Diskuze: Státní dluhy: na velikosti záleží, seřiďte si optiku

Michal Mrozek|9. 2. 2018 20:59| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 11:55

Ne, opravdu ne :). Vašemu konceptu rozumíte asi jen vy.

"Tím samozřejmě neobhajuji zbytečné a škodlivé utrácení peněz za nesmysly." Za nesmysl si dosaďte třeba ty úroky...:) Které tady mimochodem vehementně obhajujete.

Michal Mrozek|9. 2. 2018 20:16| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 17:58

No pokud si myslíte, že ty státní peníze někdo tak strašně chce a je tím pádem šťastným věřitelem státu, pak nežijete v realitě, ale ve vlastní bublině. Umíte to krásně překroutit, ale realitu to nezmění. Kryptoměny jsou důkazem, jak moc se pletete. Pokud věřitel chce uniknout z pozice věřitele, pak to svědčí o tom, že asi ty podmínky pro něj jako věřitele nebudou nějak extra lukrativní. Ale to je asi těžko vysvětlovat, vy prostě máte svůj svět.

Richard Fuld|9. 2. 2018 18:43| reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 18:00

No to je právě ono. Stýkáte se s lidmi Vaší vrstvy a vidíte tak, jen střípek reality.

Jan Amos|9. 2. 2018 18:00| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 16:38

Možná že je to i tím, že onu "praktickou" stránku ekonomie praktikuju i v jiných zemích. Snažím se mluvit s místními, poznat odlišnosti, žít a zapadnout.
Často vidím, že pro přežití je nezbytné co nejvíce odmítnout levičácké názory na řízení společnosti. V Evropě je lidé pro svoji mírumilovnost tolerují, jinde jsou nositelé těchto bludů velmi razantně vyobcování. Pokud nenabídnete společnosti něco hmatatelného, co potřebuje, nikdo se s vámi nepáře - což je pro fungování společnosti zcela zásadní. Buďte šťasten, že Evropa je tolerantní a seďte zde.

Richard Fuld|9. 2. 2018 17:58| reakce na Michal Mrozek - 9. 2. 2018 08:35

Netvrdím, že vyplácení úroků ze státního dluhu zpět daňovým poplatníkům je pouhá teorie. Je to skutečnost, se kterou lze jen těžko polemizovat. Tato skutečnost svědčí mimo jiné právě o tom, že daňoví poplatníci (firmy i občané, kteří jsou držiteli peněz a/nebo státních dluhopisů) jsou věřiteli státu (věřitelem je ten komu plyne úrok z daného dluhu).

Skutečnost, že úroky ze státního dluhu jsou hrazeny z daní vybraných od daňových poplatníků pak dokládá, že daňový poplatníci jsou fakticky současně také v pozici dlužníka ve vztahu ke státnímu dluhu. A to je jádro toho, co zde celou dobu tvrdím, tedy že občané a firmy v podstatě dluží státní dluh sami sobě. To že Vám tato skutečnost připadá fantasmagorická je pak pouze Váš problém.

Když tedy tvrdíte, že daňoví poplatníci pouze odvádí daně, z nichž se kromě jiného platí i úroky ze státního dluhu, vědomě pak zamlčujete i druhou stranu mince, tedy že tyto úroky následně zase doplují zpět k daňovým poplatníkům. Někteří poplatníci dostanou tento úrok celý, pokud daňový poplatník dluhopisy drží, jindy snížený o marži banky (ta je ale taky daňovým poplatníkem), pokud drží pouze úspory v penězích a jindy snížený o poplatek fondu (taky poplatník), který dluhopisy drží pro majitele podílových listů.

