Diskuze: Japonsko: Centrální banka vyrábí jeny už i z akcií

Richard Fuld|26. 8. 2016 19:19| reakce na Jan Altman - 26. 8. 2016 18:42

Pěkně jste to shrnul. Až na nějaké nesmyslů (úroky -50%, -500%...) v podstatě přesně.

To, že vy účetní peníze nepovažujete za peníze je především Váš problém. A to, že jste ochoten považovat za peníze ničím nekrytou virtuální komoditu, které se říká bitcoin, je ještě větší Váš problém. :-) A to, že nechápete princip, na němž jsou současné účetní peníze založeny, je Váš největší problém. :-)

A jen několik upřesnění na závěr. Úrok byl cenou půjčky zlata (či jiné komodity), dokud banky půjčovaly danou komoditu (resp. skladový list k takové komoditě, kterému se říkalo bankovka), které jim na danou dobu půjčil jeho majitel, pokud toto kdy vůbec v historii na 100% platilo. Dnes úrok tento aspekt (cenu půjčky) nezohledňuje a zohledňuje jiné aspekty. To je vlastnost současného peněžního systému ale není to jeho chyba. :-)

Opakuji, že o funkčnosti záporných sazeb nejsem na 100% přesvědčen. Jen záporné úroky apriori nezavrhuji. A existují reálné možnosti, jak se záporným úrokům vyhnout.

Shodnout se nemůžeme protože jste dogmatik, který lpí na tom svém jediném "správném" dogmatu. Já nikterak např. nezpochybňuji apriori funkčnost zlatého standardu. Jen tvrdím, že zlatý standard má své mouchy a že účetní peníze jsou prvními skutečnými penězi, které lidstvo kdy použilo, protože zlato je pouze universální komodita, používána k bártrovým směnám a bankovky jsou v systému zlatého standardu jen komoditní substituty, jen jakési skladové listy. Teprve účetní peníze (zápisy v účetních knihách bank) jsou těmi skutečnými penězi a placení těmito penězi představuje skutečnou směnu za peníze a ne barterový kontrakt.

No a svoboda zvolit si, co bude používáno jako peníze? To už je čistě ideologická rovina, na kterou můj názor dobře znáte.

Jan Altman|26. 8. 2016 18:42| reakce na Richard Fuld - 24. 8. 2016 17:34

Já vím, těmhle dluhohausnumerům VY říkáte peníze, ale MY ne.
MY říkáme peníze jen tomu, co si lidé/trh dobrovolně za peníze zvolí.
VY říkáte peníze tomu, co za peníze vyhlásí generální tajemník.

VY říkáte, že banky mohou půjčovat peníze, které nemají, MY říkáme, že to je z principu podvod.

MY říkáme, že úrok je "cena peněz", respektive veličina zohledňující časové preference. VY říkáte, že úrok je numero určované klikou byrokratů v centrální plánovací komisi, že je jejich věc, jak je nastaví, že minus 5% bude fungovat v pohodě (jen proto, že jiná banda plánovačů z ČSÚ začne tvrdit, že inflace je minus 7%). A dle stejné logiky je podle vás také jedno, když to bude minus 50%, nebo -500%.

Zjevně se neshodneme a ani nemůžeme.
Proto také my ty vaše "peníze" budeme postupně opouštět a bude nás čím dál víc.

Ján Zavacký|26. 8. 2016 16:41

Priatelia.
Musím opäť apelovať na zásady psychohygieny. Čakajú nás ťažké časy. Vaša energia musí byť využívaná s extrémnou efektívnosťou. To nám všetkým dáva nejaké šance ...

Richard Fuld|26. 8. 2016 10:33| reakce na Tomáš Najman - 26. 8. 2016 08:51

Jsem skutečně nadšen, že Vaše porozumění mým argumentům mělo tak bouřlivý emocionální projev. :-) Není lepšího pocitu, než když člověk pochopí nějakou v podstatě primitivní myšlenku, kterou do toho okamžiku zakrývala hromada doktrinálních a zcela "samozřejmých pravd".

Pokud jste se smál něčemu jinému, pak pochybuji, že jste mou argumentaci správně pochopil. :-)

Vaše argumentace, že by bylo třeba obehnat státy ostnatým drátem a zavést pracovní tábory je zjevně nesprávná. Systém, který popisuji, tedy kontinuální růst státního dluhu (aniž by bylo třeba jeho splácení) funguje ve vyspělých zemích už od 70-tých let minulého století a žádné ostnaté dráty ani pracovní tábory jsem v těchto zemích nezaznamenal. :-). Jediný problém je v tom, že najednou chtějí tytéž státy tento systém opustit. Jediný problém je současné lpění na doktríně tzv. rozpočtové "odpovědnosti" a bludné představy o neudržitelnosti tzv. "žití na dluh" a zadlužování budoucích generací. Neudržitelnost nadměrného zadlužování se týká pouze individuálních ekonomických subjektů, nikoli však státního dluhu, a to právě z důvodu výše zmíněných a snad i Vámi pochopených.

