Diskuze: Soukromé peníze. Kde se pečou prachy

Jiří Suchý|13. 6. 2015 10:12| reakce na Richard Fuld - 12. 6. 2015 08:56

Tam mi tu pasáž prosím zkopírujte...

Jiří Suchý|13. 6. 2015 10:09| reakce na ks - 12. 6. 2015 10:58

Ani Vy nemáte pravdu. Banka samozřejmě může vydat dluhopisy, prodat je a získat tím likviditu, ale tím nová likvidita nevzniká, pouze přiteče od jinud, od jiného subjektu, který ji už má, a vymění ji za výnosnější dluhopis. Fakticky je jedno, jestli si banka půjčuje, nebo vydává vlastní dluhopis. Vždy je to jen výměna dluhu za likviditu. Výjimkou je pouze případ, kdy banka prodává CB, pak likvidita vzniká. A je jedno, jakou definici použijete, protože všechny říkají totéž, jen jinými slovy.

ks|12. 6. 2015 21:00| reakce na Richard Fuld - 11. 6. 2015 17:19

Pravidla pro kapitálovou přiměřenost nikomu neporoučí, co má držet za aktiva, pouze nastavují pravidla jejich účtování. Navíc, pokud se budeme bavit konkrétně o Řecku, drtivá většina řeckého dluhu je momentálně držena různými záchrannými fondy, takže je to vlastně v podstatě jedno. Ve skutečnosti se to asi bude i zakládat na realitě, vždyť i při bankrotu Kypru věřitelé o svoje investice v zásadě nepřišli, jakkoliv měli.

Co se týče trhu... Nástup eura vytvořil falešný pocit bezpečí, který se projevil zvýšeným tokem kapitálu do Řecka a ostatních jiných států. To můžete číst jak zleva, jako selhání trhu, tak zprava, jako důsledek státní intervence a tudíž pokřivení (a následná disfunkce) trhu. Asi bude záležet spíš na vašich osobních politických preferencích, protože argumentů pro obě strany sporu by bylo nejspíš dost. A zřejmě je to jedno, na výsledku to příliš nemění.

Richard Fuld|12. 6. 2015 15:19| reakce na ks - 12. 6. 2015 10:58

Máte pravdu. Definice likvidity je pro diskusi o ní klíčová.

ks|12. 6. 2015 10:58| reakce na Tomas Kaleta - 10. 6. 2015 13:47

Oni totiž pánové do toho skočili, aniž by si nejdřív řekli, co to ta likvidita vlastně je. Což je dost problém, protože zrovna pojem likvidita se dá chápat asi padesáti různými způsoby. Definujme ten pojem tedy tak, že likvidita je míra jistoty, že dlužník v okamžiku splatnosti dostojí svým závazkům (tj. závazek bude zlikvidován).

Z toho celkem jasně vyplývá i jak to s tou likviditou je. Může banka generovat "likviditu"? Jistě. Pokud vytvořím dluhopis, který bude říkat, půjčte mi dnes 100 Kč zítra vám vrátím 105 Kč a trh tomu bude věřit(!!!), bude tento likvidní. Může banka generovat někonečně mnoho likvidity? Pojďme se zeptat ještě jinak. Může banka generovat nekonečně mnoho dluhopisů, s velmi vysokou pravděpodobností, že budou splaceny? To zjevně nemůže.

Pokud budete definovat likviditu nějak jinak, třeba jako měnovou bázi (což dělá pan Suchý), tak pak samozřejmě platí, že takovouto "likviditu" tvoří pouze centrální banka.

Tomas Kaleta|12. 6. 2015 09:57| reakce na Richard Fuld - 11. 6. 2015 15:56

Ale pan Fuld, to uz nemyslite vazne:). Princip je v tom ze ak banke A bude chybat likvidita, nepozicia si ju od banky C za 2%, ale od banky B za 0.001%. A tak dookola, banka A a B utvoria "kartel lacnej likvidity" pre seba navzajom, a kazdej banke mimo kartelu budu za pozicanie novovytvorenej likvidity uctovat trhovy urok (2%). Parada.

