Diskuze: Italové budou zlobit

Richard Fuld|15. 3. 2018 17:05| reakce na Jan Altman - 12. 3. 2018 12:47

Já vím. :-) Dokud bude stát, nebude kapitalismus a svoboda. :-) Já vím. :-) Dejte si mokrej hadr na hlavu. Možná Vám to pomůže. :-)

Richard Fuld|15. 3. 2018 17:03| reakce na Zdeněk Suchý - 12. 3. 2018 14:20

Nejde o komunismus ani o socialismus. Jde o demokracii. Jestli chcete diskutovat s někým jiným, o něčem jiném, než píšu já, tak reagujte na příspěvky jiných. :-)

Jan Altman|12. 3. 2018 17:24| reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2018 11:26

Není to realita, leda tak vaše virtuální realita.
Svět samozřejmě v pohodě rostl i v době zlatého standardu, či dokonce freebankingu (Skotsko). A ne málo.
Že ekonomika roste jen díky státnímu monopolu na peníze a inflačnímu tisku, je demagogický blábol a propaganda těch, kteří z takového systému tyjí.

Navíc v posledních 40 letech naprosto nelze věřit statistikám inflace a tedy ani statistikám růstu HDP. Spíše roste nominální HDP, než reálné - statistiky ze ShadowStats.com jsem vám již ukazoval a zkuste si nominální růst HDP očistit o jejich údaj o inflaci a pak vyprávějte něco o tom, že "rosteme" jen díky tisku peněz.
Ano, chápu, tyto statistiky se vám nehodí do krámu a budete je zpochybňovat. Problém je, že vy se mi snažíte vnucovat jednu monopolní měnu a jednu oficiální statistiku inflace, já vám nic vnucovat nechci, chci jen svobodu - klidně si věřte fiatu a statistikám ČSÚ, ale nenuťte to ostatním.

A pro ilustraci: koukněte na jejich statistiku nezaměstnanosti (že prej krize je pryč a jsme v megaboomu):
http://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts

A pak si přečtěte toto:
https://roklen24.cz/a/SNNs3/proc-se-friedman-mylil-recese-dela-z-americanu-lenochy

Snad z toho pochopíte rozdíl mezi realitou a iluzí vytvářenou státní propagandou.

Třeba vám i jednou dojde, že ne kapitalismus je příčinou problémů (které chcete "řešit" ještě větší mírou socialismu, regulací, přerozdělování a tisku peněz), ale že právě stát, regulace a tisk jsou zdrojem problémů. Že to díky regulacím a inflačnímu tisku dnes středňotřídný Američan neuživí ženu v domácnosti, nezvládá platit dětem školné, zdravotní pojistku celé rodině, splácet dům, atd... Kde je ten růst HDP, když na tyto věci dnes lidé nemají? Podle vás "díky tisku peněz" od 50.let americké HDP vzrostlo rapidně. Jo? Kde tedy je? Kde, když ve fifties a sixties na to střední třída (a tím myslím i kvalifikované dělníky, firemní úředníky, ...) měla a dnes moc ne?

Zdeněk Suchý|12. 3. 2018 14:22| reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2018 11:47

A jsme doma. Tomu pohnojení se jinak říká státní bankrot.

Zdeněk Suchý|12. 3. 2018 14:20| reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2018 11:46

......Věřím, že to jde. Chce to jen, aby si lidé konečně uvědomili, že tím jak politici okrádají stát (kraje, obce), okrádají i je samotné a jejich potomky. Pouze v tomto spočívá účinná forma vlastenectví v této zemi.....
On ten socialismus a komunismus je geniální myšlenka, akorát ti lidi to pořád kazí :-)

Jan Altman|12. 3. 2018 12:51| reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2018 11:46

To jste zjevně opsal od vaší modly agenta Bureše, že?
Od toho, který rozkrádání státu řeší ještě intenzivnějším loupením, pochybnými privatizacemi a dotacemi počínaje Čapím hnízdem a aktuální stamilionovou dotací na novou linku na výrobu toastového chleba konče.
Váš idol maká dle vašeho gusta a vámi výše popsané "vlastenecké" světlé zítřky jsou na dosah.