Jinými slovy, nejde zde o zavedení nějakých novinek. Jde pouze o setrvání na dosavadní cestě, která právě jako jediná v moderní historii lidstva není roubená světovými válkami a koncentračními tábory.

Tomáš Najman|26. 8. 2016 08:53| reakce na Tomáš Najman - 26. 8. 2016 08:51

pozn. můj text je reakce na předchozí zdejší texty p. Fuldy/a

Tomáš Najman|26. 8. 2016 08:51| reakce na Josef Fraj - 25. 8. 2016 12:53

Tak to já za sebe musím říct, že jsem tu Fuldovskou argumentaci konečně pochopil a vzbudil jsem rozruch smíchem na celou tramvaj.
Musím přiznat, že vaše tvrzení budou zřejmě logicky i matematický opravdu v pořádku. Problém je ale jinde. A sice v tom, co právě tak velmi vyčítáte zdejším libertariánům.
To vše je realizovatelné maximálně v laboratorní kádince a navíc ve vakuu.
Aby se totiž lidé a státy chovaly podle toho, co říkáte, tak by musely na hranicích vniknout ploty se střílnami, ve vnitrozemí pracovní tábory pro nepřizpůsobivé a být zakázány technologie i internet.
V opačném případě by po krátké době lidé přešli na účetní bitcoin nebo rovnou za hranice.
Ale vyargumentované to máte...

Richard Fuld|25. 8. 2016 14:33| reakce na Josef Fraj - 25. 8. 2016 12:53

No to se nedivím. Zadřela se Vám kolečka a došly argumenty. :-) Vždy to vzdáte těsně před tím, kdy byste musel přiznat, že se mýlíte. Na to už jsem si zvykl. Proto vedeme ty debaty donekonečna. :-) Nejste schopen přiznat, že se mýlíte.

Josef Fraj|25. 8. 2016 12:53| reakce na Richard Fuld - 24. 8. 2016 17:53

Tohle vzdávám.

Richard Fuld|24. 8. 2016 18:28| reakce na Jan Altman - 24. 8. 2016 15:15

Tak samozřejmě, že zrušení hotovosti musí být koordinovaná akce všech vyspělých zemí, což zjevně ukazuje na to, že to nebude tak snadné, jak se snad může zdát a že to nastane opravdu až v okamžiku, kdy se všichni shodnou na tom, že není jiná cesta k záchraně, což nejspíše nenastane nikdy. :-)

Richard Fuld|24. 8. 2016 18:20| reakce na Josef Tětek - 24. 8. 2016 16:18

Tomu, kdo je povinen platit úrok z půjčených peněz a bance, která ty peníze půjčuje, jsou nějaké časové preference střádalů úplně ukradené. Nevím proč by se měly úrokové sazby řídit časovými preferencemi držitelů vkladů, když banka k poskytnutí úvěru nepotřebuje žádný termínovaný vklad nějakého střádala a vůbec ji nemusí zajímat nějaké jeho časové preference.

Jó, pokud by platilo, že banka může půjčit na 10 let jen peníze, které jí půjčí jiný klient nejméně na 10 let, pak budou časové preference vkladatele při stanovení 10-tileté úrokové sazby převelice důležité. Takto to ale není. Banka půjčí na 10 let klientovi peníze za 4% a současně s tím vytvoří běžný vkladový účet, na nějž připíše půjčené peníze a z něhož bude vkladatelovi platit klidně 10 let úrok 0,3% p.a. Žádný 10-ti letý termíňák, který by zohledňoval střadatelovy časové preference, banka jednoduše nepotřebuje a mohou jí tedy být zcela ukradené nějaké časové preference držitele oněch peněz. Banky by mohly z fleku zrušit termínované vklady. Neudělají to jenom proto, že placení úroků z termínovaných vkladů je pro banky ziskovější a možná i pohodlnější, než získávání likvidity na peněžním trhu.

Takže lidé mohou při svém rozhodování zohledňovat čas jak chtějí. Žádný reálný vliv na úrokové sazby jim to ale neposkytuje.

