Diskuze: Facebook zabodoval. Chytrý tah librou

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:57| reakce na Jan Amos - 13. 7. 2019 13:21

Když Vám banka půjčí 100.000,-Kč (zbrusu nových peněz) třeba na nákup počítače a software a Vy, abyste ten dluh splatil, něco naprogramujete, pak to prodáte, a pak mi těmi inkasovanými penězi splatíte dluh, tak přece nejde o situaci, kdy "vytváříte něco cenného z bezcenného vstupu". Moje půjčka pouze umožnila, abyste Vy vytvořil něco, co má cenu alespoň 100.000,-Kč. Tu hodnotu vytvoříte Vy jako dlužník, nikoliv banka, která jen Váš dluh zanesla do své účetní knihy a po jeho splacení ho zase vymazala. Už to konečně chápete?

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:49| reakce na Jan Altman - 13. 7. 2019 14:06

Sorry jako, ale Vaše vize jsou ryze apokalyptické. :-) Né, že né.

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:48| reakce na Petr Vorlíček - 13. 7. 2019 11:23

Vy ekonomický nedouku. Už jste slyšel o REÁLNÝCH úrokových sazbách a NOMINÁLNÍCH úrokových sazbách? Píšu o záporných reálných úrokových sazbách, ne o záporných nominálních úrokových sazbách. Zjistěte si, jaký je mezi nimi rozdíl, a pak sem přijďte napsat zase nějaké bláboly. :-)

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:44| reakce na Jan Altman - 14. 7. 2019 18:42

Často platí, že čím je něco lepší uchovatel hodnoty, tím horší je to prostředek směny.

Pokud bude zlato používáno jako peníze, pak půjde zcela přirozeně o deflační "peníze", které budou motivovat k jejich hromadění, protože budou zcela bezrizikovým spolehlivým uchovatelem hodnoty. Nejen uchovatelem hodnoty, ale vzhledem k imanentnímu deflačnímu charakteru, také skvělým aktivem, jehož reálná hodnota bezpracně a bezrizikově poroste bez ohledu na výši úrokových sazeb. Navíc zde platí kladná zpětná vazba. Čím více se bude zlato hromadit, tím větší deflace nastane a tím větší bude jeho zhodnocení a tím větší bude motivace jej ještě více hromadit. Zlata tak bude obíhat stále méně a méně, až dojde k tomu, že jako prostředek směny začnou lidé používat něco mnohem vhodnějšího, tedy např. účetní peníze. :-) Toto se ostatně stalo. :-)

To, jsem napsal o zlatu, platí pro BTC mnohomiliard-krát. :-)

Jediným funkčním prostředkem směny jsou účetní peníze, které jsou dlouhodobě neutrálním uchovatelem hodnoty a špatným zhodnocovatelem, což je jen správně. Proč by měly existovat možnosti bezpracného bezrizikového bohatnutí?

A pokud někomu vadí etapy mírného znehodnocování peněz v důsledku přirozeného růstu cen, které není dostatečně kompenzováno úrokovými platbami, pak může k uchování hodnoty nakoupit jakékoliv reálné statky, včetně zlata a BTC. :-) A tím ještě více podpořit funkci účetních peněz, jako prostředku směny.

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:25| reakce na Jan Altman - 12. 7. 2019 15:28

Vždyť jo. Rozhoduje parlament. :-)

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:24| reakce na Jan Capouch - 14. 7. 2019 18:16

Ale kdepak. Zlato bylo a vždy bude jen komoditou. Peníze "kryté" zlatem pak byly v podstatě dluhopisem, z kterého plynul emitentovi závazek směnit předložené bankovky za předem dané množství zlata. Bankovka krytá zlatem tak byla dlužní úpis na dané množství zlata. Pouze bankovka tedy byla penězi, protože šlo medium, které v sobě neslo závazek emitenta poskytnout držiteli bankovky dané plnění ve zlatě. Bankovky kryté zlatem byly tedy také úvěrovými penězi, stejně jako jsou jimi účetní peníze, které jsou emitovány rovněž jako dluh (závazek). Zlato samotné nikoho k ničemu nezavazuje (ani nikomu neposkytuje žádné právo), proto nejde o peníze.