Jan Altman|12. 3. 2018 12:47| reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2018 11:26

"Tisk peněz je odrazem fungování ekonomiky ve svobodnému (zlatem neomezovaném) ekonomickém prostředí. Tisk peněz je přirozeným vedlejším projevem růstu kapitalistické tržní ekonomiky. "

Násilím vynucený monopol je opakem svobody, kapitalismu a tržnosti.
Bohužel mluvíte (a myslíte) nějakou úplně jinou řečí, v úplně jinak definovaných pojmech. Vždy jsem předpokládal, že svoboda (a kapitalismus) je definován vlastnickými právy, absencí násilného donucení, svobodnou volbou, smluvní svobodou. Vy si myslíte, že svoboda a kapitalismus a trh jsou definovány obuškem, kriminály a vynucenými monopoly.

https://hlidacipes.org/bitcoin-jako-predzvest-globalni-zmeny-zazijeme-podobny-prechod-jako-z-feudalismu-do-demokracie-predvida-expert/

Richard Fuld|12. 3. 2018 11:52| reakce na Zdeněk Suchý - 8. 3. 2018 18:12

Argentina je jen další příklad země vyrabované bakstery jednoduchým schématem:

1. Poskytnutí úvěrů v cizí měně.
2. Ukončení refinancování úvěrů.
3. Kolaps ekonomiky a deflace.
4. Vykoupení reálných aktiv za hubičku.
5. Z občanů jsou otroci korporací, které vše vykoupily.

V Africe se zatím ani jiným způsobem nepostupovalo.

Richard Fuld|12. 3. 2018 11:47| reakce na Zdeněk Suchý - 10. 3. 2018 04:36

V Řecku to banksteři a hlavně Trojka pohnojila na desetiletí. Nechápu čemu se divíte.

Richard Fuld|12. 3. 2018 11:46| reakce na Jan Altman - 10. 3. 2018 19:12

"Jako že by v takové situaci politici přestali toužit po provizích z předražených státních zakázek."
Věřím, že to jde. Chce to jen, aby si lidé konečně uvědomili, že tím jak politici okrádají stát (kraje, obce), okrádají i je samotné a jejich potomky. Pouze v tomto spočívá účinná forma vlastenectví v této zemi. O všem ostatním vždy rozhodovali jiní o nás bez nás. Rozkrádání státu je jediný skutečný problém, který bychom měli umět vyřešit sami. A těmto lupičům pak náramně vyhovuje současná docela rozšířená mentalita, kdy všichni řeší jen své individuální zájmy a stát a samosprávy mají pouze za svého nepřítele č. 1.

Podplácení voličů? To už spadá do politické soutěže a za výsledek jsou odpovědní především voliči a současný nedokonalý systém demokracie.

Opakuji, že nadměrné zadlužování státu je problémem už v okamžiku, kdy k němu dochází a projeví se nadměrnou inflací (růstem cen spotřebního zboží). V situaci, kdy centrální banka nakupuje státní dluhopisy tak činí jen v zájmu stability bankovního systému. Z hlediska fungování ekonomiky nemá tato čistě finanční operace vůbec žádný vliv. Případná snaha napravit následky nadměrného zadlužování státu fiskálními restrikcemi, dojde pouze k deflaci, která původní poškození inflací nedokáže nahradit. Naopak deflace poškodí ekonomiku mnohem závažnějším způsobem, než inflace a postihne úplně všechny (snad jen držitelé peněžních úspor by mohli "vydělat").

Je potom na voličích, aby vytrestali rozhazovačnou vládu, za níž vzrostla nadměrně inflace, která poškozuje především chudší vrstvy. Všichni ale musí ve volbách trestat politiky, kteří zadlužili stát jen proto, aby ho mohli oloupit. A to konečně volbou ANO, SPD a Pirátů nastává. Trvalo to dlouho, ale je to tu.

Richard Fuld|12. 3. 2018 11:28| reakce na Jan Altman - 9. 3. 2018 12:49

Nejlepší způsob, jak správně předpovědět budoucnost, je ji změnit. Good luck. :-)

Richard Fuld|12. 3. 2018 11:26| reakce na Jan Altman - 10. 3. 2018 19:08

"Růst produkce a blahobytu jako důsledek tisku peněz. OMG." Ale to je realita. Opuštěním zlaté svěrací kazajky v podobě zlatého standardu, se ekonomikám rozvázaly ruce a ekonomika roste jako z vody. Ano důsledkem(!) tohoto růstu doprovázeného v podstatě stagnací mezd (tržního přerozdělování) je i obrovský nárůst objemu peněz a dluhů. Takže žádné perpetuum mobile. "Tisk" peněz je odrazem fungování ekonomiky ve svobodnému (zlatem neomezovaném) ekonomickém prostředí. "Tisk" peněz je přirozeným vedlejším projevem růstu kapitalistické tržní ekonomiky. Peněžní kontrakce (opak "tisku" peněz) je projevem ekonomiky v hluboké krizi. Kdy si konečně uvědomíte endogenitu současných peněz? Kdy si uvědomíte, že vývoj objemu peněz a dluhů je jen projevem toho jak ekonomika funguje? Kdy si uvědomíte, že peníze nejsou to, co determinuje vývoj ekonomiky. Kdy si uvědomíte, že je to naopak.