Richard Fuld|24. 8. 2016 17:53| reakce na Josef Fraj - 24. 8. 2016 14:49

Vy pořád nechápete, že oním znehodnocením úspor, platů a důchodů platíte již v okamžiku, kdy ty nové peníze stát utratí. Úplně stejnou cenu byste vždy zaplatil i v případě, že by nově vzniklé půjčené peníze utratil soukromý subjekt. U soukromých subjektů ale platí, že ti své dluhy musí zaplatit a tím pádem saldo mezi nově vzniklými a splacenými dluhy není nijak velké. Pořád také zapomínáte na kompenzace znehodnocení v podobě úroků, růstu mezd a důchodů, takže to co lidé "zaplatí" není nikterak dramatické. Současně úplně zapomínáte, že lidé takto "zaplatí" např. za novou silnici nebo dálnici, kterou pak bezplatně (nebo za drobný poplatek) užívají.

Když pak po 20-ti letech dojde k odepsání oněch dluhopisů centrální bankou, tak už je to 20-let od toho, co občané tak "draze zaplatili" a v okamžiku odpisu tohot dluhopisu se už nestane vůbec ale vůbec nic.

Takže o jakém placení odepsaného dluhopisu tady mluvíte?

A jsem rád, že uznáváte nesmyslnost toho, že by CB namísto odpisu dluhopisu trvala na jeho splacení a donutila stát, aby zdanil občany, a zdaněnými penězi splatil svůj dluh centrální bance jenom proto, aby tyto peníze v centrální bance zanikly. Výsledkem oproti odpisu dluhu by bylo jen to, že by o dlužnou částku občané naprosto zbytečně zchudli a tím ještě jednou zaplatili za to, za co podle Vás už jednou v minulosti zaplatili nárůstem cen a snížením životního standardu. Opakuji otázku. Proč by měli občané platit za tutéž věc 2 krát?

Richard Fuld|24. 8. 2016 17:34| reakce na Josef Tětek - 24. 8. 2016 15:55

Peníze nejsou zboží (ani komodita) a úrok není jejich cena. Koupit si peníze prostě nejde. To je nonsens. A nonsens je tedy tvrdit, že centrální banka reguluje cenu peněz. Úrok je pouze regulačním nástrojem.

Cena je výsledkem střetu nabídky a poptávky. Něco jako nabídka peněz a poptávka po penězích dávalo smysl v prostředí zlatého standardu, kdy peněžní nabídka byla značně rigidní a kdy platilo že, aby si někdo mohl půjčit peníze, musel je někdo jiný uspořit a k tomuto účelu někomu (zpravidla bance) půjčit. Tento princip ale v prostředí účetních peněz neplatí. Banka nepotřebuje vklady klientů, aby mohla poskytnou úvěr. Nabídka peněz je tedy velmi přizpůsobivá poptávce po úvěrech. Při úrocích 10% p.a. jsou banky ochotné půjčit stejně velké množství peněz jako při 2% p.a. Vždy záleží jen na kvalitě dlužníka, jeho zástavy a jeho projektu. Banka není omezena tím, zda do banky při úrocích 0,05% p.a. vloží někdo své úspory a svěří je bance k tomu, aby je někomu půjčila. Na proti tomu poptávka po úvěrech je docela citlivá na výši úrokových sazeb. A toho využívá centrální banka k nepřímé regulaci úvěrové expanze.

Neexistuje zde tedy trh, který by určoval "cenu" úvěru v podobě výše úroku. Oproti zlatému standardu je nabídka úvěrů v podstatě nezávislá od nabídky půjčovaných prostředků ze strany majitelů vkladových účtů, kteří jsou příjemci úroku. Banky nefungují jako zprostředkovatelé volných prostředků střádalů pro zájemce o úvěr.

Protože banky nepotřebují vklady k poskytování úvěrů (banky vklady vytváří tím, že poskytnou úvěr), tak by konkurence mezi bankami vedla evidentně k tomu, že by poskytovaly úvěry za 0% úrokové sazby + rizikovou přirážku a svým vkladatelům by neposkytovaly žádný úrok z vkladu, protože jejich vklady k poskytování úvěrů nepotřebují. Proto zde musí být centrální banka, která stanovuje administrativně úrokové sazby tak, aby bránila velkým výkyvům cen a ekonomiky.

Josef Tětek|24. 8. 2016 16:18| reakce na Richard Fuld - 24. 8. 2016 12:28

Vy jste se prostě rozhodl ignorovat koncept časových preferencí, který jednoduše popisuje to, že lidé při svém rozhodování zohledňují i čas. To má pochopitelně vliv i na hodnotu peněz v čase (=podstatná část úrokové míry, pokud se v ní nehrabe státní úřad).

To je jako v příkladech z mainstreamových učebnic ekonomie: "předpokládejme ekonomiku, kde panuje plná zaměstnanost, všichni jsou dokonale informováni, nesmrtelní a čas neexistuje." Ano, v takovém světě by Vám to asi fungovalo...

Josef Tětek|24. 8. 2016 15:55| reakce na Richard Fuld - 24. 8. 2016 13:57

Centrální banka dělá s penězi to samé, co dělala komunistická plánovací komise s cenou zboží. Nastavuje administrativně cenu, kterou si vycucá z prstu (či DSGE modelu).

