Diskuze: Inflace: Vadný způsob měření povede k nové krizi

Josef Fraj|26. 8. 2014 11:42| reakce na Martin Brezina - 25. 8. 2014 21:37

Podle mne je lepší mít jednu myšlenku než nemít žádnou a všechno kritizovat, dehonestovat a vysmívat bez argumentů.

foxy|26. 8. 2014 10:37| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 13:25

Tržní kapitalizace není v žádném případě objem peněz, které do nich někdo investoval, je to jen teoretické číslo, ještě teoretičtější než HDP.

Jan Pozner|26. 8. 2014 10:12| reakce na Tomáš Macháček - 25. 8. 2014 16:58

Tak SA si tam zrušili sami...

Aleš Valešek|26. 8. 2014 09:04| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 13:25

A není jedním z důvodů pro nezastoupení některých položek ve spotřebitelském koši jejich výrazná ovlivnitelnost od nerezidentů? Nejsem zastáncem znárodňování, ale možná měl před pár lety Orbán pravdu, že to byl určitě úmysl poskytnout tak velkému množství maďarů hypotéky v cizí měně, až to mělo vliv na ekonomiku.

František Cecvárek|26. 8. 2014 08:56| reakce na Tomáš Najman - 26. 8. 2014 01:11

Nejsou relevantní pod tímto článkem, ani pod naprostou většinou ostatních článků tady na Finmagu. Je to stejné, jakoby nějaký zarytý komunista zanášel diskusi z druhé strany barikády. Já Finmag považuji za mainstream, kde se řeší dílčí témata, ne extrémy. Komunisté diskutují v Haló novinách a často na B. Listech, anarchisté se zase "plácají po ramenou" jako na to vše vyzráli na Misesu. Dost často tam vychází články na témata týkající se podstaty státu, pod kterými se bouřlivě diskutuje. Když má někdo ještě potřebu vstupovat do dílčích podtémat se svou "příčinou" všech problémů (stát), tak tím opravdu nepřispívá kvalitnější diskusi zde.

František Cecvárek|26. 8. 2014 08:49| reakce na Zavacky - 25. 8. 2014 23:17

Vůbec nevím, vůče čemu se zde vymezujete, pane Zavacký :) Já psal jinými slovy to samé, co vy. Zlatý standard a nová ložiska v USA = import inflace. Pokud máte stoprocentní krytí měny, tak měnová báze a peněžní zásoba jedno jest.

Martin Brezina|26. 8. 2014 06:07| reakce na Tomáš Najman - 26. 8. 2014 01:11

"Co když je celá ta povídačka o potopě prostě nesmysl?"

Pardon, ale státy existují několik tisíc let.
Bezstátní společnost, jakou navrhuje pan Altman, neexistuje nikde a nikdo neví, jak by fungovala.

Tak, kdo tady hovoří o neexistující potopě?

Tomáš Najman|26. 8. 2014 01:11| reakce na Martin Brezina - 25. 8. 2014 21:37

Osobně se domnívám, že argumenty pana Altmana jsou naopak naprosto relevantní a od kohokoliv, kdo "hledá pravdu" (resp. chce se posunout v jakékoliv polemice dále) bych naopak očekával, že hledání merita problémů uvítá a proti předloženým argumentům bude hledat protiargumenty.
A pokud se komukoliv - jak říká pan Cecvárek - nepodaří argumentačně rozložit první (nejvyšší/základní) úroveň (tedy to jádro neboli primární příčinu) jevu, nemá naprosto smysl diskutovat jakékoliv další úrovně.

Prostě nemá cenu diskutovat otázku, jak se Noemu podařilo na loď dostat všechny zvířata. Nemá cenu se ani bavit o tom, jestli byly od každého druhu 2 kusy nebo více. Stejně tak je bezpředmětné řešit, co tam jedli a jak dlouho vlastně potopa trvala.
To všechno jde úplně mimo, pokud někdo položí otázku "vyšší úrovně", tedy: Co když je celá ta povídačka o potopě prostě nesmysl? A předloží argumenty....

