Diskuze: Soumrak éry levné a hojně dostupné ropy

Vlad Ender|7. 2. 2011 21:48| reakce na František Marčík - 7. 2. 2011 21:18

Ted si nejsem jist jestli se mnou souhlasite nebo ne.

Nebo jestli si jen s gentle irony utahujete s Arsena :) (racionalne uvazujici jedinci a cela diskuze kolem racionality atd. nekdy kolem vanoc).

František Marčík|7. 2. 2011 21:32| reakce na František Marčík - 7. 2. 2011 21:06

Upřesnění, věta o Temelínu má být správně takto (zapomněl jsem prohodit energii a kvalifikovanou sílu): "Postavit jednu jadernou elektrárnu trvá přibližně 15 let, je na to potřeba enormní množství energie a velmi mnoho kvalifikované síly, která se konkrétně České republice nedostává, jak vám potvrdí Václav Bartuška."

František Marčík|7. 2. 2011 21:18| reakce na Vlad Ender - 7. 2. 2011 20:35

"Strcit hlavu do pisku a rikat "vzdy se to v minulosti vyresilo, vyresi se to i ted, protoze cena ropy bude jednou tak vysoka ze nekdo neco urcite vynalezne" je dle me akt viry, ne rozumu." Hlavně by takové jednání úplně odporovalo tržní logice, jelikož by to předpokládalo, že my jakožto čtenáři nejsme jeho účastníky, ale pouhými pasivními pozorovateli, kteří se nechávají vést jakýmsi samospádem. My však trh spolutvoříme a tudíž je i zcela logické, že před třeba i nepohodlnými fakty hlavu do písku nedáváme, že se především snažíme být informováni. Očerňovat a onálepkovávat určité informace pouze proto, že jsou v rozporu s naší dosavadní zkušeností, je zcela v rozporu s myšlenkou svobodného a racionálně uvažujícího jedince.

František Marčík|7. 2. 2011 21:06| reakce na Arsen Lazarevič - 7. 2. 2011 16:49

Pane Lazareviči, mě nezajímá, kdo je co zač, za čí peníze pracuje, jestli chce nebo nechce dělat bubáky, anebo chce či nechce na něčem vydělávat. Mě zajímá jediná věc a to jsou tak zvané argumenty. Takže mi prosím představte nějaké argumenty, protože jinak jste zatím představil pouze ničím nepodložené teze, popřípadě pomluvy, a ani jedno ani druhé do solidní diskuse nepatří.

K elektromobilům. Víte jaký je energetický ekvivalent v současné době spotřebovávané ropy? Pro velké zjednodušení, velmi hrubé číslo je 10 tisíc jaderných elektráren o instalovaném výkonu 1GW, porovnejte si to s množstvím jaderných elektráren, které jsou v současnosti v provozu, a nezapomeňte vedle toho uvážit náklady na výstavbu těchto elektráren (které se pochopitelně velmi významně zvýší, pakliže se bude zvyšovat i cena ropy). Postavit jednu jadernou elektrárnu trvá přibližně 15 let, je na to potřeba velmi kvalifikované síly a enormní množství energie, která se konkrétně České republice nedostává, jak vám potvrdí Václav Bartuška. A jen na okraj dodám, že uvažovaná dostavba Temelína se chystá realizovat proto, aby vyjma jiného výhledově nahradila dosluhující uhelné elektrárny. Stranou úplně nechávám energetickou efektivitu elektromobilu.

