Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Urzův Anarchokapitalismus je lhostejný k člověku i faktům

10. 5. 2018
 53 190
149 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Tenhle článek mi připadá tak špatný, že jsem se ho rozhodl uceleně zkritizovat.

"Jeden jsem napsal jako člověk, který je na politickém kompasu vlevo dole a na podzim volil Bohuslava Sobotku. U druhého jsem si vzpomněl, že jsem ve dvaceti býval libertariánem a snil o co nejmenším státě –"

Autor libertariánství asi nikdy nepochopil, spíš se jenom nechal na okamžik okouzlit bez toho, že by ho chápal. Kdyby mu skutečně rozuměl, neumím si představit, jak se z libertariána stane levičák.

"Z tohohle pohledu mi přijde děsivý požadavek na co největší blaho co nejvíce lidí – implikuje, že někdo to blaho odsere."

Úsilí o blaho pro co možná největší užitek pro co možná největší počet lidí vychází z poznání, že jedna věc nemůže patřit více lidem, respektive že je v zájmu všech, aby některé statky patřili výhradně jednomu jedinci a některé jiné statky patřily jinému jedinci. Viz Tragédie obecní pastviny.

"Sám bych proto v takové losovačce upřednostnil společnost, která zaručuje lidskou důstojnost každému. Do toho patří právo na svobodu svědomí a slova, základní materiální zabezpečení a tak dále. Vím, že se ten ideál z principu nedá naplnit beze zbytku, ale dokonalé je nepřítelem dobrého."

Co se týče lidské důstojnosti, je to pouhý pocit a je tedy z principu individuální. Mě osobně například přímo uráží ten fakt, že se musím nechat státem okrádat. Zdaňování mé práce státem mě přede mnou samým neskutečně ponižuje, navíc když mi stát říká, že nemám dostatek schopností se o sebe postarat a že jsem lhostejný k ostatním. Dá se říct, že stát uráží moji lidskou důstojnost. V mých očích je navíc pomoc druhým důstojná jenom v případě, že jde o pomoc dobrovolnou. Jedině dobrovolná charita je projevem společenské integrity, soucitu a mravní síly. Za stav plný lidské důstojnosti nepovažuji situaci, kdy nás stát donutil financovat kohokoliv, koho si stát usmyslel. A také mě osobně uráží uvažování o lidské důstojnosti jako o tabulkové hodnotě. Není možné ho přepočítávat na peníze a už vůbec mi nepřipadá správné ten výpočet vnucovat všem bez rozdílu.

"Svoji utopii Urza staví na právech negativních (těch, která vám nesmí násilně upřít). Stručně na principu neagrese:"

Autor sám píše o několik řádků výše, že "Urza sice neslibuje, „že odstraněním násilných vlád se vyřeší všechny problémy světa: jen že jich ubude", jinými slovy Urza prý neslibuje dokonalý svět nebo-li neslibuje utopii. Označení Urzova utopie je tedy zjevně dost neférové a odporující si s předchozí pasáží textu.

"Věřím, že je požadavek důstojnosti pro všechny nadřazený požadavku na neomezené nakládání s vlastním majetkem prostě proto, že právo vlastnit majetek je jen podkategorií důstojného života. Když vám všechno vezmou a zavřou do koncentráku, je to špatné právě proto, že vás tím zbaví lidské důstojnosti. Když vám na druhou stranu zdaní vyšší příjmy vyšší sazbou daně, důstojný, dokonce i blahobytný život můžete vést pořád – ale s vámi taky další lidé."

Viz moje předpředchozí námitka. Autor zde kalkuluje s představou, že každý z nás si váží peněz stejně a že každý z nás trvá na materiálním dostatku (lidské důstojnosti) i za cenu zneužívání ostatních. Důstojný život také může pro někoho znamenat možnost nenechat se okrádat a být prostě sobec. Potom takové jednání bude jeho lidská důstojnost (byť v očích socialisty špatná).