Nic jako QE, záporné úroky, zákazy hotovosti ... nevymýšlím. To už je všechno vymyšleno. Taky doufám, že si vlády uvědomí, že QE je bizarní, nesmyslný a zbytečný nástroj k oživení ekonomiky. Na druhé straně si trhy zvyknou na to, že když centrální banka začne nakupovat na trhu státní dluhopisy, tak se neděje nic moc zvláštního. To je jediný přínos QE. To, že v myslích banksterských panikářů zdomácní. :-) A možná jim konečně i docvakne, že státní dluhopisy jsou již z principu BEZRIZIKOVÉ. To, že se panikáři chovají, tak jako by byly státní dluhopisy rizikovou investicí, nic ne jejich principiální faktické bezrizikovosti nemění.

I ten nepodmíněný příjem je dnes již skutečností. Některé sociální dávky jsou již dnes v podstatě určitou formou nepodmíněného příjmu. Jde jen o to, aby společnost dostatečně vyspěla a zbohatla natolik, aby mohla postupně s přibývajícím technickým pokrokem a objemem nadbytečných pracovních sil, rozšiřovat možnosti nepodmíněného příjmu. A pokud pokrok přinese i dostatečné množství nových pracovních míst, pak hurá. K zavádění nepodmíněného příjmu pak v takovém případě nebude žádný důvod.

O Vaší prozíravosti a jasnozřivosti mám už dlouho vážné pochybnosti. :-) Ale v jednom s Vámi souhlasím. Je pošetilé shromažďovat majetek v penězích. A to bez ohledu na to, zda se jedná o zlatem kryté peníze, nebo o peníze účetní.

Jan Altman|10. 3. 2018 19:12| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2018 17:48

ad1) Jako že by v takové situaci politici přestali toužit po provizích z předražených státních zakázek, po uplácení voličských mas pastelkovným, přídavky, dotacemi, zvyšováním penzí, ...? Že by nechtěli nabírat další a další úředníky, policajty, ...? Že by se tedy nechtěli zadlužovat, či monetizovat dluh nějakým QE?

Opravdu se mi nechce věřit, že něčemu takovému věříte. Že politici generují dluhy proto, že lidé spoří. A ne proto, že chtějí rozhazovat, inkasovat provize a kupovat si hlasy.

Jan Altman|10. 3. 2018 19:08| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2018 17:27

LOL, perpetum mobile. Růst produkce a blahobytu jako důsledek tisku peněz. OMG.

Na to je jediný recept: vy a další, co věří podobným nesmyslům, si mějte nějakou "účetní" výmarskou měnu, tiskněte si ji dle libosti, vyplácejte si v ní nepodmíněné základní příjmy. A my, co tomu nevěříme, a ti, co produkují užitečné statky, mějme jinou měnu, kterou si vy nemůžete tisknout. Respektive ať každý používá, jakou chce.
Uvidíme, kdo z produktivních bude ochoten spořit ve vaší měně (která povalečům prší z vrtulníku) a kdo ji bude dobrovolně ochoten přijímat jako protihodnotu za své hodnotné (a s reálnými náklady vyprodukované) zboží a služby.
A nebojte, samozřejmě i pokud podnikatelé nebudou ochotni tu vaši měnu přijímat, tak o nic nepřijdete. Ve směnárně si samozřejmě budete moci vaši měnu vyměnit za naši. Za jaký kurz, to už je jiná otázka.

Věřte mi, že čím víc socialistických pitomostí typu QE, záporných úroků, zákazů hotovosti či nepodmíněného příjmu budete vymýšlet, tím více přibližujete to, o čem píšu. Prozíravý člověk by se na to měl připravovat již nyní a v papírcích, kterých si vy můžete tisknout, kolik chcete (a být po vašem, tak to půjde ještě rychleji) nejen nespořit, ale ani např. neuzavírat dlouhodobé smlouvy.