Máte pravdu, že produkční kapacity Ruska a Kanady skýtají poměrně velký potenciál, ale nesmíme jej přeceňovat. Trochu čísel na zahřátí, abychom tu neoperovali pořád jen s dojmy. Potenciál kanadských oil sands energetické agentury výhledově odhadují na 4-5 miliónů barelů denně, samotní kanadští investoři odhadují, že by svoji produkční kapacitu mohli do r. 2015 zvýšit na 4,2 miliónů ropy denně a do r. 2020 na 4,9 miliónů barelů, EIA odhaduje potenciál 4,2 miliónů do roku 2030, což je při 84 miliónů barelů ropy produkované denně na celém světě množství odpovídající cca 1/17 až 1/20 celkové spotřeby. Tady to máte černé na bílém a doplněné ještě o další rozhodně nezanedbatelné souvislosti. http://www.economist.com/node/17959688?story_id=17959688 Podle posledních dostupných statistik v r. 2008 byla celková kanadská produkce z oil sands 1,3 miliónů barelů a 1,35 miliónů konvenční ropy. K tomu připočítejme Venezuelu a některé další země a dá nám to dohromady žluté políčko v grafu IEA. Rusko je poměrně velká neznámá, podobně jako jiné země, ale je dosti možné, že bude s to zvýšit svoji produkční kapacitu na 12-13 m/b denně, už teď však produkuje 10 m/b a je největším exportérem ropy na světě. Opět nám to dá maximálně 2-3 milióny barelů navíc, což je při vzrůstajícím energetickém hladu Číny a Indie a zároveň klesající produkční kapacitě jiných zemí nicneřešící množství. A otázkou pochopitelně zůstává, jak dlouho by bylo Rusko s to takové množství ropy dodávat. http://www.eia.doe.gov/cabs/Russia/Oil.html

Pakliže je smyslem Finmagu vzdělávat poradce, pak by jednoznačně o tomto problému měli vědět, neměli by ho jako někteří brát na lehkou váhu, a naopak by s ním měli počítat. Příkladem jim může být například pojišťovací gigant Lloyds. http://www.chathamhouse.org.uk/files/16720_0610_froggatt_lahn.pdf

Chápu, že je toto těžké pro vás vstřebat, kognitivní disonance je holt někdy prevít, ale pakliže chcete diskutovat a nejen vyjadřovat své emoce, budete muset vyrukovat s nějakými čísly. Sám se s nimi velmi rád seznámím, poněvadž platí velmi zvláštní paradox, že bych byl velice rád, kdyby se predikce, které tu v hrubém nástinu představuji, ukázaly být jako chybné. Rozhodně ale odmítám, že by bylo mým cílem vyvolávat nepodloženě atmosféru strachu. Analogie s vakcínou proti ptačí chřipce je zcela mimoběžná, jelikož já zjevně žádný produkt neprodávám, nepropaguji a pokud ano, pak by to byly vámi vyzdvihované elektromobily. Článek jsem snad napsal dost otevřeně na to, aby bylo jasné, že mohou nastat opravdu různé scénáře, že je ovšem zapotřebí danou problematiku výrazně více než dosavad diskutovat a reflektovat, neboť to ostatně může i výrazně přispět k relativně zdárnému a měkké transformaci. Dobrý poradce se musí na trhu především dobře orientovat. Případná výraznější diskuse však dost dobře přispět k ničemu nemusí, protože není vyloučeno, že ropa z konvenčních zdrojů začne docházet natolik rychle, že to s sebou přinese velké problémy. Já však nemám patent na výklad budoucnosti, nevím, jak pozvolný či strmý pokles bude. Tak jako tak se rozhodně bráním tomu, abychom toto téma ostrakizovali a přehlíželi na základě dojmů a vnitřních přesvědčení.

P.S.: Jen pro upřesnění, já sám jsem žádné peníze od George Sorose nikdy nepřevzal, za své redaktorování pro Energybulletin.cz, kterému se věnuji od července minulého roku, jsem dostal všehovšudy 4,5 tisíce korun, které pocházely z darů našich čtenářů. Pokud chcete, mohu Vám sehnat potvrzení od výkonného ředitele Trastu pro společnost a ekonomiku. Energybulletin.cz od července nemá žádného hlavního sponzora a výhledově ho taky ani mít nebude.