"Zkrátka: i kdybychom dali Urzovi za pravdu v tom, že daně jsou krádež,"

Autor by měl vysvětlit, proč daně krádeží nejsou.

"pořád jsou na světě horší věci než krádež."

No samozřejmě že existují i horší věci, než je krádež. Třeba taková vodíková puma nad střechou je mnohem horší, než ukradnutá střešní taška. To ale neznamená, že nemá smysl se krádežím bránit.

"Přerozdělování se jim snaží předcházet."

Autor by měl vysvětlit, jak přesně se sociální stát snaží předcházet krádežím. Pokud je to myšleno tak, jak odhaduji, že je to myšleno, tak tedy že chudí nebo nemocní, invalidé atp by museli krást, kdyby nedostali sociální dávku. Tohle samozřejmě předpokládá, že příjem se nedá získat jinak, než státní sociální dávkou, což vyvrací jakýkoliv příklad dobrovolné charity.

"Na tuhle otázku Anarchokapitalismus neodpovídá. Přesněji: Urza na mnoha místech s nadšením pěje o efektivitě soukromých charit. Pokud jste četli Olivera Twista, asi vás příklady z viktoriánské Anglie spíš vystraší, než přesvědčí."

Twista jsem nečetl, ale tato zmínka mi připadá jako emocionální manipulace.

"Podstatné je ale něco jiného: charita může pomoci jen svéprávným lidem, kteří se rozhodnou požádat o pomoc."

K tomu nevidím jediný důvod. Je možné dobrovolně pomáhat i nesvéprávným.

"Dopředu jsem si vypsal každodenní problémy nějak související s nesvéprávností, které dnes podle mě slušně (i když ne dokonale) řeší „státní násilí“ – a zajímalo mě, jak si s nimi poradí anarchokapitalismus:

Rodiče týrají své děti."

Z principu sebevlastnictví vyplývá, že dítě může v krajním případě opustit svoje rodiče. Mnozí z nás v průběhu svého dětství opustili svoje rodiče a někteří z nás také poznali, že jim stát nijak nepomohl a naopak celou situaci komplikoval, například tím, že jim zakázal legálně pracovat, protože jsou prý ve 14 letech na práci příliš mladí. Obvyklá výmluva, že stát dítěti zaručuje jisté pohodlí mi připadá přinejmenším dost naivní.

"Rodiče znemožňují svým dětem chodit do školy. (Dnes někteří nemají na jízdenky, v anarchokapitalismu by nemuseli mít na školné.)"

Viz odpověď výše. Navíc tvzení, že školné platí stát je dost zjednodušující. Student nepotřebuje jenom kantora a přednáškovou síň, ale potřebuje také ubytování, stravu a studijní materiály. Když se jeden z mých příbuzných soudil s rodiči o výživné, bylo rozhodnuto, že se bude muset živit sám bez ohledu na životní úroveň rodičů. Tomu se říká vynucování vyživovací povinosti v praxi.

"Narušený člověk ohrožuje svoje okolí, psychiatrickou léčbu odmítá."

Takový člověk bude velmi rychle požádán o nápravu škod a pokud se dotyčný nebude snažit odškodňovat, velmi rychle dojde k jeho uvěznění, neboť zdaleka ne všichni budou trvat na finančním odškodnění.

"Podvodníci oberou o majetek senilního seniora."

Pachatel bude donucen uhradit škodu nebo bude uvězněn. Pokud se autor snaží naznačit, že senior sám nebude schopen se ozvat, nevidím důvod, proč by měl být schopen se ozvat v případě, kdy existuje stát. Rozdíl je jen ve vykonavateli práv seniora.

"Chovatel týrá zvířata."

Schopnost státního soudu potrestat pachatele je v tomto případě velmi diskutabilní i za současné situace, jak dokládá vágní pasáž ze zákoníku, Cituji § 302 Trestního zákoníku:

"Týrání zvířat
(1) Kdo týrá zvíře
a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
b) surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,"

V anarchokapitalismu bude vždy záležet na soudním precedensu, tedy předchozí poptávce po takovém rozhodnutí. Urza navíc netvrdí, že by se soudy musely vždy bez vyjímky držet principů NAPu.

