Diskuze: Tahle kniha mě přesvědčila, že základní příjem stojí za pokus

Tomas Hruby|26. 6. 2015 09:32

Jen naokraj, v literárním zpracování asi nejlépe vystihl dopady "základního příjmu" David Weber ve své scifi sérii Honor Harrington. Jeho "Lidová republika Haven" je totiž přesně o tomto, pojem základní příjem sice nikde nepoužívá, ale podstata tamních "dávkařů" je přesně o něm. A obávám se, že postupné dopady na společnost dotyčný trefil zcela dokonale (ač to není primární téma této série knih).
Jedna otázka za všechny - co zabrání v momentu, kdy začne podstatná část společnosti být na takto pojatém příjmu závislá, tomu, aby se nezačaly obratem šroubovat požadavky na jeho neustálý růst???

Michal Hatlapatka|26. 6. 2015 00:09| reakce na Richard Fuld - 25. 6. 2015 12:09

Jaj. Nenahrávejte prosím libertariánům tak okatě na smeč. Že se teď zrovna nacházíme v doznívající krizi a rozumné zadlužování státu je na místě, je jedna věc. Rozhodně to ale neplatí vždy a historie zná i v evropském prostoru příklady, kdy byl tisk peněz inflační a nedopadl dobře (viz N.Ferguson: The Ascent of Money)

jarda čtrnáctý|25. 6. 2015 22:53

já mám obavu, že kdybychom nebyli v existenční nejistotě, přestali bychom se snažit o velké věci. Největší posuny v rozvoji lidstva často pramenily z existenční nejistoty a nutnosti přežít. Pokud by přežití bylo stejně samozřejmé jako den a noc, bál bych se lenosti a degenerace.

Petr Síla|25. 6. 2015 22:32| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 13:16

Podle mého by inflace nastala i při přerozdělení, protože ty peníze by šly od lidí, kteří se snaží spořit, k lidem, kteří je obratem utratí, takže by se zvýšila rychlost peněz.

Petr Síla|25. 6. 2015 22:20| reakce na Je to jinak - 25. 6. 2015 14:10

Takže nejdříve dostanete základní příjem a pak jej zase odevzdáte zpátky státu v podobě DPH, aby jej bylo z čeho vyplácet? Co to pokrátit a nemít ani základní příjem ani vysoké DPH?

Richard Fuld|25. 6. 2015 18:37| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 13:31

Jsem rád, že ten princip už a priori nezavrhujete :-).
Inflace by mohl být řešitelný problém, pokud by tisk peněz odpovídal současně z oběhu vyvedených peněz ve formě úspor.

Richard Fuld|25. 6. 2015 18:33| reakce na Radek.Mann@email.cz - 25. 6. 2015 14:52

ČR se zadlužilo v podstatě pouze pro to, aby političtí loupežníci měli, co loupit.

Richard Fuld|25. 6. 2015 18:15| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 13:16

Tentokrát s Vámi téměř souhlasím a v některých věcech na 100%. :-). Váš postřeh s dopadem přerozdělováním a rychlosti oběhu peněz je přesný.

No a tiskem peněz při deflaci a stagnaci ekonomiky by nakonec inflace nemusela být tak děsivá.

telekom|25. 6. 2015 18:03| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 14:27

To je ale přece hloupost, vy ty peníze dostanete taky a stejně tak každý bude platit to stejné "výpalné" jak to nazýváte. Mě to z nějakého všeobecného hlediska příjde mnohem spravedlivější systém než ten, který tu je teď

Richard Fuld|25. 6. 2015 17:59| reakce na Náhodný kolemjdoucí - 25. 6. 2015 14:01

Tipuji, že je Vám lehce nad 35 let. :-)

Petr Neugebauer|25. 6. 2015 17:52| reakce na Robert Antonio - 25. 6. 2015 10:08

Pokud Vás zajímá, jaké dávky by mohly být zrušeny, prosím o nahlédnutí do mé bakalářské práce, která mimo jiné obsahuje nový model systému sociálního zabezpečení, který zahrnuje základní příjem ve dvou formách. Vysvětluje pro koho je, v jaké výši, které dávky nahrazuje a které ne.
BP se nazývá: Základní příjem jako nástroj sociální politiky -> první odkaz v Googlu na stránkách VŠE.

Petr Neugebauer|25. 6. 2015 17:46

Zájemci, kteří by rádi viděli konkrétní návrh pro ČR v podobě, která je ufinancovatelná, nesnižuje motivaci pracovat, respektuje principy základního příjmu, nechť vyhledají bakalářskou práci "Základní příjem jako nástroj sociální politiky" (v Googlu první odkaz z VŠE).

