Články na téma: Velká hospodářská krize

Kolega Bohumír Žídek zde na Finmagu postupně cupuje všechny možné i nemožné konspirační teorie. Ač záslužná činnost, něco mi na ní stále schází. Dovolte mi prozkoumat, proč konspirační teorie vlastně vznikají a k čemu jsou důležité, i když mohou být mnohdy úplně blbé.

Deprese je potvora. Takzvaná velká deprese, jak se někdy říká světové krizi z první poloviny dvacátého století, přivolává vrásky na tváře ekonomů ještě dnes. Jenže co když teoretická pravidla, která z ní zhusta vyvozují, nejsou obecně platná? Co když velká deprese byla velká výjimka, ze které by se pravidla vyvozovat neměla? Guvernér naší centrální banky má jasno. Jinde vládnou pochyby.

Čtení o tom, jak snadné je využít izolovaný statistický údaj k demagogickým hrátkám. Přidejte ale kontext – a rázem je všecko jinak.

V čem by měla spočívat nezávislost centrální banky? Nechat banku dělat cokoli, co uzná za vhodné.

Nakupujte, když je krev v ulicích, řekl prý kdysi baron Rotschild. V roce 2007 žili západní investoři v nebývale klidné době, tedy v době, která investicím – podle barona – nepřeje. Co se od té doby změnilo? Ekonom Pavel Kohout exkluzivně pro Partners media reviduje a doplňuje svůj pět let starý text.

Byla první republika opravdu tak šťastnou a úspěšnou dobou, jak se mezi lidmi traduje? Není toto historické období ve výkladu našich dějin příliš přeceňováno? Zeptali jsme se filozofa Jana Sokola, politologa Lubomíra Kopečka, ekonoma Pavla Kohouta, podnikatele Tomia Okamury a dalších osobností.

Inflace v zemích eurozóny stoupla v září na tři procenta. V srpnu byla ve výši 2,5 procenta, udává Eurostat. Závazný cíl pro Evropskou centrální banku je udržovat inflaci v rozmezí od nuly do dvou procent. Co z toho vyplývá?