Články

Malárie. Nemoc, kterou dnes vnímáme jako typickou pro země s vlhkým a horkým počasím, sužovala ještě před sto lety i daleké severní oblasti. Vymýtit se ji podařilo až s rozvojem společnosti. Dnes už trápí snad jen Afriku, přesto boj s ní ukrývá ohromnou ekonomickou návratnost.

Jarní číslo tištěného Finmagu míří na stánky. Kromě článků o úspěších českých designérů v něm najdete i rozhovor se spolumajitelkou Moseru Kateřinou Zapletalovou. A dozvíte se, co je bezkonkurenčně nejlepší vynález všech dob. Víc už v editorialu nové šéfredaktorky Ireny Jirků.

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Dnešní Finmag newsletter vás překvapí, možná rozesmutní, ale taky vám dá naději. A nakonec vás zahřeje příběhem o ovčí merino vlně z novozélandské „uhlíkově negativní“ farmy.

Většina lidí ve vyspělých zemích se nemusí bát, že přijde o své bydlení. Ať už bydlíte ve vlastním, nebo jste jen v pronájmu, je velice nepravděpodobné, že se u vás někdo objeví a oficiálně vystěhuje. V některých rozvojových zemích jsou ale vlastnická práva nevídaným luxusem. Co je potřeba udělat, aby se to změnilo?

Světem poslední dobou hýbe umělá inteligence, takže se jí znovu nevyhneme ani v novém Finmag newsletteru. Tentokrát se ale víc zaměříme na segment, který s ní stejně úzce souvisí: na roboty. Skutečně nám brzy seberou práci?

Ve 20. století mělo kouření tabáku na svědomí smrt zhruba sta milionů lidí. Většina z nich pocházela ze dnes bohatých zemí. To se ale pomalu mění a zdravotní zátěž spojená s kouřením se přesouvá z vysokopříjmových států do zemí s nízkými a středními příjmy. A nové odhady znějí děsivě: v 21. století by užívání tabáku mohlo připravit o život až miliardu lidí. Co s tím?

Zas to tak vyšlo, že jeden jarní svátek vyšel na pátek a druhý na pondělí, vytvořivše spolu lahodně čtyřdenní víkend. Proto netrapme hlavu žhavými novinkami, ni temnou budoucností lidstva v době AI. Ať si odpočne s nadějeplnými příběhy o znovuzrození. I když jenom businessovém.

Dnešní Finmag newsletter nevěnuji jen našemu webu, jak by se dalo očekávat. Věnuji ho především fenoménu umělé inteligence, která loni vtrhla do společnosti s nebývalou razancí. A hlavně tomu, proč je na čase zbrzdit, jak teď volají nejvýraznější tváře big-tech byznysu. Proč?

Ze všech slibů v oblasti globálního rozvoje pro rok 2030, které se nám momentálně nedaří naplnit – a že je jich mnoho – je jedním z nejhorších a nejtragičtějších náš omezený pokrok v boji proti podvýživě. Přesto ale máme drastické snížení hladomoru ve světě na dosah ruky. Stačí jen správně jednat.

Tik tak, zase nám nastala změna času! Hodiny se stejně jako každý rok poslední neděli v březnu posunuly na letní čas. Proč tomu tak je, kde se to celé vzalo a co z toho máme, prozrazuje dnešní Finmag newsletter.

Pokud chceme zachovat Zemi pro další generace alespoň takovou, jakou ji známe dnes, je třeba zapomenout na lineární model spotřeby a přejít k oběhové ekonomice. Že je takové podnikání možné, ukazují finalisté soutěže SME EnterPRIZE.

Je s podivem, že o infekčním onemocnění, které mělo loni na svědomí nejvíc lidských životů, jsme z médií v podstatě neslyšeli. Řeč je o tuberkulóze. V roce 2022 jí podlehlo zhruba 1,4 milionu lidí, což je víc než celkový počet obětí covidu. Přesto se tuberkulóze v bohatých zemích, kde už na ni prakticky nikdo neumírá, nevěnuje téměř žádná pozornost.

V novém Finmag newsletteru se podíváme na tajemného Satoshiho Nakamota, vrátíme se ke krachu Silicon Valley Bank a zaměřme se i na americký hon na čarodějnice (a na Bidena).

Korupce je obrovský celosvětový problém. Ročně nás stojí víc než jeden bilion dolarů (22,2 bilionu korun), což představuje zhruba 120 dolarů (2 670 korun) na každého obyvatele planety. Přes všechny sliby světových lídrů, kteří mluví o jejím potlačení, jsme se ale nikam neposunuli. Řešení přitom existuje.

„Lidé už nezpochybňují roli člověka ve změně klimatu, liší se ale ve svém přístupu, jak jsou ochotni se omezit a něco s tím dělat,“ říká Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica a předsedkyně soutěže SME EnterPRIZE. Ta třetím rokem oceňuje podniky, které šetří životní prostředí.

Posledně jsme si udělali exkurs do tajů (novo)češtiny, dnes to pojmeme zas tradičněji. Nesu tipy na zajímavé čtení nejen z Finmagu, ale i odjinud. Doslova do vás vyprázdním plný seznam četby, kam si průběžně ukládám tipy do newsletteru. Posaďte se, jdeme na to.

Každé dvě minuty zemře na komplikace spojené s těhotenstvím a porodem devět novorozenců a jedna matka. Za letošní rok nepřežije první měsíc svého života 2,4 milionu novorozenců a 295 000 žen podlehne komplikacím spojeným s těhotenstvím. Řečí čísel jsou to biliony korun ročně, které takto ztrácíme.

Války o jazykovou správnost jsou dávnou odnoží kulturních válek. A jsou strašně únavné. Přesto si dovolím v tentokrát trochu jiném newsletteru zavést vás na několik bojišť současných, minulých a nejspíš i budoucích. Jako kompenzaci nabízím pár odkazů na nástroje, co se můžou hodit každému, kdo s jazykem víc i míň pracuje.

Očkování je bezpochyby jedním z největších úspěchů lidstva, protože zachránilo mnohem víc životů než jakýkoliv jiný lékařský vynález. Navíc nám umožňuje regulovat nemoci, které se dřív nekontrolovatelně šířily. Přesto si mnohdy neuvědomujeme, jak moc se díky němu zlepšila kvalita našeho života.

Finmag newsletter bude dneska trochu jiný. Do světa totiž vyletělo první letošní číslo tištěného Finmagu, rozhodli jsme se mu proto věnovat prostor i tady. Věřte, nebo ne, stojí to za to! Kdo jiný by navíc měl aktuální tištěný časopis představit než šéfredaktorka Adéla Vopěnková. Pojďme na to.