"Má to dva háčky. Za prvé, jiné děti než „opravdu schopné“ by prostě měly smůlu. (Těžko říct, jak rozlišit dítě neschopné a zanedbané, navíc když i dočasný pobyt v nuzném prostředí snižuje výsledky inteligenčních testů, ale to už vem čert.) Druhý háček: v čem přesně se systém vyučím tě, a ty pro mě budeš pracovat a nebudeš moct odejít liší od otroctví?"

Liší se to dost zásadně, konkrétně v dobrovolnosti. Pokud se školou dobrovolně uzavřu dohodu, tak škola má právo trvat na plnění takového závazku. Není to stejné, jako uvrhnout někoho do otroctví.

"2. Jak by systém bránil tyranii bohatých nad bezzemky?"

Autor zde podsouvá myšlenku, že žijeme ve feudálním systému, kdy člověk nemůže vlastnit kus půdy, či majetku. Kdokoliv si může vydělat a pozemek si koupit.

"Jsou to vlastně dvě otázky v jedné. Jak by se v anarchokapitalismu přerozdělovalo bohatství? Inu: tržně. V praxi to znamená na jedné straně třídu, která je materiálně zajištěná na několik generací dopředu, aniž musela inovovat nebo pracovat – na druhé straně třídu, která vstupuje do života s dluhem za uspokojení základních existenčních potřeb, jako je bydlení, jídlo, vzdělání, popelnice."

Sám pocházím se skrovných poměrů, ale to že bych sám vstupoval do života s dluhem jsem si nevšiml. Naopak, jakmile jsem začal vydělávat, náš silně sociální stát mi jenom házel klacky pod nohy a tím, že mi většinu výdělku sebere, mi bohatnutí komplikuje.

"Píšu „v praxi znamená“, protože to bohužel neplatí jen v anarchokapitalistické dystopii, ale v realitě prakticky všech dnešních společností. Jen je důvod čekat, že by se nůžky ještě víc rozevřely, ostatně devatenácté století už tu jednou padlo."

Pokud si zmíněná bohatá třída zajistila svoje bohatství na volném trhu, potom v nepoměru bohatství nevidím problém. Pokud by ovšem bohatí a vlivní lidé zneužívali současný státní systém k donucování ostatních, tak jak se to děje dnes, tak v tom problém vidím. Problémem není bohatství samotné, problém je, když existuje možnost donutit ty ostatní bez jejich přičinění, tedy když existuje stát. To, že se rozevírají nůžky je přirozené, úplně stejně přirozené jako to, že někdo je od přírody spíše lenivý a někdo je workoholik.

"Zároveň v knize nebere do úvahy, že by do startu anarchokapitalismu měli výrazně lepší pozici ti, kteří tyli ze státu – děti solárních baronů by kvůli školnému ledviny prodávat nemusely. Revoluce často obnášely pozemkové reformy a abolice dluhů, ne ale ta Urzova."

To, že na volném trhu má bohatý výhodu, může být pravda. Na druhou stranu se ptám, kdo udělal z pár lidí solární barony. Byli to socialisticky smýšlející politici, kteří jedněm vzali a druhým dali. Za chorálu ekologického chvalozpěvu. Pokud budeme v silném státu pokračovat, další solární baroni budou vznikat, jediný rozdíl oproti volnotržním zbohatlíkům je to, že si bohatství nevydělali spravedlivou soutěží.

"K druhé podotázce: jak by anarchokapitalismus zabránil absolutní moci prvních nad druhými? V našem světě se z trestných činů nedá vyplatit, jejich pachatelé míří do rovnostářského vězení – v Urzově světě tahle zábrana padá."

Tohle je naprosté překroucení tvrzení Urzy. Urza nikomu nechce zakazovat uvěznit pachatele, jenom tvrdí, že takový způsob trestu by nejpíš nebyl tím nejpoužívanějším. Jinými slovy poškozený (případě pozůstalí) si vybírá způsob trestu.