Richard Fuld|15. 7. 2019 18:16| reakce na Jan Altman - 12. 7. 2019 15:28

Peníze neovládají ani politici ani byrokrati. Účetní peníze ovládají banky a ekonomické subjekty, které si od bank půjčují. Pouze banky a jejich klienti rozhodují, zda nějaké peníze vzniknou a za jakých podmínek. Neexistuje ekonomická síla, která by banky přinutila používat právě sazby, na kterých se usnese rada centrální banky. Když se banky dohodnou mohou používat sazbu, na jaké se dohodnou mezi sebou a s klienty. Centrální banka s tím nic nezmůže. Jediné co by to banky mohlo stát (pokud by centrální banka chtěla mít sazby nižší), by mohly být nižší úroky z povinných minimálních rezerv (jedná se o pouhá 2% z vkladů). PMR ještě v nedávné nebyly centrálními bankami úročené vůbec. Banky s nedostatkem likvidity by pak měli levnější úvěry na povinné minimální rezervy. Pokud by došlo ke zrušení PMR (což už mnohde nastalo), pak mají centrální banky v podstatě pouze "poradní" hlas, co se týče výše úrokových sazeb. Proto taky centrální bankéři stále řeší, jestli jsou pro trh dostatečně věrohodní.

Že si banky mohou diktovat úrokové sazby, jak je napadne, i vůči státům se ukázalo např. u řecké "dluhové krize". Rozdíl mezi centrální bankou stanovenou sazbou a tou reálně poskytovanou se jen nazval riziková přirážka a bylo to.

To, že se už zlato jako peníze nepoužívá bylo zcela nevyhnutné. Už dávno v dobách zlatého standardu lidé i banky akceptovali (a velmi rádi) obchodní směnky a následně i účetní peníze, protože zlata jednoduše nebylo nikdy pro peněžní účely dostatek. Tomuto systému se začalo říkat systém částečných rezerv, což je jen velmi zavádějící název. Ve skutečnosti ale šlo o zcela nedostatečný a nevyhovující systém zlatého standardu a spontánně bankami i klienty přijatý doplňkový systém účetních peněz, který byl vždy legální a nikdy nešlo o něco podvodného, jak se často tvrdí ve všech možných konspiračních teoriích.

Účetní peníze byli tehdy vlastně jakýmisi bitcoiny té doby. :-) Byly alternativní měnou ke zlatu. Jen tehdy se jimi namísto nadbytku peněz (jako dnes), řešil jejich totální nedostatek. :-) Dnes ale žádný nadbytek účetních peněz neexistuje. Dnes je peněz přesně tolik, kolik ekonomické subjekty potřebují. Bitcoin se tak snaží řešit neexistující problém. A řešením neexistujících problémů spolehlivě nějaký reálný vytvoříte.

Co se týče srovnání dolaru a zlata, jsem Vám jenom chtěl připomenout, že situace není tak jednoznačná, jak se ji snažíte představit.

Jan Altman|15. 7. 2019 13:20| reakce na Josef Fraj - 15. 7. 2019 12:56

Já vidím 2 scénáře:

1) Stát kolem sebe bude kopat. Stejně nakonec prohraje, ale než k tomu definitivně dojde, tak mnoha lidem zničí život, připraví je o úspory a majetek (tím pravděpodobněji, čím dosažitelnější a viditelnější ten majetek pro stát bude).

2) Stát nebude mít ani sílu ani ochotu se nějak drasticky bránit - podobně jako ji neměl v 1989. Pro samotné představitele státu se tento stane přítěží, které se ochotně zbaví (spolu s masou pobíračů na státu závislých). Lehce se stane, že Babišové, Tomanové a podobní sami včas (opět) převlečou kabát a na změně (o které budou mít dobrý přehled) ještě vydělají.

Josef Fraj|15. 7. 2019 12:56| reakce na Luděk Zdražil - 15. 7. 2019 09:04

Jak jsem napsal, exituje více možných scénářů. Třeba brutální regulace internetu spolu se zrušením hotovosti, zákazu vlastnit zlato a jiné měny a další restrikce, které nás dnes ani nenapadají plus drastické tresty za porušení zákazů. Takhle to zní divoce, ale to před deseti lety zněly záporné úroky či haircut také jako strašení. Salámovou metodou to může být v EU za deset let realita. Vzhledem k tomu, že dnes už většinu společnosti tvoří paraziti, kteří se nechtějí podílet na tvorbě bohatství, ale pouze na jeho spotřebě, tak to klidně projde volbami.