Nikde netvrdím, že není problém, pokud se stát dostane do situace, kdy většinu nebo všechny vybrané daně je nucen vynaložit na úhradu úroků. V takovém případě má asi stát velký problém. Avšak i v tomto extrémním případě platí výše uvedené. V tomto případě by stát vracel daňovým poplatníkům prostřednictvím úhrady úroků ze státního dluhu většinu nebo dokonce všechny vybrané daně. Zadlužený stát by tak fungoval velmi nepříjemně jako státní přerozdělovač od nemajetných, kteří jen platí daně a nic od státu nedostanou k bohatým, kteří sice také platí daně ale tyto se jim vrátí zpět ve formě úroku, a to ve vyšší míře , než kolik odvedli na daních. Z toho plyne ponaučení, že pokud se něco přežene do extrému, vede to k absurdním a neudržitelným stavům.

Pro úplnost dodám, že pokud by nastalo splácení státního dluhu vybranými daněmi, pak v takovém případě se peníze daňovým poplatníkům vracet nebudou. Část peněz vybraných na daních na splácení státních dluhopisů držených bankami (to je dnes většina) by splacením dluhu jednoduše zanikla. Tomuto se říká peněžní kontrakce, která mívá velmi neblahé důsledky. Zbývající část by obdrželi nebankovní držitelé dluhopisů. Ze splácení státního dluhu drženého bankami má jakýsi imaginární prospěch stát, jemuž se sníží vykazované zadlužení. Bank se to nijak nedotkne. Daňoví poplatníci zchudnou o celou jistinu splaceného dluhu a zbaví se povinnosti platit budoucí úroky.

Jestli Bastiat vidí také jen půlku skutečnosti stejně jako to zřejmě naučil Vás, pak nemá cenu ho číst. :-)

Richard Fuld|9. 2. 2018 17:01| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 20:24

Babiš nepotřeboval moc, aby na něj nemohla policie. Na to by mu naopak stačilo držet se od politiky dál. :-)
Jestli je jediným problémem Babiše, že má dotační penězovody, pak je to super. Ty jsou totiž všem na očích a jsou zcela legální, na rozdíl od skrytého rabovaní téhle země "tradičními politiky", kterým policie, justice a media leda tak pomáhala a chránila. :-)

Samozřejmě, že se politici nikdy nebudou chovat podle učebnic občanské nauky. :-) Proto jde o to, vybrat mezi nimi sekáče, co vezme všechny ostatní gaunery u držky a kterého budou všichni tak nenávidět, že ho nenechají ukrást ani pětník, aby to nebylo hned druhý den na policii a v médiích. :-) A toto vše splňuje jedině Babiš (ne ANO, Babiš!). Všechny ostatní, co se o toto pokusili, si dali "tradiční politici" ke snídani a ve spolupráci s policií a justicí je vyřídili ajn cvaj. Teprve Babiš patři do ligy mistrů, z které ty tradiční lupiče dokáže reálně ohrozit. Proto taky všichni tak syčí, jen když ho uvidí. :-) A nelze vyloučit, že nakonec i Babiše vyřídí.

Takže pořád lepší Babiš, než návrat těch loupežníků nebo Vámi zastávaná anarchie a chaos.

Richard Fuld|9. 2. 2018 16:48| reakce na Jiří Novotný - 9. 2. 2018 15:29

Řecko je naopak odstrašujícím příkladem toho, pokud se do přirozeného růstu státního dluhu zasahuje s tím, že je třeba jej násilně zastavit, či dokonce státní dluh začít splácet, bez ohledu na aktuální kondici ekonomiky.

Problém je v tom, že banksteři, co chtěli "své" peníze zpět, nebyli ani náhodou skutečnými věřiteli Řecka. Skutečnými věřiteli Řecka, byli před zásahem banksterů v drtivé většině Řekové. A stejně tak jsou skutečnými věřiteli Itálie Italové, Portugalska Portugalci a Belgie Belgičané. A je to dáno tím, že ve všech těchto zemích úspory domácností a firem značně převyšují hodnotu státního dluhu. Teprve až najdete zemi, kde hodnota úspor domácností a firem je nižší, než hodnota státního dluhu, můžete začít mluvit o nějakých potenciálních problémech. Avšak toliko v rozměru oněch "chybějících" úspor.

