Diskuze: Minimální mzda. Bič na špatné placené

Richard Fuld|25. 1. 2018 10:03| reakce na Martin Brezina - 24. 1. 2018 22:06

Domnívám se, že v ohledu kauzality vztahu mezi růstem mezd a zaměstnaností to nebude tak jednoznačné, jak to tady poněkud Frajovsky líčíte (byť kauzalitu vidíte v opačném směru).

Pokud bude v ekonomice dostatek volných produkčních kapacit, pak může růst mezd snižovat nezaměstnaností tím, že se zvýší kupní síla poptávky (spotřeba) a nevyužité produkční kapacity začnou nabírat lidi, aby poptávku uspokojili.

Pokud budou ale produkční kapacity saturovány, pak může nastat situace, že růst mezd povede pouze k inflaci, aniž by jakkoliv působil na zaměstnanost. Teprve investice do nových produkčních kapacit mohou v takovém případě přinést i zvýšení zaměstnanosti.

Richard Fuld|25. 1. 2018 09:57| reakce na Zdeněk Suchý - 25. 1. 2018 08:45

Pan Březina si nic neplete. Jen poukazuje na směšnost tvrzení, že zvyšování minimální mzdy vede ke zvyšování zaměstnanosti. On netvrdí, že zvyšování minimální mzdy snižuje nezaměstnanost, jak mu s panem Frajem podsouváte. To Vy tvrdíte, že je zde kauzální vztah, kdy zvyšování minimální mzdy vede k růstu nezaměstnanosti. Bohužel fungování toho vašeho "kauzálního vztahu" tak nějak sabotuje realita. U libertariánů nic nového. Když něco neodpovídá jejich teorii v lepším případě to ignorují, v horším případě demagogicky tvrdí že, opačně to taky nefunguje, protože realita přece předvádí pouze nahodilou korelaci. :-)

To, že se v krizi zvyšuje nezaměstnanost je přirozené. Krize ale obvykle nespouští vysoké mzdy a vysoká kupní síla poptávky. Naopak krize přichází v důsledku disproporce v tempu růstu kupní síly ve vztahu k růstu ekonomiky - v důsledku zaostávání kupní síly za vývojem ekonomiky. Lze tak dokonce tvrdit, že naopak zvyšování minimální mzdy, resp. mezd obecně představuje určitý druh účinné prevence před nástupem krize. Ekonomika se vždy umí poměrně lehce vypořádat s růstem mezd. Co ale nezvládá je situace kdy stagnuje kupní síla (spotřeba) a nabídka dál roste.

Richard Fuld|25. 1. 2018 09:42| reakce na Martin Brezina - 24. 1. 2018 21:02

Velmi přesné. Fanatičtí libertariáni budou obhajovat ty jejich nesmysly do roztrhání těla, navzdory všem faktům. :-) Jako argument jsou v tom jejich pravoúhlém světě schopni vytvořit pouze nějaký Sheldonovsky autistický absurdní blábol. A ještě druhým nadávají do jehovistů. :-)

Richard Fuld|25. 1. 2018 09:37| reakce na Jan Altman - 24. 1. 2018 22:47

Ta regulace v podobě té minimální mzdy je zde ale přece právě pro ty, co nejsou součástí té Vaší drtivé většiny. :-) Ta regulace se tak dotýká jen té části trhu, která prostě funguje, tak jak jsem popsal. Co na tom nechápete?

Zdeněk Suchý|25. 1. 2018 08:45| reakce na Martin Brezina - 25. 1. 2018 05:20

A vážně si myslíte, že osvícený socialista v případě škobrtnutí ekonomiky tu minimální mzdu zase sníží, aby si zaměstnanec práci udržel?
citace Josef Fraj: Empirický jehovista si zase plete kauzalitu s korelací. Vy ani netušíte, jak moc jste mimo mísu.