Taky mu řeknete: Nezabíjej naší diskusi na téma jídelníčku na noemově arše?
Ta diskuse tím není "zabíjena".
Ona je totiž NAPROSTO irelevantní!

Tomáš Macháček|25. 8. 2014 23:33

Opravil bych větu: ,,Centrální banky by se tak měly vrátit k teoretické definici inflace (všeobecný růst cenové hladiny) a nespoléhat na číslo, které jim zrovna dodá statistický úřad."

na: ,,Centrální banky by se tak měly vrátit k teoretické definici inflace (nárůst nabídky peněz - za nějž v současném systému nesou plnou odpovědnost)."

Jinak. Zatímco statistika počtu lékáren, poboček pošty atd. poskytují údaje ke konkrétnímu státnímu plánování (a je tak svým způsobem pro společnost nebezpečnější), údaje jako "inflace" nebo "hádépé" jsou čistě pro propagandistické účely. ,,Hádépá nám roste o 0.3 %, soudruzi! Chvalte naše overlords!" - "Inflace je 1,2 % a moudří šamani z ČNB řekli, že je to málo. Zpátky k tiskárnám, hoši!"

Zavacky|25. 8. 2014 23:17

Pán Cecvárek.
Okrem zlatého štandardu v ktorejkoľvek historickej dobe musíte brať do úvahy aj dynamiku peňažnej bázy.
Pre zjednodušenie - predstavte si, že by sa objavili v niektorej historickej dobe obrovské a ľahko dostupné ložiská zlata. Potom si už ľahšie predstavíte fungovanie príslušného zlatého štandardu, alebo príslušnej peňažnej zásoby.

p.s. Je škoda znižovať dobre rozbehnutú kvalitu a vecnosť tejto diskusie poznámkami ad hominem.

Martin Brezina|25. 8. 2014 21:37| reakce na František Cecvárek - 25. 8. 2014 19:29

To je asi zbytečná snaha.

Lidé jedné myšlenky zpravidla ustrnou v jakési autohypnóze, že ta jejich myšlenka řeší vše a mají neovladatelnou potřebu svou zamilovanou ideu sdělovat na potkání lidem, ať si to přejí, nebo ne, ačkoliv již totéž slyšeli asi 100x a nepřesvědčilo je to.

Tento typ lidí můžete spatřit třeba u prodejen s časopisem Strážná věž v ruce a nevyhnete se jim ani na internetu. Vyznačují se také vysoce intelektuálně náročnou aktivitou zuřivého udělování plusů a mínusů pod příspěvky.

Gabriel Pleska|25. 8. 2014 20:51| reakce na Jakub Kučera - 25. 8. 2014 17:27

Dobrý den, pane Kučero, diskuzi čtu. Máte pocit, že bych ji měl nějak moderovat? Zatím se mi nezdá, že by bylo třeba.

František Cecvárek|25. 8. 2014 19:29| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 17:02

Reagoval jste přesně tak, jak jsem čekal. Určitě se shodneme, že je více vrstev diskuse na každé téma, že ano. Úplně první úroveň, je jestli stát ano, či ne. Druhá, jestli daná politika ano, či ne. A poté jsou dílčí problémy a jeden z nich je i koš daného indexu, který se cílí z řady důvodů a má to i své nedostatky.
Pointa mého příspěvku byla v tom, že jestli jste zamrznul v úrovni jedna a maříte diskusi lidí, kteří se na prvních dvou úrovních shodnou, tak tím jakoukoli konstruktivní diskusi znemožňujte. Já vám neberu to, že se neshodneme a diskutoval jsem na podobné téma stokrát jinde, mj. i na Misesu. Nechci zde rozvíjet diskusi na dané téma, protože to pod tento článek nepatří :) Tak prosím rozlišujte úrovně diskuse a "nezabíjejte" jakoukoli diskusi tady na Finmagu. Když se baví lidé, kteří se na prvních úrovních shodnou o dílčím problému, tak jim můžete vždy do diskuse vstoupit úplně se stejnými argumenty, že stát je nemorální zlo, což je o několik úrovní diskuse výše. Děkuji za pochopení.