Martin Risik|10. 3. 2018 10:35| reakce na Zdeněk Suchý - 8. 3. 2018 18:12

Dík za link, naozaj fascinujúce čítanie.

Len som nepochopil tú krátku zmienku o poľnohospodárskej pôde. Najprv bola Argentína obilnicou sveta a potom prišli korporácie a skúpili pôdu. A ďalej nič, nepíše sa tam, či naozaj skúpili úplne všetko, či to aj ďalej vlastnia, takže nerozumiem, prečo obyčajný argentínec nemôže v malom a na svojej záhradke pestovať pre seba a svoju rodinu a tým si zlepšiť život.

Mirek Hasík|10. 3. 2018 09:06| reakce na Zdeněk Suchý - 10. 3. 2018 04:36

Nestíhali by doplňovat bankovky v bankomatech?

Zdeněk Suchý|10. 3. 2018 04:36| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2018 17:55

V Řecku si dodnes nemůžete jako Řek vybrat z bankomatu nebo z banky kolik chcete, ale platí tam přísný limit na výběr. Proč asi?

Josef Fraj|9. 3. 2018 18:13| reakce na Jan Altman - 9. 3. 2018 12:59

>>> "Ital si za těch 1000 EUR koupí reálné statky, ale jejich výrobce nedostane reálnou protihodnotu, protože ten Ital nemusel nic užitečného vyrobit, aby těch 1000 EUR dostal. "

Tohle jsem se pokoušel vysvětlit panu Fuldovi už někdy v dubnu 2014, když se tady objevil, aby vyřešil řecký dluh. Za 4 roky nic nepochopil. Tak trochu začínám mít dojem, že máte na panu Fuldovi vypěstovanou závislost :-) když jste ochoten opakovat pořád dokola evidentní fakta bez jakékoliv odezvy ve fuldomozku. Nic proti tomu, jenom obdivuji vaši trpělivost.

Richard Fuld|9. 3. 2018 17:55| reakce na foxy - 8. 3. 2018 20:39

Ale v Řecku nebyl žádný státní bankrot. V Řecku šlo o vydírání. Buď prodáte přístavy, snížíte důchody ... nebo Vám nebudeme refinancovat státní dluh. Podobný princip je uplatňován na rozvojové země a jejich přírodní bohatství. Pokud tehdy zbankrotovalo Řecko, pak v tomto smyslu jsou v bankrotu všechny vyspělé země světa, protože žádná z nich neustojí bez pomoci centrální banky útok panikářských banksterů na trh se státními dluhopisy. Řecko mělo tu smůlu, že už v podstatě nemělo vlastní centrální banku a ECB, resp. celá slavná Trojka se z banksterů podělala. Směs ekonomického terorismu a nezměrného diletantství a/nebo kolaborace.

Richard Fuld|9. 3. 2018 17:48| reakce na Jan Altman - 9. 3. 2018 15:08

1. Taky mi to vadí. Pokud nehodláte připustit, aby Vaše peníze nebyly kolaterálem ve vztahu k dluhům obecně (jak soukromým, tak státním) pak Vám zbývá nedržet tyto peníze v množství větším, než malém. Pokud se takto bude chovat každý, garantuji Vám, že dluhů obecně bude jen velmi malé množství, protože zde nebudou žádné úspory, jimiž by bylo nutné nějaké dluhy krýt. Zůstal by zde pouze objem dluhů a peněz, jenž konstantně obíhá v ekonomice, což je ta nejrobustnější forma ekonomiky, jakou si lze představit.

2. Primární příčinou Vámi popsaného bankrotu by ale byla krize ekonomiky (krize produkce), nikoliv velikost státních dluhů, nebo státních výdajů. A takové riziko nerovnováhy samozřejmě existuje. Jde o situaci, kdy kupní síla poptávky bude radikálně silnější než nabídka. Tato situace ale sama vyústí v oslabení kupní síly poptávky růstem cen nabídky, takže žádný bankrot nehrozí. Nadměrná poptávka nemůže vést ke krizi již z principu fingování ekonomiky, protože nadměrná poptávka běžně vede k růstu investic do produkčních kapacit. Krizi ale velmi snadno může vyvolat pokles kupní síly poptávky, který vede automaticky k nadbytečnosti stávajících produkčních kapacit a poklesu investic do těchto kapacit. V tomto případě nemůže fungovat úprava cen směrem dolů, protože existuje hotovost, která neumožní nastolení rovnováhy poklesem nominálních úrokových sazeb do výrazně záporných hodnot. Oslabování kupní síly poptávky tržním přerozdělováním a vyváděním peněz do úspor a na sekundární trhy tak nevyhnutelně vede do deflační pasti, v níž se nedávno ocitl téměř celý vyspělý svět, který je charakteristický právě gigantickým objemem peněz obíhajících na sekundárních kapitálových trzích, gigantickými úsporami a gigantickými státními i soukromými dluhy.