Vlad Ender|7. 2. 2011 20:35| reakce na Adam Čabla - 7. 2. 2011 11:01

Mozna budete prekvapen, ale nejspise meli. To ze nemeli napr. penize nebo soukrome vlastnictvi pudy neznamena ze soukrome vlastnictvi jako takove neexistovalo. V Polynesii (bohuzel zdroj z VO nemam, nicmene tohle je relativne stara cast Polyneske kultury, takze s velkou pravdepodobnosti to tam bylo kdyz VO osidlili) byla napr. casto kanoe (coz rozhodne byl "vyrobni prostredek", at uz se tyce valcenictvi nebo rybareni) v osobnim vlastnictvi.

Taky bych si dovolil pochybovat ze cenotvorba je silnejsi nez nutnost preziti - umirat hlady moc lidi nebavi.

Ale oboji odbocuje od skutecneho problemu.

Shodneme se, myslim, na tom, ze tlak(at uz pozitivni, cenou, nebo negativni - preziti) rozhodne vede k vyssi inovaci.

Bohuzel ale nezarucuje uspech, specialne pokud je okno kde je inovace realne pouzitelna relativne kratke, napr. pokud nahrazujete technologii, ktera dovolila expanzi populace.

Muzeme se prit o tom, jak dlouhe to okno u ropy resp. fosilni energie obecne je, nicmene z praktickeho hlediska se s kazdym spotrebovanym barelem/tunou uhli/m3 plynu zmensuje.

Strcit hlavu do pisku a rikat "vzdy se to v minulosti vyresilo, vyresi se to i ted, protoze cena ropy bude jednou tak vysoka ze nekdo neco urcite vynalezne" je dle me akt viry, ne rozumu.

Martin Vlnas|7. 2. 2011 19:33| reakce na Arsen Lazarevič - 7. 2. 2011 16:49

Milý Arsene, tohle hovoří za vše. Ačkoliv tu Honza není, jeho odkaz v nás žije dál. Stejně jako bude žít i ten Tvůj, pokud si nás smažeš ze záložek. Bude to velká škoda.

František Marčík|7. 2. 2011 18:37| reakce na Radovan Dell - 7. 2. 2011 18:31

Pane Delle, velmi rád bych ty studie viděl a seznámil se s nimi. Můžete mne prosím odkázat do příslušných sfér?

Radovan Dell|7. 2. 2011 18:31| reakce na František Marčík - 7. 2. 2011 15:08

To není konspirace, jsou dva tábory, jeden popírá, druhý straší a oba tábory mají studie k podpoření svých teorií. A pokud pro nějakou korporaci děláte, já dělám pro jednu z největších energetických společností na světě, tak víte, jak to chodí.

Jan Dvořák|7. 2. 2011 17:20

Nejde jen o ropu. Jde o energie obecně. Klíčová otázka podle mě zní: Jaká je efektivita získávání energie? Jaký je poměr získané a vynaložené enrgie?Tento poměr dlouhodobě klesá a tady je zakopaný pes. Nebavím se jen o ropě, mířím i na energii získávanou z potravin atd.
Doporučuji následujcí článek: http://news.goldseek.com/GoldSeek/1250621683.php