Jakub Kučera|25. 8. 2014 17:27| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 17:13

:))
Jestlipak tady je nějaký administrátor, který čte a moderuje diskuzi?

Jan Altman|25. 8. 2014 17:26| reakce na František Cecvárek - 25. 8. 2014 17:00

Co se týče "zlatého standardu", tak panuje docela velké zmatení pojmů.

Co se komoditních peněz týče, tak je velký rozdíl mezi freebankingem a státem zavedeným zlatým standardem. Státem zavedený zlatý standard se vždy vyznačuje částečným krytím (bankovek je vždy citelně více, než zlata), snižováním obsahu kovu v penězích a účelovým odtržením komodity od papírků, kdykoli se to státu hodí (USA: 1933, 1971, ...).

Freebanking (nestátní svobodné bankovnictví) předně nic neříká o tom, že penězi smí být jen zlato. Freebanking v podstatě komukoli umožňuje emitovat jakoukoli měnu a je jen na zákaznících/trhu, jako měnu budou akceptovat. Většinou to dopadne tak, že to měnou je Au, nebo Ag a že si trh vynutí stoprocentní krytí - ale není to nikde uzákoněno. Čili dnes nelze říci, zda by na volném trhu uspělo spíše zlato, nebo bitcoin, nebo rozumněji manageovaný dolar, nebo něco úplně jiného.

A ano, komoditní standard teoreticky umožňuje nárůst měnové báze (jako po objevení Nového světa). Ale papírové peníze to umožňují 1000x jednodušeji a také se to v praxi 1000x častěji děje. Kolikrát tak vzrostla měnová zásoba v ČR za posledních 10 let? 10x? Jen stisknutím pár knoflíků, bez nutnosti někam plout, něco objevovat, dobývat, těžit a zpracovávat.

Pokud se objeví nová ložiska Au (viz. např. Kalifornie či Klondike), lidí to zlato musí těžit v potu tváře (tedy zbohatnou zaslouženě) a nové peníze se distribuují relativně rovnoměrně. Kdežto když "kvantitativně uvolňuje" (stát pro své zločiny vždy používá květnaté eufemismy) centrální banka, vydělávají na tom výhradně bankéři a spekulanti (WallStreet) a prodělává běžný občan. Tolik k sociálnosti toho vašeho režimu.

Každopádně libertarián nemůže být zastáncem zlatého standardu, pouze freebankingu (zrušení nemravného státního monopolu na emisi peněz).

Plus tedy nechápu, v čem vadí, že komoditní standard může brzdit monetární expanzi. Že by nějaký nepodložený keynesianismus?

Jan Altman|25. 8. 2014 17:13| reakce na Tomáš Macháček - 25. 8. 2014 16:58

Vy nevíte, že p.Kučera v roce 1987 podal návrh na zrušení zákona o vedoucí úloze KSČ?

A prý se chystá do Moskvy, blížej se tam demokratické volby, tak chce agitovat za vrácení Krymu Ukraině.

Jan Altman|25. 8. 2014 17:10| reakce na Jakub Kučera - 25. 8. 2014 16:14

Potřebujete snad dávat podnět na změnu zákona, abyste si např. mohl nechat narůst delší vlasy?
Ne, je to vaše tělo, váš majetek a vy jste jeho svrchovaným pánem.
Pokud by někdo chtěl schvalovat zákon zakazující dlouhé vlasy, každý svéprávný a svobodomyslný jedinec by musel být proti a pokud by zákon byl schválen. Bylo by téměř morální povinností slušného člověka si demonstrativně nechat narůst dlouhé vlasy. A bylo by znakem zbabělosti a lokajství tento zákon dodržovat a jen ta největší sketa by udala svého souseda za to, že svobodně naložil se svým tělem a majetkem aniž tím někoho dalšího jakkoli ohrozil.