"Jak by se v něm spravedlnost vypořádala třeba se znásilněním? Napoví tato pasáž:
Zajímavější situace nastává v momentě, kdy někdo poškodí zdraví jiného člověka. V takovém případě si může buď říci o standardní odškodné, nebo může z touhy po pomstě chtít agresorovi ublížit, ale je tu ještě další možnost: Oběť si může vybrat porušení agresorových práv ve stejném rozsahu, v jakém to udělal on jí, avšak cílem není ho mrzačit, nýbrž od něj chtít peníze za to, že tak neučiní, což může být více, než kolik by oběť vysoudila standardní cestou (nebo na to útočník nepřistoupí, nechá se raději poranit a oběť nedostane nic)."

Ano, správně. Autor to pochopil, tak proč se to snaží překrucovat v předchozím odstavci?

"Když vás tedy někdo znásilní, můžete mu u arbitráže dát na vybranou, že ho buď taky znásilníte, nebo vám dá peníze. Taková „spravedlnost“ ztroskotá hned na dvou asymetriích. Za prvé, pro zhrzeného přítele může být druhé kolo nedobrovolného sexu s bývalkou vítané. Za druhé, chudé tlačí do toho vzít si od bohatých násilníků peníze a nechat zločince běhat dál po světě hledat další oběť.
V souvislosti s poznámkou, že vězení dává smysl si vždycky vzpomenu na seriál Mentalista, kde se Patrick ptá dopadených vrahů, kteří zabili vraha někoho jim blízkého. Oběť většinou odpovídá, že "pomsta nic nemění na ztrátě milované osoby". Takhle bych se na to díval, že věznit pachatele je k ničemu, pokud si to nepřeje oběť.

"Vězení Urza nefandí, ačkoliv je nezavrhuje, pokud se někdo rozhodne věznit zločince třeba u sebe na dvoře:
"Něco mi říká, že mnoho takových by asi nebylo, kdyby to byly jejich peníze, jejich pozemek, jejich starost, jejich ušlý zisk. Když ale účty platí „společnost“, to se hned snáze rozhazuje v zájmu „vyššího dobra“."
Jestli si nějaké vyšší dobro nezaslouží uvozovky, tak to je držení prokázaně nebezpečných psychopatů v izolaci. (A přitom s vyšší mírou důstojnosti, než by anarchokapitalismus poskytl některým „svobodným“ lidem.)"

Autor už přece říkal, že Urza vězení nefandí, ale zároveň ho nezavrhuje. Takže ta poznámka o psychopatech je úplně zbytečná. Anebo není? Snaží se autor znovu podsouvat nutnost vězení?

"Mezi hudebními historiky je rozšířený názor, že by britské rockové vlny nebylo bez štědrého poválečného sociálního systému, který dal děckám čas na zahálku. Z nepřímé podpory těžil i chudý G. B. Shaw, který psával po veřejných knihovnách. Snad jen Vincent van Gogh byl celoživotní outsider – a taky umřel mladý, chudý, v půlce práce."

Tvrdit, že by bez státu nevznikl rock, je jako tvrdit, že by bez státu nevznikl Tradiční pochod Švédské národní gardy. No, možná že by nevznikl, ale v každém případě to není dost dobrý důvod k obhajobě okrádání produktivních. Navíc zde autor nijak neukazuje, proč by vznik rocku měl být přímo podmíněn existencí sociálního státu (A proč vlastně si to ti hudební historici myslí, samozřejmě pokud ten názor není jen čistá spekulace, což se hodí zmínit to do textu).

"Jak vidno, Urzův manifest anarchokapitalismu stojí na lhostejnosti. Na lhostejnosti k člověku a jeho důstojnosti"

Kdyby Urzu nezajímala lidská důstojnost, vůbec by se neobtěžoval sepisovat 9. kapitolu s názvem Sociální systém a opět - důstojnost člověka může být i jiná než ta, kterou uznává autor článku.
– v tomhle ohledu chce lidstvo vrátit daleko před vynález sociálního státu, před americkou a francouzskou revoluci, před středověk i starověk: až do pravěku, společnosti bez státu a trestního práva, ve kterém neomezeně vládnou silnější."

