Diskuze: Chcete lepší svět? Jděte třeba... do zdravotnictví

Jan Altman|30. 6. 2015 14:43| reakce na Hawkie - 30. 6. 2015 10:47

Pojištění.

Když někdo zruší auto za x milionů a ještě způsobí škodu za další miliony plus několik lidí zraní s trvalmi následky, je to take dost nákladné. A také to má řešení.

Dále: nejdražší je ta absolutně nejmorednější léčba. Ale pokud se omezím třeba na léky a technologie 10 a vice let staré, může být pojistka (nějaká "economy") podstatně nižší. A jedinej efekt je, že budete mít péči takovou, jakou byste býval měl, kdyby vás ta nemoc postihla před 10ti lety.

Plus tedy je asi dobré se ptát, proč je ta léčba, léky a přístroje tak drahé.
A podle mne pouze a jedině proto, že zdravotnictví je všude monopolizované a státní. Stát nakupuje i nábytek, počítače, stavební práce násobně dráž, než soukromý sektor. Není žádný důvod, aby lékařské přístroje nenásledovaly trend např. výpočetní techniky (neustálý růst výkonu a při tom pokles ceny) - stačí jen zavést stejnou konkurenci, jako u výrobců spotřební a výpočetní techniky i v případě lékařských přístrojů. Místo toho bohužel máme násobně předražené zkorumpované tendry státních nemocnic.

Jiří Dokulil|30. 6. 2015 14:41| reakce na Jan Altman - 30. 6. 2015 14:31

Jenže, pokud ze současného systému dovolíte vyvázat se tém vcelku dobře vydělávajícím lidem v produktivním věku, kteří jej v podstatě financují a moc si z něj neberou, zrušíte logiku všeobecného zdravotního pojištění a ve finále ten systém financování zdravotní péče stejně bude muset tím víc dotovat stát, tedy naše daně. Nevidím v tom pro společnost žádnou výhodu.... v podstatě by se jednalo o jiný způsob socializace nákladů a privatizace zisků.

Jan Altman|30. 6. 2015 14:36| reakce na Viktor Roman - 30. 6. 2015 11:33

No to já tvrdím také.

Resp. smysl má dělat jen toto:
- Přibližovat tak jako tak neodvratný kolaps systému (nebo mu alespoň rozhodně nepomáhat tu s námi být déle)
- Na kolaps se chystat a zajišťovat sebe a své blízké

Protože jak píší kolegové v příspěvcích výše: nelze čekat, že by nám paralelní funkční privátní zdravotnictví erár toleroval.

Jan Altman|30. 6. 2015 14:31| reakce na Jiří Dokulil - 30. 6. 2015 14:08

No přeci vám taky nikdo nenařizuje, že máte ze všeobecného zdravotního pojištění vystupovat.
Jen si dovoluji tvrdit, že zároveň nemáte právo ostatní naopak k účasti nutit.

Jiří Dokulil|30. 6. 2015 14:08

Psal jsem kdysi (v 90. letech) na tohle téma veřejná vs privátní zdravotní péče seminární práci, předkládám k diskusi a zamyšlení jen pár následujících fakt a argumentů, které mi uvízly v paměti:

- Statisticky většinu zdravotní péče nekonzumují lidé v produkčním věku, kteří mají momentálně nejvíc disponibilních peněz. Pokud bereme objem konzumované zdravotní péče průměrného člověka v produktivním věku jako 100%, děti a mládež konzumují něco mezi 100-200% a důchodci něco mezi 300-400% (ve finančním vyjádření). Jinými slovy, nejvíc zdravotní péče stejně proteče přes "státní pojištěnce", lidé v produktivním věku si ze systému berou poměrně málo a jsou většinou čistými přispěvateli. Tak jako tak, většina lidí v této republce není v situaci pražské střední a vyšší třídy.

- I u lidí v produktivním věku představuje největší (a nejvíc rostoucí) balík léčba těžkých chorob, běžná chemoterapie (měli jsme to v rodině) jen léky kolem 100 000 CZK měsíčně.
Jinými slovy, jako muž středního věku od zdravotního systému většinou nic nepotřebujete, dokud nedostanete infarkt nebo rakovinu - a pak jsou náklady na druhé straně extrémní a vy jste stejně vyřazen z z pracovního procesu.

