Diskuze: Ne nízké příjmy, vysoké výdaje nás táhnou dolů

Petr M|25. 10. 2012 10:02| reakce na Tomas Franko - 24. 10. 2012 19:15

S Dánskem opatrně, ono na tom není zas tak skvěle: dluh domácností je nejvyšší na světě 310% HDP [1] a podle jiných zdrojů [2] je nespasí ani vysoké úspory na penzi.

[1] http://www.bloomberg.com/news/2012-03-22/denmark-s-record-private-debt-load-triggers-central-bank-warning.html
[2] http://www.valuewalk.com/2012/03/denmarks-private-debt-load-a-huge-looming-problem-ignored-by-media/

Klára Hamatová|25. 10. 2012 09:17

V zahraničí se často setkávám s mladými Slováky, kteří odešli za prací. I Čechů zatím tolik není, ale může se to změnit. I moje vlastní dětiuvažují o tom, že po vysoké škole odejdou do světa.

Nepředvídatelnos tchování vlády je u nás dlouhodobým problémem. Každá nová vláda vymyslí svůj "daňový balíček" či rovnou batoh, změní způsob výpočtu daní a sociálních dávek. Máme jedinou jistotu, že po příštích volbách se to určitě zásadně změní. Doplácejí na to plánovači (i v kapitalismu taková profese existuje, a je velmi žádaná:)), i celé výrobní sektory, své si užívají účetní adaňoví pracovníci. Také sestavovat rozpočet v tomto prostředí není žádný med.

Zde pořád přetrvává bolševická představa o materiální základně a jí podřízené ideologické nadstavbě. Dnes máme důkaz, že je to naopak. Pokud bychom měli nějakou kontinuitu vládnutí a nepohybovali se ode zdi ke zdi, byl by klid. A to, jestli je daňová kvóta 40% nebo 44%, by nám bylo docela fuk. Hlasuji pro monarchismus!

Stanislav Dvořák|25. 10. 2012 08:30

V dobách největšího růstu a prosperity, (to bylo cca 30 let po 2.SV), byla především struktura daní úplně jiná.
Spotřební daně a daně zaměstnanců byly nízké, kdežto korporátní za Ludwiga Erharda vysoké až 95%.Postupným drobením a zničením této struktury daní došlo k dnešnímu stavu.
Výmluvy ekonomů,že celková daňová zátěž stoupla z 30% na 45% nemá opodstatnění, protože za tuto dobu produktivita práce vzrostla o násobky nikoliv jen o 15% bodů a tudíž by vše dokázala pokrýt, kdyby nebylo jiných odtoků ze systému.
Zdrojem největších propadů ve výběru daní je snížení korporátní daně z 95% na dnešních ubohých 20%.
Ještě větší vliv má systém uznatelných daňových výdajů, odpisů,daňových optimalizací a daňových rájů. Ten totiž umožňuje korporacím platit jen symbolické daně (max.2-3%) nebo vůbec žádné.

Ucpání děř ve výdajích a zavedenímdaní jako za Ludwiga Erharda,dosáhneme i růstu jak o za Ludwiga Erharda.

Petr Svoboda|24. 10. 2012 20:27| reakce na Tomas Franko - 24. 10. 2012 19:15

To je takový oblíbený fetiš, který moc nechápu - poukazování na daňovou zátěž a míru přerozdělování ve skandinávských zemích.

Prosperita by se mohla výrazně zvýšit, kdyby se manuální pracující neulejvali a ochotně pracovali i s 200 kg břemeny. A možné to je. Stačí sa pozrieť na nějaké závody ve vzpírání v televizi.

Nebo mám někde chybu v úvaze? Je možné, že každý nezvládne 200 kg a že maximální míra zdanění je závislá na zemi, její historii a kultuře?

Domnívám se, že Pavel Kouhout neobhajuje nutně nízkou míru přerozdělování - poukazuje na fakt, že většina západních zemí je na konci přerozdělovací cesty. Zvyšování daní již nevede ke zlepšení stavu státních financí, protože daňové výnosy se nezvyšují (viz nafta v Česku) nebo se dusí ekonomika.

A také je třeba se zamyslet, zda Dánsko nejdříve mělo vysokou míru přerozdělování a pak teprve zbohatlo a nebo to bylo naopak. Je čím dál tím zjevnější, že bohaté země už rostou jen na papíře díky falšovaným statistikám a skutečná životní úroveň jde dolů.

Tomas Franko|24. 10. 2012 19:15| reakce na Petr Svoboda - 24. 10. 2012 15:00

Nie, problém skutočne nie je v Rómoch.
Tých žije na Slovensku cca 500.000. Z nich približne 300.000 je mimopracovaná sila, a teda nefigurujú v štatistickách nezamestnaných.
Z ostatných cca 200.000 nech pracuje povedzme 50-100 tisíc.
Rómovia teda tvoria maximálne 25-35 % z celkového počtu nezamestnaných (400.000). Ak by sme ich teda odrátali, dopracujeme sa k cca 9,5% nezamestnanosti. K tomuto číslu ale treba prirátať oných cca 100.000 slovákov pracujúcich vonku.
Čiže aj bez rómov sme stále na približne 14% nezamestnanosti.