Richard Fuld|9. 2. 2018 16:38| reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 14:51

Nemovitosti nejsou pro každého. :-) To, že se neshodneme bude možná tím, že se na svět díváte právě tou optikou té "praktické" ekonomie. Tvrdím, že co je dobré pro jednotlivce nemusí být automaticky dobré pro celou společnost a samozřejmě to platí i naopak. Čili na svět nenahlížím jen optikou toho, co je výhodné pro mě, jako jednotlivce. Nicméně to mi nebrání v tom, abych řešil své soukromé věci racionálně a s ohledem na mé individuální zájmy.

Richard Fuld|9. 2. 2018 16:30| reakce na Josef Němec - 9. 2. 2018 14:55

Jak jste přišel na to, že státní dluh neznamená, že dlužíme sami sobě? :-) Komu ty biliony dolarů, eur, jenů ... ty státy tedy dluží?

Problém držení státního dluhu zahraničními subjekty tu sice je, nicméně jde jen o problém zcela minoritní. Majoritně platí, že věřitelem ve vztahu ke státnímu dluhu jsou subjekty, jež jsou součástí daného státu.

Dokud jeden stát dlužil druhému namísto účetních peněz tuny zlata z titulu naakumulovaného schodku obchodní bilance a odmítal zaplatit, pak to samozřejmě mohlo některé psychouše přimět k tomu, že takovému státu vyhlásili válku a jel si to zlato vyzvednout.

Dnes už toto hrozí jen velmi těžko, protože současné peníze nemají žádnou vnitřní hodnotu a hmatatelnou a fyzicky zabavitelnou podobu. Hodnotu jim dává pouze chod dané ekonomiky, v níž ty peníze obíhají. Hodnota dluhu, který by chtěl dnes psychouš řešit válkou proti dlužnickému státu, by tak dramaticky a automaticky klesla.

Viz nedávný příklad Řecka, kterému psychouši z Trojky vyhlásili ekonomickou válku a výsledkem byl jen vývoj řecké ekonomiky, který odpovídal stejné situaci, jakoby v Řecku probíhal vážný válečný konflikt. Nikdo ale z Řecka nevyrazila ani euro. Naopak řecký dluh ještě narostl a schopnost splácet dluhy v případě Řecka dramaticky klesla.

Vaše představy o vztazích mezi státy v ohledu držení státního dluhu jinými zeměmi, než emitenty dluhopisů tak odpovídají představám války chtivého psychouše. :-) Naštěstí nemáte pravdu, že státní dluhy jsou to samé jaké dluhy mezi jednotlivci.

Jiří Novotný|9. 2. 2018 15:29| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 11:43

Řecko je příkladem kam vede nesplácení dluhu. Postupně tam zahučí Itálie, Portugalsko, Francie a Belgie. Je to hloupé, ale věřitelé prostě chtějí svoje peníze zpět. I s úroky.

Josef Němec|9. 2. 2018 14:55| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 11:38

No to bude asi tím, že státní dluh neznamená, že si dlužíme sami sobě. Často jsou věřitelem zahraniční bankstři. A neplacení dluhů býval legitimní důvod k vyhlášení války.
A bankstři se chovají velmi racionálně, nikoliv diletantsky. Jsi v dluhové pasti? Plať vyšší úroky. Nemáš na ně? Prodávej se pod cenou.
Tolik o požehnání žití na dluh. Platí to jak v mikro tak makroekonomii.

Jan Amos|9. 2. 2018 14:51| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 14:02

Oceňuji, že jste odpvěděl. Bez sarkasmu.
Je zvláštní, že se při našem protichůdném vidění světa v praktické ekonomii shodneme. Až na nemovitosti - rád trávím několik měsíců ročně v zahraničí a nemovitosti s vyjímkou vlastního bydlení vnímu spíše jako kouli na noze.

