Diskuze: Marcel Homolka: Velká reforma penzí? Kdy jindy, když ne teď

Richard Fuld|20. 2. 2018 15:47

a) Psal jste o nově emitovaných korunách, nikoli o měnové bázi. Nicméně jsem ochoten akceptovat, že jste myslel měnovou bázi. Ekonomickou logiku ale tahle Vaše úvaha postrádá, protože objem měnové báze nikterak kupní sílu peněz neovlivňuje, proto je nesmysl, aby centrální banka míry změny měnové báze promítala do míry výnosů z peněz občanů, jež by ležely na jejích účtech.

b) Váš poukaz na to, že by centrální banka platila za židle nově vytištěnou hotovostí je samozřejmě nesmysl. Centrální banka může hotovost uvést do oběhu pouze prostřednictvím obchodních bank. Jedinou výjimkou jsou zaměstnanci ČNB, kterým vede centrální banka vkladové účty, na které jim připisuje mzdy. Je otázkou, zda si však zaměstnanec centrální banky může vybrat peníze ze svého účtu v hotovosti. Pokud centrální banka platí v rámci zajištění provozu banky svým nebankovním dodavatelům, pak danou částku připíše na rezervní účet obchodní banky, u které má veden účet daný dodavatel současně s příkazem k převodu takto připsané částky na vkladový účet daného dodavatele. Celkově ČNB emituje do ekonomiky prostřednictvím zajišťování chodu banky (včetně mezd) necelé 2 milardy korun za rok. To znamená, že ČNB má každoročně na svědomí cca 0,05% nárůst peněžní zásoby, přičemž meziroční růst peněžní zásoby je okolo 9%.

Josef Němec|19. 2. 2018 21:34| reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 15:15

Vyjadřujete se k něčemu, co jsem neřekl.
a) Moje tvrzení bylo, že jsem ochoten si otevřít spořící účet u ČNB namísto důchodového pojištění, pokud mi na úrocích bude připisováno zhodnocení ve výši nárustu cenové báze. Vývoj kupní síly ostatních měnových agregátů mně pro tento účel nezajímá, jakož ani CPI
b) Mýlíte se ve vašem tvrzení, že cituji "....na jejichž celkový objem nemá centrální banka žádný relevantní PŘÍMÝ vliv, protože oč v ekonomice přibude hotovosti, o to vždy současně ubude bezhotovostních peněz."
Vezmeme-li myšlenkový experiment, že truhlář vyrobí pro ČNB pár židlí a je natolik zpozdilý až bukolický, že chce zaplatit na dřevo hotově, pak mi věřte, že tyto hotové peníze skutečně nikde bezhotovostní účty nepokrátí. Opravdu, ale opravdu se jen navýší účet hodnoty vydaného oběživa u ČNB.

Richard Fuld|14. 2. 2018 15:15| reakce na Josef Němec - 12. 2. 2018 23:37

Pokud chcete diskutovat na akademické úrovni je nezbytné rozlišovat mezi odlišnými pojmy. Moje tvrzení se vztahovalo k objemu všech peněz v ekonomice (hotovost + bezhotovostní peníze), na jejichž celkový objem nemá centrální banka žádný relevantní PŘÍMÝ vliv, protože oč v ekonomice přibude hotovosti, o to vždy současně ubude bezhotovostních peněz.

Vaše tvrzení se ale odvíjí od objemu pouhé hotovosti, což je údaj, který samotný bez dalšího nemá na kupní sílu měny žádný vliv, protože jak jsem psal výše, o kolik v ekonomice přibude hotovosti o tolik vždy současně ubude peněz bezhotovostních. Ani mě nenapadlo, že by někdo mohl myslet vážně, že by se kompenzovala ztráta kupní síly peněz tím, že by se kompenzoval nárůst objemu toliko hotovosti. Můj návrh se vztahoval ke kompenzaci změny objemu všech peněz (hotovostních i bezhotovostních) se zohlednění také rychlosti oběhu peněz v ekonomice.

Takže pokud byste chtěl posoudit, kolik by Vám centrální banka připisovala peněz formou úroku, který by odrážel nárůst objemu VŠECH peněz v ekonomice, musíte se podívat na změny celkového objemu peněžní zásoby, nikoli toliko na změny objemu hotovosti.

