Diskuze: Když ekonomice dojde palivo

11. 5. 2015

13 738

45 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Richard Fuld|11. 5. 2015 16:26| reakce na Jan Altman - 11. 5. 2015 14:58

Cena peněz může být kladná a růst s délkou splatnosti i v případě záporných nominálních úrokových sazeb. Cena peněz se měří reálnou úrokovou mírou, nikoli nominální úrokovou mírou. 1M sazba může být -5% p.a. 10Y sazba může být -2%p.a. a při deflaci -7% p.a. máte kladnou cenu peněz, respektující lidské preference.

Svobodný trh? Snad jo. Snad by svobodný trh dokázal při deflaci - 5% p.a. "zařídit", že krátkodobá nominální sazba by se nedržela na 0% p.a. ale šla např. na -2% p.a.

Dnes je fiskálně "odpovědná" pouze řecká vláda, která k tomu byla jaksi donucena. A vážné problémy dnes přináší už jen nesmělé pokusy o "fiskální odpovědnost". Stačí když státní dluhy začnou "fiskálně odpovědně" stagnovat a máme tu krizi jako z 30-tých let vystřiženou.

K investicím úspory nepotřebujete a Vy to dobře víte. Dnes je úspor nadbytek, stejně jako je zde ochota bank půjčovat a investice ne a ne přijít. Pročpak to? No protože je slabá kupní síla poptávky a u těch, co tento problém nemají chybí spotřební apetit.

Tisíce let lidé považovali zlato za peníze, proto tisíce let žili v bludu, že nejprve musí asketicky živořit, než si mohou dovolit investovat. Dnešních peněz je dost. Na každou investici, která má šanci uspět, se peníze najdou. Není třeba, aby někdo omezil (odložil) spotřebu, aby bylo možné investovat. FIAT měna nás k tomu nenutí. A i kdyby platilo, že by bylo třeba nejprve peníze uspořit, pak ty úspory na investice existují, jen nejsou do investic investovány protože leží ladem na účtech, nebo obíhají v kasínu zvaném kapitálový trh, kde případné nové investice "zdražují".

Nikdo neříká, že když se natiskne bilion, všichni se budou mít skvěle. Jediný rozdíl oproti penězům ve formě zlata je ten, že když někdo přijde ve "zlatém" věku do banky se skvělým investičním plánem, tak mu řeknou: Milánku máš smůlu, všechno zlato je už rozpůjčované, přijď tak za 10 let, to už by se nám mělo nějaké vrátit zpět." Zatímco v době FIAT měny mu řeknou: skvělý projekt, kolik na něj potřebujete půjčit?

K to mu Vašemu trestání za spoření. Záporné nominální úrokové sazby mají úplně stejný potenciál trestat za spoření jako ty kladné. Rozhodující je výše reálné úrokové sazby. Opakuji, že zastávám názor, že si s penězi může každý dělat co chce. Když je bude držet na účtě se zápornou reálnou úrokovou sazbou, je to jeho věc. Samozřejmě, že můj názor na spoření je můj názor. :-) To samo o sobě ale nevylučuje, že je objektivně správný. Nejde jen o preference. Jde o to, jakým způsobem se dané chování projeví v kondici celé ekonomiky. Samozřejmě, že je legitimní, když se podle mého názoru nebude chovat. Jen jsem si dovolil uvést názor v tom smyslu, jaké to může mít následky. Zřejmě nepopřete správnost extrémního názoru, že pokud všichni ze dne na den přestanou spotřebovávat a všechny peníze "uspoří", tak velmi brzy přijdou o práci, protože nebude, kdo by plody jejich práce kupoval a ekonomika v takovém prostředí velmi rychle zkolabuje. Škodlivost tohoto principu v jeho extrémní podobě je zřejmá a lze tedy odhadnout, že tento princip bude škodlivý i v od určité mnohem menší úrovně "spořivosti", než je ta "absolutní".

Nikomu neberu představu, že když si naspoří na 20 let života, tak jedná racionálně. Opět, kdyby se tak rozhodli učinit všichni, ekonomika zkolabuje, protože drtivá většina lidí by neměla co utrácet v současném životě, pokud by si chtěla začít odkládat relevantní částku na posledních 20 let života. Takový pokles kupní síly by ekonomiku spolehlivě poslal do kytek a úspory na oněch 20 let života by nakonec skončily tam kde ta ekonomika. Spořit můžete jen to, co máte nad rámec aktuálních potřeb. Naopak zastávám názor, že spoření na stáří v situaci, kdy je zde zaveden průběžná systém, je pro ekonomiku velmi škodlivé a pro drtivou část populace také zhola nemožné. Proto také dostal druhý pilíř onu nálepku pilíře pro bohaté.

Moc nerozumím tomu Vašemu požadavku na udržení životního standardu. Buď si snížíte současný standard, abyste si uspořil na vyšší standard v neaktivním věku, nebo žijete teď "naplno" s tím, že si uvědomujete, že třeba v důchodovém věku, se spokojíte s nižším životním standardem. Osobní volba každého člověka. Za samozřejmé ale považuji, že nejde chtít po státním systému, aby každému zajistil v důchodovém věku stejný životní standard, jaký měl za aktivního života.

Co Vám říkají politici je vždy pokřiveno tím, proč Vám to říkají. Když říkají spořte si na důchod, protože státní důchody nebudou, říkají to výhradně proto, aby vyšli vstříc svým alternativním (často hlavním) chlebodárcům, jako jsou lobbisté lobbující za zájmy finanční lobby. Nicméně proti přiměřenému šetření na stáří osobně nic nemám, pokud to člověku příjmy dovolují. Motivovat lidi, aby spořili na stáří a ještě k tomu utrácet státní peníze už ale považuji za fiskální neodpovědnost a především za neskrývaný projev nikoli nezištné náklonnosti k finanční lobby. Zde musím zopakovat, že negativní nominální úrok neznamená a priori poškozování střádalů.

Ceny kapitálových aktiv nafukují peníze, které někdo získal v reálné ekonomice, ale utratil je za kapitálové statky a nikoli za statky vytvořené v reálné ekonomice. Ceny kapitálových aktiv dále nafukují banky, kterým nic nebrání aby za peníze vytvořené z ničeho nakupovaly kapitálové statky na sekundárních trzích (osobně jsem zastáncem zákazu bankám, užívat této možnosti). Nevím, který vliv převažuje. Oba jsou pro reálnou ekonomiku škodlivé. Naproti tomu QE působí na růst cen kapitálových aktiv zprostředkovaně a opakovaně píši, že jsem odpůrcem QE, jež není doprovázeno i současnou fiskální expanzí. Nicméně i fiskální expanzí doprovázené QE by nebylo prosto rizika, že banky budou toto chápat jako skvělou příležitost k nákupu kapitálových aktiv. Tomu by zabránil pouze výše uvedený zákaz.

Netvrdím, že za zadlužení státu mohou spořiví občané. Jen tvrdím, že tržní přerozdělování zcela přirozeně naděluje někomu vyšší jinému nižší kupní sílu, což má za následek, že část kupní síly je těmi bohatšími uspořena a není tedy použita ke spotřebě vyprodukovaného zboží a nabízených služeb. Netvrdím, že je to něčí neodpovědné jednání, které může za to, že stát pak tuto kupní sílu nahrazuje nebo ji vytváří přerozdělováním vybraných daní a pokud to nestačí pak i půjčenými penězi. Jen tvrdím, že státu pak teoreticky nic jiného, než zadlužování nezbývá a považuji to za stejně přirozené, jako to, že bohatí lidé neutrácí všechny vydělané peníze na okamžitou spotřebu. Oba tyto jevy považuji v kapitalistické společnosti za přirozené. Jistě že pokud se budeme bavit o konkrétně třeba naší zemi, pak lze dojít k závěru, že zadlužení státu není způsobeno vyváděním peněz z reálné ekonomiky díky spořivým občanům. Konkrétně zadlužení naší země jde podle mého názoru plně na vrub drancování této země estébáckými vládními a zákulisními strukturami. Nebýt tohoto, pak by ČR hospodařila s přebytkovými rozpočty a státní dluh by byl pojem zcela neznámý.

V ohledu Vašeho tvrzení, že nechápete, jak mohly nevinné ladem ležící úspory způsobit realizaci předražených veřejných zakázek musím konstatovat, že takto utracené peníze považuje za zločin, který ekonomice nejen že nepomáhá, ale spíše jí škodí. Můj originální obecný názor je ten, že peníze vyvedené z reálné ekonomiky (do úspor a na kapitálové trhy) je třeba nahrazovat způsobem, který výpadek takto vyvedené kupní síly nahradí. A toho zřejmě nelze dosáhnout předraženými veřejnými zakázkami, kde často větší podíl takto utracených veřejných peněz jde přímo do "úspor" zlodějů a dál pravděpodobně na kapitálové trhy a do daňových rájů. Takže v tomto ohledu se shodneme. Myšlenkový pochod, z něhož by předražené veřejné zakázky vyšly jako užitečná věc, je obhajitelný velmi obtížně, pokud vůbec. Já jsem zastáncem vynakládání veřejných peněz na efektivní posilování kupní síly poptávky, tedy prostřednictvím zvyšováním důchodů, minimální mzdy, nejnižších platových tarifů státních zaměstnanců, sociálních dávek apod. Takto vynaložené prostředky se promítnou do kupní síly poptávky téměř ze 100%.