Tohle je naprostá lež už jenom z toho pohledu, že Urza dává za příklad americký "divoký západ" (tzn. 2. pol. 19. stol) nebo divoký kapitalismus ve Švédsku (2. pol. 19. stol až 1. pol. 20. stol.), což není žádný pravěk. Urza také píše o tom, že služby státu můžou být poskytovány volnotržně, což rozhodně neznamená neomezenou vládu silnějšího. Ve státě má naopak ten silnější možnost vytvářet zákony.

"A taky stojí na lhostejnosti ke všem faktům, které se Urzovi nehodí do krámu.
Autor by měl taková fakta zmínit, pokud to neudělá, jedná se o prázdné nařčení.
Historie neukazuje, že je stát špatným sluhou a pánem – ukazuje, že může být dobrým i špatným sluhou a pánem."

Tím, že autor nazve svojí spekulaci faktem, se ta spekulace faktem nestane. Já v historii naopak vidím jedno selhání státu za druhým, dvě velké celosvětové a krvavé války. Měnové reformy opakující se zhruba 30-40 let s cílem ožebračit celé generace lidí o jejich úspory, neefektivitu státu a jeho plýtvání. Ne nadarmo se říká, že jedinými životními jistotami je smrt a daně.

"Proč se bez služeb státu neobejdou ani libertariáni, kteří považují za vrcholnou svobodu tu nakládat se svým majetkem, si nad Urzovou knihou ukážeme zítra."

Už se těším, jak to zase zkritizuji odshora dolů.

Nahlásit
-
23
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Typická "Kašpárkovština". Pokud pominu úvodní odstavce tak první vážnější střet s pokusem o kritiku začíná " Z tohohle pohledu...." .Co to je "lidská důstojnost" a její definice, kdo ji zaručí? Jako ručitelem je stát? Základní materiální zabezpečení - co to je, kdo je poskytne a jak - stát? Tím, že vždy poruší práva někoho jiného? A to je opravdu jen začátek, protože pak jedeme šíleně z kopce.
Co jsou a nejsou vlastnická práva, čeho se týkají a netýkají , jejich logika je v knize dostatečně osvětlena a pak Kašpárek, dělá, že to nechápe nebo fakt už nevím.
A prosím Vás pane Kašpárku, můžete nám vyvrátit, že daně nejsou krádež? Vycházím z Vašeho tvrzení, že "i kdybychom Urzovi dali za pravdu" z čehož pro mě vyplývá, že mu nedáváte za pravdu a je to pro Vás nepravdivé tvrzení. Tak nám řekněte, co to tedy je? No dobrovolná platba to tedy není v žádném případě, to by za ni nebyly sankce.
To nám nevysvětlíte, jen manipulativně odvedete pozornost a vytvoříte strawmana, že "jsou horší věci" (což nikdo nerozporuje ale to může být také těžce subjektivní - jak co a jak pro koho) a "přerozdělení se jim snaží předcházet".
Ha ha ha a tomuhle říkáte kritika - to si z nás děláte kozy? On vlastně už jen ten "nadpis" článku je síla aneb je to přesně naopak, lhostejný člověku a faktům je jakýkoliv dnešní tzv. "demokratický" systém.

Nahlásit
-
-28
+

Diskuze

Citace - Michal Jeřábek / 12.05.2018 11:51

Rozumím tomu, co chcete říct, a myslím, že máte i v zásadě pravdu, akorát, že nám to pak trochu znemožňuje vyřešit otázku mírového soužití lidí.


A to, že anarchokapitalisté ostatním nadiktují, na co lidé mají a nemají práva, otázku mírového soužití jako nějak řeší?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Citace - Šimon Macháček / 12.05.2018 12:08

Jenže anarchokapitalismus (tedy princip neagrese) takhle nefunguje.