Richard Fuld|9. 3. 2018 17:27| reakce na Jan Altman - 9. 3. 2018 12:59

"Ach jo. Takže pokud Itálie na dluh platí podpory a penze a předražené zakázky pro mafii a ten dluh kupuje ECB, tak to reálně platí kdo? "

Reálně to nezaplatí nikdo! V tom je ten fór! ECB se při odkupu emitovaných státních dluhopisů jen stane věřitelem namísto banky, která ty dluhopisy držela před ní. Peníze na penze jsou mezitím dávno v oběhu, aniž by je někdo musel "zaplatit". Zaplaceny jsou totiž zbrusu nově vytvořenými penězi, které nemusel nikdo zaplatit např. na daních. Nepřímo mohou(!) za takový způsob financování nepodmíněného příjmu zaplatit všichni růstem cen, pokud se to s tímto způsobem úhrad veřejných výdajů přehání. Tedy pokud kupní síla poptávky překoná produkční kapacity nabídky. To ale nenastává vždy. Podmínkou je vyčerpání produkčních kapacit, přičemž jejich objem s růstem poptávky roste automaticky také. Peněz na další investice je v bankách vždycky dost. Takže bude stačit zvolit pozvolné tempo růstu základního příjmu, tak aby se mohla přizpůsobovat zvýšené kupní síle poptávky nabídka. Samozřejmě, že i tento postup má své meze a nelze vyloučit, že se nakonec ukáže, že nepodmíněný příjem je v současnosti značně předčasný nápad.

Taky námitka, že nepodmíněný příjem se zavede jen v Itálii a Němci budou jen sledovat jak dál roste státní dluh Itálie, je asi namístě. Takové věci by se měly zavádět v celé eurozóně naráz a postupně.

Osobně jsem ale přesvědčen, že zatím je zavedení plnohodnotného nepodmíněného příjmu nereálné. Rozhodně je ale reálnější postupné zavedení základního příjmu, než zavedení utopie v podobě anarchokapitalismu. :-)

Jan Altman|9. 3. 2018 15:08| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2018 17:30

1) Z tvrzení, že státní dluh (dluh nasekaný politiky za účelem se napakovat a uplatit některé voličské vrstvy) je kryt úsporami (i těch lidí, kteří ty politiky a ten systém kritizují a odsuzují), se mi otevírá kudla v kapse. Nehodlám připustit, aby moje reálné úspory (reálně odložená spotřeba) byla vydávána za kolaterál půjčky, kterou si vzal nějaký Andrej, aby uplatil penzistu Frantu, či si sám sobě udělil dotaci na novou linku na toastový chleba.

2) Státní bankrot si lze představit i nepeněžně, hmotně: stát slíbí svým zaměstnancům, podporovatelům, penzistům, ... více reálných statků (zdravotních služeb, jídla, bydlení, podpory OZE, ... - a to formou mandatorního zákonného nároku), než kolik se na daném území produkuje, resp. než kolik si produktivní nechají sebrat.
Pokud například devadesáti procentům neproduktivních slíbí důstojné bydlení, energie, jídlo, atd... a nebude schopen o tolik prostředků připravit desetinu produktivních, je to zkrátka default na jeho zákonný závazek. A schopnost tisknout si měnu, ve které si snaží půjčovat, s tím nesouvisí. V realitě jde o reálné toky=směny reálných statků.

Jan Altman|9. 3. 2018 12:59| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2018 17:17

"A Němci budou prskat, protože si budou tupě myslet, že to budou financovat. "

Ach jo. Takže pokud Itálie na dluh platí podpory a penze a předražené zakázky pro mafii a ten dluh kupuje ECB, tak to reálně platí kdo?

Pokud nová italská vláda zavede třeba 1000EUR nepodmíněný základní příjem (na dluh) a ECB adekvátně zvýší výkupy italských dluhopisů, tak každému jednomu Italovi těch 1000 EUR zaplatí kdo?

Ital si za těch 1000 EUR koupí reálné statky, ale jejich výrobce nedostane reálnou protihodnotu, protože ten Ital nemusel nic užitečného vyrobit, aby těch 1000 EUR dostal.