Arsen Lazarevič|7. 2. 2011 16:49| reakce na František Marčík - 7. 2. 2011 14:36

Rozumím, že šéfredaktor je sociolog a pouští takové články. Na druhou stranu však primárním účelem Finmagu (ještě za času Honzy Majera) bylo finančně a ekonomicky vzdělávat poradce a nenásilnou cestou. To však Váš článek neplní. Už ve svém starším článků jsem psal o elektromobilech a jejich nástupu http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/maji-elektromobily-sanci/. V roce 2008, kdy ropa skočila na 140 dolarů se šejkové zalekli, protože každá automobilka začala předvádět své první elektromobily. Jejich panický strach nespočívá v tom, že najednou nebudou mít pod zemí ani kapku černého zlata, ale že se investují obrovské prostředky právě do alternativních technologií. Proto se producenti ropy snaží cenu udržovat v určitém intervalu. Dva roky to bylo 70-80 dolarů. Země jako Rusko či Kanada jsou navíc hluboko pod svým potenciálem těžby, vyšší ceny donutí těžit ropné písky v Kanadě nebo investovat do ropných polí na Sibiří a výrazně překonat produkci ještě za dob SSSR. Vytváření atmosféry strachu je rozhodně účelné a připomíná mi jak farmaceutické společnosti vyvolávali paniku o ptačí a později prasečí chřipce. Cílem bylo prodat co nejvíce vakcín. Koneckonců i Váš hlavní sponzor - Open Society Fund a jeho ředitel George Sorros je na strašení specialista. Na Davosu označil zlato jako bublinu, rozhýbal trhy a poté vesele zlato nakupoval. Nezlobte se, ale rozhodně nemáte mojí důvěru a pokud se Finmag bude nadále vydávat podobným směrem, budu nucen ho odstranit ze svých oblíbených.

František Marčík|7. 2. 2011 16:35| reakce na Miloš Kebrdle - 7. 2. 2011 15:21

Pane Kebrdle, díky za opravu. Jakožto mírně poučenému laikovi s primárním zájmem o ropu mi snad tento prohřešek prominete.

K historii předpovědí, že dojde ropa. Bylo jich vskutku hodně. Mě však přijde daleko důležitější a směrodatnější uvažovat o ropném zlomu právě jakožto o zlomu. Časové odhady, kdy dojde ropa, atdp. jsou možná zajímavé, ale to vskutku důležité a rozhodující tím poněkud zaniká, a to je právě tempo poklesu těžby z konvenčních zdrojů.

Petr Šuleř|7. 2. 2011 16:22

Klobouk dolů před argumenty autora v diskuzi. Je zajímavější, než článek.
Jen jedna základní poznámka - míra úspěšnosti u tohoto typu predikcí (z článku vyplývá, že zpravidla jde o matematické extrapolace dominantních trendů) není příliš vysoká (v závislosti na čase a dopadech). Premisou zůstává, že k ropnému zlomu dojde/došlo.Úspěšnost předpovědí, kdy se tak stane/stalo je ale velmi nízká. Osobně nemám prediktivní metody moc rád -mají moc proměnných - spíš bych se poohlížel po indikátorech.

Nic to nemění na tom, že jde o nesmírně zajímavé téma. Z tohoto pohledu tak třeba avizovaná "renesance jádra" asi není úplně od věci (poptávka po el je flexibilní už ve středním období). Stejný význam ale mohou mít i některá "zelená opatření".

Zkrátka - zajímavá představa: socioekonomické dopady, rozvoj jádra, renesance železnice jako dominantního dopravního prostředku, možná dokonce nějakých hybridních (třeba vítr a spalovací motor) lodí, změna struktury společnosti (snížení mobility a rozvoj sociálních sítí) ... :-)

Miloš Kebrdle|7. 2. 2011 15:21

Autor by si měl při přebírání údajů (IEA) udělat jasno v pojmech. Natural Gas Liquids (NGLs) není zkapalněný zemní plyn, ten se jmenuje Liquefied Natural Gas (LNG) který se pochopitelně netěží, ale zkapalňuje po vytěžení a transportuje v tankerech do terminálů, kde se opět mění na zemní plyn. Jedná se přitom o téměř čistý metan. Zmiňované NGLs jsou vyšší uhlovodíky (etan, propan, butan, pentan a +) čili něco úplně jiného a doprovázejí ložiska zemního plynu nebo ropy.
Mimochodem, když jsem před 40ti lety studoval na VŠCHT petrochemii, učili nás, že ropa dojde za 30-40 let.

