Diskuze: Očima expertů: Česko. Bankovní ráj to na pohled

Richard Fuld|27. 3. 2018 11:46| reakce na Zdeněk Suchý - 27. 3. 2018 06:27

Já přece netvrdím, že centrální plánování je skvělé a že nemůže zkrachovat. Jen tvrdím, že je to optimální systém z hlediska možností dosažení stability ekonomiky.

Richard Fuld|27. 3. 2018 11:43| reakce na Jan Altman - 27. 3. 2018 10:05

Základním principem účetních peněz není donucení. Účetní peníze vznikají na základě plně dobrovolného uplatnění svobodné vůle soukromých bank a jejich klientů. Toto je základní ekonomický princip účetních peněz. To, že vedle tohoto ekonomického rozměru existuje ještě rozměr právní (povinnost přijímat zákonné platidlo) a Váš rozměr ideologický (účetní peníze jsou podle Vás občanům daného státu vnuceny), pouze ukazuje, že Vy před hlediskem ekonomickým a právním zcela zjevně vnímáte toliko hledisko ideologické, což samozřejmě není u fanatika Vašeho typu žádným překvapením. Naopak. Vaše fanatické ideologické vnímání všeho, Vás v podstatě definuje.

Richard Fuld|27. 3. 2018 11:31| reakce na Jan Amos - 27. 3. 2018 09:57

Ale no tak. Umírněná a opodstatněná regulace trhu a podle Vás vysoké daně nemají s bolševickou totalitou přece vůbec nic společného. Jako správný černobíle uvažující fanatický extrémista si nedovedete vůbec představit, že by někdo mohl být normální. Podle Vás je každý, kdo nesdílí Vaše extrémní fanatické názory, totalitním bolševikem. S tímto jste ale jen pro legraci.

Richard Fuld|27. 3. 2018 11:25| reakce na Honza _ - 26. 3. 2018 17:58

Ne ne. Srovnávám komunistické, kdo nepracuje ať si jde sednout do basy, kde bude k práci přinucen, ubytován a nakrmen a libertariánkým kdo nepracuje ať zhebne hladem a zimou.

Jan Altman|27. 3. 2018 10:05| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 15:54

"Já se snažím vysvětlit lidem principy fungování peněz na základě logických argumentů"

Znovu opakuji: zakladnim principem tech VASICH penez (fiat) je nasilne donuceni a nasilim vynuceny monopol. To je uhelny kamen vaseho systemu, zbytek jsou podruznosti.
Absence konkurence, absence inovace, absence dobrovolnosti. Centralni plnovani a manipulace ze strany statni instituce (CB), skryte inflacni financovani statu (monetizace dluhu). A aby to fungovalo hezky hladce, tak i monopolizace, centralizace a maniplace statistik (OPET STATNI CSU).

Jan Amos|27. 3. 2018 09:57| reakce na Honza _ - 26. 3. 2018 17:58

Mezi bolševiky a panem Fuldem je velké rovnítko.

Běžnou praxí bolševiků například v době kolektivizace bylo, že zabavili sedlákovi jeho stroje, přesídlili ho do katastru s méně úrodnou půdou a navýšili mu povinné odvody. Protože je nemohl splnit, označili ho za "keťase". který schovává úrodu, aby ji na černém trhu přeprodával a pak ho zavřeli.

Pan Fuld obhajuje regulace a vysoké zdanění,což je ekvivalent oněch povinných dodávek a záboru prostředků produkce. Následně používá i stejná hodnocení jako bolševici. Viz jeho nedávné - "Podnikatelé by se měli více snažit a více platit"

Pan Fuld není jen omezenec s útržkovitou znalostí ani ne tak ekonomie jako spíše ideologie, ale i bolševik do morku kostí.

Jan Amos|27. 3. 2018 09:18| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 20:12

A jak by podle vás měli být nazváni lidé, kteří jsou schopni uvěřit vašim blábolům?