Jan Altman|25. 8. 2014 17:02| reakce na František Cecvárek - 25. 8. 2014 16:11

Článek se týká státního výpočtu nějaké veličiny, podle které stát dále zasahuje do našich životů.
Podle mne je zcela na místě argumentovat tím, že není relevantní, jestli stát z nějakého důvodu výsledné číslo podstřeluje či přestřeluje.

Váš komentář je asi na takové úrovni, jako kdyby někde byla diskuse komunistů o tom, zda je lepší buržousty jen znárodnit, nebo rovnou postřílet. A diskutující by se pohoršovali, kdyby jim tam někdo opakovaně a únavně psal, že komunismus je zločinný systém a že se nemá ani znárodňovat, ani střílet třídní nepřátele a hlavně že nemá být násilím vynucována "vedoucí úloha" komunistické strany.

Zkrátka obhájci státu nemají racionální argumenty, nejsou ochotni diskutovat o legitimitě státního donucení (protože takový argument existovat nemůže), jsou schopni diskutovat pouze o tom, zda je lepší, aby stát lidi okrádal o 53.8% či o 57.1%. Stejně jako nacisti byli ochotni diskutovat pouze o tom, zda židy zabíjet plynem či kulkou, ale když se jich někdo obecně ptal na legitimitu zabíjení vůbec, vykázali ho pryč.

Zkrátka je to asi jako bych já vám říkal, že se svými etatistickými příspěvky máte jít diskutovat na web ambasády KLDR, protože se únavně opakujete s obhajováním státního porušování lidských a vlastnických práv.

František Cecvárek|25. 8. 2014 17:00| reakce na Jaromír Prokš - 25. 8. 2014 16:41

No a není právě vydávání bankovek oproti patřičnému kovu komoditním (zlatým) standardem? Objevení nových zlatých zásob v zámoří není chyba vlády, ale nevýhoda komoditního standardu, který může někdy brzdit expanzi a jindy sám vytvořit.

Tomáš Macháček|25. 8. 2014 16:58| reakce na Jakub Kučera - 25. 8. 2014 16:14

To je jako podat podnět ke zrušení SA v Německu třicátých let :-) K tomu je třeba jaksi ideologické obměny...

Jaromír Prokš|25. 8. 2014 16:41| reakce na František Cecvárek - 25. 8. 2014 15:30

Reaguji na : "Ještě jízlivá poznámka nakonec. Která centrální banka mohla za tulipánovou horečku v 17. století?"
Tady je zajímavý popis: http://mises.org/daily/25644
Rychlé shrnutí: Evropští vládci té doby si finančně pomáhali měnovými triky a znehodnocováním svých měn. Holanďané po revoluci začali naopak vydávat svou měnu každému, kdo dodal příslušný kov a to podle jeho váhy "free coinage", navíc se začalo rozvíjet bankovnictví, které usnadňovalo transakce a umožňovalo nekryté půjčky. V kombinaci s dovozem drahých kovů z Nového světa, které logicky směřovaly do Amsterdamu, to vytvořilo místní přetlak peněz, který se projevil nejvíce (a mimo jiné) v tulipánovém šílenství.

Jakub Kučera|25. 8. 2014 16:14| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 15:51

Nikdo vám přece nebrání podat podnět ke změně Zákona o státní statistické službě a o České národní bance.

František Cecvárek|25. 8. 2014 16:11| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 15:59

Dobrý den. Znám vás jen dle vašich každodenních a neustále se pointou opakujících příspěvků, je to únavné a ničí to případnou diskusi. Nezahlcujte prosím diskuse na dílčí téma svým názorem, že stát nemá dělat nikdy nic. Samozřejmě máte právo si toto říkat, ale pište to prosím k článkům, které se věnují podstatě státu a ne článkům, které řeší nějaký dílčí problém. Tuším, že anarchisté mají i své weby - mises.cz atd.