Sloven skomožno ušlo kus cesty, ale podľa môjho názoru, nízka miera prerozdeľovania nie je ani len nutná podmienka k prosperite.
Stačí sa pozrieť na Dánsko a ich mieru prerozdeľovania a ich životnú úroveň, a je evidentné, že o percentá ide až v druhom rade.
V tom prvom rade ide o štruktúru prerozdelenia.

Vlad Ender|24. 10. 2012 17:58

Chybicka se vloudi, CR ma dlhodobu nezamestnanost len 40%, nie 47, takze "cista" nezamestnanost cca 3% - co je nizsie nez nemecko, kde je to 7.1% ale 48% dlhodobo nezamestnanych (takze "cistych" 3.4%).

Vlad Ender|24. 10. 2012 17:57| reakce na Tomas Franko - 24. 10. 2012 12:38

Ak si dobre pamatam, tak problem s nezamestnanostou v SR je strukturalny - t.j. dlhodoba neezamestnanost. Z dat Eurostatu su vsetky tri regiony slovenska (Zapadne, Stredne a Vychodne) v top 10 s najvetsou dlhodobou nezamestnanostou, a ak vylucime francuzske zamorske teritoria (Guadeloupe, Guyane, Martinique, Reunion), tak Slovensko ma prve dve miesta a stvrte. Pre zapadne a vychodne slovensko je pomer dlhodobo nezamestnanych cca 71% zo vsetkych, na strednom je to "len" 65%.I Bratislava ma 40%.

Takze cca dve-tretiny slovenskej nezamestnanosti su dlhodobo nezamestnany, takze z celkove nezamestnanosti cca 14.4% (zasa eurostat) po ocisteni o dlhodobu su tak 4.5%. To je celkom zjavne problem strukturalny (ale o dovodoch spekulovat nebudem, na to situaciu na slovensku dostatocne nepoznam).

Porovname s Polskom - nezamestnanost 9.6%, dlhodoba 37, takze "ocistena" 6%; Portugalsko (aby sme dali aj nieco s krizou) 10.8%, dlhodoba 48% takze tak okolo 5%, Madarsko 11.2%, lt 48% takze okolo 6%, CR 7.3%, dlhodoba 47% takze "cista" okolo 3.5% (jedina nizsia z blizkeho okolia).

Petr Svoboda|24. 10. 2012 15:00| reakce na Tomas Franko - 24. 10. 2012 12:38

Samozřejmě, že jedno jedno kritérium nic samo o sobě nespasí. Rozumné státní finance je podmínka nutná, nikoliv však postačující. Není na Slovensku hlavní problém v počtu nezaměstnaných a nezaměstnatelných Romů?

Slovensko ušlo kus cesty a pokud vím, produktivita na jednoho zaměstnaného je už vyšší než v Česku.

Tomas Franko|24. 10. 2012 12:38

Znižovanie výdajov je síce super, ale samo o sebe nie je žiadnym všeliekom.
Slovensko má úroveň prerozdeľovania nižšiu, než ČR - konkrétne to bolo cca 35% HDP. Teraz to už bude viac.
Napriek tomu nezamestnanosť dlhodobo najvyššia v regióne (nebyť toho, že 100.000 slovákov pracuje v zahraničí, pohybovali by sme sa niekde okolo 20%), miesto konkurencie bujnie skôr šedá ekonomika.

Áno, môžeme sa vyhovárať na historickú opodstatnenosť tohto stavu, ale faktom ostáva, že za posledných 20 rokov sa stav nijak zásadne nezmenil.
Dobiehame síce západ, ale to je skôr spôsobené tým, že západ cúva, kým mi iba prešľapujeme na mieste.

Radovan Dell|24. 10. 2012 08:59

Zrovna to Svycarsko je vyborny priklad, ziji zde teprve pul roku a predtim jsem zil leta v Anglii, kde je pomerne stedry socialni system. Lekarska pece zdarma, nejruznejsi socialni prispevky od jizdenek na autobus, pres prispevky na taxi a bydleni az po bydleni zdarma. Presto jsem na ulici vidal spoustu opilych lidi zebrajicich o penize. Na druhou stranu Svycarsko takhle neutraci za socialni davky, lekarskou peci si musite platit podobne jako v USA a nedej boze ze byste museli k zubari, ale na ulici zadni bezdomovci zebrajici o penize. Jak to ti Svycari delaji? Socialni podpora daleko nizsi nez v CR, presto si lide ziji daleko lepe.

Petr Bárta|24. 10. 2012 06:51

Tesat do kamene, dostat do televize, rozhlasu, novin!!! Tady si to moc lidí nepřečte, a když, tak to jsou ti, kteří (z valné části) toto již dávno vědí.