Současně ale musím zopakovat, že na kupní sílu peněz nemají vliv pouze změny objemu peněžní zásoby ale rovněž i změny rychlosti oběhu peněz v ekonomice, takže nejspolehlivějším ukazatelem vývoje kupní síly jsou změny ceny spotřebního koše, které jediné odráží současný vliv obou dvou parametrů (změnu objemu peněžní zásoby i rychlosti oběhu peněz).

Richard Fuld|14. 2. 2018 14:57| reakce na Josef Němec - 12. 2. 2018 16:49

Pane Němče. Už jsem vypozoroval pravidlo, že čím méně odborně zdatný přispěvatel zde diskutuje, tím vehementněji projevuje svou hloupost, drzost a zcela neopodstatněné sebevědomí. :-) Přehlédnu to a trošku Vás dovzdělám.

Předně na Wikipedii je k dané otázce uvedená směsice pravd, zbytečných a matoucích informací, přičemž současně zcela absentují zásadní a relevantní informace. Pokud budete mít zájem o relevantní a nekomplikované informace na dané téma, pak doporučuji prostudovat knihu Finance v globální ekonomice I. od Josefa Jílka.

Dále je třeba ujasnit si pojmy. Vážený pane Němče měnová báze není totéž, co peněžní zásoba i když Vám ty pojmy možná zní podobně. Definice peněžní báze je správně uvedena ve Vašem příspěvku. Peněžní zásoba ale představuje objem hotovosti (bankovky a mince) držené nebankovními subjekty a objem bankovních vkladů nebankovních klientů (objem bezhotovostních peněz). Peněžní zásoba nám říká, kolik peněz je mezi subjekty v ekonomice. Změny objemu peněžní zásoby určují peněžní inflaci/deflaci. Naproti tomu peněžní báze je v praxi nepoužitelný a zbytečný pojem, který slučuje dohromady dvě zcela nesourodé položky: peněžní hotovost obíhající v ekonomice s objemem likvidity v bankovním systému.

Je tedy třeba uzavřít, že navzdory Vaší zcela mimoběžné reakci stále platí, že centrální banka může jen proměnit již existující účetní peníze na bankovky a mince, tedy ani při této operaci se objem peněžní zásoby nemění. Ostatně na tento závěr postačuje již jen selský rozum. Pokud vyberete ze svého vkladového účtu peníze v hotovosti, pak se samozřejmě objem peněžní zásoby nemůže změnit. Došlo jen ke změně formy Vašich peněz z bezhotovostních na hotovostní.

Josef Němec|12. 2. 2018 23:37| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 15:37

Stojí mne to velké přemáhání, abych udržel konverzaci v akademické rovině.
Tak ta vaše 0 Kč by mi jen od roku 2013 hodila 42,8 %. Oficiální údaj ČNB vývoj výše oběživa, račte se přesvědčit.
Ale u vás asi platí, když tvrdíte něco co fakta vyvracejí, tím hůře pro fakta.
Tak tedy ano těch cca 48% za pět let by mi stačilo. A to je jen jeden ukazatel.

Josef Němec|12. 2. 2018 16:49| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 15:32

Kecy, kecy, kecy pane Fulde. Dovolím si uvést definici měnové báze z Wikipedie .

Měnová báze nebo peněžní báze je dána množstvím oběživa a rezerv (bankovky a mince držené bankami, ale i vklady komerčních bank u centrální banky).

Měnová báze představuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, sledované centrální bankou
= hotovostní oběživo (HO) + povinné (REpo) a dobrovolné (REdo) rezervy obchodních bank na účtech centrální banky.

Měnovou bázi přímo ovlivňuje Centrální banka, která ji navyšuje tak, že emituje měnu vytvořením splatného závazku za nákup zboží a služeb pro vlastní potřebu a nákup jiných aktiv. Měnovou bázi pak snižuje odprodejem těchto aktiv a tím snižování svých závazků.

I když se převážná emise měny odehrává přes pákový efekt v bankovnictví částečných rezerv komerčními bankami (v poměru až 1:50) stejně je tato emise zastropována výší požadovaných minimálních rezerv.

Tu definici bych pak doplnil ... a ostatními splatnými závazky v dané měně vůči nebankovním subjektům.
Musí je totiž na požádání splatit, čímž se zvyšuje objem vydaných bankovek a mincí.

