Diskuze: Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě

Daniel Neumann|13. 9. 2013 10:39| reakce na Martin Vytiska - 13. 9. 2013 00:38

"Je pravděpodobné...což vyplývá z úvahy." - Tím jste mimoděk vyjevil inherentní nedostatek teoretického náhledu na fungování trhu. Velmi trefné.

Studie z nber.org je v příkrém rozporu s tvrzením pana Tětky, že "ekonomové napříč názorovým a politickým spektrem se ve značné většině shodnou" na škodlivosti minimální mzdy na trh.

Cituji: "More than 100 studies have been published on the effects of minimum wage increases on employment since the 1990s. And, in addition to discordant results, the findings from the newer research on minimum wages are summarized differently in different places. In some cases, the new minimum wage research is described as failing to find evidence of disemployment effects. For example, Bazen (2000) states that “(t)he latest studies of the experience of the USA and the UK in general find no evidence of negative effects on youth employment” (p. 64). Somewhat more cautiously, Flinn (2006) writes that “these recent studies have been particularly useful in indicating that the “textbook” competitive model of the labor market ... may have serious deficiencies in accounting for minimum wage effects on labor market outcomes ...” (pp. 1013-4). In contrast, others
summarize the findings as more ambiguous, suggesting that no conclusions can be drawn, and that positive effects may be as likely as negative effects. Lemos (2004), for example, asserts that “there is no consensus on the direction and size of the effect on employment” (p. 219), while Stewart (2002) notes that some studies find employment effects to be “absent or positive” and that others find “significant negative effects” (p. 585).2 In contrast, much of our own work tends to find negative employment effects
for the lowest-skilled groups."

Brit ánie,1999, zavedení plošné minimální mzdy, tehdejší předseda Konzervativní strany David Cameron varuje, že minimální mzda radikálně zvýší nezaměstnanost.
Británie, 2005, v lednu je míra nezaměstnanosti na stejně nízké míře jako v roce 1976, kdy se ještě kutalo v dolech, předseda Konzervativní strany David Cameron prohlašuje, že minimální mzda se ukázala být úspěchem.
Británie, 2013, minimální mzda je oficiální politikou Konzervativní strany: http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-23934721

Martin Brezina|13. 9. 2013 10:31| reakce na Ondřej Palkovský - 13. 9. 2013 10:11

Pracovní místa, která jsou u nás prováděna za minimální mzdu a mzdy jí se blížící, si s asijským či podobným trhem práce nekonkurují, protože jde o místa ve službách, jako jsou uklízeči, prodavači, ochranka, atd.
Tržní cena práce je jedním indikátorů slabosti místní ekonomiky, na čemž trvám a celkem jednoduše to charakterizujete i vy. Prostě na Bruntálsku nejsou tak výkonné firmy, tak dobrá infrastruktura, nejsou tam zastoupení zahraničních firem, přájem z turismu, atd. Má to samozřejmě smysl porovnávat na jakžtakž srovnatelných trzích práce, jako je ten pražský a bruntálský. Porovnávat cenu práce v Bruntále a Hanoji a vyvozovat z toho, že pokud je v Hanoji poloviční cena srovnatelné práce, musela by být dvojnásobně zdevastovaná místní ekonomika, je samozřejmě nesmysl a nic podobného bych nikdy netvrdil.

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 10:14| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:11

Jen abych předešel nedorozumění, které občas při podobné diskuzi vzniká - jedná se o mezní náklady a mezní výnosy. Tudíž se jedná o to, zda fakt, že supermarket má místo 20 pokladních 21 způsobí takový nárůst příjmů, aby pokryl mzdu té jednadvacáte pokladní. Zda když místo deseti uklízeček přijme jedenáct, zda se to nějak projeví na nákladech/výnosech firmy a zda se vyplatí třeba i za tu minimální mzdu těch 150000 ročně zaplatit... a to je poněkud jiná otázka, než "že na to má"...