Jan Altman|24. 8. 2016 15:15| reakce na Richard Fuld - 24. 8. 2016 12:46

OK, pokud myslíte, že se zrušením hotovosti skončí i legal tender legislativa, tak je to skvělé.
Budu moct v klidu pracovat pro US firmu a dostávat zaplaceno v bitcoinech.
Prodejce pozemků si bude moct napsat na dveře, že neakceptuje bezhotovostní koruny, ale třeba jen švýcarské franky.
Když dvě strany uzavřou smlouvu s plněním či pokutou ve zlatě, jedna ze stran nebude moci požadovat splacení v korunách.
Už se těším.
Teď ještě zrušit DPH na stříbrné mince a začne se mi to líbit.

Jen jsem zvědav, až ta CZK hotovost zmizne a CB zavede záporné úroky, jak se stát jen tak s ledovým klidem bude koukat, jak všichni lidi ze svých CZK účtů posílají peníze do švýcarských bank (a tamtéž si případně vybírají CHF hotovost), na bitcoinové burzy a na účty prodejců investičního zlata.

Josef Fraj|24. 8. 2016 14:49| reakce na Richard Fuld - 24. 8. 2016 13:57

Nemám čas na všechny ty nesmysly reagovat. Jenom potvrzujete, co jsem napsal výše. Takže jenom k vašemu strawmanovi: "Co my ale nejde do hlavy je Váš názor, že by měli titíž lidé následně zaplatit za uvedené statky ještě podruhé tím, že by je stát zdanil, aby mohl bance splatit státní dluh a tak zajistit, aby ty dříve emitované peníze zanikly. "

To není můj názor. To je reakce na to, že nám tady asi dva roky tvrdíte, tedy že peníze jsou dluh. A najednou tady máme, díky odepsání dluhů, peníze, které nejsou dluh. Tedy peníze, které fakticky vznikly z ničeho a nebudou nikdy vráceny. Z toho zároveň plyne, kdo ten odepsaný dluh zaplatí. Jsou to občané, kterým stoupnou ceny právě o ten odepsaný dluh. Zaplatí to ve vyšších cenách, tedy minimálně dočasným poklesem životní úrovně.

A pokud bychom se měli vrátit ke tomu ideálnímu stavu, kterým nás tu pořád krmíte, tedy, že peníze jsou dluh, tak by skutečně musela CB ty peníze stáhnou a okrást tak občany podruhé. Jaký další důkaz nesmyslnosti vašich fantasmagorií chcete?

Richard Fuld|24. 8. 2016 13:57| reakce na Josef Fraj - 24. 8. 2016 03:29

"Teď zase říkáte, že je v pořádku, když CB odepíše dluh. Jak tedy zaniknou peníze, za které CB následně odpesané dluhopisy nakoupila?" No, nezaniknou. Nikdy, stejně jako by nikdy nezanikly při nekonečném refinancování státního dluhu. Tady není rozdíl. Ty peníze už tady s námi budou navždy a já v tom nevidím zásadní problém.

Netvrdím, že dluhy lze splatit administrativním rozhodnutím. Ty dluhy budou odepsány centrální bankou, avšak peníze které vznikly současně s těmi dluhy budou nadále existovat a jejich držitelé budou mít stále nárok na úrok z těchto peněz. Také netvrdím, že odepsáním státního dluhu centrální banka vytvoří nějaké bohatství. Nevytvoří.

Plně chápu, že bohatství se tvoří reálnou prací, jež vede k vytvoření reálných statků. Tato skutečnost ale není v žádném rozporu s tím, co tvrdím. Nikde netvrdím, že odepsáním dluhu se vytvoří nějaké bohatství. :-) Souačasně však ani žádné bohatství nezanikne. Je to stejné jako když kasíno sešrotuje opotřebované žetony. Nezbohatne ani nezchudne (pomineme-li marginální hodnotu materiálu a práce potřebné k výrobě samotných žetonů).