>>> "na druhé straně existuje dost ostražitých, kteří z toho velmi dobře žijí."
To jistě ano. Možná to jsou budoucí vládnoucí elity :-)

Pokud jde o evidenci kryptoměnových transakci v účetnictví, tak to technicky není žádný problém. Záleží na každém, které transakce chce přiznat státu a které ne. To ale není žádná novinka, která přišla s krypto. Mnoho firem vede ˇpoštverné" účetnictví, kdy jedna část slouží společníkům k předhledu o reálném stavu a druhá oddělená část je pro stát a daňové přiznání, o offshore a podobně nemluvě. Samozřejmě s krypto se to stává jednodušší. Krypto, tedy přinejmenším BTC, má dvě nepřekonatelné výhody. Jednak konečný počet měnových jednotek, druhak technickou možnost finanční odluky od státu. Pokud se toto podaří zachovat, tak má krypto velkou šanci se prosadit proti fiatu, případně fiat zlikvidovat.

Josef Fraj|15. 7. 2019 12:25| reakce na Honza _ - 15. 7. 2019 10:49

Jo.

Honza _|15. 7. 2019 10:49| reakce na Luděk Zdražil - 15. 7. 2019 09:04

V roce 1952 nebyl bitcoin a nemohl jste s 12 slovy v hlavě odletět na druhou stranu světa (což je dneska otázka 12 hodin) a tam se znovu přihlásit ke svým úsporám, ať to bylo 10, 100 nebo 10 000 000 (třeba) USD.

Pokud (jakmile) mně stát začne posílat z vrtulníku "základní" příjem, okamžitě ho překlápím do BTC :-)

Luděk Zdražil|15. 7. 2019 09:04| reakce na Josef Fraj - 14. 7. 2019 12:12

V tezi o evidenci nemam na mysli transakcni evidenci technického razu ale evidenci jako zaklad ucetnictvi. Zde se mi zda, ze transakce v BTC, při vyuziti anonymizacnich moznosti kryptoměn bude docházet ke ztrate evidence pro ucely vypoctu nekterych dani a tim padem ke ztrate moznosti jejich vyberu.
Ano vztah stat - obcan je mozne nazirat jako na nevolnictvi, je mozne s tim nesouhlasit ale na faktu samotnem to nic nemeni - alespoň podle historických zkusenosti. Jisteze politici poněkud podcenili plizivou roli kryptomen pro jejich mocenskou pozici ve spolecenskem usporadani. Mají ale stále porad dost duvodu, moznosti a argumentu jak věc zatrhnout - peníze a moc centtralnich bank je vetsi zbran nez vojenske zbrane, legislativa v rukou politiku, volici respektujici soucasne usporadani, prani spinavych penez, financovani terorizmu atd. atd. Takze spise nez porážku od kryptoměn a ztrátu kontroly to vidím na nějakou operaci typu: Lidi, sorry, to se nam moc nepovedlo - musíme začít znovu (1952).

"Vladnouci elity ztratily ostražitost.... " - ano ale na druhé straně existuje dost ostražitých, kteří z toho velmi dobře žijí.

Tyto me poznámky nejsou projevem sympatii k současnému uspořádání, ale jako výraz zkušenosti resp. jistých obav, že ne vše co se zdá být logické a zákonité se ve skutečnosti prosadí - minimálně faktor času je velmi zrádný.

Jan Altman|15. 7. 2019 08:33| reakce na Jan Capouch - 14. 7. 2019 20:03

Akcie vlastně není tak úplně denominovaná v nějaké měně. Resp. ona je, ale není to podle mne podstatné. Akcie je podíl na firmě. Když jste měl akcie nějaké slovenské firmy za X tisíc korun, tak po přechodu SK na euro jste najedou měl akcii za Y eur. A to v principu ne z nějakého zákona, ale prostě proto, že burza (resp. aktéři na té burze) přestali oceňovat a obchodovat akcie ve slovenských korunách a začali je obchodovat v eurech. Stejně jako se zboží v obchodech začalo přes noc prodávat za eura a jednoho dnes se třeba začne prodávat za Libry, zlato či bitcoiny. Začnou se za ně prodávat rohlíky, auta i akcie. Stejně tak v Zimbabwe jednoho dne lidé začali prodávat rohlíky, auta a podíly ve firmách za americké a ne zimbabwské dolary.

Jan Capouch|14. 7. 2019 20:05| reakce na Jan Altman - 14. 7. 2019 18:49

Otázka za 100 bludišťáků: vyjmenujte deflační účetní měny.

Jan Capouch|14. 7. 2019 20:03| reakce na Jan Altman - 14. 7. 2019 18:39

Díky. Šlo mi o praktickou informaci, jak cenný papír denominovaný v nějaké měně převést na nějakou totálně jinou. Mohou být akcie denominované ve dvou měnách, např. v USD a American Eaglech, nebo USD a v bitcoinech?