Zdeněk Suchý|27. 3. 2018 06:27| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 13:12

Možná vám uniklo, že ta stabilní centrálně řízená ekonomika u nás dvakrát zkrachovala (1953, 1989)

Richard Fuld|26. 3. 2018 20:12| reakce na Jan Amos - 26. 3. 2018 18:50

Závistivými blbečky jsem nazval adresáty, kteří jsou schopni uvěřit Vašim blábolům, nikoliv Vás. :-)

Jan Capouch|26. 3. 2018 18:57| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 16:39

Kdo nepracuje, ať nejí pochází z Bible. A takhle je to s většinou Vašich teorií.

Jan Amos|26. 3. 2018 18:50| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 15:54

Mohl byste prosím vysvětlit, jak jste dospěl k pojmu "závistivý" blbeček?
Už jste mě vážený pane Fulde nazval fašounem, debilem, vyzval jste mě, abych se dal vyšetřit, vzal si mokrý hadr, dozvěděl jsem se, že nerozumím cizím slovům.
Proč prosím "závistivý"?

Honza _|26. 3. 2018 17:58| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 16:39

Opravdu srovnáváte komunistické "kdo nepracuje, ať nejí" a jde do vězení nebo do uranových dolů (po té, co mu stát sebral majetek)
a
"kdo nepracuje, nedostane výplatu" a žije třeba z úspor, investic, živen rodinou apod.?

Richard Fuld|26. 3. 2018 16:39| reakce na Jan Altman - 26. 3. 2018 15:49

"Nevyprovokované (neobranné) násilí je amorální. O ČEM JINÉM by měla být morálka než o tom, že nebudete lidi okrádat a nutit je dělat něco, co nechtějí (když ti lidé vám nijak neubližují)? Chápu, bolšáni si morálku také redefinovali podle svého... "

Vždyť to píšu jasně. Vaše pojetí morálky je velmi exotické, naštěstí s pouze incidenčním výskytem. Ano bolšáni si redefinovali morálku podle svého úplně stejně jako Vy. :-) Jejich hlavní heslo bylo stejné jako to Vaše: "kdo nepracuje ať nejí". :-) Dokud to bylo jen pár jedinců nic se nedělo. Problém nastal až tu extrémní morálku bolšánů adoptovala kritická část obyvatelstva. Pak nastalo 40 let temna. S Vámi je to úplně stejné. Jen Vy a pár dalších exotů jste se ocitl na opačném extrémním konci spektra možného pojímání morálky. A pokud dojde k tomu, že tuto Vaši "morálku" adoptuje dostatečná část občanů, dopadne to úplně stejně jako s těmi bolšány. Možná budou i metody stejné, protože to co Vás spojuje s bolšánama je fanatismus, který se nezastaví před ničím.

Co je to proboha obecně ekonomický pohled? To je ten Váš? To asi těžko, že? :-) Samozřejmě, že nemluvím za všechny ekonomy. Jestli jste si nevšiml, tak mým úvodním příspěvkem některé ekonomy dokonce kritizuji. :-)

Peníze přibývají řádově rychleji? Proboha kde? :-) Leda ve Vaší hlavě! :-).

Účetní peníze ničí cenové signály? Proboha jak to dokáží? To je jako byste napsal, že kilogram ničí výsledky měření hmotnosti. Účetní peníze mají vlastní vůli, díky které provádí onu záškodnickou činnost?

Za chybné investice mohou jen investoři a spotřebitelé, kteří odmítli jejich produkci (oproti očekávání investorů) kupovat. Nikdo další za to nemůže.

ABCT? Možná je to vědecky korektní pohled na věc. Problém je v tom, že ekonomie není exaktní vědou. Současně si nejsem jist tím, jestli to, že je to "vědecky" zpracované automaticky povede k slibovanému odstranění krizí, pokud by se ekonomické prostředí přizpůsobilo idei obssažené v ABCT. Nemohou zde nakonec v praxi převážit mnou uvedené "nevědecké" faktory, tedy že špatné investice (a tedy i krize) se budou objevovat i v tom skvělém prostředí, protože za špatnou investici vždy může investor, bez ohledu na to, v jakém ekonomickém systému se nachází?

