Diskuze: Chce to šéfovou!

Jiří Novotný|12. 7. 2019 22:58

V EU se blýská na lepší časy. Andrej Babiš jako špičkový manažer vybral na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Budeme si přát aby EU nenásledovala osud německých ponorek, letadel a vrtulníků o které Ursula pár let pečovala. Má to své plusy. Ursula se dobře obléká (obě boty stejné) a netrápí ji tak často houser jako Jean-Clauda.

Gabriel Pleska|4. 7. 2019 02:04| reakce na Martin Risik - 27. 6. 2019 19:07

Jak si kdo doma vaří a co jí, po tom taky nikomu nic není a je to problém té které domácnosti a nikoho jiného. Přesto je úplně v pořádku, že vznikají kuchařské knihy, že vznikají knihy, které lidem radí, jak jíst zdravěji nebo líp nebo stylověji nebo cokoli. A taky je úplně v pořádku, když se pak napíše o tom, jak je řekněme taková kuchařka udělaná a jestli se pokrmy podle ní vařené dají jíst.

Igor Nemec|28. 6. 2019 19:51

Skutečně je dobrý příklad kvalitního vůdce Angela Merkelova :-)???

Jaroslav B. Kořínek|28. 6. 2019 12:23

>Lidské sebevědomí – především, když je přehnané – totiž zkresluje realitu. V roce 2018 si například 79 procent Američanů a 68 procent Američanek myslelo, že řídí líp než průměrný řidič, i když je to samozřejmě statisticky nemožné
Tzn. i kdyby se nakrásně do velení firem umístily/dostaly ženy, nadpoloviční většina z nich se pořád bude považovat za mistry světa. Jak je dále řečeno, jen by se vyměnily špatní šéfové za špatné šéfky. Pak nevidím smysl ve výměně, pokud tedy autor nechce tlačit dělohou obdařené Homo sapiens z důvodu "prostě proto." Takže ne, "nechce to šéfovou". Chce to lepší výběr a screening při výběru na vedoucí pozice k vyfiltrování těch lepších 20 - 30% bez ohledu na to, jestli mají reprodukční orgány uvnitř či vně.

Vzato kolem a kolem je tak Premuzicova rada radou knížecí a kniha tudíž bezsmyslnou.

Gabriel Pleska|28. 6. 2019 11:14| reakce na Jan Capouch - 28. 6. 2019 10:26

Nevím, můžete pátrat sám.

Jan Capouch|28. 6. 2019 10:26| reakce na Gabriel Pleska - 27. 6. 2019 17:51

Jso ty firmy tak velké, aby stálo za to v nich provozovat personální politiku?

Michal Mrozek|28. 6. 2019 09:49| reakce na Gabriel Pleska - 27. 6. 2019 10:32

Máte jistě pravdu. Pán je pozván jako konzultant a konkrétní firma má o to zájem, zaplatí mu za to, všechno je v pořádku. Tak to má být. A pokud pan uznal za vhodné sepsat to do knížky a dát k dispozici čtenářům, i to je naprosto OK.

Otázka je ale postavena ještě o level výše: Žena jde dělat kariéru a v naprosté většině případů se tím vzdává mateřství, popřípadě jej velmi silně dává do ústraní. To rozhodnutí je klíčové - buď kariéra (včetně zvýšeného úsilí, přesčasů...) nebo děti. A tím nemyslím pouze přivést na svět dítě, ale starat se o ně, vychovat je a věnovat mu čas. Pokud uvažuji střízlivě, tak 10 let je reálná doba pro výchovu, a to odhlížím od skutečnosti, že sociální dozrání jedince je jakžtakž stabilní až po pubertě. Naproti tomu, muž nemá takovou možnost vybrat si mateřství. Respektive může (může jít třeba na mateřskou dovolenou), ale nemá k tomu základní předpoklady a vlohy. Proto o tom ani chlapi nějak moc neuvažují. A už vůbec neřeší, pokud je dítě jen trochu starší, a umí se o sebe postarat, prostě mu nevěnuje tolik pozornosti, jako žena. To je vrozená záležitost pro ženy.

Nakonec jsem tímto chtěl jen podotknout, že nezastupitelná role ženy jako matky je z mého pohledu v dnešní společnosti podceňována. Je této věci věnována nějaká kapitola v té knize?

Gabriel Pleska|27. 6. 2019 22:21| reakce na Boris Otokar Hodlak - 27. 6. 2019 20:32

tož... to jak si to kdo udělá.

Boris Otokar Hodlak|27. 6. 2019 20:32| reakce na Gabriel Pleska - 27. 6. 2019 16:03

nyní ejčárosoba

Martin Risik|27. 6. 2019 19:07

“Na vedoucích pozicích ve firmách je míň žen než mužů. Tomas Chamorro-Premuzic tvrdí, že je to problém. Problém těch firem.”