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 10:11| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 06:42

Taky nevím - ty věci, co kupuju, klidně mohli vyrobit někde v ČR nebo třeba v Evropě. A dřív tam spoustu věcí vyráběli. Podívejte se prakticky do kteréhokoliv výrobního odvětví a zjistíte, že manažeři celkem reálně řeší otázku "necháme to vyrobit v Asii, nebo to budeme vyrábět tady?". A to se samozřejmě projevuje v konečném důsledku i na trhu práce.

Ale byl jste to vy, kdo napsal: "Ten přebytek na bruntálském regionálním trhu práce je dán naprosto stejnými faktory, jako byl ten přebytek v roce 1933, to jest mizernou místní ekonomickou situací. Tržní cena práce je čistě indikátorem slabosti místní ekonomiky"

Ob ecněse má za to, že tržní cena práce jako taková nemá s nezaměstnaností vůbec nic společného - teprve pak v závislosti na dalších věcech, jako je např. minimální mzda, dávky pro nezaměstnané a další věci. Vy tvrdíte opak. Na základě jaké teorie?

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 10:05| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:11

"To byste musel doložit, že ten hypermarket opravdu nemá na to, aby těm svým prodavačkám nebo skladníkům zaplatil víc"

On má. Nechce. A radši se obejde bez nich (třeba bez takového počtu), než aby jim zaplatil. A tak vzniká nezaměstnanost. Ještě něco potřebujete vysvětlit?

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 10:04| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:21

Jak se to vezme - oficiálně nemá - jak zajisté víte, úřad práce proti Swarz systému docela silně vystupuje. Neoficiálně samozřejmě spousta lidí pracuje víc, než má ve smlouvě, "načerno" a podobně... Možná byste mohl vysvětlit, co mají "náklady reprodukce" společného s tím, že minimální mzda je buď neúčinná nebo způsobuje nezaměstnanost....

Martin Vytiska|13. 9. 2013 09:45| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:34

Nevím jak jste přišel na to, že mám to co říkám načtené z učebnic,mým oborem je IT a na čtení nějakých učebnic o kterých mluvíte nemám čas - k tomu co jsem zde psal jsem dospěl vlastní úvahou. Citát Margaret Thatcher mě zaujal, protože jednou větou shrnuje mnohokrát praxí prověřený fakt.

Pokud se to kryje s nějakými teoriemi pak to asi není náhoda, ale přirozený řád vyplývající z logiky věci - na to aby to člověk pochopil nemusí být génius ani profesorem ekonomie, stačí schopnost logického myšlení.

Vaše myšlení se proti tomu řídí naivně-romantickými představami a spasitelským komplexem.

Tom Novak|13. 9. 2013 09:38| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:21

Opakuji naposledy speciálně pro pana Březinu. Kdo jste, že si dovolujete určovat, která práce/místo bude mít jaké náklady „reprodukce/udržení“ apod. Uměle tím omezujete nabídku (služeb, zboží, práce..) bez ohledu na poptávku. ŽL apod. jsou jen zbytečné komplikace, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, že?

Martin Brezina|13. 9. 2013 09:34| reakce na Martin Vytiska - 13. 9. 2013 09:23

No jo, ale zkuste někdy přemýšlet vlastní hlavou, ne jen citovat 30 let staré výroky a omílat učebnicové příručky. Já jsem je taky zběžně četl, ale snažím se přemýšlet o tom, co okolo sebe vidím. Je to samozřejmě neohrabané - nemám za sebou tu vypulírovanou chytrost učebnic, snažím se myslet jinak - ale jen tak vzniká nějaké nové poznání. Ale pokud vám stačí jediná moudrost - trh řeší vše - tak prosím. Já bych tak nenáročný nebyl.

Martin Vytiska|13. 9. 2013 09:30| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:17

... od stolu pravil vševědoucí pan Březina, který se s každým nezaměstnaným i zaměstnavatelem zná a ví lépe než on co který z nich potřebuje a kolik má kdo komu platit. Pokud bude firma ve ztrátě tak evidentně podle vás vůbec není problém - "perpetuum mobile" ve stínu vašich teorií bledne :)

Martin Vytiska|13. 9. 2013 09:26| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 09:21

Omyl - problém z toho děláte vy, když podporujete minimální mzdu a chcete tak řešit domělý problém regulací.

