Není podstatné, kdo navrhuje přejezdy, ale kdo píše dopravní normy, vyhlášky a zákony. Těch se totiž inženýři musí chtě nechtě držet. A jaké mají autoři motivace a osobní zájmy.
Jinak nepopírám, že víc rozhledu by mnoha ing. pomohlo, sám bojuju s fachidiocií jak můžu. Ale podle mě to není těžiště tohoto problému.
Nahlásit
-
0
+
Slávek|7. 8. 2015 15:11| reakce na andy - 7. 8. 2015 13:50
Copak by to celé nešlo zautomatizovat? Já teda nejsem technik, ale uvažuju takto: dnes určitě existují čidla na měření váhy (viz když se váží kamióny). Pokud by teda taková čidla byla instalovaná na přejezdech a zjistila, že v momentě, kdy závory jsou dole (tj. v době nebezpečí, kdy se předpokládá, že pojede vlak), je plocha kolem kolejí konstantně zatížena víc než třeba 500 kg (nebo jakákoliv jiná váha auta), tak by automaticky zvedla výjezdní závoru a auto by mohlo opustit ten nebezpečný prostor. Pokud by se tak nestalo njpozději cca do 1 minuty (třeba kvůli technické závadě vozidla), tak zase by program poslal signál strojvůdci, že má okamžitě brzdit. V kombinaci s kamerami by to mohl být silný nástroj. Ty nehody způsobené lidmi se děly, dějí se a budou se dít. Prostě člověk, ač je to pro někoho nepochopitelné, v krizové situaci může zazmatkovat. Jde o to, aby takových nehod bylo co nejmíň. Slova o "humanitním vzdělání inženýrů" je jen mlácení prázdné slámy. Neznám jediný naprosto blbuvzdorný výrobek. Člověk by si řekl, že nikdo nikdy nemůže sušit kočku v mikrovlnce. A ejhle, nějaký debil se našel.
satai|7. 8. 2015 14:59| reakce na andy - 7. 8. 2015 13:50
Otazka je, zda to dnes vubec potrebuje za kamerou cloveka a nezvladne to stroj (pripadne stroj s moznosti prehodit hned otazku na jednoho z mala operatoru, pokud si neni jisty)
Jan Kopecký|7. 8. 2015 14:36| reakce na andy - 7. 8. 2015 13:50
Víte, když jsou peníze na kamery, tak zas o tolik dražší by to být nemělo (kamery hlídající určitý přesně daný prostor jsou myslím docela běžné, a je to vše jen elektronika - ta drahá není, a je čím dál levnější - k chvále deflace :-)) Je mi jasné, že při rychlosti a hmotnosti vlaku, a brzdné dráze vlaku než by takové řešení asi jen snížilo rychlost vlaku, ale i to by mohlo výrazně snížit škody.
andy|7. 8. 2015 13:50| reakce na Jan Kopecký - 7. 8. 2015 13:36
No zas tak jednoduché to není... a také to stojí dost peněz, ne že by to nešlo. Zajímavé ale je, že např. v Anglii měli/mají takový systém, kdy když spadly závory, tak se operátor musel podívat na kameru a stisknout tlačítko "v pořádku", a pak teprve mohl vlak projet. Což je vlastně totéž. Otázka ale je, jestli tady zaměstnávat 500 lidí kvůli tomu, aby koukali na přejezdy a mačkali tlačítka kvůli tomu kvůli tomu, že někdo tu nedodržuje předpisy. Jinak řekl bych, že po této nehodě většina lidí v ČR ví, co má dělat, když se před nimi na přejezdu zavřou závory...
Na této tragedii je tragická jiná věc - ta představa, že vše vyřešíme tím, že někam dáme kameru a budeme jen zaznamenávat (a případně na základě toho rozdávat pokuty). Dle mého mínění měl ihned po nehodě vyletět ten, kdo má na starost bezpečnost na železnici, a hned vysvětlím proč. Kamery dnes umí nejenom zaznamenávat, ale lze i s jejich pomocí činit tak jednoduché věci, jako třeba "IF jsou závory dole AND ve zvoleném prostoru není prázdno / něco je (auto) THEN stop přijíždějící vlak" To je jednoduché a prosté myšlení technika, ne nějaká aplikace sociologie i psychologie! Právě proto se měl ihned pakovat ten, co jen nakázal na nebezpečných přejezdech (jen) nainstalovat kamery! Vždyť i jednoduchý semafor se umí řídit sám pomocí jednoduché smyčky ve vozovce a algoritmu IF auto THEN v příštím cyklu zařaď zelenou! Obávám se, že právě nedostatkem technického, nikoliv humanitního vzdělání, vznikají obdobná neštěstí. A fakt se děsím toho, že jednou mi bude atomovou elektrárnu místo technika řídit někdo se vzděláním humanitního směru! Tolik můj pohled jako vzděláním technika.