Jan Altman|14. 7. 2019 18:49| reakce na Richard Fuld - 12. 7. 2019 14:03

"Účetní měna není a priori inflační."
Ne? Zvláštní, že každá z nich tedy inflační je :-)

"Je to měna, která se přizpůsobuje potřebám těch, kdo ji užívají. "
Jasně, to je typickým znakem všech vynucených státních monopolů :-)

"Měny s konstantním (rigidním) objemem naopak nutí ekonomické subjekty, aby se přizpůsobovali měně"
Jak je nutí? Jako že nějaký robot vyrobený ze zlata jde se zlatým mečem někoho k něčemu nutit? Přeci ve FreeBankingu nikdo nikoho k ničemu nenutí! K čemu a jak vás nutí bitcoin? Jediný, kdo tady k něčemu někoho nutí, je stát!

Jan Altman|14. 7. 2019 18:42| reakce na Jan Capouch - 14. 7. 2019 18:16

Já bych řekl, že definičním znakem peněz je:
1) Prostředek směny
2) Uchovatel hodnoty
3) Trh si je k funkci 1 a 2 vybral dobrovolně

Fiat rozhodně nesplňuje 2 a tím 1 je jen uměle, z donucení, ze zákona.

Jan Altman|14. 7. 2019 18:39| reakce na Jan Capouch - 14. 7. 2019 18:14

Tak to záleží na tom, zda nějak intervenuje stát.

Pokud neintervenuje, tak stále máte konkrétní procentuální podíl v dané firmě.
Pokud v 2019 má firma hodnotu 1 mld dolarů a vám patří desetina procenta akcií (ekvivalent 1 milionu USD)...
... a pokud v roce 2029 firma stále existuje a má hodnotu tisíc bitcoinů či miliardu FCB Liber, tak vaše je stále ta desetina procenta (akcií) firmy, můžete svůj podíl prodat za tržní cenu v měně, kterou trh akceptuje, budete dostávat dividendy v měně, na které se vedení firmy a akcionáři dohodnou (tedy asi v měně, ve které firma ponovu funguje, účtuje, nakupuje vstupy, prodává svou produkci).

Ale samozřejmě se může stát, že zasáhne stát. Minimálně tak, že po vás bude chtít daň z nominálních zisků. Koupíte jednu akcii za 1OO.000 dolarů, pak vypukne hyperinflace, vy zkásnete dividendy sto milionů (což v té hyperinflaci bude tak na převčerejší rohlík) a stát z toho "zisku" bude chtít daň. Pak tu akcii prodáte za bilion a stát bude chtít daň z rozdílu prodejní a nákupní ceny (bilion minus 100tis), přestože za tu prodejní cenu si koupíte méně, než co by šlo v době nákupu koupit za tu kupní cenu, tedy reálně nemáte zisk, ale ztrátu.

Ale samozřejmě stát může intervenovat i daleko drsněji a pak si nikdo nebude moci být jist jakýmkoli majetkem, na který stát může.

Ale pokud vím, tak v Zimbabwe v době hyperinflace nahoru šly ceny akcií i u firem v bankrotu - jednoduše proto, že cokoli bylo lepší, než držet státní měnu.
Ostatně kdo nemá před očima vlčí mhu, tak to vidí i dnes. Inflační bublina na akciích, QE a nulové úroky ženou nahoru ceny i akcií firem, které nikdy nevydělaly ani dolar (přestože jsou na trhu již mnoho let) a ani nemají kredibilní plán, jak vydělávat v budoucnu. Trh je plný zombie firem, které měly dávno zbankrotovat, ale nad vodou je drží nulové úroky a úporná snaha investorů v dnešním pokřiveném prostředí najít alespoň nějaký reálný výnos. Ze stejného důvodu dnes jdou nahoru třeba italské a řecké dluhopisy - tedy dluhopisy států zralých na bankrot.

Jan Capouch|14. 7. 2019 18:16| reakce na Richard Fuld - 12. 7. 2019 13:48

Richarde, tímhle svou argumentaci zbytečně shazujete. Tvrdit, že jen účetní peníze jsou peníze je asi tak srovnatelné, jako tvrdit, že jen palné zbraně jsou jsou zbraně.

Jan Capouch|14. 7. 2019 18:14| reakce na Jan Altman - 14. 7. 2019 16:06

Jak je to vlastně s akciemi v hyperinflančním prostředí? Respektive za měnové reformy typu goldmark-papiermark-rentenmark ,jako v poválečném Německu?
Když si někdo koupil v roce 1939 akcie denominované v říšských markách, čím a jak dostal zaplaceno v roce 1949 (pokud firma samozřejmě pořád existovala)?