Richard Fuld|9. 2. 2018 14:02| reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 13:05

Jen čistě pro ilustraci jsou moje největší investice následující:
1. Moje děti :-)
2. Nemovitosti (domy, byty i pozemky)
3. Dividendové akcie
4. Výtvarné umění (pár fotografií)

Kryptoměnám se vyhýbám jako čert kříži. :-)

Jan Amos|9. 2. 2018 13:05| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 11:59

Ad 2)

Pan Altman se netají tím, že investuje do kryptoměn = bitcoin, ripple, ethereum aj. a zmínil i pozemky.
Já se netajím tím, že preferuji dlouhodobě držené dividendové akcie - OHI, RCL, Markel, Hannover Re, New Flyer Industries, BIP - abych jmenoval největší pozice. Velmi oceňuji v této oblasti Jana Hájka a Mikuláše Splítka. A zajímá mě výtvarné umění.

Opravdu by mě zajímalo, čemu věřite vy. Samozřejmě odpověď "reálná aktiva" žádnou odpovědí není. A i respektuji, když odpovědět nebudete chtít.

Richard Fuld|9. 2. 2018 12:07| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 20:19

Neodpověděl jste mi na otázku, nicméně z Vaší odpovědi jsem se dozvěděl, že inflace má za následek zprostředkované splácení státního dluhu, který je podle Vás nutno splatit. Pokud nesouhlasíte se splácením státního dluhu inflací, tak jak by se měl podle Vás státní dluh splatit?

Richard Fuld|9. 2. 2018 11:59| reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 09:30

1) Naopak. Za věcný argument považuji logické tvrzení, které mé argumenty relevantně zpochybní, nebo je rovnou vyvrátí. S odkazy na nějaké zdroje typu článků nějakých ekonomů, kteří se smířili s dogmatem, které je uzavřelo do bezvýchodné "dluhové pasti", bych se ale samozřejmě nesmířil. To může být inspirativní, ale pokud půjde jen o opačné tvrzení, které má působit jen silou autority toho, kdo to tvrdí, pak toto samozřejmě za platný argument uznat nemohu.

2) Ano i na takovém duchovním odkazu pracuji. :-) Základem mé teorie je investovat neutracené peníze do reálných statků (aktiv). Samozřejmě netvrdím, že úspory jsou primárně problematické. Nejsou. Jsou přirozeným projevem tržního přerozdělování a přístupu lidí k penězům. Problémem je prohlašování dluhů za problém, protože dluhy jsou zcela automatickým následkem úspor. Pokud zde nejsou státní dluhy, pak všechny úspory vlastní jedna část společnosti a zbytek společnosti je automaticky dlužníkem. Pokud je zde státní dluh, pak uvedené striktní rozdělení společnosti na majitele peněz a dlužníky úplně neplatí, protože zde může najednou žít i další druh lidí. Lidé kteří nejsou z dlouhodobého hlediska ani dlužníky ani věřiteli (lidé, co vydělají právě tolik, kolik utratí a žádné úspory netvoří). Já si vybral pozici blízkou té neutrální pozici s tím, že můj "naspořený" majetek není v penězích ale v aktivech.

Finanční systém, který podle mne netrpí žádnou vážnou vadou, samozřejmě naplno využívám. Proč bych měl z ideologických důvodů zavrhnout něco, co funguje? Takto se chovají jen fanatici. Pojmem banksteři nazývám panikáře a/nebo diletanty, kteří způsobují finanční krize a přitom spoléhají na záchranu ostatních lidí, kteří s bankstery podstupovanými riziky nic společného nemají.

Richard Fuld|9. 2. 2018 11:38| reakce na Josef Němec - 9. 2. 2018 10:33

Povídat to Řekům nic neřeší. O tomto bych musel přesvědčit panikářské a diletantské bankstery, kteří to peklo v Řecku rozpoutali. Což je však nejspíš zhola nemožné.