Důležité jsou kapitoly 2, 3, 4 a závěr. Pro ty, kteří nemají chuť číst, tak ve zkratce je základní příjem (ZP) ve 2 formách - plná výše 4000,-, snížená 2000,-. ZP jako nástroj sociální politiky, ruší některé dávky, některé zůstávají, dávky důchodového pojištění jsou obvykle vyšší a příjemce tedy nemá nárok na ZP. Návrh je proveden v takovém duchu, aby se současný systém sociálního zabezpečení zjednodušil a zlepšil, nikomu neubral na úkor druhého. Jeho výše je taková, aby připravila příjemce na jiný systém (->se ZP nutný posun paradigmatu), zvýšila jejich disponibilní příjem, tedy u některých skupin i motivaci k práci.

Jestli má být ZP prosaditelný, musí přijít v takové formě, která nepřinese obrovské změny, která je postupná a která ukáže bez větších zásahů a dopadů na ekonomiku, jestli zlepšuje životní úroveň, míru vzdělání, zdraví, obecné štěstí, lepší sociální život, rodinný atd. Otázka financování je daleko komplikovanější než pouhé výroky jakou daň změnit. Daňové reformy jsou naprosto nezbytné, je nutné daňový systém také zjednodušit a například zrušit/změnit systém daňových úlev a nahradit ho právě ZP. To vše a více (také z roviny teorie) lze nalézt z doporučené práce na toto téma.

Jan Altman|25. 6. 2015 17:00

Daniel Raventós a další sociální inovátoři se tváří, jako že je hloupý svět nechápe, neoceňuje patřičně jejich geniální nápady.

Ale svět ani žádní konkrétní jednotlivci mu přeci nebrání v realizaci jeho nápadů. Má před sebou plejádu možností jak je zrealizovat. Nemusí se nikoho ptát na dovolení a obratem může založit občanské sdružení či neziskovku s pravidly, jaká uzná za vhodné. A je jen na něm, kolik klientů, partnerů či sponzorů na své geniální nápady přiláká. Tak v čem je problém? Povedlo se to ledaskomu od Zuckerberga, přes zakladatele různých crowdfunding serverů až po zakladatele kibuců.
Jó, on by nám to rád natlačil proti naší vůli násilím? Tak to bacha!

Martin Brezina|25. 6. 2015 16:41| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 15:57

Mně se v práci šéf neustále montuje do mého života. Zatím mu to trpím, ale až mi to začne opravdu vadit, tak půjdu někam jinam. Jestli vy to máte někde podobně, tak doporučuju stejné řešení. Neustále brečet, že se mi někdo montuje do života a nic s tím nedělat, to mi nepřijde být důstojné.

Hm|25. 6. 2015 16:16| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 14:32

Ctete vubec to na co reagujete?

Jan Altman|25. 6. 2015 15:57| reakce na Martin Brezina - 25. 6. 2015 08:56

Já bych lidi nerozlišoval na empiriky a ideology - ať si přeci každý myslí, co chce (a ať si ke svým názorům dospívá jakým postupem chce).

Z praktického pohledu dává spíše smysl lidi rozlišovat na ty, kteří mi svými názory nuceně chtějí řídit život a na ty, kteří se mi do života násilně nemontují.

Lancer|25. 6. 2015 15:53| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 14:27

Protoze ted to delate taky, ale nemate z toho nic.

Jan Krejčí|25. 6. 2015 15:00

"Chudobu" zavedli sociální "vědci" šikovně tak, aby nešla vymýtit - nepočítá se od nějaké fixní částky, nebo určeného minima materiálního standardu, ale jako procento z průměru. Toto opatření by tedy s "chudobou" vůbec nehlo, pouze by posunulo práh "chudoby" třeba na dvojnásobek a "chudých" by zůstalo stejně. A přišlo by další kolo řevu, jak naznačuje Jan Altman.
PS: Práh skutečné chudoby (nemám co jíst, jsem na ulici, nemůžu se umýt) je dnes v podstatě 0,- Kč příjmu, protože ubytování, hygieny i jídla zadarmo je díky solidaritě, charitám a státní "solidaritě" v současnosti dost pro téměř neomezený počet neintoxikovaných lidí. Problémy intoxikovaných by se měly řešit odděleně.

Radek.Mann@email.cz|25. 6. 2015 14:52| reakce na Richard Fuld - 25. 6. 2015 12:09

a proč by nemohl stát fungovat tak, že by se nepotřeboval zadlužovat?
Které náklady jsou tak moc nezbytné, že na ně už navždy musíme vynakládat více, než vybereme?

Jan Altman|25. 6. 2015 14:32| reakce na VV - 25. 6. 2015 14:06

Nezjistí. Pokud se každému takovému páru zvedne příjem o 20kKč a bude si chtít pořídit lepší bydlení, to lepší bydlení začne rychle zdražovat (a pozemky jakbysmet - do těch bude peníze ve strachu z inflace ulejvat kdekdo).
Blahobyt se prostě natištěním papírků s mnoha nulami vygenerovat nedá.