Nahlásit
-
0
+
Ondrej Bozek|7. 8. 2015 12:56
Autor zcela minul jádro problému. Je vidno že o inzenyrech a jejich schopnostech nemá představu. Jak sám píše je nejspíše uzavřen v humanitní "bubline". Není problém, že by to v inzenyrech nebylo, nebo ze by nechápali, že technika má co nejlépe a nejpohodlneji sloužit lidem. Jde o klasický problém neprivetivosti a povisene ignorace státu, zejména toho českého. Téměř neexistuje uživatelsky přívětivá služba poskytovana českým státem. To je jádro problému, které je třeba si uvědomit. V soukromé svere inženýři bezproblemu produkují množství uživatelsky velmi přívětivych produktu a technologii. A to i bez toho, aby měli přehled o ruských realistech nejspíše po vzoru autora tohoto článku.
Nahlásit
-
0
+
Hugo|7. 8. 2015 12:42| reakce na Martin Brezina - 7. 8. 2015 09:10
Stejně tak rošířený je fachidiotismus sociálních inženýrů ... představa že ne-technici mají zdravého rozumu více než technici je naivní.
Říkám si, kolik humanitního vzdělání potřebuje technik na to, aby věděl, že je potřeba se někdy zamyslet, jak danou věc budou lidé používat. Mně na to stačila jedna malá knížka ("The design of everyday things"). Vzhledem k tomu, že jsem pár věcí ("UI") navrhoval, tak je mi jasné, že to není úplně triviální, ale nemám pocit, že by "humanitní studia" v tomhle dokázala porazit zdravý nestudovaný rozum. Kolik toho potřebujete studovat na to, aby vám došlo, že lidé si cestu budou zkracovat přes trávník (aneb design je potřeb důsledně dělat pro lidi) nebo že pokud na nějakém místě jsou závory víc dole než nahoře, tak asi lidé budou jezdit na červenou? Problém je v tom, že spoustu lidí ani nenapadne se nad takovými věcmi zamyslet. Nedělají důsledně "design pro lidi". Ale když už se nad tím zamyslí, tak studia nepomůžou. Relevantní pasáže z ekonomie apod. se dají shrnout tak na jednu A4.
Nahlásit
-
0
+
Amper|7. 8. 2015 11:11
Ano, humanitně vzdělaný inženýr by věděl, že je lepší dát 100 mld. do jednoho nebezpečného přejezdu na koridoru protože o ti 3 mrtví jsou mediálně výživnější než zahráněné desítky mrtvých na jiných 10 přejezdech opatřených závorami namísto křížů.
Nahlásit
-
0
+
jtom|7. 8. 2015 11:05| reakce na Dalibor Rouček - 7. 8. 2015 07:55
Platí ale také: I když s ní počítáte ,stejně vás dokáže překvapit.
Jan Pozner|7. 8. 2015 10:54| reakce na Martin Brezina - 7. 8. 2015 09:10
A jakpak jste na to přišel? Když někdo v rámci svého oboru navrhne něco blbě, tak to z definice není fachidiotimus, ale nanejvýš idiotismus, případně nenímůjproblémismus.
Pokud humanitní vzdělanci považují Honzejkův autoritářskej blábol za ztělesnění technického myšlení, tak asi pro ně potřebujeme více technického vzdělání. Což nepůjde, protože nepřítomnost technického myšlení je pro studenty humanismu klíčová.
Nahlásit
-
0
+
Martin Brezina|7. 8. 2015 09:21| reakce na Humanista - 7. 8. 2015 09:18
Soukromé komunikace nejsou o mnoho lepší, zvláště pokud počítají s automobilizovaným zákazníkem.
Dopravní infrastruktura, zdravotní péče, ... - obory zmonopolizované státem, kde motivace "humánně" vyjít vstříc zákazníkovi je nulová, neb ten nemá šanci odejít ke konkurenci.
Ne že by ohled "na člověka" nechyběl ledaskde i v soukromé sféře. Ale:
1) Mnoho soukromých firem toto již dávno řeší a "specialisty na lidskou duši" zaměstnává (a to efektivně - stát by to dělal neefektivně, i kdyby vláda přijala "Akční pětiletý plán humanity").
2) Pokud chybí, tratí především vlastník - zákazníci mu odejdou tam, kde pocítí větší "lidské teplo"
Nahlásit
-
0
+
Martin Brezina|7. 8. 2015 09:10| reakce na Zdeněk Gardelka - 7. 8. 2015 08:57
Je celkem jedno, jak to nazvete. Podstatné je, že kolem sebe vidíme, že to, co nazýváte "zdravým rozumem a základním mezioborovým rozhledem", není moc přítomno. Já bych to tak nenazýval, protože vaše nálepka sugeruje, že je to cosi běžného. Není, technický fachidiotismus je naopak dost rozšířený. Když se třeba podívám na městské komunikace, u kterých se nepočítá s chodci. A druhý problém je, jak ten zdravý rozum do techniků dostat.