A i kdyby respekt k ABCT vedl k definitivnímu zažehnání krizí, bude v dlouhém období ekonomika prosperovat lépe, než v současném "nedokonalém" systému spjatém s pravidelným výskytem krizí? Nepřeváží prosperita v dobách boomů nad náklady v podobě krátkodobých krizí s tím výsledkem, že cyklická ekonomika půjde dopředu rychleji, než stabilně stále mírně rostoucí ekonomiky v prostředí respektujícím ABCT? Obdobně jako je tomu u investic. Můžete mít dlouhodobě vysoký výnos ale budete podstupovat větší riziko, nebo budete konzervativní a budete riskovat málo a dlouhodobě budete mít jistější ale nižší výnos? Značně zjednodušeně pak současné prostředí účetních peněz je vzhledem k růstu ekonomiky ekvivalentem investice do akcií, zatímco prostředí odpovídající ABCT bude odpovídat spíše investicím do státních dluhopisů.

Podle mě je ABCT je jen teoretický konstrukt, který mylně obviňuje z krizí účetní peníze umožňující úvěrovou expanzi, namísto aby obvinil tržní přerozdělování. Samozřejmě těžko očekávat, že by rakouští ekonomové zastávající extrémní názory ve prospěch surového kapitalismu a odmítající jakékoliv státní zásahy do trhu, budou obviňovat samotnou esenciální vlastnost kapitalismu (tržní přerozdělování) z toho, že způsobuje ekonomické krize, kterým zrovna chtějí čelit kapitalismem v jeho 100% čisté podobě. To jako samozřejmě chápu. :-)

Richard Fuld|26. 3. 2018 15:54| reakce na Jan Amos - 26. 3. 2018 13:58

To není překlad do lidštiny. To je bohapustá konspirační teorie, navíc velmi hloupá, která ignoruje skutečnost a zcela zjevně ilustruje, že nechápete pojem "likvidita". Vaše "teorie" je dobrá tak leda pro závistivé blbečky, jak ostatně sám píšete. :-) Ano jste to Vy, kdo tady píše směšné báchorky pro blbečky. :-) Na nic jiného se totiž zjevně nezmůžete. Já se snažím vysvětlit lidem principy fungování peněz na základě logických argumentů, s nimiž si Vy nevíte rady, a protože odporují Vaší ideologii, tak si vymýšlíte báchorky, jež jsou zcela mimo mísu. nebo jim jednoduše nerozumíte. Naproti tomu Vy lidem předkládáte primitivní nepodložené vyfabulované směšné pomluvy a báchorky. :-)

Kolem Vašich báchorek se taky svět netočí. Naštěstí. :-)

Jan Altman|26. 3. 2018 15:49| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 15:01

Nevyprovokované (neobranné) násilí je amorální. O ČEM JINÉM by měla být morálka než o tom, že nebudete lidi okrádat a nutit je dělat něco, co nechtějí (když ti lidé vám nijak neubližují)? Chápu, bolšáni si morálku také redefinovali podle svého...

Z ekonomického pohledu? Leda tak z fuldologického, možná z perveto-keynesiánského pohledu. Z obecně ekonomického jistě ne, nemluvíte rozhodně za všechny ekonomy.

Tempo: přibývají rozhodně rychleji (v podstatě řádově), než kolik člověk jako kompenzaci může získat na termínovaném vkladu. Ničí cenové signály, vedou k chybným investicím a následně ke krizi. To je ABCT. Rozhodně ekonomičtější ekonomie, než ty vaše výmysly. Ty, které vy arogantně vydáváte za tu jedinou skutečnou ekonomii.

Richard Fuld|26. 3. 2018 15:01| reakce na Jan Altman - 24. 3. 2018 18:04

"Podstata současných peněz je především v jejich násilím vynuceném monopolu. Hanebné a amorální."

Tohle je z ekonomické hlediska jen Váš irelevantní normativní soud, navíc založený na Vašem zcela exotickém (mírně řečeno) způsobu vnímání morálky a hanebnosti.

"To, zda nové peníze v tomto perverzním systému vznikají multiplikací vkladů, nebo zcela ze vzduchu úvěry, je zcela podružné."

Ano. Z hlediska Vašeho normativního soudu je to samozřejmě zcela podružné. Z ekonomického hlediska je to však zcela zásadní věc.

"Zjevným faktem ale je, že vznikají, přibývají a to docela rychlým tempem."