Jan Altman|25. 6. 2015 14:28| reakce na Náhodný kolemjdoucí - 25. 6. 2015 14:01

Ale jen pod podmínkou, že ty státní dluhopisy pak budou splácet jen ti, kteří říkají "Zdravím, jsem pro nepodmíněný příjem. Dokážu si představit čtyři výše nepodmíněného příjmu. "

Jan Altman|25. 6. 2015 14:27| reakce na Je to jinak - 25. 6. 2015 14:10

Stále nějak nechápu, jaká je spravedlnost a logika v tom, že budu platit 35% výpalné nad cenu rohlíku, auta, knihy, notebooku, steaku, ... a někdo jiný ty peníze dostane jako odměnu za to, že nedělá nic užitečného.

Je to jinak|25. 6. 2015 14:10

Zakladni prijem neni postaven na zdaneni prijmu z prace! Toto je hloupost na entou, zakladni prijem je postaven na vysoke dph jako jedine dani, dan ze spotreby.

VV|25. 6. 2015 14:06| reakce na Jan Altman - 25. 6. 2015 13:16

No, tak tomu neříkejme inflace.
Co se stane, když se běžnému bílému přizpůsobivému páru, dnes žijícímu někde v 2+kk, zvedne příjem o víc jak 20 KKč. Zjistí, že si může pronajmout nebo zahypotékovat o dost lepší bydlení a třeba se i rozmnožit. Začne tedy hledat. Nebo o něco lépe situovaná rodina ze satelitu zjistí, že si může pořídit druhé nebo třetí auto.
Rezervy tu jsou, ale předpokládám, že poptávka rychle přeroste nabídku.
Podobných komodit bude asi dost. Jejich cena zůstane stejná?

Tomáš Macháček|25. 6. 2015 14:03

Hola hola Hazlitt volá:

http://www.mises.cz/literatura/clovek-proti-socialnimu-statu-59-kapitola-11-bezpracny-prijem-407.aspx

Náhodný kolemjdoucí|25. 6. 2015 14:01

Zdravím,
jsem pro nepodmíněný příjem. Dokážu si představit čtyři výše nepodmíněného příjmu.
1. dítě 0-15 let - 3500 vypláceno rodičům
2. student 15-25 let - žádná dávka, 7000 škole
3. mladý dospělý 25-35 let - bez dávky - jako motivace k práci
4. 35 let a více - 20 000. (do 80 let)
Někdo by mohl spočítat, kolik by to stálo.

Počítám-li 100 000 lidí v každém ročníku, pak by to bylo 62 miliard ročně. to není moc. To si můžeme půjčit ve státních dluhopisech každý rok.
1.

Jan Altman|25. 6. 2015 13:31| reakce na Richard Fuld - 25. 6. 2015 12:09

No samozřejmě nikdo vám nebrání akceptovat bezrizikovost státních dluhopisů.
Ale je to myslím na každém, aby si zvážil, zda argentinský, řecký, italský, japonský či český dluhopis bude považovat za bezrizikový.
Pokud mne nikdo nebude říkat, v jakých instrumentech si mám spořit na penzi (např. ve 3.pilíři) a rizikovost bude na zvážení každého jedince i správce fondu, pak je to OK. Pak ať opravdu ČNB každému posílá na účet 5 (nebo klidně 50) tisíc nově vytvořených korun. Akorát já v té měně samozřejmě nebudu nic držet a budu se i snažit kontrakty uzavírat v něčem méně inflačním. Pokud mne nikdo nebude nutit k opaku, je to OK a váš návrh je docela zajímavý a docela rád ten experiment budu sledovat z první řady.

Jan Altman|25. 6. 2015 13:24| reakce na Robert Antonio - 25. 6. 2015 10:08

Také myslím. Další socan nám zde předkládá svůj skvělý nápad, ale v reálu by to dopadlo tak, že žádná negativa by to neodstranilo (nepropustil by se ani jeden byrokrat), naopak by přibyla hromada nových, tušitelných i netušitelných.
Vznikem početné vrstvy po generace nepracujících počínaje.

Jan Altman|25. 6. 2015 13:21| reakce na Martin Brezina - 25. 6. 2015 11:19

Akorát že jich násobně přibylo.
Plus ti úředníci mají díky nárůstu objemu regulací jiné zdroje příjmů a plat je jen takovým kapesným.

Jan Altman|25. 6. 2015 13:19| reakce na krul - 25. 6. 2015 11:41

Jen by asi bylo dobré si uvědomit, že i vysoká cena těch základních potřeb (jídlo, bydlení, energie) je drahá z jakýchsi netržních příčin, protože i produkce těchto statků byla významně ovlivněna růstem produktivity. Kolik zemědělců bylo potřeba na vypěstování tuny pšenice tehdy a kolik teď? Desetina?
Tzn. i zde podle mne nese vinu ona protitržní a protispolečenská instituce, ke které se však velká část jejích obětí modlí, jak k Bohu.