Diskuze: Jak stát (ne)vydělává na kouření

Tomáš Kindl|14. 2. 2012 08:55| reakce na Michal Jeřábek - 14. 2. 2012 08:29

Kouřící auta se mi samozřejmě také nelíbí :-) Na rozdíl od kouření tabákových a jiných výrobků se však bez nich naše civilizace úplně neobejde. Navíc tento problém snad časem vyřeší technický pokrok a nedostatek fosilních paliv.

Hodnotu lidského života a zdraví můžete těžko spočítat. Tato částka může způsobené újmy jen mírnit, ale ne nahradit - život ani zdraví nikdy nevrátí.

Michal Jeřábek|14. 2. 2012 08:29| reakce na Tomáš Kindl - 13. 2. 2012 20:08

"Svoboda jedince kouřit musí končit tam, kde začíná svoboda jiného nebýt vystaven účinkům kouření."

- V tomto případě, abychom byli konzistentní, musíme zakázat i používání (kouřících) aut.

- (Ke komentáři výš) Hodnotu lidského života spočítat lze a dělá se to docela často, abychom např. věděli, jestli se nám vyplatí zvyšovat bezpečnost, jestliže to zvýší náklady: http://zpravy.idnes.cz/lidsky-zivot-ma-cenu-9-milionu-dolaru-spocitali-americti-byrokrate-1dr-/zahranicni.aspx?c=A110217_164525_zahranicni_aha

Tomáš Kindl|14. 2. 2012 07:33| reakce na Ondřej Palkovský - 14. 2. 2012 00:01

Jak jinak lze takový způsob mediálního vyjádření vykládat?

Údajná ministrova studie má dvě funkce: jednak podpořit mýtus tabákové lobby, že se kouření vyplácí, a jednak dát ministrovi argument, proč Česká republika (na rozdíl od zbytku světa) nebude kouření účinně regulovat. To vyplývá z dalších vyjádření ministra např. v souvislosti s ratifikací Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku.

Tomáš Kindl|14. 2. 2012 07:12| reakce na R. Vajsar - 13. 2. 2012 15:45

Žádný výpočet nemůže komplexně obsáhnout všechny relevantní faktory, když právě ty nejdůležitější z nich jsou nevyčíslitelné (hodnota lidského života a zdraví).

Čtvrtý výpočet vychází ze zprávy Tobacco or health in the European union (http://ec.europa.eu/health/ph _determinants/life_style/Tobac co/Documents/tobacco_fr_en.pdf ).

Studieoficiálně objednaná společností Philip Morris není jen neetická, ale přímo špatná – mimo jiné právě z důvodu kalkulace „ušetřených nákladů“ na starobních důchodech (o tom blíže viz má odpověď panu Platilovi).

Je neuvěřitelné, že ministr zdravotnictví propaguje ničím nepodložené číslo, které je pro tabákový průmysl desetinásobně (!) příznivější než studie tabákového průmyslu. Ministr tím udělal tabákovému průmyslu to nejlepší PR: konečně ten nejpovolanější vypustil z úst to, co by si ani tabáková společnost nemohla dovolit.V odpovědnější zemi by takový ministr dávno s omluvou doministroval.

Ondřej Palkovský|14. 2. 2012 00:01| reakce na Tomáš Kindl - 13. 2. 2012 20:15

Přece jen si ale rýpnu: píšete:
Zvlášť u ministra zdravotnictví nelze tolerovat, aby prohlašoval, že stát na kouření „vydělává“ (i kdyby to byla pravda, jako že není), tedy upřednostňovat pochybné příjmy státního rozpočtu nad zdravím celé společnosti.

Ani ve vyjádření pana Kalouska, ani u pana Hegera se mi nepodařilo z jejich vyjádření vydedukovat "tedy upřednostňovat příjmy státního rozpočtu nad zdravím celé společnosti".

Ondřej Palkovský|13. 2. 2012 21:28| reakce na Tomáš Kindl - 13. 2. 2012 20:15

Ok, těším se na příští díl :)

Tomáš Kindl|13. 2. 2012 20:15| reakce na Ondřej Palkovský - 13. 2. 2012 15:21

Jak jsem již uvedl v odpovědi panu Frankovi, tento článek jsem věnoval pouze ekonomickým aspektům kouření. Otázkou lidských práv a svobod – které osobně považuji za důležitější – se rád budu zabývat v příštím příspěvku.