Richard Fuld|12. 2. 2018 15:37| reakce na Josef Němec - 12. 2. 2018 12:07

No pokud byste chtěl připisovat úrok v souladu s tím o kolik centrální banka zvýší objem peněz v ekonomice, pak byste dostával každý rok 0,-Kč, protože centrální banka nijak objem peněz svojí emisní činností neovlivňuje. Navíc i v případě zvětšujícího se objemu peněz v ekonomice mohou ceny klesat a kupní síla úspor růst, a to z důvodu poklesu rychlosti oběhu peněz. A naopak i v případě poklesu objemu peněz v ekonomice mohou ceny růst v případě dostatečného růstu rychlosti oběhu peněz.

Richard Fuld|12. 2. 2018 15:32| reakce na Josef Němec - 12. 2. 2018 12:26

Centrální banka nic neemituje ve smyslu, že by ovlivňovala objem peněžní zásoby. Jediné co centrální banka může, je proměnit již existující účetní peníze na bankovky a mince, tedy ani při této operaci se objem peněžní zásoby nemění.

Josef Němec|12. 2. 2018 12:26| reakce na Jan Altman - 30. 1. 2018 22:38

Podepisuji vše co jste uvedl výše. Jen technickou poznámku, že díky emisnímu monopolu centrální banky nejen půjčují, ale i utrácejí měnu, kterou vždy vlastní. A to dokonce, i když ještě není vytištěna.

Josef Němec|12. 2. 2018 12:07| reakce na Richard Fuld - 1. 2. 2018 18:08

Zapomeňte na výši inflace a statistický úřad. To jsou pouze údaje odvozené od emisní činnosti ČNB.
Účet spoření na důchod zvyšovaný proporčně o procenta nově emitovaných korun ČNB. A pak bych si ho možná založil namísto penzijního pojištění.

Jan Amos|9. 2. 2018 10:16| reakce na Míša Pientka - 31. 1. 2018 21:49

Ok, beru že máte jiný názor a respektuju. Já jsem jak vzděláním, tak živobytím směrovaný k tomu, že vyhodnocuji a zpracovávám informace. A věřím, že pro kvalitní rozhodování je nutná určitá minimální míra informací. Souhlasím ale s vámi, že informaci o výši důchodu si každý, kdo se pyšní maturitou může již nyní získat sám.

Richard Fuld|1. 2. 2018 18:08| reakce na Jan Altman - 30. 1. 2018 22:38

Účetní peníze nejsou cinklé. Ten Váš příklad je cinklý, protože se zase týká jen spekulací, při nichž není vytvořena žádná reálná hodnota. Tak jak jste to popsal, tak to vlastně sedí právě na bitcoin, který stojí a padá se stejným principem, jak Vámi uvedené spekulacemi s pozemky. Stačí si jen namísto pozemku představit bitcoin. Většina lidí ale nevydělává spekulacemi s pozemky. :-) Váš příklad je tak zase zcela mimo mísu.

Pokud byste zvolil příklad, v němž by figurovali lidé, co musí něco reálného vyprodukovat, aby získali peníze na splacení svého dluhu (a ne spekulanti), pak by to vypadalo hodně jinak.

Úroková sazba je nastavena tak, aby ekonomika dobře fungovala. To je zřejmé. Pokud je vedlejším efektem vyšší poptávka po nových nemovitostech, pak je možná chyba v nedostatečně pružné nabídce a nikoliv v regulovaných úrokových sazbách, které ekonomice prospívají. Chybu na straně poptávky taky nelze úplně vyloučit. To ukáže teprve budoucnost. Situace na bojišti se mění každým okamžikem. Z fiskální krize se možná jen vyklubaly ideální investiční příležitosti. To je trh.

Richard Fuld|1. 2. 2018 17:42| reakce na Jan Amos - 31. 1. 2018 08:59

Nemyslím si, že je správné zahrnout do spotřebního koše rozpočítanou průměrnou pořizovací cenu nemovitosti, na místo nájmu. Je to stejné, jako se snažit namísto hodnoty dálniční známky do koše zahrnou cenu samotné dálnice, rozpočítanou na počet aut a počet let životnosti těch dálnic.

