František Mašek

„Koupil jsem si knot, snad mi přijde vhod, uložím ho do krabice. Nebude tam sám, v té krabici mám roztodivných věcí více. Člověk neví, co se může přihodit, a tak je mi líto věci vyhodit.“

Průměrná doba na založení firmy se u nás zkrátila z někdejších tří měsíců na 30-40 dnů, ve srovnání s řadou vyspělých zemí je to však stále hodně. Založit novou společnost je tedy v Česku ve srovnání s řadou jiných zemí dál komplikované – budoucí podnikatel musí komunikovat s devíti úřady, vyplnit 21 různých dokumentů a zadat 600 údajů. Podle Světové banky, která porovnávala obtížnost založení firmy ve 181 zemích, tak obsadilo Česko 86. místo.

Akciovým trhům se minulý týden velmi dařilo. Americký akciový index S&P 500 zpevnil o sedm procent, PX pražské burzy přidal 6,2 %, podobně se vyvíjela i většina dalších evropských akciových trhů. Prim totiž tentokrát hrály pozitivní zprávy.

„Nevíš něco o společnosti x? Napsali nám, že jsme se podle jejich hodnocení loni stali nejlepší středoevropskou společností v našem oboru a chtějí nám za to udělit cenu,“ ozvala se před časem telefonicky známá, která působí jako tisková mluvčí v nejmenované, nicméně velmi známé firmě. „Tu společnost i soutěž znám, jsou považovány za prestižní,“ odpověděl jsem po krátké odmlce. „No jo. Je tu ale problém - chtějí od nás určitý finanční příspěvek. Takže přemýšlím, co s tím budeme dělat,“ pokračovala mluvčí.

V tzv. daňových rájích, tedy zemích, které nabízejí společnostem nulové nebo minimální daně, případně i jiné podnikatelské výhody, bylo koncem letošního prvního pololetí zaregistrováno 9 144 českých firem. Nejvíce je lákají Nizozemí, Kypr a Lucembursko, uvedla Petra Štěpánová z agentury ČEKIA.

Kdyby bylo možné vzít za bernou minci vývoj akciových trhů v minulém týdnu, byl by na tom ten český velice dobře - měřeno indexem PX posílil o 1,5 %. Většina ostatních přitom oslabovala, ruský dokonce o 12 %. Akcie již sice nevykazují takové výkyvy nahoru a dolů jako na jaře, což svědčí o uklidňování situace, sázet obecně na jejich další růst se ale zdá předčasné. Zajímavé investiční příležitosti přesto samozřejmě existují.

Přes zlepšení situace na finančních trzích akcie dál váhají, kterou cestou se vydat. Minulý týden opět ztrácely. Vývoj na trhu podnikových dluhopisů přitom podle agentury Bloomberg svědčí o oživení finančních trhů, větší ochota bank poskytovat úvěry zase zvyšuje zájem o akvizice a fúze.

Ekonoma Tomáše Sedláčka si řada čtenářů spojuje se čtvrtečními blogy v Hospodářských novinách. Nečtou se jen kvůli ekonomice, ale hlavně kvůli celospolečenskému přesahu. Nekonvenční Sedláčkův pohled část „pravověrných“ ekonomů, kladoucích důraz na „tvrdá“ data či fakta, logicky irituje. Kdo ale hledá součkovské Tušení souvislosti, jistě si smlsne na Sedláčkově knize Ekonomie dobra a zla, psané v obdobném duchu.

Počet velmi bohatých osob, které mají po přepočtu z jiných měn k dispozici alespoň milion dolarů, loni celosvětově klesl o 14,9 % na 8,6 milionu. Jejich aktiva klesla ještě výrazněji - o 19,5 % na 32,8 bilionu dolarů.

Předpovědí, podle nichž by měla ekonomika USA ožít již v letošním 3. čtvrtletí a to nejhorší je možná i za některými dalšími ekonomikami, sice zvolna přibývá, ve vývoji akciových, ale i dalších trhů se to však zatím příliš neodráží. Po prudkém růstu akcií od března přišla doba váhavých střelců spojená s vybíráním zisků.