Samozřejmě, že je nesmysl tvrdit, že státní dluh vždy nakonec někdo splatí. Není to vůbec nutné, a navíc by to bylo zcela sebezničující. Státní dluh v držení centrální banky je zjednodušeně řečeno dluh, kde dlužník a věřitel jsou v podstatě jedna a tatáž osoba. Tuto skutečnost Vy vytrvale ignorujete. :-)

Podle Vás: "Pokud CB spálí dluhopisy, tak dluh zaplatí držitelé měny, za kterou CB nakupovala, znehodnocením jejich peněz." Tady zase ignorujete funkci úrokového příjmu a růstu platů a důchodů, které znehodnocení poměrně spolehlivě eliminují. Ale i kdyby zde nebyla žádná kompenzace znehodnocení peněz, pak je to v pořádku. Za veřejné statky, které stát pořídil za jím "emitované" peníze, členové společnosti relativně rovnoměrně zaplatí znehodnocením jejich úspor a platů. Nic není zadarmo, ani školy, armáda, dálnice ... Co my ale nejde do hlavy je Váš názor, že by měli titíž lidé následně zaplatit za uvedené statky ještě podruhé tím, že by je stát zdanil, aby mohl bance splatit státní dluh a tak zajistit, aby ty dříve emitované peníze zanikly. Proč by měli občané a firmy platit dvakrát? Aby se prostřednictví ekonomické krize vrátila cenová hladina zpět na úroveň, před postavením těch dálnic a vyplacením platů armádě? Vždyť to je na první pohled totální nesmysl. Nejdřív zaplatit jednou (prostřednictvím znehodnocení měny) a pak platit podruhé a ještě přitom riskovat fatální ekonomickou krizi, z které bychom se taky nemuseli vyhrabat. A to nemluvím o situaci, kdy ony veřejné výdaje ani k žádnému znehodnocení měny nevedly, protože jen nahradily výpadek soukromé poptávky v důsledku vyvedení peněz do úspor nebo na kapitálové trhy a růst cen se tedy nekonal.

A nakonec si pojďme ukázat, jak by to probíhalo podle Vašeho scénáře. Stát si půjčí na investici do veřejné infrastruktury, všichni občané ji budou bezplatně používat a současně se jim znehodnotí úspory a platy, které jsou ale na druhé straně kompenzovány úrokovými příjmy a růstem platů a důchodů. Všichni jsou spokojeni, jejich kupní síla se v podstatě nezměnila a navíc mohou úžívat novou infrastrukturu, což jim přinese další benefity. Toto se stále opakuje a společnost je na tom stále lépe a lépe. Nicméně taková situace je spojena s růstem nominální hodnoty státního dluhu. A nějaký chytrák najednou řekne, že už je ten dluh moc velký a že by se měl začít splácet. Takže stát si přestane půjčovat na rozvoj infrastruktury a jiných veřejných statků, občanům a firmám zvedne daně, aby mohl začít splácet dluh. To se neobejde bez poklesu kupní síly agregátní poptávky, což vede k recesi, nezaměstnanosti a následně do deflační spirály, kde se stává státní dluh stále nesplatitelnějším až to skončí totálním krachem, kdy je ekonomika rozvrácena a státní dluh v poměru k HDP přes veškerou snahu a dobrou vůli jen vzrostl (viz. Řecko). Snaha o splacení státního dluhu tak skončila jeho nesplacením a rozvratem ekonomiky a proč? Protože nikoho nenapadlo převést státní dluh do centrální banky a tam ho jednoduše odepsat, resp. vysvětlit panikářům, že v době kdy státní dluhy a deficity platebních bilancí nepodléhají nutnosti transferů zlata do bilancí centrálních bank, je výše státních dluhů a deficitů platebních bilancí jen číslem, který popisuje stav ve kterém se nacházíme a které vypovídá o tom, co se dělo v minulosti. Nic než pouhá statistická veličina, jako je např. CPI.

Jinak, samozřejmě, že skvělé nápady maří vždy lidé, kteří je nepochopili a tudíž se jimi přirozeně odmítají řídit. Na tom není nic, co by ty skvělé nápady devalvovalo.

S penězi nikdo nemanipuluje. To jsou jen bláznivé představy konspirátorů. Regulace výše úrokové sazby není manipulace. Je to regulační mechanismus systému, který ho má udržovat v relativní stabilitě.

Richard Fuld|24. 8. 2016 13:21| reakce na Jan Altman - 23. 8. 2016 23:58

Podle Vás: "Čím dál víc lidí nebude ochotných oficiální měnu brát jako protihodnotu."
No a v této větě tkví Váš fatální omyl, který plyne z neznalosti principu, na němž účetní peníze stojí. V každém okamžiku se lidé dělí na ty co peníze mají a na ty co peníze dluží. Takže vždy zde bude armáda dlužníků, kteří za své statky, či svoji práci budou požadovat právě peníze, aby mohli zaplatit své dluhy. Neexistence poptávky po penězích by mohla nastat pouze tehdy, pokud by lidé neměli dluhy v bankách. V takovém případě by ale současně nemohli existovat ani žádné peníze.