- Ve srovnání jednotkových společenských nákladů na zdravotní péči u civilizačně srovnatelných zemí s různými systémy financování zdravotní péče vychází systém všeobecného zdravotního pojištění jako výrazně úspornější - konkrétně společenské náklady na průměrného pacienta jsou v USA někde mezi 2-3 násobku společenských nákladů v Kanadě nebo Velké Británii (začátkem 90. let, dnes nevím), ostatní parametry nesrovnávám (dlouhé pořadníky na neakutní operace v Kanadě údajně nutí movitější pacienty jezdit na soukromé kliniky ve Spojených státech, atd.)

I když změna systému zdravotní péče příliš nehrozí, myslím že diskuse je legitimní, ale je nutné brát argumenty z obou stran...

Luděk Zdražil|30. 6. 2015 13:56

Vidím zde jeden nezanedbatelný problém. A to - kterým zákazníkům bude chtít lékař raději poskytovat své služby ? Státu nebo pacientovi ? Stát je pro poskytovatele služeb podstatně lepší dodavatel (nehledí na výši úhrad, je-li nízká stačí přitlačit a politici povolí, jistota úhrady, prakticky žádná bezprostřední kontrola kvality služeb atd. atd.). Soukromý pacient přeci jen bude vždy posuzovat relaci cena/výkon a to je parametr, na který není české zdravotnictví stavěno, nehledě na jeho problematičnost ve své podstatě. Pacient je v našem systému jen rukojmí a kladivo na stát, aby platil a příliš se nedíval zač. Ostatně to je podstata sporu ministra Babiše s ministrem Němečkem. A že se vedle toho bojuje o velké peníze je vidět z toho že se občas u někoho najdou desítky milionu v různých kufrech a pod.

Viktor Roman|30. 6. 2015 11:33| reakce na Josef Fraj - 30. 6. 2015 11:00

To by nemělo smysl dělat nikdy nic, ne? :)

Josef Fraj|30. 6. 2015 11:00

Asi to tak bude z krátkodobého pohledu. Jenže nakonec to stejne skončí na těch všeobecných zákonitostech, týkajících se vlastnictví. Stát bude chtít pořád více peněz a těch kteří budou schopni/ochotni platit, bude ubývat. Stát nakonec bude zdaňova a konfiskovat všechno, na co dosáhne. Případné prosperující zdravotnictví bude snadný cíl.

Chápu ten postoj, "nechte řečí a raději něco dělejte" , ale dlouhodobě to nebude fungovat, protože přijde výběrčí a o výhodu vás připraví, plus vám k tomu zavede povinná hlášení, certifikáty, kontroly, všechno za poplatky, plus kontrolní pokladny. Už Špidla přece vysvětloval, že je nanejvýš spravedlivé, aby všichni měli stejný levný nekvalitní kyčelní kloub, nebo cokoliv jiného.

Dalším zločinem kvalitního soukromého zdravotnictví za dostupné ceny je, že nastavuje zrcadlo tomu státnímu. Vážně si myslíte, že vám to budou soudruzi ve vetší míře tolerovat?

Představa, že si uprostřed stále rigidnějšího socialismu vytvoříte malý kapitalistický ráj, je možná lákavá, ale podle mne neudržitelná. Zejména u zdravotnictví, které může fungovat v šedé zoně o dost hůře, než jiné služby.

Arnošt|30. 6. 2015 10:58| reakce na Hawkie - 30. 6. 2015 10:47

Máte pravdu, levné to není. K tomu mám tři poznámky:

i) zdravotní pojištění není vynálezem státního sektoru. Dnes se tomu sice říká (soukromé) životní pojištění ale de facto to je i zdravotní pojištění na těžké nemoci. To že na to někdo nemá ještě nemusí být překážka, známe to z jiných segmentů.
ii) nedělám si iluze, že by státní zdravotnictví přes noc zmizelo, takže pro chudší tady (ještě chvíli - viz níže) bude to státní zdravotnictví. Nebudou se mít o nic hůř než dosud.
ii) čím větší prostor bude soukromé zdravotnictví pro sebe ukrajovat, tím levnější léčba těchto nemocí bude. Takže časem si ji budou moci dovolit čím dál tím (relativně) chudší lidé.