Zcela neopodstatněné tvrzení. Podle čeho soudíte, zda je peněz moc nebo málo? Podle čeho soudíte, zda růst objemu existujících peněz je příliš rychlý? Opravdu mě to zajímá.

Richard Fuld|26. 3. 2018 14:55| reakce na Jan Altman - 26. 3. 2018 10:41

Peněžní systém založený na účetních penězích může samozřejmě vést ke špatným investicím. O tom, které investice jsou špatné rozhodují až následně spotřebitelé projevením svých preferencí. Jak ale v jiném peněžním systému zabráníte, aby nevznikaly úplně stejně špatné investice, o kterých úplně stejně rozhodnou spotřebitelé a jejich preference? Jakým způsobem zabrání špatným investicím pouhá skutečnost, že objem úvěrů bude shodný s objemem úspor, které budou k dispozici bankám za účelem jejich půjčování investorům?

Krize vede k návratu k normálu? Proč je třeba, aby se ekonomika po růstu vracela někam zpátky? Není to zbytečné?

"Keynes naproti tomu jako příčinu krize uvádí nedostatečnou poptávku."

Jediným argumentem proti tomuto Keynesovu tvrzení, je tvrzení autora, že jde jen o normativní soud. Odhlédnu-li od irelevance takového argumentu, nedopouští se téhož normativního soudu i autor článku, který tvrdí, že krize vede k návratu k normálu?

„Na základě čeho může ekonom prohlásit, že lidé utrácejí příliš nebo málo? Jestli šetří víc, než je zdrávo? Jedná se o žebříček hodnot každého jednotlivce a jen na něm záleží, kolik užitku mu přinese jaká míra úspor a spotřeby.“

Na základě čeho? Tak např. na základě pozorovaného tlaku na pokles tempa růstu cen, způsobeného např. nedostatečným růstem mezd, lze poměrně úspěšně tvrdit, že jednou z příčin může být právě pokles spotřeby a nárůst úspor a že tedy lidé utrácejí málo. Jestli je to agregátním projevem individuálních žebříčků hodnot každého z jednotlivců, na uvedeném vůbec nic nemění. Navíc ani nemusí jít o projev nějakého žebříčku. Objektivní příčinou tlaku na pokles cen mohou být i např. nedostatečné příjmy spotřebitelů, kteří žádné hodnoty nezvažují, jen prostě nemají díky tržnímu přerozdělování dostatek peněz na to, aby si koupili to, co chtějí/potřebují. A může jít o nerealizované nákupy, které rozhodně nebudou v rozporu s jejich žebříčkem hodnot. :-) Považovat za svobodnou vůli neplacení nájmu, protože si na něj dotyčný nevydělá, nepovažuji za projev jednání podle nějakého žebříčku hodnot. Toto je projevem toliko nedostatečnosti příjmů takového jednotlivce. Já vím. Vy mi asi budete tvrdit, že se onen jedinec rozhodl dobrovolně a svobodně mít tak malé příjmy a že je to odrazem jeho hodnotového žebříčku. Předesílám, že takovou argumentaci považuji za arogantní a absurdní.

„Hodnotově neutrální ekonom může říci pouze, že udržovat dotacemi a rozpočtovými schodky subjekty, které spotřebitelé nechtějí, tj. nejsou ochotni zaplatit za jejich zboží, je podporování neschopných na úkor schopných.“

Normativní soud hrubšího zrna by člověk těžko pohledal. :-) Tvrdit o někom, že nechce, aby měl nárok na sociální dávku, nebo že nechce opravu dálnice, protože je neschopný, je jednoduše případ pro Chocholouška. Blábolem o hodnotové neutralitě tomu pak autor nasadil korunu. :-)

„Krize není problém, ale příležitost!“ Jak tohle okomentovat? Nabízí se jediné: Hoďte na něj síť.