Petr Vorlíček|25. 1. 2018 08:05| reakce na Josef Fraj - 24. 1. 2018 21:30

Jednoduché vztahy se etatistickému socialismu nehodí do krámu - špatně se relativizují a nedají se tak dobře manipulovat, lze je jen odmítat coby nefunkční, ikdyž jsou jen logickou vizualizací reality, viz. Lafferova křivka...

Martin Brezina|25. 1. 2018 05:20| reakce na Zdeněk Suchý - 25. 1. 2018 04:58

Z čehož lze vyvodit, že nezaměstnanost nesouvisí s minimální mzdou, ale s celkovým stavem ekonomiky.

Zdeněk Suchý|25. 1. 2018 04:58| reakce na Martin Brezina - 24. 1. 2018 21:02

citace: Příklad z první ruky: za poslední pouhé čtyři roky byla minimální mzda v této zemi zvýšena o 40 % (!), a to za trvalého snižování nezaměstnanosti, která se dostala na hodnoty, jež přestávají být pro ekonomiku příznivé: je nedostatek pracovníků a vzniká tlak na mzdy....
Ano, ale při prvním škobrtnutí ekonomiky půjdou tito na pracák jako první.

Jan Altman|24. 1. 2018 22:47

- Pokud zavádění a zvyšování minimální mzdy nezvyšuje nezaměstnanost, tak to zkusme s 50tis/měs

- Co se stane? Lidí, kteří vyprodukují za 100tis/měs (resp. jejichž tržní hodnota práce je nad 50k), se to nedotkne. Lidí, kteří vyprodukují za 20tis (a kterých je na trhu navíc nadbytek), se to dotkne zcela drasticky.

- Fuldistický blábol, že na neregulovaném trhu firmy tlačí mzdy co nejníže, až pod hranici přežití, vyvrací prostý fakt, že DRTIVÁ většina lidí dostává od zaměstnavatelů (bez jakéhokoli násilného státního donucení) mzdu vyšší, než minimální. Asi ti zaměstnavatelé zapomenuli číst fuldisticko-březinovsko-keynes iánsko-krugmanovsko-marxistick o-piketyovskéjehovistické svaté knihy.

Martin Brezina|24. 1. 2018 22:06| reakce na Josef Fraj - 24. 1. 2018 21:25

To byla zcela drtivá, argumentačně mohutně rozvitá poznámka.

Akorát, že ten graf nekonstatuje korelaci. Korelace je druh vztahu, u kterého není zřejmé, který proces je příčinou a který následkem. Ten graf tvrdí, že zvyšování minimální mzdy vede k růstu nezaměstnanosti. Opačná možnost, tedy že by růst nezaměstnanost vedl ke zvyšování minimální mzdy, je velice nekonvenční, lidověji řečeno pitomá.

Josef Fraj|24. 1. 2018 21:30| reakce na Martin Brezina - 24. 1. 2018 21:03

Asi vás to překvapí, ale jednoduché vztahy dokáží popisovat složitou realitu docela přesně viz například primitivní Pythagorova věta nebo Archimedův zákon.

Josef Fraj|24. 1. 2018 21:25| reakce na Martin Brezina - 24. 1. 2018 21:02

Empirický jehovista si zase plete kauzalitu s korelací. Vy ani netušíte, jak moc jste mimo mísu.

Martin Brezina|24. 1. 2018 21:03| reakce na Ondřej Bárta - 24. 1. 2018 18:30

Tomu grafu rozumí kdekdo, akorát, že se realita podle něj odmítá chovat. Právě proto, že je primitivní. Realita primitivní není.

Martin Brezina|24. 1. 2018 21:02

Čtenáři učebnic a jehovistických příruček budou dál blábolit o "ekonomických zákonech", empirikovi se stačí podívat na reálná data a je vymalováno.

Mezi rozumně, s dobrou úvahou, opatrně zvyšovanou minimální mzdou a růstem nezaměstnanosti není žádný kauzální vztah, což se ukázalo mnohokrát. Příklad z první ruky: za poslední pouhé čtyři roky byla minimální mzda v této zemi zvýšena o 40 % (!), a to za trvalého snižování nezaměstnanosti, která se dostala na hodnoty, jež přestávají být pro ekonomiku příznivé: je nedostatek pracovníků a vzniká tlak na mzdy.