Tomáš Kindl|13. 2. 2012 20:08| reakce na Petr Kocur - 13. 2. 2012 14:54

1. Nekorektní by bylo uvést jen některé výpočty. Divím se, že Vám vadí pouze výpočet, který pochází z pera lékařů, a nevadí Vám výpočet tabákové společnosti (která je zainteresována o hodně více) nebo výpočet ministra (který je pro jistotu úplně tajný). Jak jsem uvedl, s žádným výpočtem se nemůžu ztotožnit.

2. Peníze, které lidé utratí za tabákové výrobky, nemohou zmizet. To vyplývá například ze zprávy Světové banky Curbing the Epidemic: Governments and Economics of Tobacco Control. Máte pravdu, že u jiných druhů zboží či služeb je nižší míra zdanění. Avšak v případě služeb tyto peníze projdou delším daňovým koloběhem, jehož výnos může být srovnatelný (za zmínku stojí i stimulace pracovních míst – tabákový průmysl mnoho zaměstnanců nepotřebuje). Za povšimnutí stojí, že Česká republika má nejnižší možnou míru zdanění tabákových výrobků v Evropské unii.

3. Jak jsem uvedl, celkové výše škod na zdraví způsobených tabákem se lze těžko dobrat. Poukazováním na jiné problémy však nelze snižovat jasně prokázanou závažnost následků kouření (to si nedovolují ani tabákové společnosti).

4. Ad alkohol: Aniž bych bagatelizoval závažnost případů alkoholové závislosti, musím říct, že alkohol není z hlediska zdravotních následků zdaleka tak škodlivý jako kouření (a v malém množství nemusí být škodlivý vůbec). Hlavním rozdílem ale je, že když nad míru piji alkohol, tak dokud neusednu za volant auta, nepoškozuji zdraví svého okolí. Ad stres: zde zaměňujete příčinu a následek. Tabák není lékem na stres, ale jeho příčinou. To je princip drogy: závislý potřebuje svou dávku, aby se uklidnil. Nekuřák k sebejistotě tabák nepotřebuje.

5. Závažnost ostatních drogových závislostí rozhodně nepodceňuji, na rozdíl od tabáku však naštěstí nejsou tak rozšířeny.

Je iluzorní se domnívat, že státní rozpočet by se bez tabáku zhroutil. Právě naopak. Postupné snižování spotřeby tabáku povede ke zdravější a ekonomicky aktivnější společnosti, která vyprodukuje víc i do státního rozpočtu.

Svoboda jedince kouřit musí končit tam, kde začíná svoboda jiného nebýt vystaven účinkům kouření. Nemůžeme chránit pouze svobodu kuřáků. Navíc spojení „svoboda kouřit“ je zavádějící, když u většiny kuřáků jde o závislost.

Libor Kosour|13. 2. 2012 18:42| reakce na Ondřej Palkovský - 13. 2. 2012 15:21

Myslim, ze "dobry" duvod je to, ze by to museli cichat i ostatni. Ne kazdy kurak je ohleduplny ke svemu okolli.

R. Vajsar|13. 2. 2012 15:45

Pokud se dobře pamatuji, tak společnost Philip Morris se omluvila nikoli proto, že by studie byla špatná, ale proto, že se v ni v podstatě říkalo, že je dobře, pokud někdo zemře. Což bylo pokrytecky vyhodnoceno jako "nekorektní&quo t;a podobné studie byly zastaveny.
Třetí uváděná studie obsahuje několik nesrovnalostí:
Vdovské a vdovecké důchody vyplacené v důsledku kuřáctví - 13,5 mld. Kč. Podle údajů z ČSÚ bylo v roce 2004 vyplaceno celkem 19 mld. Kč. Nějak se mi nechce věřit, že dve třetiny z nich způsobilo kouření.
Daně z příjmu už jsou zahrnuty v HDP, není dobré je započítat podruhé.
Čtvrtou studii nemohu najít, pokud jí tedy není výrok "Podle kvalifikovaných ekonomických odhadů kolem 80–90 miliard korun".