Já tvrdím že minimální mzda není nutná, jelikož neexistence minimální mzdy není problém a že trh dokáže nastavit mzdu sám.

Martin Vytiska|13. 9. 2013 09:23

Váš přístup je nádhernou ukázkou toho, proč "nakonec socialistům dojdou i peníze druhých" ;) (Margaret Thatcher)

Aneb jak řekl JYrka: "zdroje sou"

Martin Brezina|13. 9. 2013 09:21| reakce na Tom Novak - 13. 9. 2013 08:52

Jinak, opakuju pro zvláště nechápavé. Pokud někomu stačí méně, než jsou náklady reprodukce pracovní síly /což je stejně relevantní věc, jako jsou náklady na udržení pracovního místa/ má dostatek možností pracovat na dohodu, na částečný úvazek, na ŽL. Možností je dost, nevím, proč z toho děláte umělý problém.

Martin Brezina|13. 9. 2013 09:17| reakce na Tom Novak - 13. 9. 2013 08:52

Zrovna nedávno byl na ihned článek o amerických zaměstnancích McDonalds, kteří vydělávají (navzdory existující minimální mzdě) tak málo, že jim to stačí jen na nájem a stravovat se musejí v potravinové bance pro nejchudší. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že McDs fakt není firma, která by, jak tady pan Výtiska pláče, bojovala o každý cent nákladů.
To je přesně ona pracující chudoba a i u nás se podobné jevy začínají vyskytoval, protože lidé jsou zaměstnáváni na dohody a podobné neplnohodnotné úvazky, které jim pochopitelně na živobytí nestačí.

Martin Brezina|13. 9. 2013 09:11| reakce na Martin Vytiska - 13. 9. 2013 08:10

Tvrzení, že požadovaná cena nemůže být nižší než náklady na vytvoření a udržení samotného pracovního místa, je samozřejmě banální. To byste musel doložit, že ten hypermarket opravdu nemá na to, aby těm svým prodavačkám nebo skladníkům zaplatil víc. A že tedy není v tu chvíli tím, kdo využívá své mocenské pozice. A jsme tam, kde jsme byli.

Tom Novak|13. 9. 2013 08:52| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 06:37

Hraní se slovíčky pane Březino, není argument. Ať tomu říkáte „tržní“, požadovaná“ nebo ta za kterou se daný produkt/práce prodá, na věci nic nemění. Není to žádný teoretický nesmysl. Jinými slovy Vy a pan Defloch popíráte stejný princip, jako kdyby stál rohlík v současnosti místo 2 Kč třeba 50 Kč a chcete tvrdit, že to nezpůsobí, že si jich nejen Vy sám koupíte méně. S prací je to úplně stejné. Principiálně je jedno, jestli je minimální mzda stanovena na hodnotu 1 dolar nebo tisíc, kdo jste že si přivlastňujete právo rozhodovat za ostatní, kteří by rádi pracovali i za půl dolaru na hodinu, jen aby třeba získali praxi nebo nějakou práci vůbec měli? Nějaký logický argument nebo reálný příklad toho Vašeho vytvoření „pracující chudoby“ by nebyl? Není snad odpovědnost za práci většiny lidí na nich samotných. Tím že jejich odpovědnost přesunete na jiné, na ty co díky Vám pracovat nemůžou i když chtějí, problém neřešíte. Přesně takhle vznikl dnešní nefunkční sociální stát.