Jan Altman|25. 8. 2014 15:59| reakce na František Cecvárek - 25. 8. 2014 15:30

A proč posuzovat vůbec něco?
Resp. ať se podniky a investoři rozhodují podle analýz a dat nějakých ratingových a poradenských firem - dle svého uvážení.
Ale ať neexisuje moloch ČSÚ (resp. pokud o něj stojíte, financujte si ho) a už vůbec ať neexistuje státní centrální plánování založené na tendenčních a irelevantních hausnumerech z této pofiderní organizace.

Jan Altman|25. 8. 2014 15:51| reakce na Jakub Kučera - 25. 8. 2014 15:32

No já hlavně nechci měřit vůbec nic a už vůbec ne podle toho něco centrálně plánovat a dirigisticky řídit.

Respektive ať si podnikatelské subjekty objednávají data a údaje od soukromých ratingových a consultingových firem a podle toho ať si případně plánují svůj byznys. Ať nějaké odhady a kalkulace zveřejňují ekonomické časopisy a ať investoři, podnikatelé i domácnosti berou jejich čísla do úvahy dle svého uvážení. Ale platit nějaký ČSŮ, to chci stejně asi tak jako si platit Výzkumný ústav okrasného zahradnictví, celníky či solárníky.

Nechť však neexistuje centrální plánovač, který podle nějakých hausnumer (navíc od na něm závislé organizace) chce řídit cizí životy. Ať neexistuje bohorovná centrální banka, která dle svého uvážení (či dle uvážení nějakých svých kamarádů z exportního byznysu) ovlivňuje hodnotu úspor lidí - resp. ať tato organizace nemá monopol na emisi té jediné správné božské měny a ať nemá právo určovat, jaká banka smí existovat a jaké služby či měny nabízet. Ať neexistuje daň z kapitálových výnosů na zlatě a tuplem ať neexistuje DPH na stříbrných mincích (= výpalné za to, že si někdo dovolí vyměnit papírky za sound money).

Jakub Kučera|25. 8. 2014 15:32| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2014 13:25

Dobrý den, obávám se, že chybně mícháte dohromady index SPOTŘEBITELSKÝCH cen a ceny INVESTIČNÍCH statků.

Index spotřebitelských cen toto nikdy neměl měřit a nikdo to od něj ani neočekává.

František Cecvárek|25. 8. 2014 15:30

Zahrnutí nemovitostí a finančních aktiv do spotřebitelských cen a zkonstruovat agregátní index by naráželo na opačný problém, než píše v příspěvku pan Síla. Ceny spotřebitelských statků by byly marginalizovány, protože bychom v jednou ukazateli vážili spolu tokové a stavové veličiny. Těch stavových je přitom mnohonásobně více. Pokud vyjdeme z toho, že zásoba čistých fixních aktiv v držbě rezidentů byla v roce 2012 dle rozvah národních účtů 16,5 bil. Kč a finančních aktiv 15,5 bil. Kč, dělá to dohromady 32 bil. Kč. Oproti tomu byl HD ve stejném roce cca 3,8 bil. Kč. Zde tedy autor článku příliš nepřispívá do mnoho let trvající diskuse na toto téma... Pominu-li to, že pouze hrubě popsal průběh měnového cyklu.

Nezbývá nic jiného než posuzovat více indexů (aktiv, CPI, deflátor absorpcí) dohromady.

Ještě jízlivá poznámka nakonec. Která centrální banka mohla za tulipánovou horečku v 17. století?