Teoretický jehovista bude ovšem realitu ignorovat a mlít si svoje, protože příručky jsou nade vše, hlavně nad rozum. O to více bude ovšem mínusovat, protože nic tak nerozzuří jehovistu, jako když se sahá na jeho fetiše.

Petr Vorlíček|24. 1. 2018 19:57| reakce na Richard Fuld - 24. 1. 2018 17:17

Tvrdá tržní neregulovaná konkurence je předně jediný systém, který vede k rychlému růstu produktivity, zatímco ta Vaše regulace vede k její stagnaci či poklesu navzdory zvyšování technologické vyspělosti. Bez růstu produktivity lze mzdy navyšovat výhradně virtuálně, bez růstu skutečné kupní síly ( peníze lze vyrobit z ničeho, narozdíl od zboží...). To je i důvod, proč je ve většině vyspělých zemí EU nižší kupní síla, než před dvaceti lety...

Ondřej Bárta|24. 1. 2018 18:30| reakce na Richard Fuld - 24. 1. 2018 17:17

tak určitě... protože firmy pro které nechce nikdo pracovat mají nejnižší ceny oproti konkurenci... sice teda pak těžko uspokojují poptávku když pro ně za ty peníze nechce nikdo dělat ale to nevadí, nebýt minimální mzdy tak by ti kapitalisti s tím vykořisťováním nepřestali!

Máte problém porozumět psanému textu? Nebo tomu totálně primitivnímu grafu ke kterému jsou i vysvětlivky? když něčemu nerozumíte tak se zeptejte, očividně jste fakta v článku moc nepobral...

foxy|24. 1. 2018 18:29| reakce na Richard Fuld - 24. 1. 2018 17:17

Minimální mzda je stejný nesystémový nesmysl jako minimální cena rohlíku.

Richard Fuld|24. 1. 2018 17:17

Tvrdá tržní neregulovaná konkurence vede k snižování nákladů a tomuto se samozřejmě nevyhnou ani náklady personální. Jediný způsob, jak zajistit, aby mzdy neklesly pod únosnou mez (aby se z nich dalo alespoň fyzicky přežívat) je jejich regulace prostřednictvím minimální mzdy. Pak se u všech konkurentů mzdy administrativně sjednotí a konkurentům tak nezbude, než si konkurovat něčím jiným, než jsou mzdy jejich zaměstnanců. Nevím, co na tomto nechápete? Typický příklad z našich končin bylo navýšení mezd řidičů autobusů.

Gabriel Pleska|24. 1. 2018 13:27| reakce na Lukáš Lánský - 24. 1. 2018 11:59

Díky za upozornění.

Lukáš Lánský|24. 1. 2018 11:59

"Známý koblihářský řetězec Tim Hortons z Ontaria rozeslal všem svým zaměstnancům dopis, že všechny zaměstnanecké benefity – placené pauzy, péče o zuby,… – budou seškrtány nebo škrtnuty docela."

https://globalnews.ca/news/3948498/tim-hortons-benefit-cut-backlash/

"Condemnation has been swift to the news that owners of *two* Cobourg, Ont., locations decided to cut employee benefits and breaks to compensate for a provincial minimum wage hike to $14 an hour, up from $11.60."

Řetězec tedy všem svým zaměstancům nic nerozesílal, šlo o dvě pobočky z 4600. Prosím o opravu.

Josef Fraj|24. 1. 2018 11:23

Společnost lze dělit na ty, kteří toto chápou a na ty ostatní. Prosperita společnosti závisí do jisté míry na tom, která skupina převládá. Dokud si bude většina myslet, že vyšší životní úroveň si lze odhlasovat v parlamentu, tak se situace bude zákonitě zhoršovat. Logiku a ekonomické zákony nelze přehlasovat ani přestávkovat.