Luboš Palata

Po roce 2020 už nebude Česká republika dostávat z Unie ročně desítky miliard. Peněz bude míň a část jich Unie věnuje na řešení migrace.

Ekonomické důvody k přesýpání lidí východu na západ Unie slábnou. Mladé lidi ale zase po letech může k odchodu dotlačit politika.

Zvažované rozšiřování Evropské unie o balkánské státy s sebou nese rizika. Větší riziko by ale bylo nechat je stát mimo Unii. Co s tím? Řešení je vícerychlostní Evropa.

Prezidentovo nadstandardní angažmá na východě prý nemá nic společného se změnou kruzu zahraniční politiky. Jde o podporu byznysu. Pokud to tak je, byla to mise neúspěšná.

Dvě nejchudší země Evropské unie by rády přijaly euro. Eurozóna pak získá hlasovací převahu nad zbytkem Unie.

Žádný z vážných protikandidátů Miloše Zemana by nebyl jako prezident zahraničněpolitický průšvih ani ostuda. Na rozdíl od současného prezidenta.

Dvacet pět roků od vzniku samostatné České republiky máme Slováka v čele vlády a slovenskou primátorku hlavního města. Slovenské investiční skupiny si rozdělily místní média i podstatnou část ekonomiky.

Andrej Babiš vyrazil v roli premiéra na svůj první summit Evropské rady. Na to, že je pro něj Evropa vcelku neznámý kontinent, obstál se ctí. Upíná se ale zbytečně na nepodstatné migrační kvóty a zatím nevidí, co je opravdu důležité.

Odchod polské premiérky Beaty Szydłové byl nečekaný a zdánlivě nedává smysl. Její stranický šéf teď ale potřebuje v čele vlády buldozer.

Příliš rychlý útlum těžby v našem i polském Slezsku se ukazuje jako chyba. Poláci hovoří o obnovování těžby v zavřených dolech. Uhlí je v Evropě málo a cena stoupá.

Na revoluci, od jejíhož zahájení zítra uplyne sto let, Putinovi nevadí, že byla bolševická. Vadí mu, že to byla revoluce. Rusové si i po pádu Sovětského svazu převrat z roku 1917 připomínali. V dnešním Rusku je ale „revoluce“ slovo, které se nevyslovuje. Převrat organizovaný malou skupinou lidí, podporovanou ze zahraničí, je Putinova noční můra, nač ho přivolávat.

Hranice mezi Západem a Východem v Evropské unii stále existuje; rozdíl určuje úroveň mezd. Ochranářské směrnice, které prosazují západní státy, ji pomůžou udržet. Západ tím ovšem škodí především sám sobě.

Neplačte nad drahým máslem, právě zachraňujete lidoopa. Tlak na ceny másla vyvolalo mimo jiné také to, že velké potravinářské koncerny pod tlakem evropské veřejnosti začaly nahrazovat ve svých výrobcích palmový olej máslem a živočišnými tuky.

Co se musí stát, aby se česká vláda probrala a začala něco řešit? V případě sdílené ekonomiky se muselo v Praze přes Airbnb ubytovat milion turistů, Uber musel převzít velkou část výkonu taxislužby a taxikáři po potyčkách s „uberáky“ a policií zablokovat dopravu na pražské letiště, aby se sešel aspoň vládní výbor pro digitální agendu a něco řešil.

Po dvou letech vypršel minulý týden program Evropské unie na přerozdělovaní uprchlíků. Na to, jaký přinesl efekt, se mu věnovalo příliš mnoho energie a sil. Jak na straně těch, kteří ho prosazovali, tak i na straně Česka a dalších zemí střední Evropy, které do odmítly.

Představa, že nás někdo bude k přijetí eura tlačit, je pomýlená. Eurozóna, která je z nejhoršího venku, nebude nikoho lákat, spíš zvýší laťku a bude uchazečům dávat další podmínky.

Tento týden se v polské Krynici konalo už po sedmadvacáté Ekonomické fórum. Konference, která už dávno není vyhrazená špičkovým politikům a ekonomům jen ze střední a východní Evropy. Luboš Palata na místě hovořil s polským ekonomem Januszem Steinhoffem. Námětem jejich hovoru byla zejména energetika.

Dnes začíná ekonomické fórum v polské Krynici. Za 27 let své existence se stalo jednou z nejdůležitějších politicko-ekonomických událostí roku pro každého, kdo se zajímá o dění nejen v Polsku, ale vůbec v regionu střední a východní Evropy. Finmag bude na místě.

Po Evropské unii chceme, aby se nám co nejméně pletla do životů a starala se jen o nejdůležitější věci. A pak po ní žádáme, aby řešila složení Nutelly.

Člověk musí dlouho přemýšlet, aby přišel na to, jaký zájem spojí Chorvatsko, Litvu, Polsko a dalších devět převážně východoevropských států, aby založily iniciativu s názvem Trojmoří. A proč setkání s tou divnou partou věnuje americký prezident skoro stejně času jako schůzce G20 v Hamburku.

Snaha českých a slovenských televizí vyždímat z televizních diváků a kabelovek co nejvíc peněz a vykolíkovat si národní vysílací prostor likviduje zbytky československého televizního prostoru. To může znamenat, že další generace Slováků, kteří umějí česky, už na Slovensku nevyroste a pro mladé Čechy se slovenština definitivně stane cizím jazykem.