„Po uměle vytvořeném boomu však zákonitě přichází krize.“

A její příčinou je tržní přerozdělování, které způsobí zaostávání kupní síly poptávky za nabídkou v boomu produkovaného nadměrného objemu zboží a služeb. Pokud jsou dopady tohoto zaostávání dostatečně eliminovány státním přerozdělováním a penězi z dalšího zadlužování státu, pak boom může pokračovat zcela nepřerušeně až do situace, kdy poptávka už nebude zaostávat za nabídkou navzdory tržnímu přerozdělováni. Pak nastane přirozená stagnace, nebo jen velmi pozvolný růst. Jinými slovy do doby, než bude poptávka spotřebitelů saturována např. z důvodů dobrovolného omezování další spotřeby z ohledem na životní prostředí nic nepřerušenému boomu nebrání. Blízko této saturaci se podle mne může jevit Japonsko.

„Místo očistného procesu, který by trhy zbavil těchto hazardérů, gamblerů a vládních intervencionistů, nastal opak. Ekonomika byla dopována „balíčky“ k záchraně bank.“

Můžeme jen děkovat Bohu, že takovíto vyznavači očistného účinku krachu bank nemají v současnosti žádný relevantní vliv na dění ve světové ekonomice. I když ten, co přesvědčil vládu USA, aby nechali padnout Lehman Brothers představuje pro civilizaci velmi vážné výstražný signál, že tento druh lid není úplně mimo hru. Naštěstí krize, která následovala byla snad dostatečným varováním pro ty ostatní. Pokud by tento názor tehdy převážil a neskončila by jen Lehman Brothers, dnes už bychom o tom tady pravděpodobně ani nediskutovali, protože bychom měli mnohem vážnější problémy existenční povahy. V článku citovaný Zelený bohužel patří k uvedeným šarlatánům.

„Centrální banky nalévají miliardy nekrytých inflačních peněz do ekonomiky a křiví tak cenové signály.“

Tahle perla samozřejmě jasně dokládá, že autor vůbec netuší o čem píše. Jeho hrůza ze všech těch bilionů dolarů a eur je u něj samozřejmě zcela pochopitelná. :-) Když si někdo myslí, že za krizi mohou ty bilony "peněz", které centrální banky vytvořily z ničeho, tak takto smýšlející člověk musí každou vteřinu trnou, že mu to celé bouchne do ksichtu. :-)

Já naštěstí v takovémto stresu žít nemusím. Chápu totiž, že ty obrovské sumy dluhů, peněz jsou jen zcela nezbytným projevem současné v dávných dobách zlaté svěrací kazajky nepředstavitelné prosperity. Obrovské objemy a likvidity jsou pak jen následkem toho, jak centrální banky museli čelit bankovním panikářům, kteří si vzájemně přestali důvěřovat. Těm co ustrnuli v dobách zlatého standardu, spoutáni zlatou svěrací kazajkou však nezbývá, než prožívat život plný současné hrůzy do doby, než z této noční můry procitnou. Pokud toho jsou schopni. Pokud jim ta panikářská mentalita dokonce vyhovuje, pak jen stěží procitnou :-). Naopak. Tito lidé už pokukují po daleko těsněji sešněrované svěrací kazajce v podobě bitcoinu. Naivně si myslí, že kryptoměny jsou jejich novým Spasitelem.

„Problém je pouze odsunut. Krize, která je v některých zemích EU a USA na spadnutí, dává zapravdu Hayekovi, Misesovi a dalším „rakouským“ ekonomům.“

Předmětný problém není odsunut. Ten problém neexistuje! A pokud jsme kdy nabyli dojmu, že zde nějaký problém je, pak jen díky těm, kteří ho viděli tam, kde není.

Jan Amos|26. 3. 2018 13:58| reakce na Richard Fuld - 26. 3. 2018 11:59

Tak já zkusím vaši teorii přeložit do lidštiny:

Sejde se Bankéř (vlastník bankovního systému) a Politik (vlastník státní exekutivy a legislativy) u jednoho stolu.
Politik: "Lidé nám platí v daních méně než potřebujeme pro svoji spotřebu."
Bankéř: "Lidem nezbývají peníze a málo si ukládají. Pak vám nemůžeme půjčovat."
Politik: "Tak co kdybychom vytiskli papírky, ve kterých slíbíme, že vám zaplatíme v budoucnu?"
Bankéř: "Stejně vám nemůžeme půjčit, když si lidé neukládají."
Politik: "Tak my vám dovolíme tisknout si peníze a vy nám je pošlete výměnou za ty papírky."
Bankéř: "Tisknout peníze je nelegální. Změníte zákon?"
Politik: "To by si je mohl tisknout každý jouda. Ne. My vám ty peníze dovolíme vyrábět tak, že prohlásíte, že jste si zvýšili likviditu. To zní tak vědecky, že na to ti blbci skočí."
Bankéř: "A když přijdou obyčejní lidé, s jimi napsanými papírky, že nám půjčku vrátí jejich děti?"
Politik: "Těm půjčíte jen za skutečnou záruku - ať dají do zástavy vlastní dům nebo vlastní plat nebo vlastní duši. Za papírky budete půjčovat jen nám, nově vytištěné peníze. A trochu si můžete nechat za to, že to zakryjete tou báchorkou o navýšené likviditě."

Tak to vidím já - podle vás mylně. Ale kolem vás se svět naštěstí netočí a ani bankovní systém.

Richard Fuld|26. 3. 2018 13:18| reakce na Jan Capouch - 26. 3. 2018 01:10

Svobodná tržní ekonomika v praxi. Ano takto to pak vypadá. Kdy si nemovitosti kupuje už i personál supermarketů. Jaký lepší projev prosperity byste ještě chtěl vidět?

Tedy akorát by tomu trhu slušelo, pokud by úřady pracovaly při povolování výstavby nových bytů rychleji. Pokud kritizujete toto, pak se k Vám rád přidám.

Richard Fuld|26. 3. 2018 13:12| reakce na Zdeněk Suchý - 26. 3. 2018 06:24

Nedělám. Ekonomika, kde každý rok předem určíte, kolik se čeho vyrobí a spotřebuje bude tou nejstabilnější, jakou si lze představit. To, že se velmi pravděpodobně následně stane, že se v takové ekonomice nedá žít, nijak samozřejmě nevylučuji. :-) Ale to přece Vám zastáncům stability ekonomiky nemůže vadit. Stabilita ekonomiky je přece pro Vás to nejdůležitější. Na ničem jiném Vám přece nezáleží, jen na tom, aby nepřicházely krize, které přece vyplývají podle Vás z nestability ekonomiky. :-)

Richard Fuld|26. 3. 2018 13:04| reakce na Jan Amos - 24. 3. 2018 11:59

Citace z článku "Může se pochopitelně stát, že ten, kdo získal peníze prodejem auta, chce vklad u své banky vybrat v hotovosti. Pak musí jeho banka pokrýt oprávněnou potřebu svého klienta, resp. v součtu všech svých klientů, kteří chtějí v daném období své vklady zrovna vybrat. Nemá-li tato banka dost hotových peněz v pokladnách na svých pobočkách, musí poslat do centrální banky opancéřované auto s žádostí o hotovost. Má-li tam komerční banka dost rezerv, centrální banka její žádosti opět bez dalšího vyhoví. Tedy centrální banka „pustí“ hotovostní peníze do oběhu v množství a struktuře, které si vyžádala komerční banka, resp. její klienti. Centrální banka tedy nemá pod kontrolou ani množství bankovek a mincí v oběhu, na jejichž emisi má ze zákona výhradní monopol. I tato část peněžní zásoby se vyvíjí dle potřeb ekonomiky. Centrální banka se tomu pouze pasivně přizpůsobuje, přičemž dbá o hospodárnost a efektivnost peněžního oběhu, o kvalitu bankovek a mincí a jejích ochranných prvků."

A co z této citace vlastně vyvozujete? To, že centrální banka může chrlit peníze do oběhu bez omezení? No pak jste ale ten článek vůbec nepochopil. :-) Klienti mohou pouze (navíc jen v omezené míře) ZMĚNIT své peníze z bezhotovostní formy na formu hotovostní. Peněz v oběhu tak nepřibude ani neubude.

Nebo snad má z té citace nějak vyplynout, že se v něčem mýlím? Pak by mě tedy zajímalo, v čem a proč?