I pokud budou lidé panikařit a zběsile se zbavovat svých peněz za rostoucí ceny statků, toto jen uvítají dlužníci, kteří budou muset ke splacení svých dluhů vyprodukovat méně, než za situace, kdy si půjčovali. O to lehčeji se jim budou jejich dluhy splácet, což povede k zániku peněz, kterými budou své dluhy splácet, tedy k peněžní kontrakci, která sama povede k opačným tlakům na ceny. Onen v panice vyprazdňovaný polštář úspor se tak postupně vyčerpá a následně ceny spadnou zpět, spíše však níže, než před vypuknutím paniky a nastane fáze nové kumulace úspor a nové úvěrové expanze. Jediným výsledkem paniky bude dramatické rozkolísání cenové hladiny, které však při včasné a razantní akci CB nemusí vůbec nastat. Také úrokové sazby stejně jako ceny nemají žádný strop.

V případě, že by CB zvedala úrokové sazby tempem jakým by rostly ceny, pak se uvedené stabilizační mechanismy uklidní ještě dříve, než se vyčerpá onen úsporami naditý polštář.

Jediný způsob jak v minulosti vznikala hyperinflace bylo její vyvolání ze strany státu tiskem obrovským částek papírových peněz. A to platí i pro případnou příští hyperinflaci. Dnes by se takového záměru musely účastnit i obchodní banky, což si myslím, že by mohla být dostatečná pojistka.

Odepsání části stáního dluhu centrální bankou může vyvolat pouze "paniku z neznalosti" faktu, že je to skutečně neškodná účetní operace mezi firmou a jejím vlastníkem, která se nijak nedotýká třetích osob.

Richard Fuld|24. 8. 2016 12:51| reakce na Jan Capouch - 23. 8. 2016 14:09

Aha takže ten technický pokrok a zvyšování životní úrovně od zavedení účetních peněz je tedy podle Vás ve srovnání s dobou za platnosti zlatého standardu pomalý? No to je velmi smělé tvrzení! :-) O tehdy nevídaný pokrok šlo díky vynálezu peněz, jako prostředku směny. A dynamika technického vývoje a růstu ekonomiky a životní úrovně v uplynulých cca 50-ti letech pak plyne ze zavedení vynálezu v podobě účetních peněz. :-)

Richard Fuld|24. 8. 2016 12:46| reakce na Jan Altman - 23. 8. 2016 17:53

Akceptace účetních peněz není vynucována zákonem. Zákonem je vynucována pouze akceptace hotovosti (bankovek a mincí). Pokud se zruší hotovost, skončí i zákon o nuceném oběhu. Nebude už existovat oběživo, které byste byl povinen vždy akceptovat jako platbu. Na bezhotovostní peníze se žádné zákonné povinnosti nevztahují. Máme zde tak paradoxní situaci, kdy vy současně brojíte proti zákonnému příkazu přijímat zákonné platidlo a současně se bráníte jeho zrušení. :-) A tato situace vyplývá z toho, že za peníze jsou zákonem považovány peněžní substituty (bankovky a mince), které ale už žádné skutečné komoditní peníze nenahrazují. :-) Další přežívající legislativní nesmyslný anachronismus, který by musel skončit se zrušením hotovosti.

Richard Fuld|24. 8. 2016 12:39| reakce na Jan Altman - 24. 8. 2016 00:01

Objektivní realita je i to, že lidé kradou a vraždí a přesto nikdo myšlenku, že by to lidé neměli dělat, nemá za nesprávnou. Objektivní realita není v daném ohledu určující.

Richard Fuld|24. 8. 2016 12:28| reakce na Josef Tětek - 24. 8. 2016 11:44

Proč by někdo měl dostávat peníze za to, že už nějaké přebytečné má? Jenom proto, že je zrovna nějakou dobu nepoužívá (protože jsou ve vztahu k jeho aktuálním potřebám a investičním možnostem přebytečné). Nebo ještě hůř, proč by měl být odměňován za to, že své peníze syslí a omezuje svoji spotřebu a tím dělá problémy svým bližním, kteří se pro něj snaží něco vyrobit, ale pro jeho skrblictví si to on nekoupí a současně očekává, že po jeho produkci bude stále větší nebo alespoň stabilní poptávka. To je nerovnováha. Dostávat odměnu za to, že neutratím peníze, které jsem získal není chvályhodný čin, natož pak odměnyhodný. Jde o bezpracné získávání bohatství, o kterém libertariáni sami (a správně) tvrdí, že vzniká jen tak, že musí vznikat nové hodnoty. Taky libertariáni nikdy nezapomenou nadávat na skutečnost, že inflace jim znehodnocuje úspory, ale na druhé straně by jim vůbec nevadilo, že by jim je deflace zhodnocovala. Copak nemáte žádný smysl pro spravedlnost a vyváženost? Co je špatného na tom, kdyby CB kompenzovala pohyby kupní síly Vašich úspor prostřednictvím úrokových sazeb v případě jejich znehodnocení i zhodnocení. Necítíte tam rovnováhu? Necítíte tam, že by šlo o vyvážené a spravedlivé řešení? Peníze nejsou kapitál. Teprve až jsou peníze proměněny na prostředek, který vede k produkci hodnot, jde o kapitál, který má "nárok" na odměnu, která je vždy spojena i s rizikem, že bude nakonec záporná. Peníze by měly být pouze zcela neutrálním měřítkem hodnoty a prostředkem směny a pokud by byl zaveden onen systém kompenzace změn kupní síly, pak by šlo i o docela spolehlivého uchovatele hodnoty.