Ondřej Palkovský|13. 2. 2012 15:21

Proč mi chcete zakázat kouřit?
(jsem nekuřák, ale rád bych znal odpověď na tu otázku)

Zkuste něco jiného než:
===> stát na tom prodělává ==> od kdy je toto kritérium pro to, zda něco lidem zakazovat či nikoliv?
===> společnosti se to nevyplácí ==> dtto..

Petr Kocur|13. 2. 2012 14:54

Reaguji jako odnaičený kuřák na ekonomické aspekty kouření.
1. Je politicky nekorektní používat výpočty organizací, které živí kampaň proti kouření (Centrum pro závislé...) Jako byste se ptali prostitutek, zda je placený sex amorální.
2. Není pravda, že odnaučení kuřáci by odevzdali státu své daně za jiné zboží. Jen alkohol, pohonné hmoty a tabák jsou zatíženy spotřební daní, která u tabáku převyšuje všechny ostatní složky prodejní ceny, navíc je tam i DPH.
3. Kouření zvyšuje náklady na léčení a zkracuje život, o tom není pochyb. Nicméně nelze kvantifikovat, co z předčasného umrtí a civilizačních chorob pacienta má na svědomí nevhodná strava, nedostatek pohybu, smog, stres... a kouření. Tabák obvykle není stoprocetní, jediný zabiják!
4. Otázka zní, proč lidí kouří. Zpravidla tím vyrovnávají určité stresové podněty. Cigareta uklidní, může navodit libé pocity, sebejistotu atd. Proto kouření vedle negativ má i určité pozitivní efekty a ty je třeba taky brát v úvahu. Totéž platí o akoholu. Proč lidé stádně porovnávají přínosy a náklady kouření na státní rozpočet a totéž se neděje u pití alk. nápojů? Je to tím, že všichni pijí? Jsem abstinent a rád bych věděl, zda se st. pokladně vyplatí legalizovat alkoholismus.
5. Kuřáci přispívají do rozpočtu tak, že daňový výpadek by vedl k jeho zhroucení. Avšak feťáci všeho druhu (nejen kuřáci marihuany) nedávají společnosti vůbec nic, jen berou. A nikoho to nepohoršuje. Proč nikdo nespočítá, kolik daňový polatník dává na drogově závislé, na jejich léčbu, náhražky drogy, prevenci, atd.?

Nevěřím tomu, že společnost doplácí na kuřáky tabák. výrobků. Je tomu naopak. Kuřáci si musí sami dobrovolně zvolit, zda budou ve své neřesti pokračovat, ale bez pocitu viny, že tím poškozují ostatní (vyčleněné prostory pro kouření jsou samozřejmostí). V tažení proti kuřákům vidím jasnou snahu co nejvíc omezovat svobodu jednotlivce. Proto jsem i já se po jistou dobu vrátil ke kouření - ze solidarity s diskriminovanými kuřáky. A pokud budou útaky zesilovat, udělám to zase.

Tomáš Kindl|13. 2. 2012 13:45| reakce na Tomas Franko - 13. 2. 2012 12:44

Vážený pane Franko,

tento článek jsem věnoval ekonomickým aspektům kouření. Otázkou lidských práv a svobod se rád budu zabývat v příštím příspěvku. Už dopředu Vám ale můžu odpovědět, že jsem pro regulaci kouření.

Nevím, kolik stojí léčba neplodnosti způsobená tím, že děvčata „běhají s holým pupkem“. Troufám si ale tvrdit, že se to nedá srovnávat s kouřením, které je jednou z nejčastějších příčin úmrtí u nás.

Skutečně nejde zakázat vše nezdravé. Hlavní problém kouření ale je, že je mu nuceně vystavováno celé okolí – kuřáci nepoškozují pouze své zdraví. Bohužel se jasně ukázalo, že nikde na světě nefunguje ochrana před účinky kouření na dobrovolné bázi. Proto je nutné zasáhnout veřejnoprávní regulací.