František Marčík|7. 2. 2011 15:08| reakce na Radovan Dell - 7. 2. 2011 10:38

První odstavec vesměs souhlas, pouze naše důvody pro takové tvrzení se budou asi výrazně rozcházet.

K druhému a la konspirační teorie odstavci. To by předpokládalo, že trh s ropou je monopol či že ho ovládá kartel, což přes všechny OPECy není pravda. Odborníků, kteří se tomuto věnují, ať už profesně či ze své vlastní iniciativy jsou stovky. Až na dvě výjimky (EAI a CERA) přijímají, pokud je mi známo, všechny energetické agentury na světě, IEA ještě do minulého roku patřila mezi popírače, proč by najednou měla zapotřebí obracet?
Konec levné ropy nastává proto, že ceny pobřežních ropných věží šplhají do desítek ale spíše stovek miliónů dolarů, výroba barelu ropy z kanadských ropných písků přijde na bratru 50 dolarů a to pouze díky tomu, že jede na 4krát levnější zemní plyn.

Skutečně přesně nevíme, kolik ropy v zemi je, a hlavně kolik z ní budeme s to vydolovat. A bavit se v intencích jestli jí je hodně nebo málo, není moc nosné. Určité odhady máme, jsou to tzv. prokázané zásoby, o nichž např. u zemí OPECu není důvod se domnívat, že jsou podhodnocené, protože by to bylo proti zájmům jednotlivých států. Ocituji vám kousek z knihy Richarda Heinberga The Party''s Over: "Je žádoucí si na tomto místě vysvětlit metody a problémy spjaté s odhadováním celkových světových těžitelných zásob (URR – ultimate recovery reserves), kterých Hubbert užil. Mnoho ropných analytiků bere varování Hubberta a jeho následovníkůs rezervou, protože oficiální čísla ukazují, že světové zásoby ropy v průběhu minulých 20 let podstatnou měrou narostly. Ropní geologové Campbell a Laherrere ve svém článku z r. 1998 zdůrazňují, že takové tabulky obsahují systémové chyby, které zapříčiňuje skutečnost, že země OPEC jsou mnohdy motivovány k tomu, čísla o velikosti zásob zveličovat, protože čím větší jsou jejich zásoby, tím více ropy mají povolení exportovat. Podle Campbella a Laherrere: „Proto existuje dobrý důvod k podezření, že, když 11 států OPECu v průběhu 80. let zvýšilo ohromným množstvím – od 42 do 197% – udávanou velikost svých zásob, tak učinily pouze kvůli tomu, aby zvýšili své exportní kvóty.“ Campbell aLaherrere tento nárůst udávaných zásob nazývají „klamem“ a poznamenávají, že„přibližně 80% ropy, která se dnes produkuje, teče z polí, která byla objevena před rokem 1973, přičemž naprostá většina z nich se nachází ve fázi poklesu produkce."" ;
-Do toho se od 80. let poměrně výrazně zvýšila naše schopnost ropu těžit (tzv. terciární metody těžby), čili tuto možnou manipulaci se skutečnými URR či prokázanými zásobami (proved reserves) jsme tímto hrubým odhadem zaplnili.