Cena spotřebního koše je agregátní veličina, která nikdy nebude přesně odrážet růst cen konkrétních jednotlivců. Rozptyl bude vždy značný. S tím je třeba se smířit. Optimální tak může být dlouhodobé sledování ceny svého vlastního spotřebního koše a podle tohoto zjišťovat, jak na tom jste v ohledu znehodnocování, či naopak zhodnocování Vašeho peněžitého majetku a Vašich peněžních příjmů. Pak Vám může být celá metodika statistického úřadu jedno. :-) Výše Vaší osobní inflace by Vám měla být tím vstupem pro reálné ocenění a zjištění reálné výnosnosti Vašich vlastích investic. Pokud do svého spotřebního koše zahrnete i cenu svých investic (ať už realizovaných nebo zamýšlených), ztratí takové měření Vaší osobní "inflace" jakýkoliv smysl. A to samé platí pro onen agregátní indikátor.

Pokud začnete do spotřebního koše zahrnovat ceny nemovitostí, pak už tam můžete začít přidávat ceny akcií, které někteří také pravidelně měsíčně přikupují přímo, nebo prostřednictvím fondů jako investici na stáří. Vlastní nemovitost je také investicí na stáří, v tom smyslu, že v důchodu nebudu zatížen pravidelnými platbami nájmu. Tady mě napadá jestli hyperaktivní přístup Čechů k vlastnickému bydlení není vlastně tou politiky věčně a marně hledanou "důchodovou reformou", kterou občané realizují na základě vlastního rozhodnutí. Jestli tohle není ten pravý druhý dobrovolný důchodový pilíř.

Prostě není možné plést dohromady spotřebu a investice, protože nakonec z toho bude dort od pejska a kočičky.

Richard Fuld|1. 2. 2018 16:35| reakce na Zdeněk Suchý - 1. 2. 2018 12:07

Ten stav se zhoršil díky vyššímu výběru daní v důsledku zavedení EET a kontrolním hlášením, což eliminovalo mnoho opatření ve prospěch daňových poplatníků. To není špatný výsledek.

Richard Fuld|1. 2. 2018 16:33| reakce na Zdeněk Suchý - 1. 2. 2018 12:07

"Přibližně stejně jako Češi jsou na tom letos Nizozemci, Němci a Slovinci. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii a Lucembursku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku." Přestěhujete se do Rumunska nebo Bulharska, abyste měl dobrý pocit z toho, jak brzy budete mít den daňové svobody. :-)

Zdeněk Suchý|1. 2. 2018 12:07

Fulda může slavit, na důchody bude: https://byznys.ihned.cz/c1-66035690-den-danove-svobody-bude-letos-v-cesku-nejpozdeji-v-historii-cesi-budou-pracovat-na-odvod-dani-174-dni?

Míša Pientka|31. 1. 2018 21:49| reakce na Jan Amos - 31. 1. 2018 14:25

" česká správa sociálního zabezpečení by měla automaticky zasílat každému občanovi staršímu 18 let jednou ročně výpočet jeho důchodu dle aktuální metodiky - tím by je dostatečně motivovala k úvahám jak se na důchod připravit. Především ty, kteří nikdy neslyšeli o informativním listu důchodového pojištění. "

Já s Vámi jen prostě a obyčejně nesouhlasím. Nechci, aby mě stát za moje prachy nevyžádaně informoval, "motivoval k úvahám" ani nic podobného. Nejsem malé dítě, nepotřebuju vychovávat a vodit za ruku. Od státu chci reprezentaci, obranu a ještě pár věcí o kterých by se dalo diskutiovat. No a v Dánsku nechť si to dělají jak chtějí.

Jan Amos|31. 1. 2018 14:25| reakce na Míša Pientka - 31. 1. 2018 13:47

Vy máte naprostý chaos v hlavě se základními pojmy. Samozřejmě že nevidím problém po státu něco chtít - kdybyste vytáhl někdy paty a zadek mimo vaši obec, například do Dánska a chvíli tam žil, zjistil byste, že jsou země, kde se za podobnou výši daní stát velmi snaží. něco občanům nabídnout. Například za podnikatele sám vytvoří daňové přiznání, takže odpadá sankce za pozdní dodání nebo opomenutí marginálie. "Není to jen 3Kč, je to taky práce a matroš." - Dánům to nevadí, našim byrokratům ano. Spíše ANO.

Mě nejde o zrušení státu - mě jde o to, aby stát plnil svoji servisní funkci.

"povinně cpát pod nos" neznamená, že jde o dopis s modrým pruhem a adresát si jej bude muset převzít. Já mám na mysli možnost si jej a informaci převzít, žádnou povinnost.