Jan Capouch|14. 7. 2019 18:02| reakce na Richard Fuld - 12. 7. 2019 14:03

Inflační cíl 2%. Níkoli 0. Jak to nazvat jinak, než inflační měna?

Jan Altman|14. 7. 2019 16:06| reakce na Josef Fraj - 14. 7. 2019 06:44

Ano.

Na jedné straně odvážné experimenty zavádějí teritoriální monopolisté (národní centrální banky): QE, záporné úroky, ... (a o dalších se uvažuje, např. o vrtulníkových penězích, kazivých penězích, rušení hotovosti, ...).

Na druhé straně zde již deset let máme (slibně se rozvíjející) novinku: kryptoměny. Nezávislé, decentralizované, více či méně anonymní, permissionless, necenzurovatelné, s předem jasným emisním plánem.

A do třetice: přichází korporátní (privátní) měny. Jako první Libra, ale pokud se ukáže, že to byl od FB (a dalších členů konsorcia) dobrý tah, přidají se další - zejména konkurenti FB jako Google, Apple, Amazon... A nově příchozí přijdou s výhodnější konkurenční službou, aby si ukrojily podíl na již obsazeném trhu.

A vlastně jako čtvrtý fenomén je možné zmínit zlato, jehož cena i popularita opět roste, mnohé centrální banky zvyšují zlaté rezervy, atd... Vzhledem k objemu retailových prodejů Au a Ag mincí je zjevně rozšíření této alternativní měny mezi lidmi velmi vysoké. Plus tedy pokud kryptoměny a korporátní měny zlomí monopol státu, bude možné oprášit myšlenku e-gold, tedy ve zlatě vedených účtů a digitálních transakcí. Stát již nebude mít sílu a vlastně ani důvod (protože když tu budou kryptoměny a korporátní měny, tak stát o monopol tak jako tak přišel) proti nějakému novodobému e-goldu zasahovat.

Zcela jistě stojíme na prahu revoluce a bude velmi zajímavé to sledovat. Netušíme, kdo bude vítězem. Ale obětí prakticky jistě budou státní měny a jejich doposud monopolní vydavatelé. V pro ně lepším případě jen ztratí monopol a budou nezvykle muset čelit konkurenci (což zásadně omezí prostor pro experimenty a snižování kupní síly měn). V pro ně horším případě je konkurence časem zcela vytěsní. Držitelé fiat měn spláčou nad výdělkem, držitelé státních (ale i korporátních - jsou-li denominované ve fiatu) dluhopisů také. Stát přijde o měnový monopol - na kterém je ale existenčně závislý daleko více, než si lidé uvědomují. Vzteklé prskání Juldů Fuldů na tom nic nezmění. Stát alespoň z části přijde o možnost provádět monetární (ale i fiskální!) politiku.

Zatím samozřejmě nikdo přesně neví, jak tato revoluční přeměna skončí:
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4173993/voxeu-optimalni-menove-oblasti-a-monetarni-system-v-dobe-digitalnich-men.html

Kdo není schopen tipnout vítěznou měnu (já osobně vsázím převážně, avšak ne výhradně, na bitcoin), má solidní šanci přenést své úspory do porevoluční doby třeba prostřednictvím zlata. Akciím a nemovitostem tolik nevěřím - a to proto, že v průběhu té revoluční změny stát bude pociťovat silný nedostatek financí (tak, jak ta revoluce bude podvazovat schopnost státu financovat se dluhem a daněmi) a proto se bude snažit veškerý majetek, o kterém má přehled a evidenci, danit. Pokud státní měny půjdou do kytek, je klidně možné, že stát bude požadovat majetkové daně v měnách, které si nějakou kupní sílu zachovaly. Tedy je například klidně možné, že při pádivé inflaci koruny bude stát vyžadovat stále vyšší daně z nemovitostí a to navíc v tvrdé měně (Libra, zlato, bitcoin, ...) - tedy klasické vyděračské výpalné: "Vláda potřebuje peníze, za které lze například dovézt ropu. Koruna již takovou měnou není. Takže za byt 4+1 v Praze chceme daň ve výši 1000 fejzbukových liber ročně. Kdo nezaplatí, tomu nemovitost sebereme a uděláme z ní ubytovnu pro státní úředníky, nebo ji prodáme - vydražíme za bitcoiny".