František Marčík|7. 2. 2011 14:36| reakce na Adam Čabla - 7. 2. 2011 11:00

Díky za upřesnění. Už tomu, myslím, rozumím. Upozorňujete na to, co by se jinými slovy dalo popsat jako technické substituty (popřípadě i spotřebitelské substituty). Smyslem mého článku bylo mimo jiné i poukázat na to, že, jak se zdá, za ropu z konvenčních zdrojů nemáme plnohodnotné technické substituty. Že technickým substitutem ropy získávané z konvenčních zdrojů, je ropa získávaná z nekonvenčních zdrojů, které s sebou však nesou negativa (nižší energetická i ekonomická návratnost, environmentální dopady, které mohou mít i politické důsledky - viz například čerstvý konflikt v Kanadě kvůli ropným pískům), stejně jako jiné zdroje, na něž však nemáme vybudovanou infrastrukturu, tudíž vyjma ceny těchto možných technických substitutů je dlužno počítat s rozsáhlými prostředky vynakládanými na komponenty možných technických substitutů. Přestavba infrastruktury a energetická transformace takového rozsahu si bude žádat obrovské náklady a vzhledem k tomu, že se o tomto tématu zatím u nás až na výjimky téměř vůbec nemluví (na rozdíl od Velké Británie či USA, ačkoliv ani tam to není zdaleka součástí mainstreamu), si tuto transformaci zatím u nás nikterak nepředstavuji... Zcela rozhodující bude, jaký tvar nabude křivka po sestupu, čili jak rychle bude klesat. Existují dobré důvody domnívat se, že to bude spíše žraločí ploutev, ale ve hře zůstává příliš mnoho neznámých. Na každý pád graf IEA, kde až do roku 2035 budeme na plateau je vysloveně zoufalý krok. Aleklett to jinde komentuje tak, že se IEA připravuje pozici do dalších let... Koneckonců, hlavní ekonom IEA Fatih Birol opakovaně hovořil o ropném zlomu jako o velkému problému a i ze slov některých našich domácích odborníků lze vytušit, že jsou o něm poměrně dobře informování (např. V. Bartuška, D. Drábová).

František Marčík|7. 2. 2011 14:36| reakce na Arsen Lazarevič - 7. 2. 2011 13:29

Pane Lazareviči, slyšel jste někdy o neobnovitelných zdrojích? Neobnovitelné zdroje ze své definice jednoho dne dojdou, a je úplně jedno, jestli jsou či nejsou v soukromém vlastnictví. Článek mimo jiné řeší otázku technické substituce klíčového neobnovitelného zdroje, přičemž zcela určující bude tempo, jakým tento zdroj bude docházet a jak se bude měnit naše schopnost ho získávat za stále složitějších a náročnějších podmínek (ekonomických, geologických, technologických, ekologických).

Příklad s lesem je značně mimoběžný, poněvadž předpokládá, že soukromý vlastník zároveň les sází a zároveň sklízí, a navíc, že les vyroste za pár let. Mýtní doba českých lesů je v průměru 80-100 let, takže vy jakožto soukromý vlastník maximálně sklízíte les, který sázel váš otec, ale spíše dědeček. Příklad je mimoběžný hlavně proto, že u nás jsou to soukromé těžařské firmy, které lesy sice těží, ale nevlastní je.

P.S.: A řečnická: Už jste někdy viděl loď z kamene či hlíny? Já jsem viděl různé lodi, ale většinou byly ze dřeva. Jaksi technickým předpokladem stavby lodi je, že ji stavíme z materiálu, který nebude mít výrazně vyšší hustotu než voda, a že se nám takový materiál ve vodě nerozpustí...

Arsen Lazarevič|7. 2. 2011 13:29| reakce na Vlad Ender - 7. 2. 2011 08:30

Při existenci soukromého vlastnictví nemůže žádný zdroj dojít. Proč bych prodával dřevo, když za rok jeho cena stoupne? Proč nevysadím další stromy? Z hlediska spotřebitele: Proč nepoužiji kámen nebo hlínu pro výrobu lodí?

Problém je vyřešen, nehledě na to, že společnost na tomto ostrově je malá, zatímco celosvětově máme 7 miliard lidí :-)

Adam Čabla|7. 2. 2011 11:01| reakce na Vlad Ender - 7. 2. 2011 08:30

Na Velikonocnim ostrove fungovalo soukrome vlastnictvi, jez je zakladnim predpokladem cenotvorby?

