (politici a byrokrati, "ruling political class") měli co nejsnadnější přístup k co největšímu množství co nejlevnějších peněz. A proto opět nemá cenu zabředat do diskuse o detailech, protože zkrátka vinu nese celý systém. Ten amorální systém, který chabě a neudržitelně obhajujete, ten pohybný systém, který se tak bojí jakékoli konkurence, že ji zadupává v samém zárodku. Jen bolševik jako vy může být na straně státu, když si třeba nárokuje monopol na tisíce let staré a používané slovo "mince". Hanba vám!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 24. 10. 2019 17:03 | reakce na Josef Fraj - 24. 10. 2019 16:05

To by nám tu nějaký Marxista-Leninista mohl dokola opakovat, jak má fungovat komunismus.
Stále by si myslel, že mu oponujeme proto, že to nechápeme.
Jenže my mu oponujeme právě proto, že ho až moc dobře chápeme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Smil Flek z Nohavic | 22. 10. 2019 11:34 | reakce na Jan Altman - 22. 10. 2019 10:47

Když bych chtěl přemýšlet jako politik, asi by mi přišlo vhodné kombinovat několik věcí najednou.

Záporné úroky asi budou, možná i zápornější (nutné pro financování státních dluhů). Netřeba asi rušit hotovost (politicky dost problematické) v důsledku nulového úročení vůči zápornému úroku na vkladech v bance, když může přijít politik s předvolebním heslem – „selhání trhu“ (takto se to prodá) vám vykompenzujeme – budeme dorovnávat záporné úročení z rozpočtu. Peníze se udrží v bankách, mohou jít víc do záporu a problém se odsune dál do budoucna. Zčásti je to splnění toho, po čem centrální banky (CB) volají – aby vlády začaly utrácet, když CBy přímo lidem peníze rozdávat nemohou. A naoko se tak udrží proklamovaná nezávislost CB. Také je to počátek formy UBI (zákl. nepodmíněného příjmu), který se od té doby stane každovolebním tahákem.

Financování zelených projektů ze strany státu – souhlas. Navíc, když stát bude mít záporné úročení dluhopisů, bude to vydávat za ekonomickou chytristiku a vychvalovat, jak geniálně umí s penězi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Michal Mrozek | 22. 10. 2019 14:09 | reakce na Smil Flek z Nohavic - 22. 10. 2019 11:34

Záporné úroky mě nutí žít na dluh, protože to je jediné, co se v takové situaci vyplatí. To samo o sobě je nepřijatelná ekonomická záležitost. I ty poslední zbytky rozumných lidí a firem, kteří jsou ochotni půjčovat, půjčovat přestávají. Nevyplatí se to. Ještě před rokem jsem (úplně miniaturně) investoval v zonky, a dnes si říkám, že to je na nic a naprosto zbytečné umrtvení peněz.

Podtrhuje to myšlení stylem Carpe diem: žij dnes a na zítřek nemysli. Mne osobně to velmi zlobí, když politici vytvoří takovýto amorální systém, ve kterém peníze ztrácejí hodnotu. Člověk musí hodně přemýšlet, do čeho investovat, aby se investice alespoň trochu zhodnotila.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Jan Amos | 24. 10. 2019 18:22 | reakce na Michal Mrozek - 22. 10. 2019 14:09

Záporné úroky vedou k dalšímu z hlediska bank nezamýšlenému chování lidí a firem - firmy raději peníze půjčí svým zaměstnancům, než aby je ukládaly na účty.
Ve Švýcarsku to je poměrně běžná praxe, dokonce některými kantony podporovaná (např. Zug) i formou daňových zvýhodnění. Dánská centrální banka odhaduje, že zhruba 15% úvěrů obyvatel jsou řešeny vnitropodnikovými půjčkami.
I moje osobní zkušenost ukazuje, že v Česku tenhle model úspěšně funguje už od devadesátek - firma si zaváže klíčového zaměstnance a ten získá často bezúročnou půjčku. ČNB tuto praxi toleruje, i když z ní z pochopitelných důvodů není nadšená. Většina auditorů je nízoru, že pokud firma nevyžaduje úrok, jde o legální chování.
Toliko pro pana Fulda, který často vykřikuje - "tak si založte banku a dělejte si to po svém." Pro půjčování peněz opravdu člověk ani firma žádnou licenci nepotřebuje. Pouze se chová standardně a půjčuje reálné peníze. Čili bankovnímu světu pana Fulda založenému na penězích z dluhu nikterak nekonkuruje. Není pak nutné se nějakou licencí zabývat.
Daňové aspekty neřeším - to ponechávám těm, kteří věří, že daňová kvóta 39% je atribut civilizované společnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Capouch | 22. 10. 2019 08:02

Už si toho všimli i v mainstreamu:
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/negativni-urokove-sazby-svycarsko-banky.A191021_104531_eko-zahranicni_div

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 10. 2019 15:20 | reakce na Jan Capouch - 22. 10. 2019 08:02

Citace z článku: "Pro samotné banky jsou záporné úrokové sazby signálem, že mají více půjčovat domácnostem a podnikatelům, místo toho, aby si své peníze ukládaly za poplatek u centrální banky."