Jan Altman|14. 7. 2019 13:29| reakce na Jan Capouch - 11. 7. 2019 14:05

V podstatě ano.
Kdyby FB chtěl, může klientům vyplácet určitý bonus:
1) Podíl na výnosu z aktiv držených v krycím koši
2) Podíl z transakčních poplatků (předpokládám, že FB bude vybírat poplatky od obchodníků, tak jako banky, Visa a EcMc, i když nižší)

Pokud s tímto nepřijde FB, určitě s tím přijdou jeho konkurenti (Google, Amazon, Apple, Microsoft, ...), kteří na trh se svou vlastní korporátní měnou přijdou později a budou tak muset klientům nabídnout něco navíc, aby měli důvod přejít od Libry k nim.

Každopádně národní měny jsou relikt předglobalizační éry. Svět si ale globalizací již prošel a nyní prochází "internetizací" (nejlukrativnější byznys s nejvyšší přidanou hodnotou se přesouvá na bezhraniční internet neznající jurisdikcí, je to čtvrtý revoluční předěl v řadě zemědělství-průmysl-služby-int ernet).

Pokud by politici nechtěli se svými národními měnami skončit v propadlišti dějin, zbývá jim poslední pokus: nějak oživit SDR Mezinárodního měnového fondu, do koše přidat zlato (a možná bitcoin - jako určité kotvy), zpřístupnit SDR běžným firmám a lidem (rychlé a levné globální transakce), udělat z SDR peer-to-peer decentralizovanou měnu tak, aby i křovákovi z Kalahari stačilo do svého 10 let starého čínského smartfounu stáhnout free appku-peněženku (on nemá nejen kartu a bankovní účet, ale ani doklady totožnosti). Pokud by MMF s něčím takovým přišel rychle a pokud by to zvládl udělat fakt funkční, pak by měl šanci. Ale pochybuju, že je zkostnatělý byrokratický aparát něčeho takového schopný. Spíš se politici a byrokrati ty své překonané fiat měny budou snažit bránit, budou popírat realitu a vývoj jak dlouho to jen půjde.

Jan Altman|14. 7. 2019 13:16| reakce na Jan Capouch - 13. 7. 2019 21:33

Ano. Respektive Facebook (a další členové konsorcia) budou tu Libru "zneužívat" a dojit do té míry, jakou jim dovolí klienti a konkurence (bitcoin, dolar, zlato, budoucí korporátní měny Googlu, Applu, Amazonu, ...).

Jak už jsem psal: podle mne se nyní Facebook snaží uchlácholit představitele režimu tím, že v krycím koši budou režimní papírky (dolary, eura, dluhopisy EU a USA). Až (pokud) se Libra rozšíří, zavede, zapustí kořeny v ekonomice a myslích lidí, tak Facebook pravděpodobně přistoupí ke změnám a to i ve struktuře krycího koše. Už se nebude muset tolik dívat na zájmy eráru, ale bude upřednostňovat zájmy svoje (do koše se dostanou akcie a korporátní dluhopisy Facebooku a dalších členů konsorcia) a zájmy svých klientů (může do krycího koše přibrat zlato, bitcoin, ...), zejména pokud se svými měnami přijdou i konkurenti FB (Apple, Google, Amazon, Microsoft, ...), kteří budou muset (jako ti, co na trh přišli později) klienty něčím zaujmout a nalákat (hádám, že jim dají část výnosů z aktiv v krycím koši - jako úrok či dividendu). A FB na toto bude muset reagovat.
Stejně tak všechny korporátní měny budou časem muset reagovat na změny ve státní monetární (záporné úroky, kazivé peníze, vrtulníkové peníze, gigaQE, omezování hotovosti, kapitálové kontroly) a fiskální (růst dluhu nad udržitelnou úroveň, demografická katastrofa, ...) politice - protože lidé v takové situaci budou požadovat měnu se stabilní kupní silou, tedy měnu odpoutanou od státního fiatu a státních dluhopisů.

Jan Altman|14. 7. 2019 13:04| reakce na Josef Fraj - 14. 7. 2019 12:12

Souhlas.

"žiju v domění, že jsou evidovány všechny transakce od počátku, což je jistá slabina. Jiná věc je, že můžete mít anonymní peněženku, aspoň doufám."

Samozřejmě. Peněženka je opensource. Nikdo po vás kvůli jejímu zřízení nechce občanku :-) Dále to ale je jen na uživateli, jak moc dbá na svoje soukromí, jak moc je paranoidní. Dnes již ale je běžné, že peněženka zcela automaticky pro každou transakci vygeneruje jiné "číslo účtu" (přijímací adresu). Takže když vám bude 20 lidí platit (třeba proto, že načerno pronajímáte 20 bytů) a každému nájemníkovi dáte jinou adresu, na kterou peníze posílá, tak pak jeden nájemník samozřejmě nevidí, že vám platí 19 dalších (kdežto když všem dáte stejnou adresu, tak samozřejmě v blockchainu uvidí, že na ni přichází i další platby).
Dále samozřejmě není od věci při práci s peněženkou používat VPN, nebo raději TOR.
Dále jsou zde různé mixéry a anonymizační služby.
Nad bitcoinem vznikají nadstavby na zcela anonymní transakce.
Atd...