V dnešním světě účetních peněz žádný potencionální investor nepotřebuje, aby někdo jiný nejprve našetřil peníze, které mu zprostředkující banka půjčí. Není třeba stanovovat cenu peněz s ohledem na nabídku peněz ze strany střádalů a poptávku po penězích ze strany investorů, popř. spotřebitelů. Koncept peněžní nabídky a poptávky po penězích a z této interakce plynoucí tržní úrokové míry je pouhým anachronickým pozůstatkem z dob zlatého standardu. Jedinou rolí úrokové sazby by měla být právě kompenzace výkyvů kupní síly peněz.

S délkou lidského života to nemá co dělat.

Josef Tětek|24. 8. 2016 11:44| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 18:31

"Reálné úrokové sazby by tedy měli být vždy nulové..."
Jaké je to žít ve světě, kde neexistuje čas a lidé žijí věčně? Protože v tom, kde žiju já, je toto naprostý nesmysl.

Richard Fuld|24. 8. 2016 08:58| reakce na Jan Altman - 23. 8. 2016 23:40

To je jako hledat si bydlení v lese, protože městské zastupitelatvo krade. Good luck. :-)

Zavacky|24. 8. 2016 08:57| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 18:07

Reč bola o Japonsku. V každom inom štáte bude vývoj iný. Redukovať celý komplexný problém len na vzťah štátu-dlhu-trhu môže viesť k výsledkom aké si sami vysnívame.
Ak máme dospieť k predikcii, ktorá sa môže ako-tak podobať budúcemu vývoju, musíme odstrániť všetky vedomé i podvedomé ciele. Potom je treba porovnávať všetky empirické poznatky z minulosti. Výsledné modelovanie vytvorí množstvo variánt, ale prosperitu zo vzduchu a politikárskeho prerozdeľovania určite nie. Monetárna a fiškálna stimulácia môže priniesť len krátkodobé a zdanlivé úspechy. Čím dlhšie trvajú a čím viac krajín sa do nich zapojí, tým väčšie problémy prinesú.

Josef Fraj|24. 8. 2016 03:29| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 11:25

Dosud jste nás ujišťoval, že všechno je v pořádku, protože všechny peníze jsou dluh a že splacením dluhu ty peníze zaniknou. Teď zase říkáte, že je v pořádku, když CB odepíše dluh. Jak tedy zaniknou peníze, za které CB následně odpesané dluhopisy nakoupila?

Od počátku vaší přítomnosti zde, počínaje vaším zázračným receptem na vyřešení řeckého dluhu, vás upozorňuji, že zcela ignorujete reálnou ekonomiku a reálné chování lidí. Na tom se nic nezměnilo. Stále nám tvrdíte, že bohatství lze vytvořit případně splatit dluhy pouhým administrativním rozhodnutím.

Nechápete fakt, že každý dluh vždycky, dříve nebo později, někdo zaplatí. Pokud CB spálí dluhopisy, tak dluh zaplatí držitelé měny, za kterou CB nakupovala, znehodnocením jejich peněz.

Nechápete, že bohatství se tvoří reálnou prací, jejíž výsledkem jsou nové reálné statky.

A už vůbec nechápete, že každý zásah CB nebo státu do ekonomiky zpomaluje tvorbu bohatství.

Žijeme v době, kdy se stále zřetelněji ukazuje, že fuldopeníze neodrážejí reálné ekonomické procesy a že jejich násilné zavádění je jenom nástroj vládnoucích elit na okrádání všech ostatních. Pokud nazýváme peníze "krví ekonomiky", tak fuldopeníze jsou otravou krve.

Jako typický sociální inženýr jste přesvědčený, že vaše nápady jsou skvělé, jenom vám je kazí lidé, kteří se jimi nechtějí řídit. (Třeba ti zatracení hloupí Japonci pořád spoří a spoří.) Nechápete, že lidé jenom zcela přirozeně odmítají spáchat ekonomickou sebevraždu, kterou fuldopeníze zaručeně přinášejí. I nevzdělaný člověk totiž instinktivně cítí, že s penězi, s kterými může libovolně manipulovat nějaký úředník nebo politik, je něco špatně.