Tomas Franko|13. 2. 2012 12:44| reakce na Tomáš Kindl - 13. 2. 2012 11:03

Pane Kindle,
bez ohľadu na to, či štát na určitom type spotrebiteľského správania občanov zarobí, alebo naopak prerobí, nemôže, resp. nemal by, jednoducho zakázať niečo "nevyhovujúce&q uot;.
Malby štát tiež zakázať bedrové nohavice a krátke bundičky? Veľa mladých dievčat, ktoré "behajú s holým pupkom" aj v zime, si takto privodí neplodnosť, ktorej liečenie a následky (znižovanie pôrodnosti) určite nie sú o nič lacnejšie, než celkové náklady na liečenie fajčiara a jeho okolia.
Mal by podobne zakázať sedavú prácu a topánky deformujúce chrbticu (lodičky)?
Nemal by nám štát rovno prikázať koľko ovocia máme jesť a koľko hodín týždenne venovať športu?

Petr Síla|13. 2. 2012 11:46| reakce na Josef Platil - 13. 2. 2012 08:18

Jenže nemůžete generalizovat jeden případ na celou společnost. Můj dědeček byl kuřák a dožil se 83 let, takže důchod pobíral 23 let. Takže podle Vaší logiky bych nyní já měl do kolonky úspor na důchodech u kuřáků uvést nulu. Takhle se samozřejmě nedá dobrat k relevantnímu výsledku.

Tomáš Kindl|13. 2. 2012 11:03| reakce na Josef Platil - 13. 2. 2012 08:18

Ve svém příspěvku jsem se snažil vysvětlit, že jednoduchá matematika nám nemůže dát odpověď na to, jak se kouření ekonomicky (ne)vyplácí.

Na konkrétním příkladu jste ukázal, kolik stát „ušetřil“ na starobním důchodu v důsledku předčasného úmrtí. Abychom však z toho mohli vyvozovat nějaké závěry o ekonomické (ne)výhodnosti kouření, je třeba vzít v potaz více faktorů.

Přitom platí, že řada z nich – a troufám si říci, že mnohem významnějších – nelze jednoduše číselně vyjádřit. Kolik stojí lidský život, kolik zdraví? Není možné na člověka pohlížet tak, že by se vstupem do důchodového věku najednou stával zátěží (pokud přestane pracovat jako zaměstnanec nebo OSVČ, bude obohacovat společnost svými zkušenostmi, může významným dílem přispět k výchově vnoučat a koneckonců nadále zůstane spotřebitelem). Není náhodou, že lidé v bohatších zemích se dožívají delšího věku. Případný schodek na důchodovém účtu je třeba řešit systematickými nebo parametrickými změnami a rozhodně ne podporou předčasných úmrtí.

Další okolností je, že málokdo zemře právě v okamžiku, kdy mu vznikl nárok na starobní důchod, a do té doby byl relativně zdravý. Poškozování zdraví a předčasná úmrtí v důsledku kouření se týkají jak kuřáků, tak nekuřáků. S náklady na starobní důchody nelze srovnávat škody na zdraví celé společnosti. Ostatně jen náklady na operaci několika infarktů myokardu tvoří u jednoho pacienta milionové částky.

Kouření se nevyplácí ani společnosti ani státu, ale pouze tabákovému průmyslu.

Josef Platil|13. 2. 2012 08:18

Úvodem bych rád poděkoval za inspiraci k tomuto zamyšlení svému dědovi a strýci.

Určitě jste si položili otázku: Proč ještě nikdo nezákazal kouření? Rád bych na to odpověděl čistoumatematikou. Srovnejme příklad mého strýčka a mého dědy:
Děda
• nyní pobírá 11 000 měsíčně
• živ a zdráv
• 92 let
• pobírá důchod od 58mi let už 34 let
Strýček
• počítejme, že by bral stejný důchod. 11 000
• kuřák
• zemřel v 60ti
• pobíral důchod rok
Počítáme-li 11 000 měsíčně v reálných cenách a budeme-li předpokládat valorizaci úměrnou růstu
inflace, pak můj děda dostal od státu za posledních 34 let „reálně“ 4‘488‘000,- Kč
Představíme-li si, že by můj strýček žil dalších 32 let jako nekuřák a pobíral by průměrný důchod
do 92 let,stát by byl nucen během takto získaného života v důchodu zaplatit 4‘224”000.-Kč