Josef Němec|9. 2. 2018 10:33| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 16:47

Pane Fulde, možná by vaše ekonomické argumenty ocenili více v Řecku, než v Čechách. Co kdybyste jim nabídl svou teorii, že státní dluh přece stačí refinancovat a nemusí se splácet.
Obávám se, že i pan Tsipras by se neudržel a první hodil kamenem.

Jan Amos|9. 2. 2018 09:30| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 16:47

ad1) Nějaký věcný ekonomický argument k tomu, co jsem napsal, byste neměl?
Pro vás je věcný argument pouze ten, který vyhovuje vaší teorii,takže nebudu plýtvat silami. Vy nikdy neodkazujete na jiné zdroje, nekompilujete, nedáváte ostatním odkazy - prostě jen opakujete svoje fantasmagorie.

ad2) Moji potomci budou s tím, co jim zde zanechám, velmi spokojeni :)

Pevně doufám, že máte na mysli něco duchovního, jako například sbírku vašich spisů popisujících dokonalé uspořádání světa, historii účetních peněz od otrokářského systému po současnost nebo alespoň nějaký moralní imperativ či sadu ekonomicko-zenových zásad.
Nevěřím, že byste jim přenechal něco přízemně hmotného, jako jsou úspory, nemovitosti, sbírka známek nebo účet na Coinbase. Vždyť základním axiomem vašich bludů je nezodpovědné odkládání spotřeby a vytváření úspor, které je nutné kompenzovat veřejným zadlužováním a tiskem peněz. Takže nevěřím, že byste něco akumuloval, tím byste popíral sám sebe.
A ani nevěřím, že byste používal například bankovní účet - bylo by přece pod vaši důstojnost jít škemrat o jeho otevření u lidí, které opakovaně nazýváte pejorativním slovem banksteři.

Michal Mrozek|9. 2. 2018 08:35| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 15:48

"Čím větší jsou úroky ze státního dluhu, tím více peněz se vrátí daňovým poplatníkům." Ospravedlňovat dluh tímto tvrzením je scestné. Má-li stát dluh, pravidelné úroky z toho dluhu neplatí totiž nikdo jiný, než právě daňoví poplatníci. Jediná výhoda plynoucí z dluhu je to, co je za něj pořízeno, třeba 10km dálnice.
Hovořit o tom, že v průběhu splácení dlužník něco získává, že získává peníze prostřednictvím oněch úroků, to je na hlavu postavená fantasmagorie. To se nedá nazvat ani teorií, protože teorie má vycházet z pozorování (řecky teoreo).

Ve skutečnosti peníze jsou mu poplatníkovi daněmi odčerpávány, aby se zaplatil mimo jiné i onen úrok z dluhu. To je hlavní efekt celého dluhu. Platí to, že čím jsou dluhy vyšší, tím vyšší dopad to má na daně a daňový systém. Méně a méně může stát z daní pořídit, pokud roste dluhová služba. Služby státu jsou o to mizernější, oč je dluh a úrok větší, protože si nemůže dovolit použít ty peníze, které padly na úrok. Přečtěte si konečně toho Bastiata, abyste věděl, že pokud jistý obnos peněz použijete na nákup něčeho, nemůžete již tento obnos peněz využít na něco jiného.

Jako obvykle máte velký problém se stanovením příčin a důsledků, se stanovením významnosti jednotlivých složek, které mají reálný vliv.

Jan Altman|8. 2. 2018 20:24| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 11:58

To dost těžko, Babiš chce jediné - zajistit si pokračující dotační penězovod, mít moc došlápnout si na konkurenty, mít pod kontrolou justici a policii, aby na něj nemohl někdo něco vytáhnout.

Zde se ukazuje, že to jste vy, kdo žije ve snu "kdyby se voliči a politici chovali podle učebnice Občanské nauky, tak by to fungovalo". Máme to tedy opět "myšlenka je dobrá, jen lidi to kazí". Jenže REÁLNĚ to nefunguje. Nikde. Japonsko, všechny země EU, USA, ...