Jan Altman|25. 8. 2014 13:44| reakce na Petr Síla - 25. 8. 2014 12:58

Navíc v naměřené inflaci se dostanete ke zcela rozdílným výsledkům nejen když nezapočtete lokomotivy, ale i tehdy, když místo současné (tendenční) metodiky výpočtu použijete nějakou starší (o něco méně účelovou) oficiální vládní metoduku.

Tak třeba podle
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
je současná oficiální inflace v USA 2%, ale pokud se použije oficiální vládní metodika z roku 1990, je inflace 6% - docela rozdíl, že?

A myslím, že i ta metodika roku 1990 měla dost kritiků, že příliš fandila vládě, méně jí nutila valorizovat, zlepšovala její statistiky o růstu HDP, tedy barvila narůžovo i údaje o poměru dluhu k HDP a samozřejmě dávala FEDu "ospravedlnění" pro další uvolňování (padělání peněz) a boj se strašákem "deflace". A ta nová metodika to dělá jen ještě o něco důkladněji.

Ale opakuji: to vše je vedlejší. Hlavní je diskutovat o tom, zda chceme mít centrálně plánovanou a řízenou (pomocí cinklých statistik a irelevantních hausnumer) ekonomiku a zda chceme násilím vynucený monopol státu na falšování peněz.

Jan Altman|25. 8. 2014 13:33

Tak se necháme překvapit:
http://www.investicniweb.cz/2014/8/25/proc-fed-nemuze-spustit-qe4-ani-kdyz-bude-hrozit-nova-globalni-recese/

Jan Altman|25. 8. 2014 13:25| reakce na Petr Síla - 25. 8. 2014 12:58

No to si nebuďte tak jistý.
Víte jaká je tržní kapitalzace všech firem kotovaných na burze? A to je objem peněz, který do nich někdo investoval! Nejen přímo, ale i prostřednictvím fondu, penzijní společnosti, životního pojištění, atd...

A víte, jaká je třeba celková hodnota derivátů (např. v Americe)? Opět: to je balík peněz, který do nich někdo investoval. A podle mne se bavíme o objemech v násobcích HDP!

A nemovitosti? Každý člověk s nadprůměrným příjmem, kterého znám, jich má několik. Kdo nemá hypo na dům a k tomu 2 byty jako spekulaci, ten je dneska ve společnosti úplně out a v hospodě si nemá o čem povídat :-)

A to samé např. se zlatem. Kolik je na světě zlata a jaká je jeho tržní cena? Opět: tato celková cena všeho zlata (a dalších komodit, obrazů, archivního vína, diamantů, atd...) je vlastně sumou peněz, kterou do těchto komodit někdo investoval.

A ve spotřebním koši to jistě není.

Cena jídla roste jen mírně (ale za cenu zmenšujících se balení, poklesu kvality a šíření náhražkových surovin), cena elektroniky klesá (ale ne díky euroekonomice, ale díky asijské efektivitě) a ceny některých investičních instrumentů (akcie, dluhopisy, deriváty, obrazy, ...) letí nahoru.

A erár (ČSŮ) z toho vyvodí nějaké jedno číslo údajné inflace.
Jenže ta inflace je jiná pro penzistu, jiná pro člověka s gáží 100tis kupujícího si zrovna dvoumetrovou 4k televizi, jiná pro spekulanta s akciemi či nemovitostmi a jiná pro "lobystu" či "solárníka" jehož podstatnou částí spotřebního koše jsou jachty, maybachy a vily na Riviéře.

Ale hlavní otázkou je, proč inflaci vůbec měříme. A odpovědí je, že proto, že (už zase) žijeme v centrálně plánované ekonomice. A centrální plánovači (z vlády či z ČNB) potřebují nějaká jednoduchá (byť zcela irelevantní) čísla jako HDP, míra nezaměstnanosti či inflace, aby podle nich mohli řídit ekonomiku, centrálně stanovovat úrokové míry, zdaňovat, valorizovat, dotovat, regulovat, intervenovat proti koruně, zvyšovat peněžní zásobu, atd...