Richard Fuld|26. 3. 2018 12:55| reakce na Jan Amos - 24. 3. 2018 11:59

Ad 3) Když vyberete peníze z banky, pořád to budou peníze, které vznikly jako úvěr státu. Bezhotovostní peníze jsou závislé na schopnosti dlužníků banky splácet jejich dluhy bance, v níž držíte svůj vklad. Hotovostní peníze jsou závislé na schopnosti státu splácet své státní dluhy, protože centrální banka půjčuje hotovost bankám jen proti kolaterálu v podobě státních dluhopisů. Z toho plyne omezení objemu hotovostních peněz na objem státních dluhopisů držených bankami (paradoxně zde pak platí, že čím je méně zadlužený stát, tím větší riziko ohrožení bank výběrem hotovosti). Současně stát je v ohledu schopnosti dostát svým závazkům zcela závislý na ochotě bank refinancovat státní dluhy. Je v zájmu všech (státu, bank, i jejich klientů), aby bankovní systém nebyl napadán nadměrnými požadavky na výběr hotovosti. Na bankrot bankovního systému by totiž doplatili i ti držitelé hotovosti. Jinými slovy, pokud bude obyvatelstvo tak tupé, že si tímto primitivním způsobem způsobí kolaps bankovního systému a tím i ekonomiky, pak si svůj osud plně zaslouží. Nicméně sázím na to, že stát ani centrální banka by situaci tak daleko zajít nenechali.

„Pokud by se podařilo tento krok eliminovat (zákaz hotovosti), celý systém by mohl s nadšením lidí jako vy fungovat zdánlivě bezproblémově dál - až do totálního kolapsu. Anarchie, kterou vyčítáte akapu, by byla proti stavu po kolapsu vašeho systému, pravděpodobně mnohem životaschopnější.“

Proč by vlády a centrální banky měly dopustit Vámi popisovaný kolaps, když jediné, co by bylo v daném okamžiku potřeba udělat, by bylo zrušení hotovosti, resp. omezení jejího výběru na objem odpovídající jejímu krytí státními dluhopisy? A proč by měl současný bezproblémově fungující systém vlastně začít kolabovat? Kvůli výběrům hotovosti? Sněte dál. :-)

Richard Fuld|26. 3. 2018 11:59| reakce na Jan Amos - 24. 3. 2018 11:59

ad 2) "Tady je ten zakopaný pes, který vy cudně přecházíte - zde už peníze vytvořené při chválení úvěru musí mít hmatatelnou podobu. "

Co tím chcete říct? Když jsou půjčené peníze připsány na vkladový účet dlužníka, tak se jejich podoba po převedení na vkladový účet jiného klienta v jiné bance mění? Jak proboha? Z vkladového účtu jednoho klienta se peníze odepíší a na vkladový účet jiného klienta v jiné bance se připíší. Žádná změna podoby na jakousi podle Vás "hmatatelnou", se zde nic nemění. Co vlastně myslíte tou hmatatelnou podobou?

"V českém bankovním systému, který má jako celek rezerv u ČNB tradičně nadbytek – jenž ještě dále vzrostl v důsledku devizových intervencí – přitom dominantně platí první z uvedených možností."

Ano v době intervencí vzrostl objem bankovních rezerv, což je označení likvidity držené na rezervním účtu u centrální banky. Toto nikdo nikdy nezpochybňoval. Co z toho podle Vás plyne?

„centrální banka reálně natiskla peníze a prostřednictvím vámi obhajovaných úvěrů je přes komerční banky vpouští do oběhu.“

Centrální banka nic netiskla a už vůbec ne peníze. Intervence měla za následek pouze vznik nové likvidity (což nejsou peníze!), kterou banky drží u centrální banky jako nadbytečnou. Z této likvidity se do oběhu v reálné ekonomice nemůže dostat ani koruna. Převody likvidity mezi sebou navzájem banky používají pouze pro vypořádání mezibankovních závazků a pohledávek vzniklých z transakcí mezi bankami navzájem nebo mezi klienty a bankami. Na tom jestli má banka dostatek likvidity v okamžiku realizace oněch transakcí vůbec nezáleží, protože si je vždy může půjčit na mezibankovním trhu, nebo od centrální banky.

