Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Crowdfunding pro firmy? Každému nedáme, říká šéf investiční platformy

Petra Nová
Petra Nová | 17. 2. 2022 | 2 721
crowdfundingfinGOODKdo hýbe miliardamiMiliardy v pohybupůjčky

Půjčky pro firmy můžou u crowdfundingových platforem podražit. Vít Endler z investiční platformy finGOOD vysvětluje, že pokud má jeho společnost při dnešní inflaci nabídnout investorům rozumné zhodnocení, bez mírného zvýšení úroků půjček to nepůjde.

Crowdfunding pro firmy? Každému nedáme, říká šéf investiční platformy

Vít Endler, CEO finGOOD

Zdroj: Vlastimil Hamerník

Před pár lety zažíval crowdfunding obří rozmach. Platí to pořád?

Je potřeba crowdfunding rozdělit na různé typy. Asi narážíte na peer-to-peer crowdfunding, kdy lidé financují spotřebitelské půjčky. To odstartovalo před pár lety Zonky a po spojení Moneta Money Bank a firem ze skupiny PPF, kam Zonky patří, to asi zase dostane jiný rozměr. Existuje i donátorský crowdfunding, kdy lidé financují nevýdělečné projekty. A my děláme investiční crowdfunding, kdy lidé financují byznys. Pokud to srovnáme se situací na západ od našich hranic a hlavně ve Spojených státech, jsme tu v Česku a naší části Evropy pořád na začátku. Loni jsme zafinancovali 300 milionů korun, zatímco banky financují v miliardách.

Na jaké projekty se zaměřujete, co financujete?

Cílíme na malé a střední podnikatele, typicky na společnosti s ručením omezením s obratem od deseti do 200 milionů korun ročně. Je to podfinancovaný segment. Banky se k těmto firmám staví přezíravě. V posledních dvou letech dokonce některá odvětví úplně odstřihly, tvrdí, že je to pro ně příliš rizikové. Zároveň je získání úvěru v bance zdlouhavé.

Vít Endler

Vít Endler, CEO finGOOD.czFoto: Vlastimil Hamerník

Generální ředitel a podílník firmy finGOOD. Dřív působil jako generální ředitel společnosti NetRetail Holding, mateřské společnosti Mall.cz. Po jejím prodeji se věnoval konzultační činnosti, startupu Virtooal.com, kde byl hands-on investorem, a svému investičními portfoliu složenému z nemovitostí, kryptoměn a akcií.

Jsou-li některé segmenty pro banky příliš rizikové, proč pro vás nejsou?

Banky jsou regulovanější a v Česku i velmi konzervativní. Na druhou stranu, menší firmy často podceňují účetnictví a jejich výkazy mohou v bance kvůli nastaveným parametrů narazit. My se snažíme dívat hlouběji, vedle účetních výkazů i na byznys, který firma dělá. Máme otevřenější přístup, ale peníze pochopitelně nedáme každému.

Kolik zájemců odmítnete?

Zhruba 30 procent firem se vůbec nekvalifikuje. Třeba když si firma s obratem milion korun chce půjčit deset milionů. Dalších 30 procent vypadne při posuzování naším obchodním týmem poté, co je navštíví na místě. Pak proběhne i analýza rizik a po ní vypadne zhruba dalších 30 procent. Ze všech, které měly zájem, nakonec nabídneme investorům zhruba deset procent firem. Loni to bylo zhruba 50 firem.

Loni se zvedl průměrný úvěr, který firmám poskytnete – z předloňských dvou milionů korun až na 5,5 milionu. Čím to je?

Je to dáno větším počtem malých developerských projektů. To bývá firma, která koupí starý dům a udělá v něm čtyři nebo pět bytových jednotek. Je to právě příklad projektu, jaké banky nechtějí moc financovat. Nebo to může být i projekt, kde je 50 bytů, ale v bance trvá schvalování půjčky dlouho. Navíc postupně přibývají investoři, tudíž si můžeme víc dovolit financovat větší projekty.

Jak nákladné jsou pro firmy vaše úvěry ve srovnání s bankovními?

Bankovní peníze byly levnější. Ale teď i banky výrazně zvyšují sazby. Musíme být atraktivní pro investory. Pokud bychom dali nyní úvěr za pět či šest procent, atraktivní to nebude, protože to nepokryje ani inflaci. I my tedy budeme muset sazby zvyšovat. Výnos se většinou pohybuje kolem osmi procent, půjde nejspíš o jeden či dva procentní body nahoru.

Kolik firmy za zprostředkování úvěru platí? A jaké jsou poplatky pro investory?

Podnikatelé platí jednorázový poplatek z vybrané částky, pohybuje se mezi třemi a pěti procenty. Můžou si ho rozložit na dobu splatnosti úvěru. Poplatky pro investory jsme v roce 2019 zrušili, abychom je naučili platformu využívat. Budeme to ale muset změnit, abychom mohli financovat technologický rozvoj. Mělo by to mít formu poplatku z výnosu investice. To bude motivovat i nás, abychom vybírali nejlepší investiční příležitosti, které nezkrachují.