Zdá se, že podvádět, zejména v souvislosti s kuponovou privatizací, není v Česku tak špatný kšeft. Řada případů „tunelování“ fondů či privatizovaných akciových společností, pokud se jimi policie a další orgány činné v trestním řízení vůbec zabývaly, je již totiž promlčena. Pokud se některé z nich nakonec přece jen dostaly před soud, zpravidla se táhnou víc, než pověstné Lovosice.

Jsou lepší akciové fondy, hypotéka po webu či nové životní pojištění? Odpověď na otázku, kterou měla již posedmé dát soutěž o nejlepší finanční produkty roku Zlatá koruna, je obtížná, ne-li nemožná.

Říká se, že dva právníci mívají na jednu záležitost tři právní názory. Není to u ekonomických či finančních analytiků stejné?

Nouze naučila Dalibora housti. Recese zase leckomu připomněla, že je třeba šetřit. Na přetřes se tak znovu dostává zdánlivá samozřejmost: každý má mít pro případ nouze v záloze peníze ve výši tří, někdo tvrdí, že dokonce pěti platů. Více než čtvrtina Čechů ovšem, jak ukazuje průzkum agentury STEM/MARK pro Poštovní spořitelnu, žádnou finanční rezervu nemá, a může tak mít v budoucnu vážné potíže.

Obliba zlata či stříbra zvedá zájem o zlaté či stříbrné pamětní mince, které v ČR vydává jen ČNB. Nabízejí totiž jednoduchou cestu, jak investovat do některého z těchto dvou drahých kovů. Vydělat je možné především na (budoucím) zájmu o tyto mince ze strany sběratelů.

Domácí Jekyll, zahraniční Hyde. I tak lze chápat závěry nové Zprávy o finanční stabilitě, kterou zveřejnila ČNB. Potvrzuje totiž známý fakt, že aktuální potíže české ekonomiky souvisejí hlavně s nepříznivým vývojem vnějšího prostředí, což je faktor, který nemůže silně exportně orientovaná ČR příliš ovlivnit. Do Česka se přitom vzhledem ke globální finanční krizi a recesi přenesla i nervozita z mezinárodních finančních trhů.

Rozjitřená situace na finančních trzích se prakticky uklidnila. Pozitivních zpráv zvolna přibývá, řada investorů nicméně v době globální recese váhá, co dělat. Názory na budoucí vývoj ekonomiky i těchto trhů – i proto, že ty akciové zaznamenaly výrazný tříměsíční růst - zůstávají dál rozdílné.

Také se už skoro cítíte (daňově) svobodní? Na rozdíl od Kuvajťanů, kteří neplatí žádné daně z příjmu, se obyvatelé jiných zemí často zajímají o to, jak dlouho pracují vzhledem k daním na stát a odkdy jsou přeneseně řečeno vlastními pány. Letos tyto výpočty negativně ovlivnila recese. Na stát proto musíme podle Jiřího Schwarze mladšího z Liberálního institutu pracovat o pět dnů déle než loni.

Do potíží se vždy dostaly silně zadlužené sektory, nebo takové, kde se davové šílenství vymklo kontrole a ceny vyrostly do nebe, říká člen představenstva společnosti Pioneer Asset Management, a.s. Petr Šimčák.

Dvouměsíční akciová rallye se změnila v tříměsíční. Zatímco vyspělé akciové trhy si v minulém týdnu polepšily o několik procent, německý index DAX přidal necelá tři procenta a indikátor PX pražské burzy zpevnil dokonce o desetinu. Stále více pomyslných světýlek v tunelu v podobě příznivějších makroekonomických zpráv doma i v zahraničí provázejí ovšem i (staro)nová varování.

Až bude jednou kuponová privatizace dávnou historií, jak ji budou vnímat naši potomci? Obávám se, že řada těch, kdo se jí zúčastnili, si ji bohužel spojuje hlavně s podvody. A za pomyslnou „třešinku na dortu“ označuje tzv. squeeze out, tedy zákon o vytěsnění (cynici tvrdí, že jde o vyvlastnění) menšinových akcionářů hlavním.