Martin Vytiska|13. 9. 2013 08:29| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 06:37

Ještě doplním ten pytlíkový příklad, když vám dělá problémy úvaha z čeho asi tak cena pytlíku vychází:

- dospěli jsme ke mzdě 100,50 Kč na hodinu při minimální mzdě 12000(viz. předchozí příspěvek)

- cena materiálu na pytlík je řekněme 0,50 Kč

- zaměstnanec slepí řekněme 60 pytlíků za hodinu

Náklady jsou tak 0,50 + 100,50/60 = 2.18 Kč na pytlík ... nepočítám pronájem budovy, energie, atd., tj. skutečné náklady se mohou pohybovat okolo 2,50 Kč na pytlík + je nutné připočítat nějaký zisk, aby činnost dávala smysl a také se z něj platí daně, takže prodejní cena pytlíku nemůže jít pod 3Kč, jinak by se zaměstnavatel pohyboval ve ztrátě nebo blízko ní.

3 Kč za pytlík je příliš a nikdo jej nekoupí - podstatnou část z ceny pytlíku (1,68 Kč) přitom tvoří náklady na zaměstnance. Důchodce by lepil pytlíky rád třeba i za polovinu, ale nemůže, protože mu to stát zakáže. Pracovní místo tak zanikne a převálcuje jej automatizovaná výroba nebo outsourcing do levnější destinace.

Martin Vytiska|13. 9. 2013 08:10| reakce na Martin Brezina - 13. 9. 2013 06:37

Požadovaná cena nemůže být nižší než náklady (což bylo popsáno v části věty, kterou jste účelově vypustil).

Pokud tedy pracovníkovi musím platit minimálně 12000,- Kč měsíčně, činí náklady na něj 16080,- (superhrubá mzda) => při 160 hodinách za měsíc 100,50 Kč na hodinu + možná další náklady (spotřební materiál, pracovní pomůcky, atd.)

Pokud zisk z práce kterou takový zaměstnanec produkuje je nižší než náklady (tj. řekněme vytvoří zisk menší než 150 Kč za hodinu), práce takového zaměstnance se nevyplatí a byla by ztrátová. Prakticky tyde kupecké počty.

Jestli tomu nerozumíte, nepouštějte se raději do podnikání - velice rychle byste zkrachoval ;)

Martin Brezina|13. 9. 2013 06:42| reakce na Ondřej Palkovský - 12. 9. 2013 23:53

"Náš trh práce si s Asií či Afrikou téměř nekonkuruje..." a vy mi na to napíšete, že z Asie něco kupujete. No, nevím, co k tomu dodat.

Martin Brezina|13. 9. 2013 06:37| reakce na Martin Vytiska - 12. 9. 2013 23:53

"...její skutečná hodnota nebude odpovídat požadované ceně..." "V případě že náklady přesáhnou určitou mez, stoupá cena pytlíku nad cenu kterou je ochoten trh zaplatit..."
Co to je ta požadovaná cena? Kde je ta určitá mez? Podle čeho ji empiricky určíte? Když houska stála před týdnem 1,50 a dnes 2, tak kde je ta "požadovaná cena"?. Stejně jako před tím týdnem se jako zákazník prostě rozhodnu, jestli ji za tu cenu koupím, jestli tu housku potřebuju. "Požadovaná cena" nebo tzv. "tržní mzda" je V TOMTO PŘÍPADĚ teoretický pomysl, který nelze nijak uchopitelně specifikovat. Na kterém je ovšem celá ta vaše a p. Palkovského konstrukce postavena.
"...ty klidně mohou být pod minimální mzdou ke spokojenosti obou stran..." Ano, dejme tomu, že existuje nějaké množství případů, kdy jedinec vezme místo pod reprodukčními náklady své vlastní pracovní síly. Např. žena, jejíž manžel vydělává dost a ona chce jen přivýdělek. Takový případ se dá klidně ošetřit dohodou nebo částečným úvazkem. Ale v obecném smyslu tento model směřuje v případě plnohodnotných úvazků k hromadnému vytvoření pracující chudoby - lidí, kteří sice pracují, ale jejich práce jim nestačí ani na udržení civilizovaných životních podmínek.