V tom případě jste tzv. princip neagrese ovšem nepochopil. To není žádný objektivní princip. Ve své podstatě je to jen tvrzení anarchokapitalistů, že násilí použité vůči těm, kteří jednají v rozporu s jejich pohledem na vlastnictví (a tedy svět), nepovažují za agresi. Jako takové má ten princip tedy stejnou váhu, jako když třeba demokraté prohlásí, že násilí vůči někomu, kdo porušil demokraticky odhlasovaná pravidla, nebudou považovat za agresi.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Neomezený přístup k penězům nestačí. :-) To už jsme si ale dávnou vysvětlili.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Jenže anarchokapitalismus (tedy princip neagrese) takhle nefunguje. Je to tak, že si můžeš dělat co chceš, dokud nepoškozuješ nikoho jiného. Tohle v podstatě platí i dnes s tím rozdílem, že k tomu je tady hromada omezení. Vůbec to není tak, že by agentura konala jenom ve prospěch klienta, který by chtěl šikanovat sousedy. Když si Tesco najme ochranku, tak taky nemůže čekat, že pro ni sekuriťáci budou ochotní šikanovat zákazníky, vykrádat auta atd.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-12
+

Ono je to samozřejmě mnohem komplikovanější. Pokud vám někdo skutečně ukradne program, tak si ho jít bránit můžete. Jenže vy ve skutečnosti mluvíte o zkopírování programu. Musíte napřed dokázat, že jste byl poškozen. Problém trochu je, že argumenty, pomocí kterých byste se to pokoušel dokázat, by nejspíše vedly k tomu, že by se za poškození muselo považovat i založení konkurence (a to až do té úrovně, že si třeba lépe ostříháte vlasy než váš soused).

Je to komplikované a rozhodně neříkám, že je to jednoznačně vyřešené. Rozumím tomu, co chcete říct, a myslím, že máte i v zásadě pravdu, akorát, že nám to pak trochu znemožňuje vyřešit otázku mírového soužití lidí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-18
+

Citace - Michal Jeřábek / 12.05.2018 11:10

Když si půjdete bránit vlastnictví programu, tak nevyhnutelně musíte použít sílu proti údajnému porušovateli práva, ale tím pádem se i on může bránit stejným způsobem, protože vy sám deklarujete, že je podle vás je v pořádku proti ostatním sílu použít (sám svým jednáním říkáte, že je to morální), jinak vytvoříte skupinu nadřazených lidí (tedy právo neplatí pro všechny stejně).


Podle toho, co píšete, ale takovou skupinu nadřazených lidí vytvořili právě anarchokapitalisté, když tvrdí, že je možné si silou bránit vlastnictví fyzické věci, ale není možné si silou bránit vlastnictví programu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Pokud jde nějaký kibuc znárodňovat něčí soukromé pozemky, tak on ty pozemky chce vlastnit — tudíž požaduje existenci vlastnictví. Pokud bychom ale uznali vlastnictví pouze kibucu, tak by právo neplatilo pro všechny stejně. Jestliže oni přijdou znárodňovat, tak musí použít agresi proti vlastníkům a tím pádem mohou stejnou agresi použít i ti vlastníci proti kibucu. Když si půjdete bránit vlastnictví programu, tak nevyhnutelně musíte použít sílu proti údajnému porušovateli práva, ale tím pádem se i on může bránit stejným způsobem, protože vy sám deklarujete, že je podle vás je v pořádku proti ostatním sílu použít (sám svým jednáním říkáte, že je to morální), jinak vytvoříte skupinu nadřazených lidí (tedy právo neplatí pro všechny stejně).

