Diskuze: Těžký, těžký, aneb kýchá celý svět!

Martin Moravec|4. 1. 2011 21:01| reakce na Libor Bern - 4. 1. 2011 19:04

Historie úroků sahá minimálně do doby starověkého Řecka, tj. cca 600 let př. n. l. Ježíš Kristus mohl mít klidně kříž na úvěr;-)

Libor Bern|4. 1. 2011 19:04

Milióny teorií proč máme krizi.Ale nikdo se ani na vteřinu nezamyslel,že za vše může finanční systém, založený na úrocích.Takový systém má životnost max.80-100 let.Potom se musí zákonitě resetovat (jakkoliv).
Uvedu jednoduchý příklad: Za doby Ježíše Krista by si někdo uložil 1 zlaťák do tehdejší banky na 3% úrok(čistě hypoteticky:-)).Po 2000 letech by nyní jeho prapra vnuk přišel do té banky a chtěl by si pradědův zlaťák vybrat i s přičteným úrokem. Banka by mu musela vyplatit několik tisíc ZEMĚKOULÍ z ryzího zlata.....Tomu se ani nechce věřit že? Ale matematika hovoří jasnou řečí.
Nyní jsme ve fázi kdy, nám úroky z úroků začínají stoupat až nad hlavu a není možné se stávajících dluhů normální cestou zbavit.

Aleš Tůma|4. 1. 2011 18:07| reakce na Aleš Tůma - 4. 1. 2011 18:05

překlep - "jej"

Aleš Tůma|4. 1. 2011 18:05| reakce na Vlad Ender - 4. 1. 2011 11:05

Trh selhává, protože jen narušuje stát (resp. někdo, kdo získá díky státu výhody), a z toho plyne, že stát musí dohlížet na trh, aby trh neselhal...

Uhhhh, přemýšlím co mi tom argumentu nesedí... :)))

Adam Čabla|4. 1. 2011 16:13| reakce na Vlad Ender - 4. 1. 2011 11:05

Lze kompetetivni vyhodu ziskanou politickym lobbyingem nazyvat chybou "market economy"? Neni to spise chyba "social economy"?
Klasick eVeznovo dilema je sice zajimavym modelem, ale v realite nema prilis opozit, protoze podleha velice striktnim podminkam: jedna hra (skutecnost je iterativni a tedy motivujici uplne jinak), neexistence vzajemne komunikace (ve skutecnosti spolu lide vetsinou muzou mluvit a muzou se domlouvat).
Problem cerneho pasazera je rozsireny predevsim diky "socialne" nastavenym systemum, ve kterych je vylouceni ze spotreby "socialne nevhodne". Klasickych verejnych statku je opravdu minimum.

Martin Moravec|4. 1. 2011 12:23| reakce na Radovan Dell - 4. 1. 2011 11:21

Právě toto je příčinou globálního přibližování všech ekonomik. Mobilita práce vede na jednom místě k vzestupu a na druhém k poklesu životní úrovně. V malém měřítku to vidíme vlastně sami na sobě. Vemte si polistopadový vývoj v ČR. Za 21 let jsme si prošli fází divokého kapitalismu, montoven, prudkého růstu životní úrovně a nyní se snažíme budovat vývojová centra. Počkejme si, kde bude za dalších 21 let dnešní Indie/Čína/Brazílie. My budeme mezitím rádi za stagnaci. Už dnes hledají výrobci jiné varianty montoven než jsou ty Čínské, které postupně zdražují.

Radovan Dell|4. 1. 2011 11:21

Me na tom vsem fascinuje to, jak vsichni ignoruji zakladni fakt a tim je nedostatek prace. Proc doslo ke krachu sub-prime hypotek? Protoze sub-prime lide prisli o praci. A proc prisli o praci, protoze jejich prace byla exportovana do Asie a Jizni Ameriky.

Proc se dnes nedari svetovym ekonomikam? Protoze firmy neotviraji pracovni mista na zapade, protoze know-how, investice a pracovni mista se vytvari v Asii a ne Americe nebo Evrope.

Pricinou krize neni krach na hypotecnim trhu, pricinou krize je export kapitalu a prace ze zemi zapadniho sveta! A nic se nezlepsi, dokud zapadni staty nebudou motivovat firmy k tomu, aby misto otevreni noveho vyvojoveho centra pro 20 tisic indu/cinanu/brazilcu, otevreli toto centrum v Americe/Evrope, aby 20 tisic americanu/evropanu ziskalo praci a mohli tak opet utracet penize, platit dluhy a hlavne platit dane!

Vlad Ender|4. 1. 2011 11:05

Market economy je stejna fikce jako komunizmus - resp. jak rika autor, social science fiction - a to v podstate ze stejnych duvodu (idealizace akteru, vedouci k domence, ze system je samo-stabilizujici).
Proc je tomu tak je celkem jednoduche - ME predpoklada, ze vsichni hraci jsou priblizne stejne silni, a nikomu se nepovede ziskat silnejsi pozici, a vsechny ekvilibria jsou optimalni.
Bohuzel, realny svet je jiny (coz uznal uz i Adam Smith - "Lide ze stejneho oboru se nesetkavaji casto, ani pro zabavu a rozptyleni, ale konverzace skonci spiknutim proti verejnosti, nebo machinacemi vedoucim ke zvysenim cen.")
Jinymy slovy, ziskat kompetitivni vyhodu je snadnejsi politickym lobovanim pro zasahy do trhu.
Ad ekvilibria - bohuzel veci jako prisoners'' dilema a free-rider problem take vedou k sub-optimalnim vysledkum, ktere casto volny trh neni schopen vyresit.
Na druhou stranu, abych parafrazoval Churchilla - (realny) trh je spatnym mechanismem, ale nikdo zatim nevymyslel lepsi.

Martin Moravec|4. 1. 2011 07:20

Díky za prima článek. Demokracie vs. autokracie i kapitalismus vs. socialismus představují varianty, mezi nimiž si lidé nějak nedokáží vybrat. Neustále vznikají hybridní systémy, snažící vzít z každého to lepší. Nikdy to tak docela nefunguje. Kapitalismus? Ano, ale těm co v něm neuspějí socialistiské jistoty. Demokracii? Ano, ale vládcové jsou svatí. Zajímavé je z toho pohledu například srovnání Číny a Evropy. Obě zřízení jsou téměř zrcadlově odlišnými hybridy. Co z toho je lepší?