Adam Čabla|7. 2. 2011 11:00| reakce na František Marčík - 6. 2. 2011 22:32

Dekuji za otazky, rad upresnim:
"Sopa sama o sobě nic neznamená" - je to prostredek k cili, nikoliv cil samotny. Nebo snad uzivate k vlastni potese ci obzive surovou ropu? Cilem je napr. mobilita, v soucasnosti nejlevnejsim zpusobem k rychle mobilite jsou latky odvozene z ropy.
"V současnosti patří ropa ve své skupině mezi ty nejlevnější, ale to nic neznamená s ohledem na budoucnost" - viz. predchozi odpoved, ropa v soucasnosti je nejlevnejsim prostredkem k mobilite, ale to neznamena, ze bude navzdy nejlevnejsim prostredkem a ze jeji prudke zdrazeni povede ke stejnemu zdrazeni mobilnich prostredku.
Ten clanek nerika nic zazracneho, cenu skutecne ovlivnuje vice veci vcetne pocatecniho okamziku sazky, ale v dlouhem obdobi dobre naznacuje vzacnost statku v pomeru k jeho poptavce a o tom ta sazka byla. Sam rikam, ze sazka o jeden zdroj (at uz to byla cena dreva nebo ropy) je nesmyslna.

Radovan Dell|7. 2. 2011 10:38

Ten graf tezby ropy az do roku 2035 je moc krasny a za 5 let bude predpoved uplne jina.

Kdybych chtel vydelat na drazsi rope, tak urcite najdu par renomovanych odborniku, kterym zaplatim vyzkum, ktery dokaze, ze ropy ubyva a proto musi byt drazsi. Tedy konec levne ropy nastava s kazdym jejim zdrazenim a rostoucimi zisky ropnych spolecnosti, ktere opet trhaji rekordy.

To jestli je ropy hodne nebo malo se rict neda, ale drazsi bude urcite a to nezavisle na jejim mnozstvi, coz se projevi v cenach vseho, hlavne pak jidla.

Alternativni energie jeste budou potrebovat par desetileti k tomu, aby se prosadily. Zde nemam moc prehled, tak pokud by nekdo vedel o ropnych spolecnostech, ktere masivne investuji do vyzkumu alternativnich zdroju a elektrickych aut, tak at sem napise, ktere to jsou. Zatim vim, ze Shell dela na hydrogen-car, coz na druhou stranu brzdi konkurencni EV car.

František Pašingr|7. 2. 2011 08:52| reakce na Vlad Ender - 7. 2. 2011 08:30

Nebyl to na Velikonočním ostrově spíše problém obecní louky?

Vlad Ender|7. 2. 2011 08:30| reakce na Arsen Lazarevič - 6. 2. 2011 18:02

Jo jo. Na Velikonocnim ostrove si take nejspise mysleli, ze problem ubyvajiciho dreva vyresi cenotvorba. Anebo mozna tu teorii neznali, a proto zkolabovali?

To, ze nedostatek neceho zvysuje pravdepodobnost vyreseni problemu je pravda - ale vyssi pravdepodobnost je jen to, vyssi pravdepodobnost.

Ano, jako lidstvo jsme to zatim vzdy dokazali - ale, jak musi rikat financni poradci tady "past performance is no indicator of future returns" - a occamova britva rika ze je to nejspise jen survivorship bias.

To, ze Tsutomu Yamaguchi prezil Hirosimu a Nagasaki - a zemrel v pozehnanem veku 93 let - jeste neznamena, ze byl superman kteremu radiace neskodila.

František Marčík|6. 2. 2011 22:34| reakce na František Marčík - 6. 2. 2011 22:32

Pardon, ...vytvořily...

František Marčík|6. 2. 2011 22:32| reakce na Adam Čabla - 6. 2. 2011 21:50

Můžete prosím upřesnit, co myslíte větou "ropa sama o sobě nic neznamená"? Surová ropa z konvenčních zdrojů je vskutku v mnoha ohledech jedinečný zdroj, na který si moderní společnosti vytvořili velice silnou závislost, a to i tak, že výroba energie z jiných zdrojů je v naprosté většině výrazně závislé na ropě, a zbavit se jí, nebude jen tak, viz např. studie dr. Hirsche na níž odkazuji v článku (dostupné relevantní studie). Stejně tak mi není jasné, co míníte větou, že v současnosti patří ropa ve své skupině mezi ty nejlevnější, ale to nic neznamená s ohledem na budoucnost. V jakém smyslu to nic neznamená?