Martin Vytiska|13. 9. 2013 00:38| reakce na Mark Defloch - 12. 9. 2013 23:02

Zde máte studii, jejíž závěry jsou v souladu s článkem pana Tětka:

Minimum Wages and Employment: A Review of Evidence from the New Minimum Wage Research
http://www.nber.or g/papers/w12663.pdf

Martin Vytiska|13. 9. 2013 00:30| reakce na Martin Brezina - 12. 9. 2013 23:19

Zkoušel jsem najít detailní data o Austrálii a přitom narazil na tenhle článek: http://www.forbes.com/sites/jamesdorn/2013/05/07/the-minimum-wage-delusion-and-the-death-of-common-sense/

Řeší přesně stejnou problematiku a uvádí i statistiky. Mimo jiné také uvádí na pravou míru vámi odkazovanou studii o minimální mzdě v New Jersey a její dopady na ztrátu zaměstnání v menších fast-foodech:

&quo t;Advocatesof the minimum wage like to point to the “natural experiment” that David Card and Alan Krueger conducted to see whether a minimum wage hike in New Jersey adversely affected employment in the fast-food industry compared to Pennsylvania, which did not increase its minimum wage.Based on telephone surveys, the authors concluded that the minimum wage hike significantly increased jobs for low-skilled, fast-food workers in New Jersey.Not surprisingly, their results were overturned by more careful research that found an adverse effect on employment (see David Neumark and William Wascher, American Economic Review, 2000).

It should be obvious that limiting one’s study to franchise restaurants like McDonald’s ignores smaller independents that are harmed by increases in the minimum wage and can’t compete with their larger rivals.No one interviewed those workers who lost their jobs or could not find a job at the higher minimum wage.Proponents of the minimum wage focus on workers who retain their jobs and get a higher wage, but ignore those who lose their jobs and get a lower wage or none at all.Using econometrics to pretend that the law of demand is dead is a dangerous delusion."

Ondřej Palkovský|13. 9. 2013 00:01| reakce na Mark Defloch - 12. 9. 2013 23:02

Fakt nevím, co je na teorii, že lidé s vyšší cenou klesá poptávka, tak zvláštního... ale logicky minimální mzda se dotýká části trhu, která zaměstnává pracovníky pobírající nízkou mzdu, a ještě ke všemu takové části, kde je poptávka po práci (případně po konečném produktu) elastická.... což může být dáno mimo jiné i čínskou konkurencí.

BTW: byla-li v roce 2002 minimální mzda 22k, pak po započítání inflace to vychází na cca. 30k v roace 2013. Jinými slovy - v Austrálii se minimální mzda prakticky nezměnila, nezaměstnanost také ne.... a to dokazuje co?

Martin Vytiska|13. 9. 2013 00:01| reakce na Mark Defloch - 12. 9. 2013 23:02

Tak to skoro vypadá že nezaměstnanost v Austrálii roste, že?

Pokud se pohybovala okolo 5% a teď je 5.8%, tak se pohybuje spíš už okolo 6% a pokles zaměstnanosti s nárůstem minimální mzdy pěkně koreluje, není-liž pravda?

To samozřejmě neznamená že příčinou poklesu zaměstnanosti je minimální mzda, protože ekonomické problémy má skoro celý svět - nelze ale dávat Austrálii jako příklad země kde minimální mzda funguje, neboť je možné že na problému se zčásti podílí.

Martin Vytiska|12. 9. 2013 23:53| reakce na Martin Brezina - 12. 9. 2013 23:19

Principy které jsem zmínil jsou obecné a pan Ondřej Palkovský se vám to už několikrát snažil vysvětlit (přečtěte si prosím jeho příspěvky ještě jednou).

Pokud zdražíte jakoukoliv "věc" tak, že její skutečná hodnota nebude odpovídat požadované ceně (řekněme v době hojnosti zdražíte rohlík na 100Kč/ks), vznikne na trhu převis nabídky nad poptávkou.