Richard Fuld|12. 6. 2015 08:56| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 16:04

Je. Čtěte pozorně.

Richard Fuld|12. 6. 2015 08:43| reakce na Jiří Suchý - 9. 6. 2015 21:51

Podle Vas je ale nejhůř pořád, protože zastáváte názor, že likviditu tvoří a poskytuje pouze centrální banka.

Jiří Suchý|11. 6. 2015 21:39| reakce na Richard Fuld - 11. 6. 2015 19:08

Opět nemáte pravdu a teď už vyloženě lžete. Není pravda že nerozlišuji mazi nelikvidní a nesolventní, jen jsem to napsal na 2 řádky a vy na odstavec.
Kdy má banka málo vlastního kapitálu a na co? Vlastní kapitál tvoří jen nepatrný zlomek aktiv banky. Hlavní problém insolventní banky, je nedostatek aktiv, která by mohla přeměnit na likviditu a umořit tak svoje závazky.
Nelikvidní banka má aktiv dostatek, jen potřebuje čas, aby je přeměnila na likviditu.

Likvidita se do oběhu nedostane. Nakoupí se za ni třeba státní dluhopisy a stát získá peníze, které utratí a inflace je tu. Už jsme to psali několikrát, tak jsem předpokládal, že to stačí napsat krátce, inu spletl jsem se.

Přesně tak, Vaše teorie nebude fungovat. Sám píšete, že ve Vaší teorii závazky jsou a současně tvrdíte, že nevzniká debetní saldo. Co je debetní saldo, když ne závazek??

Ale kdeže, likvidita je připsána z rezervního účtu na rezervní účet inkasní banky tečka. Tam končí. Kdyby byla připsána na vkladový účet, zcela nesmyslně do pasiv, dostala by se do oběhu. Což sám zcela správně popíráte o pár řádku výše.

Jak a proč by jedné z těch bank měl dojít kapitál?

Co je to aktivum a co je to pasivum?

Jiří Suchý|11. 6. 2015 21:14| reakce na Richard Fuld - 11. 6. 2015 19:26

Pojďme si ještě pro jistotu říct, co je to aktivum a co je to pasivum?

Richard Fuld|11. 6. 2015 19:26| reakce na ks - 11. 6. 2015 16:45

Musím přiznat, že v tomto případě jsem rád, že se ve světle onoho rozsudku formálně pletu, protože jinak bych musel souhlasit i se závěrem NS, který na základě výše uvedeného dovodil, že:

"Na základě této argumentace Nejvyšší soud dovodil, že závěr napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, podle kterého "do dědictví po zemřelé náleží vklad na účtu", není správný, protože peněžní prostředky na účtu jsou v majetku peněžního ústavu, a napadené rozhodnutí zrušil."

Jestli Vám nepřijde absurdní výše uvedený závěr, tak budeme asi každý z jiné planety. :-) A až sem může dokráčet česká "spravedlnost". Moje nedůvěra k značné části rozsudků našich nejvyšších soudů (resp. českým soudům obecně) je zjevně na místě. :-(

Takže formálně podle "soudu" zřejmě nemám pravdu. V materiální rovině je to ale přece jasné. Moje peníze v bance uložené, jsou moje, nikoliv banky. Opačná "pravda" by přece byla absurdní a musela by okamžitě vyvolat runy na banky.

Richard Fuld|11. 6. 2015 19:08| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 16:40

Vaše teorie o insolvenci bank je opět legrační, protože nerozlišujete nelikvidní banku od nesolventní banky a namísto toho tvrdíte, že je to vlastně to samé. :-) Banky buďto mají pouze problém s likviditou ale jejich vlastní kapitál je dostatečný ke krytí aktiv ve smyslu pravidel pro kapitálovou přiměřenost a pro takové případy je zde centrální banka, která dočasně s likviditou vypomůže, nebo se banka v důsledku držení špatných aktiv, jako jsou např. nesplácené úvěry, může dostat do situace, kdy má nedostatek vlastního kapitálu a v takovém případě má problémy i se sehnáním likvidity pro vypořádání odlivu vkladů a výběrů vkladů. Hlavním problémem takovéto insolventní banky je ale onen nedostatek vlastního kapitálu, nikoliv pouhá neochota ostatních bank půjčit jí likviditu. Tato neochota přichází až s vážnými problémy banky, které ohrožují její solventnost. Jestli toto nejste schopen rozlišovat, pak se nedá nic dělat. :-)

Likvidita se do oběhu v reálné ekonomice dostat nemůže. Opakuji nemůže. Vyplývá to z její definice. :-)

U mého příkladu žádné debetní saldo nevzniká. Bez těch závazků mezi bankami, které jsou pozůstatkem půjčení likvidity potřebné k vypořádání převodů to nebude fungovat.

Likvidita po té, co je připsána na rezervní účet banky do níž míří vklad klienta ji přece ve finále převede z rezervního účtu té banky na vkladový účet klienta (příjemce převáděné částky). Pokud tomu tak je, pak došlo k přeměně likvidity na bezhotovostní peníze, a to opět z definice. Likvidita jsou mezibankovní zůstatky, peníze jsou zůstatky na účtech nebankovních klientů. Jestli to není takto, jak to pak je? :-)



Ve dvou jim to solení půjde jen do doby, než se jim do toho připlete jiná banka, nebo dokud jedné z těch bank nedojde vlastní kapitál :-) Velmi krátkozraká a hloupá "strategie".

Richard Fuld|11. 6. 2015 17:19| reakce na ks - 11. 6. 2015 16:17

Díky za informaci. Myslíte si, že jsou špatná pravidla pro kapitálovou přiměřenost bank, která nerespektují, co se děje na trhu státních dluhopisů, nebo trh je "vina" na straně trhu?

ks|11. 6. 2015 16:45| reakce na Richard Fuld - 10. 6. 2015 11:28

Pane Fulde, jste obratný diskutér, ale ohledně toho, komu patří prostředky na účtu se, minimálně formálně, mýlíte. Odkazuji např. na názor Nejvyššího soudu zde: http://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-nejvyssiho-soudu-ohledne-nakladani-s-prostredky-na-bankovnich-uctech-58988.html

cituji např.: "přestože obchodní zákoník používá v ustanoveních § 708 a násl. termín "majitel účtu", účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky na něm uložené jsou v majetku peněžního ústavu."

Pokud máte k dispozici nějaký pozdější výklad hovořící o opaku, byl bych Vám vděčen za odkaz.

Jiří Suchý|11. 6. 2015 16:40| reakce na Richard Fuld - 11. 6. 2015 15:18

Insolvence = platební neschopnost, banka je neschopná platby, když nemá likviditu. Když ji nemá dočasně je nelikvidní. Když ji nemá a mít nebude je insolventní. Když likviditu má, je solventní a může "solit"
Pokud by se dvě banky domluvili a navzájem si půjčovali likviditu ( nechápu jak a z čeho, to je vaše teorie) měly by likvidity dost, mohly by "solit" nemohly by být insolventní nikdy a tudíž by nemohly ani zkrachovat. Ale je to hloupost.

Neřekl jsem přímo, ale ona se ta nová likvidita dostane rychle do oběhu a pak už inflační je. Krok za krokem, příčina následek...

3. odstavec je celý nesmysl, komerční banka nemůže vytvořit novou likviditu a pak tuto novou likviditu půjčit, viz. začátek přispěvku. Není to moje představa, ale Vaše, já tvrdím, že je to hloupost.

"Tzn. bilanční suma banky - odesílatele peněz se nezměnila (v pasivech přibyl závazek vůči druhé bance a ubyl vklad klienta) a bilanční suma příjemce platby se zvýšila (v aktivech přibyla pohledávka za druhou bankou a v pasivech vklad klienta)"

Hloupost, máme tu popis fungování platebního systému, je jasně řečeno, že platby se vypořádávají prostřednictvím rezervních účtů, likviditou. Žádné závazky nevznikají, je jasně uvedeno, že není povoleno debetní saldo.

Likvidita se změní v peníze pouze v případě, že si majitel účtu vybere prostředky v hotovosti. Tehdy banka neposílá likviditu do jiné banky, ale vyplácí ji přímo klientovi. Je to opak toho, jak likvidita vzniká, mimochodem. Při mezibankovních převodech nikdy nedochází k přeměně peněz v likviditu a obráceně. Jedno jsou aktiva, druhé pasiva a ta se jedno v druhé proměňovat nemohou.
Vklad klienta není v aktivech banky, proto na něj ani likviditu převést nelze. Vy ale proměníte likviditu v peníze, jindy vytvoříte likviditu z ničeho a ve volné chvíli děláte z vody víno. To jsem přehnal, ale to je ten Váš omýýýýl.

ks|11. 6. 2015 16:17| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2015 18:16

Podle Basel III je risk weight státních dluhpisů 0%. Tj., do výpočtu kapitálové přiměřenosti se vůbec nezapočítávají...

Jiří Suchý|11. 6. 2015 16:04| reakce na Richard Fuld - 11. 6. 2015 14:48

Není

N O R F E D|11. 6. 2015 16:04

FED konečně přiznává, že jeho činnost rozevírá nůžky mezi chudými a bohatými:

http://notquant.com/oops-philly-fed-admits-qe-widens-inequality/

Richard Fuld|11. 6. 2015 15:56| reakce na Tomas Kaleta - 11. 6. 2015 09:13

Takže banka A vytvoří novou likviditu a připíše ji na vkladový účet banky B (do svých pasiv) s tím, že bance B bude banka A platit úrok z vkladu 0.001% p.a. a současně banka A do svých aktiv zapíše závazek banky B vůči bance A z titulu půjčené likvidity rovněž s úrokem 0.001% p.a.

Následně banka B převede svoji levnou likviditu na svůj účet vedený v bance C, která bude bance B platit tržní úrok 2% p.a. Bance A v tomto okamžiku začne chybět likvidita, kterou získá pro přehlednost od od banky C, která ji tuto půjčí za tržní úrok 2%.

Výsledek:

Banka A inkasuje úrok 0,001% od banky B.
Banka A platí úrok 2% bance C z titulu půjčení likvidity.
Banka B platí úrok 0,001% bance A
Banka B inkasuje úrok 2% od banky C
Banka C inkasuje úrok 2% od banky A za poskytnutí likvidity
Banka C platí úrok 2% bance B z jejího vkladu.

Banka A prodělává , banka B totéž vydělává, banka C je na nule. Kdybyste byl dealerem banky A, už Vás vedou v klepetech. :-)

Richard Fuld|11. 6. 2015 15:31| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 08:45

V první řadě od ostatních bank. A protože banky žádnou zbytečnou likviditu na svých účtech nedrží, tak si ji v bilanci vytvoří a půjčí ji jiné bance, stejně jako to dělají v případě peněz a jejich půjčování nebankovním subjektům.

Richard Fuld|11. 6. 2015 15:18| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 09:17

Píšete: "Pokud by banky mohly vytvářet likviditu, nikdy by nemohly zkrachovat." Banky ale nekrachují pouze z důvodu nedostatku likvidity. Banky krachují také z důvodu insolvence, takže pokud je banka v insolvenci, tak ji nepomůže sebevíce likvidity a hlavně žádná banka (ani ta centrální) nesolventní bance likviditu nepůjčí. Pokud by se tedy banky domluvily, že si budou půjčovat likviditu jako dvě kamarádky a myslely si tak, že se tím ochrání před krachem, tak jim to bude vycházet jen do té doby, než se jedna z nich stane insolventní a pak krachnou obě.

Vaše představa, že centrální banka může vytvářením likvidity přímo vyvolat inflaci je holý nesmysl. Výslovně o tom píše pan prof. Jílek ve své knize.

Vaše představa,že banka smázne svoji ztrátu z nesplaceného úvěru tím, že si pro sebe vytvoří novou likviditu, je doslova legrační. Tohle je ten Váš Grand Canyon! :-) Banka si nemůže vytvořit likviditu a připsat si ji do aktiv. Likviditu do aktiv dostane jedině tak, že ji vytvoří jiná banka a ta jí tuto nově vytvořenou likviditu půjčí. Banka pak má v aktivech novou likviditu a v pasivech závazek k bance, která ji likviditu půjčila a díra ve vlastním kapitálu po nesplaceném úvěru (po zaúčtování opravných položek) tam zeje dál, doku nepřijde akcionář a nevloží do banky další kapitál. Vaše představy o tom, jak jsou banky nezbankrotovatelné díky tomu, že mohou vytvářet novou likviditu jsou opravdu směšné.

Ve vašem případu zase pletete dohromady dva kroky získání likvidity a její použití na vypořádání převodu peněz. V prvním kroku objem likvidity naroste. Po ukončení převodu objem celkové likvidity opět klesne. Po převodu přibude v celém systému nový závazek banky z niž vklad odplul vůči bance do níž vklad připlul. Tzn. bilanční suma banky - odesílatele peněz se nezměnila (v pasivech přibyl závazek vůči druhé bance a ubyl vklad klienta) a bilanční suma příjemce platby se zvýšila (v aktivech přibyla pohledávka za druhou bankou a v pasivech vklad klienta). Likvidita, která byla k tomuto potřeba vznikla v bance - příjemce peněz a v průběhu vypořádání převodu se změnila v peníze připsané na účet klienta (příjemce převáděných peněz), takže celkový objem likvidity před převodem a po převodu zůstal stejný. Nově zde ale mezi bankami zůstaly závazky vzniklé současně se vznikem zapůjčené likvidity, použité na vypořádání převodů. Nová likvidita nevznikne jen na oko. Vznikne jen na dobu, než je převod vypořádán. Žádný můj omyl zde nevidím.



Takže banky si likviditu vytváří a půjčují si ji mezi sebou vzájemně ale

Richard Fuld|11. 6. 2015 14:48| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 09:48

Zde je sice uvedeno pouze poskytování kolaterizovaných úvěrů centrální bankou. Níže je ale uvedeno, že banky získávají krytí transakcí v prvé řadě půjčkami od jiných bank.

Richard Fuld|11. 6. 2015 14:02| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 12:08

Tak jak to popisujete máte samozřejmě pravdu. Problém je opět v tom, co kdo z nás považuje za peníze. Vy za peníze považujete bankovky, přičemž o bezhotovostním vkladu už jako o penězích neuvažujete. Já na to nahlížím přesně opačně. To co máte na vkladovém účtu jsou peníze a bankovky jsou jen potvrzením o tom, že Vaše bezhotovostní peníze byly převedeny do centrální banky. Čili Vaše peníze stále existují v bezhotovostní formě, jen leží v bance, proti nim vystavila bankovky, které lze zase kdykoliv proměnit v bezhotovostní peníze v kterékoliv obchodní bance, kde si za tím účelem otevřete vkladový účet.

Co se týče vrácení peněz do bezhotovostní formy, pak i v této formě jsou tyto peníze vždy jen Vaše a můžete s nimi disponovat pouze Vy. Jediné omezení, je že není možné, aby si všichni proměnili jejich bezhotovostní peníze na hotovost. Toto omezení ale plyne ze samotného principu účetních peněz, nikoliv z toho, že by banka mohla s Vašimi penězi nakládat, nebo z toho důvodu, že Vám tyto peníze, po té kdy je vložíte do banky, již nepatří. Tuto vlastnost, tedy že převod těchto peněz na hotovost je omezen, peníze získávají již v okamžiku jejich vzniku, kdy některé peníze vznikly v souvislosti se vznikem aktiv, které centrální banka akceptuje jako kolaterál při výměně za hotovost a jiné peníze vzniknou současně s aktivy, která centrální banka neakceptuje jako kolaterál (typicky např. spotřebitelský úvěr). Kdyby centrální banka akceptovala všechna aktiva, anebo kdyby všechna aktiva bank tvořily jen státní dluhopisy, pak by banky neměly problém vyplatit všechny vklady v hotovosti a run na banku z důvodu výběrů vkladů by nehrozil. Takže skutečnost, že nelze převést všechny vklady na hotovost není způsobena tím, že Vám peníze v ložené do banky nepatří. Je to dáno přímo pravidly daného peněžního systému.

Jiří Suchý|11. 6. 2015 12:08| reakce na Richard Fuld - 10. 6. 2015 11:28

Ať je to jednodušší, vezmu příklad, kdy přinesu hotovost a přes bankovní pokladnu je vložím na účet. Když je přináším, jsou moje. Předám je paní na přepážce a už moje nejsou, jsou banky. Pokud přijde někdo po mě vybírat, paní za přepážkou vyplatí dotyčnému ty peníze, které jsem přinesl. Ty mnou přinesené peníze neleží v bance v přihrádce "Suchý"
Takže banka dostane peníze, jsou její a na mém účtu banka slibuje, že mi ty peníze kdykoli přijdu vyplatí. Ale do té doby s nimi nakládá dle svého, jsou její. Vkladový účet je čistě zápis o závazku banky, nic víc. Nicméně banka nemůže s těmito sliby nijak manipulovat bez mého souhlasu. Pořád mi dluží stejně, to nemůže změnit. Ale ty samotné peníze, které jsem přinesl používá ke svému podnikání, jsou jejím aktivem.

Znovu zdůrazňuji, že se bavíme o rozvaza banky, proto to ce je v aktivech, je aktivem banky, banka s tím nakládá a bance to patří. Takže když píšete, že banka po mém vkladu připíše hotovost do aktiv, plně s Vámi souhlasím. Je to její majetek. V případě převodu likvidity, ona likvidita opět skončí v aktivech banky, je jejím majetkem a proti tomu připíše do svých pasiv slib, že je adresovanému klientovi kdykoli poskytne.

"Vaše tvrzení, že bankou přijímané úroky nijak nesouvisí s bankou placenými úroky je zcela absurdní..."
To jsem netvrdil, moje věta zněla: Pokud banka B platí nějaký úrok svému klientovi za jeho vklad, nijak to nesouvisí se zakoupenými dluhopisy."

Jiří Suchý|11. 6. 2015 09:54| reakce na Jiří Suchý - 11. 6. 2015 09:48

Zase další Grand Canyon v teorii p. Fulda. Platby probíhají v reálném čase, na rezervních účtech, ČNB poskytuje bezúročný vnitrodenní úvěr atd.

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html#bod01

Jiří Suchý|11. 6. 2015 09:48| reakce na Richard Fuld - 10. 6. 2015 13:28

Čerstvě zkopírovaný popis platebního systému ze stránek ČNB

Základní principy systému CERTIS

CERTIS je založen na následujících principech:

brutto vypořádání v reálném čase (Real Time Gross Settlement, RTGS)
vypořádání mezibankovních plateb v českých korunách bez ohledu na částku i bez ohledu na to, zda tyto platby byly iniciovány přímo příkazem klienta bance nebo nepřímo jako výsledek karetních operací, případně operací na burze

vypořádání v penězích centrální banky probíhá na účtech mezibankovního platebního styku vedených v ČNB (které slouží zároveň jako účty povinných minimálních rezerv)

přímá účast bank a úvěrních a spořitelních družstev

přímé bilaterální vztahy mezi centrálou dané banky/úvěrního a spořitelního družstva a CERTIS

neodvolatelnost položek akceptovaných systémem

zpracování různých typů transakcí

nekryté platby nejsou ani realizovány ani odmítnuty, ale drženy ve frontě (se dvěma stupni priority)

na účtech mezibankovního platebního styku není povoleno debetní saldo

ČNB poskytuje bankám bezúročný plně kolateralizovaný vnitrodenní úvěr. Úvěr je zajištěn cennými papíry evidovanými v SKD, příp. CDCP. Cílem poskytování vnitrodenního úvěru je zajistit dostatečnou likviditu pro plynulé fungování platebního styku

ČNB poskytuje bankám plně kolateralizovaný úvěr přes noc (pokud není vnitrodenní úvěr splacen bankami do konce účetního dne systému CERTIS, cenné papíry sloužící jako zástava pro vnitrodenní úvěr jsou přesunuty na účet ČNB a poté slouží jako zástava pro úvěr přes noc - overnight úvěru)

Jiří Suchý|11. 6. 2015 09:17| reakce na Tomas Kaleta - 10. 6. 2015 13:47

Na to je jednoduchá odpověď. Pokud by banky mohly vytvářet likviditu, nikdy by nemohly zkrachovat. To se ale týká jen CB. Ta nemůže zkrachovat právě proto, že může vytvořit likvidity kolik chce. Ale také v důsledku toho přivodit inflaci.
Banky krachují tehdy, když prošustrují svoje aktiva, pokud by si potom mohly vytvořit novou likviditu, tak by ztráty smázly a pokračovaly dál, to by byla hyperinflace jak vyšitá během pár let. Nicméně během těch několika málo let by jsme zažili úžasná léta dvouciferného růstu a všichni by se plácali po zádech, jak to dobře vedou :)

Omyl p. Fuldy:
Jedna z definic likvidity říká, že jsou to zůstatky na mezibankovních účtech.
P. Fuld tvrdí, že když banky A půjčí likviditu bance B, přibude likvidita. To je pravda tehdy, pokud půjčení proběhne stylem, který popisuje. Tedy banka B si otevře vkladový účet u banky A. Banka A připíše zůstatek na účet banky B, který jí vede, to je pasivum banky A a do aktiv získá banka A úvěrovou smlouvu. Protože na mezibankovním účtu přibyl zůstatek, podle definice narostla likvidita.
Jenomže banka B má v aktivech zůstatek na účtu jiné banky, banky A , který je krytý její likviditou, žádnou novou.
Pokud tedy bude nyní chtít banky B použít zůstatek na svém účtu u banky A, dá pokyn do banky A, aby provedla převod. V tu chvíli banka A na příkaz banky B fakticky realizuje platbu. Umaže zůstatek na účtu banky B a svou likviditou zrealizuje platbu. Jelikož se snížil zůstatek na mezibankovním účtu banky B u A, likvidita zanikla.
Chci tím říct, že nová likvidity vznikne jen na oko. Jakmile ji chce banka B použít, ihned zaniká a platba se ralizuje stávající likviditou banky A.

Tomas Kaleta|11. 6. 2015 09:13| reakce na Richard Fuld - 10. 6. 2015 14:38

Ako na tom tie dve banky zbohatnu? Napriklad tak, ze navzajom si budu tvorit novu likviditu za 0.00001% urok, ale ostatnym bankam budu likviditu ponukat za trhovy (vyssi) urok.

Jiří Suchý|11. 6. 2015 08:45| reakce na Richard Fuld - 10. 6. 2015 21:33

Takže si ji půjčují, ok. Od koho si ji pořád půjčují? A kde se vůbec vzala, aby si ji mohly půjčovat?

Kuba|10. 6. 2015 22:48| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2015 17:50

Máte pravdu - prakticky neomezená emise peněz (vedle nedobrovolného přerozdělování) vede k ABSURDNÍMU stavu, kde jak sám píšete by se všichni vykašlali na produkci a buď by začali tisknout peníze, nebo se napojili na příjmovou stranu přerozdělovacího procesu.

A u nás tento absurdní stav již tak aspoň z pětasedmdesáti procent máme.
Protože když sečtete ty, tyjící z absurdistánu, vyjde vám většina populace:
- zaměstnanci bank žijící z tisku peněz
- zaměstnanci firem vydávajících stravenky (tedy nic neprodukujících, jen žijících z nesmyslné regulace)
- solárníci, řepkaři, dotačníci, grantaři
- dávkaři
- penzisti
- studenti
- státní zaměstnanci

Těch na té neabsurdní/produktivní straně (podnikatelé nežijící z dotací a jejich zaměstnanci) mají drtivou menšinu. Což v demokracii mimo jiné znamená, že jsou vždy přehlasování, tím dále utlačováni a demotivování - a tím jejich počet dále klesá.