Podle mého přechod k odstátnění zdravotnictví tím, že bude zbytečné, nezbytně v budoucnosti dojde. Teď je jen otázka, jak rychle to proběhne. A za sebe dodávám, že čím dřív, tím líp.

Hawkie|30. 6. 2015 10:47| reakce na Jan Altman - 30. 6. 2015 09:58

Léčba některých nemocí je velmi nákladná, běžné procedury stojí desítky tisíc, i v miliónech stojí třeba leukémie, desítky tisíc měsíčně stojí třeba Gaucherova choroba.
Jak byste zajistil péči pro těch dolních 9 miliónů, kteří prostě nemají dostatek prostředků?

Jan Altman|30. 6. 2015 09:58

Problém je, že ty 4k/měs (50k/rok) nikdo neplatí.
Někdo neplatí nic, nebo skoro nic (prodavačka v supermarketu skoro nic, její děti a rodiče v penzi vůbec nic) a někdo platí ranec (např. zaměstnanec s platem 60k). Tzn. mu na tu soukromou péči až tak nezbude. A lidí s ještě většími přijmy u nás už zas tak moc není.
Navíc státní zdravotní a sociální systémy jsou a nutně budou v čím dál větších deficitech, takže pro ty nadprůměrně vydělávající se situace bude jen zhoršovat (v penzi časem bude pomalu každý druhý a od nikoho jiného, než od nadprůměrně vydělávajících, na to stát nakrást nemůže).

Já s článkem v podstatě sympatizuju a jistě to je jedna z cest, kterou se vydat. Ale nemůže to být cestou jedinou. Zároveň s ní se musí posilovat vědomí oprávněnosti rezistence vůči porušování vlastnických práv, protože státní chtíč po vašich penězích je principiálně nelimitovaný.

Hawkie|30. 6. 2015 08:55

Autor tady adoruje soukromé zdravotnictví. Proč ne, koneckonců je ambulantní sféra v Čechách téměř celá soukromá. Podle mě ale větším problémem je zákonný rámec. Zdravotní pojištění, resp. jeho úhrnná výše) je vybíráno nikoliv podle potřeby zaplatit náklady, ale politického rozhodnutí. To vede k docela těžkým distorzím systému. Reálně je k vidění personální devastace nemocnic, ale na tu se zadělalo už před takovými 20 lety.
Problémem může být zákonný rámec, pokud zdravotnické zařízení nemá smlouvu s pojišťovnami, tak u nás VEŠKERÉ laboratoře a léky předepsané v tomto režimu hradí pacient. Rizika plně soukromého pojistného systému jsou taky celkem známá: odmítnutí pojistit vysoce rizikové pojištěnce, hledání cest, jak nezaplatit účet atd. Před několika lety byla aféra, kdy se provalilo, že komerční zdravotní pojišťovny bonifikovaly zaměstnance za zamítání nároků pojištěnců.
Zdravotní péče jako taková je z pohledu investování segment, který je velmi zranitelný politickými zásahy a rovněž může trpět díky špatným zákonům. Nemoc není pohádka, vždy vše dobře nedopadne, jenže každý chce viníka- a tak se vesele trestně oznamuje, spoří. Další zdroj potíží je přebujelá ochrana lidských práv.
Pokud bych na tomto poli investoval, tak smysl mají výrobci zdravotnického materiálu, farmafirmy (ty budou o něco zranitelnější, protože na rozdíl od výrobců materiálu podléhají státním regulátorům) a pronájem prostor. Zbytek je spíše na klasické private equitis, vhodnější spíš pro znalce prostředí. Sám bych třeba měl problém zvládnout podnikání v umění, divadle či filmu.
Jako zaměstnání je zdravotnictví "u pacienta" velmi stresová záležitost, ale dá se to. Jenže hodně lidí na to nemá, hlavu, žaludek či charakter.