Na trhu práce to funguje naprosto stejně - pokud si např. nějaký člověk vydělává tím že lepí papírové pytlíky, tak cena toho pytlíku bude dána cenou materiálu, práce, daněmi, odvody, atd. V případě že náklady přesáhnou určitou mez, stoupá cena pytlíku nad cenu kterou je ochoten trh zaplatit - a výroba končí (popř. to bude lepit automat). Lepič pytlíků (např. student) přitom mohl být se svou tržní mzdou spokojen. Stát tak nejen ovlivňuje mzdu, ale také koncovou cenu bez znalosti detailů.

Minimální mzda je tupá plošná regulace formátu parního válce, která nezohledňuje ten který konkrétní obchodní případ, kdy si zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne platové podmínky - ty klidně mohou být pod minimální mzdou ke spokojenosti obou stran a výroba pytlíků může utěšeně růst, takže vznikne nové pracovní místo.

Článek pana Tětka staví na obecných a v praxi ověřených principech. Můžete a nemusíte argumenty a úvahu přijmout - to je samozřejmě vaše věc. Statistiky které požadujete je dost těžko možné doložit - bylo by nutné udělat pokus: např. v Austrálii dokonale zdokumentovat stávající stav ve všech odvětvích, počet míst, mzdu na tom kterém místě, atd. a pak zrušit zrušit minimální mzdu. Jelikož je systém dynamický, nelze vyloučit další faktory které mohou výsledek zkreslit.

Tak jako nejspíš neexistuje statistika která by vás uspokojila, nemůžete sám svou teorii nijak dokázat, tj. pozice do které se vy a pan Defloch stavíte je absurdní a pragmatičtější přístup je nechat stanovit výši mzdy trh, který ji dokáže dynamicky regulovat a je dost flexibilní na to, aby žádné pracovní místo nezničil. Vámi prosazovaná regulace má potenciál napáchat více škody než užitku.

Ondřej Palkovský|12. 9. 2013 23:53| reakce na Martin Brezina - 12. 9. 2013 20:28

Ano, je to dáno nižší produktivitou práce na Bruntálsku - nižší vzdělání lidá, nižší vybavení kapitálem, horši dostupnost atp. Stejně, jako třeba v Asii (mimochodem, to si děláte srandu, že si náš trh nekonkuruje s Asií, že ano? Já osobně toho z Asie kupuji víc než z Bruntálska, tipuji, že vy taky). Takže jak na Bruntálsku, tak v Asii mají nižší mzdy. Vy píšete, že "tržní cena je indikátorem slabosti místní ekonomiky" - takže podle vás je v Asii ekonomika ještě slabší.... jenomže nezaměstnanost tam není taková, jako na Bruntálsku. Takže pokud vám jde o porovnání s empricikými údaji, tak jste se právě vyvrátil. Tedy pominu-li, že na jakékoliv námitky lze samozřejmě zvolat ex-cathedra "irelevantní&qu ot;,ale to je pak diskuze poněkud na houby.

Tržní cena práce je prostě dána tím, co ti lidé v tom regionu jsou schopni nabídnout někomu, kdo je za to ochoten zaplatit. S nezměstnaností to celkem nemá nic společného. Ale s minimální mzdou ano - protože pokud je někdo uklízečce v Praze ochoten zaplatit 14000, zatímco uklízečce v Bruntále třeba jenom 6000, tak logicky minimální mzda v Praze nebude mít efekt a Bruntále už tak nepříjemnou situaci ještě zhorší.

Jinak pokud jde o 30. léta - docela zajímavé je porovnání USA s Německem. V USA v podstatě od dob Hoovera prosazovali nesnižování mezd v době krize (Roosevelt to pak dokonce nějak i uzákonil) - reálná mzda v době krize utěšeně rostla, nezaměstnanost také. V Německu se za rouškou státních zásahů do ekonomiky skrýval v konečném důsledku výrazný pokles reálných mezd (zákony snad dokonce zakazovaly firmám snažit se přilákat zaměstnance na vyšší platy). Důsledkem byl nedostatek pracovních sil.

V čem konkrétně máte problém pochopit, že za vyšší cenu toho jednoduše lidé kupují méně? Co je na té myšlence tak strašně kontroverzního?