O tom zda, budou do oběhu vpuštěny nové peníze rozhodují nebankovní subjekty. Banky jsou v tomto ohledu závislé na vůli nebankovních subjektů. Když nebankovní subjekt nebude obchodovat s bankou, nebudou nové peníze v ekonomice, a to bez ohledu na to kolik likvidity banka má k dispozici.

Pro banku navíc platí v ohledu „utrácení“ její volné likvidity jediné důležité kritérium. I když bude mít banka obrovské sumy nadbytečné likvidity, bude ji moci utratit pouze za taková aktiva, která výrazně nezhorší její pozici z hlediska pravidel kapitálové přiměřenosti. Takovými aktivy jsou v podstatě jen státní dluhopisy země, v jejíž měně vede banka účetnictví (v případě eura, pak země v níž má banka sídlo). Takovým bezrizikovým aktivem, které by mohla banka nakoupit za volnou likviditu však nebude půjčka soukromému subjektu, ani nákup akcií ani nákup nemovitostí, či jiných rizikovějších aktiv.

Jediný kanál, kterým banky mohou vpustit nadbytečnou likviditu do oběhu, tedy jak přeměnit likviditu na peníze v oběhu, je nakoupit státní dluhy na od nebankovních subjektů. Pouze tímto způsobem může dojít k růstu objemu peněz v oběhu a tím, kdo o tom rozhoduje je v tomto případě zase nebankovní subjekt. A i v tomto případě je zde limit obsažený v pravidlech pro kapitálovou přiměřenost, který v tomto ohledu jednotlivé banky omezuje v nákupu cenných papírů od jednoho emitenta (tedy i daného státu) na max 15% objemu aktiv.

Richard Fuld|26. 3. 2018 11:26| reakce na Jan Amos - 24. 3. 2018 11:59

ad 1) Samozřejmě, že to musím opakovat, když to není jasné ani oněm výše zmiňovaným "odborníkům.

Jan Altman|26. 3. 2018 10:41| reakce na Richard Fuld - 25. 3. 2018 16:05

http://www.svobodny-svet.cz/5939/keynes-vs-hayek-0-2.html

Zdeněk Suchý|26. 3. 2018 06:24| reakce na Richard Fuld - 25. 3. 2018 16:09

.....Stabilita ekonomiky? Spolehlivě jí lze dosáhnout pouze v systému centrálně plánované ekonomiky....

To si snad děláte srandu. Zažil jste tu stabilní centrálně plánovanou ekonomiku před rokem 1989?

Jan Capouch|26. 3. 2018 01:10| reakce na Richard Fuld - 25. 3. 2018 16:09

"Pokud mě u něčeho zajímá stabilita, pak u cen statků zahrnutých do spotřebního koše."
Pak to dopadá takhle.
https://zpravy.idnes.cz/berlin-praha-nemecko-viden-spanelsko-mesto-socialni-bydleni-bytova-krize-najem-nemovitost-matthias-c-i63-/zahranicni.aspx?c=A180315_181944_zahranicni_kner

kadrila kadrilová|25. 3. 2018 21:37| reakce na Richard Fuld - 25. 3. 2018 16:05

Děkuji...

Richard Fuld|25. 3. 2018 16:09| reakce na Jan Amos - 24. 3. 2018 11:59

"Tak pokud tento článek má být potvrzením vašich teorií o stabilitě ekonomiky tak potěš koště. "

Mě ale vůbec nezajímá stabilita ekonomiky. Pokud mě u něčeho zajímá stabilita, pak u cen statků zahrnutých do spotřebního koše. Stabilita ekonomiky? Spolehlivě jí lze dosáhnout pouze v systému centrálně plánované ekonomiky. Tržní ekonomika samozřejmě nestabilní bude. Je to její imanentní vlastnost.

Richard Fuld|25. 3. 2018 16:05| reakce na kadrila kadrilová - 24. 3. 2018 13:14

Ekonomové, kteří mě inspirují? Knut Wiksell, Maynard Keynes, Steve Keen. Tihle lidé by se takto dali vnímat.
Na otázku vystoupení z EU nemám nějaký vyhraněný názor. Pokud bych se musel rozhodnout, nejspíš bych byl pro setrvání v EU.