Samozřemě můžete říct, že to, že má právo platit pro všechny stejně, je vynucení pohledu na věc, ale pak se už nebavíme o tom, kdo má na co právo, protože jsme kompletně v rozporu s jeho podstatou, a celá debata pak nemá žádný smysl.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-19
+

Citace - Honza Burdík / 12.05.2018 10:02

Ale budou se bránit, když jim kibucáci budou znárodňovat jejich les :-)


Vidíte, až se někdo bude bránit, že mu anarchokapitalisté znárodnili program, bude to anarchokapitalisty označeno za agresi. Protože pokud dojde k rozporu v pohledu na vlastnictví, je to dle anarchokapitalistů vždy ta druhá strana, která něco vnucuje.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Pokud nebude platit patentová ochrana na programy, najde se jiné řešení. Hudební průmysl taky nezmizel po vynálezu mp3.

A k těm lesům - znáte problém s obecními pastvinami?

A ano, je pravda, že nakonec právo platí, dokud je možné ho vymáhat. Takže když vznikne dost silná oblast, která uznává vlastnické právo a bude ho na svém pozemku vymáhat, bude tam platit. Ale z toho jim vyplývá, že když v sousední oblasti bude komunistický kibuc, tak jim do toho kibucu nepolezou. Ale budou se bránit, když jim kibucáci budou znárodňovat jejich les :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-17
+

Citace - Petr Hála / 12.05.2018 08:26

Nemusí. Sami ať si socialisti klidně praktikují svoje pojetí vlastnických práv. Jenom ať ho nevnucují lidem, kteří s tím jejich pojetím nesouhlasí.


Ale ovšem, že musí! To je právě takový anarchokapitalistický sebeklam, že pokud dojte k rozporu v pohledech na vlastnictví, tak že je to vždy jen ta druhá strana, která vnucuje svůj pohled anarchokapitalistům.

Pokud si například někdo myslí, že program lze vlasnit (což anarchokapitalismus odmítá), a vynucuje si tento pohled na anarchokapitalistech, tak pak anarchokapitalisté tvrdí, že jim svůj pohled vnucuje a omezuje jim jejich vlastnictví.

A teď si představte opačný příklad. Například že někdo má pohled na svět, že nelze vlastit les a může si tedy volně chodit do všech lesů. Tak tím, že by chodil i do lesů, o kterých anarchokapitalisté tvrdí, že je vlastní, jim dle jejich názoru opět vnucuje svůj pohled a omezuje jim jejich vlastnictví.

Takže ať už vlastnictví něčeho odmítají anarchokapitalisté nebo naopak druhá strana, je to dle anarchokapitalistů vždy ta druhá strana, která jim v případě sporu vnucuje svůj pohled.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Nemusí. Sami ať si socialisti klidně praktikují svoje pojetí vlastnických práv. Jenom ať ho nevnucují lidem, kteří s tím jejich pojetím nesouhlasí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-18
+

Ale v obchodě taky při nákupu v obchodě fyzicky většinou nepodepisujete žádnou smlouvu a je předpokládaná právní fikce, že nákupem je uzavřena.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Nezkoušejte to. Nehodlám se nechat vtáhnout do debaty, vysvětlovat, specifikovat, bránit se, útočit. Unavilo by mě to a bylo by to stejně k ničemu. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

To už je součást toho vynucovaného pohledu na svět ...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Asi jako majitelé aut s pojištěním vozu čekají, až jim opravu zařídí jiný pojištěnec?
Nebo asi jako pojišťovny s prevencí a omezováním rizik čekají na... zázrak?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-14
+

Ten nezná jen nedostatek peněz (nejlépe vidět ve Venezuele a Zimbabwe).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-16
+

Jak se proboha společenská smlouva "vyvinula před tisíci lety"? Oni nevolníci a otroci uzavřeli dobrovolně, vědomě a informovaně smlouvu se státem/feudály/zotročovateli?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-6
+

Pouze na vlastním pozemku!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-11
+

Citace - Šimon Macháček / 11.05.2018 19:53

Jak se dá člověk násilím donutit získat konkrétní pohled na svět?