Martin Brezina|12. 9. 2013 23:19| reakce na Martin Vytiska - 12. 9. 2013 22:01

"Článek pana Tětka stojí na logických principech, jejichž chování je v praxi dobře známo..."
Tak dobře, pokud je chování těch principů v praxi dobře známo, tak nám jistě budete dokumentovat na řadě příkladů, že po zavedení minimální mzdy v příslušných zemích nezaměstnanost vzrostla a naopak, po jejím zrušení klesla. To jsou důkazy, které po vás a po panu Tětkovi od začátku já (a zřejmě i ostatní dva přispěvatelé) požadujeme. Pokud takové reprezentativně statisticky podchycené údaje nemáte, tak jde o pouhou spekulativní domněnku.

Mark Defloch|12. 9. 2013 23:02| reakce na Martin Vytiska - 12. 9. 2013 22:01

já tu za nic nelobuji, poze se dožaduji vysvětlení a důkazu. Doplnění je tedy následující: nezaměstnanost se od roku 2002 pohybuje okolo 5%. Minimální mzda za tuto dobu vzrostla z 22k na 31k Australských dollarů ročně. Zde máte tedy ten exaktní důkaz. Čísla mám z OECD. A navíc tu máte ještě čísla od pana Neumanna.

"Vá špříklad rovněž paušalizuje celý trh - je docela dobře možné, že minimální mzda zlikvidovala jen část pracovních míst" tohle je přesně to, co se tady snažím celou dobu říct. To nepaušalizuji já, ale pan Tětek. V jeho článku není nikde ani zmínka o tom, že by se minimální mzda dotýkala jen určité části trhu.

" vaše teorie i příklady z praxe stojí na hliněných nohách." jaká teorie? Já zde žádnou teorii nepředkládám, já pouze zpochybňuji teorii pana Tětka.

Martin Vytiska|12. 9. 2013 22:01| reakce na Mark Defloch - 12. 9. 2013 19:22

Váš výrok o Australské minimální mzdě není relevantní argument, neboť to že v Austrálii je nezaměstnanost 5.8% při minimální mzdě 16USD neříká nic o tom, jak velká nezaměstnanost by tam byla pokud by minimální mzdu zrušili. Je pravděpodobné že v takovém případě by nezaměstnanost dále klesla (což vyplývá z logicky čisté úvahy pana Tětka a já s tím souhlasím).

Váš příklad rovněž paušalizuje celý trh - je docela dobře možné, že minimální mzda zlikvidovala jen část pracovních míst (v kontkétní oblasti služeb nebo v průmyslu) a uvrhla některé lidi co zaměstnání měli do ještě větší nouze než ve které se nacházeli.

Rovněž neříkáte nic o tom kdy byla v Austrálii tato minimální mzda zavedena a jaká byla nezaměstnanost před tím - je možné že stoupla. Také je docela dobře možné že minimální mzda byla zavedena nedávno - ztráta pracovních míst bude spíš postupná (tak jak se podaří zvyšovat automatizaci nebo převádět výrobu jinam).

Článek pana Tětka stojí na logických principech, jejichž chování je v praxi dobře známo a není důvod se domnívat, že v oblasti pracovního trhu by to mělo fungovat jinak.

Dožadujete se důkazu, přičemž sám žádný exaktní důkaz pro své tvrzení nemáte - vaše teorie i příklady z praxe stojí na hliněných nohách.

Způsob centrálního plánováního plánování za který zde lobujete je jak na dálnici řídit Tatru naloženou kamením se zavázanýma očima.

Daniel Neumann|12. 9. 2013 20:35| reakce na Mark Defloch - 12. 9. 2013 19:22

Velmi trefné, pane Deflochu. Přidávám další opoziční výrok: Británíe, 1993-1999 žádná minimální mzda + nezaměstnanost klesá, 1999-2005 plošná minimální mzda zavedena a stále zvyšována+ nezaměstnanost dále klesá.