Mimochodem, stát se už před pár lety pokusil tuto informaci (automatické zobrazení informativního listu) lidem zprostředkovat formou datových schránek. Problém byl, že to byl typický trojský kúň, kdy důsledkem bylo automatické zavedení veškeré komunikace se státními úřady pomocí schránky.

Míša Pientka|31. 1. 2018 13:47| reakce na Jan Amos - 30. 1. 2018 11:51

Ano: státní = peníze daňových poplatníků. Nevím, zda je to Vaše arogance nebo hnidopyšství nebo fanatismus, to už nechám na Vás.

Není to jen 3Kč, je to taky práce a matroš. Ale to je jedno. Jen mě to překvapuje od Vás, takového obhajovatele centrálního nenařizování a neplacení kdejaké kraviny z peněz daňových poplatníků.

Právo na informaci každý má, dokonce to má zadara(= z peněz daňových poplatníků), už to je dost a ještě to nařizovat povinně a všem...???

Chcete to všem povinně cpát pod nos, aby si cosi uvědomili, takže vlastně chcete propagandu Vašeho (musím přiznat i mého) názoru za peníze daňových poplatníků? :D

Jan Amos|31. 1. 2018 08:59| reakce na Richard Fuld - 30. 1. 2018 13:50

Tak to už jsme tady také nedávno řešili...

Rozcestí je v otázce, jak se při výpočtu inflace postavit k otázce bydlení, tedy obvykle nejvyššího výdaje domácností. Vy tvrdíte, že pořízení nemovitosti je invetice, nikoliv spotřeba. Z toho vyvozujete, že do výpočtu inflace má vstupovat imputované nájemné, což je jakási částka, kterou by majitel nemovitosti hypoteticky platil za bydlení ve svém domě, pokud by patřil někomu jinému. To je současný přístup.

Řada ekonomů se ale kloní k tomu, že nákup nemovitosti pro bydlení je spotřeba a teprve nákup další nemovitosti je investicí. Tento přístup by ale výpočet inflace výrazně zvýšil.

Problém imputovaného nájemného je v tom, že pořizovací cenu namovitosti, kterou musíte uhradit najednou v daném roce a odpovídá tedy současné cenové hladině, rozpočítáváte do velmi dlouhé řady měsíčních plateb a tím i měsíčních výpočtů inflace. Dnešní cena se projeví dnes jen z velmi malé části, a její převážná část je odsunuta do výpočtu budoucí inflace. Tím je křivka inflace vyhlazena tak, aby se dal predikovat její trend.

Už jsem ale psal, že i ČNB si začíná připravovat půdu pro přiznání vyšší úrovně inflace tím, že v loňském roce zavedla výpočet tzv. experimentálního indexu CPIH.

"Experimentální index inflace CPIH ve druhém čtvrtletí 2017 lehce
zvolnil, nadále však zůstává na vysokých hodnotách
Stále se tak udržuje zřetelněvýše oproti inflaci měřené CPI. Alternativní index CPIH, který zahrnuje ceny nejen nových ale i starších nemovitostí včetně
pozemků (a to s poměrně vekou vahou, viz BOX 1 v ZoI III/2017), dosáhl ve druhém čtvrtletí 2017 růstu ve výši 3,7%, zatímco oficiální inflace se ve
stejném období pohybovala pouze mírně nad 2% cílem ČNB."

Jan Altman|30. 1. 2018 22:38| reakce na Richard Fuld - 30. 1. 2018 19:34

A vy nechápete, že váš systém je cinklý tím, že banky smějí půjčovat peníze, které nemají.
O jakém krytí to proboha mluvíte? Já si půjčím 1M na koupi pozemku. Prodám ho pak někomu za 2M, které si on také půjčil. Ale za 3 roky (při 20ti letém splácení) ten pozemek prodá za 4M někomu, kdo si na to také půjčil. Atd... Vy stále budete něco plácat o tom, že ty nově vzniklé peníze jsou něčím kryty. Jednak nejsou, nebo jen zcela hypoteticky, ale hlavní fakt je, že nám zde z ničeho vzniklo X milionů korun, jen na jednom pidipozemku (ale ono se to děje masově). Zničující je sám fakt, že se takto nafukuje peněžní zásoba. A v krizi zase splaskává (a lidé vašeho ražení povykují, že hrozí deflace a že je potřeba další expanzionistický zásah centrální banky, aby udržela propíchlý balónek nafouklý pomocí megafukaru).