Jde o donucení, aby se někdo choval v souladu s anarchokapitalistickým pohledem na svět. Pokud je proti někomu použita síla, protože se nechová v souladu s anarchokapitalistickým pohledem na svět, pak to podle anarchokapitalistické teorie není agrese. No a stejné to může být s daněmi a krádeží.


Představte si, že je tu bezstátní společnost a anarchokapitalisté si - tak jak Urza předpokládá - platí agentury, aby zasahovaly proti těm, kteří se nechovají v souladu s jejich pohledem na svět. Kdo dal těm agenturám právo zasahovat proti těm, kteří mají jiný pohled na svět? Nikdo, prostě prohlásili, že to právo mají. S odpověďmi na Vaše otázky je to obdobné.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

ad 1)
Neřekl bych, že si anarchokapitalisté vynucují svůj pohled násilím. Jak by vlastně něco takového mohlo být možné? Jak se dá člověk násilím donutit získat konkrétní pohled na svět? Princip soukromého vlastnictví také stojí na jistých axiomech, je ale zvláštní, že současný systém tyto axiomy uznává. Naopak právo vyvlastňovat s tímto principem kompatibilní není. Na straně 170 Urza píše:

"Anarchokapitalismus určitě nelze prosadit násilím, neboť není možné lidi donutit k tomu, aby si vážili své svobody, nečiní-li tak z vlastního přesvědčení"
S tím souhlasím.
ad 2)

Asi máte pravdu. Tam jsem nejspíš špatně pochopil větu, protože jsem si do zájmena "jim" dosadil ty krádeže. Je to tam trochu nejednoznačně formulované. Mimochodem ani tak tahle argumentace neobstojí, protože:
1) Jak stát získal právo mě bránit před těmi horšími věcmi, než je kráděž?
2) Proč si o tom nemůžu rozhodovat sám?
3) Proč se nemůžu bránit zcela sám?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-7
+

Citace - Šimon Macháček / 11.05.2018 14:40

Autor by měl vysvětlit, proč daně krádeží nejsou.

To je věcí definice. Anarchokapitalisté si také definují agresi tak, aby případy, kdy si násilím vynucují anarchokapitalistický pohled na svět, nebyly agresí. Stejné je to s krádeží a daněmi.


Autor v článku nepíše, že přerozdělování má zabránit krádežím, ale že se snaží zabránit těm věcem, které jsou horší než krádež.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Pěkné shrnutí a jasná kritika pro mne absurdního článku pana Kašpárka. Těším se na pokračování.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-19
+

Áha! Já dezorientovaný bloud… Děkuji, že jste mi protřel zrak. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Měl jsem to formulovat podmiňovacím způsobem, tedy nutili by, kdyby tu něco blíže ankapu bylo - třeba už tím, že by financovali nějakou agenturu, jejíž úkolem by bylo vynucovat jejich pojetí práv.

Jako já jim nevyčítám, že si nějak prosazují své pojetí práva. Jen mi vadí, že se při tom tváří, jako že by tím své pojetí práva nikomu nevnucovali.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Ancap je čistě destrukční. To, že nehodlá odstranit stát silou jej nečiní lepším. Spíše zákeřnějším.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Většina anarchokapitalistů není ochotná prosadit ancap silou. Ba naopak, většina z nich chápe, že svoboda se silou prosadit nedá. Anarchokapitalismus není revolučním směrem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-9
+

Třeba by byl lepší v něčem úplně jiném.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Pojem smlouva znamená, že se někdo s někým na něčem dohodne. Já se ale obávám, že jsem nikdy nesouhlasil s existencí státu, obzvlášť ne totalitního a socialistického, jaký máme dnes. Kromě toho, že anarchie vůbec nemusí znamenat chaos a destrukci.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-8
+

"kapitalismus nedostatek nezná"

Celá ta Vaše rakouská teorie je postavená výhradně na vzácnosti zdrojů, tedy na jejich relativním nedostatku. Nedostatek nezná naopak právě peněžní systém založený na účetních penězích. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Jinak dostanou přes držku. V rámci obrany vlastnických práv samozřejmě. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+
2/5