Jan Altman|8. 2. 2018 20:19| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 17:40

Inflací nedochází doslovně ke splácení státního dluhu, ale k jeho rozmělnění. Když stát bude mít dluh miliardu korun a v ekonomice bude existovat 10 miliard korun, tak si stát rozhodně polepší tím, když při stejné absolutní výší dluhu těch korun bude najednou existovat 20 miliard.
A jelikož neexistuje oběd zdarma, tak to samozřejmě někdo zaplatí - držitelé té měny a také ti, kteří mají relativně nepružné příjmy v té měně, valorizované až ex-post, kdy již inflace nastala a ceny vzrostly.

Richard Fuld|8. 2. 2018 17:40| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 00:10

Takže pomocí inflace podle Vás dochází ke splácení státního dluhu. Vy jste určitě pro v otázce, zda je nutné splatit státní dluh. Proč jste tedy proti inflaci?

Ano. Lidé se mohou dělit "na ty, kteří státní dluh svou prací musí splácet (daně, inflace) a na ty, kteří z dluhového financování státu tyjí (dostávají státní peníze)" a také mohou existovat lidé, kteří patří do obou táborů a těch je nejspíš drtivá většina. :-)

Richard Fuld|8. 2. 2018 16:47| reakce na Jan Amos - 8. 2. 2018 13:11

Ano máte pravdu v tom, že následující generace nebudou nijak odvázané z toho, že loupeživí politici, které jsem nebyli schopni uhlídat, kradli veřejné peníze, které si tito "politici" za tímto účelem vypůjčili a tím zemi zadlužili.

Daleko větší katastrofou ale bude, pokud v budoucnosti ve volbách zvítězí mravokárci Vašeho střihu, kteří budou razit myšlenku, že chybu předchozích generací je zcela nezbytné napravit tím, že ten státní dluh splatí, aby nezatížili další vnoučátka. To pak skončí skutečnou katastrofou a budou si za ni moci jen oni sami, protože si takovýto brutální masochismus svobodně zvolí. A ano. V takovém případě budou moji potomci vědět, že nastal čas tento stát opustit. :-) Možná na hodně dlouhou dobu, ne-li napořád. Proč by měli platit dluhy za loupežníky, že?

Takže. Povrchní moralizování a nepodložené odsuzování to Vám jde dobře. Moji potomci budou s tím, co jim zde zanechám, velmi spokojeni :) Nějaký věcný ekonomický argument k tomu, co jsem napsal, byste neměl?

Richard Fuld|8. 2. 2018 16:11| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 00:18

Ono to dnes neprojde ani té centrální bance. Z důvodu možného nastolení morálního hazardu. Ale když půjde opravdu do tuhého, centrální banky ty státní dluhopisy vykoupí a otázky morálního hazardu začnou řešit až sedne prach zase na zem. :-)

Nicméně nikdo Vám přece nebrání založit si vlastní banku uvedeným způsobem zbohatnout. Teprve až se nad tím pořádně zamyslíte, zjistíte že jste vymyslel úplnou pitomost, protože touto krkolomností vůbec nic nezískáte a hlavně ji ani nezrealizujete, protože na úvěrové obchody jsou třeba vždy dvě strany (obezřetný věřitel a důvěryhodný dlužník). Už první krok je tedy úplný nesmysl. Kdo by bláznovi půjčil jen tak miliardu? :-)

Richard Fuld|8. 2. 2018 15:58| reakce na Petr Vorlíček - 7. 2. 2018 19:31

Jak jste přišel na to, že si stát půjčuje na úroky. Stát si dlouho půjčoval pouze na to, aby měli lupiči z čeho loupit (na předražení tzv. státní investice). Na úroky i mandatorní výdaje vždy postačovaly daně. Nicméně souhlasím, že takto pokračovat dál nejde.

Vaše černé scénáře jsou možné jen za předpokladu, že lide setrvají na současném zcela nepřiléhavém paradigmatu, že mezi státním a soukromým dluhem není žádný rozdíl.