Nazvat zdravý rozum a základní mezioborový rozhled humanitním vzděláním :-D
Jako se základní myšlenkou souhlasim, ale ta terminologie a titulek... Co pane Kašpárek, nechcete si to co jste napsal vzít k srdci i jako novinář?
Nahlásit
-
0
+
Clary|7. 8. 2015 08:32
Ale na technických školách jsou i humanitní předměty. To že je e-government nepoužitelný souvisí spíš s tím, že většina státních věcí je nepoužitelná, v soukromém sektoru vznikají tisíckrát použitelnější a uživatelsky přívětivější aplikace za tisícinu ceny státních IT projektů, jednoduše proto, že použitelnost = konkurenční výhoda.
P.S. Živím se jako programátor a mým koníčkem je historie.
Nahlásit
-
0
+
Martin Vytiska|7. 8. 2015 08:08
No, prostě Kašpárek ... nomen omen.
Podle soudruha Kašpárka nejspíš člověk bez humanitního vzdělání není schopen ohleduplného myšlení a nejraději by tady měl ausgerechnet Mordor. To jak dobře kdo dělá svou práci, je schopen domýšlet věci a jak moc je přitom ohleduplný vůči přírodě a lidem vůbec nezáleží na směru vzdělání, ale spíš charakteru a schopnostech daného člověka.
Nahlásit
-
0
+
Petr Moses|7. 8. 2015 08:08
Humanitně polovzdělaný inženýr radí: Motivujte co nejvíce řidičů jezdit po nejbezpečnějších silnicích - po dálnicích. Zrušte mýto, zrušte dálniční známky. Na dálnicích nejsou železniční přejezdy, jde tam bezpečně předjíždět pomalé kamióny.
Nahlásit
-
0
+
Dalibor Rouček|7. 8. 2015 07:55| reakce na Martin Kovář - 7. 8. 2015 07:07
Nezmůžete s ní nic. O to víc platí, že byste s ní měli počítat.
Přijde mi to jako článek od člověka s humanitním vzděláním obhajující humanitní vzdělávání ve společnosti, kde je nedostatek techniků. Jinak, jako v každé profesi i mezi urbanisty a staveními inženýry jsou Ti dobří i Ti špatní. A selský rozum nenaučíte povinnou četbou.
Nahlásit
-
0
+
Martin Kovář|7. 8. 2015 07:07
Co se týče Studénky, je zde jedno hezké přísloví: Ani sami bohové nezmohou nic proti lidské blbosti.
Diskuze: Studénka aneb proč potřebujeme víc humanitního vzdělání
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Martin Brezina|7. 8. 2015 15:27| reakce na Duranga - 7. 8. 2015 15:23
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Duranga|7. 8. 2015 15:23
Nahlásit
Slávek|7. 8. 2015 15:11| reakce na andy - 7. 8. 2015 13:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
satai|7. 8. 2015 14:59| reakce na andy - 7. 8. 2015 13:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Kopecký|7. 8. 2015 14:36| reakce na andy - 7. 8. 2015 13:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Pozner|7. 8. 2015 14:32| reakce na Martin Brezina - 7. 8. 2015 11:43
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
andy|7. 8. 2015 13:50| reakce na Jan Kopecký - 7. 8. 2015 13:36
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Kopecký|7. 8. 2015 13:36
Nahlásit
Ondrej Bozek|7. 8. 2015 12:56
Nahlásit
Hugo|7. 8. 2015 12:42| reakce na Martin Brezina - 7. 8. 2015 09:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|7. 8. 2015 11:43| reakce na Jan Pozner - 7. 8. 2015 10:54
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
andy|7. 8. 2015 11:16
Nahlásit
Amper|7. 8. 2015 11:11
Nahlásit
jtom|7. 8. 2015 11:05| reakce na Dalibor Rouček - 7. 8. 2015 07:55
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Pozner|7. 8. 2015 10:54| reakce na Martin Brezina - 7. 8. 2015 09:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Pozner|7. 8. 2015 10:48
Nahlásit
Martin Brezina|7. 8. 2015 09:21| reakce na Humanista - 7. 8. 2015 09:18
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Humanista|7. 8. 2015 09:18| reakce na Martin Brezina - 7. 8. 2015 09:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Humanista|7. 8. 2015 09:17
Nahlásit
Martin Brezina|7. 8. 2015 09:10| reakce na Zdeněk Gardelka - 7. 8. 2015 08:57
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Zdeněk Gardelka|7. 8. 2015 08:57
Nahlásit
Clary|7. 8. 2015 08:32
Nahlásit
Martin Vytiska|7. 8. 2015 08:08
Nahlásit
Petr Moses|7. 8. 2015 08:08
Nahlásit
Dalibor Rouček|7. 8. 2015 07:55| reakce na Martin Kovář - 7. 8. 2015 07:07
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Deinator|7. 8. 2015 07:41
Nahlásit
Martin Kovář|7. 8. 2015 07:07
Nahlásit