Viz třeba kapitola o CoinJoin zde:
https://www.alza.cz/bip-technologicka-vylepseni-bitcoinu

Jan Altman|14. 7. 2019 12:56| reakce na Luděk Zdražil - 14. 7. 2019 07:54

Volatilita bitcoinu je dána tím, že to je nová věc, která teprve hledá svou cenu (a zároveň roste jeho akceptace, povědomí o něm).
Asi by bylo hezké, kdyby den po uvedení bitcoinu "vznikl" kurz 1BTC = 1milUSD a ten se pak držel stabilně. Ale je to naprosto nereálné. Realita je taková, že adopce a akceptace bitcoinu bude probíhat na pozadí mánií a praskání bublin. Nicméně ta volatilita bude klesat (resp. již klesá) a samozřejmě až se jednou bude bitcoin používat běžně, běžně se v něm bude účtovat, vyjadřovat ceny, uzavírat v něm smlouvy, atd... pak volatilita nutně klesne. Ale to je ještě daleko - zkuste si odhadnout, jaká by asi tak měla být cena Škody Superb, bytu či bochníku chleba v bitcoinech v situaci, kdy je bitcoin v celosvětové populaci rozšířen a široce akceptován (s tím, že jich nikdy nebude více, než 21 milionů na všechny obyvatele světa, na všechny transakce a ceny světa - plus nikoli nevýznamná část bitcoinové zásoby je již definitivně ztracena a nikdy se již do oběhu nedostane).

Kdyby dnes někdo přišel s tím, že se jako uchovatel hodnoty a jako bankovní rezerva přestane používat zlato a místo toho se rezervy a úspory budou celosvětově držet v titanu, tak by také cena titanu nenašla svůj stabilní kurz rychle, ale adopce by také pokračovala v přískocích a cyklech, jako u bitcoinu.

Jan Altman|14. 7. 2019 12:47| reakce na Josef Fraj - 14. 7. 2019 12:12

https://kryptomagazin.sk/ceo-coinbase-budu-nas-ignorovat-potom-sa-nam-budu-smiat-bojovat-s-nami-a-nakoniec-vyhrame/

Josef Fraj|14. 7. 2019 12:12| reakce na Luděk Zdražil - 14. 7. 2019 07:54

Pár poznámek:

>>> "Kryptoměny, ze své podstaty, evidenci neumožňují, ...."

Nejsem odborník na BTC, ale žiju v domění, že jsou evidovány všechny transakce od počátku, což je jistá slabina. Jiná věc je, že můžete mít anonymní peněženku, aspoň doufám.

>>> "existence státu a existence firem či občanů je z ekonomického hlediska vztah "účetních jednotek" a z nich odvozených daní resp. státních rozpočtů a pod..
...
současně s šířením kryptoměny musíme logicky souběžně připustit a požadovat destrukci role státu a to ve všech jeho rolích (nejen účetních), jako systémovým důsledkem. "

Primárně jde o vztah státu (vládnoucích elit a jimi ovládaných institucí) jako monopolu na legální násilí na jedné straně a občanů a podnikatelů (s výjimkou největších hráčů jako jsou banky a oligarchové), jako obětí toho násilí na druhé straně. Občané jsou fakticky daňoví nevolníci možná v ještě větší míře než tomu bylo před zrušením nevolnictví Josefem II, byť forma nevolnictví je jiná. Stát je primárně nástroj vládnoucích elit na ovládání občanů a na odsávání občany vytvořeného bohatství do kapes vládnoucích elit. To, že stát poskytuje občanům jisté, většinou nevyžádané a téměř vždy nekvalitní služby, je až sekundární úloha, sloužící k pacifikaci občanů a odvedení pozornosti od primárního cíle.