A spořivému Němci, který má ušetřeno pár tisíc EUR, ty úspory znehodnotí tiskem nových EUR tandem italské vlády a ECB. Za život toho Němce mu k jeho uspořené tisícovce vytisknou 8 dalších. V situaci, kdy (tou samou ECB) budou nominální úroky z úspor toho Němce zmanipulovány k nule (a časem zřejmě do záporu, kde samozřejmě ty reálné jsou již dávno).

Můžeme se vsadit, zda to těm Němcům dříve či později dojde a zda se najde partaj, která bude tyto voliče chtít získat.

Jan Altman|9. 3. 2018 12:49| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2018 17:17

Tak schválně, můžeme se vsadit, jak to dopadne.

foxy|8. 3. 2018 20:39| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2018 17:30

Státní bankrot jste viděl v Řecku. Jen ho přejmenovali na restrukturalizaci dluhopisů.

Zdeněk Suchý|8. 3. 2018 18:12| reakce na Richard Fuld - 8. 3. 2018 17:30

Jak tedy nazvat to co se dělo v roce 2001 v Argentině? Tady je návod jak přežít bankrot státu:
http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/jak-prezit-ekonomicky-kolaps

Richard Fuld|8. 3. 2018 17:30| reakce na Zdeněk Suchý - 8. 3. 2018 12:17

Velmi košaté a rozsáhlé, ale moji zvědavost to tedy neuspokojilo. :-(

Pochopím, že že může být problém, když jedna země dluží jiné zemi navíc v cizí měně. To ale není případ standardní vyspělé ekonomiky, která má zpravidla celý svůj státní dluh krytý úsporami vlastních domácností.

Jednoduše jsem přesvědčen o tom, že státní krach je ve standardních ekonomikách vyloučen.

Nicméně zajímavým případem jsou země eurozóny, které nemají dluhy tak úplně ve vlastní měně, protože je mají v měně společné. Tahle diskrepance může vyvolávat obavy v podobě krachů jednotlivých zemí eurozóny, k jejichž odvrácení však drží klíč v ruce společná centrální banka. Zatím ECB svoji roli v tomto ohledu plní a nejspíš jí ani nic jiného do budoucna nezbude. Pokud tedy bude mít stát problémy s vlastním krachem, tak jen proto, že ho v těchto problémech nechá jeho vlastní centrální banka.

Richard Fuld|8. 3. 2018 17:17| reakce na Jan Altman - 8. 3. 2018 13:19

K tomu přechodu na liru. V Itálii to asi nebude problém. Přepsat dluhy, vklady, cenovky z eur na liry. Jen si nejsem jist, jak by se na toto tvářili samotní Italové. :-) Přepsání mezinárodních závazků z eur na liry už ale nejspíš bude možné jen se souhlasem věřitelů a ten zřejmě nedostanou. Pokud to Itálie bude ignorovat bude vyloučena ze společenství civilizovaných států a obchodně značně izolováno, což jen prohloubí jejich problémy. Bude to obdobné, jako když se dlužník, který nesplácí své dluhy stane bezdomovcem. Navíc by to nejspíš potopilo celou EU. Suma sumárum, tudy cesta nevede.

2. Pokud bude ECB nadále vykupovat státní dluhopisy jižních zemí, pak Itálie nezbankrotuje. Pojde se dál černým lesem podél skal. A Němci budou prskat, protože si budou tupě myslet, že to budou financovat.

3. Řecká cesta vede jen do pekla. To už všichni vědí. A tentokrát by Itálie s sebou vzala celu EU. Takže tudy také ne.

Pořád mi tedy jako nejpravděpodobnější (nebo spíše jako jediný možný) vychází scénář č. 2, který nevyhnutelně vyústí v politickou a fiskální unii. Tedy žádné bankroty se konat nebudou. Vzniknou Spojené státy evropské. Už si začněte zvykat na zkratku USE. :-)

Jan Altman|8. 3. 2018 16:14| reakce na Zdeněk Suchý - 8. 3. 2018 14:12

:-)

Bohužel to je jednoduchá matematika :(

Zdeněk Suchý|8. 3. 2018 14:12| reakce na Jan Altman - 7. 3. 2018 10:45

Vy snad máte nějakou věšteckou kouli :-)
https://www.kurzy.cz/zpravy/448291-flash-ecb-vypousti-zminku-o-navyseni-velikosti-qe-sazby-nemeni/