Jan Altman|24. 8. 2016 00:01| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 18:31

I kdybyste měl pravdu (jakože si to nemyslím), tak zkrátka "ekonomové, bankovní panikáři a nakonec i laici" prostě jsou takoví, jací jsou (a dle mne panikařit budou čím dál víc, jak dluh poroste a jak stát a CB budou přijímat stále kreativnější/zoufalejší opatření).

Je to prostě objektivní realita, lidská přirozenost.

A vy budete vyčítat libertariánům, že jejich systém vyžaduje nějaké jiné (nereálné) lidi :-)

Jan Altman|23. 8. 2016 23:58| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 18:18

" Když nakoupíte za své peníze zlato, tak se stane pouze to, že Vaše peníze bude držet někdo jiný."

Ta hra se jmenuje "černý Petr" a cílem je ho nemít. Jinými slovy cílem je, aby v ruce zůstal někomu jinému. Akorát že ta cena za zbavování se černopetrských papírků a nákup zlata je samozřejmě čím dál větší - graf vývoje ceny zlata je docela profláklá křivka.

"Vaše peníze bude držet někdo jiný." Ano. Ale čím dál miň lidí je bude chtít - nebo jen za nějakou odměnu/prémii, slevu = jejich kupní síla v porovnání s alternativami bude klesat. Což bude v pozitivní zpětné vazbě tento proces dál urychlovat. Nebude to dlouho patrné, až se to najednou, jakoby z ničeho nic, rozeběhne. A popisované experimenty (spálení dluhu v CB, ...) to mohou jen urychlit (proto to ještě mají obavy zkusit).
Čím dál víc lidí nebude ochotných oficiální měnu brát jako protihodnotu. Začne to u statků považovaných za velmi hodnotné (např nemovitosti - oficiálně se prodají za nějakou částku v legální měně, reálně bude prodávající požadovat plnění v měně tvrdé - ostatně není to v zahraničí takovou raritou a myslet si, že jsme vůči tomu nějak od přírody imunní, je naivní). A skončí to u práce či rohlíků.

"Odepsání části stáního dluhu centrální bankou je jen zcela ekonomicky neutrální účetní operace, která nemá žádný reálný vliv na chod ekonomiky."
Proč to tedy již dávno nedělají? Proč si CZ vláda nepůjčí od ČNB 100mld na "investice do infrastruktury" (=transfer ke spřáteleným stavebním velkofirmám s naditými korupčními fondy)? Inflační cil 2% je přeci (dle tendenčních metodik) velmi daleko, tak co se omezovat?
Asi to přeci jen není tak bezproblémové....
Ale věřím, že k tomu jednou dojde. Stejně jako k výrazně záporným úrokům, omezení až zrušení hotovosti, vrtulníkovým penězům a dalším formám monetární represe. Nebude totiž zbytí - současný systém "funguje" pouze za podmínek AKCELERUJÍCÍHO uvolňování/zadlužování, jinak kolabuje.

Rozdíl mezi námi je v tom, že vy si myslíte, že to tak půjde donekonečna. A samozřejmě také v tom, že vy si myslíte, že to tak je správné, morální a legitimní.
Podle mne není pravda ani jedno.

Jan Altman|23. 8. 2016 23:40| reakce na Richard Fuld - 23. 8. 2016 18:07

To je opravdu alchymie, která zvýší důvěru ve stát a jeho měnu a přesvědčí lidi, že hledat alternativy je hloupost :-)

Richard Fuld|23. 8. 2016 19:49| reakce na Jan Altman - 22. 8. 2016 10:32

K té Musoliniho podpoře porodnosti. No to bylo samozřejmě úplně špatně, aby bezdětní platili větší daně, než rodiče. To je nesmysl. Můj návrh je úplně jiný. Já tvrdím, že bezdětní by si měli povinně na své důchody naspořit, a to vedle odvodů do průběžného systému. Nešlo by tedy o nějaké vyšší daně pro bezdětné ale o jejich kapitálový pilíř. Navíc pokud by se z bezdětných v průběhu onoho spoření stali rodiče, pak by byla naspořená částka v kapitálovém pilíři vyplacena jednorázově zpět (popř. by byla vyplacena jednorázově jen část a zbytek by byl vracen měsíčně po dobu výchovy potomků). V případě jednoho dítěte by rodičům byla vrácena jen polovina naspořené částky a v případě narození druhého dítěte by byla vyplácena celá naspořená částka. V případě jednoho dítěte by rodiče dál spořili i v kapitálovém pilíři (avšak jen poloviční částky), takže by měli v důchodu nárok na poloviční důchod z průběžného systému a poloviční důchod z kapitálového pilíře určeného pro "bezdětné". Za "poloviční bezdětné" by byli tedy považováni i rodiče s jedním dítětem.