V posledních desetiletích dochází ke několika jevům:

1. Vládoucím elitám po desetiletích uplácení občanů nejrůznějšími dávkami došly peníze (Nemohu zde necitovat Margaret Thaterovou: "Socialismus funguje jen do té doby, než vám dojdou penize jiných lidí"). Došly jim paradoxně i přes to, že si je mohou libovolně vyrábět z ničeho. Autodestrukční systém fiat money dospěl do závěrečného stádia, kdy jediným důsledkem je kolaps

2. Vládoucí elity po dekádách poklidného žití ztratily ostražitost a obranné reflexy a postupně zdegenerovaly. Uniklo jim, že systém fiat money končí a že se objevují technologie umožňující finanční secesi od státu.

3. Vznikly už zmíněné technické prostředky úniku ze státních monopolů.

Tyto jevy nabízejí řadu možných scénářů, ale to zase někdy jindy. Je ale celkem zjevné, že stát už vyčerpal svoje možnosti od absolutní monarchie po vládu všeholidu a dříve nebo později musí přijít něco jiného.

>>> "Pak je zde pro mne technická otázka. Hodnota BTC je navíc vyjádřena fiat měnou, tj např. dolarem (paradoxně). Pokud bychom připustili koncepční odpoutání kryptoměny od měřitelné veličiny typu dolar, pak hodnotu 1 BTC budeme poměřovat pouze jeho směnitelností za zboží XY, pakliže zároveň BTC vykazuje z principu takovou volatilitu ? A jak budou vypadat investiční či dlouhodobé kontrakty v jejich dlouhodobém a nákladovém vyjádření. "

To je hodně zajímavá otázka. Řekl bych, že s rostoucím podílem komoditních (tedy nespekulativních neměnových) transakcí bude volatilita klesat, což nakonec učiní spekulace nezajímavé. BTC by potom mohlo fungovat podobně jako zlato. Teoreticky i lépe protože nebude hrozit těžba nebo inflace jako ta dovezená z Ameriky (myslím tím indiánské zlato a stříbro v 16. století).

Luděk Zdražil|14. 7. 2019 07:54| reakce na Josef Fraj - 14. 7. 2019 06:44

Nelze než souhlasit.

Zkusme domyslet - existence státu a existence firem či občanů je z ekonomického hlediska vztah "účetních jednotek" a z nich odvozených daní resp. státních rozpočtů a pod.. Takový vztah, má-li existovat, musí být evidován. Kryptoměny, ze své podstaty, evidenci neumožňují, tudíž zavedení kryptoměn narušuje dlouhodobě existující "účetní" koncept.

Jistěže zastánci kryptoměn mohou prohlásit účetní koncept za nežádoucí a nikoli nezbytný (může být). Pak ovšem současně s šířením kryptoměny musíme logicky souběžně připustit a požadovat destrukci role státu a to ve všech jeho rolích (nejen účetních), jako systémovým důsledkem.

Není divu, že kryptoměny vznikly. Účetní jednotka "stát" má však v rukou dvě silné zbraně - voliče, tam kde existuje demokracie, resp. nevolníky, tam kde existuje autoritativní stát a legislativu. Nevolníci mají nulovou moc věci ovlivnit a na manipulovatelné voliče bych také nevsadil.

Pak je zde pro mne technická otázka. Hodnota BTC je navíc vyjádřena fiat měnou, tj např. dolarem (paradoxně). Pokud bychom připustili koncepční odpoutání kryptoměny od měřitelné veličiny typu dolar, pak hodnotu 1 BTC budeme poměřovat pouze jeho směnitelností za zboží XY, pakliže zároveň BTC vykazuje z principu takovou volatilitu ? A jak budou vypadat investiční či dlouhodobé kontrakty v jejich dlouhodobém a nákladovém vyjádření.

Ano, žijeme v zajímavé době.

Josef Fraj|14. 7. 2019 06:44

Vypadá to, že žijeme v zajímavé době. Problémem ekonomie jako vědy je, že nemůže experimentovat jako třeba chemie nicméně to, co probíhá v posledních letech by se dalo nazvat "měnovými experimenty". S tím, jak se objevují technické prostředky, umožňující únik z pasti státního měnového monopolu, jsou hledány i cesty jak toho reálně dosáhnout. Počítám, že se ještě budou dít věci. Například lze očekávat střet státu s kryptoměnou, který může být docela divoký. Dalším jevem zřejmě budou pokusy využít situace zavedením pseudokryptoměn. Každý není idealista jako Satoshi, kterému zřejmě šlo opravdu o nabídnutí nástroje pro odpoutání se od státního stroje na krádež. Takový Cukrouš to pojal jako příležitost vydělat další balík na fejsbukových závislácích a tak podobně. Nevím jestli někdy v historii řekněme do průmyslové revoluce došlo k takovým spontánní pokusům o změnu základních ekonomických/finančních/měnový chinstitucí.