Ochota lidí a firem si půjčovat se jasně odvíjí od výše úrokových měr. Ty jsou ale ve vašem systému uměle manipulovány. Navíc váš systém permanentně generuje inflaci, takže půjčky jsou téměř bezúročné, nebo dokonce s negativní úrokovou měrou. Pokud si někdo půjčil na byt, který pronajímá, za úrok 1.8%, tak si podle mého názoru půjčil za reálně záporný úrok, protože můj názor na reálnou výši inflace znáte. A za takových podmínek si nepůjčit je vlastně hřích. Oživil jste vlastně socialistické heslo, které v aktuální podobě zní: "kdo si nepůjčuje, okrádá rodinu". Úvaha lidí je jednoduchá - půjčím si X, ale reálně splatím méně, než X a k tomu jako bonus ještě budu mít tržní nájem. Ale vy stále budete tvrdit, že se jedná čistě o rozhodnutí těch lidí a že centrálně plánovaná úroková míra a centrálně generovaná inflace s tím němá nic společného, váš zbožňovaný erár je v tom nevinně. Ach jo.

Jasným důkazem špatnosti vašeho systému pak je to, že jeho existence je udržována umělými regulacemi, příkazy a zákazy. Omezením konkurence. To by dobrý systém opravdu neměl zapotřebí.

Richard Fuld|30. 1. 2018 19:34| reakce na Jan Altman - 30. 1. 2018 15:07

Vždy řešíte jen směšné detaily.

Jako v případě krytí účetní měny, které zpochybňujete existencí rizika nesplácení bankovních úvěrů. Řešíte v podstatě marginální a navíc kryté riziko, že cca 3% úvěrů nebudou splaceny a přehlížíte skutečnost, že cca 97% úvěrů je spláceno. Na ty 3% neplatičů drží banky dostatečné rezervy ve formě vlastního kapitálu a současně si za podstupované riziko nechávají platit od dlužníků úrokovou marži. Takže krytí účetních peněz je v podstatě stoprocentní (a to nepočítám poskytnuté zástavy) a riziko účetních peněz je v podstatě marginální.

Naproti tomu Vámi propagovaný bitcoin má krytí 0% (slovy nula procent) a tržní riziko, jež můžeme počítat v řádech desítek tisíc procent. :-) A tuhle do očí bijící mírně řečeno "nedokonalost" BTC klidně z Vašich ideologických důvodů ignorujete.

A tak je to u Vás se vším.

Jan Altman|30. 1. 2018 15:07| reakce na Richard Fuld - 30. 1. 2018 13:50

Ne, vy chcete lidi tlačit do nějakého systému, který hodlá lidem "zhodnocovat" prostředky o inflaci, kterou si sám (jeho zřizovatel) určuje.

Důkazní břemeno je na vaší straně. Ne na straně člověka, který pochybuje o číslech, na která ho lákají.

Ale samozřejmě daleko lepší bude, když účast ve všech systémech bude dobrovolná - pak se jejich výhodnost pozná jednoduše podle toho, že klienti budou přibývat.

Richard Fuld|30. 1. 2018 13:50| reakce na Jan Altman - 30. 1. 2018 12:15

To je legrační, jak pořád melete do kola o tom, jak statistici falšují údaje o inflaci. :-) Dokažte to!

Jan Altman|30. 1. 2018 12:15| reakce na Richard Fuld - 30. 1. 2018 10:31

"kde by si na důchod spořili bezdětní a který by "zhodnocoval" vložené prostředky přesně o inflaci."

O tu inflaci, kterou vyčíslíme my, strana!

Jan Amos|30. 1. 2018 12:05| reakce na Kamil Staš - 29. 1. 2018 23:24

To co popisujete ve druhém odstavci je příklad Sovereign Wealth Funds.

http://www.investicniweb.cz/news-hodnota-norskeho-statniho-investicniho-fondu-dosahla-bilionu-usd/

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-o-statnich-investicnich-fondech-fiw-/p_ekonomika.aspx?c=A080528_105619_p_ekonomika_wag

Proč takový fond nemá Česko, mi velmi pěkně kdysi popsal již zesnulý Tomáš Ježek - v zásadě proto, že Česko díky velmi ostrému nepoměru mezi HDP a HNP "žije z ruky do huby" a téměř veškeré přebytky odcházejí za hranice. Zhruba od roku 2014 je ten sešup do propasti vedený už nezastavitelnou rychlostí.