Představa, že banky mohou půjčit "peníze" (přesněji likviditu), kterou mají uloženu na rezervním účtu u centrální banky a tím přeměnit záporné úročení jejich rezerv na pozitivně úročené úvěry, je směšná. Záporné úročení likvidity uložené v centrální bance nijak banky k poskytování úvěrů nemotivuje, neboť objem likvidity držené na rezervním účtu nijak s poskytováním úvěrů nesouvisí.

Se schopností banky poskytovat úvěry souvisí výše jejího vlastního kapitálu a přísnost pravidel kapitálové přiměřenosti. Pokud centrální banka úročí bankám na rezervní účet uloženou likviditu zápornou sazbou, pak tím pouze spolehlivě odsává z bank jejich vlastní kapitál a tím jejich schopnost poskytovat úvěry naopak významně zhoršuje.

Záporné úrokové sazby tak v tomto případě vedou zcela opačným směrem, než centrální banka zamýšlí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 24. 10. 2019 17:07 | reakce na Richard Fuld - 24. 10. 2019 15:20

To pomalu vypadá tak, že vše funguje opačně, než centrální banka zamýšlí.
Tedy za předpokladu, že věříme jejích vyhlášením ohledně jejích záměrů.
Jenže my jí nevěříme, my známe skutečné motivy kroků CB:
- pomáhat svému zřizovateli, státu, financovat bezbřehé utrácení (manipulace úroků dolů, QE)
- pomáhat kumpánům ve Frankfurtu (nákup evropských dluhopisů během kurzového závazku), protože každý CZ centrální bankéř sní o pokračování keriéry ve Frankfurtu či Bruselu
- pomáhat silným lobbystickým skupinám (banky, exportéři, ...)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 24. 10. 2019 19:06 | reakce na Jan Altman - 24. 10. 2019 17:07

"pomáhat silným lobbystickým skupinám (banky, exportéři, ...)"

Jak záporné úročení likvidity uložené v centrální bance pomáhá bankám, které "inkasují" záporný úrok?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 22. 10. 2019 06:25

V souvislosti s aktivy, které jsou schopné generovat ztrátu, nabízí se přejmenovat taková aktiva na dektiva. Který normální člověk/firma by si je koupil? To je možné jen ve státem řízeném a doslova nařízeném režimu.

Nahlásit

+9
+
-

Jan Altman | 22. 10. 2019 13:55 | reakce na Michal Mrozek - 22. 10. 2019 06:25

Přesně tak.

Jedna věc je, že tu díky manipulaci ze strany centrálního plánovače monetární politiky a monopolního padělatele peněz máme ekonomický nesmysl v podobě záporných úroků.

A druhá věc je, že někdo ty dluhopisy se záporným výnosem kupuje - což opět je možné pouze díky tomu, že je dnes vše postavené na hlavu.
Kdo soudný by si koupil papír s výnosem minus půl procenta?
Kdo soudný by do něčeho takového dobrovolně dal své peníze?
Vysvětlení může být pouze takové, že A) není soudný B) nedělá to dobrovolně C) nedává do toho své peníze.
Správně je asi A i B i C :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Petr Novák | 23. 10. 2019 08:43 | reakce na Jan Altman - 22. 10. 2019 13:55

Kdo kupuje. Je to letadlo a čeká se, že ten úrok může být ještě víc záporný. máte dluhopis, za který platíte desetinu procenta s tím, že ho předprodáte někomu, kdo za něj bude platit 3 desetiny procenta, atd.

Párkrát někdo vydělá a pak ta bublina splaskne a někomu zůstanou dluhopisy se záporným úrokem. Nejspíš to odnesou nějací střadatelé penzijního fondu. Nakonec se ještě jednou roztočí tiskárny a zaplatíme to všichni, protože Béďa co spořil ve fondu, by mohl vzít vidle a kobliha ho neuklidní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Stanislav Brabec | 23. 10. 2019 23:45 | reakce na Petr Novák - 23. 10. 2019 08:43

V záloze je mnoho kreativních opatření, která si dnes ani nedokážeme představit.

Hroutící se penzijní systém nahradí spotřebitelské úvěry se záporným úrokem. Částečně je budou senioři splácet z všeobecného základního příjmu, a částečně refinancovat úvěrem s ještě větším záporným úrokem. Toto opatření zároveň zatočí s anachronismem zvaným dědictví. Všichni budou umírat zadlužení, a potomci se dědictví budou vzdávat, až nakonec tento institut zcela zmizí ze zákonů.

Hotovost není třeba rušit. Již komunistický režim vymyslel bony – odběrní poukázky s omezenou trvanlivostí. Trvanlivost může být zpočátku velmi dlouhá, aby jejich zavedení nevzbudilo odpor, a staromilci je přijali podobně jako novou tvář na bankovce. Později se rozhodnutím centrální banky libovolně zkrátí. Vlády navíc potěší, že toto opatření silně omezí černý trh. Alespoň ten v oficiální měně.

Nový zelený úděl je již sepsán, a je v podstatě jen novou verzí socialismu.

Fakt, že podniky a služby prodělávající jen 5?% ročně budou považovány za úspěšné a životaschopné, dokáží politici jistě dobře prodat voličům.

Čekají nás zajímavé časy!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 23. 10. 2019 14:12 | reakce na Petr Novák - 23. 10. 2019 08:43

Tak nejak :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK