Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Když ekonomice dojde palivo

11. 5. 2015
 13 705
45 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Bylo to myšleno spíš jako legrace, protože vážně už s vámi mluvit nedokážu. To, že považujete názory oponentů za bláboly (nejsem zdaleka první) svědčí zejména o tom, že je nechápete. Vaše svatá víra v regulaci, vám to prostě nedovolí. Vaše přiznání, ža kauzalita a logika vás v ekonomii nezajímá vše vysvětluje. Potom nechápete, že moje poznámka o drancování, je logický závěr, plynoucí z vašeho tvrzení, na které reaguji. Potom si snadno personifikujete pojem ekonomie a nechápete, jaký je to nesmysl. Nechápete, že skutečné zdroje jsou ty reálné zdroje a jejich množství nijak nesouvisí s tím, kolik peněz vyrobíte nebo půjčite. Nechápete, že to, že někdo krade peníze z mého účtu, je násilí, protože jsem s tím nesouhlasil a v případě, že bude zrušena hotovost, nebudu mít možnost se tomu vyhnout. Nechápete, že ekonomická svoboda spočívá v tom, že lidé mohou dobrovolně uzavírat smlouvy, které jsou pro všechny účastníky výhodné. V svobodou nazýváte násilí, tedy pravý opak. Člověče vy jste úplně mimo nejen ekonomiku, ale i normální lidskou řeč.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Samozřejmě, že je Vaše soukromá věc, pokud držíte peníze na účtu a jen pasivně pozorujete, jak ztrácí kupní sílu. Nikdo Vás nenutí držet majetek v penězích, které nemají vnitřní hodnotu a každý ví, že mohou podléhat inflačnímu znehodnocení, které nemusí být vždy plně kompenzováno získanými úroky. Proč by Vám měl někdo ručit za to, že kupní síla nebude kolísat?

Samozřejmě, že investice si koupíte za peníze. Nebudete přece měnit jeden stroj za jiný. :-) A je úplně jedno, jestli jste si ty peníze půjčil nebo naspořil. A samozřejmě, že vím od koho si za peníze koupím potřebné statky, které už někdo má, nebo je ochoten je za peníze vyrobit a prodat za peníze. Vaše otázka je směšná.

O tom, kdo bude realizovat na úvěr svůj projekt nebude rozhodovat Fuld ale banka. To je jasné každému, jen panu Frajovi ne. :-) Samozřejmě, že si každý může realizovat vše co uzná za vhodné, ale musí si to financovat sám. Pokud chce na to půjčit peníze musí s realizací souhlasit i banky. Vždyť je to prosté. Řeč byla o dostupnosti peněz na financování investic. Tady jste úplně minul moji argumentaci, jak je Vaším špatným zvykem. A Vaše rádoby sarkastické reakce na tom nic nezmění. :-)

Něco jako omezené reálné zdroje neexistuje (zde nemám na mysli fyzické omezení množství zdrojů). Omezené je jen množství zlata, které považujete za peníze, kterými by byly financovaný nové projekty. Takže celou dobu tady píšu o situacích, kdy jediným důvodem nerealizace dobré investice je ve "zlatých" dobách nedostatek zlata jako peněz, nikoliv nedostatek pozemků, cihle, nafty, pracovních sil, či něčeho jiného nezbytného. FIAT měna nedostatek peněz jednoduše nezná. Zlatý standard je v tomto ohledu úplně v háji.

Peníze nejsou zdrojem všeho. Účetní peníze jsou jen odrazem všeho, co se v ekonomice děje. Zlato nejsou peníze. Zlato je komodita a proto nemůže nikdy fungovat jako plnohodnotný prostředek směny ve formě peněz.

Čím víc peněz si půjčíme, tím víc jich budeme mít na naše projekty. Ano správně. Jenže není to jen o tom mít dost peněz na projekty. Je to také o tom, že když ty projekty nevyjdou, tak Vás to jako dlužníka bude bolet. Vy jste nikdy neslyšel o riziku?

Další Vaše bláboly o tom, jak ekonomika je zvíře, jak drancovaní soukromých peněz není škodlivé, jak etatisti prohlubují problémy, a jak jediní koho potřebujeme jsou obsluha bankovních počítačů, mi nestojí za reakci. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Fuld: "Opakuji, že zastávám názor, že si s penězi může každý dělat co chce. Když je bude držet na účtě se zápornou reálnou úrokovou sazbou, je to jeho věc."

Svoboda nakládat se svými penězi podle vlastního uvážení přece spočívá, ve "svobodě" nechat si pravidelně ukrást jejich část. To dá rozum.

Fuld: "Na investice skutečně nepotřebuji reálné statky (tabákové listy, zrní ...). Stačí mi peníze. Za peníze si koupím existující statky, nebo statky, které bude někdo ochoten za peníze sehnat, vyrobit ..."

Nevíte někdo, od koho si koupí "existující statky"? Vždyť přece na investice do existujících statků nejsou potřeba existující statky. Stačí peníze.

Fuld: "Váš názor, že peníze mají být prostředkem soutěže o ty nejefektivnější investice mi přijde zbytečně omezující. Proč by měly být dobré projekty odmítnuty jenom proto, že je omezené množství peněz nebo reálných statků, které jsou potřebné k její realizaci? To nedává žádný smysl hned na první pohled."

Každý přece musí mít svobodu realizovat svůj projekt. O tom jestli je dobrý rozhodne pan Fuld. Není to náhodou příliš omezující? Každý by měl přece mít svobodu realizovat svůj projekt, když ho sám považuje z dobrý. Taková drobnost jako omezené reálné zdroje přece nemůže být překážkou. Peníze jsou přeci zdrojem všeho a čím víc si jich půjčíme, tím více budeme mít zdrojů pro naše projekty.

Fuld: "Za příživníky mám pouze a výhradně ty zloděje, co drancují veřejné statky. "

Ti, co drancují soukromé statky zřejmě těm drancovaným přinášejí užítek.

Fuld: "Chce to ještě najít nějaké lepší řešení. A neunavujte se s nějakým blábolením o potřebě deregulace, reforem, nižších daní a podobných nesmyslů. Tudy cesta nevede."

Etatista se nezapře. Jediná pro něj přijatelná cesta, jak hledat lepší řešení, je prohlubovat ta horší řešení. Nevíte někdo, co by se ještě dalo zregulovat? Že je to drahé? Nesmysl, půjčíme si víc, zvýšíme daně a prostě to vyřešíme.

Fuld: " Ekonomika tu není od toho aby umožňovala odkládání spotřeby. Ekonomika je zde od toho aby uspokojovala aktuální potřeby, tedy od toho, aby se to co se vyrobí i spotřebovalo."

To je nějaké zvíře ta ekonomika? Nebo je to nějaká známá pana Fulda, která dohlíží, abychom spotřebovali všechno, co vyrobíme? A běda nám, když něco zbyde :-) Možná bude z nějaké pohádky.

Fuld: "Dokazování kauzality je v ekonomice vůbec značně ošemetná záležitost. S logikou to v daném případě nemá co dělat. :-) "

Potom samozřejmě může platit, že jediný kdo musí pracovat, jsou údržbáři bankovních počítačů, aby si všichni ostatní mohli půjčovat a mít se dobře.

Jo, a hlavně NESPOŘIT!

Nahlásit

-
0
+

Když římští císaři ředili zlaté mince, lidé je po překročení limitního znehodnocení odmítali používat, následoval trest smrti a propadnutí majetku za používání zlata. co funguje dál, vidíme. dtto bylo ve francii. zatím jsme ve fázi ředění peněz, a k limitnímu stavu se rychle přibližujeme. ještě nás čeká pár trestů smrti a konfiskace majetku "šmelinářů" kteří budou dávat přednost nezkaženým penězům a pak bude zase vše v normě. je však pravděpodobné, že hroutící se establishment bude mít na svědomí mnoho lidských životů a utrpení. ale tak to bylo vždy. nemysleme si že tentokrát je to něco jiného. když se lež stává normou pro obhajobu dosavadní šlamastiky aby mohla dál pokračovat, nečekejme sluníčkový příběh. a bohužel zatím je dost lidí, kteří tu lež odmítají vidět a slouží jako užiteční idioti stávající pokleslé morálce, troufají si dokonce tyto lži šířit dál a vydávat je za pravdu.

Nahlásit

-
0
+

Drženi zlata je stejně rizikové a nákladné jako držení cizí hotovosti, takže toto daný problém neřeší.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Článok smeroval k tomu, či ukončenie zadlžovania bude znamenať stagnáciu, alebo úpadok. Typická keynesiánska úvaha - úplne zbytočná.
Plánovať udržanie stagnácie pomocou zvyšovania produktivity je nielen nízky cieľ, ale aj nezmyselný. Prečo rovno neplánovať zvyšovanie produktivity už teraz - počas zvyšovania dlhu ??? Lebo sú to protichodné procesy. Ak to nie je zreteľné, tak len preto, lebo od rýchlosti rastu dlhu (inflácie) záleží aj rýchlosť dosiahnutia stagnácie a úpadku. Vo vyspelom svete súčasnosti to boli desiatky rokov. Sme na konci. Po stagnácii príde nevyhnutný úpadok.
Dosahovanie vyššej produktivity je nevyhnutne spojené s rastom efektívnosti - t.j. znižovaním nákladov - aj mzdových. To znamená pokles dopytu. Ako sa potom dá udržať HDP ??? HDP sa nafúklo ako funkcia dlhu. Teraz musia oba spadnúť.
Keynes je väčší nezmysel ako Marx. Dobrovoľná komunistická komúna môže pretrvávať dlho. Keynesova a žiaľ aj Friedmanova ekonomika len od krízy do krízy.

Nahlásit

-
0
+

Ten druhý odstavec zase nepopisuje počátek problému. Pokud by Vámi hájená FIAT měna a částečné rezervy nezpůsobily úvěrovou expanzi, nemusli by jsme řešit úvěrovou kontrakci, které nevyhnutelně přijde hned vzápětí a vymýšlet všechny ty veletoče, které popisujete, které navíc neřeší příčinu, ale snaží se lepit následek.

Poptávka je tou silou, která má moc zajistit růst ekonomiky. Aby byla poptávka, musí mít široké vrstvy společnosti příjmy. Tím, že lidem umožníte úvěry, jim příjmy nezvýšíte ( možná dočasně ano, dokud bude platit efekt vyšší spotřeby díky úvěrům), naopak. Po vyčerpání úvěrových možností, už další spotřeba není možná, navíc odchází do bank úroky, což jsou peníze, které by jinak lidé použili na spotřebu, o to se sníží poptávka. Pokud úvěr negeneruje vyšší zisk, aby se z vyšších výnosů úvěr zaplatil, nemůže takový úvěr vést k vyšší výkonnosti ekonomiky. Způsobí pouze vlnu a následný propad a škody.

Pokud někdo odkládá prostředky bokem, nemusí to znamenat, že odkládá spotřebu, to je zase jen takový opakovaný blábol. Pokud si chci např. za 10 let koupit auto, můžu buď 10 let žít od výplaty k výplatě, všechno utratit a pak auto koupit na úvěr, nebo 10 let investovat a potom auto koupit za vytvořený kapitál. To není odkládání spotřeby. Navíc, ať už budu investovat do čehokoli, moje vložené peníze se nakonec stejně dostanou zpět do ekonomiky. Je smutnou pravdou, že je pár procent populace, které ovládají většinu majetku a na jejichž účty ty peníze odtečou, ale to se stane ať už utrácím nebo investuji.
Příčinou je výchova k bezpečí ne ke svobodě, seberealizaci, nezávislosti, FIAT měna v rukou soukromého bankovního sektoru fungujícího na principu částečných rezerv, kolaborace státní moci s vrchními pár procenty, vytváření korporací,...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak teď jste trefil hřebíček na hlavičku, ono jde o blaho ovcí :)))
Představte si, že zajdete do hospůdky na jedno, ono Vám to zachutná tak tam dáte další a přivodíte si řádnou kocovinu. Pak je Vám zle a máte dva rádce. Jeden říká, čím jsi se zkazil, tím se naprav, udržuj si hladinku, jinak ti bude zle, budeš mít výčitky, budeš se stydět a budeš muset zaplatit škodu.
Druhý říká, nu což, stalo se, dobrá životní zkušenost, i cesty co nikam nevedou je třeba prozkoumat. Teď musíš protrpět kocovinu a napravit všechny škody. Bude to bolet, bude to nepříjemné, ale jednou to skončí.

Já bych poslechnul toho druhého, Vy, který hájíte zájmy ovcí, toho prvního. Nic proti tomu, já Vám vaši volbu neberu. Ale nechtějte po mě, abych Vám potom platil odvykačku nebo funus.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Představa řemeslníka, co si nechá zaplatit dánskými korunamí vám připadá směšná, protože je zatím k dispozici dostatek českých hotovostních korun. Až budou zakázány, tak se nějaká paralelní měna vytvoří. Stejně jako se na začátku 90. let v téměř celé východní Evropě platilo USD a DM.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Bankomat je ale pořád jenom jedna z možností, jak se k hotovosti dostat. Navíc, pokud tedy nehledáte anonymitu, tak si hotovostí proti elektronickým penězům nepomůžete. Válet větší majetek v podobě peněz v bance je nesmyslné už dnes, to nemusíte čekat na záporný úrok. Konec konců, stejně jako držet hotovost ve strožoku.
Lidé k elektronickým penězům přechází dobrovolně, z praktických důvodů, stejně jako přešli od zlata k papíru. Vždy naivně věří, že vše zůstane stejné, jen ta praktičnost se zlepší. Bohužel nic není dál pravdě. Nicméně si myslím, že Váš příklad ještě není oním utahováním šroubů, spíše bych v tom hledal technické důvody. Ještě pořád na tom nejsme dost špatně. To neznamená, že k tomu nedojde, je jasné, že naši vládci chtějí kontrolu nad vším a všemi a snaha dostat všechno pod kontrolu na účty je zřejmá.
Kypr i Řecko omezují výběry hotovosti, protože potřebují udržet likviditu v bankách a lidé už bankám nevěří, takže je vysoká pravděpodobnost, že by se snažili vybrat co jde. K tomu můžu jen dodat, že nechápu, proč tam ty peníze naposílali.
Francie při své obchodní bilanci, výši daní a socialistických manýrách, může mít run na banky brzy na krku, tak asi proto.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

... i v Itálii.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Výběr je třeba hlásit předem pouze u větších částek (naposledy jsem vybíral 150 tis. aniž bych měl výběr nahlášený).
Omezení plateb hotově (včetně darů a půjček) je u nás uzákoněno již dnes. Limit je 270 tis.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Lidem driv taky nejakou dobu trvalo, nez jim doslo, ze desatky, robota ci pravo prvni noci jsou svinstvo...
Ale tehdejsi Fuldove moudre pokyvovali hlavou a tvrdili, ze je to tak spravne a ze kdyby to tak nebylo, spolecnost by se propadla do chaosu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"okradete společně stát"
Wow. Takže ten, kdo si peníze vydělá poctivou instalatéřinou je zloděj a ten, kdo mu podstatnou část výdělku chce pod pohrůžkou násilí uloupit je oběť? Koukám, že státní propaganda nese ovoce a je schopná morálku otočit zcela naruby.

Stát se ovšem chová tak nezodpovědně a rozhazovačně, že tuto propagandu stále více lidí prokoukává a důsledkem je narůstající emigrace do daňových rájů, posilující podíl šedé ekonomiky a v důsledku nižší výběr výpalného i v období růstu ekonomiky. Ve svém okolí jasně za posledních 10 let vidím, jak se názory na stát mění. Jednou toto povědomí překoná kritickou masu, jako ji překonalo v 1989.

Co se týče držení hotovosti a kurzového rizika, tak zde se myslím ukazuje, proč tolik lidí preferuje zlato:
1) Na zlaťák "zakopaný pod jabloní" se nemůže vztahovat záporný úrok, znárodnění vkladů, ani měnová reforma
2) Podzemní zásoby Au a Ag v kombinaci s technologiemi těžby nikdy neumožní tak rychlý nárůst měnové zásoby, jakého jsou schopny monetární politiky - papírové měny mohou samozřejmě v krátkém období ke kovovým penězům posílit, v delším horizontu to je nepravděpodobné

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No bohužel nikoho přesvědčovat nemáte zapotřebí, jste zastáncem mainstreamového keynesiánství, frakčního bankovnictví a vládního intervencionismu a vaši souvěrci u koryt se se mnou o ničem nedohadují a rovnou nařizují a donucují.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Asi budu muset.
Nicméně stále budu muset výběr hlásit předem.
A dříve či později pravděpodobně dojde k legislativnímu omezení výběrů a plateb hotově - viz změny např. ve Francii.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Změňte banku. Já za výběr na přepážce neplatím žádný poplatek.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Když bude deflace 5% a úroková míra - 4% pak v případě hotovosti můžeme hovořit o ohrožení kladné reálné úrokové míry ve výši 5% nikoli o ohrožení úspor samotných, které v dané situaci budou zhodnoceny o 1% p.a.

Vaše námitka, že úřadem vykazovaná inflace neodpovídá skutečnému znehodnocení měny je platná. Pro každého bude jedna a ta samá situace znamenat odlišné znehodnocení jím držených peněz, protože každý má svůj individuální spotřební koš. Proto považuji za rozumné, pokud bude cílem stabilní cenová hladina, nikoliv jakýsi inflační cíl (2%). Inflační cíl však může mít opodstatnění právě v případě, že nominální úrokové sazby nemohou v případě deflace přejít volně do záporných hodnot.

Držení cizí měny v hotovosti (jakékoliv) bude spojeno s významným kurzovním rizikem, které nakonec může značně překonat ztráty plynoucí ze záporné úrokové sazby. Pokud byste se chtěl zajisti forwardem, pak byste tu zápornou úrokovou sazbu zaplatil ve forwardovém kurzu, který by byl posunut o CELÝ úrokový diferenciál. Získal byste tak sice hotovost, ale ztrátě z úrokového diferenciálu byste se nevyhnul. V podstatě byste v takovém případě tratil jak z titulu záporné úrokové sazby, tak z titulu držení neúročené hotovosti v cizí měně a přičtěte transakční náklady na cizoměnné operace a náklady na bezpečné uložení hotovosti. Ve větších objemech by to byly velké peníze, které by Vás nebavilo platit jen za to, že máte peníze v hotovosti.

Vaše představa řemeslníka, co si nechá zaplatit dánskými korunami mi přijde docela kosmická a založená pouze na tom, že okradete společně stát o daně :-)

A nakonec nelze vyloučit i administrativní zákaz dovozu cizí měny, pod pokutou propadnutí dané částky, pokud by ta cizí hotovost měla mít nějaké vážné projevy.

Preference nekazivé měny je v pořádku. Takovou měnou může být právě bezhotovostní koruna s kladnou reálnou úrokovou mírou bez ohledu na to jestli je nominální úroková míra záporná. Nicméně vždy doporučuji nehromadit jakoukoliv měnu. Nejistější jsou reálné statky a navíc to má pozitivní vedlejší efekt ve vyšší poptávce v reálné ekonomice.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tam není rozpor. Lidé se dělí na ty co peníze mají a ti co je dluží. To se vzájemně nevylučuje. A když mluvím o těch, co vyvádí peníze z reálné ekonomiky, samozřejmě tím nemám na mysli ty, co si peníze musí půjčovat. Peníze z reálné ekonomiky vyvádějí ti, co je mají ladem ležící na účtech, nebo ve finančních aktivech, pořízených na sekundárním kapitálovém trhu. Ti co se zadlužují se naopak v daném úhlu pohledu chovají "odpovědně", protože tím jak si půjčují a tyto peníze utrácí, tak do reálné ekonomiky doplňují peníze, které z ní byli těmi bohatšími vyvedeny. Nejde tedy o rozpor mých tvrzení. Jde jen o to nenahlížet na ně obecně.

Samozřejmě, že pokud si někdo půjčí, tak posílí svou momentální kupní sílu na úkor jeho kupní síly v budoucnu, takže jeho "pozitivní" příspěvek k objemu peněz v reálné ekonomice bude jen krátkodobý a následně kompenzovaný tím, že v budoucnu bude utrácet méně svých příjmů z důvodu splácení předchozího úvěru. Ani tady nevidím žádný rozpor.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ti co s nimi souhlasí bohužel nemají tu moc je prosadit. Musím se snažit přesvědčit ty, co nesouhlasí. :-) Uznávám, že u Vás to bude asi marné :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Právě proto, že pokud by nominální úrokové sazby šly do záporu, je jediným způsobem, jak předejít převodu vkladů na hotovost právě zrušení hotovosti. Tady moc alternativ nevidím. Dovedu si představit nějaký systém kolkování hotovosti, ale to by bylo značně nákladné a nepraktické.

Co se týče toho, že považuji růst dluhů za správný. Musím Vás popravit. Nepovažuji ho za správný. Za správné považují, pokud většina peněz obíhá v ekonomice a v takovém případě není důvod k růstu dluhů. Pokud už dluhy rostou nepovažuji to za správné. Považuji to za zcela přirozené. To je rozdíl.

Vaše srovnání dluhů s gulagy je mírně řečeno demagogické. Dluhy jsou přirozeným protějškem peněz. Je-li více peněz je automaticky více dluhů. Dluh je doprovodným jevem existence peněz, které někdo vlastní, které někdo získal (většinou za poskytnutí nějaké protihodnoty, kterou vytvořil nebo se jí vzdal). Velikost dluhu je parametr, který o něčem vypovídá. To je jako byste tvrdil, že více 100 bilionů tun obilí je čiré zlo, protože je toho obilí už moc. Dluh není zlý ani dobrý, na rozdíl od gulagů, které lze z dobrých důvodů označit za zlo, bez dalšího.

Na investice skutečně nepotřebuji reálné statky (tabákové listy, zrní ...). Stačí mi peníze. Za peníze si koupím existující statky, nebo statky, které bude někdo ochoten za peníze sehnat, vyrobit ... Jestli je těmi penězi zlato, nebo potištěný papír je skutečně jedno. A ty prostředky, které za peníze budu kupovat nemusí vznikat tak, že je někdo nespotřebuje, že je někdo napřed uspoří. Pro mě nemá žádnou hodnotu, jestli si to co mi prodá utrhne právě od úst, nebo to vytvoří zbrusu nové.

V tomto jednoduše nemáte pravdu, jak dobře ilustruje příklad s rybářem, který si údajně musí nejprve nachytat dost ryb na udici, aby si mohl koupit produktivnější prostředek - síť na ryby. Samozřejmě, že nemusí čekat, než si nachytá dost ryb. Může si peníze (i ty papírové) půjčit a za ně si koupit síť okamžitě. "Poctivé" nachytáni potřebného počtu ryb na udici a odmítnutí úvěru na pořízení sítě je v daném případě zcela zjevně iracionálním a neefektivním jednáním. Tento Váš názor je možné brát snad jako jakési "morální pravidlo", jehož dodržování ale v daném případě nepřináší nikomu nic dobrého, jen všechny "zdrží" ve využívání "modernější" rybářské technologie.

Váš názor, že peníze mají být prostředkem soutěže o ty nejefektivnější investice mi přijde zbytečně omezující. Proč by měly být dobré projekty odmítnuty jenom proto, že je omezené množství peněz nebo reálných statků, které jsou potřebné k její realizaci? To nedává žádný smysl hned na první pohled. Když mi banka natiskne peníze a budu chtít koupit pozemek pro moji továrnu, tak přece není nutné, abych před tím vytvořil reálné hodnoty, které budou odpovídat ceně mé investice. To je nesmysl. Prostě si peníze (je jedno jaké) půjčím, bance pozemek zastavím a svůj podnikatelský plán zrealizuji. Je to tak prosté. Proč si to komplikovat nějakým vytvářením statků v minulosti.

Tím, že se peníze na úvěry vytvářejí z ničeho, žádné nové zdroje nevznikají. To je pravda. Ale za ty peníze je spousta lidí, co zrovna nemají do čeho píchnout ochotně tyto mnou poptávané zdroje vyrobit, sehnat, zajistit, vytvořit.... Bez těch peněz a mé vůle je utratit za konkrétní statky, by tyto statky nikdy nevznikly. A to je škoda, né? Spousta dobrých věcí by nebyla nikdy realizována. Stejně tak by nebyla realizována spousta špatných investic (nikdy se nepovede vše i za ideálních podmínek), ale to považuji za relativně přijatelnou cenu.

Vemte si opačný extrém: všichni vše utratí a ještě se k tomu začnou zadlužovat. To ekonomicky udržitelné je? Samozřejmě, že není a proto taky volám po vyvažovaní tohoto systému, kdy výkyvy na obě strany jsou destabilizující a více či méně škodlivé.