Presne tak, je to problém tých firiem a nikoho iného. Tam mohol ten článok skončiť...

Petr Bárta|27. 6. 2019 18:11| reakce na Jan Capouch - 27. 6. 2019 16:57

Jan Amos|27. 6. 2019 18:07

Trochu v článku postrádám úvahu nad tím, že pro firmy z různých oblastí podnikání jsou výrazně odlišné požadavky na osobu vedoucího.

Zjednodušeně řečeno, pokud požadujete riskování a jistou míru profesionálního fanatismu, pak jsem přesvědčený, že ženy neobstojí. Kde má převažovat kooperace a preciznost , pak jsou patrně ženy vhodnější kandidátky.

Může to být stereotyp v nahlížení, ale právě stereotyp a očekávatelnost reakce druhého bývají nezbytné pro fungování kolektivů.

Zajímavě o problému výběru zaměstnanců, kdy negativní vlastnosti (podvádění, lhaní) jsou nejen tolerované, ale přímo požadované předpoklady, píše Petr Houdek.

http://houdekpetr.blogspot.com/2019/06/podvod-odmena.html

Gabriel Pleska|27. 6. 2019 17:51| reakce na Jan Capouch - 27. 6. 2019 16:57

Počítají se jen firmy, co dělají ingoty, židle a žárovky? Firmy má dvě, ale nic hmotného neprodukují, jsou zas jen „poraděnkovské“. Ale vlastní peníze v nich asi má.

Jan Capouch|27. 6. 2019 16:57

Napsáno to není zle, ale stejně by tenhle poraděnko byl dúvěryhodnější, kdyby sám řídil firmu a své návrhy aplikoval v praxi, riskuje svoje peníze...
Jeden citát z mého oblíbeného článku: "je obzvláště pozoruhodné, jak muži, kteří nikdy nevykazovali schopnost vydělat nebo zvýšit jmění pro sebe, překypovali plány na to, jak vytvořit a zvýšit bohatství celé země."
Neboli, kdo něco umí, ten to dělá, kdo neumí, ten učí.

Gabriel Pleska|27. 6. 2019 16:03| reakce na Martin Brezina - 27. 6. 2019 15:58

Já jsem ze staré školy, která respektuje generické maskulinum. Když říkám ejčáristy, myslím i ejčáristky. Možná v tom měl být nějaký špílec, ale to jsem nedokázal pochopit.

Martin Brezina|27. 6. 2019 15:58| reakce na Gabriel Pleska - 27. 6. 2019 10:32

"opravník oblíbených omylů jak pro ejčáristy"

Jen bych špitnul, že na to sice nemám data, ale čistě z mé zkušenosti, je většina ejčáristů, alespoň u nás, ženského pohlaví.

Gabriel Pleska|27. 6. 2019 12:31| reakce na Boris Otokar Hodlak - 27. 6. 2019 09:44

Míša.

Gabriel Pleska|27. 6. 2019 10:32| reakce na Michal Mrozek - 27. 6. 2019 08:10

Ten člověk se do toho montuje, protože mu za to ty firmy platí. A zřejmě mu platí, protože má výsledky. (Nebo je o nich umí přesvědčit. K čemuž ostatně taky může sloužit tahle kniha.) A jinak – stačilo by říct, že každá firma je svého štěstí strůjcem, ale proč neupozornit na knížku, která zkouší napovědět, jak si to štěstí strojit líp? A zároveň může sloužit jako opravník oblíbených omylů jak pro ejčáristy, tak pro ty, co v touze po rovnosti vymýšlejí kvóty a podobné nástroje.

Boris Otokar Hodlak|27. 6. 2019 09:44

Připomeňte mi: jak se jmenuje šéfredaktorka Finmagu?

Josef Fraj|27. 6. 2019 09:17| reakce na Michal Mrozek - 27. 6. 2019 08:10

Souhlas.
Beru tu knihu, alespoň soudě podle recenze, jako PR pro byznys jejího autora.

Michal Mrozek|27. 6. 2019 08:10

Úplně by postačilo říct, že každá firma svého štěstí strůjcem. Proč se musí někdo zvenčí montovat do toho, jak která firma funguje? Jistě by leckterá mohla fungovat líp, když by některé muže nahradily ženy. Pokud chtějí ženy budovat kariéru, tak mají zelenou. Ať si také ale uvědomí, že mateřství je něco, co muž nikdy budovat nemůže. Je to pro ně výsada a nezastupitelná role. Nejsem sexista, ale Pán Bůh jistě je. :)