Vy píšete s takovou lehkostí o krachu státu, že nejspíše máte představu, že případný krach státu přežijete jen tak, že se Vás to ani nedotkne. To je samozřejmě hodně naivní a fatálně nebezpečné. Já hledám řešení. Vy čekáte až přijde katastrofa.

Také představa, že nám bude něco platné, že my ještě nejsme tak moc zadlužení a že případně to odnesou jen jiné zadluženější státy, je také velmi legrační.

Richard Fuld|8. 2. 2018 15:48| reakce na Michal Mrozek - 8. 2. 2018 07:16

Není můj styl, abych absolutně něco odsuzoval, nebo absolutně jen schvaloval. Téměř na každou věc je možno nahlížet z více stran a nalézat jak negativa tak pozitiva. A státní dluh není výjimkou. Úrokový příjem ze státních dluhopisů budou držitelé dluhopisů brát jako pozitivum a ti co odvádí daně, aby stát mohl zaplatit úroky ze státních dluhopisů, to budou brát jako negativum a mnoho osob bude součástí obou těch skupin zároveň. :-)

Vaše představa, že se lze prodluhovat k vyšší životní úrovni je samozřejmě lichá, resp. mnou tvrzená příčinná souvislost je přesně opačná. Vysoký státní dluh je u prosperujících tržních ekonomik jen následkem, resp. v podstatě nutným vedlejším efektem, nikoliv samotnou příčinou prosperity, jak se to snažíte Vy překroutit.

Nerozumím Vašemu obvinění, že úmyslně bráním bohatství jednotlivců. Můžete to nějak vysvětlit? Myslíte obranu (ochranu) bohatství jednotlivců, nebo zabránění vzniku bohatství jednotlivců?

Josef Fraj|8. 2. 2018 13:38| reakce na Karel Mašek - 8. 2. 2018 10:15

Zastal bych se slova primitivní. Primitivní ekonomikou se myslí ekonomika před zavedením všeobecného ekvivalentu. Slovo primitivní označuje nižší vývojový stupeň a není na tom nic špatného. Primitivní umění Altamiry například patří k nejsilnějším uměleckým projevům lidstva vůbec. To, co dlouhodobě předvádí pan Fuld je směs nekonsistentních výroků, logických faulů případně urážek oponentů. To není vývojový stupeň, ale absence logického myšlení.

Je to možná slovíčkaření, ale jako obdivovatel "primitivního" umění jsem cítil povinnost to slovo obhájit, protože jeho spojení s panem Fuldou mně přijde nepatřičné.

Jan Amos|8. 2. 2018 13:11

Argumenty pana Fulda jsou založeny na naprosto asociální úvaze: "Já si užiju za vypůjčené peníze a moji potomci to zaplatí." Přitom ty, kteří se netají snahou nedat státu nic zadarmo, jako pan Altman, vyzývá k odchodu do emigrace. Co kdyby potomci pana Fulda vyzvali, aby už šel se svými teoriemi nikoliv do emigrace, ale do úplně jiných míst. Protože sežrat oběd, večeři i moučník svým dětem a tvrdit jim, že mají být stejně nenažraní vůči svým potomkům nemůže být projevem ekonomického uvažování, ale spíše nějaké psychické odchylky.
Celá teorie pana Fulda je zneužitím toho, že potomci nemohou odmítnout dluhy svých předchůdců, pokud to nejsou dluhy osobní. Nelze se zříci dluhů státu, čehož právě lidé jako pan Fuld zneužívají. Mimo jiné především k tomu, že se cpou (obrazně) za peníze a na účet jiných. Biologie pro to má jediný termín - parazitismus. A pokud jejich příživnictví někdo odmítá platit, má být vyobcován. Slovy klasika - velebnosti, chce se mi blejt.

Richard Fuld|8. 2. 2018 12:05| reakce na Zdeněk Suchý - 7. 2. 2018 18:16

Beru to jako podporu mému názoru a děkuji za ni. :-)