Vaše představa o tržním usměrňování úrokové sazby mi přijde nesmyslná. Když banka půjčuje nově vytvořené peníze, pak k tomu nepotřebuje peníze střádalů. V okamžiku, kdy banka půjčí peníze získá současně i vkladatele s jeho penězi. Dlužník tak prakticky bance půjčuje peníze, které banka půjčí jemu. Podmínky za nichž banka půjčí dlužníkovi se tvoří při uzavírání smlouvy o půjčce a zároveň o vkladu, kde je stanoven zároveň úrok, který bude dlužník platit bance a v obchodních podmínkách je současně úrok, který bude banka platit dlužníkovi z jeho vkladu. Otázka výše debetní úrokové sazby je do značné míry irelevantní do té doby dokud neklesne k nule nebo pod ní. Pak v vstupuje na scénu riziko výběrů vkladů a proto je třeba zrušení hotovosti, aby bylo možné nechat debetní úrokovou sazbu klesnout i pod nulu. Hotovost je prvek, který vnáší do systému asymetrii, kterou je třeba odstranit. Pak může úroková sazba plně podléhat nabídce a poptávce, kdy banky nebudou mít problém půjčovat při deflaci 5% za -2% a nebude problém, aby depozitní sazby byly - 4%. Bylo by to úplně stejné jako v oblasti kladných nominálních sazeb.

Stran spoření na důchod. Opakuji, že každý by měl mít možnost rozložit si své příjmy i tak, aby měl nějaké rezervy na přilepšení k důchodu z průběžného pilíře. Nicméně takto to u nás není. Velká část populace sotva vyjde se svými příjmy tak, aby se nemusela zadlužit, natož aby si ještě spořila. Těmto lidem a není jich málo, nic jiného než spoléhat na průběžný pilíř nezbývá a ta šťastnější část populace, která je schopná si takové rezervy vytvářet, by se neměla snažit prosazovat zrušení nebo sabotáž té jediné šance, kterou má většina obyvatelstva v podobě průběžného systému. Těmito sabotážemi jsou veškeré státní podpory všem, kteří to nepotřebují (třetí a druhý pilíř, stavební spoření, podpora hypoték, životních pojistek, příspěvky politickým stranám ...)

Co se týče mých bohulibých úmyslů a jejich financování. Já na tyto účely daně odvádím dobrovolně a bez nějakého sebezapření, jen mě samozřejmě dost vadí, že se dost velká část daní rozkrade a vyhodí z okna. Tady ale asi povedete dál Váš třídní a marný boj. :-)

Samozřejmě, že pokud by politici nedrancovali tento stát, tak by byl prostor pro snižování všech daní a odvodů a poplatků, aniž by ti kteří jsou existenčně závislí na podpoře státu utrpěli újmu. Za příživníky mám pouze a výhradně ty zloděje, co drancují veřejné statky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Záporné úrokové míry představují vždy ohrožení úspor - minimálně ve srovnání s neúročenou hotovostí.

Navíc sice ledaskdo trousí zvěsti o deflaci, reálně ale pro běžné lidi ceny jejich skutečného spotřebního koše neklesají. Ostatně to je také záměrem eráru: vykazovat nižší inflaci (občas si kvůli tomu i upravit metodiku, když to přestane vycházet dle přání vrcholných držitelů moci), nemuset valorizovat, chlubit se opticky vyšším HDP, platit malé výnosy z vlastních dluhů, atd...

http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

Nevím, kde berete jistotu, že by při zrušení hotových EUR, USD, GBP či CHF lidé nezačali držet třeba ty juany. Já před vyměknutím SNB držel hotové franky a nyní držím hotové Dánské koruny a dolary. Jednak proto, že moje důvěra v bankovní sektor není neomezená, jednak proto, že i když mám s bankou dealingovou smlouvu, tak s arabským směnárníkem se při rozumném objemu dostanu na ještě lepší kurz (odtud plynou i ty moje stesky nad omezováním výběrů z bankomatů).
Dovedu si lehce představit, že pokud by došlo ke zrušení hotovosti, použiji např. ty hotové dánské koruny na zaplacení řemeslníkovi na ruku (se slevou). A jsem si naprosto jistý, že i pro toho řemeslníka bude hotová dánská koruna (a v případě jejího zrušení i stříbrňák či juan) podstatně příjemnější, než bezhotovostní koruna, kterou mu s prvním kole stát brutálně zdaní a v druhém kole mu na ní v bance nasadí záporný úrok. Lidé budou bezhotovostní a negativně úročené CZK ochotni přijímat jen do výše jejich okamžitých nejnutnějších výdajů/nákladů.

A o tom, jak nekvalitní "kazící se" měna podporuje rozšiřování bitcoinu se můžete zajet podívat třeba do dnešní Argentiny.