Čím víc úvěrů děláme, tím víc roste riziko, že někdo přestane splácet. Naším cílem je zůstat pod pěti procenty, což se nám zatím daří.

Představují pro vás konkurenci dluhopisy, kterých je teď na trhu velké množství?

Otázka je, jestli ty dluhopisy jsou opravdu zajištěné. U nás to zajištěné je, máme k tomu notářské zápisy. U dluhopisů do milionu eur (tedy 25 milionů korun) je potřeba, aby si investor uvědomil, že nad tím nemá Česká národní banka dohled, byť ze zákona schvaluje prospekt. My máme licenci, ČNB nad námi má dohled.

A přichází nová crowdfundingová licence, kterou vyžaduje legislativa Evropské unie. Od listopadu 2022 by ji všechny platformy našeho typu měly mít. Pak ten dohled bude ještě větší. Tato licence nám umožní i expanzi na zahraniční trhy, což naše současná licence poskytovatele platebních služeb malého rozsahu neumožňuje. Díváme se na Slovensko, případně na země V4, uvidíme kam dál.

S jakými investičními produkty tedy soupeříte?

Crowdfunding by měl být spíš doplněk dalších investičních produktů, jako jsou ETF, komodity či nemovitosti. Je to sice konkurence, ale taky to může být komplementární produkt. Pokud jde o ostatní platformy, jsou tu zajímavé projekty – třeba ze stáje Komerční banky –, se kterými se srovnáváme. S nimi se o investory můžeme přetahovat. V jednu dobu jsme vnímali jako konkurenci také Zonky. Takže investor mohl teoreticky stát před rozhodnutím, jestli pošle peníze někomu třeba na pračku, nebo je dá přes finGOOD nějaké firmě.

Zonky už ale neumožňuje půjčovat konkrétním lidem, automaticky investici rozloží mezi velké množství půjček. Chystáte také něco podobného?

Děláme desítky úvěrů za rok, ale chceme rychle růst, brzy nabízet ročně stovky úvěrů. V tu chvíli se investor bude těžko orientovat, místo jednotek úvěrů to každý měsíc budou desítky. Proto připravujeme automatickou formu investování, kde si investor si určí, do jakých úvěrů chce investovat. Podle výše úrokové sazby, délky splácení či úrovně zajištění. A řekne, kolik tam chce každý měsíc posílat. Podle zvolených parametrů pak bude investovat automaticky. Ale na rozdíl od Zonky to bude jen volba, nebudeme do toho nikoho nutit.

Kolik máte investorů a kolik jich chcete mít v budoucnu?

V investorské databázi je 4,5 tisíce investorů a letos cílíme na deset tisíc. Minimální investice do jedné firmy je nyní pět tisíc korun, ale budeme se snažit to posouvat níž. Chceme totiž přilákat investory, kteří by chtěli investovat třeba tisíc korun měsíčně. Tím se nám otevře další prostor, platformu stavíme technologicky na nějakých 25 tisíc investorů. To je náš cíl.

finGOOD

Platforma finGOOD umožňuje individuálním investorům investovat do prověřených českých společností s historií. Podnikatelům přináší možnost získat flexibilní zdroj financování pro rozvoj svého podnikání. Investice probíhají formou P2B crowdfundingu. Nejčastěji nabízí zhodnocení 7 až 10 %, v průměru 8,7 % ročně. Investice jsou navíc zajištěny zástavou movitého nebo nemovitého majetku.

Už se vám stalo, že by nějaký projekt zkrachoval?

Stalo se to u některých projektů v minulosti, kdy nebyla tak precizní riziková analýza. Ze současné doby máme jediný projekt, který zkrachoval. Firma, která obchodovala s posypovou solí, přestala splácet úvěr. Máme tam zajištění, teď se to řeší právní cestou. To je něco, co v rámci našeho servisu investorům poskytujeme. Za prvé, snažíme se udělat precizně rizikovou analýzu. Za druhé, máme zpracovanou úvěrovou dokumentaci, včetně zajišťovacích instrumentů. A pak to předáváme externím firmám, aby to řešily. Upozorňují dlužníky, pokud se zpozdí se splátkou. Případně začnou vymáhat peníze, pokud přestanou splácet úplně.

Jak obecně vnímáte rizikovost jednotlivých úvěrů na platformě?

Čím víc úvěrů děláme, tím víc roste riziko, že někdo přestane splácet. Naším cílem je zůstat pod pěti procenty, což se nám zatím daří. Většinou to ale není tak, že by podnikatel přestal splácet hned. Když se dostane do situace, že nemá peníze, mají už investoři třeba polovinu peněz zpátky.

Text vyšel v rámci investičního speciálu magazínu Finmag a Finmag.cz Miliardy v pohybu, jehož je finGOOD generální partner.

Kam dál?

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Petra Nová

Petra Nová

Copywriterka, externí spolupracovnice NextPage Media. Kromě hrátek s písmenky se jako absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zajímá i o historii. Ráda se toulá po světě i vlastní domovině a má blízko i k fotografii.