28.4.2017 byl tento stav potvrzen - http://www.milanzeleny.com/cs-CZ/stranky/1/-/0/480/jeden-rozvojovy-krok-dopedu-a-dv

https://www.novinky.cz/ekonomika/433801-do-zahranici-odteklo-na-dividendach-rekordnich-289-miliard.html

Jan Amos|30. 1. 2018 11:51| reakce na Míša Pientka - 29. 1. 2018 21:17

Stát skoro žádný prachy nemá. Jsou to peníze z daní. Drobné z prodeje státního majetku, dividendy ze státních institucí a případné výnosy z operací na finančním trhu.

Cca 5mil pracovně aktivních občanů. Z toho s cca 1,5 mil ČSSZ již komunikuje - tak přihodí papír do obálky s ročním vyýčtováním sociálního pojištění. Pošta za tyto zásilky účtuje státu 3Kč. Jsme na nákladech cca 11mil. Kč ročně. Pár stébel do Čapího hnízda.

Richard Fuld|30. 1. 2018 10:31

Všechny tyhle státní podpory důchodového spoření v soukromých fondech by se měly zrušit. Když už vláda uvažuje o použití nějakých státních peněz na důchodový systém, pak by mohly být předmětné používány spíše na vyrovnávání deficitů v průběžném systému v nepříznivých dobách, nebo na zvyšování současných důchodů v průběžném systému.

Soukromé fondy nechť získávají klienty svými schopnostmi a ne tím, že je lákají na peníze, které dostanou od daňových poplatníků. Vrcholem drzosti ze strany banksterů jsou pak návrhy, podle nichž by měl stát uzákonit povinné odvody do těchto soukromých fondů.

Pokud by měl existovat fond, v němž by si lidé povinně spořili na důchod, pak by to měl být státní fond, kde by si na důchod spořili bezdětní a který by "zhodnocoval" vložené prostředky přesně o inflaci. Tyto peníze by byly alokovány na účtech ČNB, která by pravidelně připisovala částky, jež by eliminovaly vliv inflace. Žádné hazardování na kapitálových trzích by se nekonalo. Prostředky naspořené v tomto fondu by se pak při výplatě důchodů spojili s prostředky odvedenými v průběžném pilíři a všichni by byli vypláceni podle stejných pravidel zásluhovosti platných v rámci průběžného pilíře. Přebytky tohoto systému by se kumulovaly jako rezerva, deficity by vyrovnával stát v rámci svého rozpočtu, tak jako je tomu i dnes.

Kamil Staš|29. 1. 2018 23:24

Mě by zajímalo, jak by vapadal ideální stav kdy by všichni lidé měli našetřeno na důchod balík peněz a všichni by je v důchodu začali najednou vzorně rozpouštět. Vždyť stejně by pořád všichni kupovali podobné množství zboží. A měli by k tomu jen víc peněz. Zkrátka v kostce dnes ve státě potřebujeme třeba 30 000 000 rohlíků a za 20 let zase budeme potřebovat 30 000 000 rohlíků, všichni by měli vzorně na rohlíky našetřeno. Dokonce by se zvedla produktivita, takže úbytek pekařů a zemědělců by nebyl tolik znát. Tzn. nic by se nezměnilo, jen by nejspíš stoupla cena rohlíku, protože by bylo víc uvolněných peněz v oběhu. Takže by ty úspory nic neřešily. Proto si myslím, že by se mohlo uvažovat jak řešit důchody jednou z těchto variant.

Co kdyby místo toho peníze šetřeny na důchod v 3. pilíři byly investovány v jiných státech a my si tím kupovali pracovní sílu v cizině. Díky objemu peněz by mohly být solidně diverzifikován a časem by české fondy mohly ovládat cizí zahraniční firmy a tím vyrovnávat to, že u nás dominuje cizí kapitál v průmyslu. Toto by bránilo i tomu, že by se v u nás dostal k moci nějaký šílenec, který by nás chtěl zavést do izolace. Jen by to chtělo silnou korunu, protože s posilující korunou jsou aktuálně investice v cizině do akcií nic moc.

Míša Pientka|29. 1. 2018 21:17| reakce na Jan Amos - 27. 1. 2018 21:11

ad1) Kdo má zájem, stačí vyplnit Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni/duchodove-pojisteni.htm

Proč povinně a proč všem? Za státní prachy?