A nakonec pro ilustraci preference zlata třeba do Indie, Číny, Vietnamu. Nebo do Německa, kde lidi dříve zvyklé na relativně silnou marku, žene slabé euro k prodejcům Au a Ag mincí, kterých je pak v německých městech snad víc, jak cukráren. Díky tomu, že jsou mezi lidmi takto rozšířené, nevidím důvod, aby v případě potřeby nemohly převzít roli (paralelního) oběživa - a mezi lidmi jich bude dost, protože ta kvanta prodejců se jejich prodejem solidně živí již dlouhou dobu. Může to dopadnout jako v některých asijských zemích - kazící se oficiální měna se používá na drobné transakce, běžné výdaje, atd... ale hodnotnou věc (dům, pole) vám jsou lidé ochotni prodat pouze za zlato.
Preference nekazivé anonymní měny je zkrátka věčná, navzdory přáním etatistů, keynesiánců a plánovačů lepších zítřků za cizí peníze.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pan Fuld, Vy aj citate, co pisete?
Lebo mne sa to moc nezda. Inak by ste nenapisali, ze ludia vela setria a v dalsom prispevku, ze nebudu mat peniaze, lebo uz splacaju pozicky.

Vam to dava zmysel?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Inovace mimo jiné znamená, že LED televize stojí podstatně méně, než svého času ani ne tak velká širokoúhlá CRT.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jediné použitelné řešení označíte apriori jako blábol a zaštítíte se blahem ovcí, jako každý propagátor tyranie před vámi.

Zkuste si své recepty aplikovat jen na lidi, kteří s nimi souhlasí, prosím.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jistě, rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou je každému zřejmý.
Ale pokud by se nějak (přirozenou cestou jak?) i jen ta nominální dostala do záporu, tak jaký důvod by někdo měl ty peníze do banky odnést??

Ano, souhlasím, že i jen zpomalení tempa zadlužování je pro současný režim problém. Systém je závislý v podstatě na exponeniálním růstu zadlužení, na jednotku růstu HDP je potřeba stále větší mezní růst dluhu. V tom s vámi souhlasím. Rozdíl mezi námi je, že vy tento režim považujete za správný (a tím si ospravedlníte i ten růst zadlužení) a já jej považuji za perverzní a amorální a diskusi o nějakých konsekvencích považuji víceméně za bezpředmětnou.
Je to jako kdybychom diskutovali o stalinském režimu. Vy byste hájil nárůst otroků v gulazích, protože bez něj by hrozily vážné hospodářské potíže. Já bych nijak nezpochybňoval, že stalinská ekonomika je na gulazích závislá, jen bych stále, jako fundamentalista a zabedněnec tvrdil, že gulagy jsou z principu špatné a že růst sovětského HDP je v jejich kontextu zcela irelevantním tématem.

Co se týče těch investic: je irelevantní, zda se platí zlatem, tabákovými listy, nebo virtuálními hausnumery. Na reálné investice potřebujete reálné statky. Pokud třeba potřebujete pro vaši novou fabriku hektar půdy, tisíc zaměstnanců určité kvalifikace a robotickou linku, tak tím, že vám peníze na úvěr banka natiskne, nic z toho nevznikne. Vždy budete soupeřit o omezené zdroje. Peníze a ceny tu jsou od toho, aby tyto omezené zdroje bylo možné využít na tu nejefektivnější investici, která tyto omezené zdroje umí nejlépe využít a zhodnotit. Natištěním peněz nevznikne nový hektar půdy, ani kvalifikovaný dělník, ani tuna titanu. Peníze jsou tu jen od toho, aby pomocí cen ukazovaly relativní vzácnost jedlitlivých statků a umožňovaly tak jejich nejefektivnější alokaci. Tím, že se peníze na úvěry vytvářejí z ničeho, žádné nové zdroje nevznikají a jen se potlačují tržní signály a následně dochází k neefektivním investicím:

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2015/5/8/rtr-investice-po-cinsku-krasne-letiste-ale-kde-jsou-letadla/

Jednoho dne tato realita vyplave na povrch. Říká se tomu deprese, či krize. A je to zákonitý důsledek předešlé umělé úverové expanze a mylných investic vzníklých díky manipulaci s "informačním systémem ekonomiky" - cenami.

Váš příklad s tím, kdyby všichni jen spořili, nemá s realitou nic společného:
1) Mnoho nákladů prostě je nezbytných a např. u nás většina populace žije od výplaty k výplatě. Takže k tomu zkrátka ani vzdáleně nedojde.
2) Vemte si opačný extrém: všichni vše utratí a ještě se k tomu začnou zadlužovat. To ekonomicky udržitelné je? Není.
3) Ve svobodném trhu existuje tržní (rovnovážný) úrok, při kterém se nabídka (úspory) a poptávka po penězích (úvěry) vyrovnají. Vždy existuje nějaký úrok, při kterém se ve stejné míře jedněm vyplatí spořit a druhým si vzít úvěr. Trh vždy směřuje k rovnovážné ceně statků, tedy i peněz.
Kdyby dle vašeho příkladu všichni chtěli spořit a nikdo s půjčovat, logicky vznikne převis nabídky peněz, úrok klesne a část spořivců to odradí.