Ad Simon a Ehrlich. Skutečně, sázka se týkala mědi, niklu, chrómu, cínu a wolframu. Kovy, které Ehrlich vybral, však byly zástupné, poněvadž Ehrlich zjevně polemizoval se Simonovou knihou Nejbohatší zdroj, která je v příkrém rozporu s tím, co prve představil M. King Hubbert. Cituji z textu T. Urbanové: "Ehrilch totiž prohlásil, že „by vsadil všechny peníze na to, že přírodních zdrojů ubývá”. Simon proto navrhl Ehrlichovi, aby prokázal, že myslí svá slova vážně. Nechal na něm, aby vybral 5 různých přírodních kovů, o nichž se domnívá, že za deset let budou vzácnější než v roce 1980." Tuto sázku jsem vzpomenul jakožto vhodné entreé do tématu, vytyčující dva základní tábory (póly), kteří se tématem zdrojů zabývají: (neo)kornukopiány a (neo)malthusiány. V perexu píšu o vícero zdrojích, takže jakkoliv jsem možná navodil dojem, že se sázka týkala (i) ropy, myslel jsem to šířeji. K sázce doporučuji tento článek. http://www.theoildrum.com/node/7343

Adam Čabla|6. 2. 2011 21:50

Jedna vec je konec ery "levne ropy", zde spise mysleno klasicky tezene ropy. Ten urcite v dlouhem obdobi nastane. Jina vec je konec ropy, ktery jednou taky nastane, a uplne jina a daleko podstatnejsi vec je konec levne energie. Ropa sama o sobe nic neznamena, je to jeden ze zdroju slouzicich k cili (zdroj energie a umelych latek, coz jsou produkty uspokojujici lidske potreby). V soucasnosti patri (stale) mezi ty nejlevnejsi ve sve skupine, ale to nic neznamena s ohledem na budoucnost.
Sazka Simona a Ehrlicha nebyla primarne o cene jednoho "zdroje", ale predevsim o zdrojich jako celku. Byla to diskuze o definici tohoto teminu, zdali je odvisly od cloveka (Simon) ci na nem nezavisly (Ehrlich). Cenova sazka o kosi surovin mela z tohoto hlediska smysl a stale ma (byt rapidni narust menovych agregatu spolu s globalizaci degraduje tzv. realnou cenu, ktera se urcuje pouze vztahem ke spotrebnimu kosi), sazka o cenu jedne suroviny nikdy smysl nemela a nema, protoze ta je urcena mnoha dalsimi faktory. Navic, jestli se nemylim, tak pamatna sazka Simona s Ehrlichem (ani prvni ani druha) nikdy nemela s ropou co do cineni, tu si Ehrlich kupodivu do predmetneho kose surovin nezahrnul.

Arsen Lazarevič|6. 2. 2011 18:02

Hrozí nám velká katastrofa nezměrných rozsahů. Najednou ropy dojde, přestane fungovat cenotvorba a všichni budeme o hladu. Skončíme jako lidé v době kamenné, kteří museli se přetransformovat, protože byly vyčerpány všechny zásoby kamení. Nebo ne?

František Pašingr|6. 2. 2011 15:48

Snad to nebude tak zlé jako když došel pazourek.

František Marčík|6. 2. 2011 12:18

Zájemci o tuto tematiky mohou dnes ve 20 hod shlédnout na ČT2 švýcarský dokument "Až dojde ropa - drsné varování". -http://www.ceskatelevize.cz/p orady/10179528851-az-dojde-rop a-drsne-varovani/