A že ekonomika zkolabuje, pokud si každý bude spořit na 20 let života v penzi?
1) Pokud tak neučiní, ekonomku čeká jiný problém: polovina populace za 20 let bude muset vystačit s nuzným státním důchodem. Bude to problém jejich, ale i problém výrobců a poskytovatelů služeb, majitelů nájemních bytů, atd...
2) Jak je možné, že dříve to šlo? Pravda, 20 let v penzi se nebývalo, ale stejně každý v době před existencí průběžné penzijní pyramidy věděl, že musí spořit (a taky spořil!), že musí mít odloženo pro "strýčka příhodu", kdyby se zranil, nebo dožil vyššího věku. Tehdy si šlo půjčovat jen něčí úspory a přitom např. za doby renesance Evropa boomovala.

Pokud vy chcete na 1.pilíř spoléhat (a ignorovat jak demografický vývoj, tak vývoj státního dluhu), tak je to samozřejmě jen vaše věc.


"Já jsem zastáncem vynakládání veřejných peněz na efektivní posilování kupní síly poptávky, tedy prostřednictvím zvyšováním důchodů, minimální mzdy, nejnižších platových tarifů státních zaměstnanců, sociálních dávek apod."

Pokud byste na tyto "bohulibé" účely dával své peníze (a v tom vám přeci nikdo nebrání), pak je to OK. Pokud ale vy a vaši souvěrci pošlou např. na mne nějakou ozbrojenou bandu, která mne okrady a ty peníze použije na učely dle vašich a ne dle mých představ, pak jednoduše stojíme na opačných barikádách "třídního boje".

Nejjednodušším nástrojem na zvýšení kupní síly obyčejných (pracujících) lidí by bylo drasitcké omezení DPH, spotřebních daní, přímých daní a odvodů na takzvaná pojištění. Ale to by stát nesměl živit statisíce příživníků (dle definice jím ten, kdo žije z cizích peněz, aniž mu je dotyčný dává dobrovolně) a dotovat "podnikání" kamarádů politiků.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tahle Vaše myšlenka vychází z předpokladu, že příjmy obyvatelstva jsou dostatečné na to, aby si koupily 2 pračky, dva mobily, ... adt. Pak by vaše teorie o nedostatečné inovativní nabídce byla opodstatněná. Obávám se ale, že si o kupní síle obyvatelstva činíte zcela nereálné iluze a v tom případě můžete inovovat, jak chcete a lidé si Vaše nové výrobky kupovat nebudou. Jednoduše protože na ně nebudou mít peníze (musí už splácet/platit hypotéku/nájem, nákup předchozí pračky, mobilu, televize atd). Z nových investic se pak stanou pouze zmařené investice. Každá produkce i ta zcela dokonalá, nová, bezchybná, skvělá se nebude prodávat, pokud na ni ti, co po ní touží, nebudou mít peníze. Tento zákon nijak nepřekonáte. Nabídka je jen jedna polovina. Tou druhou je poptávka.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Poptávka je saturována. Člověk, který má počítač, si nekoupí druhý počítač. Ale koupí si tablet. A možná i čtečku. Člověk, který má mobil, si nekoupí druhý mobil. Ale koupí si smartphone. Člověk, který má pračku, si nekoupí druhou pračku. Ale koupí si sušičku, nebo pračku se sušičkou.
Nemá smysl rozhazovat mezi lidi peníze a čekat, že začnou nakupovat staré věci a tím rozhýbou ekonomiku. Jedinou cestou je nechat podnikatele přicházet s novými výrobky, novými řešeními a ty nabídnout zákazníkům. Jak řekl Henry Ford: "Kdybych se řídil přáním zákazníků, prodával bych rychlejší koně."

Nahlásit

-
0
+

Čínský juan jako hotovost, k níž by se vyspělý svět uchýlil mi přijde hodně nereálné. Dovedu si to představit snad jen u těch kriminálních transakcí, a to jen stěží. Hromadný přechod na placení zlatem nebo stříbrem je taky sci-fi. Spíše bych se obával toho, že by došlo k velmi rychlé konverzi hotovosti do jiných aktiv, což by vyhnalo ceny těchto aktiv do nebe, což by se neobešlo bez následků. Na druhé straně, pokud by lidé viděli, že záporné nominální úrokové sazby nepředstavují výrazné ohrožení jejich úspor, pak nepředpokládám, že by se lidé těch peněz začali nějak dramaticky zbavovat. Ale nějaké vlny by nastat mohly.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tady jde ale o blaho ovcí, pro které je zrušení hotovosti a záporné nominální (!) sazby tím nejmenším zlem (jde v podstatě jen o přizpůsobení se přirozeně se vyskytnuvším deflačním tlakům). Alternativou jsou desítky let ekonomické stagnace, či krize, peněžní reformy, zdanění vkladů za účelem splacení státního dluhu tak, aby se bankám jevil udržitelným a další "výborné" věci. V poslední době jsou lidé často stavěni před volby, kde mají k dispozici pouze špatná řešení a vybírají si to nejmenší zlo. Takže nadávat umíte dobře. Ale to nestačí. Chce to ještě najít nějaké lepší řešení. A neunavujte se s nějakým blábolením o potřebě deregulace, reforem, nižších daní a podobných nesmyslů. Tudy cesta nevede.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/2